„Uvědomujeme si, že situace v republice je vážná. Proto také průmyslové firmy dělají maximum pro to, aby své zaměstnance ochránily. Zavedly principy chytré karantény, trasují, testují. Díky tomu, že jsme se s vládou domluvili po několika týdnech na zavedení samotestování ve firmách, očekáváme, že se do něj zapojí ještě více podniků než doposud. Svaz průmyslu a dopravy také připravil pro firmy hygienický manuál, aby jim co nejvíce usnadnil nastavení pravidel ochrany zdraví. V podnicích se tak hygienická opatření mnohdy dodržují přísněji než všude jinde. Já sám mám ve své firmě z 250 zaměstnanců záchyt jen tří nemocných a trasováním jsme zjistili, že se všichni nakazili mimo podnik.

Souhlasíme, že je potřeba nyní zavést opravdu přísná opatření, ale průmysl takto zastavit nejde. Někdo musí zajistit lidem elektřinu a teplo. Všichni si musíme mít kde nakoupit a rohlíky se taky neupečou samy.

Vím, že tohle lidé nechtějí slyšet, ale musíme si uvědomit, že naše země je závislá na exportu. Když zavřeme podniky, přerušíme dodavatelsko-odběratelské řetězce. Pokud nezavřou i okolní státy, konkurence nás rychle nahradí. Nejde jen o to, že by firmy musely platit obrovské pokuty, ale když ztratíme zakázky, odnesou to zase jen lidé. Pokud pro ně firmy nebudou mít práci, budou je muset propustit.

Jediným řešením, které může ukončit tuto pandemii, je co nejrychlejší očkování. K tomu ale musí stát zajistit dostatek vakcín,“ komentuje aktuální vládní nařízení Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svazu průmyslu se podařilo ve spolupráci s MPO, TA ČR, HK ČR a AMSP zabezpečit navýšení prostředků na podporu průmyslového výzkumu a vývoje o 2 mld. Kč ve 3. veřejné soutěži v podprogramu „Technologičtí lídři“ programu TREND. Firmy tak po měsících čekání konečně dostanou v následujících dnech rozhodnutí o poskytnutí podpory. Na konci minulého roku MPO a TA ČR daly slib, že do konce února se pokusí sehnat tyto dodatečné prostředky, aby bylo podpořeno celkově 163 projektů ve výši 3 mld. Kč, místo původně ohlášených 45 projektů. Nakonec Ministerstvo průmyslu a obchodu ze svých zdrojů zajistilo pro 1. rok řešení dodatečných 390 mil. Kč na financování Programu TREND a v rámci novely zákona o státním rozpočtu o tyto prostředky navýšilo rozpočtovou kapitolu TA ČR. Další prostředky na Program TREND plánuje Česká republika získat v rámci Národního plánu obnovy z evropského finančního nástroje RRF pro obnovu a zvýšení odolnosti evropské ekonomiky.

„Jsme rádi, že se MPO a TA ČR podařilo nakonec vše dojednat a najít prostředky, ač celkově pro aplikovaný průmyslový výzkum je jich nedostatek. Víme, že zajištění prostředků nebylo snadné a hrozilo, že mnoho připravených kvalitních projektů by bylo zmařeno. Svaz proto několik měsíců doslova každodenně bojoval na mnoha úrovních a žádal vládu a MPO, aby našly dodatečné rezervy a podpořily tak růst konkurenceschopnosti ČR,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.

Projekty reagují jak na současnou pandemickou situaci, tak se zaměřují na digitalizaci a robotizaci firem, oblast pokročilých materiálů, technologií a mnoha dalších oblastí s výstupy jako prototyp, poloprovoz atd.

„V současné době, kdy firmy vynakládají nezbytné úsilí a prostředky na opatření proti Covid-19, je třeba je podpořit také v jejich rozvoji, aby si udržely svou konkurenceschopnost a zachovaly místa pro vysoce kvalifikované zaměstnance,“ dodává Bohuslav Čížek.

Více na webu TA ČR a MPO.

„Na dnešním mimořádném jednání tripartity s námi vláda projednala, že od 1. března zavede povinné nošení roušek na pracovišti. Stanoví ale výjimky, například pro zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo tam, kde to nedovolují technické možnosti firem. Vláda tím reflektuje dopis, který jsme jí dnes zaslali společně s dalšími zástupci zaměstnavatelů.

Vicepremiér Karel Havlíček nám také oznámil, že vláda schválila 11 produktů pro dobrovolné samotestování ve firmách. Firmy si je budou moci nakoupit od schválených výrobců. Vláda na ně zaměstnavatelům přispěje, a to ve výši 60 korun za test na 4 testy měsíčně pro jednoho zaměstnance. Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované zaměstnance hlásit na hygienu. Svaz průmyslu a dopravy o uznání samotestování ve firmách a dotacích na ně v posledních dnech intenzivně jednal s vládou a ministerstvem zdravotnictví. Zároveň jsme upozorňovali, že případný výpadek v příjmech musí vláda nahradit zdravotním pojišťovnám.

Předseda vlády a všichni přítomní nás upozornili, že připravují tvrdá opatření blížící se lockdownu. Ubezpečili nás ale, že se v žádném případě nebudou týkat klíčových oblastí průmyslu,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Den před zasedáním Evropské rady, které se bude konat 25. – 26. února 2021, vydala Konfederace evropských zaměstnavatelských svazů BusinessEurope prohlášení k aktuálně komplikované situaci na vnitřních hranicích EU a k distribuci vakcíny proti onemocnění Covid-19.

Omezení na vnitřních hranicích Evropské unie zasahují do volného pohybu zboží a osob a zásadním způsobem narušují přeshraniční toky. Nutně se musíme vyhnout opakování situace z jara 2020, kdy členské státy zavedly na hranicích nepřiměřené restrikce bez koordinace se sousedními zeměmi.

Evropské zaměstnavatelské svazy včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR proto vyzývají Evropskou radu k lepší koordinaci protiepidemických opatření, která jsou zaváděna na národní úrovni. Je nutné ponechat otevřené vnitřní hranice a zachovat plnou funkčnost evropského jednotného trhu. Členské státy by měly upustit od jednostranných zásahů a tam, kde situace stále neumožňuje zrušení hraničních kontrol, by měly být vybudovány přednostní pruhy pro nákladní dopravu.

K úspěšnému globálnímu boji s pandemií Covid-19 je bezpochyby potřeba navýšit produkci vakcíny a zajistit, aby všechny země světa měly k očkovací látce přístup. Pozastavení práva na ochranu duševního vlastnictví však není tou správnou cestou, protože právě jeho dodržování stálo u úspěšného zrodu vakcíny a respektování tohoto práva bude klíčové i pro následné bezpečné použití vakcíny v praxi.

Plné znění dopisu BusinessEurope předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi ke stažení ZDE.

Letošní první neformální videokonferenční jednání ministrů odpovědných za oblast vnitřního trhu a průmyslu proběhne 25. února 2021 za portugalského předsednictví.

Hlavním bodem jednání je politická rozprava na téma Evropského semestru se zacílením na národní plány obnovy a odolnosti coby nástroje k naplňování průmyslové politiky EU. Důraz bude kladen také na posilování vnitřního trhu, digitální a zelenou transformaci a unijní koncept otevřené strategické autonomie. Proběhne i politická rozprava k Novému programu pro spotřebitele, který klade důraz na roli spotřebitelů v hospodářské obnově a posílení ochrany jejich práv. Otevře se i politická diskuse k revizi účetní směrnice a možnosti přijetí obecného přístupu. Finsko představí nótu reagující na výstupy ze setkání ministrů skupiny D9+, na kterém se diskutovalo o cílech EU v oblasti digitalizace v příštích deseti letech.

26. února 2021 naváže neformální Rada ministrů členských států EU zodpovědných za agendu výzkumu. Proběhne diskuse na téma národních plánů pro oživení ekonomiky a posílení její odolnosti. PT PRES bude účastníky informovat o současném stavu projednávání nařízení Rady, jímž se zřizuje společný podnik pro European High-Performance Computing. EK bude informovat o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a o činnostech ERA fóra pro transformaci a o novém evropském partnerství pro pandemickou připravenost.

POSELSTVÍ BUSINESSEUROPE

BusinessEurope adresoval své tradiční poselství Radě formou dopisu na Pedra Sizu Vieiru, portugalského ministra pro hospodářství a digitalizaci. V úvodu dopisu zdůrazňuje, že projednávaná témata jsou vysoce důležitá pro evropský byznys. Opatření přijatá ze strany EU a členských států v zájmu zachování ekonomické kapacity pro úplné vzpamatování se ze současného šoku jsou zásadní. Atraktivita podnikatelského prostředí bude hrát rozhodující úlohu při podpoře investic a schopnosti Evropy realizovat přechod k digitální a zelené ekonomice, generovat inovace, zachovat a vytvářet pracovní místa a zůstat globálním lídrem. Nástroj EU pro obnovu New generation a zejména Národní plány pro obnovu a odolnost se musí stát klíčovými nástroji k posílení reforem směřujících k tolik potřebné konkurenceschopnosti a investicím.

Jednotný trh je pod největším tlakem všech dob a ve světle pandemie COVID-19 pokračující v dalších a dalších vlnách čelí Evropa riziku, že se budou opakovat chyby z jara 2020, kdy nepřiměřené a jednostranné restrikce společnost spíše poškodily, než aby zajistily kontrolu nad virem. Je zásadní, aby byly důkladně implementovány závěry Evropské rady z ledna 2021, tak aby hranice zůstaly otevřené a volný pohyb zboží a služeb nebyl přerušen. BusinessEurope se vyjadřuje v dopise i k nové spotřebitelské agendě, jejímž cílem by neměla být jen samotná ochrana spotřebitelů, ale i umožnění byznysu plně využívat výhod jednotného trhu. Účinné dosažení ambiciózních cílů by nemělo být založeno jen na legislativních krocích, ale i na zvyšování povědomí, výchově a změně myšlení spotřebitelů.

BusinessEurope vyjadřuje v dopise i své obavy, týkající se návrhu novely směrnice 2013/34/EU (tzv. účetní směrnice), pokud se jedná o zveřejňování informací o daních z příjmů ze strany některých podniků a poboček, jejímž cílem je podle EK zvýšení daňové transparentnosti právnických osob formou zavedení požadavků na každoroční zveřejňování informací ze strany největších nadnárodních skupin společností působících v EU.

Většina našich firem skončí za loňský rok v zisku. Kompletní výsledek za celou ekonomiku, tedy i sektory mimo průmysl, ale nebude tak pozitivní. Zjistil to lednový průzkum Svazu průmyslu a dopravy, kterého se zúčastnilo 162 průmyslových podniků. Z šetření mimo jiné vyplynulo, že z průmyslových odvětví koronavirová krize nejvíce zasáhla automobilový průmysl. Nižší než plánovaný zisk za rok 2020 hlásí 63 % firem z oboru. Nejvíce ztrátových firem je pak ve sklářském průmyslu a strojírenství.

Navzdory přetrvávající koronavirové krizi a původním očekáváním zakončí větší část firem rok 2020 po ekonomické stránce v kladných číslech. Na vyšší nebo plánovaný zisk dosáhne 45 % firem, které se zúčastnily průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Nižší zisk, než plánovaly, má 37 % firem. Bez zisku či ve ztrátě skončí zhruba 12 % podniků.

„S propadem zisku se potýkaly především velké firmy. U malých a středních firem už bylo více podniků ve ztrátě. Pro rok 2021 očekává třetina firem meziroční růst zisku a víc než čtvrtina firem jeho meziroční pokles. Ztrátu očekává zhruba 10 % podniků. Nejvíce firem očekává růst zisku v automobilovém průmyslu. Pokles zisku předvídají firmy z chemického a sklářského průmyslu,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Právě firmy z chemického průmyslu mají i problémy se zakázkami. Zatímco až polovina strojírenských firem hlásí pro 1. čtvrtletí letošního roku růst zakázek, tak podnikům z chemického průmyslu zakázky ubývají. Jejich pokles hlásí dvě třetiny chemických firem. Sklářské firmy nejčastěji tvrdí, že se objem jejich zakázek nemění.

FIRMY UŽ NEJSOU PESMISTICKÉ

I přes krizi firmy nepřestávají investovat. Více peněz než v roce 2020 plánuje letos investovat 37 % podniků. Téměř čtvrtina firem dokonce plánuje vyšší investice než v předkrizovém roce 2019, týká se to hlavně firem z chemického průmyslu nebo strojírenství.

„Firmy už nejsou tak pesimistické ohledně investic jako v roce 2020. Vloni v červnu v našem průzkumu ještě skoro polovina firem tvrdila, že svoje investice na letošní rok omezí. Teď už jsou ale optimističtější. Řada podniků navíc pochopila, že díky investicím – především do Průmyslu 4.0 nebo digitální transformace – může být vůči dalším krizím odolnější,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Optimističtěji hledí do roku 2021 také exportéři. Téměř polovina z nich očekává růst tržeb. Nejvíce by se letos mělo dařit exportérům ze strojírenství a automobilového průmyslu. Naopak 50 % chemických firem očekává pokles tržeb z vývozu.

Navzdory optimistickým výhledům se ale firmy setkávají i s případy, kde jejich obchodní partneři nejsou schopni plnit závazky nebo už vyhlásili insolvenci. Z šetření vyplynulo, že se s takovým případem setkalo 43 % firem. Nejčastěji hlásí ekonomické problémy obchodních partnerů firmy z automobilového průmyslu.

„Je vidět, že i přes velice přísná opatření a neustálá omezení jsou firmy páteří ekonomiky. Vláda by je proto neměla zatěžovat další administrativou a nechat případná další protiepidemická opatření především na samotných podnicích,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Právě firmy už v samotném začátku epidemie přijaly řadu hygienických opatření ve svých provozech, mnohé z nich navíc své zaměstnance samy pravidelně testují.

FIRMY PROPOUŠTĚT NECHTĚJÍ

I přes přetrvávající hospodářská omezení a restrikce většina firem v roce 2021 neplánuje propouštět své zaměstnance. V průzkumu to uvedlo přes 60 % podniků. Naopak jen 8 % firem letos připravuje propouštění, obvykle do 5 % procent pracovníků. Nejčastěji o propouštění uvažují firmy ze sklářského průmyslu. Řada podniků ovšem namísto propouštění zaměstnance naopak poptává.

„Téměř třetina firem hlásí, že jim zaměstnanci chybějí a chystají se najímat nové pracovníky. Týká se to hlavně velkých a středních firem, zejména těch z automobilového průmyslu,“ upřesňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODNIKY VYHLÍŽEJÍ OČKOVÁNÍ

V souvislosti s chybějícími zaměstnanci firmy také čekají na možnost, kdy budou moci začít očkovat své pracovníky proti nemoci Covid-19. Přes 90 % firem má totiž v karanténě nebo izolaci kvůli nemoci Covid-19 do 10 % zaměstnanců. Firmám navíc chybí i pracovníci, kteří musejí být doma s dětmi na ošetřovném kvůli zavřeným školám. V průzkumu celkem 94 % firem uvedlo, že má na ošetřovném do 10 % zaměstnanců.

„Více než třetina podniků věří, že se díky očkování výrazné sníží nemocnost na pracovišti, další firmy pak očekávají, že díky tomu budou moct zrušit některá hygienická opatření ve svých provozech. Až 60 % firem si pak od očkování pracovníků slibuje rychlejší proočkovanost celé populace a tím i rychlejší návrat k normálnímu životu,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR ve dnech 21.–27. 1. 2021. Ze 162 průmyslových podniků, které se ho zúčastnily, bylo 18 procent malých podniků do 50 zaměstnanců, 40 procent středních podniků s 51 až 250 zaměstnanci a 42 procent velkých firem s více než 250 zaměstnanci.

Svaz průmyslu je znepokojen děním v Poslanecké sněmovně, která v poslední době projednává návrhy z oblasti zaměstnávání. Prvním z nich je uzákonění pátého týdne dovolené, které postoupilo už do třetího čtení. Poslanecká sněmovna také využila vládního návrhu zákona o tzv. mimořádném karanténním příspěvku k tomu, aby přílepkem zregulovala opětovné hlášení VPM a evidenci DPČ a DPP. Pozměňovací návrhy znovu zavádí povinnost zaměstnavatelů hlásit veškerá volná pracovní místa Úřadu práce pod pohrůžkou pokuty a navíc přináší novou povinnost oznamovat do 8 dnů nástup a ukončení DPP či DPČ, a to opět pod pohrůžkou značné sankce.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto oficiálním dopisem požádal Senát, aby odmítl oba návrhy.

PÁTÝ TÝDEN DOVOLENÉ

„Nechápeme, proč vláda nedodržuje své sliby. Neustále veřejně deklaruje, že podporuje podnikatele a zaměstnavatele. Schválením novely zákoníku práce, kterou zavádí pátý týden dovolené, dokázala, že naprosto ignoruje doporučení a veškeré domluvy se sociálními partnery z tripartity. Za zaměstnavatele ctíme, že se dohody mají dodržovat. Proto jsme nepodpořili jiné návrhy novelizace zákoníku práce, které by firmám usnadnily podnikání, jako je například mimořádný důvod výpovědi nebo elektronizaci právních úkonů, které nyní musí zaměstnavatel se zaměstnancem řešit fyzicky papírově,“ říká Eva Martinicová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Zaměstnavatelé přistoupili v poslední době na mnoho kompromisů. Firmy dobrovolně přijaly velice nákladná opatření, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců, aktivně se zapojily do testování a nabízejí pomoc i s očkováním. Vláda tímto jen dokázala, že ji firmy, které táhnou celou ekonomiku, nezajímají. Většina především velkých zaměstnavatelů poskytuje pátý týden dovolené jako bonus. Toto opatření dopadne hlavně na ty nejpostiženější, jako jsou malé a střední podniky, které už teď bojují o přežití,“ doplňuje Martinicová.

NÁVRHY SOUVISEJÍCÍ S NÁVRHEM ZÁKONA O MIMOŘÁDNÉM PŘÍSPĚVKU ZAMĚSTNANCI PŘI NAŘÍZENÉ KARANTÉNĚ

„Schválení takto zásadních pozměňovacích návrhů při projednávání tzv. karanténního příspěvku zcela zásadně narušuje základní principy legislativního procesu a tripartitního dialogu. Tyto návrhy nesouvisí s karanténním příspěvkem a jedná se o naprosto zřejmý přílepek. Oba návrhy přinesou podnikům jen zbytečné papírování. Povinnost hlášení volných pracovních míst se navíc už v minulosti ukázala jako naprosto nefunkční, a proto byla zrušena. Firmy si dokážou pracovníky hledat samy daleko efektivněji a spolupráce s úřady práce jim v tomto modelu většinou nic nepřináší,“ říká Eva Martinicová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP ČR.

Svaz průmyslu a dopravy projednával na tripartitě 22. února dopady Zelené dohody pro Evropu. Vyzval vládu, aby dopracovala studii, která vyčíslí náklady a dopady postupné dekarbonizace v jednotlivých sektorech hospodářství ČR. Svaz průmyslu také vyjednával, aby vláda přidala finance na prorůstové investice z Národního plánu obnovy. Dále řešil přípravu eGovernment cloudu nebo dostatek testovacích kapacit a efektivitu očkování proti nemoci Covid-19.

AKTUÁLNÍ EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE

„Chceme po státu, ať se zaručí, že bude v Česku dostatek testů a testovacích kapacit. Požadujeme také, ať vláda zvýší efektivitu očkování. Zprávy o tisících nevyužitých vakcín jsou alarmující. To je špatně, nezvládnutá situace,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Upozorňuje na to, že mnohde už chybí lidé, kteří by zajistili pravidelné testování ve firmách. Firmy na to narážejí, je to problém.

DOPADY ZELENÉ DOHODY PRO EVROPU

„Svaz průmyslu podporuje postupnou cestu EU ke klimatické neutralitě. Upozorňuje, že členské státy by měly přispět k evropskému cíli spravedlivě s ohledem na různé výchozí podmínky. Vyzýváme proto vládu, aby dopracovala studii, která vyčíslí náklady a dopady postupné dekarbonizace v jednotlivých sektorech hospodářství ČR. Jen tak bude možné vyjednat v EU realistický příspěvek k evropskému cíli pro rok 2030, který neohrozí ekonomiku a nadměrně nezatíží obyvatele. Je potřeba pracovat s fakty a reálnými technologickými možnostmi, jak při jednání v EU, tak při přípravě národních cílů a opatření,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Očekáváme, že vláda bude respektovat závěry svého poradního orgánu – Uhelné komise, která schválila a vládě doporučila rok 2038 jako realistický rok útlumu využití uhlí. Rok 2038 je reálný za splnění řady nutných podmínek. Bude potřeba kromě úsilí podniků i velké úsilí vlády a ministerstev. Vláda například musí zajistit transformaci teplárenství, energetickou soběstačnost a dostavbu nových jaderných zdrojů. Ta musí být realizována v připravovaném rozsahu a v rámci stávajícího harmonogramu,“ doplňuje prezident Jaroslav Hanák.

NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY

„Apelujeme na vládu, aby v Národním plánu obnovy posílila postavení firem a přidala peníze na prorůstové investice. Navýšit peníze chceme například na digitalizaci, celoživotní vzdělávání, čistou mobilitu, oběhové hospodářství či zelenou transformaci průmyslu. Z navržených částek v aktuální pracovní verzi připadá pro soukromý sektor podle našich odhadů jen 15–20 %. Přitom některé státy navrhují na rozvoj průmyslu a celkově podnikatelské sféry desítky procent,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident SP ČR.

„Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky. Přesto pro ně vláda navrhuje desítky miliard! To je špatně. Některé výdaje navíc vůbec nesouvisí s rozvojem ekonomiky, neovlivní, jak překonáme tuto krizi nebo jak dobře se budeme mít za deset, dvacet let. Vláda nesmí NPO prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu,“ apeluje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

EGOVERNMENT

 „Aktuálně vidíme problém při přípravě eGovernment cloudu. Proto nesouhlasíme s tím, že se aktivně dělá vše pro odstraňování bariér při budování eGovernmentu. Současný proces registrace cloudových poskytovatelů je tak složitý a byrokraticky náročný, že se od srpna úspěšně neregistroval jediný z poskytovatelů,“ upozorňuje viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

 

Firmy aktuálně můžou své zaměstnance každé 3 dny bezplatně testovat na Covid-19. Testovat můžou u poskytovatelů zdravotnických služeb, kteří jsou zapsaní v garantované síti antigenních odběrových center, případně u dalších poskytovatelů. Nicméně ani to nemůže zajistit 100% plošnost testování ve firmách, protože na trhu není dostatek testovacích kapacit. Jediný způsob, jak v podnicích zajistit plošné testování, je povolit samotestování neinvazivními samoodběrovými a samovyhodnocujícími testy, na které by firmám přispíval stát.

„K tomu je ale potřeba, aby ministerstvo zdravotnictví uznalo, které samoodběrové a samovyhodnocující testy jsou pro testování v podnicích vhodné. Dále musí být dostatek těchto testů na trhu, aby si je firmy měly možnost nakoupit během několika dnů. A za třetí musí vyřešit dotace. Tedy jestli budou firmy náklady na testy vykazovat zpětně, nebo se jim budou například odečítat z odvodů,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Mnohé firmy, které měly tu možnost a mají své závodní lékaře nebo nasmlouvané poskytovatele zdravotních služeb, už testují své zaměstnance na Covid-19 delší dobu na vlastní náklady. Svaz průmyslu a dopravy s ministerstvem zdravotnictví proto vyjednal podporu a způsob úhrady testování. „Očekáváme tedy, že se v příštích dnech do testování zapojí ještě více firem. Stát jim to ale musí co nejvíce usnadnit,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

I když firmy testují, mají nízké procento pozitivních zaměstnanců. „V podnicích se dodržují hygienická opatření přísněji než v běžném životě a často i nad rámec vládních nařízení. Zaměstnanci používají dezinfekce, nosí roušky a dodržují rozestupy. Firmy také na nejnutnější minimum omezily služební cesty a osobní kontakty se zákazníky. Pro pracovníky, u nichž to jejich práce umožňuje, se stal standardem home office. Zaměstnanci, kteří nemusí, na pracoviště zkrátka nechodí,“ připomíná Jan Rafaj.

Svaz průmyslu také vydal manuál hygienických opatření, který firmám pomáhá v nastavení protiepidemických pravidel. „Už na jaře podniky udělaly v řádu dnů posun v digitalizaci. Upravily také střídání směn tak, aby se lidé z jiných skupin nemíchali a nepotkávali se, a to ani v šatnách,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Uvádí ve svém komentáři Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přerušení projednávání stavebního zákona a přesunutí do dalšího volebního období je naprosto nezodpovědné a nemožné. Čeká nás náročné období obnovy po pandemii a jednodušší „stavební právo“ je jeden ze základních kamenů, na kterém můžeme začít stavět při obnově našeho hospodářství a ekonomiky.

Příprava současného návrhu zabrala více než tři roky. Všechny strany v Poslanecké sněmovně uznávají, že se současný stav musí změnit co nejrychleji. Návrh nového stavebního práva nyní získal podporu v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny a po nekonečných vyjednáváních se přiblížil k původnímu záměru, který je možno charakterizovat stručně jako „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Dále je potřeba, aby poslanci přijali další ambiciózní úpravy, které maximálně integrují a zjednoduší povolovací řízení. Pokud Svaz měst a obcí vybízí k zastavení prací a obnovení až po volbách, znamená to, že by začaly všechny přípravné práce po volbách nanovo. Znamená to zmaření mnohaleté práce všech zúčastněných, kteří rekodifikací logicky podporují. Toto může trvat až do doby, kdy se budou blížit další volby a ČR bude řešit další akutní a aktuální věci. Tento cyklus se pak může neustále opakovat. Změnu bychom tak mohli odkládat do nekonečna. Díky Národnímu plánu obnovy máme možnost nastartovat opět růst naší země a poskočit v žebříčku konkurenceschopnosti. Bez nového pružného stavebního práva se ale nikam neposuneme a v závodech o konkurenceschopnost se zasekneme už ve startovacím boxu. Jestli někdo nechce, aby se nový zákon schválil, je proti restartu naší země a hlídá si pouze a jenom své zájmy.

Problémy smíšeného modelu veřejné správy v oblasti stavebnictví potvrzují soudy, jež poukazují na mnohdy neobjektivní rozhodování samospráv a jejich podjatost. Pokud samosprávy nyní poukazují na to, že se jim odebírají práva, pouze tím dokazují naprosté nepochopení. Samospráva vždy vykonávala stavební právo pouze v přenesené působnosti, tedy za stát, který jí činnost svěřil.

Návrhem na nezávislou soustavu tak obce nepřichází o něco, co bylo jejich. Pokud to tak někdo bere, pak pravděpodobně nepochopil systém a jen potvrzuje, že samosprávy v praxi zasahovaly do státní správy a nedělaly tuto činnost nestranně a objektivně a v zájmu všech občanů naší země.