Ekonomická stabilizace České pošty při zachování dostupnosti nabízených služeb v potřebném rozsahu je hlavním cílem plánované transformace tohoto státního podniku, kterou ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem a vedením České pošty připravilo Ministerstvo vnitra. Česká pošta se ocitla v dlouhodobě neřešených ekonomických problémech a potýká se také s permanentním poklesem zájmu o některé její služby.

„Pošta má dva základní problémy. Je to špatné financování, respektive dluh, který tady zanechala minulá vláda, která si u pošty objednávala řadu služeb, ale neplatila za ně. Neposkytla dostatečné finanční prostředky, takže je tam ztráta z provozu služeb, která se shromažďovala po léta a předcházející vláda neudělala vůbec nic pro to, aby si s tou situací poradila. Druhý velký problém, který občané pociťují a zmiňují, je kvalita služeb a celkové fungování České pošty,“ shrnul aktuální situaci premiér Petr Fiala.

Vládou podpořená transformace má spočívat především ve fyzickém oddělení státních a komerčních služeb včetně změny právní formy komerční části podniku na akciovou společnost, která zůstane ve stoprocentním vlastnictví státu. Součástí plánu je širší využívání poštovních poboček jako kontaktního místa občanů se státní správou a také jejich postupná redukce ze současných 3 200 na 2 900.

„Naše vláda v žádném případě nechce dopustit, aby Česká pošta, která poskytuje řadě občanů, a hlavně seniorům třeba, nenahraditelné služby, zkolabovala nebo zkrachovala, a podle toho také postupujeme,“ konstatoval předseda vlády. „Pro občany je důležitá především jedna věc a to sdělení zní od naší vlády naprosto jasně: My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat ji do kondice a díky našim krokům nebude muset pošta odcházet z obcí, ve kterých je v tuto chvíli jedna pobočka a kde jsou její služby nenahraditelné,“ zdůraznil premiér Fiala.

Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila také návrh novely zákona o investičních pobídkách a novelu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, kterými mění dosavadní pravidla projednávání žádostí o udělení investiční pobídky a parametry pro jejich schválení. S výjimkou strategických investičních akcí už o jejich schválení nebude rozhodovat vláda, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu podle zadaných kritérií. Jejich posuzování se tak vrátí k praxi platné před rokem 2019.

„Měníme podmínky pro udělení investičních pobídek tak, abychom se zaměřili na podporu projektů s vysokou přidanou hodnotou, které budou přispívat k posunu české ekonomiky do vyšších technologických pater, k vyšší produktivitě práce. Investice s nízkou přidanou hodnotou budou moci být podpořeny výhradně v regionech, které se potýkají například s výraznou nezaměstnaností,“ upřesnil premiér Fiala. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet změnil také tři nařízení vlády, která se vztahují k zákonům označovaným jako lex Ukrajina. O rok, do 31. března 2024, prodloužila platnost nařízení, které řeší vyplácení kompenzací pro obce, kraje a další ubytovatele, kteří poskytují válečným uprchlíkům z Ukrajiny nouzové ubytování a dočasné nouzové přístřeší. O tři měsíce, do 30. června, se prodlužuje nařízení, na jehož základě je vyplácen tzv. solidární příspěvek domácnostem, které uprchlíkům poskytly přístřeší ve svých domácnostech či bytech. Podmínky pro vyplácení se přitom nemění. Další informace o vyplácení příspěvku pro solidární domácnost obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

O rok, do 31. března 2024, se prodlužuje nařízení vlády o nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky. Současně se rozšiřuje výčet výjimek z nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu na území ČR podávaných na zastupitelských úřadech na Ukrajině například o žádosti za účelem sloučení rodiny, žádosti českých krajanů či žádostí o udělení modré karty.

Vláda odsouhlasila také udělení podpory společnosti Agentura Cyklistika na uspořádání mistrovství světa v cyklokrosu v roce 2024 v Táboře. Vláda chce této významné sportovní akce pořádané v tradiční baště cyklokrosu využít k propagaci České republiky v zahraničí a k podpoře podnikatelského prostředí v regionu. Organizátorům stát prostřednictvím Národní sportovní agentury přispěje částkou až 28 milionů korun.

Projednala také dalších pět nařízení vlády, která do roku 2027 stanoví podmínky pro vyplácení hlavních zemědělských dotací v oblastech ekologického zemědělství, šetrného hospodaření, zmírňování dopadů klimatické změny i pomoci producentům posílit jejich postavení při vyjednávání s obchodními řetězci. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22–brezna-2023-203851/.

Se studenty Gymnázia Vídeňská premiér diskutoval o obsahu učiva středních škol či dopadech klimatických změn, zajímali se také o důchodovou reformu. Studenti předsedovi vlády navrhli uspořádat soutěž „Jeden den premiérem“.

„Je to nápad, který by navázal na už uskutečněnou soutěž „Jeden den hejtmanem“, kterou pořádá kraj a organizuje ji právě Gymnázium Vídeňská. Přijde mi to jako dobrý nápad a mám radost, že studenti projevují takovouto iniciativu a zájem o veřejné dění,“ uvedl premiér.  

Petr Fiala se dnes také s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a primátorkou Brna Markétou Vaňkovou zúčastnil pracovního oběda u příležitosti třiceti let české justice v brněnské Vile Tugendhat, kde společně s předsedy Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu diskutovali o aktuálně řešených úkolech soudnictví a spravedlnosti.

Pravidelný provoz automatické třídicí linky na plast, papír a kovové obaly zahájil dnes v areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno premiér Petr Fiala spolu s primátorkou Brna Markétou Vaňkovou a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Moderní linka není založena na ručním třídění, nýbrž na vysokém stupni automatizace provozu. Podstatou moderní technologie jsou optické senzory, které dokážou rozlišit a separovat různé druhy odpadů mnohem rychleji a efektivněji než stávající ruční dotřiďování.

„Česká republika patří ve sběru recyklovatelných komodit mezi nejlepší státy v Evropě. Co nám ale chybí, jsou technologie na roztřiďování separovaného odpadu a také výrobní kapacity pro samotnou recyklaci. Otevření této moderní třídicí linky, na kterou poskytl dotaci Státní fond životního prostředí, považuji za první vlaštovku. Pevně doufám, že podobné projekty v dalších městech budou následovat.,“ uvedl na závěr své cesty předseda vlády Petr Fiala.

Stávající systém zvládal maximálně 6 tisíc tun plastu ročně s čistotou třídění maximálně 35 %. Očekává se, že v nové lince se roztřídí více než 20 tisíc tun plastového odpadu, navíc s trojnásobně vyšší čistotou třídění. Na výstavbu linky poskytl Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí dotaci 43 mil. Kč.

Novela tzv. liniového zákona reaguje na nové evropské předpisy, především na evropskou směrnici o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). Vytvoření TEN-T má přispět k vytvoření jednotného evropského prostoru dopravy a mobility, a posílit tak vnitřní trh a sociální, hospodářskou a územní soudržnost EU. Evropská unie předpokládá, že hlavní síť má být dokončena do roku 2030 a globální do roku 2050. Novela mimo jiné vymezuje časový rámec pro ukončení správních řízení relevantních pro uskutečnění staveb vybrané transevropské dopravní infrastruktury, řeší zajištění informování příslušného stavebního úřadu coby určeného orgánu dle směrnice o těchto řízeních a jiných správních postupech a zakotvuje dohled stavebního úřadu nad dodržováním stanoveného časového rámce.

Vláda schválila také další dvě nařízení, která se týkají zemědělských dotací z nového programového období Společné zemědělské politiky 2023–2027. První stanovuje podmínky provádění opatření lesnicko-environmentální platby, kam patří tři podopatření: zachování porostního typu hospodářského souboru, ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin a zachování habitatových stromů. Na dotační program bude k dispozici celkem 18,6 milionu korun. Druhé nařízení stanovuje pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům, tedy základní podmínky v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, které musí příjemci dotací splnit. Zároveň nařízení stanovuje i sankce ve formě procentuálního snížení dotace, pokud jejich příjemce tyto minimální požadavky poruší.

Kabinet projednal také materiál o koordinaci rozvoje kvantových technologií v České republice a uložil mimo jiné řediteli Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, aby neprodleně uzavřel delegační dohodu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, která povede k realizaci investice Vybudování kvantové komunikační infrastruktury v rámci Národního plánu obnovy, a to v podobě CZQCI (Czech National Quantum Communication Infrastructure).

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-15–brezna-2023-203747/.

Premiér zdůraznil důležitou roli MŽP v době, kdy ČR prochází energetickou transformací a lidé musí znát své investiční příležitosti a možnosti, které jim dokáží ušetřit finanční prostředky. Jen za rok 2022 MŽP schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. „Původní vládní představa byla mít 100 tisíc nových solárních elektráren na střechách domů do roku 2025, díky velkému zájmu a akčnímu přístupu resortu můžeme říci, že bude do dvou let podpořen dvojnásobek – tedy 200 000 střech,“ uvedl premiér.

V rámci deštníku proti drahotě pomáhá MŽP čelit dopadům energetické krize programem Nová zelená úsporám light, který je určený pro zranitelné domácnosti – seniory, lidi pobírající příspěvek na bydlení a lidi se třetím stupněm invalidity. Ti mohou čerpat z třímiliardové alokace na zateplení fasády, střechy, stropů, podlah i výměnu oken a vchodových dveří, díky tomu okamžitě a trvale sníží spotřebu energií na vytápění. Pomoc zranitelným probíhá i skrz kotlíkové dotace na výměnu zastaralých kotlů na pevná paliva, které běžely vloni a MŽP je vypíše i letos.

Předseda vlády rovněž připomněl důležitost ochrany podzemních a povrchových vodních zdrojů, aby se neopakovala katastrofa jako na řece Bečvě v roce 2020. „V reakci na tuto havárii loni ministerstvo připravilo a nyní dokončuje novelu vodního zákona, což bude znamenat komplexní legislativní přístup k řešení takových havárií s jasně nastavenými kompetencemi a pravidly pro jednotlivé orgány,“ řekl premiér Fiala.

MŽP se také zvláště věnuje zadržení vody v české krajině a obnově přirozeného vodního režimu. „Miliardami z evropských i národních dotačních programů podporuje a dále podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých vodních nádrží a všeho co s tím souvisí. Je to ostatně součástí našeho programového prohlášení. Ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem, a proto v průběhu roku 2023 předložíme návrh na ústavní ochrany vody,“ dodal předseda vlády.

V minulém roce se MŽP také zasadilo o zákaz uvádění na trh jednorázových plastových výrobků. „Aktuálně ministerstvo připravuje legislativu pro zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a je to jedna z věcí, která se s velkou pravděpodobní už letos posune kupředu,“ uvedl premiér.

Mgr. Petr Hladík vystudoval Fakultu informatiky na Masarykově univerzitě, obor Service Science, Management and Engineering. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2010 a byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-sever. V roce 2016 se stal 1. náměstkem primátora města Brna. V roce 2018 svou pozici obhájil a stal se prvním náměstkem primátorky pro oblast životního prostředí. V roce 2022 byl opět zvolen zastupitelem a nadále působí jako řadový zastupitel města Brna. V roce 2019 se stal místopředsedou KDU-ČSL a zároveň předsedou odborné komise KDU-ČSL pro oblast životního prostředí. Spolu s Annou Hubáčkovou připravoval program koalice SPOLU a později programové prohlášení vlády v oblasti životního prostředí. Od 9. ledna 2023 působil jako náměstek ministra životního prostředí.

Publikace „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím“, kterou RVVI každoročně zpracovává, poskytuje datový vhled do prostředí výzkumu, vývoje a inovací u nás. Na straně vstupů popisuje finanční zdroje a jejich vývoj, stav výzkumných infrastruktur, a dále kupříkladu počty a strukturu zapojených výzkumnic a výzkumníků. Na straně výstupů analyzuje výsledky výzkumu, inovační výkonnost české ekonomiky i trendy v zapojení do mezinárodních projektů. Nad rámec tradičních statistik Analýza využívá unikátní data z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).

Analýza VaVaI, aktuálně přijatá vládou, zpracovala a vyhodnotila data za rok 2021. V oblasti financování ukazuje, že Česká republika v roce 2021 poprvé dosáhla hranice 2 % HDP celkových výdajů na výzkum a vývoj. „Jakkoli je nutné udržet a posílit financování z veřejných rozpočtů, mezinárodní srovnání ukazuje, že zaostáváme především v podílu soukromých investic. Souvisí to s relativně nízkým využitím nástroje nepřímé podpory, tedy daňových odpočtů na výzkum a vývoj,“ uvedla ministryně Langšádlová.

Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace v roce 2021 činily 37,5 mld. Kč. Pro podporu českého systému VaVaI jsou zároveň důležité veřejné zahraniční zdroje, a to zejména fondy EU a rámcové programy EU, které byly podle Českého statistického úřadu ve sledovaném roce ve výši 8,4 mld. Kč.

Vedle efektivního nastavení veřejné podpory musí současně docházet k rozvoji lidských zdrojů. V ČR pracovalo ve výzkumu a vývoji v roce 2021 téměř 85 tisíc osob přepočtených na plnou pracovní dobu. Jedním z přetrvávajících problémů v této oblasti je nízké zastoupení žen. „Za nesmírně důležité považuji vytváření dobrých podmínek pro sladění profesního a rodinného života, ale i obecně posílení motivace mladých vědkyň a vědců k výzkumné kariéře. Je žádoucí podpořit mezinárodní i národní mobility v kombinaci s dobře nastavenou návratovou politikou pro úspěšné vědce, kteří se po kariéře v zahraničí vrací do České republiky,“ zdůraznila ministryně a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.

Analýza je komplexní mapou pojednávající o stavu výzkumu a vývoje u nás

V souvislosti s měřením předchozích let analýza ukazuje, jak dalece je věda v České republice roztříštěná. Tato roztříštěnost je přetrvávající charakteristikou českého vědecko-výzkumného prostředí. Na druhé straně staví Česká republika na silné průmyslové i výzkumné základně, vynikající výzkumné infrastruktuře nebo silné kultuře publikační činnosti. Postupně se rozvíjející internacionalizace vede k excelenci vybraných vědeckých oborů. Pozitivním trendem je růst celkových výdajů na vědu a výzkum. Díky tradičně silnému akademickému zázemí v ČR dlouhodobě narůstá počet výzkumných pracovníků.

Pro optimální rozvoj systému VaVaI je zásadní moderní, koordinovaný a transparentní systém řízení. Současná vláda stanovila vědu a výzkum jako jednu ze svých prioritních oblastí, i proto vznikl úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace. “Vnímám jako zásadní potřebu českého systému agendu výzkumu a vývoje lépe koordinovat. Pro rozvoj znalostní ekonomiky, posílení globální konkurenceschopnosti i pro tvorbu politik na základě dat a vědeckých poznatků je to nezbytné,” sdělila ministryně Langšádlová.

Mezi klíčové kroky vedoucí k naplnění jejího cíle patří především revize Národních priorit orientovaného výzkumu, a dále příprava nového zákona, který nahradí více než dvacetkrát novelizovaný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Veškeré změny se budou vedle dobré praxe ve vyspělých zemích opírat i o data a zjištění vyplývající z této analýzy.

„Účelem tvorby nového zákona je zjednodušení a zefektivnění systému řízení výzkumu a vývoje, snížení administrativy, lepší využití prostředků a lidských kapacit v systému a schopnost České republiky čelit aktuálním výzvám a flexibilně reagovat na měnící se situaci,“ doplnila ministryně Helena Langšádlová. Jedním z důležitých dílčích cílů je také posílení institucionální odolnosti vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám.

Bez analýzy výzkumu a vývoje bychom cestovali po slepé mapě. Její vypracování pomáhá zjistit silné a slabé stránky stavu vědecko-výzkumného prostředí v České republice, formulovat vize a příležitosti i nastavit funkční a efektivní kroky pro zlepšení celého systému.

Ve čtvrtek 9. března krátce po 14. hodině složil nový prezident Petr Pavel přísahu na Ústavu České republiky a stal se tak novým prezidentem. Premiér Petr Fiala novému nejvyššímu ústavnímu činiteli popřál, ať je úspěšným prezidentem a podaří se mu naplnit velká očekávání, jež jsou do něj lidmi vkládána.

„Prezident Petr Pavel chce společnost spojovat, respektovat Ústavu a jejího ducha a jasně se hlásí k prozápadní orientaci naší země. Těším se na spolupráci a věřím, že budeme společně pracovat ve prospěch České republiky a jejích občanů,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Slavnostní akt uvádění nového českého prezidenta do funkce zakončil opus Te Deum od Antonína Dvořáka v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě spojený s uctěním památky svatého Václava, patrona české země.

Mandát dosavadního českého prezidenta Miloše Zemana vypršel úderem půlnoci ze středy 8. března na čtvrtek 9. března 2023. Bylo tak završeno jeho deset let, které strávil v pozici nejvyššího ústavního činitele České republiky.

Vláda Petra Fialy rozhodla zareagovat na výzvu Mezinárodního trestního soudu v Haagu smluvním státům tzv. Římského statutu, aby poskytnutím dostatečných zdrojů přispěly k vyšetřování zločinů páchaných ze strany Ruska na Ukrajině a potrestání jejich pachatelů. Česká republika chce na pomoc s vyšetřováním zločinů podle mezinárodního práva spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině vyčlenit až 15 vojenských policistů s potřebným vybavením, kteří budou soudu k dispozici až do konce roku 2024. Působit budou buď přímo na Ukrajině, nebo případně i v centrále soudu v Nizozemsku.

Kabinet současně souhlasil i s vysláním až 20 příslušníků Speciálních sil Ministerstva obrany ČR do Nigeru za účelem výcviku a poradenství. Niger patří mezi nejchudší, ale zároveň politicky nejstabilnější země afrického Sahelu a tamní demokratická a prozápadní vláda chce čelit rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany islamistických a dalších teroristických skupin zásadním navýšením početního stavu armády. S výcvikem nových rekrutů mají pomoci i další spojenecké země konkrétně USA, Kanada, Francie, Německo, Belgie a Itálie. Vyslání obou kontingentů do mezinárodních misí musí odsouhlasit Parlament.

Kabinet také schválil novelu nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, která se týká zkvalitnění celoživotního vzdělávání všeobecných a dětských sester v onkologii a hematoonkologii zavedením specializačního vzdělávání. Zavádí rovněž specializačního vzdělávání v oblasti péče o osoby s chronickou (nehojící se) ránou.

Vláda projednala a schválila také dvě nařízení vlády, které se týkají zemědělských dotací z nového programového období Společné zemědělské politiky 2023-2027, a to konkrétně podmínky provádění opatření v odvětví vína a podmínky provádění opatření dobré životní podmínky zvířat. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Zabývala se také prioritami dvou dlouholetých humanitárních programů Pomoc na místě a MEDEVAC pro letošní rok. Program Pomoc na místě bude mít k dispozici 150 milionů korun a zaměří se na západobalkánskou a východní středomořskou migrační trasu, centrální středomořskou migrační trasu a západní středomořskou migrační trasu. Program MEDEVAC bude letos disponovat 60 miliony korun a bude zacílen na Blízký východ a severní Afriku a oblast širšího Sahelu. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila také návrh novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu a související návrh novely zákona o pojišťovnictví. Jedná se o minimalistickou adaptaci evropského nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a novely evropské směrnice, která se týká vymezení velkých pojistných rizik. Novela mění definici investičního nástroje, upravuje pravomoci České národní banky ve vztahu k pilotnímu režimu a dává do souladu českou legislativu s novým nařízením.

Novela energetického zákona stanovila stropy ceny elektřiny a plynu. Byl zaveden nový institut mimořádné tržní situace, který dává pravomoc vládě stanovovat ceny elektřiny a plynu, ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny a plynu a limitovat obchodování s nimi. Byla přijata opatření s cílem zachovat cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek energie. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela informoval sociální partnery o aktuálně klesajících cenách plynu a elektřiny na světových trzích a poděkoval zaměstnavatelům i domácnostem, jak zodpovědně přistoupili k úsporám.

Tripartita se věnovala analýze reálných dopadů ekologické legislativy EU přijaté koncem roku 2022 na rodiny v České republice, včetně FIA. Legislativa může mít pozitivní dopad na HDP a zaměstnanost, avšak s přelivem pracovní síly od fosilních odvětví k zeleným se bude zvyšovat počet pracovních míst s vyššími požadavky na kvalifikaci. Vše bude záviset na správném využití výnosů z povolenek a cíleném financování opatření souvisejících s dekarbonizací a sociálními opatřeními na zmírňování negativních dopadů na zranitelné skupiny.

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se věnovali rovněž stavu implementace programů fondů EU a přípravě programového období 2021–2027. V rámci vyhlášených výzev byly do konce ledna 2023 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 718 miliard korun. Příjemcům bylo do konce ledna 2023 proplaceno 565,3 miliardy. Objem vyúčtovaných prostředků v žádostech o platbu ke konci ledna 2023 činil 542,2 miliardy. V rámci vyhlášených výzev v programovém období 2021–2027 byly do konce ledna 2023 zaregistrovány žádosti o podporu v celkové výši 147,3 miliardy korun.

Ministr dopravy Martin Kupka předestřel sociálním partnerům přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun. Termíny předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí primárně na získání pravomocného stavebního povolení a úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. Situace v dopravním stavitelství může být i nadále negativně ovlivněna přetrvávajícími domácími a mezinárodními ekonomickými a finančními riziky. Státní fond dopravní infrastruktury disponuje pro letošní rok rekordním rozpočtem, což spolu s objemem finančních prostředků státního rozpočtu i na další roky umožní pokračovat v probíhajících či plánovaných projektech.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 15. května v 16.00. V letošním roce se uskuteční také společné jednání tripartity s kraji. V současné době krajské hospodářské a sociální rady zasílají návrhy témat ke společnému jednání. Pracovní týmy tripartity se scházejí k pravidelným jednáním.