České firmy od začátku války na Ukrajině zaměstnávají uprchlíky a i nadále jsou připraveny jim práci nabízet. Největší překážkou je nyní pro podniky jazyková bariéra. Svaz proto požaduje, aby stát zajistil plošnou výuku češtiny.

Firmy začaly ukrajinské uprchlíky zaměstnávat již od prvních týdnů války. Na začátku března zaměstnávání Ukrajinců podle firem nejvíce komplikovaly administrativní překážky. Zatímco před schválením Lex Ukrajina činila náročná administrativa problémy necelé polovině dotázaných firem, ke konci dubna na ně naráželo 17 procent podniků. Nyní je pro podniky největší překážka jazyková bariéra. Ta komplikuje zaměstnávání uchazečů z Ukrajiny 60 procentům firem, které Svaz průmyslu oslovil.

„Lex Ukrajina zjednodušil zaměstnávání Ukrajinců. Je to dobrá zpráva, firmám se v tomto směru znatelně ulevilo. Například odpadla zátěž s vyřízením žádostí o povolení k zaměstnání a povinnost hlásit volné místo na úřady práce. Nyní nám nejčastěji sdělují, že jim zaměstnávání komplikuje jazyková vybavenost Ukrajinců či Čechů,” říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Podle názoru zaměstnavatelů je nyní potřeba věnovat zvýšenou pozornost výuce češtiny pro dospělé uprchlíky, protože ji potřebují nejen v každodenní komunikaci, ale je zásadní také pro vykonávání většiny profesí – ať už jde o pochopení instrukcí, návodů a postupů, vnitrofiremních předpisů, ale také pro zajištění bezpečnosti práce.

„I když se firmy snaží své nové zaměstnance neformálně v češtině vzdělávat, měla by jazyková výuka z pohledu Svazu průmyslu a dopravy být plošná, kvalitní a dostupná pro kohokoli, kdykoli a kdekoli, tedy s možností přehrávání ze záznamu. Stát by měl využít celoplošné veřejnoprávní sdělovací prostředky tak, jak to učinil například na začátku pandemie při výuce dětí na dálku,“ pokračuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

KROMĚ JAZYKOVÉ BARIÉRY ŘEŠÍ PODNIKY I DALŠÍ PROBLÉMY

Dotázaným firmám se podařilo od začátku konfliktu zaměstnat již stovky ukrajinských uprchlíků, většinou žen. V oslovených převážně výrobních a strojírenských firmách nejvíce požadují profese převážně střední a nižší kvalifikace v oblasti výroby a dopravy, ale nabízejí se i práce výše kvalifikované, jako například obchodní asistent/ka, procesní technik, pozice v marketingu, obchodu i vývoji.

Zaměstnavatelé také narážejí na problémy při zajištění péče o předškolní děti ukrajinských uprchlíků. Některé se aktivně rozhodly problém řešit například spoluprací s místními neziskovými, humanitárními a občanskými organizacemi a zakládají či rozšiřují dětská centra a dětské koutky.

Kromě nutnosti jazykových kurzů by podniky v tuto chvíli uvítaly od vlády podporu takových programů, které by zajistily příliv kvalifikované pracovní síly do České republiky. „Chápeme, že v současné uprchlické krizi není čas řešit další témata. Jakmile se ale situace jen trochu uklidní, bude nutno řešit i pracovní migraci z ostatních zemí. Víme, že kvalifikace uprchlíků nemůže uspokojit dlouhodobou poptávku firem,” popisuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nejedná se ale pouze o nízko a středně kvalifikované zaměstnance, podniky mají velký zájem i o vysoce specializované odborníky např. z oblasti IT, kde je řada bariér pro jejich zapojení. Demografická křivka jasně ukazuje, že bez dalších zdrojů v podobě vyššího zapojení cizinců se dlouhodobě neobejdeme a s ohledem na proměnu ekonomiky by vysoce kvalifikovaní odborníci přinesli do Česka i cenné know-how.

Svaz průmyslu bude i nadále o těchto tématech jednat s vládou a odbory na tripartitě a průběžných pracovních poradách.

*Popis situace vychází z dotazování Svazu průmyslu a dopravy ČR, které se uskutečnilo od 8. do 21. dubna mezi 77 průmyslovými podniky.

ČNB v reakci na zvýšené inflační tlaky a očekávání opět navýšila úrokové sazby. Základní dvou týdenní (2T) Repo sazba byla zvýšena o 0,75 p. b. na celkových 5,75 %. Za poslední rok tak 2T Repo sazba vzrostla již o 5,5 % a je tak nominálně nejvyšší od konce roku 1999. ČNB současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %.

ČNB v rámci svého cílování reaguje na rychle rostoucí inflaci a očekávání jejího dalšího růstu. Již za březen se dle ČSÚ spotřebitelská inflace meziročně přiblížila 13 % a inflační tlaky jsou dále vysoké. Výrazně rostou zejména ceny energie, kovů, chemických látek a dalších vstupů Skokové zdražování energie, ale také dalších komodit bylo umocněno důsledkem mimořádného externího šoku v souvislosti s válkou na Ukrajině a dalšího zpřetrhávání globálních obchodních řetězců.

Řada podniků se nyní potýká s vysokou nákladovou inflací a dalšími nejistotami. V loňském roce se firmy ještě snažily skrze řadu opatření a v některých případech i na úkor marží absorbovat nárůsty cen vstupů, letos již ale musí vysoké ceny častěji do svých výstupů promítat. I tak dle dubnového šetření Svazu až 40 % podniků letos navíc očekává meziroční pokles zisku, což mimo jiné komplikuje investiční aktivitu.

Další navyšování úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro řadu firem zvyšování nákladů na financování, zejména pak pro menší firmy, a aktuální ekonomické situaci ani firmám nepomáhá. Úrokové sazby v případě nových úvěrů nefinančním podnikům již za březen dosáhly 6,15 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od r. 2004 a nyní je jasné, že opět dále porostou.

Vnímáme, že role ČNB spočívá především v péči o cenovou stabilitu a stávající i očekávaná míra inflace je daleko od cílovaného pásma. Je však otázkou, do jaké míry je třeba vnímat aktuální vývoj jako mimořádný šok a jak účinný či neúčinný nástroj zvyšování úrokových sazeb ve vztahu k očekávaným úrovním inflace reálně je.

Přímé i nepřímé negativní důsledky války na Ukrajině pociťuje dva měsíce po vypuknutí konfliktu většina českých podniků. Zatímco v březnu ale víc než polovina firem dopady na svůj provoz teprve vyhodnocovala, teď už většina z nich podniká konkrétní opatření. Firmy kromě snižování provozních nákladů či úprav svých ceníků například mění investiční plány nebo exportní strategii. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se uskutečnil od 8. do 22. dubna mezi stovkou podniků.

Dva měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu už musejí tuzemské průmyslové firmy zasahovat do svého provozu i plánů. Podniky totiž nadále trápí především rostoucí ceny energie a surovin a nedostatek materiálů potřebných k výrobě. Přibývá také firem, které mají kvůli vzrůstajícím nákladům na podnikání problém s financováním.

„Ceny energie jsou jedním z nejpalčivějších problémů firem. Dokazují to i investiční plány podniků na letošní rok. Do úspor energie chce letos investovat 62 % firem. Pro necelou třetinu z nich je to dokonce investiční priorita. Firmy očekávají, že takové investice jim náklady na energie do budoucna sníží,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Podle Svazu je ale potřeba realizovat konkrétní kroky a pro firmy udělat mnohem více. Nad rámec představeného vládního balíčku třinácti opatření Svaz proto navrhuje například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro nejvíce postižené průmyslové sektory. Intenzivně také s ministerstvem průmyslu a obchodu spolupracuje na co nejrychlejším nastavení parametrů pomoci v souladu s Dočasným krizovým rámcem Evropské komise. Ten je třeba rychle a maximálně využít.

FIRMY OMEZÍ INVESTICE

Data z průzkumu také ukázala, že investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může zejména vysoká inflace. Právě kvůli ní více než 60 % podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. „Zároveň se na investicích podepisuje i celková ekonomická situace firem. Podniky za sebou mají dva náročné roky pandemie a bojují se zdražováním či nedostatkem některých vstupů. Až 40 % podniků letos navíc očekává meziroční pokles zisku. Přestože firmy chtějí investovat a potřebu investic si uvědomují, udržet investiční rozpočty je pro ně stále složitější,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pozitivní zprávou je, že aktuální situace zatím příliš neovlivnila plány firem investovat do výzkumu a vývoje. Firmy si uvědomují prospěšnost a dlouhodobost inovačních projektů, proto se přes všechny úspory snaží investice do výzkumu a vývoje zachovat. Pomoc v podobě příznivějších podmínek pro investice by ale uvítaly i od státu. „Stát by firmám mohl částečně pomoci prodloužením zrychlených daňových odpisů a spuštěním jednotlivých výzev Národního plánu obnovy nebo operačních programů. Zároveň by neměl omezovat prostředky na aplikovaný výzkum. Největší pobídkou pro firmy ale pochopitelně bude stabilizace prostředí, cen a celkové situace na světovém trhu,“ říká Bohuslav Čížek.

VÁLKA MĚNÍ I EXPORTNÍ STRATEGII

Čtvrtina firem kvůli válce na Ukrajině a geopolitické situaci také zvažuje o změně své exportní strategie, případně už ji změnila. Většina z nich se chce více zaměřit na státy Evropské unie, podniky by ale rády častěji exportovaly také třeba do Asie nebo Severní a Jižní Ameriky. „I když naše orientace na Evropskou unii trvá, měli bychom se snažit hledat další možnosti i mimo ni. Ve Svazu průmyslu a dopravy proto průběžně jednáme s ministry o podnikatelských návštěvách dalších lokalit, které jsou exportně zajímavé. Je to především jihovýchodní Asie, zbytek postsovětského prostoru, Jižní a Severní Amerika nebo Afrika. Do těchto oblastí by měl stát také soustředit institucionální podporu exportérů,” dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Již v květnu exportéři pod vedením prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka doprovodí ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou do Egypta a Izraele. Červnová podnikatelská mise doprovázená předsedou Senátu Milošem Vystrčilem pak zavítá do Spojených států amerických.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 8. až 22. dubna 2022 a zúčastnilo se ho 104 průmyslových podniků. 29 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 37 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 34 % velkých firem s více než 250 pracovníky.

Všichni si uvědomujeme vážnost stávající situace a na prvním místě je pro nás poskytnutí maximální možné pomoci Ukrajině vedoucí k zastavení války. Česká republika je téměř ze 100 % závislá na dodávkách plynu ze zahraničí, v tuto chvíli v podstatě z Ruska, a je navíc jednou z nejprůmyslovějších zemí EU.

Případný výpadek dodávek plynu z Ruské federace by měl zásadní dopad na český průmysl, ale i na celé hospodářství. I proto jsme téma dodávek plynu otevřeli na jednání Pracovního týmu Ukrajina a průmysl pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO) a následně byla pod MPO vytvořena odborná skupina za účasti zástupců řady odvětví průmyslu, MPO a zástupců plynárenského sektoru. Chápeme, že některé informace jsou citlivé, ale ty, které MPO poskytuje prostřednictvím médií, byly a jsou často pro firmy nedostatečné a někdy i matoucí. Firmy jsou ty, co musí umět reagovat a kterých se situace dotkne. MPO jsme proto na posledním jednání informovali o vážnosti situace pro průmysl. Klíčové pro nás bylo znát aktuální reálný stav a možné postupy v případě krizových situací. Bez plynu se neobejde například výroba oceli, skla, keramiky, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem. Zároveň jej podnikatelé stejně jako domácnosti využívají k vytápění.

Případný výpadek dodávek plynu ČR by způsobil jednoznačný ekonomický propad. Firmy se sice snaží realizovat opatření na úspory energie a hledat možnosti přechodu na jiné palivo nebo energii, ale ta jsou technologicky i časově náročná a pro některé sektory v krátkém čase v podstatě i nemožná. V řádu týdnů ani měsíců zázračné řešení, které by dokázalo plně nahradit výpadek dodávek, neexistuje. Plně podporujeme naplňování zásobníků v ČR a klíčové pro nás je zapojení Česka do evropských projektů v energetice a zabezpečení funkční evropské solidarity v případě výpadku dodávek plynu z Ruské federace. Pro stát to musí být priorita a vláda musí ve spolupráci s podnikatelskými svazy připravovat konkrétní kroky, které zmírní nejvážnější škody a úplnou likvidaci některých sektorů pro případný výpadek a zároveň řešení střednědobé strategie a energetické koncepce. Nelze na nic čekat. S vládou jsme již několik měsíců připraveni řešit potřebné další kroky v transformaci energetického sektoru.

Zároveň bychom rádi připomněli potřebu realizace konkrétních opatření pro firmy v oblasti cen energie, to se týká elektřiny i plynu. S MPO spolupracujeme na možnosti kompenzace energeticky náročným firmám v důsledku růstu cen energie dle tzv. Dočasného krizového rámce, ale na naše další návrhy konkrétní reakce bohužel od vlády nemáme.

Firmy mají po delší odmlce možnost podpory svých výzkumných a vývojových záměrů z programu TREND, podprogramu „Technologičtí lídři“. Po dvou letech se vyhlašuje soutěž ve stěžejním národním programu na podporu aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje. Svaz průmyslu a dopravy ČR bojoval za co nejrychlejší vyhlášení soutěže s adekvátní alokací. Jsme proto rádi, že se tak již povedlo a v současné složité situaci se paní ministryně Langšádlová, MPO a TA ČR domluvili a uhájili alokaci 2 miliard korun.

6. veřejná soutěž je klasicky zaměřena na zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků, především rozšířením jejich trhů v zahraničí, pronikáním na trhy nové či posunem výše v globálních hodnotových řetězcích. Program podpoří projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž cílem je zavedení výsledků do praxe, zejména do průmyslové výroby a do nabídky produktů na trhu, projekty rozvíjející nové technologie a materiály, zvyšující míru automatizace a robotizace a využití digitálních technologií.

Alokace 2 mld. Kč je určena na projekty až s délkou 5 let. Projektové záměry lze zasílat do 16. 6. 2022, vyhodnoceny by měly být do prosince a realizovány od ledna 2023.

Podrobné informace o programu naleznete zde.

7. veřejná soutěž je zase zaměřena na podporu projektů zabývajících se vývojem a aplikací standardů 5. generace a vyšších (dále “5G”) a je financována z Národního plánu obnovy v rámci komponenty 1.3 s názvem Digitální vysokokapacitní sítě a její investice “Vědeckovýzkumné činnosti související s rozvojem sítí a služeb 5G”. Standardy 5G se rozumí standardy dle specifikací sítí 5. a vyšší generace podle sdružení 3GPP. Návrhy projektů lze podávat do 13. 6. 2022.

Podrobné informace o programu naleznete zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Podle Svazu je ale potřeba realizovat konkrétní kroky a pro firmy udělat mnohem více. Nad rámec představeného balíčku třinácti opatření Svaz proto navrhuje například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro nejvíce postižené průmyslové sektory. Intenzivně také s MPO spolupracuje na co nejrychlejším nastavení parametrů pomoci v souladu s Dočasným krizovým rámcem Evropské komise. Ten je třeba rychle a maximálně využít.

Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z poloviny března je skokové zdražování energie a surovin nejvýznamnějším faktorem, který negativně dopadá na podnikání více než poloviny dotázaných firem, na 16 % firem dokonce fatálně. Aktuální nárůsty snižují zisky firem, prostředky na potřebné investice či dále významně zvyšují inflační tlaky napříč ekonomikou. Svaz průmyslu s MPO vyjednává řešení a nastavení některých opatření z představeného balíčku.

„V balíčku 13 opatření z dílny MPO je bezpochyby řada smysluplných návrhů, ale pro firmy neobsahuje příliš nového. Je třeba udělat mnohem více. Jsme rádi, že MPO do balíčku zařadilo tzv. kompenzace nepřímých nákladů, tedy základní opatření, které roky využívají i jiné země a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví. Pomůže ale jen velmi omezenému okruhu firem. Vláda musí jednat rychle a přijmout i další konkrétní opatření,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu navrhuje například snížení příspěvku na podporované zdroje energie nebo rozšíření výjimky osvobození zemního plynu od daně alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky. Nyní se nemusí daň odvádět například za plyn nakoupený pro výrobu elektřiny, ale také pro vytápění domácností.

Průmysl je s podílem 39 % největším konečným spotřebitelem zemního plynu. Meziročně přitom průmyslovým výrobcům dle ČSÚ zdražil zemní plyn o 95 %. Jedná se o průměr všech výrobců, některým se navýšila cena i o stovky procent. Bez plynu se neobejde například výroba skla a keramiky, oceli, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách, ale významným spotřebitelem je i potravinářský a nápojový průmysl.

Svaz průmyslu také doporučuje a s MPO již spolupracuje, aby ČR na pomoc firmám maximálně využila Dočasného krizového rámce Evropské komise na pomoc firmám, kterých se dotkl výrazně růst cen energie. „Jedná se o jedno ze třinácti plánovaných opatření vlády, u kterého je potřeba nyní dopracovat konkrétní parametry. Svaz průmyslu proto nyní sbírá potřebná data, aby ministerstvo průmyslu mohlo dokončit konkrétní podobu a předložit ji na vládu,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmysl je klíčovým odběratelem plynu a případný výpadek by způsobil velmi vážné ekonomické dopady, poškození technologií, poškození klíčových průmyslových sektorů, které poskytují vstupy dalším odvětvím. Svaz požaduje, aby vláda znala dopady a jejich vážnost a na krizové situace byla připravena. Proto o tomto tématu jednal na tripartitě i na pracovní skupině MPO k Ukrajině. Nepostradatelnost zemního plynu vysvětluje i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, ve dvou krátkých otázkách.

Vidíte mezi členskými firmami, že by se nějak připravovaly na omezení dodávek zemního plynu? Jak konkrétně, jaké kroky dělají?
Velmi výrazný cenový šok, který řadě firem zhoršil ekonomické výsledky a některé energeticky náročné firmy dostal do velkých problémů, nyní doprovází i obavy o zajištění bezpečnosti dodávek. Případný výpadek by totiž mohl způsobit i dramatický ekonomický propad. Firmy začínají plynem šetřit. Není to ale úplně jednoduché. Některé firmy chtěly například snížit teplotu ve výrobních halách, ale narazily na hygienické předpisy, které jim to neumožňují. I úspory mají své limity, které nelze překročit. V některých případech firmy bohužel začínají přemýšlet o tom, a některé už to realizují, že přemístí výrobu z České republiky do zahraničí. Konkrétně třeba kolínská Draslovka, která je jedním z největších světových výrobců kyanidu, jenž se používá pro těžbu stříbra a zlata, přesouvá výrobu do Spojených států, kde za plyn platí dvanáctinu toho, co tady.

Zaznamenali jste, že by firmy začaly ve větší míře nějak uvažovat o tom, že zemní plyn zcela přestanou využívat?
Zcela nahradit zemní plyn je technologicky velmi obtížné. Neobejde se bez něj například výroba oceli, skla, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem.

Jak je to složité lze ukázat na příkladů výrobců stavebních materiálů. Před mnoha lety přešli na plyn a nyní chtějí, vzhledem k tomu, co se děje, přejít na elektřinu. Počítají s tím, že je to bude stát miliardy korun. Ale to, aby dovedli přípojku od nejbližší elektrárny, znamená výkupy pozemků, povolovací řízení, která se v Česku potáhnou roky. I když na to firmy peníze mají, není to záležitost realizovatelná během několika týdnů.

Musíme si také uvědomit, že pokud by na elektřinu přešla velká část podniků, právě třeba i ty energeticky náročné, jako železárny nebo sklárny, bude to velká zátěž pro celou naši přenosovou soustavu a výrobu elektřiny jako takovou.

SP ČR A OPATŘENÍ ŘEŠENÍ CEN ENERGIE PRO FIRMY

SP ČR upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z poloviny března je skokové zdražování energie a surovin nejvýznamnějším faktorem, který negativně dopadá na podnikání více než poloviny dotázaných firem, na 16 % firem dokonce fatálně. Aktuální nárůsty minimálně snižují zisky firmy, prostředky na potřebné investice či dále zvyšují inflační tlaky napříč ekonomikou. Balíček 13 opatření z dílny MPO obsahuje bezpochyby řadu smysluplných kroků, ale neobsahuje pro firmy příliš nového. Je třeba udělat mnohem více. Jsme rádi, že MPO do balíčku zařadilo tzv. kompenzace nepřímých nákladů, tedy základní opatření, které roky využívají i jiné země a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví. Svaz dořešení jeho realizace v letošním roce dlouhodobě požadoval. Vláda ale musí jednat rychle a přijmout i další opatření. Svaz průmyslu navrhuje například rozšířit výjimku z daně ze zemního plynu podle zákona 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky nebo maximálně využít Dočasného krizového rámce EK na pomoc firmám, kterých se dotklo výrazně růst cen energie. Cílenou pomoc firmám dotčeným vysokými cenami energie v souladu s Dočasným krizovým rámcem EK (jedná se o jeden ze 13 bodů opatření, zatím ale bez konkrétní podoby) je nutné urychleně dopracovat a hlavně realizovat.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal jarní predikci vývoje ekonomiky. Dle našich propočtů na základě aktuálních informací, průzkumů a dat se odhad možnosti meziročního růstu reálného HDP ČR pohybuje pro letošní rok kolem 1,0 – 1,3 %, pro příští rok pak kolem 3,5 %. Predikce je však charakterizována vysokou mírou nejistoty, a tak nepovažujeme za důležitou hodnotu odhadu jako takovou, ale spíše popis trendů, souvislostí a rizik, neboť může letos dojít i k výraznějším revizím těchto odhadů. Velmi vysoká míra inflace a její stále větší promítání do života firem a domácností, trvající válka a související sankce každým dnem zvyšují pravděpodobnost horších výsledků.

Českou ekonomiku potýkající se s dozvuky koronavirové krize nyní zasáhl další šok v podobě války na Ukrajině, který mimo jiné narušil mezinárodní obchod či vývoj cen. Český HDP má dle dosavadních výsledků a očekávání nadále šanci a potenciál udržet kladnou hodnotu výsledného růstu, nicméně v tuto chvíli jsou jakékoliv predikce značně nejisté a každý den války či s ní spojená další rizika mohou velmi rychle aktuální odhady změnit. Již nyní je jasné, že dochází ke zpomalení nejen české ekonomiky a k tomu přispívá i další nákladový šok, který se odrazí v letošní dvouciferné inflaci, jež omezuje například investiční aktivitu. Očekáváme, že bychom letos mohli dosáhnout vysoké inflace pohybující se kolem 14 %, která nemá obdoby od 90. let. Po skončení konfliktu by mohlo opět docházet k oživení. Bude ale záležet na mnohých neznámých, např. na konkrétní podobě poválečného uspořádání či na rychlosti napravení dodavatelsko-odběratelských vztahů ve světě.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) připravil jarní predikci, která na základě dostupných dat, průzkumů či šetření SP ČR odhaduje vývoj klíčových faktorů a ukazatelů pro rok 2022 a 2023.

Tabulka – shrnutí vybraných základních ukazatelů

V tuto chvíli odhadujeme růst reálného HDP v roce 2022 ve výši 1,2 % a v roce 2023 ve výši 3,5 %.

I když je nyní obtížné vyčíslit přesný dopad válečného konfliktu na českou ekonomiku, již teď je zjevné, že původní předválečné odhady přisuzující potenciál pro růst HDP pro letošní rok o více jak 3 % jsou nereálné. Jak domácnosti, tak firmy, ale i stát se budou muset vypořádat zejména s vyšší mírou inflace, než na kterou byli doposud zvyklí. Již nyní na ně dopadají vyšší ceny surovin, potravin, energií i pohonných hmot, které od začátku roku vzrostly o desítky procent.

Prakticky ze dne na den se také prohlubují dřívější bariéry růstu firem. Podniky vázané na obchod s Ruskem nebo s Ukrajinou přišly o významné zakázky a takřka všechny firmy se potýkají s dalším skokovým zdražením a zpožděním dodávek u řady vstupů, mj. z důvodu dalšího narušení dodavatelských řetězců.

I přes velmi vysoká rizika této predikce má česká ekonomika prozatím stále šanci udržet se v růstové hodnotě HDP a věříme, že tuto výzvu zvládne stejně jako předchozí koronavirovou krizi. Firmy se snaží aktivně na situaci reagovat a zakázky zůstávají převážně kladné. Zároveň ale vidíme vysokou volatilitu a obtížnou předvídatelnost řady ekonomických veličin (ceny energie, akciové trhy, měnové kurzy), nejistotu dalšího ekonomického i geopolitického vývoje, problémy s klíčovými dodávkami u základních průmyslů, na které jsou navázány další sektory a v neposlední řadě rizika spojená s válkou a souvisejícími opatřeními. Firmy jsou pod tlakem hledání rychlých řešení a dalších opatření v oblasti zefektivnění procesů, hledání alternativ zdrojů či trhů apod. Musí se připravovat na krizové scénáře, což se nepochybně odrazí i v jejich vyhodnocování situace, nervozitě a například i v investiční činnosti.

Na druhé straně zde zůstává i řada pozitivních efektů spojených například s odloženou poptávkou ze strany zejména domácností po dvou letech koronavirových restrikcí. Řada odvětví zpracovatelského průmyslu v prvním čtvrtletí také udržela růstové hodnoty výroby i nových zakázek a objevují se zde aktivity spojené s pomocí uprchlíkům.

Celý dokument predikce s detailně popsanými faktory, ze kterých vycházíme, naleznete zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v úterý 12. dubna znovu hájil zájmy zaměstnavatelů na tripartitě. Mezi projednávanými tématy byla aktuální situace na Ukrajině a její dopady na ČR, zpráva o stavu Národního plánu obnovy a také příprava českého předsednictví v Radě EU. Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák ocenil práci vlády a krizového štábu při řešení následků války na Ukrajině a pomoci uprchlíkům a připomněl aktivní zapojení firem. Stejnou intenzitu a pozornost by ale vláda měla věnovat také současnému vývoji ekonomiky a přímým i nepřímým dopadům války na ČR.

VÝVOJ EKONOMIKY

„Rizika dalšího vývoje ekonomiky jsou vysoká, v některých firmách se začíná projevovat nervozita. Vláda nesmí zapomínat, že firmy ekonomiku živí a jsou základem budoucího vývoje. Bezpochyby jsme rádi za dodržení slibu k zabezpečení kompenzací nepřímých nákladů, ale v balíčku k cenám energie kromě státní podpory podle parametrů Evropské komise, na kterém nyní s MPO spolupracujeme a u kterého je třeba jednat rychle, není pro firmy téměř nic nového. Ministerstvo průmyslu a obchodu musí nyní rychle dopracovat konkrétní funkční opatření pro ty firmy, které zasáhly vysoké ceny energie. Jako zástupci firem jsme připraveni urychlené dopracování maximálně podpořit,“ upozornil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

KURZARBEIT

„Aktuální návrh Nařízení vlády ke spuštění kurzarbeitu by měl být co nejrychleji zpracován a po projednání na tripartitě předložen vládě ke schválení a následně k notifikaci Evropské komisi. Podporujeme co nejrychlejší spuštění programu, tak aby nejvíce postiženým odvětvím a firmám pomohl vyrovnat se s dopady války. Úspěch bude záležet na maximálním propojení a spolupráci mezi třemi rezorty – a to ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem průmyslu a obchodu a také ministerstvem financí. Tato mezirezortní spolupráce bude klíčová a za zaměstnavatele jsme připraveni ji plně podpořit. Zároveň jsme vyzvali vládu, aby připravila návrh rozšíření o problémy související s vysokými cenami energie a dalšími důsledky zejména nedostupných surovin a vstupů. Takový návrh by měl být připraven pro případ, že se situace na trhu bude dál zhoršovat,“ připomněl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ENERGETICKÁ KONCEPCE A KOMUNIKACE S FIRMAMI

„Žádáme, aby vláda a MPO ve spolupráci se zástupci energetiky a průmyslu koncepčně a komplexně řešily zajištění energetické bezpečnosti. Firmy postrádají konkrétní jasné informace k postupům a scénářům, které mohou nastat. Považujeme energetickou bezpečnost za zásadní strategické téma pro budoucnost naší ekonomiky a podnikatelský sektor, který musí být do těchto jednání zapojen,“ řekl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY

„Národní plán obnovy nabral zdržení a materiál MPO potvrzuje rizika naplnění některých milníků. Obáváme se, že pokud půjde vyhlašování výzev pro podnikatele a podporu hospodářství rychlostí jako doposud, nedokážeme plnit vytyčené milníky a cíle, a tedy i čerpání prostředků. Apelujeme na vládu, aby výzvy neobsahovaly zbytečná omezení, která by bránila efektivnímu čerpání prostředků. Doufáme, že se i další výzvy podaří co nejvíce zjednodušit, jako se to povedlo u Fotovoltaických systémů a dojde k jejich co nejrychlejšímu vypsání,“ upozornil Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nyní se bude rozhodovat o dodatečné alokaci NPO ve výši přibližně 13 miliard korun. „Jsme rádi, že proběhne diskuse se sociálními partnery, které oblasti by mohly být podpořeny. Ve srovnání s jinými programy se nejedná o příliš velkou částku, i proto preferujeme, aby se peníze rozdělily pouze na několik prioritních oblastí spojených mimo jiné se situací na Ukrajině. Jsme připraveni MPO pomoci stabilizovat a koordinovat harmonogram jednotlivých výzev, aby byl celý proces podávání projektů pro firmy srozumitelnější a předvídatelnější,“ dodal Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PŘEDSEDNICTVÍ ČR V RADĚ EU

„Bodem číslo jedna pro období českého předsednictví v Radě EU bude bezesporu situace na Ukrajině a řešení přímých i nepřímých dopadů války a celkové ekonomické situace. V následujících týdnech bude klíčové stanovit základní politické priority a otevřít diskuzi se sociálními partnery, která povede ke konkrétní pomoci. Za Svaz průmyslu jasně vnímáme, že otázka energetiky, bezpečnosti a odolnosti Evropy jsou oblasti, v kterých budou firmy hrát důležitou úlohu. Velkou roli vidíme i v uspořádání donátorské konference k obnově Ukrajiny a zásadní role Česka jako lídra v této oblasti. Pan premiér Fiala dal jasný signál svou návštěvou Ukrajiny, že Česko je připraveno na klíčovou politickou roli a v tomto má naši jednoznačnou podporu,“ prohlásil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.