Podniky, které se strategicky věnují své digitalizaci, mají vyšší produktivitu, ziskovost a vzdělanější zaměstnance, ukázal průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podíl firem, které přemýšlejí systematicky o své digitální transformaci, roste. V rychlejší digitalizaci podnikům brání nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, financí nebo obavy z kyberútoků. Svazu průmyslu již tři roky mapuje, jak firmy přistupují k digitální transformaci. Letos se průzkumu zúčastnilo 96 podniků. Jeho výsledky představil Svaz ve čtvrtek 14. října na tiskové konferenci.

Podniky rok od roku přikládají digitalizaci větší váhu. Strategii pro svou digitální transformaci má zpracovanou nebo ji připravuje 80 procent firem, přitom v roce 2019 bylo takových podniků jen 66 procent. Pětina firem v průzkumu se označila za digitální lídry ve svém odvětví. „Je potěšující, že podniky nad svou proměnou začínají přemýšlet strategicky. Firmy už ví, že jeden robot z vás digitalizovanou firmu neudělá. Naše průzkumy dlouhodobě potvrzují, že firmy chtějí díky investicím do Průmyslu 4.0 především zvyšovat produktivitu práce. Pokud k digitální transformaci přistupují systematicky, dosahují při zvyšování produktivity lepších výsledků, které jsou patrné už v relativně krátkém období,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

TŘI TYPY PŘÍSTUPŮ K DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI: LÍDŘI, POUČENÍ A SKEPTICI

Rozdíly mezi firmami, které už mají digitální strategie, teprve je tvoří nebo se jimi nezabývají, jsou velké. V pokrocích i výsledcích, které digitalizace firmě přináší. Na základě výsledků průzkumu proto Svaz průmyslu rozdělil firmy do tří kategorií podle jejich digitální zralosti na lídry, poučené a skeptiky.

Lídři mají vlastní digitální strategii. Jde především o velké firmy, často součásti nadnárodních korporací. Vidí měřitelný dopad digitalizace do své ziskovosti, daří se jim relativně dobře plnit dílčí digitální cíle. Prodávají výrobky a poskytují služby, které splňují atributy Průmyslu 4.0. Aktivně vzdělávají své zaměstnance v digitálních dovednostech.

Mezi poučené patří firmy, které dosud k nasazování prvků Průmyslu 4.0 přistupovaly podle individuálních potřeb konkrétních pracovišť bez propojení se zbytkem firmy. Digitální strategii teprve zpracovávají. Za lídry zaostávají ve většině ukazatelů. Hodlají ve větší míře zvýšit investice do digitálních technologií v příštích pěti letech.

Skeptici jsou většinou střední a malé firmy, které nevidí významné přínosy digitální transformace a digitální strategií se nezabývají. Podceňují kybernetické hrozby a neřeší zvyšování digitálních dovedností zaměstnanců. Pokud si stanovují digitální cíle, tak v jejich plnění zaostávají za lídry i poučenými.

„Z průzkumu je vidět, že se nůžky mezi firmami rozevírají. Největší problém už za pár let mohou mít podniky, které stále digitální transformaci podceňují. Ocitnou se nejen v datové, ale i byznysové izolaci a digitálně zralejší konkurence je převálcuje,“ uzavírá Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

KLÍČEM K ÚSPĚŠNÉMU PŘECHODU NA DIGITÁLNÍ VÝROBU JE VZDĚLÁVÁNÍ LIDÍ

Investice do digitalizace a Průmyslu 4.0 mají dlouhodobě společného jmenovatele. Firmy očekávají, že jim přinese náskok před konkurencí nebo vyšší produktivitu. V posledním roce kvůli zkušenostem z covidové krize skokově vzrostl podíl firem, které od digitalizace očekávají zvýšení odolnosti vůči budoucím krizím. Ve srovnání s loňským průzkumem z 25 procent na 38 procent. Digitalizace bude hrát v příštích letech ve firemních investičních rozpočtech ještě větší roli. Zvýšit tento typ investic hodlá 55 procent dotázaných firem.

Při své digitální transformaci a souvisejících investicích ovšem firmy stále narážejí na řadu překážek. Nejčastěji si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, část se setkává i s odporem zaměstnanců vůči novým technologiím a obavami, že jim už nebudou rozumět. I proto proti loňsku vzrostl počet firem, které aktivně školí své zaměstnance v digitálních dovednostech. Takových podniků je více než třetina a další pětina už vzdělávací programy připravuje.

„Firmy si začínají uvědomovat potřebu digitálních dovedností nejen u nově příchozích zaměstnanců, ale zejména u těch stávajících, bez jejichž aktivní účasti je jakákoliv transformace firmy těžko proveditelná. Ve zvýšené míře se začínají věnovat vnitrofiremnímu vzdělávání. Ubylo firem, které si myslí, že jejich zaměstnanci již všechny potřebné digitální dovednosti mají. Je důležité, aby podniky se svými lidmi o celé proměně mluvili, vzbudili v nich zájem a udělali z nich aktivní součást celého řešení,“ komentuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

FIRMY POSILUJÍ KYBERBEZPEČNOST

České firmy si uvědomují rizika kybernetické bezpečnosti. Téměř dvě třetiny dotázaných podniků považují za největší hrozbu v digitální oblasti v příštích dvanácti měsících právě kybernetický útok na firmu.

Firmy v posledních dvanácti měsících proto udělaly více opatření ke zlepšení kyberbezpečnosti než o rok dříve. Nejvíce vylepšovaly zabezpečení systémů a počítačů. Zatímco v roce 2020 se lepšímu zabezpečení věnovaly dvě třetiny firem, letos to bylo 81 procent dotázaných. Intenzivněji firmy pracovaly také na ochraně uložených dat a více než polovina vzdělávala své zaměstnance.

„Je dobře, že si firmy uvědomují nebezpečí, jaké pro ně představují kybernetické útoky. Bohužel z praxe posledních dvou let vidíme, jak byla tato hrozba kvůli rychlému rozšíření práce z domova opomíjena. Je potěšitelné, že vzdělávání zaměstnanců i v této oblasti vidí firmy jako důležité,“ říká člen představenstva Svazu průmyslu Jiří Holoubek.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete přečíst zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR už podruhé vybral pět nejlepších projektů Průmyslu 4.0 za uplynulý rok. Mezi ně se dostaly aplikace umělé inteligence, 3D tisku či mobilních 5G sítí. Nejlepšímu z nich udělí Svaz průmyslu a dopravy Cenu za Průmysl 4.0 na svém Sněmu, který se uskuteční 8. listopadu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Všech pět finálových projektů představil Svaz ve čtvrtek 14. října na tiskové konferenci.

Ve druhém ročníku Ceny za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu a dopravy ČR odbornou porotu zaujaly kromě aplikace 3D tisku a umělé inteligence také komplexní digitální transformace středně velké české rodinné firmy. Všechny vybrané projekty jsou skvělou inspirací pro ostatní firmy, jak přistoupit k digitální transformaci a zavádění technologií Průmyslu 4.0..

Svaz průmyslu díky Ceně za Průmysl 4.0 ukazuje veřejnosti a firmám praktické příklady digitální transformace a zavádění nových digitálních technologií. „Pořád se setkáváme s tím, že firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 izolovaně bez návaznosti na ostatní firemní systémy. Narážíme i na špatné chápání pojmu digitální dvojče. Dobré příklady z naší Ceny za Průmysl 4.0 by mohly firmám ukázat správnou cestu jejich digitální transformace,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Už teď mohou firmy přihlašovat další zajímavé projekty Průmyslu 4.0 do třetího ročníku Ceny za Průmysl 4.0. Jejím partnerem je Česká spořitelna, která vítěze odmění voucherem na 50 tisíc korun. Detailní informace o Ceně za Průmysl 4.0 jsou na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR (https://www.spcr.cz/cena-za-prumysl-4-0).

 TOP 5 projektů Průmyslu 4.0 za rok 2021

ASTRA MOTOR: OBRÁBĚCÍ NÁSTROJE DOSTALY SVÁ DIGITÁLNÍ DVOJČATA

Mají o pětinu lidí méně, ale zvládnou vyrábět a servisovat stejný počet nástrojů a k tomu nově přidávají i výrazně lepší služby zákazníkům. Tak se dá shrnout výsledek digitální transformace firmy Astra Motor, která vyrábí speciální obráběcí nástroje. Za měsíc firmou projde na osm tisíc nástrojů. Jde přitom o kusovou výrobu podle individuálních potřeb uživatele. U každého nástroje se liší i parametry, které ovlivňují jeho životnost. Efektivně pracovat s velkým množstvím dat o jednotlivých nástrojích by nešlo bez komplexní digitalizace firmy, na níž Astra Motor spolupracovala se společností Unicorn. Data z výroby sbírá automaticky bez aktivního přičinění pracovníků. Každý vyrobený nástroj má své digitální dvojče, které nese veškeré informace z jeho „života“, jako je dokumentace, informace o provedeném servisu, jeho pracovní časy nebo vícenáklady na servis. Astra Motor tak může hledat příčiny případné nižší životnosti nebo lépe zákazníkům plánovat jejich servis. Zároveň díky analýzám veškerých dat dál vylepšuje interní procesy a služby pro své klienty.

Co o projektu řekla odborná porota:

„Rodinná česká firma, která se rozhodla jít do digitální transformace a díky ní se jí otevřely další příležitosti a obchodní modely.“

„Pro firmu této velikosti s vysokou zákaznickou individualizací produktů je to velmi důležitý krok, bez kterého je další působení firmy na trhu velmi problematické.“

 LINDE GAS: UMĚLÁ INTELIGENCE HLÍDÁ VÝROBU TECHNICKÝCH PLYNŮ

Jako sci-fi uvedené do reálného života, tak zhodnotila odborná porota systém PlantWatch nasazený ve společnosti Linde Gas. V Ropici nedaleko Třince sídlí jedno z deseti globálních řídicích center, k nimž jsou dálkově připojeny jednotlivé výrobny technických plynů. Díky automatizovanému řízení na jednoho operátora v Ropici připadá deset výroben od Čech až po Kazachstán či ruskou Sibiř. Jenže od určitého okamžiku množství přicházejících informací a alarmů operátory začalo zahlcovat. Proto Linde Gas v letech 2020 a 2021 nasadil v ropickém řídicím centru systém PlantWatch. Umělá inteligence vytrénovaná na spoustě dat z provozu jednotlivých zařízení místo lidí dohlíží, jestli výroba technických plynů běží v optimálním režimu. Pokud se od tohoto optima odchýlí, doporučí obsluze, jak má situaci napravit. PlantWatch ulevil operátorům a zajistil, že produkty mají stabilní kvalitu. Protože do PlantWatch se díky strojovému učení přesunulo know-how procesních specialistů, mohou výrobny nyní obsluhovat pracovníci, kteří nemají dříve vyžadované dlouholeté zkušenosti. Díky PlantWatch se zvedl počet řízených zařízení z Ropice o 40 procent, zejména růstem obchodu skupiny v Rusku a Kazachstánu. Do konce roku 2022 se zvýší počet pracovníků ropického centra o 30 vysoce kvalifikovaných expertů. Počet servisovaných zařízení se vyšplhá z nynějších 39 na 89 a do roku 2025 vzroste na 140 výroben.

Co o projektu řekla odborná porota:

„Je neuvěřitelné, co se podařilo týmu Linde Gas v Ropici vytvořit.“

„PlantWatch ztělesňuje vize Průmyslu 4.0 o digitálním dvojčeti a vzdáleném řízení výroby.“

ŠKODA AUTO: UNIKÁTNÍ FARMY 3D TISKÁREN ZACHRÁNILY VÝROBU TISÍCŮ AUT

Stačil měsíční výpadek dodavatele jednoho plastového dílu kvůli pandemii koronaviru a společnost ŠKODA AUTO mohla přijít o miliardy korun, protože by nemohla dokončit přes třináct tisíc vozů. Výrobu zastavit nemusela díky farmám s 3D tiskárnami, které automobilka začala budovat v roce 2019. V nich letos v létě tiskla také chybějící kryty do převodovky, které sloužily pro dočasnou aretaci neutrálu převodovky při pohybu vozu výrobní linkou a později byly nahrazeny originálním dílem. 3D farmy mají ale ve výrobě a logistice mnohem širší využití. Nyní se v nich vyrábí zejména pomocné přípravky a nástroje pro údržbu a provoz, jako například kontrolní šablony, držáky nářadí, organizéry, měrky či krytky. Specialisté 3D tisku ŠKODA AUTO jsou schopni pokrýt jakýkoliv požadavek z výroby a logistiky. Stačí náčrtek, nebo poškozený díl jako vzor, či slovní popis, co se má vytisknout. Díky 3D farmám automobilka může rychleji reagovat na problémy v provozu, šetří náklady na výrobu dílů, logistiku a skladování. Zároveň se při výrobě pomocných přípravků a nástrojů snižuje závislost na externích dodavatelích a vytváří nové kompetence postavené na technologiích Průmyslu 4.0. Celkem má ŠKODA AUTO v mladoboleslavském a kvasinském závodě 54 tiskáren pro tisk z plastu, největší kapacitou disponují údržby v provozech Výroby vozů. Provoz 3D farem běží bez dodatečného personálu, vše potřebné si zajišťují týmy údržeb samy. Všechny 3D farmy jsou sjednoceny v pracovní skupině, která úzce spolupracuje se ŠKODA Academy při zajištění odborného vzdělávání.

Co o projektu řekla odborná porota:

„Projekt 3D farem ŠKODA AUTO představuje (nejen) v českém výrobním prostředí unikát.“

„Velkým kladem je úspěšná implementace 3D tisku do souvisejících nejen čistě výrobních procesů.“

T-MOBILE CZ: NA OSTRAVSKÉ VŠB-TUO VZNIKL TESTBED PRO VYUŽITÍ 5G SÍTÍ V PRŮMYSLU

Mobilní 5G sítě slibují malou revoluci v digitální transformaci firem. Podniky díky nim budou moci vymýšlet aplikace, které by v průmyslovém prostředí byly dříve drahé nebo nemožné. Jenže novou technologii nebo specifické řešení je třeba před vlastní investicí ověřit. V tom firmám pomůže nový testbed, na jehož vybudování se na VŠB-Technické univerzitě Ostrava podílel T-Mobile CZ. Privátní 5G síť pokrývá kampus univerzity a studentům a pedagogům dává příležitost k testování a ověřování jednotlivých řešení od různých výrobců. Technologie 5G umožňují díky vysoké přenosové rychlosti a rychlé odpovědi přenos dat z průmyslově náročných prostředí do centrálních výpočetních systémů. Není tak třeba přímo ke strojům instalovat počítače a další zařízení odolná vůči prachu, vysokým teplotám nebo  vibracím. V testbedu se už testují konkrétní aplikace v oblasti svařování a kontroly svarů, provozu autonomních robotů nebo virtuální a rozšířené reality. Většina z nich je určena přímo do výroby. Testbed je přístupný firmám, konkrétní spolupráci si musí dohodnout s VŠB-TUO.

Co o projektu řekla odborná porota:

„Velmi dobře připravený a postupně implementovaný projekt privátní kampusové sítě na VŠB-TUO pro testování jednotlivých i komplexních technických řešení z oblasti Průmyslu 4.0.“

„Projekt vytváří infrastrukturu pro vznik dalších inovativních řešení pro Průmysl 4.0 v ČR.“

VITESCO TECHNOLOGIES: UMĚLÉ OČI A NEURONOVÁ SÍŤ ZBAVILY LIDI ÚNAVNÉ PRÁCE

Ještě nedávno kontrolovalo devět operátorů desítky tisíc vysokotlakých senzorů pod mikroskopem. Hledali vady jako praskliny, nečistoty nebo bubliny, které v řídicím čipu senzoru nemají co dělat. Teď tuto únavnou a monotónní práci ve společnosti Vitesco Technologies dělá neunavitelná umělá inteligence. Infračervené kamery senzor vyfotí, neuronová síť obraz prohledá, jestli se na senzoru nevyskytuje některá z více než 20 typů vad, a výsledek zapíše do firemního informačního systému. To celé za pět sekund. Na kontrolní stanoviště se svádějí data ze tří výrobních linek. Správnou funkci celého systému hlídá jeden pracovník. Za týden pod kamerami projede až sto tisíc senzorů. Náhrada devíti operátorů spolu se snížením zmetkovitosti ušetří firmě během pěti let pět milionů korun a zabezpečí bezchybnou kvalitu výrobků. Pokud neuronová síť zaregistruje vyšší počet zmetků, vyšle signál řídicímu software, aby zastavil výrobní linky. Zabrání tak výrobě dalších špatných kusů. Vitesco Technologies počítá, že se jí investice do nového zařízení vrátí do dvou let. Díky zabezpečení kvality se zvýší i spokojenost zákazníků, mezi něž patří hlavní světoví výrobci automobilů. Firma plánuje, že obdobný systém nasadí i u dalších výrobních linek.

Co o projektu řekla odborná porota:

„Projekt je velmi dobrým příkladem využití open source neuronových sítí k řešení aktuálních otázek výrobních podniků.“

„Datové propojení na ostatní řídicí a kontrolní firemní systémy je předpokladem dalšího rozvoje interoperability vnitrofiremních procesů.“

Svaz průmyslu a dopravy ČR na tiskové konferenci dnes od 10:00 shrne výsledky nejnovějšího průzkumu o digitalizaci a Průmyslu 4.0 a představí nejlepší firemní projekty digitální transformace za rok 2021.

• Zajímá vás, jak se firmy s digitální transformací posunuly?
• Čeho se nejvíce obávají a co je brzdí?
• Změnil se přístup firem k digitalizaci po covidu?
• Koho vybral Svaz průmyslu mezi TOP 5 firemních projektů Ceny za Průmysl 4.0?

Výsledky nového průzkumu a TOP 5 nejlepších firemních projektů Ceny za Průmysl 4.0 vám představí:

• Jiří Holoubek, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR
• Jan Keprda, jednatel, Astra Motor
• Daniel Sliž, vedoucí ROC Ropice, Linde Gas
• Luboš Lukasík, ředitel divize Enterprise, T-Mobile CZ
• Jana Polášek Filová, koordinátorka inovačního managementu, Výroba a logistika ŠKODA AUTO
• Jan Semerák, vedoucí oddělení průmyslového inženýrství, Vitesco Technologies

Sledujte živě od 10:00:

Jeden z velkých dodavatelů elektřiny a zemního plynu Bohemia Energy končí na českém trhu. Bez energií tak nechá 900 tisíc zákazníků, které dočasně převezmou takzvaní dodavatelé poslední instance. Podle středečního vyjádření Bohemia Energy ji k razantnímu kroku přiměl přetrvávající extrémní růst velkoobchodních cen energií na burze. Společnost již koncem září opustila i trh na Slovensku.

Ukončení dodávky Bohemia Energy podle Svazu průmyslu a dopravy není dobrá zpráva. Situace je vážná, kolem 900 tisíc odběratelů není malé číslo. Konkrétní případ této společnosti více komentovat nebudeme. Věříme, že jiní dodavatelé pokryjí potřeby všech zákazníků Bohemia Energy. „Vláda, celá politická reprezentace a ERÚ musí jednat rychle, situaci je třeba nyní urgentně řešit a rychle stabilizovat. ERÚ by mělo také prošetřit situaci na trhu, zda dodavatelé mají zasmluvněné dostatečné dodávky elektřiny. Důležitá bude také otázka ceny a zajištění dodávek těmto odběratelům v dalších měsících,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Rychlý růst cen energií na trzích ale znepokojuje řadu našich firem, zejména pak z odvětví průmyslu. Snižují se tak firmám i prostředky na potřebné investice. Problematiku budeme chtít otevřít i na pondělní mimořádné tripartitě,“ doplňuje Jaroslav Hanák.

Na pomoc zaměstnancům a firmám, které kvůli nedostatku vstupních materiálů a dílů musí omezovat výrobu, by vláda měla aktivovat program Antivirus B. Stát tím může podle Svazu průmyslu a dopravy pomoci udržet klíčové tuzemské průmyslové obory konkurenceschopné. Problémy s nedostatkem vstupních surovin a materiálů má v posledních týdnech řada odvětví, zejména pak automobilový průmysl.

Koronavirová krize spustila řadu vedlejších efektů, které teď zásadním způsobem ovlivňují ekonomiku. Kvůli lockdownům, výpadkům výroby v různých oborech i částech světa a skokovému nárůstu poptávky po epidemii se teď firmy potýkají s nedostatkem nejrůznějších vstupních surovin a materiálů. V Česku je situace nejkritičtější v automobilovém průmyslu, kde kvůli nedostatku čipů omezují výrobu některé automobilky. S výpadky výroby se následně potýkají i dodavatelské firmy z dalších odvětví, jako je textilní či plastikářský průmysl, které jsou na finální výrobce automobilů napojené.

„Tradiční, kvalitní a hlavně dlouhodobě stabilní zaměstnavatelé se dostávají do problémů kvůli dočasnému nedostatku vstupů. Firmy po přechodnou dobu nemohou zaměstnancům přidělovat práci, ale musí jim hradit část mzdy. Zejména pro menší podniky to představuje velkou finanční zátěž. Po opětovném rozjezdu výroby tyto zaměstnance budou potřebovat. Proto by jim stát měl v této časově omezené krizi pomoci spuštěním programu Antivirus B na dobu 3 měsíců,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Právě menší zaměstnavatelé, kteří jsou v dodavatelském řetězci níže a jejich marže je velmi nízká, často nemají dostatečný polštář na to, aby své zaměstnance při výpadku výroby udrželi.

„Konkurenční firmy ze západní Evropy už začaly využívat automatický nástroj kurzarbeit. V Česku tento nástroj pro řešení náhlých a dočasných krizí ještě čeká na schválení Evropskou komisí. Proto za nejrychlejší možnost, jak pomoci postiženým firmám, považujeme spuštění programu Antivirus B, který během koronavirové krize pokryl firmám část nákladů na mzdy zaměstnanců, pro něž neměly podniky kvůli epidemickým opatřením práci,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Program Antivirus se v loňském roce osvědčil. Firmy, které ho využívaly, nemusely po vypuknutí koronavirové krize propouštět zaměstnance. Státu navíc na daních odvedly mnohonásobně více peněz, než získaly na samotném příspěvku.

„Státu se tento přístup vyplatí. Ukázala to krize z let 2008 a 2009, kdy se Německo na rozdíl od nás dokázalo rychleji vymanit z krize, protože firmy nemusely propouštět zaměstnance,“ připomíná Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

POSTIŽENÉ OBORY JE NUTNÉ JASNĚ URČIT

Průmyslová odvětví, do kterých by pomoc od státu měla směřovat, a také její rozsah, je ale nutné dopředu jasně vymezit. Svaz průmyslu a dopravy si proto nechává zpracovat analýzu k právnímu a ekonomickému rozsahu možného spuštění programu Antivirus B. Její závěry představí na pondělní mimořádné tripartitě.

„Chápeme firmy, které již delší dobu bojují s nedostatkem pracovníků. Pro ně se může případné spuštění Antiviru zdát jako kontraproduktivní. Nicméně tím, že jedna firma využije dočasné krize druhé firmy a přebere jí při výpadku výroby zaměstnance, se nevyřeší dlouhodobý problém nedostatku pracovníků,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců se podle Svazu průmyslu a dopravy musí řešit zejména urychlením digitalizace státní správy, podporou digitalizace a automatizace ve firmách nebo zrychlením procesu přijímání zahraničních pracovníků. I toto téma chce Svaz řešit s odbory a vládou na pondělní mimořádné tripartitě.

Průmyslová produkce v srpnu 2021 byla reálně meziměsíčně nižší o 3,2 %. Meziročně po očištění o počet pracovních dnů klesla o 1,4 %. Průmysl po dobrých výsledcích z předchozích měsíců pomalu přibržďuje.

K meziroční změně průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek -5,1 procentního bodu, pokles o 28,4 %), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (příspěvek -0,7 p. b., pokles o 6,6 %). Sektorově je nejviditelnější propad ve výrobě motorových vozidel, většina ostatních odvětví ale nadále rostla (stojírenství, elektronika, kovovýroba,…). Hodnotit kondici průmyslu během letních (dovolenkových) měsíců je vždy obtížné a nelze činit významné závěry. 

V minulých měsících dosahovala hodnota nových zakázek rostoucích hodnot, což naznačovalo pozitivní signál. Růst pokračoval i v srpnu. Podle ČSÚ je aktuální růst dát spíše růstem cen, než růstem objemu zakázek. Přesto zatím počet zakázek neklesá.

„Srpnový meziroční pokles průmyslové produkce ovlivnily především dovolené, ale i vynucené odstávky kvůli nedostatku materiálů a zpoždění jejich dodávek. Významně to ovlivnil nedostatek čipů a prodloužení volna v automotive. Po dobrých výsledcích z předchozích měsíců růst pomalu přibržďuje. Vidíme to například na zpomalení nárůstu hodnoty zakázek. Roli hraje také zdražování vstupů. Přesto poptávka zůstává poměrně silná a očekáváme, že za letošní rok průmyslová produkce celkově vzroste,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rada EU schválila 28. září 2021 fond, jehož smyslem je pomoci členským státům vypořádat se s negativními dopady brexitu. Peníze poslouží i firmám.

Fond ve výši pěti miliard eur bude podporovat nejhůře zasažené regiony, sektory a společenství. Slouží k pokrytí mimořádných nákladů, kompenzaci ztrát, nebo vypořádání se s jiným nepříznivým dopady přímo vyplývajícím z vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

• Další informace najdete zde.

Svaz průmyslu a dopravy spolupracuje s rezorty Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Cílem je zajistit takovou implementaci tohoto nástroje, která nasměruje prostředky zejména do firem, kterým brexit přímo zvýšil náklady. Prostředky může využívat i přímo státní správa. 

ČR patří mezi více zasažené země a proto je z fondu „Brexit Adjustment Reserve“ alokována více jak jedna miliarda Kč. Mezi nejzasaženější sektory patří doprava a logistika, dále obchod, ale i průmysl. Firmám narostly výdaje na celní řízení, školení zaměstnanců, plnění nových požadavků na fytosanitární předpisy, nové certifikace atd. 

Náklady budou uznatelné i zpětně a to ty, které vznikly (vzniknou) v období 07/2020 až 12/2022.
Apelujeme na příslušná ministerstva, aby byl program implementován rychle a efektivně a pro firmy co nejjednodušším způsobem. Podle informací EK by se nemělo jednat o složitou administrativu. 

Věříme, že uvedená částka, při vhodné alokaci, může pomoci. Jakmile bude k dispozici příslušná výzva pro firmy, budeme vás informovat.

 

 

Svaz zpracoval stanovisko k návrhu balíčku Fit for 55, který předložila Evropská komise s cílem dosáhnout evropského snížení emisí o 55 % v roce 2030 a který ovlivní řadu oblastí naší ekonomiky.

LEGISLATIVNÍ BALÍČEK FIT FOR 55

Členské státy Evropské unie se zavázaly dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050. Zároveň si Evropská unie stanovila v evropském klimatickém zákonu závazný cíl snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Balíček legislativy Fit for 55, který předložila 14.7.2021 Evropská komise, navrhuje revize nebo novou legislativu dotýkající se oblastí klimatu, energetiky a dopravy s cílem dosáhnout evropského cíle 55 %.

STANOVISKO A VYBRANÉ ARGUMENTY SVAZU PRŮMYSLU

• Svaz si uvědomuje, že závazek klimatické neutrality Evropské unie a cíle pro rok 2030 vyžaduje i ambicióznější přístup ze strany ČR.
• Svaz souhlasí s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie, s navýšením cíle snížení emisí v sektorech mimo EU ETS i EU ETS.
• Svaz spatřuje rizika zejména v retroaktivních změnách v Modernizačním fondu, v oslabení opatření proti zabránění úniku uhlíku s negativními dopady na konkurenceschopnost firem či v příliš ambiciózním a nákladném cíli pro úspory energie.
• Svaz považuje za zásadní, aby členské státy měly možnost stanovit si své národní příspěvky k plnění cílů EU dle svých možností s právem volby energetického mixu bez jakékoli diskriminace včetně zachování principu technologické neutrality.
• Pro ČR bude zcela zásadní, aby role jaderné energetiky a zemního plynu byla zohledněna v taxonomii EU a v připravovaných nových pravidlech pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

Stanovisko Svazu průmyslu s hlavními závěry najdete zde.

Kompletní stanovisko s podrobnými připomínkami najdete zde.

Koronavirová krize firmy k výrazným novinkám v zahraničním obchodě nepřiměla. V oblasti státní podpory exportu by ale podnikatelé do budoucna uvítali řadu změn. Rozvoji exportu by podle nich pomohl větší důraz na podnikatelské mise nebo třeba přijetí eura.

Otázky:

1. Zavedli jste s ohledem na svou exportní strategii během pandemie nějakou novinku a hodláte ji využívat i do budoucna?
2. Jak by po pandemii měla vypadat státní podpora exportu?

PETR TALANDA, JEDNATEL CONNECT THE WORLD

1. Kvůli nemožnosti cestovat v době koronavirové krize jsme v naší komunikační strategii přešli na online setkávání a prezentace. Určitě budeme tento způsob využívat i v budoucnu. Nakonec jsme tak ušetřili i významné finanční prostředky a i naši zákazníci chápali, že je to možný způsob vyjednávání a představení novinek.
2. Naše firma nepoužívá systém dotací od státu, ale snažíme se hojně využívat podnikatelské mise. Ty nám umožňují setkat se s potenciálními i současnými zákazníky na té nejvyšší úrovni, navíc s nejvyššími představiteli státu a ostatními institucemi na podporu exportu. Jelikož působíme ve více jak patnácti zemích střední a východní Evropy, ale také na Blízkém východě a v Asii, tak je networking pro naši malou firmu základem úspěchu na zahraničních trzích.

KAROLÍNA VELACHOVÁ, JEDNATELKA ESSA

1. Vzhledem k tomu, že exportujeme a importujeme potraviny, tak jsme žádnou novou exportní strategii nezaváděli. Ovšem kvůli tomu, jak pandemie dopadla na celosvětový obchod a omezila mezinárodní dopravu, zejména tu námořní, jsme začali více prohlubovat evropské kontakty.
2. Co se týče státní podpory exportu, tak nám vyhovuje stávající model, tedy podnikatelské mise s našimi politiky. Při jednání naší firmě dodávají určitou vážnost a znak solidnosti, alespoň tak nám to partneři říkají.

MICHAL NAJMAN, GENERÁLNÍ ŘEDITEL METEOPRESS

1. Během pandemie jsme se rozhodli vyzkoušet některé online veletrhy. Nebylo to pro nás ale příliš úspěšné, proto tento model už nadále nebudeme využívat.
2. Stát by se podle nás měl více zaměřit na podporu marketingu v zahraničí. Jinak nám vyhovuje model podnikatelských misí s vládními představiteli. Mně osobně během pandemie mise velmi chyběly, oceňuji proto jejich obnovení. Do budoucna bych uvítal i možnost ovlivnit destinace, do kterých se pojede.

OLENA ŽÁČKOVÁ, VEDOUCÍ ZAHRANIČNÍHO PRODEJE VYRTYCH

1. Po celou dobu pandemie jsme fungovali normálně, dokonce jsme měli na exportních trzích nárůst o 15 procent.
2. Hodně si vážím možností účastnit se podnikatelských misí. Jejich příprava je vždy na dobré úrovni. Možná by to jen chtělo se více zaměřit na oborové míse, třeba v rámci stavebnictví nebo energetického sektoru. Pak by se i lépe dala zorganizovat B2B jednání, aby byla ucelenější a efektivnější. Co se týče oblastí, na které by se podpora exportu měla zaměřit, tak ráda bych se v budoucnu zúčastnila mise třeba do Saúdské Arábie, Jižní Koreje, Vietnamu, některých zemí Blízkého východu jako Kuvajt, Bahrajn, Írán, Irák, pak do Mongolska, Pákistánu, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu a ruských regionů na Dálném východě.

JIŘÍ RUČ, JEDNATEL SOMATI SYSTEM

1. Zásadním způsobem jsme při komunikaci s našimi klienty začali využívat videokonference. To se nám osvědčilo, navíc to i zefektivnilo práci. Celkově se pandemie projevila na našem mezinárodním obchodu pozitivně. Vysvětlujeme si to tím, že potenciální klienti měli díky náhlému zpomalení na začátku pandemie více času a začali aktivně vyhledávat alternativní dodavatele. V našem oboru požární ochrany, který je úzce specializovaný, není běžné, že široká veřejnost vyhledává naše výrobky. Také distributoři v různých zemích jsou spíše konzervativní a za normální situace nehledají alternativy. Díky zvýšené aktivitě potenciálních klientů jsme měli šanci představit naše řešení a získali jsme nové zákazníky.
2. Podpora exportu začíná uvnitř našeho státu ve zjednodušování podnikatelského prostředí. Základním nástrojem, který zajistí stabilní podporu exportu nejen do zemí Evropské unie, by bylo zavedení eura. Tím by se pro exportéry eliminovala kurzová rizika. Dalším zásadním prvkem podpory exportu do zemí Evropské unie je aktivní účast místních orgánů při přípravě harmonizovaných evropských norem. Je třeba, aby se požadavky, které jsou součástí našich místních norem a výrobci je běžně splňují, podařilo zakomponovat i do těchto nových harmonizovaných norem. Doporučovali bychom také, aby státní podpora exportu nebyla až moc direktní. Spíše by to měla být organizační pomoc. Například pokud CzechTrade organizuje v některé zemi veletrh, tak by měl nabídnout firmám možnost podílet se na stánku.

Anketa vyšla v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.