Svaz průmyslu a dopravy aktivně spoluprcoval s Ministerstvem průmyslu a obchodu při prosazování zájmů českých firem během sjednávání dohody a přivítal její prozatimní provádění. Považujeme dohodu CETA za významný úspěch obchodní politiky EU a za určitý přiklad „dobré praxe“. Jsme rádi, že ČR je mezi prvními zeměmi, které dohodu ratifikovali a věříme, že bude schválena i parlamenty ostatních členských zemí a přejde z prozatimního do úplného provádění. 
Více o dohodě v prezentaci ke stažení a v textu níže.

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou CETA slaví dnes (21. září 2018) první výročí svého prozatímního provádění. S potěšením již můžeme sledovat zvýšení vzájemného česko-kanadského obchodu, který jen za loňský rok vzrostl o 26 %. Trend růstu pokračuje i letos (do července vzrostl meziročně obrat o 35 %) a klíčovou roli v pozitivním vývoji našich obchodních vztahů můžeme připsat právě provádění ambiciózní dohody CETA. Přináší řadu výhod, odstranila 98% cel na výrobky, otevřela trh služeb, zjednodušila pravidla pro vysílání zaměstnanců, zlepšila přístup ke kanadským veřejným zakázkám nebo odstranila další netarifní překážky při vývozu zboží. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR již zaznamenává úspěchy českých firem napříč těmito oblastmi.

Dohoda CETA byla podepsána 30. října 2016 v Bruselu a tím byl zahájen ratifikační proces. Česká republika ji ratifikovala jako šestý členský stát již v říjnu 2017 a až dá souhlas s dohodou všech osmadvacet unijních zemí (zatím ji ratifikovalo 9 států), vstoupí dohoda kompletně v platnost. 
Z prozatímního provádění jsou vyloučeny ty oblasti, jež nejsou v kompetenci EU jako např. systém investiční ochrany či části kapitoly o finančních službách či další vybraná ustanovení dle příslušného rozhodnutí Rady.

Více informací o dohodě naleznete v přiložené prezentaci a na www.businessinfo.cz/CETA, kde také může pokládat své dotazy prostřednictvím kontaktního formuláře.

Vláda při sestavování státního rozpočtu na příští rok využívá nynějšího rychlého růstu ekonomiky. „Obáváme se, že některé výdaje rostou příliš rychle a v budoucnu nemusí bý tpři nižším hospodářském růstu  udržitelné,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak vnímáte schválený státní rozpočet? Kde jsou jeho největší slabiny?

Vládě při sestavonání rozpočtu pomáhá nynější ekonomický růst. Výdaje rostou v řadě potřebných oblastí. Zvyšují se ale i tam, kde bychom mohli více spořit, abychom byli lépe připraveni na roky, kdy bude hospodářský růst nižší.  Vláda si tak do budoucna zmenšuje manévrovací prostor. Příjmy rozpočtu sice porostou ve srovnání s letošním rokem o více než 10 procent, ale takové zvýšení se nemusí další roky opakovat. Rozpočet by s tím měl počítat. Zdůrazňujeme, že jakékoliv výpadky příjmů nesmí být v budoucnu být kryty snížením výdajů v oblastech klíčových pro podnikatelské prostředí či zvyšováním nároků na firmy, jak se to v minulosti stalo.

V minulosti byla kritizována nedostatečná výše investic. Nyní vláda na investice přidává dvacet miliard korun. Je to dostatečné? 

Schvalujeme a oceňujeme navýšení platů pro učitele, vyšší podporu výzkumu, vývoje a inovací i investice do infrastruktury. Zde se bavíme o tabulkovém meziročním nárůstu o cca 28 miliard korun. Žádné prostředky navíc jsme letos ani nepožadovali. Rozpočet na rok 2019 by měl pokrýt připravené infrastrukturní stavby. Rovněž oceňujeme, že se vláda začíná zaměřovat i na provozní úspory, například škrtá tzv. mrtvá úřednická místa. Ve snižování provozních nákladů státu je ale potřeba dále pokračovat. Prostor je velký třeba díky zvýšování efektivity výkonu státní správy a její elektronizaci.

Schválený rozpočet je schodkový. Je to v současné době růstu správné?  

Jako řádní hospodáři považujeme schodkový rozpočet v době prosperity za systémově špatný. Přestože ministerstvo financí snížilo plánovaný deficit z 50 miliard na 40 miliard korun,  je deficit stále příliš vysoký.
V dobrých časech by se měl klást důraz na budoucí udržitelnost dobrých výsledků veřejných financí. Dnešní navyšování mandatorních a kvazi mandatorních výdajů nezohledňuje, že tempa růstu ekonomiky z loňského a letošního roku, stejně jako tempa růstu daňových příjmů, nelze pro další roky garantovat, budou nejspíš nižší. V budoucnu může ekonomický vývoj znamenat další tlaky na růst výdajů a  prohloubení deficitu.

Jak se může lišit konečný schodek rozpočtu oproti plánu?

To lze velmi těžko odhadnout, plánovaný schodek nemá příliš silnou vazbu na konečný výsledek. Při jednáních o rozpočtu jsme upozorňovali, že v mnoha detailních tabulkách ke státnímu rozpočtu se nepracuje s očekávanou skutečností, ale čísla se vztahovala k původně schváleným hodnotám. I když český rozpočet plánuje několik desítek miliard korun deficitu, může se klidně dostat k téměř vyrovnanému saldu, což se v minulých letech opakovaně stávalo. Mít nižší deficit, než jaký je plánovaný, je samozřejmě lepší varianta, než být zaskočen vyšším deficitem, ale z hlediska odpovědného plánování by bylo dobré rozpočet více vázat na realitu. Navíc pokud nižší deficit bude způsoben tím, že se plně nevyčerpají investiční výdaje, tak to pozitivní výsledek nebude.

kategorie Z hospodářské politiky

MPO spustilo 19. září 2018 příjem žádostí o zařazení do Projektu Indie  – Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny a Indie (dále jen „Projekt“). Rozhodl a schválil to Koordinační orgán pro ochranu hranic a migraci s okamžitou účinností.

Cílem tohoto Projektu je konkrétní výběr uchazečů z těchto států. Tento projekt je určen pouze pro přímého zaměstnavatele, který splní kritéria Projektu (pracovní pozice dle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO hlavní třídy 1-3, pracovní místo nahlášené na příslušném Úřadu práce, bezdlužnost kandidáta na zařazení atd.).

O podaných žádostech bude rozhodovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na základě doporučení podnikatelské reprezentace https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/ekonomicka-migrace/2018/9/priloha-zadost-o-doporuceni-rev-final.docx (SP ČR, HK ČR, KZPS, AMSP) nebo CzechInvest.

Roční kvóta v projektu je 500 žádostí. Žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu budou přijímány od 1. října 2018 na Zastupitelském úřadě ČR v Novém Dillí.

Žádosti o zařazení do Projektu je možné podávat prostřednictvím e-mailu do k tomu určené e-mailové schránky (projektindie@mpo.cz.).

Více informací naleznete na webových stránkách MPO: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/ekonomicka-migrace/rozsireni-pilotniho-projektu-ukrajina-pro-vysoce-kvalifikovane-zamestnance-o-indii–240111/ 

V případě podání Žádosti o doporučení pro zařazení do Projektu Indie kontaktujte Mgr. Terezu Hejlovou, email: thejlova@spcr.cz

 

Angolské firmy mají zájem o spolupráci s českými partnery zejména vyrábějícími stroje pro práci s kovem, slévárny, laminování a celkově stroje pro ocelárny, stroje pro práci s plasty.

Akci pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Účast je zdarma, prosíme o Vaši registraci

Jazyk: čeština – portugalština (simultánní tlumočení)

Pozvánka a program

Seznam členů angolské podnikatelské delegace

Zaměstnanci v Česku nemají extrémně dlouhou pracovní dobu, jak se snaží tvrdit zástupci odborů. Rozdíl mezi průměrnou odpracovanou dobou v Německu a Česku způsobuje různá struktura pracovních úvazků.

Němci v průměru odpracují za rok o 407 hodin méně, ukazují statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za rok 2016. Pokud se ale srovná skutečně odpracovaná doba na plný úvazek, je obrázek opačný. Za týden loni průměrný Němec odpracoval 40,9 hodiny, zatímco průměrný Čech 40,3 hodiny. Německo se ve skutečné odpracované době na plný úvazek pohybuje nad průměrem Evropské unie (40,3 hodiny), vyplývá ze statistik evropského statistického úřadu Eurostat.

ČMKOS přišla s požadavkem, aby se zákonná pracovní doba zkrátila ze 40 na 37,5 hodiny týdně. „Představa ČMKOS o krácení pracovní doby je nezodpovědná. Na trhu práce chybí 310 tisíc lidí. Zkracovat pracovní dobu, aniž by se to projevilo na mzdách, na to produktivita firem nestačí,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Pokud se na návrh odborů podíváme perspektivou současného trhu práce, tak kvůli zkrácení pracovní doby by na trhu práce chybělo dalších 40 až 60 tisíc zaměstnanců,“ dodává 1. viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Za posledních deset let se odpracovaná doba na plný úvazek zkracuje. Průměrný Čech ve srovnání s rokem 2008 pracuje týdně o dvě hodiny méně, zatímco průměrný Němec na plný úvazek stráví v práci o 1,2 hodiny kratší dobu. Zkracování doby v práci se děje navzdory tomu, že zákonná pracovní doba v Česku zůstává stále stejná. Ukazuje to, že firmy samy už zaměstnancům nabízejí flexibilní pracovní úvazky nebo kratší pracovní dobu, aniž je k tomu zákon nutí.

Rozdíl v celkové průměrné odpracované době za rok mezi Českem a Německem je dán především podílem zkrácených pracovních úvazků. V Německu pracuje na zkrácený úvazek 28,2 procenta zaměstnanců, zatímco v Česku je to jen 7,3 procenta. Od roku 2000 navíc v Německu tento podíl narostl o 9 procentních bodů.

Na zkrácený úvazek průměrný Němec pracoval minulý rok týdně 17 hodin, uvádějí data Eurostatu. V Česku se průměrná délka práce na zkrácený úvazek pohybuje kolem 20 hodin týdně. „Česká ekonomika je postavená na průmyslu, dopravě a stavebnictví, které tvoří asi 42 až 44 procent HDP. V těchto odvětvích se pracuje na směny. Těžko si lze představit, že ve skupině čtyř pracovníků montujících určitý výrobek bude pracovat jeden z nich na šest hodin, aby za něj zbytek převzali kolegové, případně nový pracovník,“ dodává Hanák.

Odbory upozorňují, že v zemích s kratší pracovní dobou mají vyšší produktivitu práce. Navzdory delší průměrné roční pracovní době v Česku ovšem roste produktivita práce rychleji než v Německu. Data Eurostatu uvádějí, že od roku 2000 se hrubý domácí produkt přepočtený na jednu odpracovanou hodinu v Česku zvýšil o 30 procent, zatímco v Německu vzrostl o 14 procent. Za stejnou dobu se průměrná doba v práci Čechům snížila o 15 dnů. V Německu se odpracovaná doba zkrátila o 11 dnů.

Produktivita práce ovšem závisí mnohem více na hodnotě výrobků a služeb, které firmy vyrábějí. Proto je důležité, aby české firmy přecházely na sofistikovanější výrobky a především, aby samy vyráběly více koncových výrobků, za něž si mohou účtovat vyšší cenu.

Evropská unie potřebuje silnější euro, dokončit digitální trh a dál spolupracovat se zbytkem světa na uvolňování bariér mezinárodního obchodu. Mezi EU a Velkou Británií by měla vzniknout zóna volného obchodu. Tak má vypadat budoucnost podle předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera.

Unie překonala hospodářskou a finanční krizi. Od roku 2014 bylo v Evropě vytvořeno 12 milionů pracovních míst. Do budoucna je nezbytné pracovat na posilování mezinárodní role eura, prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v tradičním projevu o stavu Unie před Evropským parlamentem. Letos byl tento projev zároveň posledním v rámci mandátu stávající Evropské komise, který vyprší na jaře příštího roku.

SILNĚJŠÍ EURO

Euro se má stát aktivním nástrojem nové evropské suverenity. Již nyní je druhou nejpoužívanější měnou na světě, nicméně je třeba roli eura dále posilovat. „Je absurdní, že Evropa platí za dovoz energií v hodnotě 300 miliard eur ročně z 80 procent v amerických dolarech, ačkoli z USA dovážíme jen přibližně 2 procenta energie. Je absurdní, že evropské společnosti kupují evropská letadla za dolary, a nikoli za eura,“ uvedl Juncker.

Přijetí eura Českou republikou patří dlouhodobě mezi hlavní priority Svazu průmyslu. Česko slíbilo přijmout euro již v roce 2004 při vstupu do EU. „Logickým argumentem pro společnou měnu je silná vlastnická a obchodní provázanost Česka a eurozóny. Když přijmeme euro, bude to i signálem pro investory, že jsme nedílnou součástí vyspělé EU. Z našich společných šetření s Českou národní bankou vyplývá, že téměř pětina podniků už dnes používá euro i v tuzemských transakcích,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

DOKONČIT DIGITÁLNÍ TRH

Předseda Komise zdůraznil, že Evropa coby největší jednotný trh na světě musí být suverénním globálním hráčem a pokračovat v nastavování globálních standardů, a to i v oblasti velkých dat, automatizace a umělé inteligence. „Kroky vedoucí k dokončení Jednotného digitálního trhu vítáme. Na Svazu průmyslu byla pro otázky umělé inteligence v letošním roce založena dokonce specializovaná platforma sdružující přední české experty z firemní, vládní i akademické sféry,“ komentuje Junckerův projev viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková.

Pro další rozvoj a využití potenciálu umělé inteligence je však potřeba vytvořit vhodné podmínky. „Stávající podoba některých aktuálně projednávaných legislativních návrhů EU může rozvoj umělé inteligence, digitálních technologií a konkurenceschopnost EU významně ohrozit. Jedná se například o návrh Směrnice o autorském právu, který ve stávající podobě umožňuje vytěžovat informace jen v úzké a omezené míře výzkumným institucím. Toto Svaz považuje za naprosto nepřijatelné. Každý by měl mít možnost těžit informace z obsahu, který si zaplatí,“ dodává Jabůrková.

Juncker také vyzval k urychlenému přijetí řady návrhů aktuálně projednávaných ze strany Rady a Evropského parlamentu. Mezi ně zařadil také návrh týkající se digitálního zdanění, ke kterému má Svaz značné výhrady. „Doposud předložené návrhy ze strany Komise byly nekvalitně připravené a zvyšují nejistoty v rozvoji digitální ekonomiky v EU,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.

„Jednoznačně není například vymezena základna pro zdanění. Nutné je dosáhnout shody na půdě OECD, protože tato oblast je i z daňového hlediska globální. Proto jako Svaz nepodporujeme dílčí jednostranná řešení,“ dodává Čížek.

UNIE ZŮSTANE OTEVŘENÝ TRH

Obchodní politiku EU Juncker zhodnotil jako úspěšnou. S tímto hodnocením SP ČR souhlasí. Podle Junckera je třeba do květnového summitu 2019 v rumunském Sibiu ratifikovat dohodu mezi EU a Japonskem.

Předseda Komise podpořil multilaterální obchodní systém a potvrdil, že Unie zůstane otevřeným trhem. V této souvislosti nicméně zdůraznil, že na mezinárodní scéně musí EU hovořit jedním hlasem.

Předseda Komise dále vyjádřil záměr postupně přetavit stávající obchodní dohody mezi EU a Afrikou v mezikontinentální dohodu o volném obchodu.

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO₂

Juncker vyjádřil plnou podporu závěrům Komise v oblasti cílů pro snižování emisí CO2 do roku 2030. Ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek k tomu uvádí: „Podporujeme snižování emisí skleníkových plynů, ovšem nastavování konkrétních cílů by mělo odrážet reálné možnosti členských států a zohledňovat specifickou strukturu ekonomiky. Nákladová efektivita by měla být jedním z hlavních parametrů opatření dekarbonizačních politik. Nejsme rádi, že dohodnuté cíle pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost šly vysoce nad rámec původního návrhu Komise a vystavují český průmysl nutnosti investic v řádu stovek miliard korun.“

Svaz s velkými obavami sleduje také vývoj diskuse ohledně nastavení cílů CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. „Ambice některých evropských představitelů znamenají faktický zánik spalovacích motorů na evropském trhu v roce 2030. Trváme na tom, aby byly nastaveny realistické cíle a byl nadále respektován princip technologické neutrality při jejich plnění,“ dodává Čížek.

ZÓNA VOLNÉHO OBCHODU MEZI EU A VELKOU BRITÁNIÍ

Pokud jde o vyjednávání mezi EU a Velkou Británií o tzv. brexitu, Juncker zopakoval, že země mimo EU nemůže mít stejná privilegia jako členský stát EU. Na druhou stranu zdůraznil, že Británie zůstane nadále blízkým sousedem a partnerem v politických, ekonomických i bezpečnostních otázkách a nikdy nebude pro EU obyčejnou třetí zemí. Vyjádřil souhlas s myšlenkou, aby základem budoucího partnerství mezi Unií a Británií byly zóna volného obchodu.

„Musíme zajistit, aby vystoupení Spojeného království z EU bylo spořádané a následná situace stabilní, protože to dlužíme našim občanům a podnikům,“ prohlásil Juncker.

VÍCE ROZHODOVÁNÍ KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU

Komise chce zrychlit rozhodovací proces, aby Unie byla akceschopnější. Juncker proto navrhuje, aby ve specifických oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky bylo možné přejít od jednomyslnosti k rozhodování pouze kvalifikovanou většinou členských států. Podobné návrhy lze v dohledné době očekávat i v daňové oblasti.

V neposlední řadě Juncker připomněl, že Evropská unie je zárukou míru. „Měli bychom si Evropské unie více vážit, nešpinit její obraz, bránit náš způsob života,“ uvedl.

Svaz průmyslu plně souhlasí s tím, že základní myšlenka Evropské unie – již nikdy válku – je stále naléhavá. Jednotná Unie pro nás zůstává prioritou.

Celý text projevu Jean-Claude Junckera o stavu Unie naleznete zde.

Přehledný seznam aktivit Komise na zbývajících 8 měsíců jejího mandátu naleznete zde.

Vážení členové Svazu průmyslu a dopravy ČR, předkládáme vám přehledný plán akcí, které organizuje Sekce mezinárodních vztahů SP ČR. Celoročně je aktualizován a doplňován.

Plán podnikatelských misí a dalších akcí organizovaných Sekcí mezinárodních vztahů k 14. 9. 2018

Svaz průmyslu a dopravy ČR na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2018 v Brně k 14. 9. 2018

„Děkujeme a schvalujeme navýšení platů pro učitele, podporu výzkumu, vývoje a inovací i investice do infrastruktury. Tyto strategické oblasti pro rozvoj potřebují vyšší podporu ze strany vlády. Vítáme i to, že se vláda zaměřuje na provozní úspory a například škrtá tzv. mrtvá úřednická místa, ale je potřeba v tom dále pokračovat. Jako hospodáři si ale uvědomujeme riziko deficitu, navíc v době, kdy ekonomika roste. Schodkový rozpočet v době prosperity je systémově špatně,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Mimořádné nárůsty příjmů do státního rozpočtu přes 10 %, které nyní zaznamenáváme díky růstu ekonomiky, se nemusí další roky opakovat. Na příjmové stránce je potřeba dotáhnout projekt EET,“ doplňuje Hanák.

Zkrácení pracovního týdne na 37,5 hodiny, po kterém volá ČMKOS je prozatím v průmyslových podnicích podle Svazu průmyslu a dopravy nereálné. I přes vysoké investice firem do digitalizace ještě na tuto debatu nepřišel správný čas.

„Česká ekonomika je postavená na průmyslu, dopravě a stavebnictví, které tvoří asi 42 – 44 % HDP. V těchto odvětvích se pracuje na směny. Představa ČMKOS o krácení pracovní doby je nezodpovědná. Na trhu práce chybí 310 tisíc lidí. Zkracovat pracovní dobu, aniž by se to projevilo na mzdách, na to produktivita firem nestačí,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „Firmy neustále investují do robotizace a digitalizace. Jejich efekt na úsporu pracovních sil je ale výhledová věc. V této etapě momentálně nejsme,“doplňuje Hanák.

ČMKOS požaduje růst mezd ve firmách od 7 do 9 %, jak představila na svém dnešním mítinku. Takové plošné navyšování mezd je nebezpečné, předbíhá růst produktivity práce firem, které zatím na takové zvýšení nemají prostředky. Podniky svým zaměstnancům průběžně přidávají, mzdy v letošním roce průměrně rostly o 8,6 %.

„Z dnešního jednání s firmami v Plzeňském kraji vyplynulo, že s ohledem na současný růst produktivity práce mohou svým zaměstnancům zvýšit mzdy asi o čtyři procenta,“ konstatuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Plzeňský kraj je druhý nejprůmyslovější region v Česku. Tamní firmy se už osm let významně podílejí na růstu ekonomiky. Vadí jim však, že stát stále není schopný vymáhat zákony, místo toho je dál zpřísňuje, zaznělo na regionálních oslavách 100 let Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

České firmy dusí byrokracie a neschopnost státu vymáhat dodržování zákonů. Shodli se na tom podnikatelé v Plzeňském kraji na regionální oslavě stoletého výročí Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Sama ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková po nástupu do funkce byla překvapená, kolik jí podřízení nosí papírů. Slíbila nám, že omezení přebujelé byrokracie bude jednou z jejích priorit,“ řekl významným podnikatelům z Plzeňska prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

Podniky považují za velký problém vymáhání zákonů. „Na firmy, které jsou poctivé a dodržují zákony, je ze strany státu vyvíjený obrovský tlak. Místo vymáhání existujících zákonů se předpisy dál zpřísňují, což firmy velmi zatěžuje,“ upozornila Drahomíra Mandíková, šéfka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. S tím souvisí i nedostatečná kontrolní činnost ve státní správě. „Když jsme se nedávno ptali na ministerstvu pro místní rozvoj, kdy byli na kontrole třeba na jihlavském stavebním úřadu, zjistili jsme, že nikdy,“ dodal Rostislav Dvořák viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Oslavy 100 let Svazu průmyslu a dopravy ČR hostil Plzeňský Prazdroj

STÁT SELHÁVÁ V DIGITALIZACI

Firmy, které se připravují na nástup digitalizace a automatizace výroby, potřebují kvalitní digitální infrastrukturu. V jejím budování zatím stát selhává. „Ministerstvo průmyslu digitalizaci nezvládlo. Nedokončilo pořádně výběrová řízení na stavbu infrastruktury pro vysokorychlostní internet. Bez něj ve firmách nezavedeme digitalizaci, ani se neposuneme k umělé inteligenci,“ kritizoval vládu Hanák.

Z původně vyčleněných 14 miliard korun na vysokorychlostní internet zůstalo na MPO 6 miliard korun. „Přesto jsme na tom v oblasti pevného internetu dobře. Největší operátoři investují miliardy korun do rozvoje infrastruktury. Totéž platí o menších operátorech, kteří připojují k internetu polovinu populace,“ oponoval Ondřej Malý, náměstek pro internetizaci České republiky na MPO.

Peníze na rychlý internet měly dostat kraje, uvedl náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner. „Infrastruktura by byla dávno hotová. Plzeňský kraj má ve svých zařízeních vlastní optickou infrastrukturu a jsme připraveni vybudovat přípojky do firem,“ dodal Grüner.

VYSÁTÝ TRH PRÁCE A RYCHLÝ RŮST MEZD

Stejně jako v dalších částech Česka se také firmy v Plzeňském kraji potýkají s nedostatkem pracovníků. Neúnosný je také příliš rychlý růst mezd. „Posíláme premiérovi Andreji Babišovi dopis, že potřebujeme 50 tisíc Ukrajinců a Srbů, abychom nemuseli odmítat zakázky. Nejde o nekvalifikované pracovníky. Potřebujeme také zrychlit proces jejich přijímání,“ sdělil plzeňským podnikatelům Hanák.

Plzeňský kraj se snaží ve spolupráci s firmami dostat do regionu celé rodiny z jiných částí Česka a ze zahraničí. Chce tím řešit i budoucí problém stárnoucí populace. „Říkáme tomu Welcome Centra. Do roku 2030 budeme mít o 400 procent více lidí starších 80 let a jen 10 procent z nich se o sebe bude schopných postarat. Budeme potřebovat lidi, kteří jim péči poskytnou,“ dodal Grüner. Kraj je ochoten pomoci firmám také s poskytování nájemního bydlení pro nové pracovníky.

Riziko pro firmy je neúměrné zvyšování platů ve státní správě, kterému budou jen obtížně konkurovat. Průměrný plat ve veřejném sektoru je už v Česku vyšší než průměrná mzda v soukromé sféře. „Může se stát, že průměrná mzda ve státní správě se dostane přes 35 tisíc korun. Zahraniční firmy vyplácejí v průměru 39 800 korun měsíčně. Firmy v českých rukách mají průměrnou mzdu 24 800 korun. Mzdový tlak znevýhodňuje firmy s českými vlastníky,“ upozornil Dvořák.

ČEŠI UMĚJÍ STAVĚT JADERNÉ ELEKTRÁRNY

Plzeňský průmysl má dlouhou tradici v dodávkách pro energetiku. Tamní firmy proto s obavami sledují neustálé oddalování rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků v Česku. „Bojujeme s tím, jak přesvědčit vládu a ministry, že jsme firma, která dokáže dodávat zařízení do jaderných elektráren. Přitom udržovat si tuto schopnost nás stojí velké úsilí,“ uvedl Jan Růžička, ředitel pro strategii Doosan Škoda Power.

Se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR v Plzni diskutovali Jan Růžička a Jaroslav Ira z vedení Doosan Škoda Power, která byla partnerem oslav.

Politici by neměli zpochybňovat, že české firmy jsou schopné se na výstavbě jaderné elektrárny podílet. „České firmy možná nejsou doma vidět, protože se tady jaderná elektrárna nestaví. Ale v zahraničí jsou aktivní a daří se jim,“ dodal Vladimír Poklop, generální ředitel Škoda JS. Svaz průmyslu bude požadovat, aby v tendru na nový jaderný blok byla podmínka, že české firmy se na dodávkách budou podílet ze 60 až 70 procent.

Navíc pochybnosti o budoucnosti jaderné energetiky odrazují mladé lidi od studia jaderného strojírenství na technických univerzitách. „Bez rozhodnutí o stavbě jádra, nebudeme mít zájem o studium jaderné techniky,“potvrdil svou zkušenost Duchek ze Západočeské univerzity, která je klíčová pro výchovu kvalifikovaných pracovníků pro plzeňský průmysl.