Česká ekonomika zažívá úspěšné roky. Budoucí růst ale bude záviset na tom, jak se povede nastartovat digitalizaci státu a průmyslu a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků pro tuto novou éru.

Česká ekonomika roste už pátým rokem v řadě. Svaz průmyslu a dopravy ČR očekává, že za letošní rok vzroste hrubý domácí produkt o 3 procenta. Už před rokem ve svých predikcích upozorňoval, že rekordní loňská tempa růstu letos Česko neudrží a růst průmyslové produkce a přidané hodnoty mírně zpomalí.

Přestože se českým firmám daří, už několik měsíců narážejí na hranice svých výrobních kapacit. Největší brzdou dalšího růstu je katastrofální nedostatek pracovních sil. Firmy v srpnu nabízely 313 tisíc volných pracovních pozic. Na úřadech práce bylo registrováno 230 tisíc nezaměstnaných. Navíc už čtyři měsíce počet registrovaných uchazečů o práci neklesá. Nejvíce chybí řemeslníci, opraváři, obsluha strojů a zařízení a řidiči.

VLÁDA A ODBORY NESMÍ ZHORŠOVAT STAV TRHU PRÁCE

„Nyní potřebujeme doplnit stav pracovníků ze zahraničí. Poslali jsme premiérovi Andreji Babišovi dopis, že potřebujeme 50 tisíc Ukrajinců a Srbů, abychom nemuseli odmítat zakázky. Nejde o nekvalifikované pracovníky, kteří by pracovali za nízké mzdy. Potřebujeme také zrychlit proces jejich přijímání,“  říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se může ještě zhoršit. Vláda plánuje zrušení třídenní karenční doby pro vyplácení náhrady mzdy v nemoci. Svaz průmyslu odhaduje, že dočasná pracovní neschopnost by mohla tímto opatřením vzrůst o 2 až 3 procenta. „Firmám by pak mohlo chybět dalších zhruba 20 až 40 tisíc zaměstnanců. Svaz průmyslu proto požaduje, aby případné zrušení karenční doby bylo provázáno na plošné spuštění e-neschopenky, která by měla pomoct zabránit zneužívání nemocenské,“ uvádí Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu. Svaz požaduje také, aby vláda dodržela slib a kompenzovala firmám náklady způsobené zrušením karenční doby, a to v reálné výši.

Až 60 tisíc pracovníků navíc by firmy potřebovaly, kdyby se podařilo odborům prosadit zkrácení zákonné pracovní doby ze 40 na 37,5 hodin týdně. Navíc by vzrostl objem přesčasové práce, stávající zaměstnanci by byli přetížení. „Představa ČMKOS o krácení pracovní doby je nezodpovědná. Na trhu práce chybí 310 tisíc lidí. Zkracovat pracovní dobu, aniž by se to projevilo na mzdách, na to produktivita firem nestačí,“ říká Hanák. Odbory návrh obhajují tím, že Češi pracují v průměru déle než Němci. Jenže v Německu pracuje 28 procent zaměstnanců na částečný úvazek, v Česku je to jen 7 procent. Pokud se srovná skutečně odpracovaná doba na plný úvazek, je obrázek opačný. Za týden loni průměrný Němec odpracoval 40,9 hodiny, zatímco průměrný Čech 40,3 hodiny.

V srpnu se začala projednávat novela zákoníku práce. I když některé návrhy Svaz hodnotí pozitivně, celkově novela nepřispěje k vyšší flexibilitě pracovněprávních vztahů. Některé požadavky zaměstnavatelů se do návrhu vůbec nedostaly. Firmy chtějí například zkrácení výpovědní doby, zjednodušení postupu při výpovědi pro porušování povinností zaměstnance, umožnění výpovědi bez udání důvodu se zvýšeným odstupným, zásadní snížení odstupného při skončení pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo zpružnění úpravy konta pracovní doby.

„Výpovědní doba dnes neodráží důvody, pro které firma zaměstnance propouští. Pokud se zaměstnanec dopustí závažného porušení povinností, zaměstnavatel ho musí přesto ještě následující dva, nebo dva a půl měsíce zaměstnávat,“ upozorňuje Rafaj.

STÁT MUSÍ VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DIGITALIZACI PRŮMYSLU

Budoucnost průmyslu je v digitalizaci. Důležitá je implementace nových technologií jako blockchain nebo umělá inteligence. Firmy se musí naučit využívat data, která mají k dispozici. K digitalizaci a automatizaci tlačí podniky také vysátý trh práce. Nové strojní vybavení a technologie vedou zpravidla k eliminaci rutinních úkonů, vytváří naopak více prostoru pro kreativní práci s větší přidanou hodnotou. Vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují vyšší kvalifikaci, kreativitu nebo komunikační dovednosti a jsou lépe placené. „Firmy neustále investují do robotizace a digitalizace. Jejich efekt na úsporu pracovních sil se ale teprve projeví. Tak daleko ještě nejsme,“ doplňuje Hanák.

Pravidla pro digitální trh se vytvářejí na evropské úrovni. „Svaz dlouhodobě prosazuje Evropu bez bariér. Zasazujeme se o jejich odstranění ve volném pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu a teď k nim přidáme zajištění volného pohybu dat v EU,“  říká viceprezidentka Svazu Milena Jabůrková. Pro vládu to ale znamená, že musí být na evropské úrovni aktivní, zejména po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Právě Británie byla v EU lídrem v oblasti digitalizace.

Doma musí vláda v digitální oblasti přidat. Svaz přivítal koncepci Digitální Česko a aktivity zmocněnce pro digitalizaci a IT. Nyní je zásadní, aby se teze z koncepce přetavily také do praxe. V této oblasti vidí Svaz řadu rizik. „Ministerstvo průmyslu a obchodu digitalizaci nezvládlo. Nedokončilo pořádně výběrová řízení na stavbu infrastruktury pro vysokorychlostní internet. Bez něj ve firmách nezavedeme digitalizaci, ani se neposuneme k umělé inteligenci,“ kritizuje vládu Hanák. Není také možné, aby na ministerstvu průmyslu seděli čtyři náměstci, kteří se zabývají digitalizací či průmyslem 4.0, aniž by přesně věděli, za co jsou zodpovědní.

Samostatnou kapitolou je v Česku zavádění e-Governmentu. Svaz přivítal, že se vláda pustila do nových aktivit jako Portál občana nebo elektronické občanské průkazy. Teď je třeba na ně navázat ještě konkrétní služby pro občany. Ve zdravotnictví by digitalizace pomohla ukázat celkové náklady na léčbu a umožnila jejich optimalizaci. Úspory se pak dají použít pro potřeby pacientů. Digitalizace by mohla také výrazně urychlit dnešní příliš dlouhý proces pro registraci léčivých přípravků a schvalování jejich úhrad.

ČESKO POTŘEBUJE REFORMU ŠKOLSTVÍ I PODPORY INVESTIC

Se situací na trhu práce úzce souvisí reforma školství. Prioritou by měla být podpora technických oborů, protože tito pracovníci nejvíce na trhu práce chybí. Svaz průmyslu prosadil maturitu z matematiky a trvá na jejím zachování. Je třeba také zkvalitnit polytechnické vzdělání na základních školách a jazykové znalosti absolventů.

„Od začátku podporujeme prvky duálního vzdělávání, spolupráci odborných škol s firmami. Řada firem má dokonce vlastní průmyslovky. Celý systém však samotné firmy nezvládnou zajistit a potřebují pomoc vlády, zejména ministerstva školství, doporučujeme navýšit pravomoci ředitelů škol, aby si mohli rozhodnout o spolupráci s podniky,“ říká Hanák. Svaz průmyslu už před rokem zahájil pilotní projekt duálního vzdělávání v Moravskoslezském kraji. V příštím roce ho chce rozšířit do Zlínského, Středočeského a Ústeckého kraje.

Česká ekonomika sice posledních pět let funguje dobře, nicméně potřebuje dál inovovat a podporovat investice do výzkumu a vývoje. Vláda by měla dotáhnout změnu systému odpočtů na výzkum a vývoj a změnit přístup Finanční správy, aby se firmy odpočtů nebály a přicházely s novými projekty, jak je obvyklé v zahraničí. Investiční pobídky musí projít zásadní revizí, aby zohledňovaly přidanou hodnotu investičních záměrů pro ekonomiku. „Hlavním pilířem investiční podpory už nemůže být počet vytvořených míst. Stát si ale musí zachovat možnost podpořit unikátní technologie, investice s významnou přidanou hodnotou pro ekonomiku, stávající investory nebo investice kvůli řešení významných lokálních problémů,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.

Pozitivním impulsem pro průmysl by bylo přijetí eura. Česko slíbilo přijmout euro již v roce 2004 při vstupu do EU. „Logickým argumentem pro společnou měnu je silná vlastnická a obchodní provázanost Česka a eurozóny. Když přijmeme euro, bude to i signálem pro investory, že jsme nedílnou součástí vyspělé EU. Z našich společných šetření s Českou národní bankou vyplývá, že téměř pětina podniků už dnes používá euro i v tuzemských transakcích,“ říká Hanák. Zkušenosti může Česko sdílet se Slovenskem, kde se už eurem platí a které má podobnou strukturu ekonomiky. Při debatě o euru nemá smysl argumentovat zeměmi jako Řecko, ale reálnými čísly. Slovenská zkušenost je v tomto ohledu velmi cenná.

Na letošním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR zástupci firem vyzvali vládu, aby omezila byrokracii, zrychlila budování digitální i fyzické infrastruktury, podporovala vědu a výzkum a vzdělanost a pomáhala firmám při exportu. Jen tak se Česko bude moci přiblížit ke skupině dvaceti nejvyspělejších zemí světa.

Česko v globálním žebříčku konkurenceschopnosti zůstává na 31. místě. Za poslední rok se neposunulo ani o jedno místo, přestože průmysl i ekonomika roste. Vláda proto musí v příštích třech letech podniknout kroky, které zemi přiblíží ke světové dvacítce. Výčet úkolů pro vládu prezentoval Svaz průmyslu a dopravy ČR na tradičním Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

„Do dvacítky nejvyspělejších zemí světa vede několik cest. Na prvním místě je omezení byrokracie. Úřad vlády musí umět koordinovat, aby se snižovala administrativní zátěž podnikatelů. Druhá oblast je digitalizace. Když se k tomu přidá vzdělanost, zlepší se infrastruktura, věda výzkum inovace a vláda nás podrží při podpoře exportu, máme šest hlavních oblastí, které rozhodnou, zda budeme v TOP 20,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Česko stále zaostává v kvalitě institucí, infrastruktury či vzdělávacího systému, zejména technického vzdělání. Rezervy má země také v dostupnosti vědců a technických pracovníků či ve spolupráci firem a univerzit. Vláda musí také zrychlit zavádění e-governmentu. „Už je za minutu dvanáct. Bez digitalizace státní správy země nenaskočí do rychlíku konkurenceschopnosti. Jsme mezi evropskými zeměmi vážně pozadu,“ dodává Hanák.

Letošní Sněm u příležitosti oslav 100 let založení Svazu průmyslu a 100 let od založení republiky byl výjimečný. Zúčastnili se ho také představitelé slovenské vlády a zástupci slovenských průmyslových svazů. Slovenské firmy trápí podobné problémy jako český průmysl. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je spojený nejen s aktuálním hospodářským růstem, ale také s nízkou kvalitou vzdělávacího systému. Mzdy na Slovensku rostou rychleji než produktivita práce. Firmy jsou tak stále více motivovány investovat do digitalizace a automatizace výroby.

Nová pravomoc vlády schvalovat všechny žádosti o investiční pobídky vyvolává otazníky

Svaz vítá změnu systému investičních pobídek a zaměření na přidanou hodnotu, dlouhodobě to požadoval. Otazníky ale vyvolává transparentnost pravomoci vlády schvalovat všechny pobídky. Změna pravomoci vlády byla do návrhu doplněna na poslední chvíli.

Vláda doteď schvalovala pouze investiční pobídky pro velké strategické investice. U výroby ve zpracovatelském průmyslu se jednalo o investice v hodnotě převyšujících 500 milionů Kč. Nově bude schvalovat všechny žádosti, i ty od malých a středních podniků.

Pravomoc vlády schvalovat všechny žádosti je nesystémová a nestandardní

Firmám, které budou žádat o investiční pobídky, přináší nejistotu. Všechny žádosti totiž už předschvaluje MPO spolu s dalšími úřady. Je tedy jasné, že ty, které se dostanou vládě na stůl, prošly sítem přidané hodnoty a splnily všechny zákonné podmínky, jako je výše mezd, spolupráce s výzkumnými organizacemi či podíl výzkumných pracovníků. Proto Svaz průmyslu nechápe, proč by nově měla mít vláda pravomoc žádost odmítnout. Není jasné, na základě jakých kritérií bude vláda žádosti na svých jednání dále filtrovat a schvalovat, ani jak dlouho budou podniky na rozhodnutí čekat.

Nyní se bude připravovat nařízení vlády, které ještě blíže určí síto pro přidanou hodnotu. Svaz průmyslu a dopravy ČR bude v jeho nastavení s MPO nadále spolupracovat. Svaz změnu systému pobídek a zaměření na přidanou hodnotu dlouhodobě požaduje.

Bližší informace k potřebě revize systému pobídek naleznete například v nedávném článku Svazu zde.

Případná obchodní válka mezi velkými státy může vést až ke globální recesi. „Mezinárodní obchod už teď zpomaluje. Jednotlivé státy se mohou snadno uchýlit při řešení obchodních deficitů k devalvacím svých měn. Vysoce zadlužené země, jako řada rozvíjejících se ekonomik, by si nedokázaly obchodem vydělat na splácení dluhů. Další finanční krize by byla na spadnutí,“ varuje Supachai Panitchpakdi, bývalý generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO).

Americký prezident Donald Trump vyhrožuje obchodní válkou. Jak velká je to hrozba pro světový obchod?

Trump blafuje, jak byl zvyklý z byznysu. Snaží se hrozbami donutit protistranu, aby přistoupila na jeho požadavky. Zjevně má s touto taktikou zatím úspěch. Zabralo to na Mexičany, Korejce i Evropskou unii. Chce vyjednávat jeden na jednoho, protože ve dvoustranných rozhovorech budou mít USA dostatek síly, aby prosadily řešení, která jim vyhovují. Ohrožuje tím ale mnohostrannou obchodní spolupráci.

Pomůže tím americké ekonomice?

Politika nynější americké administrativy bude mít čistý negativní dopad na americkou ekonomiku, ale i na zbytek světa. Odhady mluví o zpomalení globálního ekonomického růstu příští rok o 0,5 procentního bodu. Bude záležet na tom, jak moc sáhnou ostatní země k odvetným opatřením. Ale věřím, že zlom přijde už v listopadu po amerických volbách do Kongresu. Když Trump uvidí jejich výsledek, tvrdost vůči obchodním partnerům postupně zmírní.

Trump ale není jediný americký prezident, který zavádí cla. V čem je ve srovnání se svými předchůdci jiný?

Prezident Barack Obama spustil přes padesát antidumpingových šetření, což je prostředek pro omezení obchodu. Prezident George W. Bush uvalil cla na dovoz oceli. O zvyšování obchodních bariér každým rokem mluvily také zprávy Světové obchodní organizace (WTO), které dostávali účastníci schůzek skupiny G20. Trump není první, kdo zvyšuje celní laťku. On jen křičí více a hlasitěji.

Jako hlavní důvod pro zvyšování cel uvádí vysoký deficit amerického zahraničního obchodu. Mohou ho cla snížit?

Když se politici dívají na obchod, tak vidí jen export a import. Když vyvážíte více, než dovážíte, tak je vše podle nich v pořádku. Ale tak to ve skutečnosti nefunguje. Můžete mít přebytek s jednou zemí a deficit s jinou. Nemůžete mít přebytek s celým světem. Faktory, které ovlivňují konkurenceschopnost země, a to, jak obchoduje, jsou produktivita práce, výzkum a vývoj, marketing, dohody o volném obchodu s jinými zeměmi. Cla obchod blokují. Je to stejné, jako když jste nemocný, lékař vás zabije, a řekne, že už nejste nemocný.

Hlavního rivala vidí USA v Číně. Může Trump Číňany donutit k většímu otevření ekonomiky?

Než Čína vstoupila do WTO, tak Američané její vstup podporovali. Pokud jim Čína nyní vadí, ať ji zažalují u WTO. Americké požadavky, které se týkají vynuceného transferu technologií při přímých zahraničních investicích v Číně nebo postavení čínských státních podniků, nelze vyřešit přes noc. Obě strany očekávají, že WTO přijde s novými pravidly pro dotace a subvence. Jenže aktuální úpravu subvencí ve WTO v minulosti výrazně ovlivnily rozvinuté státy. Zřídily tribunál pro posuzování subvencí, ale udělaly to tak, aby je to nebolelo. Když teď chtějí, aby WTO donutilo Čínu omezit dotace, musí změnit pravidla, která vytvořily v minulosti.

Mohou USA nějak přimět Čínu, aby pomohla snížit obří americký deficit ve vzájemném obchodě?

Je třeba si uvědomit, že za velkou část deficitu ve vzájemném obchodě Číny a USA mohou americké firmy, které v Číně vyrábějí, a pak výrobky vozí do USA. Co s tím může čínská vláda udělat? Má jim vzít licenci, aby už nemohly v Číně vyrábět? Čína se snaží najít řešení u vyjednávacího stolu.

Sedla by si k němu stejně rychle v rámci WTO, jako to udělala po Trumpově hrozbě uvalit na čínský dovoz vysoká cla?

Čína prochází obrovskými ekonomickými reformami. Pokouší se privatizovat státní společnosti. Každý rok vláda ve zprávě čínskému parlamentu, tzv. Všelidovému shromáždění, uvádí, o kolik snižuje podíl státního sektoru v ekonomice. Všechny reformy ale potřebují čas. Zároveň Čína potřebuje zachovat volný obchod, protože domácí poptávka ještě není dost silná, aby poháněla dostatečný ekonomický růst. Na druhou stranu Čína tlak zvenčí zase tak moc nepocítí, protože vývoz se na HDP podílí jen ze 13 procent. Není proto nucená okamžitě se přizpůsobovat požadavkům obchodních partnerů.

Američané útočí také na Světovou obchodní organizaci. Potřebuje WTO reformu?

Když jsem opouštěl funkci generálního ředitele WTO v roce 2005, nechal jsem tam zprávu Budoucnost WTO. V ní jsem nastínil několik opatření, která by měla organizaci reformovat. Aparát v ženevské centrále WTO potřebuje více pravomocí pro rozhodování. Může být strážcem existujících pravidel, řešit obchodní spory, ale neumí pořádně vytvářet nová pravidla, nebo doplňovat ta stávající. Vyjednávání mezi státy trvají příliš dlouho.

Mělo by se změnit i fungování odvolacího panelu, který ve druhé instanci rozhoduje o obchodních sporech? Jeho verdikty Američané kritizují a blokují jeho doplnění o nové soudce.

Američané ho chtějí změnit. Jenže jen proto, že s ním sami mají problém. Jiné země tento názor nemají a bojí se, že odvolací panel bude příliš pomalý. Nevěřím tomu, že USA nakonec svou hrozbu splní a zablokují jmenování nových členů panelu. Asi budou toto téma využívat jako páku ve vyjednáváních o změnách pravidel odvolacího panelu. Systém pro řešení sporů je páteř WTO. Pokud nebude fungovat, poškodí to globální obchodní systém více než zvyšování cel.

Trump tvrdí, že rozhodnutí odvolacího panelu jdou proti zájmům USA.

Nemůžete přece říct, že když se vám nelíbí rozhodnutí soudu, tak soud zrušíte. Musíte se v prvé řadě podívat na sebe, co jste udělal špatně, když soud rozhodl ve váš neprospěch. Navíc tribunál WTO je mezinárodní, akceptují ho všichni. Spojené státy měly spory s odvolacím panelem třeba ohledně definice státních společností. Také těžce nesly, že prohrály mnoho antidumpingových případů. To zase vyplývá z definice Číny jako netržní ekonomiky. Tento status usnadňuje antidumpingová vyšetřování v zemích, které se cítí poškozeny čínským dovozem.

Čínská vláda a stát prokazatelně zasahuje do ekonomiky, poskytuje zvýhodněné úvěry, pozemky a další úlevy státním i soukromým firmám. To přece není tržní ekonomika.

Čína je pořád do určité míry socialistická ekonomika. Jde o částečně plánované a částečně o tržní hospodářství. Nicméně v hlavách čínských politiků je pořád zakotveno, že s tak velkou populací a s tak velkou mírou chudoby potřebují Číňané nějakou míru státních intervencí do ekonomiky.

Jsou pak podmínky ve světovém obchodě pro všechny firmy stejné?

Když si myslíte, že jsou zásahy státu v určité oblasti už příliš velké, můžete spor přednést před tribunálem WTO. Tak se to dělo v minulosti. Některé spory Číňané vyhráli, některé prohráli. Měli bychom se pořád spoléhat na mnohostrannou spolupráci a ne na jednostranné odvety. Američané si myslí, že když soud nerozhoduje podle jejich přání, tak soud nefunguje správně. To je přece nesmysl. Soud u WTO je mnohostranný a neutrální. Nekontroluje ho jedna země. Spory rozhodují bývalí soudci a právní experti. Když tribunál řeší čínský spor, tak v panelu není žádný Číňan.

Může Trumpova politika nakonec vést k rozkladu WTO?

Trochu se toho obávám, ale doufám, že se to nakonec nestane. Trumpovi v tom zabrání američtí zákonodárci. Většina z nich snad ví, že by vystoupení z WTO Spojeným státům nepřineslo nic dobrého. Americké výhrůžky jsem ve funkci generálního ředitele zažil několikrát. Dostal jsem několik dopisů od amerických kongresmanů, že řídím jakýsi samozvaný soud. Jen proto, že USA prohrály určitý spor. Američané řídili v minulosti agendu GATT a globálního obchodu. Teď si musí zvyknout, že se na práci WTO podílejí všechny státy světa.

 

SUPACHAI PANITCHPAKDI (72)

V roce 1974 zahájil kariéru v oddělení výzkumu thajské centrální banky. Následně se podílel na ekonomických reformách ve funkci náměstka ministra financí. Dvakrát působil jako vicepremiér Thajska. Mimo státní správu pracoval také v bankovnictví a pojišťovnictví. V roce 2002 se stal jako historicky první zástupce rozvojové země generálním ředitelem Světové obchodní organizace. Po roce 2005 působil dvě funkční období jako generální tajemník Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

Diskuse o regionální konkurenceschopnosti, budoucnosti evropské průmyslové politiky, nástupu umělé inteligence a robotiky, elekronickém obchodování, maloobchodu pro 21. stolení a víceletém finančním rámci z pohledu konkurenceschopnosti,

Ve dnech 27. a 28. září 2018 probíhá v Bruselu zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve složení ministrů odpovědných za oblasti vnitřního trhu a průmyslu, která ve svých diskusích o konkurenceschopnosti naváže na výstupy neformální Compet v červenci ve Vídni.

Při snaze o konvergenci a dosažení konkurenceschopnosti na regionální úrovni je klíčovým prvkem začleňování strukturálně postižených nebo méně rozvinutých zejména příhraničních regionů. EK považuje za důležité zaměřit se v rámci politiky posilování konkurenceschopnosti na to, co se děje mezi regiony v rámci členského státu. EK potřebuje nástroje k adekvátnímu uchopení územní dimenze v rámci konkurenceschopnosti. EK chce upravit evropský semestr a přidat do něj územní aspekt. Plánuje také posílit tematickou koncentraci podpory z prostředků EU směrem k inovacím, digitalizaci a vytvořit nové programy pro spolupráci regionů.

Diskuse o umělé inteligenci (AI) vychází ze sdělení EK „Umělá inteligence pro Evropu“, které představilo tři základní směry pro dosažení konkurenceschopnosti EU v oblasti AI: zvýšení technologických a průmyslových kapacit a přijímání technologie AI, socio-ekonomické otázky a etické a právní problémyspojené s AI. Plán pro AI by měl být vyhotoven do konce roku 2018.

Doporučení EK „Evropské maloobchodní odvětví pro 21. století“, je základem pro diskusi o budoucnosti maloobchodu. V tomto odvětví působí 3,6 milionu společností s přístupem k přibližně 500 milionům potencionálních spotřebitelů. To si vyžaduje příznivý obchodní a regulační rámec a více investic. Rychlý nárůst elektronického obchodování proměňuje odvětví, maloobchod využívá vícero distribučních kanálů a stírá hranice mezi offline a online prodejem. EK vnímá, že v oblasti přeshraničního elektronického obchodu v EU stále existuje značný prostor pro zlepšení.

Pracovní oběd proběhne na téma VFR. O tom, zda cíle navrhovaného rozpočtu jsou nastaveny tak, aby podpořily konkurenceschopnosti Evropy a zda je mezi nimi dostatečná synergie a komplementarita, aby se efektivně dosáhlo plánovaných přínosů.

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, tradičně připravila své poselství radě COMPET, formou dopisu na Margarethe Schramböck, spolkovou ministryni pro digitální a průmyslové záležitosti, ve kterém akcentuje zejména dvě priority byznysu. Správné nastavení programu Horizon Europe, který je důležitý pro strategické rozhodování podniků. Technologie hnané umělou inteligencí, jsou zásadní pro růst a konkurenceschopnost. Digitální program pro Evropu je proto krokem správným směrem. Musí být však zachována technologická neutralita a rovné zacházení se všemi subjekty zapojenými do programu. Budoucí víceletý finanční rámec musí mít větší důraz na růst konkurenceschopnost a reformní úsilí členských států.

V souvislosti s Compet je významný i dopisu 16 členských států (včetně CZ) na komisaře Katainena a komisařku Bieňkowskou, který v souvislost s březnovou ER připomíná EK její závazek vypracovat do konce prosince vyhodnocení stávajících překážek jednotného trhu a prosazování jeho pravidel.

Vladimíra Drbalová

Příloha: Dopis BusinessEurope, Dopis 16 ČS EU k překážkám na jednotném trhu

V Lichtenštejnském paláci dnes krajská tripartita řeší nedostatek pracovní síly především ve zdravotnictví, spojení vzdělávání s praxí i výstavbu silničního okruhu kolem Prahy.

DUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Od začátku podporujeme prvky duálního vzdělávání, spolupráci odborných škol s firmami. Řada firem má dokonce vlastní průmyslovky. Celý systém však samotné firmy nezvládnou zajistit a potřebují pomoc vlády, zejména MŠMT.Jsme rádi za přístup krajů. Vážíme si, když umí poskytnout stipendia studentům odborných škol, a obsadí tak firmami poptávané pozice. Takto to například funguje v Olomouckém kraji.

Doporučujeme navýšit pravomoci ředitelů škol, aby si mohli rozhodnout o spolupráci s podniky.

SP ČR rozjelo duální vzdělávání s firmami a odbornými školami v MSK, letos probíhá již druhý ročník. V příštím roce ho chce rozšířit do Zlínského, Středočeského a Ústeckého kraje.

 PRAŽSKÝ OKRUH

Praha okruh potřebuje. Dokončení D0, která už desítky let chybí, je klíčová věc. Chceme od vlády předložit časový a věcný harmonogram výstavby okruhu.

ZDRAVOTNÍCI

Svaz si přeje kromě platů zdravotníků, řešit i jejich stárnutí a dostupnost lékařské péče v celé ČR.

V Lichtenštejnském paláci dnes jedná Rada hospodářské a sociální dohody. Sociální partneři společně řešili otevírání železničního trhu, výstavbu jaderných bloků a vzdělávání.

ŽELEZNICE

Stát musí citlivě udělat rozdíl mezi státním dopravcem a otevíráním železničního trhu.

Při zadávání veřejných zakázek má stát dvě možnosti: může dát podle evropské legislativy zakázku přímo firmě, nebo vypsat veřejnou soutěž. Do té může vstoupit každý dopravce. Stát ale musí zajistit rovné podnikatelské prostředí a kvalitní služby pro cestující. Ministerstvo dopravy by mělo řešit zejména návaznost tras, sdílení prodeje jízdenek nebo využití prvního nástupiště Českými drahami a soukromými dopravci.

JADERNÉ BLOKY

Chceme do konce roku od vlády finanční model výstavby jádra. Opíráme se o státní energetickou koncepci vlády, kterou potvrdilo i vládní programové prohlášení.

VZDĚLÁVÁNÍ

Rekvalifikaci budeme potřebovat zejména do budoucnosti, jakmile plně nastoupí výsledky automatizace a Průmyslu 4.0. Bohužel sledujeme, že v momentě, kdy nejsou rekvalifikace podporovány evropskými penězi, ministerstva od nich dávají ruce pryč. Vyzýváme proto MŠMT a MPSV, aby toto aktivně řešily. Jedná se o budoucnost lidí i firem, protože rekvalifikace budou čím dál více potřeba.

Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR odstartovala svůj třídenní program ve Spojených arabských emirátech (SAE). Delegace, vedená viceprezidentem Svazu Radkem Špicarem, doprovází na zahraniční cestě předsedu Poslanecké sněmovny parlamentu ČR Radka Vondráčka. Na misi se vydaly firmy z oboru vesmírných technologií, elektrotechniky a telekomunikací či designu. Ty mohou v SAE uspět i během připravovaného EXPO 2020. Své obchodní příležitosti projednají na několika B2B jednáních v Abu Dhabi a Dubaji.

Pro české firmy jsou emiráty největší obchodní partner v oblasti Perského zálivu. Loni tam vyvezly zboží za necelých 20 miliard korun. Obrovská příležitost je světová výstava EXPO 2020. Firmy mohou získat zakázky na dodávky vybavení výstaviště i jeho následný provoz.

„Státy Perského zálivu potřebují pomoci s rozvojem odvětví mimo těžbu ropy. Spojené arabské emiráty jsou pro české firmy bránou do celé této oblasti. Potřebujeme oslabit naší závislost na exportu do Evropské unie a diverzifikovat země, kam české firmy vyváží své zboží,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ŠANCE PRO VÝROBCE VESMÍRNÝCH TECHNOLOGIÍ

Ve Spojených arabských emirátech vidí šanci české firmy, které vyvíjejí a vyrábějí software a zařízení pro kosmický průmysl. Emiráty vyhlásily velmi ambiciózní program rozvoj vesmírných technologií. Prezident země šejk Khalifa bin Zayed Al Nahyan vyhlásil cíl, že v roce 2021, kdy SAE oslaví padesáté výročí založení, dopraví Emiráty na oběžnou dráhu Marsu islámský satelit. Na tento projekt vláda před třemi roky vyčlenila 5,4 miliardy dolarů.

„Možnosti spolupráce jsou široké. Čelíme ale velké konkurenci. Vesmírná agentura SAE už podepsala dohody o spolupráci s USA, Velkou Británií, Francií či Japonskem. Během podnikatelské mise se mimo jiné sejdu s jejím generálním ředitelem. České firmy mohou nabídnout širokou škálu know-how, od vývoje pokročilých materiálů, senzorů, optických zařízení, přes vývoj software pro satelity, rakety nebo satelitní navigaci,“ říká Petr Bareš, šéf sdružení českých firem z kosmického průmyslu Czech Space Alliance.

České kosmické firmy zatím nejsou v oblasti příliš aktivní. Kromě SAE přitom aktivně rozvíjí vesmírný program také Omán. „Plánuje vyslat do vesmíru v roce 2019 malý satelit, který má zkoumat světelné znečištění. Vesmírnou agenturu má také Saúdská Arábie, která klade důraz na dálkový průzkum Země,“ dodává Bareš.

EXPO 2020 JE PŘÍLEŽITOSTÍ NEJEN PRO ČESKÝ DESIGN

Spojené arabské emiráty se velmi pečlivě připravují na světovou všeobecnou výstavu v Dubaji v roce 2020. Podnikatelská mise SP ČR bude mít možnost prohlédnout si staveniště futuristického areálu i místa, kde bude český pavilon. Jeho logo vytvořila společnost Plechárna, s. r. o. Jednatel firmy Pavel Šťastný bude díky podnikatelské misi přímo na místě hledat inspiraci, jak dál rozvinout design celé expozice České republiky. S podnikáním v Emirátech má bohaté zkušenosti.

„V Emirátech k nám byli vždy vstřícní. V Dubaji jsme před lety odstartovali projekt Child Care se společnostní Linet. První nemocniční lůžko pro děti v barvách a tvaru žirafy jsme prezentovali v budově Burj Al Arab. Velmi rád se sem vracím a spolupracuji s Emirátsko-Ománskou společností JCI Medical Solutions, které jsem navrhl logo a jež distribuuje také české výrobky,“ říká Pavel Šťastný, jednatel společnosti Plechárna s.r.o.

Do Dubaje by na EXPO 2020 rád přivezl i putovní výstavu k 30. výročí sametové revoluce, vzniku Občanského fóra a příběhu loga OF, které vytvořil. „Vzhledem k tomu, že výstava bude putovat i do dalších zemí Zálivu, byl bych rád, abychom neopominuli ani tak důležitou zemi, jako jsou Spojené arabské emiráty,“ doplňuje Pavel Šťastný.

EXPO 2020 láká také jednoho z největších českých výrobců skleněných perlí G&B beads, s. r. o. „Věříme, že nám podnikatelská mise pomůže v navázání nových kontaktů. Již nyní spolupracujeme s několika partnery ze SAE a Kataru. Od spojení s výstavou EXPO 2020 si slibujeme, že oslovíme další zákazníky,“ říká Zuzana Slámová, majitelka G&B beads, s.r.o.

Firma vytvořila dvě nové kolekce šperků inspirované výstavou EXPO, které v Dubaji v roce 2020 slavnostně představí. „Vsadili jsme na jednoduchost, čistotu a eleganci. Dívala jsem se na spot představující nové logo pro EXPO 2020, kde vítr v poušti odhaluje v písku zavátý prstenec z nugetů zlata a nápad na kolekci „gold“ byl na světě. V případě kolekce „link“ bylo inspirací motto výstavy: Spojení myšlenek, vytváření budoucnosti,“popisuje Zuzana Slámová.

DUBAJ JE CENTREM PRO OBCHOD S CELÝM REGIONEM PERSKÉHO ZÁLIVU

Spojené arabské emiráty se stávají regionálním centrem, kde se uzavírají obchody pro celou oblast Středního východu. Už šest let v zemi působí výrobce systémů pro chytré budovy a chytrá města ELKO EP. „Máme v SAE a Saúdské Arábii pobočku. Dodáváme také do Ománu, Kataru a Kuvajtu. Celá oblast Středního východu díky dynamickému rozvoji nabízí uplatnění pro naše systémy,“ říká Jiří Konečný, jednatel ELKO EP, který se podnikatelské mise účastní.

Na dvou setkáních, která organizuje Czech Business Council v Dubaji, se účastníci mise dozvědí, jak se mění podmínky pro podnikání v SAE i okolních zemích. „Czech Business Council rozšířil letos svou činnost do Saúdské Arábie, Íránu a Ománu. V těchto zemích působí jako oficiální CBC ambasadoři tři čeští podnikatelé a manažeři. Budou využívat své lokální zkušenosti při pomoci českým firmám, které chtějí na tyto trhy vstoupit,“ uvádí Pavel Foubík, prezident Czech Business Council v Dubaji a severních emirátech.

Spojené arabské emiráty se letos stejně jako okolní země vzpamatovávají z ekonomického zpomalení. Letošní růst by se měl podle odhadů Mezinárodního měnového fondu zrychlit z 0,5 na téměř 2 procenta. V dalších letech by se výkon ekonomiky měl zvyšovat o více než 3 procenta ročně. „Ve srovnání s ostatními zeměmi Perského zálivu nejsou Spojené arabské emiráty tolik závislé na vývozu ropy. Pokles cen ropy určitě nebyl pro ekonomiku příznivý, ale na druhou stranu posílení amerického dolaru a na něj navázaného emirátského dirhamu výrazně zlevnilo dovozy z Evropy, včetně Česka,“ dodává Daniel Blažkovec, obchodní rada českého velvyslanectví ve Spojených arabských emirátech.