Parlamentem prošla tzv. suchá novela vodního zákona. Pozměňovacími návrhy se podařilo prosadit některé pro průmysl důležité úpravy. Naopak byla promarněna šance pro řešení systému financování.

Česká republika v roce 2015 a následně čelila kritickému období sucha, na základě kterého se ukázalo, že chybí ucelená legislativa, která by tuto problematiku řešila. Zatímco existuje právní úprava upravující povodně, jakožto obdobně mimořádný hydrologický jev, tak sucho, respektive možnost omezovat nakládání s vodami byla ve vodním zákoně řešena pouze stručně. Tato skutečnost nakonec vedla k novelizaci tzv. vodního zákona, kterou nyní Poslanecká sněmovna posílá prezidentovi k podpisu a ve které bylo nakonec schváleno i několik pro průmysl důležitých pozměňovacích návrhů, o které Svaz usiloval. Samotná novela zákona si kladla za cíl definovat pojmy sucha a stavu nedostatku vody, dále uložit povinnost zpracovat plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, včetně jejich obsahu a způsobu projednání. V neposlední řadě také novela přinesla například i ustanovení institutu pro sucho.    

ÚSPĚŠNĚ PŘIJATÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Jeden z nejdůležitějších návrhů, za který Svaz bojoval a byl Parlamentem nyní odsouhlasen, je potvrzení § 12 v dosavadním znění. Podařilo se tak zabránit navrhované negativní změně tohoto ustanovení, která by mohla ohrozit chod podniků. Další velmi podstatný přijatý pozměňovací návrh, o jehož vytvoření a předložení se Svaz zasadil, se týká povinnosti přizvat významné odběratele vody k jednání vznikajících komisí pro zvládání sucha. Tuto možnost firmy bezpochyby využijí, pokud nějaké takové komise vzniknou v důsledku nedostatku srážek za dané období. Pozitivní je také schválený pozměňovací návrh, kde povinnost vlastnit povolení k nakládání s vodami se nebude vztahovat na vypouštění z odlehčovacích komor obecně. Toto ustanovení bude mít dopad do monitoringu a poplatků. Vadou na kráse konečného znění novely vodního zákona je nejen z pohledu průmyslu skutečnost, že byl přijat i pozměňovací návrh, kterým jsou v případě stanovování podmínek využívání vody (minimálního zůstatkového průtoku), nadřazeny zájmy vodáckého sportu nad průmyslovým využitím vody, energetikou, ale rovněž nad odběrem pro účely výroby pitné vody, využitím v zemědělství či vodohospodářským využitím (zadržování vody s využitím pro nadlepšování průtoků v dobách jejího nedostatku).  

SYSTÉM FINANCOVÁNÍ NEVYŘEŠEN

Svaz průmyslu a dopravy ČR stále však upozorňuje na potřebu řešení systému financování vodního hospodářství v České republice, které vláda bohužel opomíjí. Současný systém není dlouhodobě udržitelný a neřeší situaci, kdy zátěž financování vodního hospodářství leží převážně na bedrech vodárenských společností a průmyslu, který dlouhodobě investuje nemalé částky do moderních technologií vedoucím k úsporám vody. Tuto skutečnost potvrzuje i dlouhodobý pokles objemu průmyslem odebíraných povrchových vod, ten je však zároveň provázen neustálým navyšováním celkové sumy prostředků, které jsou za odběr podniky povodí vybírány. Svaz již několik let volá po řešení situace, kde neustálé zvyšování jednotkové ceny povrchových vod pro odběratele vede k snižování konkurenceschopnosti českého průmyslu i ve srovnání s ostatními zeměmi. To sice může být krátkodobě motivačním faktorem pro další snižování objemu odběrů, avšak takové roztáčení spirály tzv. „vodárenského efektu“, není dlouhodobě udržitelné a vede již v dnešní době k situaci, že mnohé firmy přemýšlí o přesunutí výroby mimo Českou republiku nebo o ukončení výroby. Tento aspekt rovněž ovlivňuje rozhodování firem o lokalitě pro další rozvoj a stává se reálnou konkurenční nevýhodou ČR. Navíc požadavky na opatření v boji proti suchu rostou, čímž se nůžky mezi potřebami a zdroji dále rozevírají.

Vláda měla v nedávné minulosti několik možností, jak změnit celý systém financování vodního hospodářství. Věděla, kde je jádro problému a dokonce byl na jednání tripartity předložen i návrh konkrétního řešení. Svaz několikrát upozorňoval na skutečnost, že pokud nedojde ke změně financování, systém může zkolabovat. Na tom se shodovaly všechny strany diskuse, včetně dotčených resortů. Tento závěr potvrdila i pracovní skupina tripartity a následně samotná tripartita. Byly předloženy i kvalitní podrobné analýzy od zahraničního srovnání přes možnosti řešení. Bohužel i přes veškerá upozornění, jasnou identifikaci a potvrzení problému i přes předložení návrhu řešení ze strany ministerstva zemědělství vláda tzv. „hodila pod stůl“ snahu o řešení a promarnila celé volební období. 

INVESTICE FIREM

Nad rámec zákona je třeba dodat, že firmy investují značné objemy prostředků do snižování spotřeby vody, ale i do zachycování a využívání srážkové vody. V současné době je rovněž potřeba, aby stát cíleně finančně podporoval projekty, které umožní efektivní využití srážkové vody, jako je výstavba nebo rekonstrukce retenčních nádrží na sběr srážkové vody a souvisejících zařízení, nebo projekty, které umožní snížení potřeby povrchových vod.

ZÁVĚREM

Letošní rok sice patřil v porovnání s posledními roky mezi významně bohatší z pohledu celkového úhrnu srážek, ale většina odborníků upozorňuje, že v souvislosti se změnou klimatu se může jednat spíše výjimku, a i proto je důležité se otázkou sucha nadále zabývat, včetně potřeby koncepčního řešení financování vodního hospodářství. Stát musí jednat rychle a postavit se problému čelem, aby nedocházelo k dalšímu neúměrnému zdražování cen povrchové vody a kolapsu celého systému.

Svaz požaduje ze strany odpovědných rezortů koncepční přístup, jehož uplatňováním se krajina nasytí vodou tak, aby ve vodních tocích bylo dostatečné množství vody, která bude k dispozici pro potřeby nejen v průmyslovém odvětví. Žádáme také, aby byly pro účely podpory projektů firem v oblasti hospodaření s vodou využity i prostředky z evropských programů, ať již strukturálních fondů, tak z Národního plánu obnovy či národních programů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR letos poprvé udělil Cenu za Průmysl 4.0. Ocenil tak inovativní a inspirativní využití technologií a konceptu Průmyslu 4.0 v roce 2020. Letošní cenu získala společnost Blumenbecker Prag za využití digitálního dvojčete pro integraci robotů do výrobních linek. Firmy už mohou přihlašovat své projekty Průmyslu 4.0 do dalšího ročníku Ceny za Průmysl 4.0.

Odborná porota vybrala také další čtyři projekty, které ukazují best practices a mohou sloužit jako inspirace pro ostatní firmy. Společnost Adler Czech uspěla s hybridním energetickým systémem s využitím solární elektrárny a akumulace. Výrobce tlakových senzorů BD Sensors porota ocenila za komplexní přístup ke sběru a využívání dat z výrobních strojů napříč celou firmou. Dceřiná společnost Elektrotechnické asociace ELA Blockchain Services si vysloužila uznání za vytvoření a rozjezd prvního veřejného průmyslového blockchainu. Olomoucká firma Koyo Bearings ČR zabodovala s řešením, které snížilo nároky na obsluhu linky na výrobu ložiskových kroužků na bázi umělé inteligence, digitalizace dat a propojení výroby s logistikou.

„Udělením Ceny za Průmysl 4.0 jsme chtěli ještě více zpopularizovat téma digitální transformace nejen mezi firmami, ale i širokou veřejností. Digitální transformace nám všem totiž do budoucna přinese velkou konkurenční výhodu. Už jsme spustili druhý ročník této ceny. Abychom ukázali celou pestrou paletu úspěšných aplikací napříč všemi průmyslovými odvětvími, chceme posbírat různorodé projekty jak z oblasti nasazování jednotlivých prvků Průmyslu 4.0, tak i celkové digitální transformace firem,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Firmy své projekty mohou přihlašovat na webových stránkách Svazu průmyslu a dopravy ČR do 31. května 2021.

BLUMENBECKER PRAG – E-ROBOT – INTEGRACE ROBOTŮ DO VÝROBNÍCH LINEK

Motto: Digitální dvojče pomáhá s navrhováním robotických linek

Cíle a výsledky projektu
Firma si chtěla osvojit schopnost navrhovat a uvádět do provozu rozsáhlé či složité robotické výrobní celky na bázi tzv. virtuálního zprovoznění. Cílem projektu bylo také vyvinout vlastní optimalizační funkce pro optimalizaci času/taktu linky s více roboty a optimalizaci spotřeby energie použitých průmyslových robotů. Firma se rovněž rozhodla vybudovat vlastní testovací robotické pracoviště pro vývoj a ověřování nových technologií dle standardu Průmyslu 4.0, které zahrnují digitální dvojče a reálné pracoviště. Výsledek projektu je funkční testovací platforma respektující standardy Průmyslu 4.0 umístěná v laboratoři společnosti Blumenbecker Prag v Bezděčíně. Pracoviště obsahuje čtyři roboty a další související zařízení. K němu existuje tzv. digitální dvojče. Dalším výsledkem je funkční optimalizační plug-in. Při ověřování jeho funkčnosti se prokázalo, že lze díky němu zrychlit činnost robotického pracoviště v řádu vteřin (v závislosti na typu projektu) a dosáhnout energetických úspor robotů na úrovni 10 %.

Co o projektu řekla odborná porota

• „Vysoce inovativní projekt. Staví na digitálním dvojčeti výrobní linky se simulací zamýšlených změn a odladění špatných míst. Ukázková práce ve smyslu Průmyslu 4.0.“
• „Projekt významným způsobem přispěl k digitalizaci firmy a ke změně myšlení zaměstnanců. Zároveň byla prokázána smysluplnost virtuálního zprovoznění s ohledem na čas a náklady.“
• „Projekt představuje hezký příklad nalezení nové obchodní příležitosti přímo v jádru digitální transformace průmyslových podniků, získání konkurenční výhody a přidané hodnoty na trhu systémových integrátorů. Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti může významněji ovlivnit obchodní výsledky firmy.“

ADLER CZECH – HYBRIDNÍ ENERGETICKÝ SYSTÉM

Motto: Obnovitelné zdroje zvyšují energetickou soběstačnost skladového areálu

Cíle a výsledky projektu
Firma vybudovala hybridní fotovoltaický systém s bateriemi a kogenerací v prostorách skladového a logistického centra firmy v areálu Contera Ostrava City. Cílem bylo zvýšení soběstačnosti ve využívání energií v rámci činnosti společnosti Adler a finančních úspor při nákupu energií.
Projekt má přínos pro celkové snížení emisí a skleníkových plynů stejně jako pro stabilizaci provozu distribuční soustavy. Komplex fotovoltaických elektráren spolu investicí do kondenzačních kogeneračních jednotek zajišťují pro skladové prostory ekologickou výrobu elektřiny a tepla. Integrace akumulátorů výrazně zvýšila energetickou bezpečnost budovy. Propojení s nabíjecí stanicí pro elektromobily a vysokozdvižné vozíky zvedlo účinnost a obchodní využitelnost vyrobené elektrické energie. Roční úspora emisí CO2 dosahuje 291,04 tun. Roční úspora energií je stanovena na 248,75 MWh.

Co o projektu řekla odborná porota

• „Chytrý projekt, vzor pro obdobné inovace práce s energiemi ve středních firmách.“
• „Tento pilotní projekt prokázal, že je možné snížit celkovou uhlíkovou stopu moderního skladového a logistického centra na minimum. Použité technické řešení je komplexní a integruje celou řadu technologií od výroby, distribuce, akumulace a využití elektrické energie a tepla.“
• „Projekt přispívá k digitální transformaci firmy, i když nepředstavuje evoluční digitální skok, pouze o částečný, ale významný krok.“

BD SENSORS – DATOVÁ TRANSFORMACE FIRMY

Motto: Data míří k pracovníkům přes tablety

Cíle a výsledky projektu
Koncept Průmyslu 4.0 má pomoci s optimalizací průběžné doby výroby a zvýšení efektivity a flexibility procesu výroby na Mechanické dílně. V minulosti bylo pro firmu obtížné získat informace o skutečném využití strojů na CNC dílně a o využívání a životnosti nástrojů. Nemohla proto lépe optimalizovat výrobu a měřit abnormality. Firma přistoupila ke kompletnímu pokrytí podniku ve výrobě i v administrativě podle konceptu Průmyslu 4.0. Zapojila do systému dvacet strojů, z nichž sbírá data. Pracovní dokumentaci k zakázkám zpřístupnila pracovníkům v tabletech na pracovištích. Prostřednictvím tabletu se kontroluje také kompetence operátora (např. platnost školení pro obsluhu strojů) před spuštěním daného stroje. Při zastavení stroje tablet obsluhu vyzve ke zdůvodnění prostoje. Do CNC strojů se automaticky posílají korekční data z robotické měřicí buňky. Produktivita se díky těmto opatřením zvýšila o 10 procent, seřizovací časy se zkrátily o 50 procent.

Co o projektu řekla odborná porota

• „Příklad velmi dobrého postupného naplňování konceptu Průmysl 4.0 ve středně velké firmě. Kromě pozitivních efektů z hlediska nákladů je nesporným efektem postupné rozšiřování digitálních dovedností stávajících zaměstnanců.“
• „Projekt představuje přímo ideální ukázku implementace Průmyslu 4.0 ve středně velkém podniku. Jedná se o promyšlené, strategicky a technicky do posledního detailu dokonale zvládnuté řešení, které může být inspirací pro další české středně velké a malé podniky.“
• „Nasazené technologie a jejich použití odpovídá dobré praxi inovativních firem. Výhodou je zisk mnoha dat pro lepší plánování, vyhodnocování a zvýšení produktivity i kvality.“

ELA BLOCKCHAIN SERVICES – BLOCKCHAINOVÁ PLATFORMA PRO PRŮMYSL

Motto: První průmyslový blockchain v Česku

Cíle a výsledky projektu
Elektrotechnická asociace přišla s myšlenkou vytvořit silnou důvěryhodnou blockchainovou platformu a dát ji k dispozici nejen českému průmyslu pro další využití. Blockchainová platforma je jedním ze stavebních kamenů digitální transformace a Průmyslu 4.0. ELA Blockchain Services – dceřiná společnost Elektrotechnické asociace řešila celý řetězec od vytvoření blockchainového jádra a první aplikace až po edukování nejširší veřejnosti, co to vlastně blockchain je a jak může ve firmách sloužit. Projekt předčil vytčené cíle. Blockchain začínají využívat průmyslové firmy, ale i státní správa. Připojilo se k němu Ministerstvo průmyslu a obchodu a další instituce. ELA Blockchain už využívají firmy také mimo Českou republiku. K platformě mohou přistupovat firmy jako ke službě a nemusí být nutně její součástí, například jako provozovatel blockchainového nodu.

Co o projektu řekla odborná porota

• „První projekt svého druhu a rozsahu v ČR. Otevírá možnosti k obchodnímu využití blockchainu českým institucím a podnikatelským subjektům.“
• „Jedná se o inovativní komerční řešení – unikátní kombinaci disruptivní technologie a platformního řešení pro široké spektrum uživatelů ze státní i soukromé sféry. Úroveň zabezpečení informací uložených na blockchainu je na špičkové úrovni.“
• „Implementací vznikla inovativní komerční blockchainová platforma v ČR, kterou je možné uplatnit v Průmyslu 4.0, o míře jejího uplatnění se bude teprve rozhodovat v následujícím období.“

KOYO BEARINGS – AUTOMATIZACE LINKY NA LOŽISKOVÉ KROUŽKY

Motto: Umělá inteligence hlídá kvalitu ložiskových kroužků

Cíle a výsledky projektu
Firma potřebovala snížit náročnost obsluhy výrobních linek na ložiskové kroužky s pomocí prvků Průmyslu 4.0. Ty zahrnují automatickou vizuální kontrolu výrobků na bázi umělé inteligence, propojení automatizovaných strojů v lince datovou sítí a následné zpracování dat a propojení výrobního procesu s interní logistikou. V návaznosti na tento projekt firma zmodernizovala školicí centrum, aby umožnilo efektivní zaškolení zaměstnanců mimo jiné s využitím virtuální reality. Nároky na obsluhu linek klesla na polovinu a jejich produktivita vzrostla o 58 procent. Podařilo se snížit celkovou zmetkovitost a zkrátit cyklový čas. Operátory, které nahradil automatizační proces, firma převedla na pozice s vyšší přidanou hodnotou práce. Navíc zapojením virtuální reality do školícího procesu se zkrátil čas zaškolování nových zaměstnanců o 15 procent.

Co o projektu řekla odborná porota

• „Projekt přinesl jasné úspory v pracovní síle, zaměstnanci se ale přesunuli na pozice s vyšší přidanou hodnotou práce. Projekt je podle našeho názoru ukázkovým příkladem digitální transformace firmy.“
• „Firma si na tomto pilotním projektu ověřila efekty implementace jednotlivých prvků P4.0 jak do oblasti produktivity, tak zejména do oblasti kvality. Na základě těchto výsledků se bude zřejmě rozhodovat o zahájení a dalším průběhu digitální transformace firmy.“
• „V jednoduchosti je krása – inspirující je aplikace technologie balení používané standardně v potravinářském průmyslu.“

Ve společném prohlášení to uvedly svazy z Argentiny, Brazílie, Paraguaje, Uruguaje a BusinessEurope.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jako člen BusinessEurope plně podporuje společnou výzvu k urychlenému dokončení procesu ratifikace a implementace dohody mezi těmito dvěma uskupeními. Jejich další odkládání by ohrozilo možnost plného využití možností, které tato dohoda nabízí.

Prohlášení vzniklo 26. listopadu 2020 na historicky prvním setkání podnikatelských svazů ze zemí EU a Mercosur na základě iniciativy Svazu portugalského businessu (CIP) v rámci jeho přípravy na portugalské předsednictví Evropské rady v první polovině roku 2021. Dokončení procesu ratifikace bude také jednou z priorit portugalského předsednictví.

Dohoda EU – Mercosur podle nich nabízí oběma stranám mnoho příležitostí jak v rovině ekonomické, tak i z hlediska přínosů pro celou společnost. Její velký přínos se projeví i v oblasti udržitelnosti. Obzvláště v době, kdy je mezinárodní obchod postižen situací kolem pandemie COVID-19 a dochází k výraznému nástupu protekcionismu, je tento společný závazek svazů tlačit na co nejrychlejší ratifikaci a implementaci dohody, jejíž vyjednávání trvalo 20 let, potřebný.

„Vytvoření silnějších obchodních a investičních vazeb nám nejen pomůže překonat výzvy, ale také chytnout za pačesy příležitosti v době post-kovidové“, uvedl prezident BusinessEurope Pierre Gattaz. Prezident Národního svazu průmyslu Brazílie Robson Braga de Andrade se domnívá, že „tato dohoda je strategická pro integraci dvou největších ekonomických oblastí Západu. Postupné odstraňování obchodních bariér, které nyní ovlivňují 65% našeho vzájemného obchodu, umožní změny v konkurenceschopnosti na obou stranách a stimulaci obchodu i investic. Z tohoto důvodu musí soukromá sféra na obou stranách stát v čele úsilí o její implementaci“.

Evropská unie je největším obchodním a investičním partnerem pro Mercosur. V obchodu se zbožím je pro Mercosur EU druhým největším partnerem po Číně (představuje 17,1% celkového obchodu bloku v roce 2019). Pro EU je Mercosur 11. největším partnerem v obchodu se zbožím. V roce 2019 byla hodnota vývozu z EU do zemí Mercosur 41 miliard EUR, dovoz do EU ze zemí Mercosur byl v hodnotě 35,9 miliard EUR.

Celá tisková zpráva BusinessEurope (v AJ)

Znění společného stanoviska (v AJ)

Technologie Průmyslu 4.0 jako robotizace, automatizace a umělá inteligence jsou klíčové pro další úspěšný růst firem v Česku. Podniky, které do těchto technologií už investovaly, získaly náskok před konkurencí jak v produktivitě práce, tak přidané hodnotě. Zaměstnancům díky tomu mohou vyplácet vyšší mzdy. Ukazuje to unikátní analýza dat z více než tisíce firem, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovat od výzkumného institutu CERGE-EI.

Zavádění technologií Průmyslu 4.0 dává firmám výrazný náskok před podniky, které ve své digitální transformaci zaostávají. Investice do robotizace, automatizace a umělé inteligence vedou k rychlejšímu růstu produktivity práce a přidané hodnoty. Významný dopad má zavádění technologií Průmyslu 4.0 na zaměstnance. Ve firmách, které investují do robotizace, automatizace a umělé inteligence, mají lidé vyšší mzdy a nemusí odpracovat tolik přesčasových hodin, jako v podnicích, které tyto technologie nenasazují. Firmy, které používají roboty, automatizační technologie a umělou inteligenci, dokonce vykazují vyšší zaměstnanost než podobné podniky, které nejdou cestou digitální transformace.

Tyto výsledky ukázala studie, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovat od výzkumného institutu CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR. „Studie jednoznačně potvrzuje mé zkušenosti z praxe. Firmy, které ve svých provozech technologie konceptu 4.0 již zavedly, získaly konkurenční výhodu oproti ostatním podnikům. Dosahují vyšší produktivity práce i vyšší přidané hodnoty,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Současně studie dokládá, že zavádění digitálních technologií nevede k poklesu zaměstnanosti. Některé podniky zavádí prvky Průmyslu 4.0 a zároveň hledají nové zaměstnance,“ doplňuje Palíšek.

PRŮMYSL 4.0 ZVYŠUJE PRODUKTIVITU A PŘIDANOU HODNOTU. NŮŽKY SE ROZEVÍRAJÍ

Z výsledků analýzy vyplývá, že se v Česku začíná objevovat polarizace mezi podniky, které do robotizace, automatizace a umělé inteligence investují, a těmi, které tyto investice neprovádějí. Dlouhodobě může tento efekt způsobit, že se v ekonomice vytvoří skupina úspěšných digitalizovaných firem a skupina podniků, které budou i ve svých hospodářských výsledcích zaostávat.

„U firem, které zavedly automatizační technologie, robotické technologie i umělou inteligenci, pozorujeme soustavný nárůst produktivity práce v porovnání s firmami, které nezavedly ani jednu z těchto inovací.. V roce 2018 pracovníci v těchto podnicích vyprodukovali v průměru přibližně o 142 korun na hodinu vyšší hodnotu než pracovníci firem, které nezavedly ani jednu z těchto intervencí,“ vysvětluje Štěpán Jurajda z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Nůžky se rozevírají. U přidané hodnoty je vidět stejný trend jako u produktivity práce, a to systematický růst polarizace mezi podniky s technologiemi Průmyslu 4.0 a ostatními firmami. Ačkoli na začátku sledovaného období mezi lety 2011 až 2014 se obě skupiny firem příliš nelišily ve vývoji přidané hodnoty, v roce 2017 průměrný rozdíl mezi nimi narostl na přibližně 175 milionů korun a tato mezera se v roce 2018 rozšířila až na 243 miliony korun.

PRŮMYSL 4.0 NEPŘIPRAVUJE LIDI O PRÁCI, NAOPAK VEDE K VYŠŠÍM MZDÁM

Zavádění technologií Průmyslu 4.0 nevede k propouštění zaměstnanců. Ze studie lze naopak vyvodit, že firmy s digitálními technologiemi jsou úspěšnější, a proto potřebují více zaměstnanců. Tyto firmy zaměstnaly v průměru v letech 2017 a 2018 přibližně o 130 zaměstnanců více na jeden podnik než jinak srovnatelné firmy, které neinvestovaly do robotizace, automatizace nebo umělé inteligence. Česko tak kopíruje situaci v Německu.

Zaměstnanci ve firmách, které se pustily do robotizace, automatizace nebo používají umělou inteligenci, vydělávají více než v podnicích, kde tyto technologie používají v menším měřítku. „Vidíme nárůst v rozdílu mezi hrubou měsíční mzdou ve firmách s digitálními technologiemi a ve firmách s tradičními výrobními postupy. Zaměstnanci v podnicích, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci dostanou přibližně o 2000 až 3000 Kč měsíčně více,“ uvádí Štěpán Jurajda, z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Analýza také naznačuje, že podniky s digitálními technologiemi jsou schopny si lépe udržet zaměstnance. U přesčasů je vidět výrazný pokles přesčasových hodin ve firmách s roboty, automatizací či umělou inteligencí.

MÍRA ZAVÁDĚNÍ TECHNOLOGIÍ PRŮMYSLU 4.0 JE NEJNIŽŠÍ U UMĚLÉ INTELIGENCE

V Česku v posledním desetiletí investovalo do robotických technologických inovací 8 procent firem, které celkem zaměstnávají 22 procent ze všech zaměstnanců mzdové sféry. Technologie umělé inteligence (AI) zavedla 4 procenta firem s 15 procenty zaměstnanců. Automatizační technologie nasazovalo 16 procent subjektů se 40 procenty všech zaměstnanců mzdové sféry.

Výsledky šetření ukazují, že ve zpracovatelském průmyslu je rozsah zaváděných technologií podobný, i když stále o něco nižší než ve vyspělých zemích EU. Robotické technologie se v ČR ve větší míře vyskytují ve výrobě potravin, plastů, dopravních prostředků či ve výrobě a rozvodu energií. Technologie umělé inteligence (AI) výrazněji zavádí společnosti z oblasti výroby kovů, elektrických zařízení, dopravních prostředků. Využívají ji ale i firmy z informačních a komunikačních činností, peněžnictví a pojišťovnictví.

Zatímco mezi malými podniky zavedlo robotické technologie méně než 8 procent firem, mezi velkými podniky to byla třetina. Podobně se jeví i zavedení automatizačních technologií, které zavedla téměř každá druhá velká firma ve zkoumaném vzorku, zatímco u malých firem to byla méně než každá pátá. Nejvzácnější jev je zavedení umělé inteligence, které se objevuje u necelé pětiny velkých podniků a jen u 3 procent malých a středních podniků.

„Umělá inteligence má velký potenciál pro další posilování konkurenceschopnosti českých firem. Využívá ji však jen zlomek našich firem. Stejně jako letošní průzkum Svazu průmyslu o zavádění technologií Průmyslu 4.0 potvrzuje i tato studie, že podpořit v digitální transformaci potřebují především malé firmy, které v digitalizaci zaostávají,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY STUDIE

Na online dotazník odpovědělo ve druhém čtvrtletí roku 2020 1094 respondentů. Rozložení respondentů odpovídá struktuře české ekonomiky. Autoři následně provedli porovnání několika klíčových charakteristik firem v závislosti na míře automatizace jejich produkčního procesu, zejména produktivity práce, přidané hodnoty, počtu zaměstnanců, hrubé mzdy, pracovní doby a vzdělanostních nároků na zaměstnance. Ze zkoumaného vzorku byly vyčleněny podniky, které alespoň částečně inovovaly své produkční procesy a přistoupily tak k Průmyslu 4.0, a podniky které používají klasické metody a technologie produkce.

Před porovnáním obou skupin autoři odstranili ze zjištěných dat vlivy, které zasahují celou ekonomiku – například cykly konjunktury a krize, případně inflaci a podobně. Z dat byly odstraněny také vlivy stabilních faktorů, které se týkají jednotlivých firem, například organizační struktura či vlastnictví. Odstraněním účinků jak celonárodních, tak i stabilních firemních faktorů autoři získali odhad účinku zavádění inovativních technologických řešení, aniž by byl tento odhad ovlivněn externími vlivy.

Koronavirová krize může urychlit digitální transformaci českých firem. Podniky, které už do digitálních technologií a prvků Průmyslu 4.0 investovaly, si ověřily, že jim tyto investice pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize. Firmy chtějí více investovat do těchto technologií. Získají tak náskok před konkurencí a budou odolnější vůči případným dalším krizím. To jsou hlavní závěry průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR o využívání Průmyslu 4.0 mezi 99 průmyslovými firmami.

Firmy v Česku si díky koronavirové krizi začaly více uvědomovat přínosy digitální transformace a investic do technologií Průmyslu 4.0. Odhalil to letošní průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Sledoval, jak firmy využívají technologie Průmyslu 4.0, digitalizují a modernizují své provozy a celkové fungování.

• Předchozí investice do Průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize 59 % podniků. Nejvíce tento efekt digitalizace oceňují velké firmy.
• Téměř dvě třetiny firem v průzkumu Svazu průmyslu uvedlo, že kvůli zkušenostem z koronavirové krize budou více investovat do technologií Průmyslu 4.0.
• Čtvrtina respondentů investuje do své digitální transformace také proto, aby byla více odolná vůči budoucím krizím.

„Je dobré, že si firmy uvědomují přínos konceptu Průmysl 4.0 i z pohledu zvýšené odolnosti vůči krizím a recesím. V konkrétních firmách urychlila koronavirová krize investice například v oblasti využívání rozšířené reality. Díky ní podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel letět na druhou stranu zeměkoule a servis prováděl fyzicky. Podobný efekt vidíme i v oblasti simulací a modelování nejen technologických zařízení, ale i procesů. Díky snaze řešit důsledky koronavirové krize se také v některých firmách zlepšila online komunikace mezi technologickými zařízeními a lidmi,“ uvádí příklady z praxe Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

FIRMY CHTĚJÍ INVESTOVAT DO PRŮMYSLU 4.0

Ve srovnání s loňským průzkumem se letos významně rozšířil okruh firem, které na investice do technologií Průmyslu 4.0 vyčleňují od 5 do 20 procent svých investičních rozpočtů. Zatímco loni jich bylo 27 procent, letos tuto výši investic uvedlo 42 procent účastníků průzkumu. Meziročně menší počet firem uvedl, že do Průmyslu 4.0 vůbec neinvestují. V příštích pěti letech chce 49 procent respondentů zvyšovat objem investic do technologií Průmyslu 4.0. Polovina chce zachovat své investice na stávající úrovni.

PRŮMYSLEM 4.0 K VYŠŠÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

Stejně jako loni platí, že za hlavní strategický přínos digitální transformace považují účastníci průzkumu získání náskoku před konkurencí nebo zachování současné pozice na trhu.

„Průzkum jednoznačně potvrzuje, že implementace Průmyslu 4.0 u většiny firem naplnila jejich očekávání. Dlouhodobě se ukazuje, že malé firmy potřebují pochopit praktický přínos digitálních technologií a podpořit v jejich zavádění. Více než polovina z nich se vůbec svojí digitální transformací nezabývá. Přes 40 procent z nich ji sice vnímá jakou nezbytnou, ale nevidí v ní žádný přínos,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Siemens Česká republika.

Pokud investice českých firem do digitalizace nebudou dostatečné, hrozí, že je vytlačí progresivnější konkurence. „Zavádění digitálních řešení pomáhá firmám kompenzovat postupně slábnoucí výhodu v podobě relativně nižší ceny práce. Firmy, které se zaměřily na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, mohou díky digitálním technologiím zrychlit proces vývoje a efektivněji zavádět nové a inovované produkty do výroby,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Siemens Česká republika.

PRŮMYSL 4.0 SE TÝKÁ VŠECH ČINNOSTÍ VE FIRMÁCH

Stejně jako loni firmy nejčastěji investují do prvků Průmyslu 4.0 kvůli zvyšování produktivity na zaměstnance (60 procent respondentů). Ve srovnání s loňským průzkumem naopak ubylo podniků, které motivoval k investicím do digitalizace nedostatek pracovníků. Letos tento důvod uvedlo 31 procent účastníků, oproti loňským 38 procentům. Mírně klesl podíl firem, které investují do prvků Průmyslu 4.0, aby zrychlily vývoj a uvedly nové výrobky na trh (21 procent respondentů) a kvůli poskytování nových služeb ke stávajícím výrobkům (27 procent respondentů).

„Potvrzuje se, že digitalizace je cesta ke zvyšování přidané hodnoty a odolnosti vůči vnějším negativním vlivům na firmu. Promítá se napříč celými firmami, ať už jde o výrobu, vztahy se zákazníky a odběrateli, řízení kvality či o bezpečnost, a to nejen tu kybernetickou, ale i procesní. Většina z firem, které se už nasazováním Průmyslu 4.0 zabývají, si uvědomuje, že pro další růst je digitalizace nezbytná,“ komentuje výsledky průzkumu Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ANALÝZA VELKÝCH DAT

Jedním z klíčových prvků Průmyslu 4.0 je sběr a analýza dat z výrobních strojů a procesů, logistiky či fungování produktů u zákazníků. Firmy analýzu velkých dat používají především k optimalizaci zdrojů, ať už jde o lidské, materiálové nebo energetické (45 procent respondentů). Druhým nejčastějším cílem analýzy velkých dat je zvyšování kvality produkce (41 procent respondentů). Zhruba čtvrtina firem používá analýzu velkých dat pro optimalizaci logistiky, údržby nebo pro vývoj a inovace.

Analýzu velkých dat v nejčastějších oblastech použití využívají nejvíce velké firmy. U středních firem je na prvním místě zlepšování kvality produkce. Malé firmy se soustředí při analýze velkých dat hlavně na optimalizaci využití zdrojů. „Je pozitivní, že si firmy uvědomují důležitost analýzy velkých dat nejen pro optimalizaci zdrojů, ale i pro zlepšování kvality, optimalizaci údržby, ale také pro inovační procesy ve firmě. Průmysl 4.0 zrychluje inovace. Vzniká více nových produktů i služeb s atributy Průmyslu 4.0. Třetina firem takové produkty a služby už prodává, další třetina vyvíjí. To je obrovský přínos pro celou ekonomiku,“ dodává Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum o implementaci technologií Průmyslu 4.0 provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi 99 firmami v třetím kvartále roku 2020. Ze všech respondentů bylo 50 procent velkých firem s více než 250 zaměstnanci, 32 procent středních firem s 50 až 250 zaměstnanci a 18 procent malých firem s méně než 50 zaměstnanci. V průzkumu odpovídaly firmy ze strojírenství, automobilového průmyslu, chemického průmyslu, služeb, energetiky, dopravy či elektrotechnického průmyslu.

Online konference Svazu průmyslu a dopravy ČR představí výsledky druhého průzkumu Svazu průmyslu k zavádění Průmyslu 4.0 a závěry unikátní studie o dopadech Průmyslu 4.0 na firmy, kterou pro Svaz průmyslu provedl na tisícovce firem v Česku výzkumný institut CERGE-EI. O zkušenosti s inovativními projekty se podělí zástupci TOP 5 firem, které vybrala odborná porota v rámci Ceny za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu (Blumenbecker Prag, ELA Blochchain services, Koyo Bearings, BD Sensors, Adler Czech).

Konferenci moderuje Jiří Holoubek, člen představenstva SP ČR a prezident Elektrotechnické asociace ČR. Začínáme v 10:00.

Vláda začátkem listopadu schválila metodické doporučení „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích“.

Podařilo se zpracovat a zajistit, aby vláda schválila materiál odstraňující výkladové nejasnosti unijních pravidel pro veřejnou podporu a nejistotu, která nelogicky omezovala spolupráci soukromé sféry a výzkumných organizací a bránila úspěšným výsledkům. Byl tak naplněn další z hlavních požadavků programového prohlášení Svazu, který Svaz spolu s Asociací výzkumných organizací a Akademií věd ČR inicioval.

Dosud v České republice chyběla metodika identifikace nehospodářských a hospodářských činností výzkumných organizací, tj. způsob jak kterou činnost ve výzkumu a vývoji poznat a před vykazováním správně zařadit. Důsledkem je situace, kdy různé orgány státní správy včetně kontrolních postupují ve stejných případech odlišným způsobem (a pokud výzkumná organizace vyhoví jednomu, poruší výklad pravidel druhého orgánu), kdy kapacity a prostředky státní správy, výzkumných organizací i podniků jsou věnovány administrativním a právním činnostem místo výzkumu a vývoji a kdy nejasné podmínky omezují potřebnou a stále nedostatečnou spolupráci výzkumných organizací s podniky. Stávající situace přitom výrazně více postihuje malé a střední výzkumné organizace a podniky s nimi spolupracující, které si nemohou vzhledem ke své velikosti dovolit samostatná právní oddělení zabývající se problematikou veřejné podpory nebo drahé advokátní služby, ani mnohaleté soudní spory o to, zda prováděná činnost je či není v souladu s pravidly veřejné podpory.

Identifikace činností a jejich rozsah jsou určující pro to, zda jejich financování z veřejných prostředků zakládá veřejnou podporu či nikoliv. Dokument návodně uvádí, jak kterou činnost poznat a správně zařadit mezi hospodářské a nehospodářské činnosti (rovněž též ekonomické/neekonomické činnosti) výzkumných organizací (nebo také „ organizací pro výzkum a šíření znalostí“) a výzkumných infrastruktur i jejich částí. V některých případech je nutno identifikovat činnosti nikoliv v rámci výzkumné organizace jako celku, ale v rámci její části („relevant entity“), tj. takové části, která je schopna provádět danou činnost samostatně (např. případy, kdy je identifikace prováděna pro účely projektů nebo výzkumných infrastruktur).

V návaznosti na další vývoj evropské legislativy a metodických dokumentů Evropské komise bude zveřejněný materiál aktualizován.

Letošní šesté neformální videokonferenční jednání ministrů odpovědných za oblast vnitřního trhu a průmyslu se uskuteční ve čtvrtek 19. listopadu 2020.

Hlavním bodem jednání je politická rozprava na téma zajištění dynamického, odolného a konkurenceschopného evropského průmyslu prostřednictvím investic do zelené transformace. Východiskem k diskusi je dokument připravený DE PRES zdůrazňující význam průmyslu pro ekonomickou obnovu a zelenou a digitální transformaci, spolupráci členských států při prosazování klíčových technologií, a také cíl dosažení strategické autonomie při zachování otevřené ekonomiky. Definuje priority plánované revize Průmyslové strategie EU.

Vydáním Nové průmyslové strategie pro Evropu v březnu 2020 potvrdila Evropská komise (EK) zásadní úlohu průmyslu pro ekonomiku EU i potřebu provázanosti všech souvisejících politik EU. Klíčová opatření uvádí EK v sedmi oblastech: jednotný trh; celosvětově rovné podmínky; podpora průmyslu na cestě ke klimatické neutralitě; oběhové hospodářství; průmyslové inovace; dovednosti; investice do transformace. V důsledku pandemie COVID-19 zmínila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Evropské unie záměr EK aktualizovat Novou průmyslovou strategii pro Evropu v průběhu 1. pololetí 2021.

Na agendě Rady pro konkurenceschopnost bude zpráva Sítě zmocněnců pro malé a střední podniky za rok 2020 ustavená v roce 2011 jako výsledek snahy lépe monitorovat politiky související s malým a středním podnikáním. Dále pak i Nová spotřebitelská agenda, jejímž cílem je zvýšit důvěru spotřebitelů prostřednictvím opatření směřujících k posílení jednotného digitálního trhu. Portugalsko představí základní obrysy pracovního programu svého nadcházejícího předsednictví.

EVROPSKÝ BYZNYS V PŘEDVEČER RADY PRO KONKURENCESCHOPNOST

BusinessEurope, jako zástupce evropského byznysu, oslovil svým dopisem Petera Altmaiera, německého federálního ministra pro hospodářství a energetiku. BusinessEurope vnímá diskusi o průmyslové politice jako první příležitost pro ministry definovat první kroky k zahájení aktualizaci průmyslové strategie EU plánované v druhém čtvrtletí 2021.

Od března 2020, kdy EK vydala svoji Novou průmyslovou strategii pro Evropu na podporu evropského průmyslu na cestě ke klimatické a digitální transformaci, čelil průmysl v Evropě bezprecedentním výzvám v důsledku šíření COVID-19.

BusinessEurope proto vítá iniciativu Komise aktualizovat průmyslovou strategii, protože evropský průmysl sehrává významnou úlohu v procesu ekonomické obnovy a dobře načasovaná podpora bude zásadní jak z krátkodobé tak z dlouhodobé perspektivy, včetně nefinančních opatření vycházejících z principu better regulation.

Aktualizovaná průmyslová strategie by měla vycházet z těchto principů: podpořit Zelenou dohodu a její nové cíle důvěryhodnou průmyslovou strategií, podpořit digitální transformaci ekonomik i společností, naléhavě obnovit plné fungování všech svobod pohybu jednotného trhu, podpořit ambiciosní mezinárodní obchod přinášející nové obchodní a investiční příležitosti pro evropské podniky, uznat klíčovou úlohu podniků všech velikostí v procesu obnovy evropského průmyslu.

• Dopis BusinessEurope na Patera Almaiera

Vladimíra Drbalová, SP ČR

Průmysl drží českou ekonomiku nad vodou i během koronavirové krize. Firmy zavedly přísná opatření na ochranu zaměstnanců před šířením infekce koronaviru, aby mohly dál fungovat, a zajistit tak práci svým pracovníkům. Teď je třeba, aby se rozjely také další sektory, které jsou kvůli vládním epidemiologickým opatřením v útlumu.

Bezpečnost a ochrana zaměstnanců je v koronavirové krizi hlavní prioritou průmyslových firem. Díky přijatým hygienickým opatřením může průmysl dál fungovat, garantovat svým zaměstnancům jistotu pracovního místa a prostřednictvím daní a dalších odvodů přispívat na kompenzační opatření pro nejvíce postižené firmy a obyvatele.

V boji s šířením koronaviru průmyslovým firmám pomáhá skutečnost, že z charakteru průmyslové výroby se na pracovištích potkávají stejné skupiny lidí. Podniky rychle zavedly přísná hygienická opatření, aby zaměstnance co nejlépe chránili, a na maximum omezily také přístup ostatních osob do firem.

Na pracovištích firmy nařídily používání dezinfekce a povinné nošení roušek a respirátorů. Na nejnutnější minimum podniky omezily služební cesty a osobní kontakty se zákazníky. Standardem pro pracovníky, u nichž to umožňuje jejich práce, se stal home office. Firmy upravily střídání směn tak, aby se lidé téměř nepotkávali. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi svými členy.

Svaz průmyslu a dopravy ČR pro všechny firmy vydal Hygienický manuál, aby jim pomohl zavést všechna potřebná opatření na všech pracovištích. Zároveň si firmy díky evaluačnímu dotazníku Svazu průmyslu mohou snadno vyhodnotit, kde ještě mohou zaměstnance lépe chránit.

Jen u preventivních opatření ale průmyslové firmy nekončí. Stále více podniků testuje své zaměstnance antigenními testy, aby eliminovaly přenos nemoci ve firmě. Významná část podniků také hradí svým zaměstnancům dokonalejší PCR testy.

PRŮMYSL PŘIVÁDÍ DO STÁTNÍHO ROZPOČTU TŘETINU VEŠKERÝCH DANÍ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

Díky všem těmto opatřením mohou průmyslové firmy fungovat dál, snižovat tak dopady koronavirové krize na celou ekonomiku, a přeneseně i na státní rozpočet. Protože průmyslové firmy se jen na příjmech státního rozpočtu z daně z příjmu právnických osob podílejí z jedné třetiny. Navíc fungující průmysl dává práci více než milionu zaměstnanců, z jejichž mezd stát inkasuje jak daň z příjmu a zdravotní a sociální odvody.

Jako největší zaměstnavatelský svaz děkujeme všem podnikům i jejich zaměstnancům za jejich nasazení! Průmysl dlouhodobě drží naši ekonomiku, ale je třeba, aby se co nejdříve rozjely i další sektory, které jsou teď kvůli epidemilogickým opatřením vlády v útlumu.  Význam průmyslu v době epidemie ještě roste. Zajišťuje klíčovou infrastrukturu, stará se o miliony zaměstnanců či o miliardy pro státní rozpočet.