Novým členem představenstva SP ČR se stal Martin Jahn

Představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR zaznamenalo změnu ve svém složení. Bohdana Wojnara nahradí Martin Jahn, který je členem vedení společnosti ŠKODA AUTO.

Představenstvo Svazu průmyslu kooptovalo Martina Jahna, který je v představenstvu ŠKODA AUTO zodpovědný za prodej a marketing a podílí se na vstupu automobilky do éry elektromobility a digitalizace. Od roku 2006 zastával vrcholné manažerské funkce v koncernu Volkswagen v různých zemích světa. Mezi lety 2004 a 2005 byl místopředsedou vlády pro ekonomiku. V letech 2009 až 2012 působil ve Svazu průmyslu a dopravy ČR jako viceprezident.

„Jsem velmi poctěn, že se vracím do vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR a přebírám tuto zodpovědnou funkci po Bohdanu Wojnarovi, který zde odvedl velký kus práce. Těším se na spolupráci s kolegy, i když nás čeká zlomové období díky zásadním změnám v celém odvětví. Jsem pevně přesvědčen, že český průmysl má řadu předpokladů k tomu, aby v rychle se měnícím prostředí uspěl, a že z této etapy vyjde silnější než kdykoli v minulosti,“ prohlásil Martin Jahn.

V představenstvu Svazu průmyslu Jahn nahradí Bohdana Wojnara, nynějšího strategického poradce představenstva LIBERTY Ostrava pro oblasti personalistiky a odborových záležitostí, bývalého člena představenstva automobilky ŠKODA AUTO a prezidenta Sdružení automobilového průmyslu.

Kooptaci nového člena představenstva musí ještě schválit listopadová Valná hromada SP ČR.

kategorie Tiskové zprávy

Vláda musí vyřešit podporu inovací ve firmách

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá vládu, aby při jednáních o státním rozpočtu vyřešila problém s financováním programu ministerstva průmyslu a obchodu TREND, který podporuje firmy v jejich výzkumných a vývojových projektech. Původně se počítalo s financováním TRENDu z Národního plánu obnovy. Vláda s ním nyní ale nepočítá ani v návrhu státního rozpočtu na příští rok, proto byla soutěž odložena.

Vláda bude projednávat v následujících dnech návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Ministerstvo financí po dlouhých jednáních akceptovalo požadavek Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a zvýšilo prostředky na podporu výzkumu a vývoje pro rok 2022 z původně navržených 36,1 na 39,349 mld. Kč.

Problém je ovšem s financováním příští soutěže programu TREND. Pro rok 2022 na ni mělo jít 700 milionů korun z Národního plánu obnovy. Jenže vláda tyto prostředky nezajistila. Dlouho očekávanou pátou soutěž z programu TREND kvůli tomu Technologická agentura ČR odložila. Pro firmy jde přitom o významný program, který pomáhá zvyšovat jejich konkurenceschopnost. Je proto třeba, aby vláda o 700 milionů korun navýšila podporu výzkumu a vývoje v rámci státního rozpočtu. Celková alokace pro TREND na dobu realizace NPO do roku 2026 činí 4 665 mil. Kč.

Stejně nejsou vyřešeny prostředky na výzkumný program Doprava 2020+ v celkovém objemu 350 mil. Kč. Prostředky pro oba programy vláda již deklarovala schválením NPO, ministerstvo průmyslu slíbilo jejich zajištění a v průběhu přípravy tohoto dokumentu se jednalo o nespornou komponentu s jasnými milníky, konkrétními výsledky a naplňující doporučení Evropské komise.

„Vláda od roku 2019 prohlašuje, že chce posunout Českou republiku mezi inovační lídry a stavět naši ekonomiku na vyšší přidané hodnotě. Nyní má možnost vize podpořit v praxi a pomoci firmám rozvíjet inovace, nové produkty a služby. Ministerstvo financí však nerespektuje dohody a v návrhu rozpočtu nezajistilo dostatečné prostředky na program TREND, který inovativní firmy podporuje v realizaci jejich dlouhodobých výzkumně vývojových projektů,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Pátá soutěž programu TREND v podprogramu „Technologičtí lídři“ byla dlouhodobě avizována, firmy s ní počítají. Již předchozí soutěž ukázala, že firmy o podporu svého výzkumu a vývoje stojí. Zájem více jak sedmkrát převýšil původní alokaci.

„Jsme rádi, že ministerstvo financí se nakonec rozhodlo nekrátit rozpočet na podporu výzkumu a vývoje, je to stěžejní oblast pro budoucnost Česka. V rozpočtu ale chybí prostředky na program TREND. Původně se počítalo, že bude financován z Národního plánu obnovy, a proto nebyl do rozpočtu zahrnut. Dlouhodobě jsme na to upozorňovali. Nyní místo toho, aby firmy mohly pracovat na přípravě projektů, dostaly informaci o odložení soutěže,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu zodpovědný za výzkum, vývoj a inovace a člen RVVI. „Prostředky je třeba zajistit urychleně, aby byla soutěž vyhlášena ještě letos. Je také nutné, aby vláda pamatovala i na střednědobý výhled rozpočtu, tedy aby byly finance na celou dobu realizace projektů. Věříme, že vláda Národní plán obnovy myslela vážně a v nejbližší době předloží řešení,“ dodává Eduard Palíšek.

Malé, střední i velké podniky díky podpoře z programu TREND snadněji přichází s konkrétními výsledky např. v podobě nového nebo inovovaného produktu. Díky této podpoře se mohou podniky posunout v globálních hodnotových řetězcích a navazovat spolupráci s akademickou sférou. Projekty rozvíjejí nové technologie a materiály, zvyšují míru automatizace a robotizace a využití digitálních technologií. Program TREND administruje Technologická agentura ČR.

„V předvolební době se v rámci rozpočtu plánují nové požadavky. Ale na podporu konkurenceschopnosti firem, zaměstnanost kvalifikovaných pracovníků a následně vyšší odvody do státního rozpočtu se nemyslí. Vláda by měla potřebné prostředky nalézt, když hlásí, jak bojuje za český průmysl,“ uvádí Luboš Novák, majitel české úspěšné inovativní firmy MEGA a rovněž člen RVVI.

kategorie Tiskové zprávy

SP ČR představil priority a očekávání průmyslu od příští vlády

Svaz průmyslu a dopravy ČR zástupcům politických stran představil prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a blahobytu, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Najdeme mezi nimi například konsolidaci státního rozpočtu, reakci na demografické změny a jejich negativní dopad na trh práce i důchody. Od nové vlády Svaz průmyslu mimo jiné očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. Se svými prioritami a očekáváními Svaz průmyslu a dopravy seznámil před volbami představitele osmi politických stran.

Odchod téměř tři čtvrtě milionu lidí do důchodu, celoevropský přechod na nízkoemisní hospodářství nebo výrazné změny ve vzdělávání a na trhu práce kvůli modernizaci průmyslu a rozvoji nových technologií. To jsou podle Svazu průmyslu jen některé trendy a výzvy, se kterými se bude muset Česká republika vypořádat v nejbližších letech a desetiletích.

„Pokud chceme, aby se naše země mohla posouvat dál a lidé byli spokojeni, potřebujeme tady jak fungující a šikovné firmy, tak efektivní a proklientskou vládu. Je na nové vládě, aby vytvářela stabilní, předvídatelné a motivační prostředí pro podnikání i pro život v naší zemi,” říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Základem rozvoje a budoucnosti jsou investice. Svaz průmyslu upozorňuje, že bude potřeba účelně využít i veřejné prostředky. „Do roku 2030 bude mít Česká republika k dispozici celkem téměř jeden bilion korun z evropských prostředků. Všechny operační programy, Národní plán obnovy a další nástroje podpory musí vláda spustit co nejdříve a zajistit jejich efektivní čerpání bez zbytečné administrativní a časové zátěže. Podniky do výzev budoucnosti i svého rozvoje investují obrovské vlastní prostředky. Správně nastavená podpora může plnění evropských cílů usnadnit a v některých případech to bez ní ani nepůjde,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Řada společenských změn a výzev, včetně ochrany klimatu, se bude odehrávat na celoevropské úrovni. Česká republika proto musí být aktivním a konstruktivním členem Evropské unie. Jedním z prvních úkolů nové vlády by podle Svazu průmyslu měla být včasná a důkladná příprava na předsednictví v Radě Evropské unie, kterého se Česká republika ujme v druhé polovině příštího roku.

Většina nových zákonů v Česku vychází z EU a právě Evropa akceleruje i nové výzvy. „Během předsednictví v Radě Evropské unie budeme mít možnost významně ovlivňovat agendu a priority Evropské unie. Aktivním hybatelem evropské politiky můžeme být již příští rok a byznys chce tuhle šanci využít na maximum. O tom, jak se to Česku podaří, rozhodne zejména přístup nové vlády,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy vnímá nadcházející ekonomické a společenské výzvy. Firmy se na mnohé z nich připravují a to samé očekávají od vlády. Proto Svaz průmyslu a dopravy představil politickým stranám své priority a očekávání. Jejich zvládnutí ze strany firem stejně jako vlády je klíčové pro to, aby mohla Česká republika čelit výzvám v oblasti klimatu, digitalizace nebo změnám na trhu práce úspěšně. „Jsem rád, že osm politických stran projevilo zájem o byznysové priority Svazu průmyslu. Setkávali jsme se s nimi i s kolegy již od jara a představili jsme jim ekonomické výzvy, kterým se ve Svazu průmyslu dlouhodobě věnujeme. Jsme připraveni na nich s budoucí vládou – ať už bude jakákoliv – spolupracovat,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PRIORITY A OČEKÁVÁNÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU:

DIGITALIZACE

  • Smysluplně využít dostupné evropské prostředky na digitální transformaci firem.
  • Zajistit podnikatelům možnost vyřídit veškerou agendu z pohodlí své kanceláře a data sdílet s veřejnou správou pouze jednou a elektronicky.
  • Více se na evropské úrovni angažovat v potlačování snahy o přeregulaci digitální ekonomiky a nových technologií.

VZDĚLANOST

  • Zvyšovat připravenost žáků i dospělých na digitální budoucnost a nové technologie.
  • Zavést přehledný a fungující systém duálního vzdělávání.
  • Vytvořit fungující systém dalšího vzdělávání, který umožní pracovníkům rychle získat a uznat nové dovednosti (upskilling/reskilling).

TRH PRÁCE

  • Zjednodušit proces přijímání zahraničních pracovníků.
  • Spustit kvalitní a ekonomicky udržitelnou důchodovou reformu postavenou na vyváženém principu solidarity a zásluhovosti, která nepovede k další odvodové zátěži firem. Reformou musí vláda vyřešit věk odchodu do důchodu, podpořit flexibilní úvazky a zajistit větší možnosti důchodcům, kteří chtějí dále pracovat i v jiném oboru, než je jejich původní kvalifikace.
  • Podpořit flexibilní formy práce (např. práce mimo pracoviště), včetně flexibilních pracovních úvazků.

DOPRAVA

  • Zásadně zrychlit tempo výstavby nových dálnic. Zajistit financování a pokračování výstavby a modernizace základní dopravní infrastruktury ve všech dopravních módech.
  • Rychleji stavět infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic pro elektromobily a další alternativní pohony, a to včetně dostatečného počtu rychlodobíjecích stanic.
  • Podporovat nástup autonomního řízení a chytré infrastruktury, inovativních řešení řízení dopravy.
  • Větší podporou ETCS a nákupem nových moderních a bezemisních vlaků zvýšit bezpečnost a komfort na železnicích.

EXPORT

  • Podporovat diverzifikaci exportu, zejména podnikatelské mise, které doprovázejí nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách a jsou klíčové hlavně na komplikovanějších či vzdálenějších trzích.
  • V exportním financování a pojišťování posilovat roli ČEB a EGAP.

GREEN DEAL A ENERGETIKA

  • Podporovat hledání podnikatelských příležitostí v postupné dekarbonizaci.
  • Evropská regulace nesmí ohrozit konkurenceschopnost firem v ČR či neúměrně zvýšit náklady pro firmy a domácnosti.
  • Být aktivní při jednáních na EU úrovni a následně v rámci předsednictví ČR.
  • Zajistit a podpořit výstavbu nových energetických zdrojů (obnovitelné zdroje, jádro, plyn).

DANĚ A VEŘEJNÉ FINANCE

  • Systémovými změnami ambiciózněji směřovat k vyrovnanému státnímu rozpočtu, aniž by to narušilo dlouhodobý ekonomický růst, např. snížit počet úředníků, digitalizovat státní správu.
  • Nezvyšovat stávající daňovou zátěž firem, neprovádět nepromyšlené změny.
  • Zjednodušit administrativu spojenou s placením daní, například automaticky a rychle vracet nespornou část vratky DPH či snížit výkazní povinnosti propojením systémů státní správy.
  • Prodloužit mimořádné zrychlené odpisy i na rok 2022.

VÝZKUM A VÝVOJ

  • Vytvořit podmínky, aby celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly 2,5 % HDP do roku 2025 v souladu s Inovační strategií ČR 2030.
  • Zajistit dostatečné prostředky na podporu firemního výzkumu a vývoje zejména v programech TREND, Národní centra kompetence a dalších.
  • Schválit výraznou modernizaci legislativy VaVaI, aby se podpora zjednodušila a zvýšila flexibilita systému podpory.
kategorie Tiskové zprávy

Podnikatelská mise SP ČR doprovodí předsedu Senátu do Polska

Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy, které se zúčastní dvě desítky tuzemských exportérů, vyráží 30. srpna do Polska. Zástupci českého byznysu doprovodí na oficiální návštěvě předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Během dvoudenní mise čekají na podnikatele dvě velká byznysová fóra ve Varšavě a Štětíně. Ve Štětíně se zúčastní také otevření nového honorárního konzulátu. Ten českým firmám pomůže navazovat obchodní kontakty v severozápadní části Polska.

„Jedná se o naši první podnikatelskou misi doprovázející předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Jsem velmi rád, že i předseda Senátu vyslyšel náš apel na restart podnikatelských misí a přizval na svou zahraniční cestu české exportéry a podnikatele. Polsko je pro české firmy významný rostoucí trh, který nabízí řadu atraktivních příležitostí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou delegaci vede.

Polsko je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky, a to jak na straně vývozu, tak i dovozu. Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem roste nadprůměrným tempem, význam polského trhu se tak postupně zvyšuje.

„Velmi si vážím toho, že senátní delegaci na návštěvě Polska doprovází čeští podnikatelé zorganizovaní Svazem průmyslu a dopravy ČR. Právě přítomnost podnikatelské delegace bude tím správným impulsem pro další rozvoj ekonomických aktivit a vzájemné obchodní spolupráce mezi našimi zeměmi,“ dodává Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu České republiky.

PODNIKATELE ČEKAJÍ BYZNYSOVÁ FÓRA VE VARŠAVĚ A ŠTĚTÍNĚ

Na podnikatelskou misi do Polska vyrážejí se Svazem průmyslu a dopravy celkem dvě desítky exportérů. V Polsku najdou uplatnění firmy podnikající například v energetice, dopravním průmyslu a infrastruktuře, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, výrobci zemědělské techniky nebo strojírenské a potravinářské podniky. Perspektivní je Polsko v posledních letech ale například i pro firmy z oblasti e-commerce.

„Polsko je pro nás doslova ideálním trhem. E-commerce zde vyrostla v loňském roce o více než 20 %, takže polské firmy aktivně hledají nástroje a platformy pro expanzi i na další trhy v regionu. Zájmu o e-commerce ale využívají i české firmy, které naopak při své online expanzi považují Polsko za jeden z prvních zahraničních cílů. Možnosti zúčastnit se mise pořádané Svazem průmyslu a za účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila si proto velmi vážíme,“ říká Petr Heller, generální ředitel společnosti Retailys Group, která propojuje zahraniční e-shopy a srovnávače zboží.

Svaz průmyslu organizuje spolu s polskými partnery během mise dvě velká podnikatelská fóra, a to ve Varšavě a Štětíně. Zástupci firem při nich budou moci osobně jednat s polskými podnikateli. „Za pomoci Svazu průmyslu bychom se chtěli představit významným společnostem i polskému státnímu sektoru. Naše společnost se především specializuje na nestandardní čistírny odpadních vod, kde je nutné technologii vyvinout takříkajíc od píky,“ vysvětluje Jan Ottis, jednatel společnosti IPR Aqua.
Podnikatelskou misi doplní i další doprovodný program. Zástupci firem se ve Štětíně například zúčastní otevření kanceláře nového honorárního konzula, která jim pomůže navazovat obchodní kontakty v severozápadní části Polska.

V roce 2020 výkon polské ekonomiky kvůli pandemii klesl poprvé od roku 1991, a to meziročně o 2,8 %. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl však dopad koronakrize na ekonomiku jeden z nejmenších. V roce 2021 by měl hospodářský růst vystoupat na 4 %, celkový výkon ekonomiky se tak dostane nad úroveň předkrizového roku 2019.

SVAZ PRŮMYSLU ZAMÍŘÍ S EXPORTÉRY LETOS JEŠTĚ DO POBALTÍ A NA BLÍZKÝ VÝCHOD

Na podzim Svaz průmyslu a dopravy uspořádá ještě minimálně dvě další podnikatelské mise. V září zavítají zástupci firem s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem do Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Na konci října čeká exportéry cesta do Estonska, Lotyšska a Litvy v doprovodu předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

„Podnikatelské mise jsou důležité k navázání nové obchodní spolupráce v zahraničí a určitě oceňujeme tuto významnou pomoc českým firmám,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR pořádá podnikatelské mise od roku 1993. Pandemie koronaviru tyto cesty pro české exportéry na jeden a půl roku pozastavila. Nyní je Svaz průmyslu pomalu obnovuje. Polsko je letošní druhou podnikatelskou misí, ta první vedla do Indonésie. Od roku 1993 uspořádal Svaz průmyslu už 203 podnikatelských misí do 107 zemí světa. Za tu dobu pomohl navázat obchodní kontakty v zahraničí více než 4 700 firmám.

kategorie Tiskové zprávy

Podnikatelská mise do Estonska, Lotyšska a Litvy s předsedou Senátu

Zveme Vás na podnikatelskou misi, která bude doprovázet předsedu Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila do Estonska, Lotyšska a Litvy. Mise se uskuteční ve dnech 31. října až 4. listopadu 2021 a z pověření Senátu ji organizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podnikatelskou delegaci povede prezident svazu Jaroslav Hanák.

Hlavním bodem cesty budou podnikatelská fóra, která se uskuteční v Tallinnu, Rize a Vilniusu a na která budou přizvány firmy oslovené místními partnerskými komorami. Fóra zahájí předseda Senátu Miloš Vystrčil za účasti svých protějšků.

Rámcový program:

31. 10. – odlet z Prahy do Tallinnu v odpoledních hodinách
1. 11. – česko-estonské podnikatelské fórum, navazující B2B jednání, večer odlet do Lotyšska
2. 11. – česko-lotyšské podnikatelské fórum a B2B a další program v Lotyšsku
3. 11. – dopoledne odlet do Litvy, česko-litevské podnikatelské fórum a B2B
4. 11. – návrat zpět do Prahy v odpoledních/večerních hodinách

Program se bude dále upřesňovat.

Účast v delegaci doporučujeme firmám působícím zejména v těchto oblastech:
  • dopravní průmysl a infrastruktura, energetika, elektrotechnika, ICT, zdravotnická technika, farmaceutický průmysl, chemický průmysl, ad.

Uzávěrka závazných přihlášek je 27. září 2021.

Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci je 44 500 Kč, pro členské firmy SP ČR platí zvýhodněná cena 42 300 Kč. Cena zahrnuje ubytování v hotelech, místní transfery, účast na podnikatelských fórech a společenských akcích, zápis společnosti do oficiálního katalogu mise, občerstvení a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka SP ČR během cesty. Přeprava vládním speciálem je zdarma.

Podmínkou účasti v podnikatelské delegaci je absolvování kompletního očkování proti covid-19 s uplynutím lhůty alespoň 14 dnů od poslední dávky. O epidemiologických opatřeních, která budou platná na místě, a případných dalších souvisejících povinnostech Vás budeme informovat.

Postup přihlašování:

  1. Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu thodac@spcr.cz.
  2. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář, který naleznete na adrese: https://registrace.spcr.cz/?eventId=902&controller=event&task=individualRegister 
  3. Prosíme také o vyplnění a zaslání jednoho vzorového snímku v Powerpointu. Bude sloužit pro prezentaci delegace na podnikatelských fórech.

Výběr místních firem pro B2B bude probíhat na základě Vámi dodaných profilů a informací o Vaší firmě. Prosíme proto o konkrétní upřesnění Vašich zájmů a případně i rozjednaných projektů v příslušných kolonkách v elektronickém formuláři. Tyto informace slouží také jako podklad pro doprovázeného představitele státu.

Při vyplňování profilu mějte prosím na paměti, že údaje budou použity pro výrobu tištěného katalogu mise, jehož cílem je co nejlépe druhou stranu seznámit s profily a kontaktními údaji zúčastněných firem. Výrobu katalogu zajišťuje firma Copy General, jehož zástupce Vás bude kontaktovat s žádostí o dodání loga společnosti v tiskové kvalitě, fotografie účastníka a následně s návrhem profilové stránky k autorizaci.

Po obdržení Vaší závazné přihlášky a provedení elektronické registrace Vám zašleme další pokyny a zálohovou fakturu na účastnický poplatek. Další podklady a informace Vám budeme průběžně zasílat elektronickou poštou. Podnikatelskou misi organizačně zajišťují manažer Sekce mezinárodních vztahů Tomáš Hodač (thodac@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 406.

Přílohy
Přihláška na misi
Vzorový snímek

Tomáš Hodač
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Viceprezidentka SP ČR M. Jabůrková převzala medaili od ministra školství

Viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková převzala v prostorách Senátu od ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy Medaili ministerstva školství 1. stupně. Ocenil tak její dlouhodobý přínos pro rozvoj českého školství a vzdělávacího systému.

Významné resortní ocenění udělil ministr školství viceprezidentce SP ČR Mileně Jabůrkové za její aktivní a významný příspěvek při tvorbě a projednávání Strategie vzdělávání 2030+, prosazování témat digitálního vzdělávání a podpoře vzdělávacích témat v Národním plánu obnovy. V Národním plánu obnovy se například podařilo Svazu průmyslu a dopravy ČR prosadit, aby stát podpořil 7 miliardami korun upskilling a digitální vzdělávání dospělých. Viceprezidentka Svazu průmyslu také významně přispěla k tomu, aby firmy mohly využít prostředky z připravovaných operačních programů MŠMT a MPO například na podporu vzdělávání zaměstnanců nebo na praxe studentů ve firmách.

„Je to ocenění nejen mé osobní práce, ale zejména dlouhodobých snah Svazu průmyslu a dopravy v oblasti vzdělávání. Velmi si toho vážím. Naše práce tím rozhodně nekončí. Firmy čím dál více digitalizují a my potřebujeme, aby novým technologiím rozuměli nejen čerství absolventi. Nesmí se jich bát ani současní zaměstnanci, musí mít možnost se rekvalifikovat a naučit se, jak důležité je celoživotní vzdělávání. Proto razíme heslo 3D – Digitální, Duální a Další vzdělávání,” říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se uděluje od roku 1997 jako nejvyšší ocenění působení v resortu školství. Je oceněním významné pedagogické, výchovné, vědecké nebo umělecké práce, dlouhodobého a vynikajícího působení v resortu školství nebo mimořádně záslužného činu při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice.

kategorie Tiskové zprávy

Dáváme inovativním firmám do ruky stradivárky

spinfo Palisek Eduard

Firmy si musí samy uvědomit, že výzkum, vývoj a inovace jsou zcela zásadní pro jejich konkurenceschopnost. „Podporu potřebují podniky, které investují do výzkumu a vývoje, protože takové investice mají delší dobu návratnosti,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR a člen představenstva Svazu průmyslu.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě usiluje o vytvoření prostředí, které bude podporovat firemní výzkum a vývoj. Mají firmy dost motivace, aby investovaly do inovací?
Firmy v prvé řadě musí samy chtít dělat vývoj a inovace, protože to je cesta k jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti. Stát by měl vytvořit prostředí, které by jim to umožnilo. Pokud musíte někoho k inovacím motivovat, tak je to špatně. Je vidět, že firmy, které si to uvědomují, si cestu k prostředkům na své inovační aktivity najdou. Programů na jejich podporu je k dispozici celá řada.

Potřebují firmy finanční podporu, pokud je v jejich zájmu, aby inovovaly?
Určitě ano, protože čím více se jde s výzkumem do hloubky, někdy až na úroveň základního výzkumu, tím více jde o investici do budoucnosti. Ne každá firma je dostatečně kapitálově silná, aby si mohla dovolit takové investice, které nemají okamžitou návratnost. V takových případech podpora jednoznačně potřebná je.

Jde v Česku do výzkumu a vývoje dost peněz?
Není jich málo. V roce 2019 to bylo více než 112 miliard korun. Z toho 58 procent, tedy 65 miliard korun, šlo z firemních zdrojů. I z toho je zřejmé, že firmy, které chtějí inovovat a vědí jak na to, do výzkumu a vývoje peníze vloží. Znepokojivé ovšem je, že dvě třetiny objemu prostředků na výzkum a vývoj prováděný ve firmách vynakládají podniky se zahraniční majetkovou účastí. Ryze české firmy, které by měly být hnacím motorem inovativnosti, do své budoucnosti investují velmi málo.

Je to tím, že české firmy mají méně kapitálu než zahraniční firmy, které si pak mohou dovolit dát na výzkum a vývoj více peněz?
Je to kombinace více faktorů. Kapitál nehraje úplně rozhodující roli. Problém je v lidech, kteří firmy řídí. Mnozí si pořád stěžují, že jsou jen subdodavateli nadnárodních koncernů. Každý podnikatel se ale může svobodně rozhodnout, zda bude vyrábět finální produkty nebo ne. Na druhou stranu i subdodavatelská role je legitimní a pro spoustu firem je pohodlná. Mají nad sebou někoho, kdo nese veškerá obchodní rizika. Nezajímá je, kolik konečný výrobce investuje do výzkumu a vývoje, protože oni sami mnohdy reagují jen na požadavek, jak komponent, který dodávají, upravit.

Daří se už firmám lépe spolupracovat na výzkumu a vývoji s akademickým sektorem?
V Siemensu přistupujeme ke spolupráci s vysokými školami velmi systematicky. Součástí tohoto systému je i program Expert Career@Siemens, což je systém rozvoje technických odborníků. Experti, kteří se tohoto programu účastní, přesně vědí, co musí udělat, aby se posouvali na firemním kariérním žebříčku. Jeden z prvků tohoto systému je spolupráce s vysokými školami. Naše odborníky tak motivujeme, aby aktivně vyhledávali možnosti spolupráce s univerzitami, přednášeli, vedli diplomové práce, pracovali v laboratořích či na společných projektech.

U společných projektů je podmínkou podpora například od Technologické agentury ČR?
Nemusí to být projekty s podporou TA ČR. Lidé z praxe vědí, že na dané vysoké škole je exkluzivní know-how, které oni potřebují do svého výzkumného programu. Na tomto základě dělají společné projekty.

Je to cesta i pro menší firmy, než je Siemens?
Koncept spolupráce s vysokými školami jsme „ušili“ na míru podmínkám v Česku. V zásadě každou jeho část lze aplikovat i ve firmě o sto lidech. Důležité je osobní angažmá, kdy lidé z managementu Siemensu spolupráci se školami podporují. Mnozí zasedají ve správních či vědeckých radách vysokých škol. Tak můžeme školám dát zpětnou vazbu a diskutovat o oblastech, kde je možné se zlepšit.

Siemens má v ČR třináct vývojových center a oddělení, zaměstnává v nich přes tisíc lidí. Jakou máte pozici ve výzkumu a vývoji celého koncernu?
Hrajeme významnou roli. Patříme mezi země, jako je Německo, USA, Turecko, Indie, Čína. Máme tady velkou organizaci Siemens Advanta, což je vysloveně vývojová společnost. Ta pracuje na produktech, které se využívají globálně v celém Siemensu. Když se budete bavit o určitých komunikačních protokolech, komunikačních kartách, o celé řadě řídicích jednotek Simatic a jejich komponentách, tak ty vznikly s největší pravděpodobností v našich vývojových kancelářích v Praze, Plzni nebo Brně.

Jaký konkrétní produkt jste v Česku vyvinuli a používají ho další části koncernu?
Třeba inteligentní výhybku pro seřaďovací nádraží. Když máte přes 150 kolejí, na nichž se rozřazují tisíce vagonů, tak potřebujete výhybky, které dokážou komunikovat navzájem a se svým okolím a nasměrovat každý vagon tam, kam patří. To jsme od základu vyvinuli v Česku. Kromě samostatného vývoje je však velmi důležité i zapojení našich vývojových pracovníků do nadnárodních týmů v rámci celého koncernu.

Takto máte přístup k know-how z celého světa?
Siemens nezná hranice. My máme R&D pool, do kterého přispívá každý, kdo má potřebné znalosti. A každý, kdo je k tomu oprávněn, z něj čerpá. Když vyvineme v Mohelnici lepší, účinnější, ekologičtější motor, tak takto vzniklé know-how je použitelné i v jiných závodech Siemensu. Stejně tak, když vyřeší svůj problém jinde na světě, tak my k tomuto řešení máme automaticky přístup.

Takovou výhodu v podobě globální databanky znalostí většina místních firem nemá a musí se spolehnout na vlastní síly.
Role menších firem je stejně důležitá, jako těch velkých. Pro nás jsou to partneři, kteří obsluhují určitou část trhu a mají svou oborovou znalost. My se snažíme je do celého systému co nejvíce zapojovat. Vezměte si třeba excelentní českou firmu Viking Mašek, která vyrábí balicí stroje. Přišla za námi, že potřebuje překonat jisté technologické limity, aby si udržela konkurenceschopnost. My jsme jim pomohli vytvořit digitální dvojčata jejich technologií, ukázali jsme jim oblasti, ve kterých mohou své stroje dál zlepšovat.

Dá se říct, že kolem Siemensu se snažíte vybudovat jakýsi inovační ekosystém?
Když know-how menší firmy spojíte s našimi technologickými schopnostmi, je to, jako když výbornému houslistovi dáte do rukou stradivárky. My inovujeme naše technologie, aby byly nejlepší, naši zákazníci a partneři je pak použijí ve vlastních inovacích. Takových firem v Česku přibývá. Díky nim se postupně odpoutáme jako země od levné pracovní síly a naši konkurenční výhodu založíme na vysoké přidané hodnotě, flexibilitě a inovacích.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Na podpoře výzkumu a vývoje nesmí stát šetřit

Státní podpora hraje zásadní roli v rozvoji firemního výzkumu a vývoje. Stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky.

Výzkum vývoj výdaje Kč

Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných trzích. Díky veřejné podpoře mohou firmy také více spolupracovat s vědci z vysokých škol, Akademie věd či soukromých výzkumných organizací.

Význam veřejné podpory potvrzují také výsledky květnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi více než 150 průmyslovými firmami. Skoro polovina z těch, které investují do výzkumu a vývoje, připustila, že bez veřejných peněz by dělaly méně vlastního výzkumu a vývoje. Více než polovina podniků hodlá letos a příští rok nějakou formu veřejné podpory využít.

VLÁDA NESMÍ ŠKRTAT PENÍZE NA VÝZKUM

Množství peněz, které v Česku směřuje do výzkumu a vývoje, v období před vypuknutím koronavirové krize rostlo. V roce 2019 se vyšplhalo na rekordních 112 miliard korun, což jsou necelá 2 procenta HDP. O tři roky dřív to bylo 80 miliard. Samotné firmy nalily v roce 2019 do výzkumu a vývoje 65 miliard korun. Vláda přihodila ze státního rozpočtu 36 miliard.

Přestože vláda dlouhodobě hovoří o nutnosti podpory výzkumu, vývoje a inovací a buduje image země pod značkou Country for the Future, pro příští rok chce ministerstvo financí snížit a zakonzervovat státní peníze na tuto oblast na 36,1 miliardy korun. Letos z rozpočtu vyčlenila 37,5 miliardy. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) přitom v květnu navrhla růst vládních výdajů na výzkum a vývoj na 39,4 miliardy korun pro rok 2022. Do roku 2024 by objem těchto peněz podle návrhu RVVI měl narůst na 41,2 miliardy korun.

Svaz průmyslu s takovým škrtáním nesouhlasí. „V roce 2022 se sice spustí operační programy, z nichž lze část firemního výzkumu financovat, a budou k dispozici také prostředky z Národního plánu obnovy, státní rozpočet přesto bude nadále hrát zásadní roli v podpoře výzkumu a vývoje. Jde o investice do budoucí konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VEŘEJNÁ PODPORA DOSTALA OD FIREM TROJKU

Letos se průmyslové firmy soustředí ve výzkumu a vývoji především na inovace stávajících produktů a služeb. V průzkumu Svazu průmyslu to uvedlo 42 procent firem. Třetina podniků se pustí do vývoje nových produktů a služeb. Inovacím ve firemních procesech se bude věnovat čtvrtina firem.
Nejčastěji firmy na výzkumu a vývoji spolupracují podle průzkumu s veřejnými vysokými školami. Na druhém místě jsou soukromé výzkumné organizace. Následují pracoviště Akademie věd ČR. Dosavadní spolupráci s vysokými školami a akademiky firmy hodnotí dobře. Když ji měly oznámkovat jako ve škole na škále od jedné do pěti, získaly tyto instituce v průměru slabší dvojku.

Horší je hodnocení veřejné podpory. Systém dotací na výzkum a vývoj dostal od firem lepší trojku. Svaz průmyslu už v minulosti spolupracoval na zjednodušení administrativy například při žádostech o podporu z programů Technologické agentury. Přesto firmy stále upozorňují na její složitost. „Administrativní náročnost je pořád vysoká. Menší firmy nebo nováčky může od získání dotací odradit,“ tvrdí Jiří Václavík, vedoucí obchodního úseku výzkumné společnosti VÚTS, která má s využíváním podpory dlouholeté zkušenosti.

Fungování nepřímé podpory ve formě daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj oznámkovaly podniky horší trojkou. „U daňových odpočtů je vidět, že stát má co zlepšovat. Přitom mají ohromný potenciál pro stimulaci firem k výzkumu a vývoji. Svazu průmyslu se už podařilo několik zjednodušení prosadit. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální,“ dodává Bohuslav Čížek.

NOVÝ ZÁKON POŘÁD ČEKÁ NA SCHVÁLENÍ

Svaz průmyslu a dopravy se podílel přes rok na přípravě zásadní novely zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Má zavést mimo jiné další nedotační nástroje podpory výzkumu a vývoje. „Zákon by měl zjednodušit systém podpory a zvýšit jeho pružnost. Je proto znepokojivé, že čeká od začátku tohoto roku na projednání v poslanecké sněmovně. I přes příslib podpory od řady poslanců napříč politickým spektrem, bohužel reálně hrozí, že se nestihne schválit do konce tohoto volebního období,“ varuje Bohuslav Čížek.

Svaz dlouhodobě také apeluje na vládu, aby vytvořila jasný a přehledný systém podpory pro jednotlivé fáze inovačního cyklu. Podniky v průzkumu Svazu průmyslu uvedly, že stát by měl podporu směřovat nejvíce do fáze přerodu výsledků výzkumu a vývoje do nových produktů a služeb. Více peněz by mělo jít i na pomoc s uváděním inovativních produktů na trh. Řada firem totiž přichází s revolučními inovacemi, pro které si musí teprve vybudovat trh. Na něm pak ale mohou těžit z náskoku, který před svou konkurencí díky výzkumu a vývoji získaly.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Přechod na plyn zachrání české teplárenství

S plynem se pořád počítá jako s palivem budoucnosti. „Zemní plyn postupně doplní v potrubí biometan z odpadů. Ve hře je také vodík nebo syntetický metan,“ říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

pozn.: Rozhovor se uskutečnil před zveřejněním balíčku Fit for 55.

Kovacovska Lenka CPSa

O zemním plynu se dlouho mluvilo jako o přechodovém zdroji energie do doby, než Evropa bude klimaticky neutrální. Pořád to platí?
Zatímco na západě se začíná role plynu zpochybňovat, minimálně rétoricky, nikoliv ale investičně, tak ve střední a východní Evropě, do níž počítám i Německo, bude hrát plyn velkou roli. Samotné Německo bude do roku 2025 hodně investovat do plynofikace výroby elektřiny. Plány na východ od Berlína jsou více rozložené v čase. Ale v podstatě celý náš region počítá s tím, že plyn bude klíčovým přechodovým palivem pro dekarbonizaci teplárenství.

Plyn nahradí v teplárnách uhlí?
Jedinou možností, jak zachránit v České republice centrální zásobování teplem před rozpadem, je přechod z uhlí na plyn. Původně se předpokládalo, že tato transformace proběhne po roce 2030, ale kvůli rostoucí ceně emisních povolenek a další regulaci se odehraje už v průběhu tohoto desetiletí. Dnes topí v Česku plynem zhruba čtvrtina tepláren. Počítáme s tím, že minimálně ve střednědobém horizontu jich bude polovina.

Neexistuje nebezpečí, že nakonec protiplynová rétorika zvítězí a nynější investice do plynové infrastruktury budou na odpis?
Takové riziko určitě existuje. V Česku je klíčové udržet provozní podporu kogenerace tepla a elektřiny z plynových zdrojů, abychom zachovali systém centrálního zásobování teplem. Pokud se Česku povede tuto podporu u Evropské komise včas notifikovat, mohli bychom mít na patnáct až dvacet let vystaráno. A to je zhruba investiční cyklus plynových zdrojů.

Dlouho platilo, že teplo z uhlí je levnější než z plynu. Nepovede přechod tepláren na plyn ke zdražení tepla?
V posledních dvou letech už je v řadě případů teplo z plynových tepláren levnější než z těch uhelných. Je to dáno jednak rostoucí cenou emisních povolenek, jednak relativně nízkými cenami plynu. Česko má nyní k dispozici poměrně dost peněz na investice do změny paliva v teplárnách, zejména v Modernizačním fondu. Zájem tepláren o tyto prostředky je veliký. Pokud se v připravovaném zákoně o podporovaných zdrojích schválí také provozní podpora plynové kogenerace, tak by teplo mělo být pro konečné spotřebitele i nadále cenově přijatelné.

Teplárny si dlouho stěžovaly, že musí čelit neférové konkurenci plynu, u něhož maloodběratelé nemusí na rozdíl od tepláren platit poplatek za vypouštění CO2. Jak se díváte na možnost zdanění CO2 u plynu pro maloodběratele?
Otázka zdanění uhlíku se asi nakonec nevyřeší na úrovni České republiky, ale na úrovni EU. V kontextu diskusí o novém energetickém balíčku Fit for 55 se stále výrazněji na úrovni Evropské komise ozývají hlasy, které naznačují rozšíření systému EU ETS na sektor budov a sektor dopravy. Jako Český plynárenský svaz se domníváme, že pro maloodběr by mělo vzniknout individuální národní řešení, které zohlední kupní sílu nebo energetickou chudobu domácností.

Český plynárenský svaz a jeho členové už zkoumají možnosti využití alternativ k zemnímu plynu. Jak vzdálená je budoucnost, kdy v potrubí nebude proudit zemní plyn?
Jeden z projektů máme na území Prahy a týká se vstřikování biometanu do plynárenské soustavy. To je nejsnazší alternativní řešení, protože nevyžaduje rozsáhlé investice do úpravy infrastruktury. Biometan by měl primárně směřovat do dopravy, aby Česko naplnilo závazky ohledně podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě.

Kdo bude biometan vyrábět?
V Praze se zabýváme zásobováním Bubenče, protože by se biometan vyráběl v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Zatím máme v Česku jedinou bioplynovou stanici, která vyrábí biometan a je připojena k distribuční soustavě. Ta je v moravském Rapotíně. Další výrobny biometanu začnou vznikat, jakmile bude schválený zákon o podporovaných zdrojích energie, pokud umožní konverze stávajících nízkoúčinných bioplynek na výrobny biometanu a výstavbu nových. Ty by zpracovávaly odpady ze zemědělství, průmyslu a komunální sféry.

Jaké plyny mají potenciál nahradit zemní plyn?
Potenciál je především pro vodík. V jednom z našich projektů zkoumáme výrobu zeleného vodíku v Česku pomocí elektrolýzy vody z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů. Množství takto vyrobeného vodíku ale bude poměrně nízké s ohledem na naše přírodní podmínky a na to, jak Česko podporuje výstavbu fotovoltaických elektráren. Pokud bychom měli nahradit větší část zemního plynu vodíkem, tak ho budeme muset dovážet.

Myšlenka, že bychom si po drátech dovezli levnou zelenou elektřinu z Německa a z ní si tady vyrobili vodík, není reálná?
Proč by to někdo dělal, když elektrolyzéry mohou být přímo na severu Německa a vyrábět vodík tam.

Nebude jeho následný dovoz do Česka příliš drahý?
Samotné Německo počítá s tím, že třetinu až polovinu vodíku, který bude potřebovat, bude muset dovézt. Provozovatelé plynárenské infrastruktury zvažují přimíchávání určitého objemu vodíku do plynárenské infrastruktury. Bezpečné je to nyní dle všech evropských plynárenských organizací do objemu 2 procent. Náš provozovatel tranzitních plynovodů Net4Gas je zapojený do evropského projektu Hydrogen Backbone, který zkoumá, jak by se propojovaly oblasti s vyšší spotřebou vodíku. V delším časovém horizontu se uvažuje třeba o vyčlenění části páteřní soustavy výhradně pro přepravu čistého vodíku.

Je reálné uvažovat o velkovýrobě syntetického metanu z vodíku a oxidu uhličitého?
Ten je atraktivní v tom, že bychom nepotřebovali dodatečné investice do plynárenské infrastruktury. Ale v tuto chvíli neumí nikdo říct, jakou cestou se Evropa bude ubírat. Jestli cestou vodíku, jestli se vodík bude přimíchávat do zemního plynu nebo bude distribuován zvlášť, nebo cestou syntetického metanu.

Za jak dlouho musí být jasno, který směr se zvolí, aby firmy mohly včas začít do potřebných technologií a změn infrastruktury investovat?
Na konci letošního roku by Evropská komise měla zveřejnit čtvrtý plynárenský balíček pro obnovitelné a dekarbonizované plyny. Tam bychom měli získat představu o preferencích Komise. Ale i tady bude nutné mít různý přístup podle jednotlivých regionů a jejich technického a ekonomického potenciálu.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Příběhy výzkumu a vývoje: Světelné zázraky z nanosvěta

Experti ze společnosti IQS Group vyvíjejí stroj na revoluční nanomateriály.

Na první pohled je to jen kus matné plastové fólie. Při pohledu přes mikroskop se ze zdánlivého chaosu vyklube naprosto přesný řád. Na jednom centimetru čtverečním z fólie vystupuje 60 tisíc čoček s rozměrem ve stotisícinách milimetru. Každá z nich je pečlivě spočítaná, každá z nich může být jiná. Při vložení před světelnou LED diodu umějí nasměrovat její světlo přesně tam, kam je potřeba. Nebo vytvořit iluzi trojrozměrného obrazu. S tradičními optickými čočkami by něco takového nebylo možné, nebo minimálně by svítidlo bylo mnohem větší a těžší.

Vzít levný materiál, změnit jeho povrchovou strukturu, vdechnout mu tak úplně novou funkci, a mnohonásobně tím zvednout jeho hodnotu, to je filosofie české inovativní skupiny firem IQS Group. Kromě ploché optiky se zabývá také vytvářením holografických zabezpečovacích prvků na doklady či bankovky. I na nich vznikají barevné a prostorové optické efekty díky přesně spočítaným nanostrukturám na povrchu plastové fólie.

VÝVOJ ZAČÍNÁ VÝPOČTY

Z padesáti zaměstnanců v IQS Group je patnáct vědců, kteří vyvíjejí nové aplikace nanostruktur, včetně technologií pro jejich sériovou výrobu. Spolupracují i s experty z Akademie věd ČR. „Na inovacích ale u nás pracuje v podstatě polovina firmy. Nejdřív musíme vypočítat, jak má struktura s požadovanými vlastnostmi vypadat. Strukturu optimalizujeme a ověříme, že dělá to, co má. Následně ji zaznamenáme do kovového povrchu. To trvá u bezpečnostních prvků týdny, u ploché optiky i několik měsíců,“ popisuje inovační proces Tomáš Těthal, ředitel IQS Group.

Pak je ještě třeba vyrobit nástroj, který dokáže do plastové fólie nebo desky vytvořenou nanostrukturu obtisknout. A musí to dělat spolehlivě a kvalitně v desítkách až stovkách tisíc kopií za den. Teprve pak je výsledný produkt dostatečně levný.

PRUŽNÁ KERAMIKA

Zatímco trh s plochou optikou rychle roste díky zavádění diodových svítidel, chystá se firma dobýt ještě mnohem větší potenciální trh. „Zabýváme se 3D tiskem v nanorozměrech. Tím dáme materiálům úplně revoluční vlastnosti. Například jinak křehký keramický materiál se může díky vnitřní řízené architektuře v nanorozměrech stát zároveň pružným a pevným. Kovové materiály vytištěné z nanotrubiček si podrží pevnost kovu, ale mají zanedbatelnou hmotnost. Menší Boeing postavený z takového materiálu by vážil dvacet kilogramů,“ vysvětluje Těthal.

Na tomto projektu spolupracují experti z IQS nano, dceřiné společnosti IQS Group, s UPT Brno a společností ELTEK. Díky této spolupráci už postavili první generaci 3D nanotiskány. Zatím dokáže vytvářet trojrozměrné struktury do objemu milimetru krychlového. Třeba model indické královské hrobky Taj Mahal, který má průměr lidského vlasu. „Do konce roku budeme mít tiskárnu druhé generace. Ta bude umět tisknout struktury do objemu centimetru krychlového,“ říká Těthal. Vědci v kooperačním týmu už pracují na další generaci nanotiskárny, která připraví komerčně použitelné materiály v litrových objemech. Prodejem těchto tiskáren chce firma rozšířit svůj další byznys.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z členské základny