Evropští lídři nalezli po nejdelším jednání Evropské rady v historii shodu o kandidátech na předsedu Evropské rady, předsedu Evropské Komise, prezidenta Evropské centrální banky, Vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropského parlamentu. Jedná se o pět klíčových postů, které určují chod a směřování EU.

Jednání začala již na řádné Evropské radě dne 20. června a dále probíhala od neděle 30. června do úterý 2. července. V průběhu všech jednacích dnů se průběžné výsledky dynamicky vyvíjely a jména kandidátů se mnohokrát změnila. Jednání byla náročná a dlouhá. Nejtěžší debata proběhla o tom, zda při výběru předsedy Evropské komise má být respektován princip špičkových kandidátů (Spitzenkandidaten), tedy, jestli je nutné vybírat pouze ze skupiny lídrů kandidátek do Evropského parlamentu. Členové Evropské rady se nakonec shodli, že tento princip nepodpoří a politická vyváženost není jediným kritériem. To byla také jasná pozice ČR a celé V4, kterou se podařilo prosadit. „Bojovali jsme přes 21 hodin a spojenectví V4 se znovu ukázalo jako velmi silný a účinný nástroj i v takto ostrém střetu. Bez něj bychom tohoto úspěchu nikdy nedosáhli,“ komentoval výsledek předseda vlády ČR Andrej Babiš.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš do Bruselu odjel s jasnou vizí. Příštím předsedou Evropské komise musí být někdo, kdo je nejen zkušený v oblasti institucionálních vztahů EU, ale zejména rozumí našemu regionu, chápe naše priority a bude naslouchat našim politickým námětům. „Hájím zájmy českých občanů nikoliv zájmy politické frakce jako většina ostatních premiérů s výjimkou V4. Ve V4 jsme ze čtyř různých politických frakcí a přesto se dokážeme postavit za společné priority. Důraz kladu především na posílení vnější bezpečnosti a Schengenského prostoru, boj proti ilegální migraci, prosazování zájmů kohezních států v příštím rozpočtu EU na investice a také na dokončení vnitřního trhu, který má obrovský potenciál pro růst HDP celé EU. Nesmí dojít k zanedbání zájmů ČR a širšího regionu střední a jihovýchodní Evropy. V4 je v tomto z členských států nejaktivnější,“ řekl český premiér po jednání Evropské rady.

V úterý večer dospěla Evropská rada k rozhodnutí o kandidátech. Předsedou Evropské rady byl zvolen belgický premiér a představitel liberálů (ALDE) Charles Michel. Na post předsedkyně Evropské komise Evropská rada navrhuje Ursulu von der Leyenovou z politické frakce Evropské lidové strany (EPP). Na vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bude navržen socialista Josep Borrell (PES) a prezidentkou Evropské centrální banky by se mohla stát současná generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, pokud ji schválí ministři financí eurozóny.

„Rozjíždíme implementaci Inovační strategie skutečně na široké liště. Do září bude vypracována koncepce rozvoje národní sítě inkubátorů sloužících k podpoře a rozvoji start-upového prostředí v konkrétních regionech, okresech a krajích. Představíme zde, jakým způsobem budou postaveny a rozvíjeny inkubátory ve třech úrovních: inkubátory zaměřené na obecnou inkubaci a rozvoj podnikavosti, odborné často sektorově zaměřené inkubátory a do třetice inkubátory orientované na výzkumně vývojovou excelenci při univerzitách a výzkumných centrech,“ okomentoval vicepremiér Havlíček jedno z klíčových témat, která řešili garanti pilířů Inovační strategie na pravidelné schůzce před samotným zasedáním RVVI. 

Ze série prvořadých úkolů týmu garantů zmínil vicepremiér dále přípravu akčního plánu pro rozvoj 5G sítí na léta 2020–2030. Díky svým vlastnostem přináší 5G potenciál pro zcela nové aplikace například v oblasti Průmyslu 4.0, autonomního řízení, umělé inteligence, zajištění bezpečnosti obyvatel, virtuální reality a dalších. Proto bude součástí plánu podpora investic do výzkumu a vývoje 5G technologií ve všech těchto oblastech. Plán také bude předpokládat, že v roce 2020 bude alespoň jedno české město pokryto 5G a bude zde možno testovat a demonstrovat širokou škálu aplikací 5G.

Do roku 2025 by pak sítí 5G měly být pokryty všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice. V tom se dějí již mnohé konkrétní kroky, například v domluvě s ministrem hospodářství Bavorska je už nyní aktuálně plánováno pokrytí dálničního koridoru Praha – Mnichov sítí 5G.

V návaznosti na jednání premiéra Babiše a vicepremiéra Havlíčka na drážďanském Fóru pro vědu a výzkum (Intl. Forum for Science, Research and Innovation), jednom z největších vědeckých setkání v Evropě, zdůraznil vicepremiér zejména spuštění první pobočky špičkového evropského Fraunhoferova institutu v České republice. Ve spolupráci s Akademií věd bude na pracovišti Vysoké školy báňské při Technické univerzitě Ostrava pilotně otevřeno Fraunhoferovo centrum zaměřené na aplikaci umělé inteligence do materiálového inženýrství.

Dalším úspěšným krokem ve spolupráci s Německem je příprava česko-saské inovační platformy se zaměřením na chytré zemědělství, která by měla pomoci využívat v praxi nejpokročilejší technologie v dané oblasti. „Chceme tuzemským zemědělcům nabídnout nejposlednější trendy a celou řadu zajímavých řešení, která v Sasku umí velmi dobře aplikovat, ať už jsou to tzv. agri boty, drony a podobně,“doplnil k záměru Karel Havlíček. Inovační platforma by měla být představena už na konci srpna ministerským předsedou Saského státu Michaelem Kretschmerem spolu s českým ministrem zemědělství a vicepremiérem pro hospodářství.

Rada schválila po vypořádání připomínek materiál Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol. Podle vyjádření 1. místopředsedy RVVI Petra Dvořáka tak startuje rozsáhlý proces s jasným harmonogramem, který bude završen na podzim příštího roku prvním kolem kompletního hodnocení podle Metodiky 2017+.

Významným milníkem je podle Dvořáka také započatý proces schvalování dvou nových nástrojů – programů na podporu mladých a nadějných excelentních vědců (POSTDOC, JUNIOR STAR), které budou spuštěny přes Grantovou agenturu ČR v příštím roce.

Rada se z podnětu premiéra dále na pátečním zasedání rozhodla zřídit svůj nový poradní orgán, Komisi pro problematiku klimatu. Komise bude složena ze špičkových odborníků a měla by poskytovat tu nejkvalitnější nezávislou odbornou analýzu.

Evropské fórum pro vědu, výzkum a inovace je platformou pro výměnu informací a zkušeností odborníků ze Saska, Česka a Polska. Mezi účastníky kromě představitelů akademické a vědecké obce nechyběli ani předseda polské vlády Mateusz Morawiecki či předseda Evropské rady pro výzkum Jean-Pierre Bourguignon.

„Slíbil jsem předsedovi Německého spolkového sněmu Wolfgangu Schäublemu, že se konference zúčastníme na nejvyšší úrovni, a udělali jsme dobře. Určitě pokračujeme v našem projektu Česká republika: Země pro budoucnost a věda a výzkum jsou pro nás prioritní,“ konstatoval premiér Andrej Babiš, který ve svém vystoupení mimo jiné prezentoval záměr vlády, aby se Česká republika stala do roku 2030 jedním z inovačních lídrů Evropy, a ocenil také význam vědecko-výzkumné spolupráce Česka, Polska a Saska. „Je tu mnoho vědců z celého regionu, samozřejmě i od nás z univerzit. Je dobře, že jsme na tomto fóru aktivní a že jsme deklarovali už naší účastí, že je to pro nás důležité,“podotkl předseda vlády.

Předseda vlády s vicepremiérem Havlíčkem také navštívili Fraunhoferův institut pro nástroje a ocelové konstrukce. Institut se zabývá inovacemi a aplikovaným výzkumem v oblasti laserové techniky a opracování povrchů. „Je to dnes největší instituce vůbec v Evropě. Jen v Německu mají 72 poboček, jejich tržby jsou 2,6 miliardy eur. Samozřejmě jsme viděli jejich konkrétní aplikovaný výzkum, hlavně laserovou techniku – sváření, řezání. Spolupracují s firmami jako Boeing, Airbus nebo výrobcem rychlovlaků ICE a používají nejmodernější technologie,“ poznamenal premiér Babiš.

Představitelé české vlády navštívili také továrnu automobilky Volkswagen Skleněná manufaktura, v níž se mimo jiné nalézá Center of Future Mobility – vývojové centrum elektromobilů. Zajímavostí je, že továrna je běžně přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou vidět například výrobu automobilu E-Golf nebo navštívit interaktivní svět elektromobility a digitalizace.

„Mě to velice zajímá i v rámci kontextu klimatických cílů. Dlouho jsme třeba diskutovali o baterii, která má v rámci automobilu největší váhu,“ uvedl předseda vlády s tím, že výrobce zatím bude baterie dovážet z Číny. Otázka rozvoje elektromobility a skutečného významu eletromobilů pro snižování emisí je podle něj v současnosti velmi aktuálním tématem i v rámci Evropské unie.

Česká delegace navštívila také Centrum regenerativních terapií Technické univerzity Drážďany, jež se zabývá zkoumáním principů buněčné a tkáňové regenerace a jejich využitím při stanovení diagnózy a terapie, a Onco Ray, protonové centrum fakultní kliniky Carla Gustava Caruse, což je výzkumné pracoviště v oblasti onkologie, fyziky, biologie a vývoje techniky. Seznámili se také s fungováním inovační platformy Svobodného státu Sasko futureSAX, která cílí na podporu start-upů a vznikajících inovačních podniků.

Na jednání se saským ministerským předsedou Michaelem Kretschmerem hovořil premiér Babiš především o prohlubování spolupráce ČR a Saska. „Pana premiéra Kretschmera znám dlouho, navzájem se navštěvujeme, plánuje také znovu přijet do Prahy. Hledáme možnosti konkrétní spolupráce, je to pro nás velice důležité,“konstatoval Andrej Babiš.

Podle předsedy vlády byla návštěva Drážďan velice přínosná. „Navázali jsme tady samozřejmě i cenné kontakty. Máme i nějaké představy jak koordinovat vzájemnou spolupráci,“uvedl. Už v říjnu by se například měla v Praze uskutečnit na základě spolupráce České republiky, Polska a Saska konference o umělé inteligenci. „Pro nás je ale nejdůležitější náš boj, abychom pro Prahu získali v rámci Evropské unie Centrum pro umělou inteligenci. EU chce podpořit jen čtyři centra a my máme velkou šanci, protože jsme jediní z regionu. Máme v Česku 500 vědců na umělou inteligenci. Je to budoucnost naší ekonomiky, našeho průmyslu a my to všude deklarujeme a propagujeme. A myslím, že i tady jsme získali spojence,“ dodal předseda vlády.

Česká republika bude v příštím roce i v letech 2021 a 2022 hospodařit se schodkem 40 miliard korun. Materiál, který stanovil základní parametry státního rozpočtu na rok 2020 a střednědobého výhledu, odsouhlasila v pondělí 24. června 2019 vláda premiéra Andreje Babiše. Schválila také věcný záměr nového stavebního zákona, který má zjednodušit zefektivnit stavební legislativu.

Česká republika počítá v roce 2020 s příjmy ve výši 1 558,1 miliardy korun a s výdaji 1 598,1 miliardy, tedy se schodkem ve výši 40 miliard. Stejný schodek plánuje i na roky 2021 a 2022. Návrh základních mantinelů státního rozpočtuvychází z předpokladu, že se růst české ekonomiky bude v letech 2019 i 2020 pohybovat kolem 2,4 procenta. Průměrnou míru inflace Ministerstvo financí odhaduje na 1,6 procenta.

Předběžný návrh státního rozpočtu počítá mimo jiné s nárůstem výdajů na důchody o 37 miliard korun v důsledku jejich navýšení o 900 korun od 1. ledna 2020, se zvýšením rodičovského příspěvku o 80 000 korun, se zvýšením výdajů Ministerstva obrany o 7,7 miliardy korun či se zvýšením platů ve státním sektoru, především u pedagogických (o deset procent) a nepedagogických (o sedm procent) pracovníků v regionálním školství. O 5,5 miliardy více dostane kapitola výzkum, vývoj a inovace, o 13 miliard vzrostou výdaje na investice. Podrobnosti najdete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda učinila také další zásadní krok k rekodifikaci stavebního práva. Schválila věcný záměr nového stavebního zákona, jehož cílem je zjednodušit a zásadně zrychlit stavební řízení. Podle věcného záměru má vzniknout jednotná soustava státních stavebních úřadů po vzoru Finanční správy. Stavebník by si měl povolení ke stavbě vyřídit v jednom řízení, s jedním vydaným rozhodnutím.

Součástí rekodifikace má být také reforma veřejné správy na úseku územního plánování Novela počítá také se zachováním možnosti vyjádření dalších dotčených subjektů, nemělo by ale už být možné stavební řízení blokovat podáváním opakovaných stížností. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní urychleně připraví parafované znění zákona. Jeho návrh má vládě předložit do 31. ledna 2020. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministři také v souvislosti blížícím se výročím svého jmenování bilancovali plnění svého programového prohlášení. Jednotlivé rezorty dostaly na začátku působení druhé vlády Andreje Babiše dohromady 657 úkolů. Úřad vlády v souvislosti s rokem činnosti kabinetu připravil souhrnný přehled jejich plnění. Vláda už prosadila mj. zavedení poslední vlny EET, zákon proti dvojí kvalitě potravin či na důslednější ochranu zvířat. Připravila také zásadní koncepční materiály pro budoucnost ČR – Digitální Česko a Česká republika: Země pro budoucnost, finišuje s přípravou Národního investičního plánu. Vláda také opakovaně zvýšila platy ve státním sektoru a důchody.

Ministři dnes dostali za úkol připravený dokument prostudovat a do 3. července se k němu vyjádřit. Vláda se pak k materiálu vrátí na jednání 8. července.

Vláda také jmenovala nového člena Rady českého telekomunikačního úřadu. Namísto Josefa Bednáře, jemuž vypršel mandát k 31. květnu 2019, se s účinností od 1. července stane novým radním odborník na oblast ochrany spotřebitelů Lukáš Zelený.

Visegrádská skupina byla založena v roce 1991. Hlavním účelem visegrádské spolupráce v době jejího vzniku byla vzájemná podpora při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. I po vstupu do NATO a Evropské unie zůstává V4 pro ČR velmi důležitým regionálním uskupením. V4 patří k pilířům naší středoevropské politiky a je považována za úspěšnou platformu pro podporu dalšího rozvoje evropské spolupráce.

Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizována, v politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace. Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je od roku 2000 Mezinárodní visegrádský fond, jehož cílem je finančně podporovat společné kulturní, vědecké, výzkumné a vzdělávací projekty.

Členové Visegrádské skupiny se pravidelně po roce střídají ve výkonu předsednické funkce. Předsednictví V4 vždy probíhá od začátku července do konce června následujícího roku. Mottem českého předsednictví, které oficiálně odstartuje 1. července, bude „V4 Reasonable Europe“. ČR bude chtít navázat na končící slovenské předsednictví a během příštích 12 měsíců prosazovat racionální, pragmatický a konstruktivní přístup k aktuálním výzvám a problémům zemí V4 i Evropy. Hlavním cílem bude upevnění postavení zemí V4 v EU a v NATO a současně posilování jednoty a soudržnosti těchto organizací. Mezi priority předsednictví patří také integrace zemí západního Balkánu a rozvoj Východního partnerství, inovace a umělá inteligence, sociální a ekonomická konvergence, či kohezní politika.

Během českého předsednictví budou fungovat tradiční formáty spolupráce na úrovních prezidentů, premiérů, ministrů, státních tajemníků pro EU a expertů. ČR bude v duchu otevřenosti V4 pracovat na rozvoji spolupráce ve formátu V4+ a posilovat koaliční potenciál V4 v rámci EU. Soustředit se bude proto především na komunikaci s klíčovými evropskými partnery, jako jsou například Německo, Rakousko, severské a pobaltské státy a západní Balkán.

Premiér Babiš se setkal se zástupci profesních komor. Od posledního setkání, které se uskutečnilo 4. března 2019, se výrazně zlepšila situace například v oblasti zdravotnictví. Hlavním tématem byla i tentokrát debata o připravovaném zákonu o lobbování zejména s ohledem na to, že konzultace s profesními samosprávami jsou nedílnou součástí transparentního legislativního procesu. „Jsem rád, že zákon, který jasně definuje kdo je a kdo není lobbista, je připraven k projednání na vládě,“ dodal Andrej Babiš.

Jednání se účastnili zástupci celkem 12 profesních komor, konkrétně se jednalo o Českou komoru architektů, Komoru daňových poradců, Exekutorskou komoru ČR, Českou stomatologickou komoru, Českou lékárnickou komoru, Notářskou komoru ČR, Komoru auditorů ČR, Komoru patentových zástupců, Komoru veterinárních lékařů, Českou lékařskou komoru, Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě a Českou advokátní komoru.

Dále byl navržen termín jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví, předsedou vlády a Českou lékařskou komorou na 28. června 2019. Projednávat by se měly podmínky pro cizince, kteří chtějí pracovat v českém zdravotnictví. Česká lékařská komora usiluje o nastavení stejných podmínek pro všechny bez rozdílu původu.

Model dofinancování sociálních služeb v letošním roce je výsledkem dohody Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Ze státního rozpočtu přiteče krajům a hlavnímu městu Praze, které jsou zřizovateli a objednavateli sociálních služeb, celkem miliarda korun navíc – 500 milionů půjde z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, 500 milionů použije vláda z vládní rozpočtové rezervy. Tím by měl být pokryt rozdíl ve výdajích na platy zaměstnanců, který vznikl navýšením platových tarifů a zvláštních příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí od 1. ledna 2019. Původně rozpočet počítal s pětiprocentním navýšením platových tarifů, vláda ale nakonec schválila sedmiprocentní.

O dalších 1,5 miliardy korun bude navýšena výzva MPSV na podporu rozvoje některých druhů sociálních služeb v rámci Operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Mezi sociální služby, které lze těmito prostředky podpořit, patří například azylové domy, domy na půl cesty, sociální rehabilitace, sociálně-terapeutické dílny a další služby sociální prevence a terénní služby sociální péče. Ministerstvo vyjde krajům vstříc a maximálně zkrátí proces schvalování projektů, a to z obvyklých pěti na dva měsíce, aby kraje mohly co nejrychleji čerpat finanční prostředky na navazující nebo nové projekty.

Vláda se zabývala také několika tématy souvisejícími s těžbou nerostného bohatství. Schválila návrh novely horního zákona, kterým chce zrušit dosavadní systém pětiletých moratorií na zvyšování úhrady za vytěžený nerost. Podle vlády je tento způsob stanovení úhrad nepružný a neumožňuje státu adekvátně reagovat na významné posuny ceny nerostů na trhu. Aktuální pětileté období se ale vláda zavázala dodržet, změna by proto měla platit až od 1. ledna 2022.

Zároveň také vláda zpřísní pro těžaře pravidla v oblasti tvorby, správy a použití rezerv na sanace a rekultivace a na vypořádání důlních škod. Nově jim bude uložena povinnost tu část rezerv, kterou podnikatelé vytvořili do roku 2006 pouze účetně a dosud ji nespotřebovali, uložit nejpozději do 30. června 2022 na zvláštní vázané účty v bance. Všechny rezervy na sanace a rekultivace budou muset být reálně, nikoli už jen účetně, a disponovat s těmito prostředky bude možné jen se souhlasem báňského úřadu.

Vláda současně schválila také harmonogram přípravy zcela nové báňské legislativy. Podle ministrů je stávající báňská legislativa již nevyhovující a je třeba ji kompletně přepracovat. Největší problémy vláda vidí především v potřebě důslednější ochrany tzv. kritických a superstrategických surovin Evropské unie a také ložisek tantalu, zirkonia, titanu, zlata, lithia a uranu. Ministerstvo průmyslu a obchodu má do 30. listopadu 2019 zpracovat kompletní analýzu báňské legislativy a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem do 31. června 2020 analyzovat současný horní zákon a geologický zákon z pohledu zajištění požadavků Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů.

Kabinet také řešil další postup v oblasti provozování a správy dokončených a plánovaných hydrických rekultivací zbytkových jam po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Zaplavování bývalých hnědouhelných dolů, které se již osvědčilo u jezer Chabařovice a Most, se má do budoucna týkat i jam po dolech ČSA a Vršany. Výsledkem by měl být vznik rozlehlých vodních ploch, které se navíc stanou součástí boje proti suchu – zadrží vodu v ČR a zároveň by měly být vytvořeny podmínky pro jejich možné vodohospodářské využití. Jejich správou a provozem by měl být pověřen státní podnik Palivový kombinát Ústí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-17–cervna-2019-174469/.

Premiér Andrej Babiš v rámci cesty do Bratislavy nejprve vystoupil v panelové diskuze Forbes Global Under 30. Před začínajícími podnikateli mluvil o začátcích svého podnikání a představil ČR jako perspektivní trh pro investice. Český premiér se během návštěvy Bratislavy setkal s šéfredaktorem Forbes US panem Randallem Lanem a vydavateli Forbes pro ČR, Maďarsko a Slovensko Peterem Bareczem a Erikem Conradem.

Andrej Babiš jednal se svým slovenským protějškem Petrem Pellegrinim. Andrej Babiš jednal se svým slovenským protějškem Petrem Pellegrinim. „S premiérem Pellegrinim jsme diskutovali o vyjednávání postů v rámci Unie před Evropskou radou. Nyní ale není vhodné mluvit o konkrétních jménech,“ řekl po jednání se slovenským premiérem předseda vlády České republiky. Po společném jednání se oba premiéři přesunuli na zahájení panelové diskuzena téma Vize pro Evropu, věnované budoucnosti EU.

Předseda vlády České republiky hovořil na konferenci GLOBSEC  o společných evropských cílech. „Je nutné najít správné kandidáty pro klíčové posty v EU. Pro země V4 musí být nové obsazení unijních institucí geograficky spravedlivé,“ zhodnotil Andrej Babiš priority České republiky v rámci budoucnosti evropské politiky.

Konference GLOBSEC se zúčastnil například vyjednávač EU pro Brexit Michel Barnier, americký senátor Ron Johnson, srbský prezident Alexander Vučič, zakladatel magazínu Forbes Steven Forbes, jezdec Formule 1 Nico Rosberg, slovenský prezident Andrej Kiska a mnoho dalších hostů.