Máme za sebou 1. jednání k úpravě Státní energetické koncepce

V úterý 2. května 2023 se uskutečnilo první jednání Platformy k aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NIKEP) a Politiky ochrany klimatu (POK). Svaz na jednání prosazoval řádnou konzultaci s průmyslem, a to jak výsledků modelování jednotlivých scénářů, tak i vstupů pro samotnou revizi dokumentů. Z pohledu průmyslu je klíčové zajištění ekonomické efektivnosti a zároveň potřebné stability dodávek energií, pro zachování konkurenceschopnosti ČR.

Zatím není nastaven harmonogram přípravy SEK a systém projektového řízení. Musejí být aktualizovány pracovní skupiny, které jsou k pracím na SEK určeny. Svaz je v tomto ohledu v kontaktu s Ministerstvem průmyslu a dopravy ČR.

S revizí také není vhodné pospíchat, mnohem důležitější je mít robustní analýzy a řádné projednání jednotlivých variant, jelikož všechny tři dokumenty by měly formovat energetiku v nejbližších letech a tudíž podstatně dopadat na sektor průmyslu, dopravy a celou ekonomiku ČR. Odložit by se mělo zejména odevzdání Vnitrostátního plánu, předložení Komisi na konci června je i za splnění podmínky veřejné konzultace ztěží realizovatelné.

Shrnutí priorit Svazu k aktualizaci Státní energetické koncepce naleznete zde.

Svaz souhlasí s dosavadním vymezením tří hlavních strategických cílů (bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost, udržitelnost). K těmto třem cílům ale musí být přistupováno vyváženě. Udržitelnost vnímáme nejen ve smyslu snižování emisí skleníkových plynů, ale i ve smyslu zabezpečení cenově dostupné a udržitelné energie pro obyvatelstvo a průmysl. Pro Svaz je přitom prioritou zabezpečení cenově dostupné energie (tj. odpovídající okolním zemím, pro zabezpečení konkurenceschopnosti) a stability (soběstačnosti), např. aby nedocházelo k nucenému odstavování spotřeby. Je zároveň stěžejní vzít v potaz cenovou konkurenceschopnost českého průmyslu a celé ekonomiky v globálním měřítku. Z pohledu bezpečnosti by se SEK měl zabývat i otázkami diverzifikace zdrojů a posilování energetické nezávislosti a zajištěním nejen samotných komodit, ale i přepravních tras a soustav.

 

Česká národní banka zachovala stávající úrokové sazby

Česká národní banka nechala na dnešním zasedání základní úrokové sazby beze změny, a to již posedmé. Základní dvoutýdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Rozhodnutí bankovní rady není překvapením, i když diskuse nad cenovým vývojem nebyly tak jednoznačné. Přes poklesy cen některých komodit na trzích či přes protiinflační zpomalení poptávky přetrvávají poměrně vysoká inflační očekávání. Podle společného šetření SP ČR a ČNB predikují podniky v ročním horizontu stále vysokou spotřebitelskou inflaci a nárůst cen vstupů i výstupů výrazně nad tolerančním pásmem ČNB. S tím souvisí i silné mzdové tlaky spojené s přehřátým trhem práce. Protiinflačně nepůsobí ani vládní politika, kde deficit státního rozpočtu dosáhl na konci dubna 200 mld. Kč. Tyto faktory pak v modelech měnové politiky ve vztahu k cíli cenové stability indikují, že vyšší úrokové sazby tu budou po delší dobu. Náklady na úvěrové financování podniků v české měně dosáhly 9,1 % a jsou na nejvyšších nominálních hodnotách od roku 2004,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ekonomika mezičtvrtletně stagnovala

Dle předběžného odhadu ČSÚ poklesl hrubý domácí produkt ČR očištěný o cenové vlivy meziročně o 0,2 %. Ačkoliv byl meziroční výsledek na začátku roku mírně záporný, mezičtvrletně česká ekonomika naopak drobně vzrostla o 0,1 %. Česko se tak zřejmě vyhnulo pokračování technické recese.

Dle ČSÚ byl meziroční i mezičtvrtletní vývoj HDP pozitivně ovlivněn především rostoucí zahraniční poptávkou. Naopak spotřeba domácností opět poklesla a negativní vliv měla i tvorba hrubého kapitálu, která se meziročně propadla po dvouletém období růstu.

„Během zimního období se naštěstí nekonaly žádné katastrofické scénáře, které předvídaly nedostatek zemního plynu či extrémní růst jeho ceny. Konec roku byl však poznamenán zpomalením výkonu a i když se ekonomika zřejmě vyhnula pokračování technické recese, hospodářství není v silné kondici. Svědčí o tom kromě slabé spotřeby také zaznamenaný pokles investic, byť zřejmě ovlivněný i rozpouštěním skladových zásob. Firmy se i v novém roce potýkají s dřívějšími překážkami od stále vysokého meziročního růstu inflace spojené s inflačními očekáváními, drahých cen energie ve srovnání s globální konkurencí až po nedostatek pracovníků a ochlazování poptávky. Další měsíce ale přináší určitou naději na zlepšení. Mírně se například zlepšily prognózy ekonomického růstu našich klíčových zahraničních partnerů a optimističtější oproti předchozímu čtvrtletí je i sentiment firem do budoucna včetně výhledu investic či zakázek. To je patrné např. z Indexu nákupních manažerů, ale také ze společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Přes dílčí dobré zprávy a příznivější ekonomické vyhlídky však následující měsíce nebudou jednoduché. V jarní predikci vývoje ekonomiky pro letošní a příští rok Svaz očekává, že se bude hospodářství během roku pohybovat na hraně stagnace a nepatrného růstu s rizikem poklesu. Ekonomika zůstává po předchozích krizových letech velmi citlivá na jakékoliv negativní výkyvy či zprávy – od zhoršení ekonomického výkonu v eurozóně, výraznější výkyv v cenách energie až po např. vážnější výpadek dodávek čipů či jiných komponentů, které mohou očekávané hospodářské výsledky dostat do záporných čísel. Nicméně ekonomický sentiment v závěru 1. čtvrtletí (z března a dubna) naznačuje zlepšení ekonomické nálady, byť ve vztahu k výchozí situaci v závěru roku.

kategorie Z hospodářské politiky

Český vývoz loni zlomil historický rekord navzdory válce

Posilující koruna komplikuje českým vývozcům život. Přijetí eura by podle firem i Svazu průmyslu bylo nejlepší podporou exportu.

Za posledních sto let dodal český výrobce pian Petrof do Ruska zhruba 120 tisíc nástrojů. Hráli a hrají na ně umělci i děti ve školách. Těsně před tím, než ruský prezident Vladimir Putin loni spustil útok na Ukrajinu, měla firma na stole objednávku na další dvě stovky pian. „Tato objednávka se však už neuskutečnila. Prodat tyto nástroje ze dne na den jinam je složité. Celkem jsme kvůli sankcím vůči Rusku a válce na Ukrajině přišli o 15 procent obratu,“ říká ředitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová.

Rusko a další rusky mluvící země měl před válkou vyhlédnuté jako trh pro další růst také výrobce nemocničních lůžek Linet. „Export do Ruska jsme zastavili. Na Ukrajinu sice dodáváme, ale velmi často jde o CSR projekty,“ vysvětluje Tomáš Kolář, výkonný ředitel Linetu. Šanci na nové zakázky kvůli válce ztratila liberecká firma VÚTS, která mimo jiné vyvíjí a staví na zakázku jednoúčelové automatické stroje. „Nabízeli jsme naše služby nadnárodním subdodavatelům z automobilového průmyslu, kteří měli výrobní závody v Rusku. S jejich odchodem z tamního trhu už od nich poptávky neevidujeme,“ dodává Jiří Václavík, vedoucí obchodního oddělení VÚTS.

ÚSTUP Z RUSKA

Český export do Ruska se loni ve srovnání s rokem 2021 propadl o 60 procent. K tamním odběratelům dorazilo zboží v hodnotě 31,9 miliardy korun. Z pohledu celkového vývozu českých firem jde však o marginální číslo. „Do Ruska a Běloruska, na které také Evropská unie uvalila sankce, Česko v roce 2021 vyváželo jen mírně přes 2 procenta celkového exportu. Toto číslo nyní kleslo na 0,7 procenta,“ upřesňuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

České firmy ovšem začaly více pronikat na alternativní trhy v post sovětském prostoru. „Ať už jde o Kazachstán, Uzbekistán, Gruzii či Arménii, kde je tradičně zájem o podobné zboží, jako které se vyváželo do Ruska a Běloruska,“ dodává Lukáš Martin. Hodnota vývozu do Kazachstánu se loni více než zdvojnásobila a zastavila se těsně pod 11 miliardami korun. Na tento trh, kde se mu daří, sází také Linet. Do Ázerbájdžánu loni zamířilo z Česka zboží za necelé 3 miliardy korun, což bylo o 62 procent více než o rok dříve.

REKORDNÍ RŮST

Na celkovém exportním výkonu tuzemských firem se válka a s ní spojené problémy na první pohled neprojevily. Hodnota vývozu zboží vytvořeného na území Česka, jak ho počítá Český statistický úřad, vzrostla loni meziročně o 13 procent na necelých 4,5 bilionu korun. Tempem růstu export vyrovnal úspěšný rok 2021.

Velkou zásluhu na nominálně historicky nejlepším výsledku exportérů měla inflace, která se promítla do růstu cen vyváženého zboží. Hmotnost vyvezeného zboží totiž podle ČSÚ loni klesla. Průměrná hodnota jednoho kilogramu exportovaných výrobků se meziročně zvedla o 23 procent. Cenový efekt je dobře patrný například na vývozu elektřiny. Do zahraničí dodalo Česko loni 13,5 terawatthodiny elektřiny, což bylo o necelou čtvrtinu více než v roce 2021. Hodnota vyvezené elektřiny se ovšem meziročně zvedla o 97 procent na 119 miliard korun. Z elektřiny se tak rázem stala jedna z největších položek tuzemského exportu.

„Fakt, že export i přes potíže způsobené konfliktem na Ukrajině dramaticky roste, je určitě velmi dobrá zpráva pro český průmysl. Potvrzuje se, že i v dobách ekonomické stagnace je o české zboží, u kterého je velmi dobře nastaven poměr ceny a kvality, ve světě zájem,“ komentuje výsledky Lukáš Martin.

graf1

ZÁVISLOST NA EVROPĚ

Nejčastějším cílem výrobků tuzemských firem zůstává Evropa. Loni tam zamířilo 90 procent českého exportu. Do unijní sedmadvacítky to bylo 81 procent. Protože vývoz do EU rostl rychleji než do zbytku světa, závislost na evropských trzích se loni prohloubila. Přitom stát už před mnoha lety v exportní strategii vyhlásil, že by bylo žádoucí, aby se čeští vývozci orientovali i na mimoevropské trhy. V tom jim pomáhá také Svaz průmyslu.

Ukazuje se však, že minimálně v krizi je snazší zaměřit se na blízká teritoria. Letošní průzkum Svazu průmyslu mezi více než stovkou průmyslových firem ukázal, že 27 procent z nich chce aktuální situaci na trhu řešit hledáním nových odbytišť v EU. Na nových trzích mimo státy Evropské unie hodlá zabodovat 23 procent firem.

Mezi nimi bude Petrof, Linet i VÚTS. „Otevírají se nám trhy v arabském světě. Díky novým příležitostem v USA a očekávanému oživení na čínském trhu plánujeme letos vyšší tržby než v loňském roce,“ prozrazuje plány Petrofu Zuzana Ceralová Petrová. Linet je se svými nemocničními lůžky tradičně silný v USA, kde jich prodá ročně za 50 milionů dolarů. „Potenciál je ale podstatně vyšší. Minulý rok jsme také koupili firmu v Austrálii. Stále zajímavější trhy jsou v Africe a posilovat chceme i na Blízkém východě,“ vypočítává nové destinace Tomáš Kolář z Linetu. VÚTS by chtěl své tkací stavy letos prodat partnerům do Číny a na Tchajwan, s nimiž firma v posledních měsících podle Jiřího Václavíka intenzívně jedná.

Důvodů, proč takových firem není více a podíl exportu mimo Evropu neroste, je několik. „Na mimoevropských trzích existuje mnohem více překážek a omezení na trhu. Vyjednávání nových dohod o volném obchodu, které by přístup na tyto trhy ulehčily, je časově náročné. Mimoevropské trhy, byť jsou z hlediska odbytu dlouhodoběji zajímavější, vyžadují ze strany firem větší finanční, personální a časové investice,“ vysvětluje Lukáš Martin ze Svazu průmyslu.

SILNÁ KORUNA

Exportérům situaci komplikuje i rychle posilující koruna. Zatímco na začátku roku 2021 stálo euro 26,14 koruny, na konci toho loňského to bylo už jen 24,36 koruny. Letos v únoru se euro dostalo dokonce pod hranici 24 korun. I proto roste podíl exportérů, kteří se proti pohybům kurzu zajišťují. Na konci loňského roku měli zajištěno více než 50 procent českého exportu, ukázalo pravidelné společné šetření Svazu průmyslu a České národní banky. V prvním pololetí roku 2021 se tento podíl pohyboval kolem 40 procent. „Vzhledem k tomu, že český vývoz je silně orientovaný na eurozónu a minulé i současná vláda odmítaly přijmout euro, potřeba kurzového zajištění zbytečně exportérům zvyšuje náklady,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.

Svaz průmyslu je dlouhodobě pro přijetí eura. Dávají mu za pravdu i samotné firmy. „Česká republika by konečně měla zavést euro, tím by pomohla exportérům nejvíce. Přechod na evropskou měnu je něco, čím se má vláda zabývat a nedělat, že se nás taková možnost netýká,“ uvádí Tomáš Kolář z Linetu.

Firmy se snaží zajišťovat proti měnovému riziku také tím, že si berou úvěry či nakupují suroviny, polotovary nebo součástky v eurech. Není to ale všelék. „Jako exportéři, kteří inkasují 90 procent tržeb v eurech nebo dolarech, jsme si přáli euro již dávno. Zaměstnance, energie a některý materiál musíme platit v korunách, což je pro nás drahé,“ dodává Zuzana Ceralová Petrofová. Kvůli růstu cen energií, surovin i mezd se už piana Petrofu dostala na cenovou úroveň německých výrobců. Firma tím ztratila dosavadní výhodu, kdy si za stejně kvalitní nástroje mohla účtovat nižší ceny než Němci.

POMOC STÁTU

Situace exportérů letos nebude jednoduchá. V posledním půlroce více firem vnímá, že se zahraniční poptávka po jejich zboží zhoršuje, naznačuje šetření SP ČR a ČNB. Proto je žádoucí, aby měl český vývoz adekvátní podporu státu a nebyl znevýhodněn proti produktům zahraničních firem, kde je státní podpora exportu nastavena lépe.

„Velmi důležitá a efektivní je ekonomická diplomacie, která obzvláště v posledních letech funguje výborně,“ říká Tomáš Kolář z Linetu. Pro řadu firem je důležitá také finanční podpora účastí na zahraničních veletrzích, kde se mohou potkat s potenciálními zákazníky. „Letos budeme naše tkací stavy vystavovat například na veletrhu textilní techniky ITMA v Miláně bez jakékoliv proexportní podpory,“ upozorňuje Jiří Václavík z VÚTS.

Na proexportní aktivity a nástroje by proto vláda měla pamatovat při sestavování státních rozpočtů. „Chápeme, že se Česko nachází ve složité rozpočtové situaci, ale právě podpora exportu přináší významný multiplikační efekt a vložené prostředky se vrátí násobně. Exportéři potřebují jednoduché, dostupné, efektivní a inovativní nástroje a formy podpory exportu, které zajistí maximální úspěšnost při vstupu na vzdálené zahraniční trhy,“ říká Lukáš Martin ze Svazu průmyslu. Na mysli má například program Českých oficiálních účastí MPO, který nabízí firmám dotovanou možnost představit své zboží na špičkových mezinárodních výstavách a veletrzích, nebo projekt ministerstva zahraničí PROPEA, který pomáhá posilovat trvalou přítomnost českých firem v zahraničí.

„Vláda může firmám pomoci i tím, že se zasadí, aby pro ty české platily stejné podmínky jako pro podniky v jiných členských zemích,” dodává Zuzana Ceralová Petrofová. Třeba zavedením kurzarbeitu, který na rozdíl od Petrofu mohli hojně využít jeho němečtí konkurenti.

(Jan Stuchlík)

Den Evropy zahájí Evropský rok dovedností 2023

Den Evropy, tedy 9. květen, svátek všech evropských občanů, současně zahájí Evropský rok dovedností slavnostním festivalem „Skills for you!! v Bruselu, na který navážou akce a kampaně v jednotlivých členských státech.

EYS Logo RGB CS

Proč Evropský rok dovedností?

Mít pracovní sílu s dovednostmi, po kterých je poptávka, přispívá k udržitelnému růstu, vede k většímu množství inovací a zlepšuje konkurenceschopnost společností. Kvalifikovaní pracovníci mají lepší pracovní příležitosti a také širší možnosti plně se zapojit do společnosti. To je klíčové pro zajištění toho, aby hospodářské oživení, stejně jako zelené a digitální přechody, byly sociálně spravedlivé.

Evropský rok dovedností staví dovednosti do centra pozornosti. Cílem tohoto roku je pomáhat lidem získat správné dovednosti pro kvalitní pracovní místa a pomáhat společnostem, zejména malým a středním podnikům, řešit nedostatek dovedností v EU.

Jak? Předváděním příležitostí a aktivit rozvoje dovedností v celé Evropě, podporou snadnějšího uznávání kvalifikací přes hranice, sbližováním organizací a lidí, aby sdíleli své zkušenosti a poznatky, a stanovením toho, jak mohou iniciativy EU a možnosti financování pomoci.

Evropský rok dovedností koordinují národní koordinátoři. Po dohodě s MŠMT je garantem MPSV a národní koordinátorkou je Mgr. Jana Malá (jana.mala@mpsv.cz).

Česká republika bude oficiálně vyhlašovat Evropský rok dovedností na Dni Evropy 5. května 2023.

Cílem není nutně pořádat nové aktivity na podporu a rozvoj dovedností, ale upozornit na probíhající akce, propojovat klíčové aktéry a vyzdvihnout důležitost získávání nových dovedností v měnícím se světě pro dospělé.

V rámci Evropského roku dovedností plánuje Česká republika propagovat stávající aktivity, které jsou zaměřeny na podporu a rozvoj dovedností v rámci celé České republiky. Evropský týden odborných dovedností, který je v České republice již tradiční a rozsáhlou akcí podporovanou mnoha klíčovými aktéry, bude sloužit jako ukázka zapojení národních organizací do evropské spolupráce. Důraz bude kladen na to, aby všechny cílové skupiny, na které bude Evropský rok dovedností zaměřen, měly stejný přístup k získávání nových dovedností pro jejich lepší uplatnění ve společnosti.

Všechny čtyři hlavní cíle Evropského roku dovedností reflektují klíčová témata související s dovednostmi potřebnými pro současnou měnící se společnost. Jako nejnaléhavější vnímáme cíl “Podpora investic do odborného výcviku a zvyšování kvalifikace, což lidem umožní zůstat ve svém zaměstnání nebo si najít nové“. Tato oblast je v České republice podporována investicemi z Národního plánu obnovy. Jako další velmi důležité téma vnímáme problematiku definovanou druhým cílem, tj. zajištění dovedností, které odpovídají potřebám zaměstnavatelů, úzkou spoluprací se sociálními partnery a společnostmi.

Za dobrý výsledek Evropského roku dovedností bude Česká republika považovat zaměření pozornosti klíčových aktérů na problematiku získávání dovedností, na reskilling a upskilling. Budeme se snažit ukázat, jaký přínos pro společnost může mít zvýšení povědomí o možnostech získávání dovedností v celoživotní perspektivě a jak mohou všichni aktéři ve vzdělávání a na trhu práce profitovat z rozvoje potenciálu dospělé populace. Rozvoj dovedností budeme pojímat jako přirozený celoživotní proces.

Vladimíra Drbalová, poradkyně prezidenta a GŘ pro mezinárodní organizace a EU

vdrbalova@spcr.cz

 

Odpočty na VaV stagnují, Svaz volá po jejich zatraktivnění

Nedávno zveřejněná data ČSÚ ukazují nízký zájem o daňové odpočty na výzkum a vývoj (VaV). Svaz usiluje o jejich lepší nastavení, aby se je firmy, které výzkum a vývoj realizují, nemusely bát uplatnit.

Svaz dlouhodobě prosazuje lepší nastavení daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Přes dílčí pozitivní úpravy prosazené i díky Svazu průmyslu ale stagnuje počet firem, které tento nástroj využívají, jak ukazují nedávno zveřejněná data ČSÚ za rok 2021. Ač výše ušetřených prostředků firem meziročně vzrostla o 300 mil. Kč na 2,4 mld. Kč, počet 835 podniků zůstává meziročně téměř stejný. Je to ale o třetinu méně, než v rekordním roce 2015.

Daňová podpora VaV u soukromých podniků v Česku

Graf CSU odpocty

Zdroj dat: ČSÚ podle administrativních dat GFŘ

Ve vyspělých zemích hrají daňové odpočty na VaV čím dál větší roli. Některou z možností daňové podpory výzkumu a vývoje mohly v roce 2021 využít podniky ve 22 zemích EU a ve 34 zemích OECD. Například v Rakousku byla absolutně daňová podpora VaV více než 10krát vyšší než v Česku.

„Na špatný stav v této oblasti poukazujeme dlouhodobě. Přes dílčí změny mají firmy po problémech z minulých let stále o tuto podporu malý zájem. To je z pohledu zajištění posunu ekonomiky ze subdodavatelské role k vyšší přidané hodnotě špatný signál,“ říká zástupce generální ředitelky Svazu a ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek. „Svaz proto usiluje u ministerstva financí, generálního finančního ředitelství nebo u Rady pro výzkum, vývoj a inovace o zatraktivnění odpočtů. Bohužel k tomuto účelu zřízená pracovní skupina nedostala již pět měsíců jasný politický mandát, aby připravila konkrétní opatření. Svaz vidí řešení mimo jiné v zajištění důvěry v systém, v proklientském přístupu finančních úřadů, snížení byrokracie nebo v úpravách parametrů. Na příkladu jiných zemí vidíme, že je to správný a užitečný nástroj. I při konsolidaci státního rozpočtu se musí myslet na dlouhodobé zajištění jeho vyšších příjmů v příštích letech,“ dodává.

Ve srovnání s rokem 2015, kdy daňový nástroj podpory VaV využilo 1 306 firem, ukazuje rok 2021 nižší čísla, a to přesto, že celkový počet podniků provádějících VaV v tomto období v Česku vzrostl o pětinu. Pokles nastal ve všech sledovaných skupinách podniků. Absolutně i procentuálně byl nejvýraznější v případě malých domácích firem. V roce 2021 došlo ale jen k zastavení výše uvedeného poklesu počtu firem využívajících daňový odpočet na VaV.

V roce 2021 měl daňový odpočet nákladů na VaV na státní rozpočet dopad 0,13 %. Maximálně to v předchozích letech činilo 0,20 % celkových výdajů ze státního rozpočtu. Z celkové přímé podpory VaV z veřejných domácích a zahraničních zdrojů, které v tomto roce dosáhly 47,8 mld. Kč, činila daňová podpora 5,1 %. Nejvyšší byl tento podíl v roce 2016, a to 7,6 %.

„Atraktivnější odpočty nezatíží tolik státní rozpočet, ale mají jasný efekt do budoucnosti. Nesporným přínosem je, pokud malé a střední firmy dělají VaV, ale i pokud nadnárodní firmy tady nemají jen montovny, ale také svá vývojová oddělení. Pojďme udělat systém jasnější, důvěryhodnější a motivačnější. Ve vyspělých státech je to běžně využívaná forma podpory, tak se pojďme inspirovat. Nyní je systém zatěžující jak pro firmy, tak pro finanční úřady. Za ideální stav, který by celý inovační systém Česka akceleroval, považujeme počet firem využívajících odpočet na VaV v rozsahu 3 až 3,5 tisíce firem za rok,“ uvádí Bohuslav Čížek.

Jak uvádí dále ČSÚ, v rámci přiznání daně z příjmu právnických osob za rok 2021 si k pozdějšímu daňovému uplatnění převedlo veškeré své náklady na výzkum a vývoj či jejich část 360 podniků. V roce 2021 si tak do dalších let převedly tyto soukromé podniky pro případné využití v rámci daňových odpočtů náklady na své VaV projekty za 10,4 mld. Kč, což je téměř o 2 miliardy více než v roce předchozím.

Odpočty nejvíce využívají firmy ve zpracovatelském průmyslu, jak také zveřejnil ČSÚ. Za rok 2021 tuto možnost využilo 469 z nich, nejčastěji se jednalo o firmy spadající do průmyslu strojírenského (104 firem) a s odstupem pak do průmyslu kovozpracujícího (59 firem) a elektrotechnického (53 firem). Důležitá je také oblast Informačních a komunikačních činností, kde tuto možnost využilo celkem 150 firem, z nichž 121 podle své převažující činnosti spadalo do odvětví Činnosti v oblasti informačních technologií.

Firmy převzaly ceny za nejlepší udržitelné projekty

  • Zástupci českých a slovenských firem si převzali ceny Sustainability Star za nejlepší udržitelné projekty.
  • Ocenění je doprovodným programem Czech & Slovak Sustainability Summitu, nové akce na podporu udržitelných postupů v České republice a na Slovensku.
  • Vědecká rada složená ze špičkových akademiků v oblasti udržitelnosti vybrala z 36 nominací 12 nejlepších projektů.

Praha, 21. dubna 2023

Dvanáct úspěšně realizovaných udržitelných projektů získalo během slavnostního galavečera prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu historicky první ocenění Sustainability Star neboli Hvězdy udržitelnosti za rok 2023. Projekty vybrala vědecká rada summitu, kterou tvoří dvanáct špičkových vědců zaměřených na udržitelnost v České republice a na Slovensku. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo 20. dubna 2023 v pražském kongresovém centru WPP Campus a programem hosty provedl oblíbený moderátor a dramaturg Čestmír Strakatý.

Organizátorem Sustainability Star a Czech & Slovak Sustainability Summitu je společnost ATOZ Group, přední pořadatel B2B akcí a vydavatel odborných časopisů na českém a slovenském trhu. Vedoucí partner ATOZ Group, Jeffrey Osterroth, vysvětlil důvody pro vznik ocenění: „Na zdejších trzích existuje množství úspěšných udržitelných projektů, které skutečně pomáhají životnímu prostředí nebo společnosti. Těmto projektům se ale nedostává patřičné publicity. Jsme přesvědčeni, že je důležité, aby se lidem a podnikům, které za nimi stojí, dostalo zaslouženého uznání a aby se jejich nápady mohly inspirovat i další firmy a manažeři pro udržitelný rozvoj.“

Jak vysvětluje Kateřina Osterrothová, manažerka skupiny ATOZ Sustainability ve společnosti ATOZ Group, bylo důležité posunout propagaci projektů vybraných vědeckou radou summitu udržitelnosti na další úroveň. „Sestavili jsme radu plnou vědeckých kapacit, aby z 36 nominovaných projektů vybrala ty, které budou prezentovány v programu konference prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu. Jakmile jsme však viděli kvalitu vybraných projektů, věděli jsme, že jejich pouhá prezentace na summitu nestačí. Proto jsme udělali něco navíc a spustili nový program ocenění, abychom vítězným projektům – skutečným hvězdám udržitelnosti – poskytli co největší propagaci.“

Jaké udržitelné projekty zvítězily?

Vítězné projekty představují skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých firem po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy.

Uvádíme názvy vítězných projektů, jejich přihlašovatele i stručnou charakteristiku.

 Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety

Avery Dennison Praha

Global MDO je udržitelnější, přizpůsobitelná samolepicí fólie navržená tak, aby zlepšila značení napříč všemi typy aplikací, od potravin až po domácí a osobní péči. Fólie orientovaná ve směru výroby je navržena tak, aby poskytovala rovnováhu tuhosti a přizpůsobivosti, která umožňuje optimální aplikační okno, a aby vyhovovala dnešním potřebám v oblasti konverze, tisku a aplikací. Moderní materiály podporují čistou recyklaci plastových obalů, zvyšují dostupnost recyklátu a optimalizují náklady v celém dodavatelském řetězci. Na konkrétním příkladu byla demonstrována 82% redukce spotřeby vody a 74% úspora emisí oxidu uhličitého.

Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství

Biopekárna Zemanka

Vizí Biopekárny Zemanka je svět, ve kterém se podniká s úctou k přírodním zdrojům, lidem a zároveň ekonomicky úspěšně. K takovému světu patří minimalizace odpadu, a proto firma rozvíjí dva projekty s těmito cíli: bezobalový prodej a cirkulární pečení. Záměrem je minimalizace tvorby odpadu v obalových materiálech a v jídle. Díky bezobalovým výdejníkům Biopekárna Zemanka každoročně ušetří několik kilogramů papíru a plastu, které se běžně používají k balení sušenek a krekrů. V rámci tzv. cirkulárního potravinářství dokáže ročně zpracovat zhruba tunu kvalitní a výživné suroviny, pro kterou zatím neexistovalo využití. Cílem společnosti je nadále rozšiřovat dané projekty – bezobalové systémy nabízí např. kancelářským provozům. Zaměstnanci podniků si mohou v bezobalovém výdejníku koupit svačinu, a nevytvoří při tom žádný odpad. V oblasti cirkulárního potravinářství je cílem dál rozšiřovat síť odběratelů, aby se výrobky dostaly k co nejširšímu počtu zákazníků a firma mohla ve výrobě zpracovávat větší množství dosud nevyužívané suroviny.

První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny

ČEZ

Kromě klasických elektráren provozuje společnost ČEZ i tři přečerpávací a na jedné z nich – ve Štěchovicích – testuje plovoucí fotovoltaiku. Do provozu byla uvedena v lednu 2022, původní výkon 21,6 kWp byl na podzim zvýšen na 87 kWp a letos na jaře byla „plovoučka“ připojena do distribuční sítě a dodává bezemisní elektřinu. Fotovoltaiky na vodních nádržích nezabírají cennou půdu. Panely se v blízkosti vodní hladiny lépe ochlazují, zvyšuje se jejich účinnost, snižují odpařování vody a pomáhají udržovat a zlepšovat její kvalitu. Dosavadní provoz ukazuje, že panely si nestíní, na malou vodní plochu lze instalovat vysoký výkon, výroba energie je rovnoměrná během celého dne a sklon panelů je méně náročný na údržbu. Otestováno bylo zatížení sněhem a demontáž je snadnější než na zemědělských plochách. FVE po načerpání vody do horní nádrže plave na nejvyšší kótě hladiny. Když energetická soustava kapacitu nádrže vyčerpá, ocitá se hladina o 8,7 metrů níže. Celá konstrukce je fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže.

Elektromobilita v nákladní dopravě

Dachser Czech Republic

Projekt logistické společnosti Dachser Czech Republic řeší lokálně bezemisní zásobování centra Prahy a Hradce Králové. Od února 2021 jako první logistický provider v České republice spustil distribuci paletových zásilek e-cargokolem. V rámci projektu využívá Dachser nákladní elektrokola a rozvozové vozidlo na elektrický pohon a dosahuje snížení uhlíkové stopy v centru obou měst při zachování maximální spolehlivosti doručování. Projekt je nyní těsně před napojením na lokálně bezemisní pravidelnou linku sběrné služby na nejfrekventovanější trase společnosti, mezi pobočkami Hradec Králové a Kladno.

Udržitelnost a tepelná čerpadla

Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic

Tepelná čerpadla snižují energetickou náročnost při vytápění a chlazení budov. Napomáhají splnění cílů dekarbonizace a zároveň navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Použitá chladiva tepelných čerpadel představují součást oběhového hospodářství, protože po ukončení životnosti čerpadel se dají znovu využít. Za přispění EU vznikla mezinárodní online burza Retradeables, jejímž cílem je co nejméně použitých F-plynů likvidovat a co nejvíce recyklovat. Program „L∞P by Daikin“ podporuje zpětný odběr chladiv ze zařízení s ukončenou životností, která se po recyklaci znovu využívají v nových výrobcích. Na případových studiích z ČR (rodinný dům i administrativní budova) byly demonstrovány konkrétní úspory emisí CO2 tepelnými čerpadly i možné úspory fosilního plynu díky tepelným čerpadlům.

Prevenční program pro odolnější krajinu

Kooperativa pojišťovna, Pábení

Cílem programu je zvyšovat odolnost krajiny proti záplavám pomocí krajinných opatření blízkých přírodě, a tím přispívat k adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vybraným obcím nabízí Kooperativa úhradu studie proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina, jejímž výstupem je přehled možných přírodě blízkých opatření v krajině, která snižují riziko záplavy. Po realizaci opatření dochází ke zvýhodnění pojistné smlouvy obce. Do programu se zapojují další partneři, např. Erste Grantika či Nadace Partnerství. V roce 2022 proběhl pilot, kterého se účastnilo sedm obcí, letos se přidá dalších deset sídel.

Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům

Lidl Česká republika

V roce 2018 se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Daný závazek byl splněn již koncem roku 2022 a změny se projevily u celé řady výrobků – ať už se jedná o zmenšování obalů, ztenčování fólií nebo o úplné odstraňování plastů. Řetězec se zavázal také k tomu, že do roku 2025 budou obaly privátních značek obsahovat 25 % recyklovaných plastů. Jejich podíl v sortimentu nyní tvoří 18 %. Čtvrtinu rPET obsahují 1,5l lahve pramenité vody Saguaro, obaly kávového nápoje značky Milbona tvoří až 50% recyklát. Ze 100% recyklátu jsou pak většinou vyrobeny obaly drogistických výrobků nebo vybrané nepotravinářské spotřební zboží. Ve spolupráci se společností Kaufland spustil Lidl ve vybraných prodejnách pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek.

Udržitelnost a výzvy pro manipulační techniku

Linde Material Handling Česká republika

Studie na téma využití vodíku pro manipulaci s materiálem se zabývá tématy emisí, druhy pohonů a inovační technologií vodíku. Pro každé z paliv jsou spočítány faktory emisí CO, CO2 a NOx a cen (elektrická energie, plyn, nafta a vodík). Vodík je klíčové téma z důvodu emisní neutrality, ale je potřeba připomenout, že ne každý vodík je „bezemisní“ a pomáhá k neutralitě. Společnost Linde Material Handling vsadila na tuto technologii a začala si vyrábět vlastní palivové články. Zda byl tento krok správný, se dozvíme brzy. Nápovědou nám může být reálný vodíkový projekt, který byl zrealizován v Linde v Německu.

Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice

Orkla Foods Česko a Slovensko

Projekt v jednom ze závodů Orkla (Hamé Babice) řeší stabilizaci čerpání a úpravu vody na požadované parametry vyhovující technologiím, využití tepelného potenciálu těchto vod a následné znovuvyužití pro potřeby sterilace, kdy nakonec nebylo ani zapotřebí chladicích věží. Společně s FVE na nové budově druhé vodárny je energetická potřeba rekuperace z hlediska vody neutrální. Díky tomu je možné ochránit zdroje vody (potenciál snížení až 75 % vod ze studní) a vlivem dimenzování technologie rekuperace (90 m3/h) i značné množství energie. Projekt zachrání takové množství vody, která by pokryla spotřebu obyvatel v menším městě.

Ekologická prodejna Skuteč

Penny Market

Penny ve Skutči je prvním celodřevěným obchodem tohoto typu v ČR, při jehož stavbě byly využity CLT dřevo, BSH nosníky a dřevěné fasády ThermoWood. Prodejna je současně vybavena úspornou technologií chlazení a klimatizace EasyCool s ekologickým chladivem. O snížení spotřeby energií se od jara 2023 postará rovněž střešní FVE, další redukci spotřeby zajišťují LED světla pro externí i interní osvětlení. Obchod také zákazníkům nabídne dobíjení elektromobilů u dobíjecí stanice. Současně dochází k úpravám okolí, kdy vznikne 3350 m2 květnaté louky doplněné keři a bude vysázeno 20 nových stromů. V rámci podpory včelstev a hmyzu opylujícího rostliny budou na jaře instalovány včelí úly a hmyzí domečky.

Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici

Plzeňský Prazdroj

Projekt Pro chmel, který inicioval Plzeňský Prazdroj společně s Microsoftem a zástupci české chmelařské komunity, spojil odborníky z celého světa s cílem pomoci českým chmelařům adaptovat se na klimatickou změnu. Na šesti chmelnicích na Žatecku umístili senzory, jež sledují klimatické podmínky, teplotu a vlhkost půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, které pomocí průtoku živin hlídá zdraví i míru stresu rostlin zevnitř. Sesbíraná data, satelitní snímky a historické údaje jsou analyzovány pomocí umělé inteligence. Ta pomáhá pochopit, jak chmel reaguje na vnější podmínky. Výstupem projektu bude mobilní aplikace, která pěstitelům poradí, jak zacházet s vodou a dalšími zdroji efektivněji.

Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov

Správca zálohového systému

Slovenský zálohový systém vysoko presiahol zákonom stanovený cieľ pre mieru návratnosti už v úvodnom roku fungovania. Spoločným úsilím sa Slovákom podarilo vyzbierať viac ako 820 miliónov zálohovaných obalov, pričom na trh bolo uvedených približne 1,1 miliardy. Zálohový systém na Slovensku tak dosiahol mieru návratnosti 71 %. Pred spustením zálohového systému sa do obehu vracalo triedeným zberom iba 60 % plastových fliaš. Vďaka zavedeniu záloh došlo k poklesu nápojových obalov odhodených v prírode. Analýzy spoločnosti ENVI-PAK ukazujú, že zatiaľ, čo v roku 2020 tvorili vo vyzbieranom odpade plechovky 21 % a PET fľaše 18 %, na jeseň roku 2022 to boli už len 4 % plechoviek a 5 % PET fliaš.

Vědecká rada – záruka nezávislosti ocenění

Projekty vybrala vědecká rada prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu, v níž zasedali tito odborníci:

  • prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze (předseda);
  • prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
  • prof. Ing. Jan Vymazal, CSc, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze;
  • doc. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT;
  • Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
  • Ing. Jan Pivoňka, Ph.D., Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze;
  • Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze;
  • RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
  • Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
  • Mgr. Alexander Ač, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR;
  • Anna Pasková, M.A., Ministerstvo životního prostředí ČR;
  • Mgr. Daniel Hájek, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Na závěr slavnostního ceremoniálu byly také uděleny zvláštní ceny třem nejlepším projektům z 12 hvězd udržitelnosti, to znamená projektům, které získaly nejvíc bodů od porotců během hodnocení. Tři nejlepší projekty roku 2023 jsou:

  1. Elektromobilita v nákladní dopravě od společnosti DACHSER Czech Republic a.s.
  2. První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny od společnosti ČEZ, a. s.
  3. Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice od společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko a.s.

Pořadatelé ocenění Sustainability Star usilují o to, aby se o těchto úspěšných projektech a odbornících, kteří je realizovali, dozvědělo co nejvíce lidí. ATOZ Group bude o projektech komunikovat ve vlastních B2B časopisech pro maloobchodní komunity v České republice a na Slovensku (Zboží&Prodej, resp. Tovar&Predaj), pro logistické a dopravní profesionály (Systémy Logistiky CZ a SK) a pro obalové profesionály (Svět balení). Organizátoři také připravili řadu dalších mediálních partnerů pro B2B komunikaci. V neposlední řadě se hlavním mediálním partnerem programu cen stalo Active Radio, které se zavázalo informovat o vítězných projektech ve svých rádiích, mezi něž patří dvě z nejposlouchanějších stanic v České republice, Frekvence 1 a Evropa 2. Kromě toho mohou společnosti používat loga Sustainability Star 2023 ve své vlastní komunikaci.

Více o ocenění Sustainability Star 2023 včetně fotek a loga ke stažení zde

 

Další posun v částech balíčku Fit for 55

Poslanci Evropského parlamentu 18. 4. 2023 odhlasovali návrhy z oblasti snižování emisí skleníkových plynů – tedy stěžejního cíle klimatických politik EU. Dohodu z prosincového trialogu, kterou pomohlo dojednat ještě české předsednictví, 25. 4. potvrdily i členské státy. Nové předpisy vyjdou v příštích týdnech v Úředním věstníku Evropské unie, čímž se legislativní proces na evropské úrovni formálně ukončí a začnou běžet termíny pro národní transpozici.

Hlavním nástrojem pro snižování emisí v EU je systém obchodování s emisními povolenkami (ETS), který zpoplatňuje vypouštění emisí CO2 velkými emitenty z oblasti průmyslu a energetiky. Poslanci na plénu schválili dohodu z trialogu na úpravě systému tak, aby se emise v zahrnutých odvětvích snížily do roku 2030 o 62% oproti roku 2005. Systém nově zahrne větší okruh znečišťovatelů, zvýší tempo snižování emisí a postupně ukončí přidělování emisních povolenek zdarma vybraným odvětvím. Schválený text taktéž nově počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy (tzv. ETS II), což má motivovat k přechodu na čistší paliva v dopravě a narovnat situaci v sektoru budov, kde nyní část spotřebované energie na vytápění cenu emisí zahrnuje (elektřina a dálkové teplo) a část nikoliv (plyn či uhlí v kotlích v domácnostech). Náklady na vytápění i dopravu tedy vzrostou. Vybrané prostředky z obou systémů pak mají sloužit na financování přechodu na čistší technologie v rámci Modernizačního, Inovačního a nově zřízeného Sociálního klimatického fondu.

Poslanci taktéž odsouhlasili vytvoření mechanismu pro uhlíkové vyrovnání na hranicích (CBAM). Tzv. uhlíkové clo budou muset při vstupu na evropský trh zaplatit dovozci vybraných produktů, na které se v EU vztahuje systém obchodování s povolenkami. Z počátku se bude jednat o dováženou elektřinu, železo, ocel, hliník, cement, hnojiva a výrobky z nich. Výše cla bude rozdílem mezi cenou emisí uhlíku v zemi výroby a cenou povolenky v EU.

POHLED SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

„Průmyslové firmy počítají s cíli dekarbonizace a transformací odvětví. Nezbývá ale než doufat, že až dojde k finálnímu schválení, tak se legislativa v této oblasti na delší dobu ustálí. Aktuální změny legislativy se totiž schvalují pouhé 3 roky od poslední revize, což ke stabilitě a předvídatelnosti podnikatelského prostředí nepřispívá. Ne všechny schválené změny navíc lze hodnotit pozitivně,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.

„V žádných scénářích dosažení cílů Fit for 55 předložených Evropskou komisí nebylo počítáno s cenou emisní povolenky 100 eur/t nyní a ani v roce 2030. Rozsah regulace jsme tak od předložení návrhu Evropskou komisí považovali za zbytečně excesivní pro dosažení stanových cílů. Takto vysoké ceny povolenky mají samozřejmě vliv na konkurenceschopnost evropského průmyslu a to přímo v odvětvích pod EU ETS i nepřímo skrze ovlivnění ekonomiky tradičních zdrojů v elektroenergetice, což přispívá k vyšší ceně elektřiny,“  dodává.

„Je taktéž otázka, jak bude fungovat CBAM v praxi. Klíčové bude jeho správné nastavení a pravidelné vyhodnocování, aby představoval skutečně účinný nástroj boje proti úniku uhlíku. Pokud nebude funkční, tak to je zásadní problém pro evropskou konkurenceschopnost průmyslu. Byť pozitivně vnímáme, že CBAM by měl řešit konkurenci dovozu v rámci vnitřního trhu, zrušení bezplatného přídělu povolenek znevýhodní evropské producenty při exportu na jiné trhy, kde stále budou konkurovat výrobcům ze zemí, kde emise zpoplatněny nemají. V současnosti si nejsme jisti, že CBAM bude dostatečně motivovat ostatní světové výrobce ke snižování vlastní uhlíkové stopy,“  doplňuje Čížek.

Dekarbonizovat energeticky a emisně náročná odvětví je výzvou pro příští dekády. Jsme proto rádi, že se podařilo zachovat a v řadě případů i navýšit prostředky, které mají těmto odvětvím s transformací pomoci, což je klíčové z hlediska udržení produkce v EU a tím i zaměstnanosti v často nejzranitelnějších regionech.

Jaroslav Hanák: Někdo musí mít odvahu říkat věci natvrdo

V květnu po 12 letech skončí éra Jaroslava Hanáka v roli prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jeho nástupce převezme Svaz v mimořádně těžké době. „Pro nového prezidenta, představenstvo i sekretariát to bude nesmírně těžké. Chci ale věřit, že tuto složitou dobu společně zvládnou,“ říká Jaroslav Hanák v rozhovoru pro časopis Spektrum, který je zároveň jedním z jeho posledních rozhovorů v čele SP ČR.

Hanak 2020 schody

Máte za sebou 20 let v představenstvu a 12 let jako prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pamatujete si, kdy jste do kontaktu se Svazem přišel poprvé?

Bylo to v roce 1994, kdy jsem s prezidentem Svazu dopravy Otou Slavíkem přišel skromně na valnou hromadu Svazu průmyslu mezi velké průmyslníky. Já, malý dopravce, přišel mezi mohutné a úspěšné giganty českého průmyslu, a v kachlíkárně Dopravního podniku jsme se je snažili přesvědčit, že by bylo správné, kdyby se průmysl a doprava spojily v jednu velkou podnikatelskou sílu, protože spolu souvisí. Doprava je totiž na začátku i na konci průmyslového procesu. Nejprve naváží materiál a suroviny potřebné k výrobě a poté pomáhá exportovat výsledné produkty do celého světa. Spojení tedy bylo logické. Když si na to ale vzpomínám, tak to bylo nesmírně náročné. Čelili jsme s Otou Slavíkem nepříjemným otázkám, jako například, jestli vůbec budeme mít na zaplacení členského příspěvku. Nakonec se ale hlasovalo a většina byla pro. Hodně tomu tenkrát pomohl tehdejší prezident Svazu Štěpán Popovič, který pochopil provázání mezi průmyslem a dopravou a věděl, že je potřeba Svaz posílit. No a pak, protože jsem neodbytný člověk, který když něco dělá, má to dokonalé, tak jsem požádal i o změnu názvu, což už pro některé představitele Svazu bylo na infarkt. Ale nakonec i tohle překvapivě prošlo a od té doby funguje Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

V jeho čele jste od roku 2011, jste tak nejdéle sloužící prezident Svazu v jeho novodobé historii. Čím jste dokázal členské firmy a svazy přesvědčit, aby si vás opakovaně zvolili prezidentem?

Těžko říct. Asi svým nezvyklým stylem vystupování, chováním a razantností. Ono se nikomu nechce udělat si nepřátele mezi politiky nebo odboráři. No a Hanák s tou svou povahou asi vyhovoval, protože nikdy jsem snad žádného protikandidáta neměl. Je to samozřejmě v uvozovkách řečeno, ale nějak takhle to asi bylo.

Co hlavního se podle vás za dobu, kdy jste v čele svazu, podařilo?

Asi nejvíce hrdý jsem na tom, že Svaz udržel svoje postavení a stabilizoval se. Svědčí o tom i to, že za těch 12 let jsou kolem mě víceméně stále stejní viceprezidenti. Za celou tu dobu se navíc Svaz omlazoval a hlavně se stabilizoval sekretariát, který je dnes na špičkové odborné úrovni. Z toho mám opravdu velkou radost a přeju novému prezidentovi, aby si aparát lidí udržel a ještě ho posílil.

Je naopak něco, co se pod vaším vedením nepodařilo dotáhnout do konce?

Nepodařila se nám dotáhnout řada věcí na legislativní úrovni. Určitě ale nemám radost z poklesu zájmu o technická vzdělání a učňovské školství. I když jsme před několika lety měli krásný rok průmyslu a technického vzdělávání, kdy jsme po celé zemi ukazovali, že průmysl není jenom špinavá práce, ale že jsou to moderní, automatizované, nádherné firmy, tak pochopení politické reprezentace jsme nenašli. Hlavní vina je v tom, že za celou dobu mého prezidentování se během 11 let vystřídalo 11 ministrů školství. Když to zprůměrujeme, tak v podstatě ani jeden školní rok nezahájil a neukončil ten samý ministr. To je otřesné. Je to i chyba premiérů, že tuhle oblast podceňovali a neuměli najít správného odborníka, který by školství opravdu táhl. Nastavení nějaké změny strategie ve školství je přitom úkol možná na 20 let. A my jsme tuto šanci zatím nevyužili. Bohužel nemáme kvalitní technické a učňovské školství, výuka jako taková také pořád není tak flexibilní, jak bychom si přáli. Děti musíme více vést k tomu, aby uměly pracovat v kolektivu, jako se to učí na anglosaských školách. Týmové projekty, úkoly, společná práce, flexibilita, jazykové znalosti. Bez toho se v moderním světě neobejdou. Systém našeho školství je ale zkostnatělý a potřebám jednadvacátého století neodpovídá.

V jakém stavu předáváte Svaz průmyslu svému nástupci?

Myslím, že jsme respektovaná instituce. Máme své postavení v tripartitě, silnou pozici směrem k vládě i odborům. Naši viceprezidenti jsou zapojeni i v evropských strukturách. Máme podle mě personálně velmi dobře obsazené představenstvo, což doufám, bude platit i pro to nové. A hlavně sekretariát, tedy výkonný aparát Svazu, je podle mého názoru momentálně asi nejlepší v historii. Ale to není moje zásluha, to je práce všech, co se na tom podíleli. Takže bych řekl, že předávám Svaz stabilizovaný, v dobré kondici, ale v těžké době.

Jak složité to váš následovník ve funkci bude mít? 

Nový prezident bude Svaz přebírat v době, kdy je nejhorší situace v oblasti veřejných financí. Není ještě definitivně dořešená energetická krize a nebude jasno, jak se bude hýbat křivka inflace. Pro nového prezidenta, ale i představenstvo a sekretariát, to bude nesmírně těžké. Všechno budou muset směřovat k tomu, aby věděli, kam přesně mají Svaz i samotný průmysl vést, jak zajistit co největší předvídatelnost a jak udělat tu potřebnou reformu ekonomiky na vyšší přidanou hodnotu. Chci věřit, že to společně zvládnou.

Velkou zkouškou pro Svaz bylo loňské předsednictví v Radě EU. Jak jsme v ní obstáli? 

Podle mě velmi dobře. To, co jsme předvedli při předsednictví v Radě EU, byla profesionální práce. Kromě sekretariátu na tom má velký podíl i vedoucí naší bruselské kanceláře, která odvádí skvělou práci. Myslím si, že klíčoví lidé z Evropské komise i Evropského parlamentu nás dneska znají, a to je výborná zpráva pro nás jako Českou republiku, tak pro Svaz.

Už 20 let se účastníte jednání tripartity, od roku 2011 jste jejím místopředsedou. Jak se za tu dobu jednání sociálních partnerů proměnila? 

V počátcích, což bylo převážně období pravicových vlád, především tedy v době Klausovy, Topolánkovy nebo Nečasovy vlády, premiéři a ministři sociální dialog nebrali tak vážně. Hodně se změnilo, a může si o něm každý myslet, co chce, když byl premiérem Bohuslav Sobotka. Ten si nás poslechl a uznal naše právo na to, že v sociálním dialogu musíme mít stejně rovné slovo, jako má vláda, a musíme mít šanci projednávat témata nejenom sociální, ale i ekonomická. Čili od startu Sobotkovy vlády jsme my i zástupci odborů mohli přinášet témata. Rozšířila se také práce expertních nebo pracovních týmů, do jednání tripartity se zavedl pořádek a pravidelnost. Opakovaly se také některé pravidelné klíčové body, jako třeba výstavba dopravní infrastruktury, čerpání evropských fondů a další. Takže v tom začal být řád a ten se až do dnešních dnů až na drobnosti dodržuje. Že to takhle běží, považuju za vůbec největší úspěch celé tripartity.

Jak moc je sociální dialog pro chod naší společnosti a ekonomiky důležitý?

Já považuju sociální dialog a sociální smír za klíčovou věc. Protože klid ve společnosti, klid na práci majitelů firem, manažerů i zaměstnanců je strašně důležitý. Zažil jsem drtivou manifestaci žlutých vest na Champs Elysées, když jsem ve Francii přebíral nějaké ocenění. Byl jsem ubytován v hotelu kousek od Champs Elysées. Když jsem v televizi tu demonstraci viděl, tak já, zvědavý Hanák, jsem si říkal, že se tam půjdu podívat. No, a když jsem viděl ty hrůzy, co se tam děly, tak jsem měl ve svém věku co dělat, abych utekl a stihl se schovat v hotelu, aby se mi něco nestalo. Takovou situaci bych rozhodně nikomu nepřál a nechtěl bych se dožít toho, abychom ji zažili i v naší zemi. I když jsem si vědom složitostí a těžkostí doby, které u některých skupin můžou vést k radikalismu, tak doufám, že takový národ nejsme. 

V posledních třech letech ovšem napětí ve společnosti roste. Jak těžké bude udržet sociální smír do budoucna?

Záleží, kdo bude ve vedení země, kdo bude reprezentovat podnikatele a odbory. Jestli udržíme pravidla slušnosti a budeme se chtít domluvit, tak to bude dobré. Přál bych si to, má to ovšem několik ale. Podívejme se třeba na Covid. To byla těžká doba, kterou do té chvíle nikdo nepoznal. Celosvětová pandemie, kterou naše vláda v počátku nezvládala dobře. Důkazem je i počet mrtvých na 100 000 obyvatel, z čehož nemůže mít nikdo radost. Ale i v té nejkritičtější době, kdy odbory a hlavně sociální demokracie měly jiný názor na vývoj epidemie a chtěly lockdown na Velikonoce, jsme jako zaměstnavatelé šli za ministrem průmyslu a premiérem a vysvětlili jim, že by to nebylo rozumné. Zničilo by nám to odběratelsko-dodavatelské vztahy. Ukázala se při tom jedna věc, síla vztahu vedení firem a zaměstnanců, když jsme nabídli premiérovi, že zajistíme povinné testování celé naší ekonomice. Byla to opravdu velká odvaha, protože reakce lidí jsme nemuseli dobře odhadnout. Ale kdo z nás byl přímo ve firmách, promluvil se zaměstnanci a vysvětlil jim, že je lepší nosit roušky a testovat se pravidelně každý týden, než kvůli přibývajícím nakaženým zavřít fabriku a přijít o práci. Díky tomu jsme to vlastně skvěle zvládli. Zároveň to byl spolu s očkováním klíčový moment, který pomohl pandemii zklidnit. A právě na tomto příkladu ukazuju, že síla umění dohodnout se, jít mezi lidi a říct jim pravdu, co je bílé a co černé, je neuvěřitelně důležitá. Na to by všichni měli myslet.

Byla tato hrozba úplného lockdownu na Velikonoce před dvěma lety tím nejkritičtějším okamžikem sociálního dialogu, co pamatujete?

Byl to velmi těžký moment. Protože Josef Středula s odboráři a sociální demokracií prosazovali lockdown opravdu důrazně. Měli za sebou i část zdravotnických odborníků. Takže my jsme najednou na lodi byli sami. Nakonec se nám tedy podařilo vládu přesvědčit. Bylo to hodně těžké a vypjaté, jednalo se celý víkend, i v noci. Takže to byla jedna z nejvypjatějších situací. Podobná byla celá ta doba, když začala válka na Ukrajině a začaly najednou dramaticky růst ceny elektřiny, plynu i pohonných hmot. To byl takový druhý nejtěžší okamžik v posledním období. Najednou se ve společnosti říkalo, že v zimě budeme mrznout, nebudeme mít čím topit. Národ se ale zase dokázal semknout, lidé i firmy začaly šetřit, za což jim patří obrovský dík. 

Jak těžké je vyjednávat a najít shodu společně s odbory?

Je potřeba rozlišit, že jiné jednání je na firemní úrovni, kde odboráři jako zástupci zaměstnanců přímo pracují a ví, co je možné a co ne. Tam je dohoda a chuť domluvit se vždy mimořádná. Protože obě strany chtějí, aby firma fungovala. Oproti tomu na vrcholové úrovni jsme schopni se s odborovými centrálami domluvit na některých věcech, které jsou ve prospěch země, jako je hospodářská politika, surovinová či energetická politika, podpora exportu a všechno, co s tím souvisí. Přijde-li na vyjednávání o minimální mzdě, tak samozřejmě obě strany donekonečna říkají svoje stanovisko a nikdy, a to se musím přiznat, že i třeba mojí vinou, jsme se s odbory na minimální mzdě nedomluvili. Pouze jednou jsme se dokázali domluvit na valorizačním mechanismu, ale jedna z odborových centrál před podpisem nakonec cukla. Myslím, že pro budoucí zástupce podnikatelské sféry bude vyjednávání o minimální mzdě s odbory asi jeden z nejtěžších oříšků, co je čeká.

Vy jste i dlouholetým členem krajské tripartity v Olomouckém kraji. Jak se liší jednání tripartity v regionu od těch na celostátní úrovni?

Je tam obrovský zájem všech stran o daný region. Zástupci kraje od nás podnikatelů a také od zástupců odborů slyší, v jakém stavu jsou firmy, co by se mělo udělat pro jejich podporu, ať už to je třeba učňovské školství, stav dopravní infrastruktury a řada dalších věcí. Takže velká výhoda krajských tripartit je, že jsou výrazně konkrétnější. Jednání jsou přímo o té oblasti, kde člověk žije a podniká, takže k tomu má výrazně bližší vztah a ještě enormnější zájem, aby se s ostatními stranami dohodl a vše fungovalo.

Jako prezident jste do zahraničí vedl desítky podnikatelských misí v doprovodu našich ústavních činitelů. Které považujete za nejúspěšnější? 

Za strašně důležité považuji mise mířící do neprobádaných oblastí, o kterých jsme jako podnikatelské svazy říkaly, že by se měly navštívit. To byla zejména jihovýchodní Asie, bývalé země SNS nebo Afrika, která je až do dnešních dnů vládními představiteli pořád nedoceněná. Rád jsem jezdil i na mise, kde se třeba konala světová výstava Expo. Tam bylo vždy dobré, že tam byl představitel státu a vedle něj my, zástupci českého byznysu a české firmy, které se mohly pochlubit českým stánkem při jeho otevření. Vždy jsem u toho byl hrdý na Českou republiku a naše podnikatele.

Na co v souvislosti s podnikatelskými misemi nejraději vzpomínáte?

Třeba na to, jak někteří politici mně jako šéfa delegace plus někoho, koho jsem doporučil, že má šanci na větší obchod, brali i za politickou reprezentací dané země. To bylo vždy ohromně důležité a osobně jsem měl velkou radost, když jsem mohl místnímu ministrovi předat brožurku s našimi podnikateli a říct mu, co s sebou máme za výjimečné firmy a z jakých odvětví. Rád vzpomínám také na samotné podnikatele, kteří se misí účastní. Za desítky cest, co jsem absolvoval, se mnozí jejich účastníci opakovali a naopak někteří další přibývali. Třeba nedávné cesty do Vietnamu a Malajsie se zúčastnila řada mladých a úspěšných podnikatelů. Během mise se vzájemně poznali, seznámili se i s členy delegace a vznikla mezi nimi řada přátelství. Z toho mám obrovskou radost. Protože nejen z byznysu uzavřeného na misi, ale i ze vzájemné spolupráce mezi sebou doma potom firmy můžou těžit.  

Jsme jako Češi dobrými podnikateli?

Tradici podnikání máme skvělou. Ať už z dob první republiky nebo Rakouska-Uherska, kdy tu byl Baťa, Sodomka nebo třeba Klement. Nemáme se vůbec za co stydět, protože my v řadě odvětví a oborů máme super špičky. Vzpomeňme třeba na Petra Kellnera. Co dokázal, jaký to byl opravdu multimilionář a skvělý vizionář s diverzifikací byznysu. Nebo třeba Zbyněk Frolík se svým Linetem a další a další osobnosti. Podnikat tady v zemi prostě umíme a měli jsme, respektive stále máme podnikatelské hvězdy. Když jsem například viděl, jakou strukturu podnikání má letošní podnikatel roku Jakub Havrlant, jak začínal, co všechno dělá, jaké má vize, tak klobouk dolů. Ta mladá generace, která chce podnikat, má na co navazovat a může vyniknout.

Máme už více než 30 let po sametové revoluci. Zvykla si na podnikání a život v tržní ekonomice i naše společnost?

Řeknu to po pravdě, jak to cítím. Já si nesmírně vážím každého, kdo podniká. Ať je to OSVČ, malá, střední, velká firma, nadnárodní firma, to je úplně jedno. Respekt mám ke všem, bez rozdílu. Ale naše společnost bohužel ještě nevyzrála na to, aby si těchto lidí vážila. Oni nám přitom dávají práci a táhnou tuhle zemi. My jsme se ale bohužel těmi dvěma totalitními režimy, které jsme v minulém století zažili, povahově trošku pokřivili. Hodně se u nás probudila závist a nenávist. Někomu druhému, a to i když je to náš příbuzný nebo kamarád, nedokážeme přát úspěch. I 30 let po revoluci to pořád dost dobře neumíme. Mrzí mě to, protože třeba ve sportu to dokážeme. Jsme schopni za zlatou v Naganu zaplnit Staroměstské náměstí a všichni plakat a bouchat šampaňským. Ale že tady máme Kellnery, Frolíky a další excelentní špičky světového podnikání, tak to neumíme překousnout, protože vidíme jenom jejich peníze. Vadí mi to, ale to se asi do konce mého života nezmění.

Průmysl v blízké době čekají velké výzvy. Ať už kvůli digitalizaci, automatizaci, změně klimatu. Jaké obory podle vás čeká největší proměna a hrozí, že některé z nich zcela zaniknou?

Na to se velmi těžko odpovídá. Protože pracuji celý život v dopravě, tak mám rád automobilový průmysl. A já věřím v jeho budoucnost. Kdysi jsem v nějakém rozhovoru říkal, že mě trošku mrzí, že už tady nebudu, kdy autobusy a kamiony z naší firmy budou jezdit samy. A kdo ví, možná budou jednou i létat. Ale v budoucnost automobilového průmyslu věřím. Určitě zůstanou některá odvětví, kterým se teď i díky energetické krizi nemuselo dařit, protože jsou nesmírně energicky náročné. Ale proč bychom si neměli do budoucna udržet sklářský průmysl, porcelánky nebo textilní průmysl, když jsme v těchto oborech bývaly světová špička? Musíme ovšem ve školství takovým lidem dát prostor, aby se vyučili, vystudovali a tyhle obory se zachovaly. Velká budoucnost je pak samozřejmě v IT, nanotechnologiích, biotechnologiích a vědě, cirkulární ekonomice. V tom všem jsme také dobří, nepodceňujme se. Co bych si ale moc přál a vyzývám každého podnikatele: Zkusme se každý ve firmě pokusit zvednout úroveň přidané hodnoty našich výrobků nebo služeb. Věřme si, v oblasti byznysu zvyšme sebevědomí, nebojme se konkurenceschopnosti a veškeré změny zvládneme, o tom jsem přesvědčen.

Ekonomika už několik měsíců zpomaluje, máme vysokou inflaci. Kdy se zase vrátíme do období prosperity? 

Prezident Klaus jednou řekl, že v ekonomice stejně jako v přírodě, jdou vlna za vlnou. I když Václava Klause moc nemusím, tak v tom něco je. Ta vlna za vlnou nám ukazuje, že jednou jsem nahoře, jednou jsem dole. Já věřím, že každá válka jednou skončí. Nevím, jestli to bude za čtvrt roku, za půl roku, za rok. Až to konečně přijde, napraví se i ekonomika. Jenom na konec války ale čekat nemůžeme. Jestli chce tahle vláda něco udělat pro naši zemi, musí připravit precizní opatření pro zlepšení veřejných financí. Začít přitom musí u sebe. Ministři se musí podívat, kolik zbytečných agend mají, jestli nemají nějaké zbytečné ústavy nebo instituce, zbytečný státní majetek, a jako že jich mají desítky miliard. Pak je potřeba zrevidovat daňový systém. Já vím, že se nikomu nelíbí, když se zvedají daně, ale na ten mix je potřeba se podívat.

Jaké konkrétní daně by se podle vás měly změnit?

Máme například hodně drahou práci, u ní máme skoro největší zdanění v rámci Evropské unie. Na druhé straně máme nízké majetkové daně. Zřejmě budeme muset zvedat spotřební daně na různé neřesti, když to tak řeknu. To znamená na alkohol, cigarety, hazard a možná i na nezdravé potraviny. Prostě doba posouvání péče o člověka jde tak daleko, že i tohle se bude muset řešit. A když ten mix vláda udělá co nejdřív, tak věřím, že se za pár let do úspěšné éry můžeme vrátit. Samozřejmě bude záležet na tom, jak firmy zaberou, jak se zvedne výběr daní, jak se zvedne přidaná hodnota. Ale jde to. Jen k tomu musí být schopní politici a musíme chtít všichni.

Před pár lety jste na Sněmu prohlásil, že vaším snem je dostat Českou republiku mezi top 20 ekonomik světa. Podaří se nám to někdy?

Je to moje životní přání. Pořád jsme ale někde za 30. místem. Ovšem jestli stát zlepší například povolovací řízení pro stavby, kde jsme skoro nejhorší na světě, sníží se byrokracie, zrychlí se soudnictví a podnikatelé zvednou přidanou hodnotu, tak bychom se do té dvacítky během několika let mohli dostat. Je to ale spíš hozená rukavice politikům, aby se vzpamatovali a začali s tím něco dělat.

Jste známý tím, že si zpravidla s nikým neberete servítky a říkáte věci na rovinu, což se ne každému může líbit. V minulosti se několikrát stalo, že vaše výroky veřejnost pobouřily. Zpětně viděno, volil byste dnes v některých případech trochu diplomatičtější slovník? 

Nevolil. Já jsem surový chlapec z Hané, z Drahanské vrchoviny. A vždycky jsem byl takový způsobem zvyklý jednat a mluvit, a to i na základní a střední škole. Asi to lidem v mém okolí imponovalo, protože všude mě volili předsedou a prezidentem a já nevím čím ještě. Takže někdo musí mít odvahu říkat věci natvrdo a zkusit podnikatelskou pravdu hájit i ostřejšími slovy. Bez toho to prostě nejde. Jestli si někdo myslí, že v rukavičkách vyřeší všechny věci, tak já o tom přesvědčený nejsem.

Končíte, protože jste přesvědčený, že po 70. narozeninách by podle vás člověk už žádné veřejné funkce vykonávat neměl. Přesto, nepřemlouval vás někdo z kolegů, abyste do důchodu ještě neodcházel?

Přemlouvala mě fůra lidí. Ale jestliže se jednou rozhodnete a jste zásadový, tak byste to měl dodržet. Navíc, já mám na všechno celý život nějaké cíle a chci je dodržovat. Řekl jsem, že v roce 2022 skončím se všemi funkcemi. Ve Svazu to nešlo kvůli stanovám, tak skončím až po květnové valné hromadě. Ale prostě dodržím přesně to, co jsem řekl, a nic se měnit nebude. Může mě přemlouvat kdekdo, ale v žádném případě svoje rozhodnutí nezměním.

Přesto asi úplně z veřejného života nezmizíte. Budou vás moci podnikatelé třeba na nějakých akcích Svazu dál potkávat?

Tak když mě jako seniora pozvou, tak jak říkáme u nás, tož přijdu. 

Co byste popřál českému průmyslu do dalších let?

Abychom se vrátili k předvídatelnosti. Popřál bych všem, aby měli to štěstí a objevili nebo inovovali ten správný výrobek, zvýšili s ním přidanou hodnotu a hlavně spoléhali na sebe, věřili v přátelství, v kamarádství, spolupráci mezi námi navzájem. To je asi to nejsilnější pouto, co může každého motivovat do budoucna. Buďme optimisté, mějme pozitivní myšlení i třeba v těch nejhorších dobách. Protože to je zásada lidského života a já věřím, že vždycky bude.

(Václav Rokyta)

Rozhovor vyšel v aktuálním vydání časopisu Spektrum. Celé číslo si můžete přečíst zde.

Otevřený dopis koaličním stranám ke konsolidaci státního rozpočtu

Svaz průmyslu a dopravy ČR odeslal předsedům koaličních stran otevřený dopis. Připomíná v něm příslib předsedy vlády z tripartity, že se sociálními partnery budou probíhat věcná jednání nad možnostmi konsolidace státního rozpočtu ještě před schválením vládou. Za zaměstnavatele jsou důležité zejména dopady na podnikatelský sektor. Dopis obsahuje základní principy, které by vláda při vytváření návrhů měla brát v potaz.

„Uvědomujeme si, že současný stav veřejných financí je neudržitelný. Jako hlavní plátci daní jsme proto připraveni se podílet na hledání řešení. Vláda musí ale zvážit všechny možnosti. Musí udělat primárně revizi svých výdajů, zvýšit efektivitu agend a jakékoliv daňové změny vyhodnotit nejen politicko-účetně, ale také z dlouhodobého ekonomického pohledu. Špatné nastavení daňového prostředí v Česku může například odradit investory,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Dnes jsme zaslali koaličním stranám otevřený dopis a znovu jsme vládě nabídli aktivní spolupráci na odborné úrovni při hledání řešení a vyhodnocování dopadů. Kromě prvních vstupů do diskuze jsme vládu také vyzvali ke zklidnění situace ohledně komunikace návrhů. Očekáváme, že představí reálné analýzy změn výdajové i příjmové stránky rozpočtu. Jsme připraveni se diskuse účastnit již ve fázi příprav.“