Svaz průmyslu a dopravy návrh Nařízení o kritických surovinách i související Sdělení EK vítá, neboť EU musí posílit svou ekonomickou odolnost a zmírnit rizika pro dodavatelské řetězce související se strategickými závislostmi. Prostřednictvím navrhovaného nařízení je stanoven regulační rámec na podporu rozvoje unijních kapacit, posílení udržitelnosti a oběhovosti dodavatelských řetězců kritických surovin v EU. Sdělení EK pak doplňuje opatření o podporu diverzifikace dodavatelských řetězců prostřednictvím nových mezinárodních vzájemně se podporujících partnerství.

Kritické suroviny jsou nepostradatelné pro širokou škálu strategických odvětví, včetně průmyslu s nulovými čistými emisemi, digitálního průmyslu, strojírenství, letectví, kosmonautiky i obranného sektoru. I když se předpokládá, že poptávka po kritických surovinách dále výrazně poroste, Evropa je silně závislá na jejich dovozu, a to často od téměř monopolních dodavatelů z třetích zemí (v současné době je EU v oblasti kritických surovin výrazně závislá především na Číně, která drží u mnoho z nich quasi-monopol. V současné době z Číny EU dováží například 97% své spotřeby hořčíku a prakticky veškeré těžké kovy vzácných zemin).

Ačkoliv plně podporujeme snahu Komise o podporu domácí těžby vzácných kovů, jsme vzhledem ke stávající náročnosti povolovacích procesů skeptičtí k navrhované rychlosti posílení těchto unijních kapacit a v některých níže specifikovaných aspektech považujeme za nutné návrh nařízení změnit a doplnit. Jeho smyslem musí být zejména podpora firem, aby byly schopny kritické suroviny zajistit, a podpora vývoje nových, alternativních materiálů, snižujících rizika závislosti na konkrétních zemích.

Pozici SP ČR k návrhu nařízení o kritických surovinách naleznete zde.

SP ČR zveřejnil své stanovisko k návrhu Net Zero Industry. Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem, nicméně řešení z našeho pohledu není dostatečné.

NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY K VYTVOŘENÍ RÁMCE OPATŘENÍ PRO POSÍLENÍ EVROPSKÉHO EKOSYSTÉMU PRO VÝROBU NÍZKOUHLÍKOVÝCH PRODUKTŮ (NET ZERO INDUSTRY ACT) Z DÍLNY EVROPSKÉ KOMISE

Dne 16. března zveřejnila Evropská komise návrh nařízení o čistém průmyslu (Net Zero Industry Act, NZIA). Tento je reakcí mj. i na americký Inflation Reduction Act a obdobně cílí na podporu konkrétních technologií, které mají přispět k posílení evropské soběstačnosti a odolnosti celé ekonomiky, za splnění klimatických cílů. Více informací naleznete na tomto odkazu.

Návrh obsahuje konkrétní výčet technologií především z energetiky, které mají být v příštích letech podporovány, což může být problematické z pohledu inovací a průmyslu, který musí být součástí dekarbonizace. K návrhu Svaz vypracoval ve spolupráci s členy pozici.

Přetrvávající vysoké ceny energie v EU zásadně oslabují konkurenceschopnost řady komodit a výrobků na mimoevropských trzích, ale také v některých jiných členských státech, které měly výhodnější podmínky v cenách energie. K tomu rostoucí evropská regulace či aktivní politiky ostatních globálních hráčů vyúsťují a mohou dále vyúsťovat v postupné odstavování kapacit v řadě odvětví evropského průmyslu, což jistě není v souladu se záměry „soběstačné EU“. Naopak hrozí prohlubování závislosti Evropy na dovozech vstupů a produktů.

Evropa musí brát opravdu vážně přístup globálních hráčů. Pokud chceme být soběstační v průmyslové výrobě a průmysl v EU udržet, musíme mu vytvořit podmínky, aby zůstal konkurenceschopný. A to pro všechna odvětví a zejména pro energeticky náročná odvětví. Abychom zůstali zajímavou destinací pro investory, potřebujeme například zkrátit současnou délku povolovacích procesů, snížit rozdíly v cenách energie, či nepřiměřenými regulacemi nesmíme bránit rozvoji průmyslu. I proto je třeba více zohlednit roli průmyslu v Nařízení o čistém průmyslu a přinést konkrétní jasná opatření, která investory přesvědčí o zájmu Evropy investory v Evropě podporovat, jinak může EU o řadu projektů přijít.

Předložený návrh je právě jednou z reakcí na uvedené, a proto jej Svaz považuje za důležitý.

STANOVISKO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR (SP ČR)

Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem. Navrhovaný rozsah Net-zero technologií pod NZIA ale považujeme za nedostatečný. Dokument pokrývá pouze oblasti energetiky a vodíku. Chápeme, že některé vstupní suroviny jsou řešeny v rámci Critical Raw Materials Act (CRMA), nicméně i tak není jasné, jestli se NZIA týká celého dodavatelské řetězce, jestli jsou zahrnuty výrobní technologie a procesy například pro komponenty OZE a nízkouhlíkových zdrojů (typicky např. výroby oceli pro komponenty (stožáry) větrných turbín, součástky pro vodní elektrárny, jaderné elektrárny apod.). Na obnovitelné zdroje a energetiku stejně jako na vodík nelze nahlížet odděleně. Příkladem dobré praxe může být americký Inflation Reduction Act, který pamatuje na celé hodnotové řetězce, a např. k vodíku je technologicky neutrální. Pro SP ČR je klíčové, aby byl rozsah NZIA rozšířen a vyjasněn. Preferovali bychom, kdyby se NZIA týkal celého výrobního řetězce: výrobních komponent, jejich částí a surovin.

Za nedostatečné považujeme ustanovení týkající se financování. Návrh se v podstatě omezil na cíle pro skladování vodíku, na výměnu informací a znalostí a na zjednodušení povolování pro určité typy technologií, neřeší ale druhou stranu mince, tj. jak zajistit dostatečné finanční prostředky. Návrh by měl být spíše otevřen různým zdrojům financování a neměl by obsahovat konečný výčet možných fondů, pro budoucí flexibilitu systému a zohlednění aktuálních potřeb. Pokud nebude zajištěno nové financování, je třeba zajistit flexibilitu u stávajících zdrojů, aby jednotlivým členským státům nebránila v podpoře např. z evropských zdrojů díky povinným pravidlům tematické koncentrace, indikátorů apod.

Obecně by také bylo vhodné, aby se návrh zaměřoval jak na výzkum nových technologií (research), výrobu technologií (manufacturing), tak i na jejich umístění do praxe (deployment), tomuto by měly být přizpůsobeny i povolovací procesy, financování, atd.

Celou pozici SP ČR naleznete zde.

Průmyslová produkce v únoru vzrostla meziročně o 2 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 2,6 %. Bez příspěvku automobilového průmyslu, který meziročně vzrostl o čtvrtinu, by ovšem znaménko výsledku bylo opačné. Slušné hodnoty meziročního tempa za měsíc únor zaznamenalo i odvětví farmacie (růst o 18,9 %), výroby strojů a zařízení (o 7,6 %) či výroby elektrických zařízení (o 3,9 %). Většina sledovaných odvětví však zaznamenala pokles. Jednalo se zejména o energeticky náročné sektory, jako např. chemický průmysl, hutnictví a slévárenství či sklářství, které meziročně snížily výkon až o 20 %. Pokles však zaznamenaly i sektory zpracování dřeva a výroby papíru, produkce plastových výrobků či výroby nábytku.

„Výsledky průmyslu za únor byly ovlivněny zejména hodnotami automobilového průmyslu a nízkou srovnávací základnou z loňského února a března, která převážila i nedávné odstávky u významných výrobců. Průmysl jako celek ale, byť s výraznými rozdíly mezi jednotlivými podniky, odráží zpomalování ekonomiky spojené s ochlazující poptávkou. Větší část sledovaných sektorů skončila v červených číslech, zejména pak energeticky náročná odvětví. Ačkoliv se v posledních měsících zmírňují inflační tlaky a podnikatelská očekávání do budoucna se o trochu zlepšila, na firmy postupně dopadly a jejich kondici nadále oslabují například zpomalení a nejistý výhled poptávky i zakázek, vysoké ceny energie ve srovnání s globálními konkurenty či stále poměrně vysoké ceny u některých vstupů,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Růstové výsledky průmysl za únor byly pozitivně ovlivněny efektem nízké srovnávací základny a pro energeticky náročné sektory základních průmyslů (jako je výroba kovů, skla, chemický průmysl) pozorujeme pokles výroby již delší dobu. Ekonomika ale nyní zpomaluje a ani následující měsíce nebudou pro firmy jednoduché. Poslední tři náročné roky doprovázené současným ochlazením poptávky se odráží v převažující opatrnosti ve výhledu. Dle nedávného průzkumu mezi našimi členy očekává v letošním roce přibližně polovina podniků pokles zisků (v menší míře ztrátu) a druhá polovina udržení či zvýšení ziskovosti. Situace se však velmi liší dle jednotlivých podniků, resp. do jaké míry se jim daří vypořádat se s rostoucími náklady, ochlazující poptávkou, ale také např. stávajícím nedostatkem pracovníků na trhu. Je tedy na místě opatrnost, kterou firmy ve svých očekáváních poptávky, zisků či investic nadále drží. S tím souvisí i údaje ČSÚ o nových zakázkách, které sice meziročně v nominálním pojetí vzrostly o 1,1 %, reálně ale výrazně poklesly.

Na druhou stranu pro výhled druhé poloviny roku a roku příštího existuje naděje na mírné zlepšení například u vývoje zakázek či investic. Potvrzují to i aktuální výsledky očekávání z průzkumu SP ČR a ČNB, kde vycházejí mírně kladná salda zejména pro druhou polovinu roku ve srovnání s přelomem roku. Pozitivní impulsy oproti odhadům ze závěru loňského ruku nabízí indikátory, jako mírné zlepšení prognózy ekonomického růstu u našich klíčových zahraničních partnerů, zmírnění cenových tlaků v dodavatelských řetězcích či zmírnění negativních hodnot nebo i zlepšení podnikatelského sentimentu v řadě indexů v ČR i v eurozóně. „Prozatím proto držíme v našich predikcích šanci na kladnou nulu u tempa průmyslové výroby pro letošní rok. Nejistý výhled však zůstává a jakékoliv negativní zprávy – od zhoršení ekonomického růstu v eurozóně, opětovný výkyv v cenách energie až po vážnější výpadek čipů či jiných komponentů – může očekávané výsledky dostat do záporných čísel,“ dodává Bohuslav Čížek.

„České firmy dokáží v mezinárodní konkurenci velmi dobře uspět, protože nabízejí kvalitní zboží a služby za konkurenceschopné ceny. Pokud však ostatní země nabízejí exportérům lepší státní podporu, jejich uplatnění se tím zhoršuje,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů v posledním vydání časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Loňský rok nebyl pro většinu českých firem vůbec jednoduchý. Pomohli jsme proto prosadit novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, který přinesl program EGAP Plus na podporu exportních firem zasažených konfliktem na Ukrajině. Ten umožnil poskytování záruk za úvěry klientů komerčních bank a současně rozšířil portfolio produktů České exportní banky a EGAP o podporu exportně orientovaných podniků.

Ani letošek nebude snadný, a aby podniky udržely krok se svými konkurenty, potřebují mít srovnatelné podmínky jako firmy v zahraničí.  Podnikatelé jsou na své riziko na Ukrajině aktivní i nyní. Po skončení války se chtějí zapojit do obnovy země a očekávají další příležitosti. České firmy dokáží konkurovat mezinárodním hráčům, bez srovnatelné státní podpory s jinými zeměmi se ale jejich vyhlídky podstatně zhoršují.

ČR musí využit i svou pozici, jako země, která má k Ukrajině blízko a pomohla a pomáhá v průběhu války. V současné době firmám, včetně těch, které mají s ukrajinským trhem dlouholeté zkušenosti, chybí zejména pojištění investic, majetku umístěného v zemi, tranzitu zboží a služebních cest. SP ČR jedná s Ministerstvem průmyslu a obchodu, aby k tomuto tématu urgentně svolalo jednání pracovní skupiny k novelizaci zákona č. 58/1995 o státním financování a pojištění exportu. 

České firmy mají velký zájem zapojit se do rekonstrukce Ukrajiny a očekávají, že jim vláda v tomto nelehkém úkole bude pomáhat. Ekonomická diplomacie státu bude hrát klíčovou roli. Jedná se nejen o institucionální podporu (ZÚ Kyjev, CzechTrade Kyjev, atd.), ale zejména o finanční podporu (finanční záruky EGAP Plus, pojištění exportu a programy ekonomické diplomacie). Na proexportní aktivity a nástroje by proto vláda měla pamatovat při sestavování státních rozpočtů. Chápeme, že se Česko nachází ve složité rozpočtové situaci, ale právě podpora exportu přináší významný multiplikační efekt a vložené prostředky se vrátí násobně.

Dubnové vydání časopisu Moderní ekonomická časopisu najdete na webových stránkách MZV zde. Zmíněný článek pak na straně 11.

Ve dnech 3. – 10. června 2023 je plánovaná doprovodná podnikatelská mise ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka do Chile a Uruguaye, kterou bude společně s kanceláří ministra organizovat Svaz průmyslu a dopravy ČR. Pokud vás daná oblast zajímá, můžete se k účasti předběžně zaregistrovat. Účast je doporučena především firmám z oblasti udržitelnosti, obnovitelných zdrojů energie, vodohospodářství, odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky, dřevozpracovatelského průmyslu či firmám působícím v oblasti geologie.

Součástí programu podnikatelské delegace, který je nyní v jednání, bude otevření českého stánku na uruguayském EXPO pro udržitelnost (EXPO URUGUAY SOSTENIBLE 2023), které se bude konat ve dnech 8. – 11. 6. 2023. Součástí budou i podnikatelská fóra a B2B jednání českých firem s jejich partnery v obou navštívených zemích, která zahájí pan ministr se svými protějšky. V jednání jsou i návštěvy technologických parků a vybraných firem za účasti české oficiální delegace včetně pana ministra a další program.

Rádi bychom vyzvali firmy, aby vyjádřily svůj předběžný zájem o účast v této podnikatelské delegaci. Účast na misi je doporučena především firmám z oblasti udržitelnosti, obnovitelných zdrojů energie, vodohospodářství, odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky, dřevozpracovatelského průmyslu, firmám působícím v oblasti geologie, ale i dalším.

• V případě předběžného zájmu o účast na misi vyplňte prosím stručný formulář do 18. 4. 2023.

Účast je doporučena jak firmám, které již mají navázané vztahy a partnery v Latinské Americe a chtějí partnerství podpořit, tak i firmám, které se začínají o teritoria zajímat, stejně tak začínajícím podnikům a startupům. Účastnické firmy budou mít jedinečnou příležitost využít pozitivního vlivu politické delegace, která s sebou přináší možnosti setkání mj. s vrcholovým managementem chilských a uruguayských firem.

Členové podnikatelské delegace během cesty budou mít možnost:

• Prezentovat své produkty/služby prostřednictvím B2B jednání, společného tištěného katalogu k misi a společných PPT prezentací na podnikatelských fórech / seminářích a matchmakingových akcích.
• Seznámit se s povahou chilského a uruguayského trhu ve svém odvětví prostřednictvím návštěv relevantních institucí a podniků.
• Předem si určit vytipované konkrétní firmy/subjekty, které mají zájem během cesty potkat.

V případě dotazů k této podnikatelské misi kontaktujte Helenu Kotkovou, manažerku vnějších vztahů SP ČR, na: hkotkova@spcr.cz

Poslanecká sněmovna bude projednávat ve 2. čtení zákon o ochraně oznamovatelů. Svaz průmyslu a dopravy ČR za zaměstnavatele bere vládní návrh za kompromisní znění, které maximálně kopíruje požadavky evropské směrnice. Připravené pozměňovací návrhy, které mohou poslanci načíst, by však oproti původnímu vládnímu návrhu pravidla výrazně zpřísnily. Jednalo by se tak o další goldplating evropských předpisů.  

Zákon o ochraně oznamovatelů je po delší době předpis, který plně leží na bedrech zaměstnavatelů. Veškerou administrativu a vyhodnocování budou provádět firmy. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto po celou dobu požadoval, aby se česká úprava neodchylovala od požadavků evropské směrnice. To se ve vládním návrhu i díky aktivnímu zapojení Svazu průmyslu v meziresortním připomínkovém řízení podařilo.

„Podporujeme vládou schválený návrh. Podařilo se najít kompromis, který je oproti směrnici přísnější pouze v oblasti, co může být oznamováno. Ochrana se bude týkat nejen oznamovatelů, kteří budou hlásit porušení práva EU, jak požaduje směrnice, ale oznámení jakéhokoli trestného činu. Za zaměstnavatele plně respektujeme, co směrnice ukládá. Musíme si ale uvědomit, že si podniky s více než 50 zaměstnanci musí kvůli novým povinnostem zřídit speciální linky, schránky, zajistit pracovníka, který bude oznámení vyhodnocovat a dál řešit. Zejména pro malé a střední podniky, které nemají finanční prostředky na podporu právních kanceláří, bude každé další rozšíření velkou zátěží,” říká Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Zpřísnění mohou přinést dva pozměňovací návrhy, které mohou být načteny ve 2. čtení zákona v Poslanecké sněmovně. První navrhuje rozšířit oznamování i na přestupky, druhý pak řešení i anonymních oznámení.

„Rozšíření na přestupky je dle našeho názoru absurdní a byla by to další ukázka tzv. goldplatingu, tedy jak si v České republice dokážeme evropská pravidla zbytečně ještě zpřísnit. Mohlo by se pak stávat, že firmy budou řešit například i oznámení o špatném parkování nebo jízdě načerno na služební cestě. Obáváme se, že povinnost přijímat anonymní oznámení povede ke zvýšení jejich počtu a možnosti jejich zneužití, proti kterému dává úprava firmám jen minimální ochranu,” vysvětluje Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Pokud by změny zákona prošly, musely by firmy, které mají funkční compliance programy v souvislosti s trestní odpovědností právnických osob, tyto systémy upravit i na přestupky a anonymy. Ty, které zatím oznamovací programy zavedeny nemají, by musely vytvářet ještě robustnější, aby pokrývaly i tyto případy.