Tripartitní Sociální Summit: Společně výzvy si žádají společná řešení

V souladu s tradicí se v předvečer březnové Evropské Rady sešli nejvyšší představitelé institucí EU s představiteli vlád a zástupci evropských a národních sociálních partnerů, aby společně našli jednotnou tripartitní odpověď na sociální a ekonomické dopady ruské vojenské agrese proti Ukrajině. V úvodu vystoupili Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské Komise, Charles Michel, předseda Evropského Parlamentu a Jean Castex , předseda vlády Francie.

Ursula von der Leyen ve své zahajovací řeči zdůraznila „Nacházíme se v nepředstavitelné situaci, ale jsme na společné cestě solidarity. Pandemie Covid-19 nás už poučila, že takové výzvy překonáme, jen když jsme jednotní. Ruská agrese je útokem na demokracii a my uděláme všechno, abychom to zastavili. Následky této války už všichni pociťujeme, a Evropská Komise udělá vše, aby na ni občané a jejich rodiny nedoplatili. My všichni jsme součástí tohoto procesu solidarity a sociální partneři v něm hrají významnou roli.“ Předsedkyně Leayenová dále zmínila, některé významné kroky a iniciativy EK. Především aktivaci Směrnice o dočasné ochraně, které usnadnila přijímání uprchlíků z Ukrajiny a dále pak akční plán RepowerEU, jehož cílem je zajistit bezpečnost dodávek energie. „Nemůžeme být závislí na dodavateli, který nám hrozí silou, musíme se stát nezávislí na ruských dodávkách plynu a uhlí,“ dodala Von der Leyenová.

Evropský byznys zastupoval Pierre Gattaz, president BusinessEurope, který ve svém projevu řekl: „Ve Versailles jste přijali agendu na posílení obrany EU, energetické nezávislosti a naší ekonomické základny. Spoléháme na Vási, že proměníte tuto agendu ve skutečný akční plán s rychlým nasazením konkrétních akcí. Globální síla EU a schopnost bránit své hodnoty pramení z její ekonomické síly.“

Diskuse, kterou moderoval výkonný místopředseda EK Valdis Dombrovskis, se zaměřila na otázky, jak zajistit dlouhodobé investice, růst a zaměstnanost v Evropě a zároveň řešit dopad ruské vojenské agrese proti Ukrajině na ceny energií, ekonomiku a pracovní místa, jak zajistit úspěšný ekologický přechod pro evropské pracovníky a podniky v tomto novém kontextu. Společné setkání také zdůraznilo roli sociálního dialogu pro zlepšení pracovních podmínek, fungování evropských trhů práce a školení dovedností po Covidu.

V rámci pravidelné rotace probíhajícího předsednického TRIA na Tripartitním sociálním summitu aktivně vystoupil i Radek Špicar, vicepresident SP ČR a současně jeden z viceprezidentů BusinessEurope, který ve svém příspěvku poděkoval Evropské komisi, že vyslyšela požadavek z minulé diskuse na více vyvážený přístup k zelené taxonomii, podpořil současně i výzvu presidenta BusinessEurope na přehodnocení unijní energetické politiky. Jeno silným poselstvím na závěr byla výzva, aby Unie pokračovala v diskusi o udělení kandidátského přístupu Ukrajině a dala jí tím jasnou evropskou perspektivu.

kategorie Evropský sociální dialog

Začíná platit Lex Ukrajina, zjednoduší pobyt uprchlíkům

Od pondělí 21. 3. 2022 začínají v Česku platit zákony, které by měly zjednodušit pobyt ukrajinským uprchlíkům a také usnadnit jejich zaměstnávání. Díky tzv. Lex Ukrajina, který tvoří tři zákony, získají uprchlíci například dlouhodobé vízum za účelem dočasné ochrany. Stanou se cizincem s trvalým pobytem, budou mít přístup k sociálnímu zabezpečení i zdravotnímu pojištění a budou mít volný vstup na trh práce. Všechny tři zákony prozatím platí do 31. 3. 2023.

Od 22. března 2022 zároveň nebudou udělována ve zjednodušeném režimu víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, tedy takzvaná speciální dlouhodobá víza pro občany Ukrajiny. V účinnost vstupuje zmiňovaný zákon č. 65/2022 Sb. (tzv. lex Ukrajina), kterým se pro občany Ukrajiny prchajícím před ozbrojeným konfliktem z Ukrajiny a některým dalším kategoriím osob zavádí dočasná ochrana. I nadále bude možno žádat o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu na území, ovšem ve standardním řízení. Podrobné informace naleznete na stránkách ministerstva vnitra.

Lex Ukrajina tvoří 3 zákony, které nabývají účinnosti 21.3. 2022 (platnost do 31.3.2023). Jsou to:

65. Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

  • zavádí udělování dlouhodobých víz za účelem dočasné ochrany (z právního hlediska odpovídajících dlouhodobému vízu za účelem strpění pobyt na území; držitelé již udělených speciálních víz se stávají automaticky poživateli dočasné ochrany)
  • upravuje řízení ve věcech dočasné ochrany (analogie udělování víz k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území České republiky s určitými odlišnostmi)
  • možnost MV nebo policie ĆR stanovit cizinci místo, kde může podat žádost
  • postup při podání žádosti (osobní podání, formální stránka – vízový štítek do cestovního dokladu, případně udělení záznamu o udělení dočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj)
  • zvláštní pravidla pro poskytnutí zdravotní péče (i v období 30 dnů před udělením dočasné ochrany), hrazeno z veřejného zdravotního pojištění

66. Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

  • Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s trvalým pobytem (může být například uchazečem, zájemcem o zaměstnání, vztahují se na něho opatření aktivní politiky zaměstnanosti – rekvalifikace, aj.)
  • Možnost umístění dětí do dětských skupin – otevření přístupu pro děti cizinců (např. nemusí být zaměstnancem zaměstnavatele, který služby poskytuje, žádost nemusí podávat pouze rodič), součástí i podmínky pro pracovního uplatnění v dětských skupinách pro cizince
  • Možnost využití sociálních služeb, součástí i podmínky pro pracovního uplatnění v zařízeních sociálních služeb
  • Humanitární dávka – 5000,-Kč po získání dočasné ochrany a následně opakovaně podobu následujících 5-ti kalendářních měsíců, pokud bude doložena nezbytnost s ohledem na příjmové, sociální a majetkové poměry cizince
  • Příspěvek na solidární domácnost – stanoveny podmínky a náležitosti žádosti, výše stanovena nařízením vlády – 3000,-Kč/měsíc na každého ubytovaného uprchlíka, maximálně 9000,- Kč za měsíc na domácnost

67. Zákon o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

  • zákon řeší školní docházku dětí uprchlíků z Ukrajiny
  • Mateřské školy a základní školy – volný přístup do MŠ a ZŠ, tam kde není kapacita, řeší umístění kraj/MŠMT.
  • Do SŠ a VOŠ možnost přijetí do probíhajícího 1. ročníku, na VŠ mimořádná přijímací zkouška, nostrifikace diplomu bezplatná.
  • Vzdělávací program žáka – uprchlíka může být upraven, můžou být vyučováni rodilým mluvčím – výjimka z pedagogického vzdělání.
  • Pro účely prokazování předešlého vzdělávání stačí čestné prohlášení.
kategorie Právní infoservis

České firmy čelí rostoucím problémům, ale Ukrajině pomáhají

První týdny války na Ukrajině přinášejí rostoucí negativní dopady na ekonomickou situaci českých firem. Přesto většina z nich pomáhá finančně, ubytováním nebo výrobky a službami a je připravena nabídnout ukrajinským uprchlíkům práci. Aktivně se do pomoci Ukrajině zapojily více než čtyři pětiny dotázaných firem. Ukázal to bleskový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se uskutečnil od 11. do 15. března mezi 124 průmyslovými podniky. Šetření také potvrdilo, že největší dopad má na firmy skokové zdražování energie a surovin. Rostoucí náklady ale plánuje část podniků řešit dlouhodobě a systematicky investicemi do energetických úspor nebo technologické a digitální transformace.

pruzkum dopad valky UA 3 2022 02

Na většinu firem má válka na Ukrajině negativní vliv. Uvedlo to 86 % podniků. Průzkum ale ukázal, že výrazněji než přímé dopady obchodu s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou ovlivňují firmy nepřímé důsledky války. Nejvíce teď firmy omezuje skokové zdražování energie a surovin. Na podnikání více než poloviny dotázaných mají tyto faktory velký dopad, na 15 % firem dokonce fatální.

Podniky brzdí i obavy z nedostatku a omezení dodávek některých vstupů nebo zdražování pohonných hmot. „Plně si uvědomujeme, že určité ztráty z války musíme nést všichni. Po dvou letech pandemie je to ale pro podniky další rána. Vláda musí být připravena zasáhnout tam, kde by hrozily nenávratné dopady na celá odvětví. Zdražování energie a pohonných hmot je skokové a nenadálé. Situaci by pomohl například slíbený balíček konkrétních opatření, který by mimo jiné obsahoval kompenzace nepřímých nákladů pro energeticky nejnáročnější odvětví a úpravu poplatků za obnovitelné zdroje energie. Firmy by se tak mohly soustředit na aktivní pomoc při řešení dopadů války na Ukrajině, aniž by musely výrazněji zdražovat či omezovat své provozy,” upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODNIKY CHTĚJÍ EKONOMICKOU SITUACI ŘEŠIT AKTIVNĚ A SYSTEMATICKY

Skoro dvě třetiny firem stále ještě vyhodnocují, jaké konkrétní dopady má či bude mít konflikt na jejich podnikání. Podstatná část podniků si ovšem uvědomuje, že situaci je nutné řešit z dlouhodobého pohledu a systematicky. Víc než třetina firem chce proto investovat do energetických úspor, čtvrtina do obnovitelných zdrojů energie a necelá pětina plánuje zvyšovat produktivitu práce využitím prvků digitalizace nebo Průmyslu 4.0.

Téměř polovina dotázaných firem by preferovala, aby stát namísto krátkodobých kompenzací podporoval dlouhodobá prorůstová opatření, jako jsou investice do výzkumu a vývoje nebo otevírání nových exportních trhů. Prioritně by pak firmy uvítaly, kdyby stát již provedl některá konkrétní opatření k zamezení růstu cen energie a pohonných hmot.

Průzkum také ukázal, že už teď musí některé firmy sáhnout k operativním řešením. „Je jasné, že se bude dále zdražovat a inflace poroste, proto firmy hledají další úspory. Téměř polovina firem plánuje snižování provozních nákladů i zdražování svých produktů a služeb. Čtvrtina podniků pak bohužel musí sáhnout i do rozpočtu na plánované investice, což rozhodně není dobrá zpráva,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

FIRMY CHTĚJÍ VÁLEČNÝM UPRCHLÍKŮM POMÁHAT

Více než čtyři pětiny firem se aktivně zapojily do pomoci válkou zasažené Ukrajině, a to především finančně a materiálně. Více než čtvrtina podniků pomohla uprchlíkům nebo rodinám svých ukrajinských zaměstnanců s ubytováním. Další firmy nabídly k dispozici své výrobky nebo služby. „Přestože na některé firmy doléhá nová situace a perou se s nedostatkem lidí či rostoucími cenami energie či surovin, vlna solidarity a pomoci je obrovská. Vážím si toho a všem firmám za to děkuji,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Skoro tři čtvrtiny firem uvedly, že jsou připraveny zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny. 124 firem zapojených do průzkumu hlásí již teď skoro 1500 volných míst, která můžou nabídnout uprchlíkům. Podniky hledají převážně kvalifikované kandidáty a jsou připraveny nabídnout i dlouhodobou spolupráci. Od začátku války už se také části firem podařilo některé ukrajinské uprchlíky zaměstnat.

„Zaměstnavatelé zatím naráží na administrativní překážky, jako je vyřizování víz a dalších dokumentů. To by se ale mělo změnit schválením Lex Ukrajina, který zaměstnávání uprchlíků zrychlí a zjednoduší. Musíme ocenit, s jakou rychlostí stát upravil vízové a další povinnosti, aby vše fungovalo, ačkoliv chápeme, že hlavně personální kapacita resortů je teď kvůli přílivu uprchlíků omezená,” říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Více než polovina podniků by v tuto chvíli uvítala zrychlení postupů při zaměstnávání ukrajinských uprchlíků. Firmy také počítají s tím, že budou uprchlíkům v práci pomáhat s překonáváním jazykové bariéry a sehrají tak významnou roli v jejich adaptaci a integraci. Téměř dvě třetiny podniků například chtějí na pracovišti zajistit co nejvíc informací v češtině i ukrajinštině, třetina firem plánuje nabízet jazykové kurzy češtiny nebo překladatele.

Více než polovina firem, které se zapojily do průzkumu Svazu průmyslu, v současné době zaměstnává ukrajinské pracovníky. Jejich návrat do vlasti ale pro podniky zatím nepředstavuje výraznější problém. Téměř dvě třetiny firem, kterých se odchod Ukrajinců týká, se s nastalou situací dokážou vyrovnat.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 11. až 15. března 2022 a zúčastnilo se ho 124 průmyslových podniků z členské základny Svazu ze všech krajů a odvětví. 12 % bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 41 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 48 % velkých firem nad 250 zaměstnanců.

kategorie Tiskové zprávy

Ceny průmyslových výrobců vyrostly meziročně o 21,3 %

„Významný podíl na tomto růstu mají ceny energie. Proto již několik měsíců žádáme vládu, aby předložila slibovaný balíček opatření pro firmy a pomohla zmírnit skokový nárůst, který se dále přelévá do celé ekonomiky jak v cenách, tak v možnostech samotného růstu ekonomiky. I bez cen energie ale zůstáváme za průmyslovou produkcí v dvouciferné úrovni. Již tak závažnou situaci výrazně zhoršila válka na Ukrajině, kdy řada chemických látek, kovů či klíčových výrobků se dováží z Ruska a Ukrajiny. Kvůli nejistotě a obavám o další vývoj jsme viděli na trzích další růsty cen řady surovin a výrobků důležitých pro průmysl,“ komentuje výsledek Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu.

Mezi tyto suroviny patří např. železná ruda, paladium, neon, nikl apod.

Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 21,3 % (v lednu o 19,4 %), což je již druhý měsíc v řadě nejrychlejší tempo od ledna 1992, tj. za posledních 30 let. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny koksu, ropných produktů (65,4 %) a zemního plynu (94,7 %). Index však ovlivnily i ceny elektřiny, plynu a páry, které se zvýšily o 45,5 % (z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 57,7 %), dále pak ceny chemických látek a výrobců (o 47,5 %) nebo ceny obecných kovů a kovodělných výrobků (o 24 %).

Index zaznamenal také meziměsíční zvýšení o 2,2 %, což je stále vysoké číslo, byť ne na úrovni minulého měsíce (6,9 %). Nejvyšší růst rovněž zaznamenaly výše uvedená odvětví, např. cena ropy stoupla o 18,6 %, ceny elektřiny, plynu a páry byly vyšší o 3,5 % (z toho elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 4,6 %), vzrostly i ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,2 %.

Šetření (sběr dat byl ukončen 20. 2.) ještě nezohledňuje aktuální vojenský konflikt na Ukrajině, který zvýšil již tak vysoké inflační tlaky, například prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a návazně ceny elektřiny, omezení v dopravě, oslabení kurzu koruny apod. „Nyní sice dochází například u ropy či kurzu k určité korekci, ale výhled zůstává nejistý a je jasné, že v těchto měsících bude inflace nakonec výraznější, než původně například ČNB předpokládala. Dá se také očekávat, že problémy s některými surovinami a výrobky se budou ještě více zhoršovat. Problémy už můžeme vidět u automobilového průmyslu, na který je navázána řada dalších odvětví a který tvoří cca 9 % našeho HDP,“ dodává Bohuslav Čížek.

kategorie Ekonomika v číslech

Jak poznat manipulativní text?

Poznat text, který se snaží manipulovat naším názorem, není vůbec jednoduché. Mnohokrát stačí pozměnit význam pár vět v rámci jednoho článku nebo redaktor klade otázky tak, aby odpověď nebyla jednoznačná a nabízela více výkladů. Konečné vyznění celého článku pak může být zcela odlišné, než ve skutečnosti je. Přesto existují rozdíly, které pozorný čtenář pozná. V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině vám proto ve spolupráci s iniciativou NELEŽ a Asociací komunikačních agentur (AKA) připomínáme tipy, jak rozpoznat dezinformace a manipulativní text. Informace máte také přehledně shrnuté v tomto letáku, který můžete dále šířit například na svých sociálních sítích nebo jiných firemních informačních kanálech.

Jak rozpoznat manipulativní či dezinformační text:

  • Titulky článku jsou psané velkými písmeny ve snaze co nejvíc zaujmout na první pohled.
  • Nečtěte jenom titulky. Samotný článek nemusí obsahu titulku vůbec odpovídat.
  • Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje a jak jsou věrohodné. Dezinformační weby často odkazují na zahraniční zdroje, které ale mohou být falešné nebo je český překlad výrazně překrucuje.
  • Podívejte se, kdo je autorem textu a jestli je členem nějaké redakce. Pokud ani jedno z toho nenajdete, za zprávy nikdo neručí a není důvod jim věřit.
  • Zkontrolujte datum zprávy. Často dochází ke sdílení starých zpráv, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.
  • Věnujte pozornost fotografiím v článku. Díky možnosti „vyhledat podobnou fotografii“ můžete snadno zjistit, jestli odpovídá tématu v článku nebo je pořízena na jiném místě v jinou dobu.
  • Sledujte emoce v článku. Pokud vás rozčílí už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolán emocí bez ohledu na pravdivost samotné zprávy.
  • Ověřujte si obsah zprávy. Pokud se vám na informaci něco nezdá, zkuste si ji ověřit buď pomocí vyhledávání nebo přes weby, které se specializují na vyvracení těchto zpráv.

Pokud si nejste jistí, jestli je dané médium vhodné pro vaši inzerci nebo nevíte, jak blokaci daného webu zařídit, kontaktujte spolek NELEŽ nebo AKA. Již na začátku roku Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s iniciativou NELEŽ uspořádal pro firmy webinář o tom, proč je důležité neinzerovat na dezinformačních webech a jak dezinformace či jejich finanční podpora (o které firma ani nemusí vědět) můžou poškodit vaši společnost. Webinář si můžete připomenout zde.

Děkujeme za vaši snahu být nejen zodpovědným čtenářem, ale i inzerentem.

kategorie Aktuálně

SP ČR: Průmysl v lednu mírně vzrostl

Na začátku roku se situace v průmyslu zlepšila. Průmyslová produkce v lednu vzrostla meziročně o 3,7 %, po očištění o počet kalendářních dnů rostla o 1 %. Meziměsíčně se sezonně očištěná produkce zvýšila o 3,1 %. Nejvíce k lednovému růstu přispělo odvětví farmaceutických výrobků a přípravků, počítačů, elektronických či optických zařízení, elektrických zařízení nebo nábytku. Dále rostla i hodnota nových zakázek, meziročně o 6,9 %. Tu ovlivňuje ale i růst cen.

Průmysl vstoupil do nového roku s kladnými čísly. Většina odvětví udržela růstovou tendenci ze závěru loňského roku. Firmy již na přelomu roku naznačovaly, že se v nejbližších měsících letošního roku postupně mohou dostat na předkrizovou úroveň objemu výroby a že bude pokračovat mírné oživení. To je však stále limitované například vysokými cenami, zpožděním některých dodávek vstupů či nedostatkem pracovníků.

„I přes určitá zlepšení v dodávkách bylo jasné, že větší stabilizace je na mnohem delší dobu. V lednu a únoru navíc situaci nepřispívala ani koronavirová epidemie, povinné testování a nárůsty karantén. Firmám ovšem zakázky rostly a poptávka na trhu působí prorůstově. Zlepšovala se nálada podnikatelů, byť s velkou opatrností, respektem a s ohledem na problémy z posledních dvou let. Nicméně pozitivnější výhledy se častěji týkaly spíše dlouhodobějšího horizontu a bylo jasné, že minimálně v úvodu roku dosavadní bariéry jen tak rychle neodezní. Průmysl ale rostl a to je hlavní,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Do této cesty se teď ovšem postavila ruská invaze na Ukrajinu. „V tuto chvíli sice nemůžeme pro celý letošní rok cokoliv předpovídat, ale je zřejmé, že bariéry růstu se ze dne na den výrazně prohlubují. Platí to hlavně pro firmy vázané přímo či nepřímo na obchod s dotčenými zeměmi nebo podniky náročné na materiálové vstupy, ať už jsou to různé suroviny, pohonné hmoty nebo energie. Máme zde při vysoké inflaci další skokové zdražení a zpoždění dodávek u řady vstupů, vysoké ceny energie a pohonných hmot nebo firmy přímo dotčené válečným konfliktem,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.

 „Po postkoronavirovém nádechu tak přichází další šok. Záleží na tom, jak dlouho bude trvat a kdy se podaří situaci stabilizovat. Pokud by se to povedlo rychle, stále můžeme udržet růst produkce v letošním roce na celkové makroekonomické úrovni v kladných hodnotách. Firmy jsou připraveny zakázky realizovat, investovat a na situaci reagovat. Podniky se ale dostávají do dalšího náročného období, kdy musí opět reagovat na řadu změn a kdy je jasné, že některým z nich stávající konflikt přinese určité ztráty a dodatečné náklady,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Bližší údaje o výsledcích průmyslové produkce za leden 2022 za jednotlivé ukazatele a odvětví naleznete na stránkách Českého statistického úřadu.

kategorie Tiskové zprávy

Pomoc Ukrajině a související daňové aspekty

Ministerstvo financí i ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR připravilo některá daňová opatření a postupy, kterými reaguje na válečný konflikt na Ukrajině a daňové souvislosti spojené s darováním a pomocí. Jsme rádi, že Ministerstvo financí vyslyšelo urgence Svazu průmyslu a dalších expertů k řešení různých situací pomoci Ukrajině a jejím občanům.

Doporučujeme ke stažení: „Otázky a odpovědi k návrhu zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů v souvislosti s podporou Ukrajiny 

Jedná se například o možnost odpočtu bezúplatných výdajů od základu daně včetně výdajů na podporu obranného úsilí Ukrajiny, osvobození příjmů z humanitární pomoci uprchlíkům v ČR (např. v souvislosti se sociální pomocí zaměstnancům) včetně situace osvobození nepeněžního příjmu zaměstnance, pokud by firma pomohla například jeho rodině a poskytla byt.

Opatření mají daňově zjednodušit pomoc v souvislosti s válkou na Ukrajině, zamezit jejímu nelogickému zdanění (například formou osvobození od daně), zamezit zbytečné administrativě i rizikům postupů ze strany finanční správy. A to pro různé formy pomoci, které firmy s ohledem na vážnost situace urychleně poskytují. Firmy nyní primárně pomáhají, to je úkol číslo jedna. Proto by neměly být trestány za to, že chtějí pomoc. Většině návrhů, které jsme předkládali, zatím převážně Ministerstvo financí vyšlo vstříc. Věříme, že vyřeší i zbylé otázky a nebude se k nim stavět zády.

KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ A POSTUPY

Vybrané reakce na hlavní požadavky a konkrétní příslušná opatření naleznete na stránkách Ministerstva financí zde či v tiskové zprávě MF zde.

Doporučujeme firmám prostudovat uvedený odkaz. Mezi vybraná opatření patří například:

  • Prodloužena doba pro vyšší limit pro odečet darů/pomoci – daňové subjekty si mohou hodnotu bezúplatného plnění odečíst v celkovém úhrnu až 30 % ze základu daně. Prodloužení se týká zdaňovacího období roku 2022 u fyzických osob a zdaňovacích období, která skončila od 1. 3.2022 do 28. 2. 2023, u právnických osob.
  • Dočasně rozšířen odpočet bezúplatného plnění od základu daně o možnost odečíst hodnotu bezúplatného plnění od základu daně poskytnutého v roce 2022 i v případě bezúplatného plnění poskytnutého za účelem podpory obranného úsilí státu Ukrajiny a o okruh subjektů, kterým lze tato plnění v roce 2022 poskytnout, na stát Ukrajina, jeho územně správní celky a osoby se sídlem nebo bydlištěm na Ukrajině.
  • Daňová uznatelnost výdajů na bezúplatné nepeněžité plnění (včetně např. odpisů používaného majetku, mezd, apod.). Daňoví poplatníci mohou o tyto výdaje snížit základ daně, pokud jsou směřovány na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo firmám a osobám se sídlem nebo bydlištěm v dané zemi. Firmy tak nemusí řešit jiné formy vykazování a danění u kapacit, které použily na pomoc Ukrajině a mohou si tyto výdaje standardně odečíst ze základu daně.
  • Pokud zaměstnavatel poskytne výpomoc zaměstnanci v souvislosti překlenutím mimořádně obtížných poměrů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině, jedná se z pohledu zaměstnance o osvobozený příjem podle již existujícího §4a písm. k) zákona o daních z příjmů.
  • Návrh rovněž reaguje na příchod ukrajinských uprchlíků. V případě, že zaměstnavatel např. umožní využívat ubytování nejen zaměstnanci, ale také jeho rodinným příslušníkům, bude se jednat o nepeněžitý příjem osvobozený od daně (za normální situace by tito lidé museli dané plnění zdanit).
Svaz průmyslu vítá rychlou komunikaci a spolupráci ministerstva financí nad výše uvedenými úpravami, které usnadní poskytování pomoci v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jednáme ještě s MF nad možnostmi osvobození u DPH. Pro Osvobození od DPH u věcných darů doporučujeme firmám využít již existující ustanovení § 68 odst. 15 zákona o DPH, kdy je od daně s nárokem na odpočet osvobozeno dodání zboží humanitárním organizacím, které je v rámci své činnosti mimo území EU přepraví do třetí země. Zároveň jsme MF navrhli osvobodit od DPH i věcné dary, které nepovedou přes humanitární organizace (např. pokud by je firmy samy odvezly a domluvily se s někým na ukrajinské straně přímo) nebo ubytovací, stravovací a další služby pro humanitární účely (např. bezplatné ubytování či jiné služby) uprchlíkům či jejich rodinám.
 

 

Autoři: Bohuslav Čížek, Milan Klempíř

kategorie Z hospodářské politiky

Nabídky práce pro občany Ukrajiny

Podle informací od ministerstva práce a sociálních věcí je Úřad práce ČR připraven koordinovat nabídky práce ze strany českých firem pro občany Ukrajiny. V případě nabídky pracovních míst jako zaměstnavatel proto kontaktujte relevantní Úřad práce. Podrobnosti najdete ZDE.

Úřad práce doporučuje zaměstnavatelům, kteří chtějí nabídnout volná pracovní místa lidem prchajícím z Ukrajiny, se obrátit přímo na ředitele příslušné krajské pobočky ÚP ČR nebo kontaktního pracoviště ÚP ČR. Jejich seznam si můžete stáhnout ZDE.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti se zaměstnáváním lidí z Ukrajiny zároveň připomíná, jaká práva mají zaměstnanci. Všichni zaměstnanci v ČR mají právo na:

  • Spravedlivé a rovné zacházení
  • Písemnou pracovní smlouvu
  • Garantovanou minimální mzdu (16 200,- Kč při týdenní pracovní době 40 hodin)
  • Odměnu za vykonanou práci
  • Bezpečné pracovní podmínky
  • Placení zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatelem
  • Placenou dovolenou
  • Nemocenskou

V případě porušování těchto práv se lidé můžou obrátit na MPSV nebo Státní úřad inspekce práce. Další kontakty naleznete ZDE.

MPSV dále připomíná, že zaměstnanci mají vedle toho také povinnosti. Především je důležité:

  • Řádně pracovat a plnit pokyny nadřízených
  • Dodržovat veškeré pracovní předpisy
  • Nejednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele

Program kvalifikovaný zaměstnanec Ukrajina – POZASTAVEN

Vážení zaměstnavatelé,

v případě, že jste podali žádost do Programu kvalifikovaný zaměstnanec UKRAJINA v posledních dnech, tato žádost nebude SP ČR zatím zpracována.

Vzhledem k situaci na Ukrajině rozhodlo MPO spolu s MZV, že až do odvolání bude pozastaven Program kvalifikovaný zaměstnanec Ukrajina, tudíž po tuto dobu nebudou přijímány žádné žádosti.

Jakmile se situace vrátí k normálu, budeme vás bezodkladně informovat.

Děkujeme za pochopení!

kategorie Právní infoservis

Komise představuje nový balík návrhů k ekonomické udržitelnosti

Evropská komise přijala 23. 2. 2022 návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Cílem návrhu je podpořit udržitelné a zodpovědné chování podniků v rámci globálních hodnotových řetězců. Podniky hrají při budování udržitelného hospodářství a společnosti klíčovou úlohu. Budou muset identifikovat nepříznivé vlivy svých činností na lidská práva, jako je dětská práce a vykořisťování pracovníků, a na životní prostředí, například znečištění a úbytek biologické rozmanitosti, a v nezbytných případech těmto dopadům předcházet, odstranit je nebo je zmírnit. Podnikům přinesou tato nová pravidla právní jistotu a rovné podmínky, spotřebitelům a investorům pak větší transparentnost. Podle EK nelze dosáhnout zlepšení ve větším rozsahu pomocí dobrovolných opatření a zavádí povinnost náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti s cílem řešit negativní dopady na lidská práva a životní prostředí. Tento návrh se týká vlastních činností podniků, jejich dceřiných společností i jejich hodnotových řetězců (přímých i nepřímých zavedených obchodních vztahů).

Nová pravidla náležité péče se budou vztahovat na tyto podniky a odvětví:

  •  Podniky z EU:
    • Skupina 1: všechny obchodní korporace s ručením omezeným v EU, které mají značnou velikost a ekonomickou sílu (přes 500 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat 150 milionů eur či vyšší).
    • Skupina 2: ostatní obchodní korporace s ručením omezeným ve vymezených odvětvích s vysokým dopadem, které nesplňují obě prahové hodnoty skupiny 1 a které mají přes 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat 40 milionů eur či vyšší. Pro tyto podniky začnou pravidla platit o dva roky později než pro skupinu 1.
  • Podniky ze zemí mimo EU působící v EU s prahovou hodnotou obratu vytvořeného v EU odpovídající skupinám 1 a 2
  • Malé a střední podniky přímo nespadají do oblasti působnosti tohoto návrhu

Tento návrh zásadně zasáhne do života podniků a zejména do oblasti, která byla vždy založena na principu dobrovolnosti a společenské odpovědnosti podniků, zakotvené v jejich strategiích udržitelnosti. EK nevyslyšela hlas a argumenty byznysu a místo jasných a uchopitelných pravidel přináší spíše komplexní a nejasnou terminologii a právní nejistotu. Komise vychází z milného předpokladu, že se regulace se dotkne jen omezeného počtu podniků (cca. 13.000 podniků, resp. 1. regulace se dotkne všech podniků, protože povinný závazek náležité péče bude přenesen i na sub-dodavatele a MSP na to nebudou připraveny). Navíc podniky operující v EU i globálně již začlenili princip náležité péče do svých byznys modelů a identifikuji skutečné i potencionální nepříznivé dopady na lidská práva, životní prostředí a umějí jim předcházet a zmírňovat.

Návrh směrnice doprovází sdělení EK „Důstojná práce po celém světě“, které znovu potvrzuje závazek EU prosazovat důstojnou práci v EU i na celém světě. Jádrem tohoto úsilí je odstranění dětské a nucené práce. sdělení stanoví vnitřní a vnější politiky, které EU používá k zajištění důstojné práce po celém světě, a považuje tento cíl za ústřední prvek inkluzivního, udržitelného a odolného oživení po pandemii. V rámci tohoto komplexního přístupu připravuje Komise nový legislativní nástroj, který by účinným způsobem zakázal vstup produktů nucené práce na trh EU. Tím EK vtahuje do hry problematiku agendu Slušné práce ILO (Decent Work Agenda) a staví se do pozice světového lídra této agendy. Otázkou zůstává, zda to nebude na úkor růstu a konkurenceschopnosti podniků.

SP ČR bude návrhy analyzovat ve svých expertních týmech a zapojí se do procesu vyjednávání legislativního návrhu na národní i evropské úrovni.

kategorie EU infoservis