Premiér Andrej Babiš jednal s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem o budoucnosti EU

Premiér Andrej Babiš se před Hrzánským palácem loučí s předsedou s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, 8. května 2019.
Ve středu 8. května 2019 se předseda vlády Andrej Babiš setkal s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Setkání proběhlo formou pracovní snídaně v Hrzánském paláci, oba politici hovořili například o budoucnosti Evropské unie, ale také o problémech se suchem či s dvojí kvalitou potravin.

Předseda vlády Andrej Babiš se s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem setkal v předvečer neformálního summitu Evropské rady v Sibiu, který má nastartovat debaty o prioritách Evropské unie na příštích pět let. Strategickou agendu bude schvalovat Evropská rada na červnovém zasedání. Oba politici připomněli i dnešní státní svátek, den konce druhé světové války.

„S panem předsedou jsme si velice detailně vyměnili názory na budoucnost Evropské unie a na evropské volby, které se budou konat za pár týdnů a mohou zásadně ovlivnit budoucnost Evropské unie. Česká republika má jasnou představu, na co by se měla Evropské unie zaměřit. Samozřejmě, je to vnitřní trh, je to bezpečnost Evropy, je to Schengenský prostor, je to bezpečnost Evropy, je to energetický trh. Jsou to spolupráce mezi Evropskou radou a Evropskou komisí či migrace,“ přiblížil průběh pracovní snídaně premiér Andrej Babiš.

Připomněl také, že jednou z priorit České republiky v krátkodobém horizontu je, aby Evropská komise respektovala naše požadavky na využití finančních prostředků z EU hlavně na investice. Peněz z rozpočtu EU navíc bude v příštím programovém období 2021–2027 méně než dosud, což souvisí s rostoucí životní úrovní v ČR. „My stále bojujeme s tím, že nám chybí peníze na investice, ale na druhou stranu dostáváme stále peníze na měkké programy, které potom v průběhu období nejsme úplně schopni vyčerpat a nemají konkrétní hmatatelný vliv na růst naší ekonomiky,“ podotkl premiér Babiš.

Mezi tématy jednání byla dvojí kvalita potravin, boj se suchem či problematika elektromobility. Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že návštěva České republiky v Den vítězství je pro něj jako pro Poláka a pro Evropana symbolická a emocionální. Přidal i osobní vzpomínku – před 40 lety v Praze prožil svatební cestu. „Když váš prezident a můj velmi dobrý kolega Václav Havel řekl, že v Evropě jsou svoboda a odpovědnost dvě strany jedné mince, přesně vystihl, co znamená být Evropanem. Připomeňme si a ctěme tyto vizionářské hlasy, které čerpaly z  nejlepších evropských tradic a také je dál dotvářely. Češi vždy zavrhovali neautentičnost a odmítali slepě následovat doktríny a dogmata. Vždy se vyznačovali schopností svého sebeodstupu s moudrým smyslem pro humor a s nějakou dávkou skepticismu. Chtěl bych vám říci: Neměňte se!“ řekl Donald Tusk a upozornil na nebezpečí populismu a radikalismu, které se začínají v Evropě šířit.

Premiér: Ochranou sítí páté generace budeme chránit samotnou strukturu naší společnosti, naši schopnost rozvíjet se nebo dokonce existovat

Premiér Andrej Babiš zahájil v Černínském paláci mezinárodní expertní konferenci k bezpečnosti sítí 5G, 2. května 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš zahájil 2. května 2019 mezinárodní expertní konferenci Prague 5G Security Conference. KOnferenci pořádanou Ministerstvem zahraničních věcí se účastní několik desítek expertů na problematiku sítí 5G a kybernetickou bezpečnost z EU, NATO a dalších, celkem z 32 zemí.

Dovolte mi Vás přivítat na Pražské bezpečnostní konferenci k sítím 5G.

Jak propojení mezi komunikací a technologiemi ovlivňuje naše životy

Naše dnešní setkání se zabývá dvěma důležitými fenomény: komunikací a technologiemi, jejich bezpečností a vzájemnou provázaností. Téma je to velice aktuální.

Komunikace je základem naší společnosti, jenž definuje téměř každý aspekt našich životů. Určuje způsob, jakým se navzájem vnímáme a jak si rozumíme, ať už spolu mluvíme tváří v tvář, či se dorozumíváme prostřednictvím sociálních médií. To platí pro nás pro všechny – pro naše země, naše firmy, naše občany.

V posledních několika letech jsme byli svědky exponenciálního nárůstu komunikačních technologií a systémů. S určitostí víme, že se tento trend bude zrychlovat spolu se zaváděním sítí páté generace, jinak také 5G, jež zásadně promění způsob, jakým spolu komunikujeme, a tedy i způsob našich životů. 

5G změní vše

Sítě nové generace zásadně promění sektory dopravy, energetiky, zemědělství, průmyslové výroby, zdravotnictví, obrany, zasáhnou ale i další odvětví. Vysokorychlostní technologie přinesou opravdu rapidní digitální evoluci, stejně jako stimulaci ekonomického růstu, inovace a zvýšení životní úrovně. Tyto změny svým rozsahem snadno předčí nástup mobilních telefonů.

Problematiku sítí 5G zpravidla vnímáme velmi omezeně. Představujeme si rychlejší internet, videa s vyšším rozlišením a ještě propracovanější komunikaci prostřednictvím sociálních sítí. Nicméně se musíme dívat dále do budoucnosti. Změna bude daleko širší.

Technologie 5G transformuje celá průmyslová odvětví. Zasažené sektory budou plně přetvořeny digitálními komunikačními kanály, bezprecedentní výpočetní kapacitou a senzorovými sítěmi. Ty budou sbírat data a napájet jimi digitální ekosystémy. Výrobní procesy většiny odvětví budou muset projít rozsáhlou robotizací, aby si firmy zajistily konkurenceschopnost na trhu. Automatizace bude záviset na funkčních a bezpečných sítích 5G. Lidé a stroje budou interagovat a sdílet informace způsobem, jaký lidstvo doposud nezažilo. Na světě nebude mnoho lidských činností, které by se neopíraly o kybernetickou infrastrukturu.

Se sítěmi 5G poroste naše zranitelnost

Takto rapidní rozvoj a míra užívání komunikačních technologií nutně zvýší naší závislost na technologiích, a s ní spojenou zranitelnost. Občané, stejně jako soukromý sektor, budou více spoléhat na online služby poskytované státem a místní samosprávou. Už nyní v kyberprostoru operují aktéři, jejichž úmyslem je podkopat jednotu našich společností a paralyzovat fungování států a firem. Jejich snahou je ovládnout či kompromitovat komunikační kanály a informace jimi přenášené. V digitalizovaných, demokratických společnostech s sebou narušení sítí, jakou bude i 5G, ponese vážné důsledky pro národní bezpečnost.

V případě narušení integrity nebo dostupnosti dat, přenosových kanálů či samotné konektivity, bychom čelili blackoutům (výpadkům energie), omezení dodávek pitné vody, nedostupnosti základních služeb a funkcí vlády, jakými jsou i fungování policie a armády. Napadení sítí by mohlo paralyzovat celou průmyslovou produkci a vyústit ve značné hospodářské ztráty. Ohroženy by byly i dodávky zboží a plynulost dopravy. Bez důvěryhodných sítí je rozvoj projektu e-governmentu odsouzen k neúspěchu.

Již v současnosti chráníme naše sítě před špionáží, kybernetickým zločinem či nabouráním průmyslových systémů. To se s 5G změní. Ochranou sítí páté generace budeme chránit samotnou strukturu naší společnosti, naši schopnost rozvíjet se nebo dokonce existovat.

Další kroky: zvýšit povědomí, změnit způsob naší spolupráce a připravit se na budoucnost

Jakým směrem se tedy vydáme?

Nejprve musíme zvýšit povědomí o komplexních otázkách kybernetické bezpečnosti a sítích 5G mezi politickými lídry, experty a u široké veřejnosti. Musíme změnit způsob, jakým o bezpečnosti a kyberprostoru uvažujeme. Musíme pochopit, že bezpečnost 5G není jen o mobilních telefonech nebo několika vybraných společnostech. Kybernetická bezpečnost vyžaduje ucelený přístup vlády, který propojí politiku, technologie, ekonomii a zvyšování odolnosti infrastruktury a společnosti vůči externím vlivům. Věřím, že tato konference, stejně jako Pražské návrhy jasně ukazují naše odhodlání jít touto cestou.

Zadruhé musíme změnit způsob, jakým v otázkách kyberbezpečnosti spolupracujeme. Proto jsme se rozhodli plnit vedoucí úlohu ve snaze o nastolení diskuze o 5G, a uspořádat tuto konferenci – naším cílem je budovat dialog, sdílet poznatky a zkušenosti a prosazovat sdílený zájem členů EU, spojenců v NATO a světové komunity.

Je pro nás klíčové nalézt řešení vhodná pro EU a NATO. Plnou měrou se zavazujeme k řešení bezpečnostních rizik spojených s 5G sítěmi v souladu s doporučeními Evropské komise. Avšak naše diskuze musí mít mnohem širší záběr. Projekt 5G je globální záležitost, a já jsem rád, že zde mohu přivítat globální partnery EU a NATO, stejně jako všechny naše drahé kolegy a přátele z dalších účastnických zemí této konference.

Naše spolupráce by měla vyústit v komplexní rámec pro posuzování, snižování a řízení rizik, kterým budou 5G sítě vystaveny.

Konečně a zatřetí, se potřebujeme připravit na budoucnost, a to zrychlením procesu digitalizace. Po několik následujících let budou 5G sítě životně závislé na existující infrastruktuře a na čtvrté generaci sítí. V případě České republiky předpokládám, že kmitočtová pásma pro 5G budou přidělena operátorům v roce 2020 v návaznosti na aukci v listopadu roku 2019. Tito operátoři budou mít čas do roku 2024, aby uvedli na trh 5G pro komerční užití, také na základě zkušeností získaných v dalších zemích.

Nástup 5G neproběhne přes noc, ale je to první a o to důležitější krok směrem ke zvýšení podílu digitální ekonomiky na našem státním HDP.

Rychlost 5G je důležitá, ale bezpečnost je na prvním místě

Dámy a pánové,

nedávno jsem představil Inovační strategii České republikypro další dekádu. Naším cílem je se stát se do roku 2030 evropským lídrem v inovacích. Stát se zemí pro budoucnost.

Tato strategie zcela mění priority ČR a zaměřuje se na mimořádnou podporu výzkumu a vývoje, digitalizace, podporu polytechnického vzdělání a je založena na výstavbě infrastruktury podporující nové a pokročilé technologie.

Mnoho z vašich zemí má podobnou vizi, a proto jsem rád, že si prostřednictvím dnešního setkání uvědomujete strategickou důležitost 5G – a to nejen v deklaraci, ale také v návrzích praktické spolupráce a dobrovolných opatření.

Rychlost zavádění 5G bude klíčová – ti, kdo se na tuto novou technologii adaptují rychle, budou mít značnou výhodu. My ale potřebujeme nasazení 5G udělat správně a prokázat odpovědnost vůči našim občanům a firmám. Projekt 5G není jednorázovou obchodní soutěží. Je to proces, ve kterém musí být kyberbezpečnost prioritou od samého počátku. Následky možných rizik jsou na to příliš závažné.

Ze všech těchto důvodů jsem moc rád, že mohu osobně podpořit Pražské návrhy v kyberbezpečnosti telekomunikačních sítí v globálně digitalizovaném světě.

Přeji Vám úspěšnou konferenci.

Andrej Babiš, předseda vlády

Andrej Babiš uvedl do úřadů tři nové členy vlády, od premiéra dostali řadu úkolů

Jmenování nových členů vlády na Pražském hradě, 30. dubna 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš uvedl v úterý 30. dubna 2019 do úřadu nové členy vlády: ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Uvedení předcházelo jmenování nových členů vlády prezidentem Milošem Zemanem.

Marie Benešová nahradí na Ministerstvu spravedlnosti Jana Kněžínka. Karel Havlíček převezme Ministerstvo průmyslu a obchodu po Martě Novákové a Vladimír Kremlík vystřídá na Ministerstvu dopravy Dana Ťoka.

Prezident Miloš Zeman zároveň jmenoval dva nové místopředsedy vlády. Těmi se stali nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová. Nahradili tak dosavadního místopředsedu Richarda Brabce. Prvním místopředsedou vlády nadále zůstává ministr vnitra Jan Hamáček.

Ministerstvo spravedlnosti

Premiér Babiš následně nové členy vlády oficiálně uvedl do úřadů. Jako první převzala Ministerstvo spravedlnosti Marie Benešová. Končící ministr Jan Kněžínek se vrátí do funkce náměstka pro Legislativní radu vlády. Podle premiéra leží před novou ministryní řada úkolů, které zajímají veřejnost, například novela zákona o exekucích, novela umožňující vymáhání výživného či zavedení možnosti rozvodů před notářem, což by ulehčilo práci soudům. Za dosud neřešený problém předseda vlády označil i exekuce na děti, dotáhnout je třeba i návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti či návrh zákona o hromadných žalobách.

„Požádal jsem paní ministryni, aby se soustředila na doporučení v boji proti korupci. Já jsem založil protikorupční hnutí a určitě mi na tom záleží,“ připomněl premiér Babiš. „Poděkoval jsem panu Kněžínkovi za jeho práci a přeji paní ministryni, aby se jí ve funkci dařilo,“ uvedl předseda vlády.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Poté se předseda vlády přesunul na Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde v doprovodu končící ministryně Marty Novákové uvedl do úřadu jejího nástupce Karla Havlíčka. Nový ministr by měl podle premiéra mimo jiné přijít s řešením, jak zefektivnit spolupráci s dalšími ekonomickými rezorty a státními institucemi, například agenturami CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism, Českou exportní bankou či Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. „Je potřeba, abychom v zahraničí vystupovali z hlediska exportní diplomacie jednotně,“ poznamenal předseda vlády.

Dalšími úkoly nového ministra budou především boj proti byrokracii, digitalizace, realizace vládního Desatera pro podnikatele, příprava investičního plánu i nového státního rozpočtu. „Úkolů je moc a z titulu nové funkce vkládám do pana ministra velké naděje, že mi pomůže s integrací a zlepší spolupráci jednotlivých ekonomických rezortů. V souvislosti s tím, že se paní ministryně Schillerová stala místopředsedkyní vlády, si myslím, že to bude velice silná dvojka, která zásadním způsobem může pomoci z hlediska projektů naší vlády a fungování našeho státu,“ řekl Andrej Babiš.

Ministerstvo dopravy

Uvádění do funkcí zakončil předseda vlády na Ministerstvu dopravy, kde novému ministrovi Vladimíru Kremlíkovi předal úřad končící ministr Dan Ťok. Tomu premiér Babiš poděkoval za výbornou práci a vyzdvihl skutečnost, že se Dan Ťok stal nejdéle sloužícím ministrem dopravy v historii ČR.

Jeho nástupce má před sebou také řadu důležitých úkolů, například v oblasti legislativy. „Máme v Poslanecké sněmovně zákon o silniční dopravě, o pozemních komunikacích, o drahách, vnitrozemská plavba, máme další zákony v připomínkovém řízení,“ vypočítal premiér Babiš.

Vladimír Kremlík se podle premiéra bude muset zaměřit na pokračující výstavbu dopravní infrastruktury – nových dálnic a silnic I. třídy, na dokončení modernizace D1. „Velice důležitá je dostavba okruhu kolem Prahy, v roce 2024 by mohlo být hotovo propojení dálnice z Plzně do Hradce Králové,“připomněl Andrej Babiš.

Podobně nelehké úkoly čekají nového ministra i v oblasti dopravy železniční – prioritou vlády je zásadní pokrok v přípravě výstavby vysokorychlostních tratí či realizace dlouho odkládaného železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Kromě toho se bude muset zabývat otázkami transformace Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty, spuštěním nového mýtného systému a s tím spojeným zavedením elektronické dálniční známky, zavedením jednotné jízdenky pro všechny železniční dopravce či problematikou budoucnosti automobilového průmyslu.

„Věcí, které čekají na pana ministra je moc, já mu držím palce, určitě bude mít mou permanentní podporu. Je to těžký, ostře sledovaný rezort, ale já jsem přesvědčen, že pan ministr má manažerské schopnosti, aby to zvládl,“ dodal premiér Andrej Babiš.

Státy V4 podpořily na jednání s japonským premiérem Abem odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a EU

Státy V4 podpořily na jednání s japonským premiérem Abem odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a EU, 25. dubna 2019.
Státy V4 podpořily na jednání s japonským premiérem Abem odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a EU, 25. dubna 2019.
Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 25. dubna 2019 zúčastnil v Bratislavě třetího setkání představitelů vlád zemí Visegrádské skupiny a Japonska. Hovořili především o spolupráci v oblasti vzájemného obchodu či vědy, výzkumu a inovací. Andrej Babiš a japonský premiér Šinzó Abe následně jednali hlavně o dalším rozvoji ekonomické spolupráce České republiky a Japonska. Český premiér při té příležitosti pozval Šinzó Abeho na návštěvu Prahy u příležitostí 100. výročí navázání diplomatických vztahů. 

Představitelé Visegrádské čtyřky na jednání s japonským premiérem Abem ocenili vstřícný postoj japonské vlády k odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a Evropskou unií. Předsedu japonské vlády také seznámili s pozicí V4 v rámci EU jakožto jednotného bloku čtyř zemí, které mají společné názory na řadu problémů, které evropské společenství trápí – například nelegální migrace, otázky koheze, pomalé rozšiřování Unie i schengenského prostoru, stále málo funkční vnitřní trh EU či problematika dvojí kvality potravin.

Dalším důležitým tématem byl mezinárodní ekonomický systém. Konkrétně se jednalo o podporu volného obchodu a digitální ekonomiku v rámci OECD a G20 a globální hrozby. Premiéři České republiky, Polska, Slovenska, Japonska a místopředseda vlády Maďarska hovořili také o vystoupení Velké Británie z Evropské unie a spolupráci se Spojenými státy a Čínou.

Podle českého premiéra Andreje Babiše bylo jednání pozitivní. „Japonsko je druhým největším zahraničním investorem v České republice. Máme společné výzkumné projekty s japonskou agenturou pro vědu a technologii. Také jsme mluvili o spolupráci mezi Evropskou unií a Japonskem. Chceme jako V4 také hrát významnější roli ohledně vyjednávání obchodních dohod se Spojenými státy, s Čínou a dalšími zeměmi mimo Evropskou unii, protože máme co říci,“ uvedl.

Jednalo se již o třetí summit zemí Visegrádské čtyřky a Japonska. První se konal v roce 2013 ve Varšavě během polského předsednictví, naposledy se státníci setkali v říjnu 2018 v Bruselu.

Pomohla by přímá linka

Po jednání V4 zasedl premiér Babiš s japonským předsedou vlády Abem k bilaterálnímu jednání. Hovořili především o ekonomické spolupráci obou zemí. „Japonsko je podle agentury CzechInvest druhým největším investorem v České republice, což je třeba ocenit. Proto si této spolupráce velice vážíme. Na druhou stranu jsem pana premiéra vyzval, abychom vylepšili negativní obchodní bilanci, asi 2,3 miliardy dolarů. A proto hledáme nové trhy pro české exportéry. Japonsko je pro nás velice důležitý trh a je tam velký potenciál,“ uvedl premiér Babiš.

Řešila se i spolupráce mezi státy Visegrádské skupiny s Japonskem během českého předsednictví V4 od července 2019. Důležitým bodem jednání byla i oblast vědy a technologií. Tématem bylo například také konání letních Olympijských her v Tokiu v roce 2020 a projekt Českého olympijského výboru na otevření Českého domu při této příležitosti. Předseda vlády také požádal japonského premiéra o pomoc při hledání vhodné lokality pro sochu Věry Čáslavské, která na OH v Tokiu 1964 získala tři zlaté medaile a dodnes je v Japonsku velmi populární.

Andrej Babiš pozval Šinzó Abeho na návštěvu České republiky u příležitosti 100. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů, k němuž došlo 12. ledna 1920. „Také jsem pana premiéra požádal o podporu přímé letecké linky. Jsou nějaké úvahy na rok 2020 a já jsem ho požádal, aby to zkusil urychlit a aby na návštěvu v roce 2020 přiletěl touto linkou, což by pro nás bylo skvělé,“ dodal předseda vlády.

Oba premiéři se setkali již podruhé. První setkání proběhlo v říjnu 2018 v Bruselu v rámci setkání Asie–Evropa.

Rada vlády projednala podporu start-upů a do Mezinárodní rady jmenovala profesora informatiky ze Singapuru

Rada vlády projednala podporu start-upů a do Mezinárodní rady jmenovala profesora informatiky ze Singapuru, 26. dubna 2019.
Rada vlády projednala podporu start-upů a do Mezinárodní rady jmenovala profesora informatiky ze Singapuru, 26. dubna 2019.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se pod vedením premiéra Andreje Babiše v pátek 26. dubna 2019 sešla na pravidelném zasedání ve Strakově akademii. Mezi hlavními body RVVI schválila stanovisko k Návrhu programu výzkumu vývoje a inovací The Country for the Future v celkové alokaci přes 9 miliard korun a Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum a vývoj na roky 2020-2022. Novým členem Mezinárodní rady byl jmenován renomovaný singapurský vědec prof. Kian Lee Tan.

„Jmenovali jsme dnes člena Mezinárodního poradního orgánu, a to profesora Kiana Lee Tana. Je to profesor informatiky na School of Computing na Národní univerzitě v Singapuru. Je to skutečně velká kapacita a je to konkrétní výsledek naší návštěvy v Singapuru. Stejně čekáme nominaci z Indie a z dalších zemí,“ sdělil k rozšíření expertního týmu Mezinárodní rady předseda vlády.

RVVI na dnešním jednání schválila stanovisko k rámcovému dokumentu Návrh programu výzkumu vývoje a inovací The Country for the Future, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako jeden z prvních nástrojů implementace Inovační strategie České republiky 2019–2030. Program cílí na vznik inovativních firem, inovační infrastruktury a na rozvoj malého a středního podnikání, sleduje nejnovější světové trendy rozvoje digitální společnosti.

Doba trvání programu je stanovena na 8 let do roku 2027. Program je rozdělen do tří podprogramů (Start-upy, Digitální lídři a Inovace do praxe) a celkové náklady na jeho realizaci jsou navrženy ve výši 9,1 miliardy korun, z čehož bude 6,1 miliardy korun čerpáno z veřejných prostředků. „Začínáme konkrétně naplňovat nové vládní priority vyplývající z Inovační strategie. Nikdy v historii například nedosáhly inovativní start-upy na vyšší podporu,“zdůraznil místopředseda RVVI a nastupující ministr průmyslu Karel Havlíček. Tyto prostředky přitom nenavyšují rozpočet a budou převedeny z úspor nečerpaných zdrojů na vědu a výzkum.

RVVI dále schválila Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2020-2022 s výhledem do roku 2026 včetně vypořádání mezirezortního připomínkového řízení bez rozporu. Návrh bude v květnu předložen vládě a celkové objemy výdajů jsou výsledně navrženy ve výši:

na rok 2020 celkem 36,97 mld. Kč,
na rok 2021 celkem 37,47 mld. Kč,
na rok 2022 celkem 38,00 mld. Kč.

V roce 2020 je objem financování v meziročním srovnání navýšen o 1 miliardu korun oproti rozpočtu schválenému na rok 2019. Za pět let přitom dochází k rekordnímu navýšení rozpočtu o 10 miliard korun z 27 miliard v roce 2015 na 37 miliard pro rok 2020. Objem roku 2021 je ponechán ve výši platného střednědobého výhledu. Pro rok 2022 navrhuje Rada navýšení výdajů oproti schválenému střednědobému výhledu na rok 2021 o 531,88 milionu korun. Během jednání s poskytovateli byly ke krytí nadpožadavků zapojeny veškeré nároky z nespotřebovaných výdajů (NNV).

V dalších bodech jednání byli členové RVVI již tradičně informováni o průběhu Implementace Metodiky 2017+. Rada pověřila předsednictvo zahájením prezentace Metodiky 2017+  v relevantních zahraničních odborných kruzích s cílem získání mezinárodní certifikace.

Radní diskutovali představu budoucnosti Evropských strukturálních a investičních fondů 2021+ pro oblast vědy a výzkumu a schválili materiál Hodnocení výsledků programů VaVaI ukončených v roce 2017.

Premiér jednal s předsedou vlády Vietnamu o rozvoji vzájemných vztahů i přímém leteckém spojení

Premiér Andrej Babiš přijal ve Strakově akademii předsedu vlády Vietnamu Nguyena Xuana Phuce, 17. dubna 2019.
Premiér Andrej Babiš přijal ve Strakově akademii předsedu vlády Vietnamu Nguyena Xuana Phuce, 17. dubna 2019.
Premiér Andrej Babiš se ve středu 17. dubna 2019 setkal s předsedou vlády Vietnamské socialistické republiky Nguyenem Xuanem Phucem. Hovořili o vzájemných bilaterálních vztazích, ekonomické spolupráci zemí či možnosti spolupráce v oblasti obranného průmyslu. Následně oba státníci vystoupili na Česko-vietnamském podnikatelském fóru a poobědvali v Lichtenštejnském paláci.

Mezi hlavní témata jednání českého a vietnamského předsedy vlády patřila vzájemná ekonomická spolupráce. Státníci hovořili o obchodní výměně, rostoucím zájmu českých investorů o Vietnam či konkrétních projektech českých firem, především v oblasti těžebního průmyslu. Jednalo se také o české podpoře při schvalování Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamem. Vietnam je v tuto chvíli třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v rámci zemí ASEAN.

My jsme se s panem premiérem shodli, že budeme pokračovat v prohlubování ekonomické spolupráce, která tvoří důležitou osu našich vztahů. Vietnam je naším třetím největším obchodním partnerem mezi zeměmi ASEAN. Obrat dosáhl 1,17 miliardy,“ řekl Andrej Babiš po jednání.

Premiér ČR dále vyzdvihl dlouhou tradici přátelských vztahů a úspěšné spolupráce mezi oběma zeměmi a zdůraznil zájem České republiky na jejím dalším rozvoji a prohlubování. Andrej Babiš zároveň uvedl, že ČR hodlá podpořit kandidaturu Vietnamu jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na roky 2020–2021. Rozvoji cestovního ruchu, obchodu a dalších oblastí spolupráce by dle předsedy vlády prospělo zavedení přímé letecké linky mezi Prahou a Hanojí.

Jsem velice rád, že v rámci delegace pana premiéra jsou zástupci letecké společnosti Bamboo Airways a ujistil jsem pana premiéra, že by bylo skvělé, kdyby tato společnost zahájila přímou linku mezi Vietnamem a Prahou,“ uvedl premiér na tiskové konferenci po jednání delegací.

Důležitým pilířem bilaterálních vztahů je také spolupráce v oblasti obranného průmyslu. Vietnam se v této oblasti řadí mezi přední české partnery v regionu jihovýchodní Asie a ČR má zájem pokračovat v projektech zaměřených na modernizaci vietnamské armády. Premiéři řešili také vietnamskou komunitu v České republice, která představuje důležitý spojník mezi oběma zeměmi, či možnost zrušení vízové povinnosti pro české turisty. Po jednání následoval podpis memoranda o porozumění v oblasti technické normalizace a metrologie a memoranda o porozumění v oblasti geologie a nerostných surovin.

Předsedové vlád se po konci jednání ve Strakově akademii přesunuli do hotelu Hilton, kde zahájili Česko-vietnamské podnikatelské fórum. Andrej Babiš ocenil schopnosti vietnamských občanů přicházejících do ČR, kteří se stávají součástí malého obchodu, přicházejí do učení i na univerzitní studium a realizují se na pracovním a podnikatelském trhu ve vysoce kvalifikovaných oborech.

Vietnam právě prožívá obdivuhodný hospodářský rozvoj. Za posledních pět let vietnamská ekonomika rostla průměrným tempem ve výši 6 % HDP, přičemž loni růst přesáhl dokonce 7 procent HDP. Co je ještě důležitější, na růstu se podílí příliv přímých zahraničních investic, který v roce 2018 byl 19 miliard dolarů. Úspěchy vietnamské ekonomiky odráží i nedávné zlepšení dlouhodobého ratingu Vietnamu od tří hlavních ratingových agentur. Ohledně naší bilance je sice pravda, že náš nárůst exportu do Vietnamu 2017–2018 je 32 procent, ale jak už bylo řečeno, máme negativní obchodní bilanci téměř 900 milionů dolarů, takže tam máme určitě obrovský potenciál a já jsem i velice konkrétně na našem jednání bilaterálním a potom v rámci celé delegace podpořil naše firmy, hlavně v oblasti těžebního průmyslu, řekl předseda vlády na zahájení podnikatelského fóra.

Po zahájení podnikatelského fóra se obě delegace přesunuly do Lichtenštejnského paláce, kde společný program zakončili slavnostním obědem.

Premiér Babiš: Vláda chystá řadu opatření na zmírnění dopadů sucha

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš se 17. dubna 2019 zúčastnil mezinárodní konference Ochrana vody v přírodě. Společně s ním vystoupili s projevem i ministr zemědělství Miroslav Toman, ministr životního prostředí Richard Brabec a další významní hosté. Boj se suchem patří mezi vládní priority. Kabinet plánuje přijímat další opatření, jejichž cílem bude zmírnit dopady sucha na našem území, uvedl v projevu premiér Babiš.

Projev předsedy vlády

Vážené dámy, vážení pánové,

téma této mezinárodní konference je mimořádně závažné.  Již delší dobu nás mnozí klimatologové a další odborníci upozorňují, že se Evropa a samozřejmě i Česká republika ocitá v období klimatické změny. Jejím projevem je především změna klimatu tak, jak ho známe z našeho mládí – nedochází k pozvolnému přechodu z jednoho ročního období do druhého. Naopak po zimě proběhne jen krátké jaro a velmi rychle nastupuje léto s vysokými teplotami. A stejně tomu tak je i při přechodu do zimy – velmi rychle se z relativně vysokých teplot ocitáme v zimě, která se navíc vyznačuje nikoli mrazivými období, ale spíše teplotním období kolem nuly. Některé zimy, zde v Praze, už dávno jsme neměli sníh na Vánoce, a když se objeví, tak během krátké doby roztaje, jen výjimečně zaznamenáváme delší období mrazu.

To vše jsou příznaky toho, že dochází ke změně našeho klimatu. Evropa si to uvědomuje. My jsme o tom mluvili na poslední Evropské radě. Bylo by dobré k tomu přistupovat racionálně. V září proběhne velká konference o klimatických změnách, vícero členských států na to má různé názory a jde o to, aby v rámci záchrany planety jsme nezničili náš průmysl.

V posledních několika letech je pak tato změna doprovázena i zřetelným poklesem atmosférických srážek. Tak tomu bylo v minulém roce a je tomu tak i letos. Lze se obávat, že pokud by podobný ráz počasí – jako v minulém roce – pokračoval i letos a opět jsme zaznamenali tak výrazný pokles srážek, pak již budeme čelit výrazným národohospodářským škodám. Budou to škody nejen v zemědělství, ale budou to škody i v lesích, na ovocných stromech a celkově na vegetaci, budeme mít nedostatek vody pro obyvatelstvo – zejména v sušších regionech jako je jižní Morava, oblast srážkového stínu na Žatecku, Rakovnicko a zřejmě i na jiných místech.

Škody však mohou vznikat i nepřímo. Vodu potřebujeme i v řadě průmyslových odvětví – v energetice, kde část našich elektráren je soustředěna právě v severních Čechách, kde může být nedostatek vody apod.

Zemědělci víc než ostatní lidé vidí, jak se mění podmínky hospodaření, některé části republiky vysychají, objevují se škůdci, které jsme předtím neznali nebo alespoň byli v určitých mezích. Kůrovcová kalamita, která v těchto letech likviduje naše lesy, je z velké části také způsobena právě mimořádně teplým počasím posledních let.

Naše vláda si současnou situaci dobře uvědomuje, proto jsme již ve svém programovém prohlášení vyjádřili odhodlání udělat maximum pro to, aby se voda zadržela v krajině a půda byla chráněna před záborem a erozí. Opatření proti suchu a snahu o zadržení vody v krajině považujeme za věc nejvyššího veřejného zájmu. Toto bylo vyjádřeno vznikem Národní koalice pro boj se suchem, které předsedám. Zde koordinujeme nejen aktivity Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, ale setkáváme se na této půdě s řadou odborníků a společně hledáme okamžitá i systémová řešení.

Musíme si také být vědomi, že zlepšení situace bude vyžadovat dlouhodobé úsilí všech, kterých se tato změna klimatu dotýká. Nečekejme rychle změny k lepšímu. Před námi je především soustavná a dlouhodobá práce na zlepšení situace.

Mimořádně vážný je problém s podzemními vodami. Jejich hladiny zůstávají hluboko pod dlouhodobým normálem a na polovině území jsou v úrovni mimořádného sucha. Vzhledem k tomu, že pitná voda je přibližně z poloviny pokryta z odběrů podzemní vody, jsou tak nadále ohroženy zdroje pro mnohé obce. Je zřejmé, že se zásoby podzemních vod nedoplní během jednoho roku. Bude nutno, aby regionální samosprávy nečekaly na instrukce z vlády a již nyní přijaly opatření, které povedou k úsporám ve spotřebě vody a obecně k hospodárnému nakládání s vodou.

Já jsem byl nedávno v Izraeli. Myslím, že oni tam mají skutečně nejlepší technologie a jsou schopni vodu použít i devětkrát. A jeden ze závěrů mé návštěvy a diskuse s premiérem Netanjahuem bylo, že uděláme konferenci ohledně nakládání s vodou.

Ohrožené obce a aglomerace s nedostatečnými zdroji pitné vody mohou využít dotační podporu Ministerstva zemědělství na propojení vodárenských soustav a veřejných vodovodů s těmi, které mají dlouhodobě dostatek vody. Rovněž je možné využít finanční podporu z evropských fondů prostřednictvím Ministerstva životního prostředí.

Jeden z takových návrhů projednala naše vláda tento týden. Jeho podstatou je vybudovat tři vodní nádrže na Rakovnicku, které umožní, aby se lépe v regionu hospodařilo s vodou, přitom došlo k propojení dvou malých povodí a zvýšení přítoku vody do deficitní oblasti a současně mají být realizována opatření ke zvýšení vsakování vody na posílení podzemních zdrojů vody. Je to investice na několik let v celkovém rozsahu přesahujícím 550 milionů korun.

Je to první z podobných investic, kterých připravujeme více. Vláda současně rozhodla o výstavbě vodní nádrže Vlachovice na Zlínsku, na kterou v letech 2020–2023 bude vynaloženo více než 700 milionů korun.

Výhled dopadů změny klimatu na stav sucha a vodních zdrojů na našem území ve vzdálené budoucnosti po roce 2050 vede k tomu, že musíme nejen intenzivně posilovat zadržení vody v půdě a v krajině, ale zároveň vyhodnotit situaci v regionech, které jsou nejvíce ohrožené suchem. Musíme začít posilovat akumulaci vody v nových nádržích. Nejde jen o zajištění zdrojů pitné vody, ale i o zajištění vody na závlahy. Technická opatření, výstavba nových zařízení je vždy doprovázena řadou přírodě blízkých opatření – vždy tak, aby se co nejvíce vody zadrželo a odtok byl co nejpomalejší.

V současnosti roste zájem zemědělců o obnovu a rozšíření existujících závlahových soustav. V uplynulých třiceti letech došlo k devastaci zavlažovacích zařízení na téměř 100 000 hektarech zemědělské půdy. Nově budované soustavy jsou již moderní a vycházejí zejména z využití znalostí Izraele a států jižní Evropy, kdy se uplatňují především kapkové závlahy – tak to bude také v našich nejúrodnějších a zároveň nejsušších územích – na jižní Moravě, v Polabí, na Rakovnicku. Musíme začít využívat k závlahám i tzv. šedou vodu, což je voda částečně přečištěná, kterou využívají právě v zemědělství některých zemí se suchým podnebím.

Vláda bude i nadále přijímat opatření, jejichž cílem bude zmírnit dopady sucha na našem území. Na boj proti suchu vyčleníme i příslušné finanční prostředky. Od roku 2015 bylo jen v rámci Ministerstva zemědělství vyčleněno na opatření proti suchu a nedostatku vody ze státního rozpočtu celkem 7,4 miliardy korun a z prostředků EU 21,6 miliardy korun.

K posílení podzemních vod se zkouší několik technologií k ověření možností umělé infiltrace podzemních vod. Bylo vytipováno sedm pilotních lokalit, v letošním roce je plánována realizace prvních dvou. Jedná se lokalitu Meziboří a výstavbu meandru Jordán u Týniště nad Orlicí.

Jako vláda budeme nadále podporovat vznik malých nádrží a rybníků. Je nezbytné, aby součástí tvorby krajiny a hospodaření v ní byl nejen ohled na současný akutní problém – nedostatek vody, ale abychom si uvědomovali také další souvislosti, které mohou situaci dále zhoršit – jde zejména o riziko eroze půdy, pokud se na ní nebude správně hospodařit. To je výzva k vám, zemědělcům. Zemědělci byli vždy ti, kdo půdě, krajině, přírodě nejvíce rozuměli. Byli vždy hospodáři, kteří mají z půdy nejen živobytí, ale také za ni cítí odpovědnost. Ochrana vody je společným zájmem vás, zemědělců i vlády. 

Budu proto rád, když na řešení této výzvy budeme co nejlépe spolupracovat.

Přeji vaší konferenci hodně zdaru.

Andrej Babiš, předseda vlády

Vláda pomůže obcím s výstavbou sociálních bytů. Letos jim dá miliardu, na příští rok plánuje tři

Vláda schválila nové nařízení umožňující finančně podpořit výstavbu sociálního bydlení obcemi a městy, 15. dubna 2019.
Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 15. dubna 2019 nové nařízení umožňující Státnímu fondu rozvoje bydlení finančně podpořit obce a města, které si budou chtít pořídit domy či byty na sociální bydlení. Zabývala se také strategií Digitální Česko a návrhy na jmenování do hodnosti generálů u příležitosti státního svátku 8. května.

Vláda Andreje Babiše se problematikou nedostatku finančně dostupných a sociálních bytů zabývá dlouhodobě. Nové nařízení vlády o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů umožní Státnímu fondu rozvoje bydlení spustit dotační program Výstavba. Tento program má pomoci městům a obcím s výstavbou domů a bytů pro sociálně slabé občany a nabídne jim také výhodně úročené půjčky na výkup nemovitostí, v nichž sociálně slabé rodiny žijí. Pro letošní rok počítá Státní fond rozvoje bydlení s vyčleněním jedné miliardy korun, od roku 2020 by to měly být tři miliardy.

„Je to projekt, o kterém jsme mluvili už vícekrát. Je to snad poprvé od vzniku samostatného státu, kdy stát konkrétně podpoří výstavbu bytů. Pět let jsme tu diskutovali o zákonu o sociálním bydlení, na kterém nebyla shoda, protože si myslím, že nemůžeme ze zákona někomu přikazovat, aby stavěl byty, a nedat mu přitom ještě ani peníze,“ konstatoval předseda vlády Andrej Babiš.

„Pokud obec či město postaví sto bytů a z toho dvacet bytů, to znamená dvacet procent, bude určeno na sociální byty, tak Ministerstvo pro místní rozvoj proplatí dotaci sto procent. To znamená, že z těch sta bytů na dvacet bytů ta obec nebo město bude mít sto procent dotaci. Chceme tím podpořit spotřebu, chceme tím řešit dlouhodobě neúnosný stav ohledně dostupnosti bydlení,“ upřesnil premiér. „Je to samozřejmě dobrovolné, bude na městech a obcích, jestli se pro to rozhodnou. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby o tento program měly zájem. A já myslím, že zájem už je,“doplnil. Vláda tím zároveň podpoří růst a investice. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda schválila také implementační plány programu Digitální Česko, klíčové vládní strategie pro oblast digitalizace. Je připraveno celkem 15 implementačních plánů, které odpovídají struktuře cílů Digitálního Česka a zahrnují 386 konkrétních záměrů. Mezi priority programu pro letošní rok patří například institucionální zajištění koordinace a financování implementace koncepce, další vylepšování Portálu občana, pokrok v digitalizaci stavebního řízení a územního plánování či rozvoj digitálních služeb, které podporují konkurenceschopnost a snižují administrativní zátěž pro podnikatele.

„Na rok 2019 jsme schválili rozpočet ve výši dvacet milionů korun, který je určen hlavně pro manažery programu, koordinátory, konzultanty, analytiky a je to určeno pro společnost NAKIT, která je pod Ministerstvem vnitra, plus konkrétní záměry u jednotlivých rezortů, kterých je celkem za 95 milionů korun. Tyto finance si jednotlivé rezorty musí zabezpečit z vlastních rozpočtů, protože si myslíme, že na to mají prostor,“ uvedl premiér Babiš.

U příležitosti oslav státního svátku konce druhé světové války 8. května navrhne vláda prezidentu republiky Miloši Zemanovi celkem 16 jmenování do hodností generálů. Jsou mezi nimi například ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, policejní prezident Jan Švejdar, velitel Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky Radim Řehulka (všichni z hodnosti plukovníka do hodnosti brigádního generála) či generální ředitel Generálního ředitelství cel Milan Poulíček (z hodnosti brigádního generála do hodnosti generálmajora). Mezi návrhy jsou i povýšení generálmajora ve výslužbě Emila Bočka do hodnosti armádního generála a jmenování brigádního generála ve výslužbě Miloslava Masopusta do hodnosti generálmajora.

Vláda odsouhlasila také další kroky k realizaci opatření na boj proti suchu na Rakovnicku a na Zlínsku. V případě Rakovnicka vláda akceptovala výsledky studie, která konstatovala, že k vyřešení sucha v regionu bude nutné kromě navržených vodních nádrží Senomaty a Šanov vybudovat i vodní dílo Kryry včetně převodů vody z tohoto vodního díla do povodí Rakovnického a Kolešovického potoka. První etapa realizace navržených opatření má stát odhadem 554 milionu korun. V případě vodního díla Vlachovice na Zlínsku vláda schválila Ministerstvem zemědělství navržený postup při výkupu pozemků pod plánovanou nádrží i v jejím nejbližším okolí i sazby za jednotlivé typy pozemků či objektů. Na majetkoprávní vypořádání pozemků nutných k realizaci tohoto vodního díla vláda vyčlenila maximálně 705 milionů korun. Vodní dílo Vlachovice bude sloužit jako prevence před suchem a nedostatkem vody a jako stěžejní zdroj pitné vody pro oblast Zlínska. 

Vzhledem k velikonočním svátkům se další jednání vlády uskuteční až v pondělí 29. dubna 2019.

Kompletní výsledky dnešního jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-15-dubna-2019-173048/.

Vláda podniká konkrétní kroky v boji proti nezákonným exekucím

Současná vláda napravuje stav, který vznikl v souvislosti exekucemi vedenými na základě neplatných rozhodčích doložek. Minulý týden se předseda vlády Andrej Babiš a ministr spravedlnosti Jan Kněžínek na schůzce s advokátem Petrem Němcem dohodli, že budou tuto situaci aktivně řešit. 

„Minulý týden jsme se sešli na Úřadu vlády s ministrem Kněžínkem, poslancem Nacherem a advokátem Němcem. Dohodli jsme se na postupu, že ministerstvo co nejdříve pošle dopis na soudy, aby neplatné exekuce zastavovaly samy od sebe. Což se doteď nedělo. Je dobře, že ministr splnil, co mi slíbil, čímž společně bojujeme proti nemravným nákladům nad půjčenou částku,“ dodal Andrej Babiš.

Prvním krokem je dopis ministra spravedlnosti adresovaný předsedům soudů, ve kterém je vyzývá, aby i s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu začaly samy aktivně vyhledávat a řešit případy nezákonných exekucí vedených na základě neplatných rozhodčích doložek.

Ze šetření uskutečněného Ministerstvem spravedlnosti vyplývá, že k zastavování již probíhajících exekucí dochází v praxi soudů pouze v souvislosti s návrhem na zastavení exekuce nebo s podnětem soudního exekutora. Což neodpovídá judikatuře Nejvyššího soudu. Ministr Kněžínek proto v dopise apeluje na soudy, aby problematice věnovaly zvýšenou pozornost a vynaložily úsilí potřebné k odstranění tohoto problému.

Uvědomuji si, že vyhledávání takových exekučních řízení a procesní úkony s ním spojené jsou personálně a časově náročné,“ uvádí Jan Kněžínek, „připomínám ale, že pro každý okresní soud bylo cíleně systemizováno místo jednoho vyššího soudního úředníka pro výkon státního dohledu nad činností soudních exekutorů. Jsem přesvědčen, že právě tito zaměstnanci mohou s ohledem na své odborné zaměření i na celkový rozsah dohledové agendy výrazně přispět k plnění úkolů soudů ve vztahu k exekucím vedených na základě neplatných rozhodčích doložek.“

Ministerstvo spravedlnosti v současnosti připravuje způsob, který co nejvíce usnadní vyhledávání takových řízení prostřednictvím Rejstříku zahájených exekucí, případně dalších justičních informačních systémů a navíc chystá úpravu vzoru návrhu na zastavení exekuce.

Nejsou to jediné kroky ve zlepšování nepříznivé situace lidí, kteří se díky neefektivní legislativě předchozích vlád dostali do dluhové pasti. S poslanci připravujeme návrh řešící exekuce dětí, za které však samy děti nejsou odpovědné. Nejčastěji jde o pohledávky dopravních podniků za neuhrazené jízdné a pokuty nebo pohledávky obcí za neuhrazené platby za komunální odpady,“ doplňuje poslanec Patrik Nacher.

Díky krokům současné vlády začíná od 1. června platit novela insolvenčního zákona a vládě bude ještě letos předložena novela exekučního řádu.

Vláda řešila aukci kmitočtů pro sítě 5G

Vláda se na schůzi 8. dubna 2019 zabývala mimo jiné podmínkami aukce radiových kmitočtů pásma 700 MHz.
Vláda se na jednání v pondělí 8. dubna zabývala především kontrolními závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Schválila také vyplacení peněžních darů do zahraničí na péči o hroby českých vojáků, mandát pro premiéra na mimořádné zasedání Evropské rady v Bruselu k brexitu a projednala návrh na postup při aukci práv k radiovým kmitočtům z pásma 700 MHz, potřebných pro spuštění moderní mobilní sítě 5G.

Vláda po pečlivé diskusi vzala na vědomí návrh postupu a podmínek provedení výběrového řízení prostřednictvím aukce na udělení práv k rádiovým kmitočtům z pásma 700 MHz, který předložili ministryně průmyslu a obchodu a předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu. Aukce má umožnit budoucí rozvoj sítí 5. generace v České republice a vstup čtvrtého operátora na český telekomunikační trh.

„Touto problematikou se dlouhodobě zabývám, protože mám velký problém s cenou dat v České republice. Patříme bohužel mezi státy, kde platíme nejvíce. Je to dlouhodobý problém,“ uvedl premiér Andrej Babiš. „My se stále snažíme nějakým způsobem donutit operátory, aby zlevnili data pro občany, protože si myslíme, že je tam velký prostor. Pokud za pět let získali 55 miliard dividend a ještě další desítky miliard investovali, tak by se měli podělit s občany v cenách dat. Proto budeme v naší iniciativě pokračovat a potřebujeme si být jistí, že v aukci, od které se očekává, že konečně přijde čtvrtý operátor a ta data zlevní a že konečně nastane nějaký konkurenční boj,“ vysvětlil.

Vláda se zabývala také osmi kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, které se týkaly činnosti Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí a jimi řízených organizací. Kontroly NKÚ nezaznamenaly žádná závažná porušení zákonů, u zjištěných nedostatků dotčené rezorty přijaly nápravná opatření a o jejich účinnosti budou vládu informovat.

„Požádali jsme pana prezidenta NKÚ Miloslava Kalu, abychom měli možnost s ním projednat jako mimořádný bod na vládě výroční zprávu, protože my ji běžně neprojednáváme. Napsali jsme mu k tomu minulý týden i dopis, protože zkrátka se nám obsah té zprávy nelíbí. Pan prezident nám přislíbil, že to s námi rád projedná,“konstatoval premiér Babiš.

Schůzi kabinetu předcházelo zasedání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni. Jediným bodem jednání byl mandát pro předsedu vlády Andreje Babiše na zasedání Evropské rady v Bruselu, které se uskuteční ve středu 10. dubna. Jediným tématem jednání předsedů vlád a prezidentů zemí EU bude brexit. Britská premiérka Theresa Mayová požádala o další prodloužení jednání o brexitu do 30. června a zavázala se k několika věcem, například že nebude otevírat dohodu o vystoupení, ale soustředí se na politickou deklaraci, kterou Evropská rada přijala zároveň s dohodou, a že se Velká Británie připraví na volby do Evropského parlamentu

„Uvidíme. Jednotlivé členské státy to zatím moc nekomentují. Já už jsem se k tomu vyjadřoval víckrát. Alespoň pro mě Velká Británie byla a je stále velkým spojencem. A pokud by to dopadlo předčasnými volbami a druhým referendem, aby zůstali, byl by to ideální stav,“ dodal premiér Babiš.

Česká vláda přispěje i letos na péči o hroby vojáků v zahraničí. Celkem rozdělí 5 milionů korun, a to 3 miliony korun na Ukrajinu, 1,9 milionu na Slovensko a 100 000 korun do Francie. Peníze půjdou na hroby českých vojáků padlých v obou světových válkách na Ukrajině, v bojích proti Maďarům v roce 1919 na Slovensku a na obnovu pomníku odkazujícího na místo, kde v bitvě u Kresčaku padl český král Jan Lucemburský – památníku Český kříž ve Francii.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-8–dubna-2019-172913/.