Chápeme, že zdravotní situace si vyžaduje mimořádná opatření. Pro společnost ani českou ekonomiku však není dobrá nejistota, která dlouhodobě panuje. Uzavření provozoven se nepřímo dotkne i dalších sektorů a jejich dodavatelů například v potravinářském průmyslu. Protiepidemická opatření se tedy po dodavatelském řetězci přelévají až do výrobního sektoru, na který nesmíme zapomínat. Řada oborů dodává stroje a vybavení do uzavřených provozů. Nejistota snižuje investice. Firmy se obávají nedostatku lidí, kteří mohou být na ošetřovném, nemocenské nebo v karanténě. Stejně tak se obávají, že se sníží poptávka u některých produktů, které závisí na maloobchodním prodeji nebo jsou součástí poskytovaných služeb.
Proto je klíčové, aby vláda prodloužila i program Antivirus B. Odhadujeme, že kvůli dalším opatřením může být celkový propad HDP okolo 10–12 %, namísto původních 8 %, které jsme předpovídali před měsícem. Záleží ale, jak dlouho budou opatření nakonec trvat, v jakém rozsahu či jak se celková situace podaří stabilizovat.
Žádáme vládu, aby zavedla také nějaké krizové moratorium výjimek pro plnění povinností firem, které jim garantuje možnost bezsankčně z objektivních důvodů nedodržet některé zákonem stanovené lhůty pro plnění povinností plošně.
Jsme rádi, že vláda na rozdíl od jara již dnes zveřejnila výjimky, na které se aktuální protiepidemická omezení nevztahují. Je dobře, že zůstává otevřená řada oprav, výdejen a servisů. Pro Česko jako exportní zemi je klíčové, že zůstávají otevřené hranice. Řada firem již na jaře zavedla mnoho hygienických opatření, takže mohou pokračovat v provozu.
Svaz průmyslu a dopravy ČR požaduje, aby Uhelná komise předložila podklad pro rozhodování vládě ČR, kde budou pro jednotlivé scénáře kvantifikovány náklady a dopady odklonu od využití hnědého uhlí při zajištění soběstačnosti ČR v dodávkách elektřiny, definovány rizika a budou předloženy nástroje a opatření k minimalizaci rizik. Svaz průmyslu a dopravy ČR se domnívá, že doporučení Uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který je projednán a schválen v pracovních skupinách. Rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem Uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.
Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu Svaz průmyslu a dopravy ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře. V neposlední řadě chybí výpočet dopadů scénářů. Doporučit vládě některý ze scénářů bez znalosti těchto širších vztahů, by nebylo zodpovědné vůči českému průmyslu a spotřebitelům.
Zhoršující se epidemiologická situace vyžaduje od nás všech ještě vyšší úsilí, abychom účinně bránili šíření nemoci Covid-19. Firmy dělají maximum pro bezpečnost a ochranu svých lidí. Udržení provozu, byť ve velmi složitých podmínkách, je společným zájmem zaměstnavatelů i zaměstnanců. Proto jsme vydali s Českomoravskou konfederací odborových svazů společné prohlášení, kde jsme se přihlásili k odpovědnosti firem za zajištění bezpečného pracovního prostředí.
Současně s manuálem Svaz průmyslu také připravil sebehodnotící dotazník, který firmám pomůže vytipovat místa, kde by bylo vhodné hygienická opatření ještě posílit.
Svaz průmyslu a dopravy ČR nesouhlasí s navýšením evropského klimatického cíle 2030 o 55 % bez znalosti dopadů na Českou republiku, zajištění financování a předložení opatření pro ochranu průmyslu a zaměstnanosti.
Svaz průmyslu a dopravy ČR je znepokojen, že se Česká republika přihlásila k navýšení klimatického cíle na 55 %, aniž by znala jeho dopady na Českou republiku. Dosavadní vyjádření vlády ČR byla k navýšení cíle odmítavá. Rámcová pozice ČR sama objektivně upozorňuje na mnohá rizika navýšení nejen na 55 %, ale i na 50 %. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie politicky schválen, musí Česká republika toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti. Od tohoto požadavku česká vláda nesmí před finálním rozhodnutím v žádném případě ustoupit.
Přihlásit se k navýšení cíle pro redukci skleníkových emisí by bylo nezodpovědné bez určení konkrétních požadavků, které zajistí, že navýšením cíle nebude český průmysl a jeho konkurenceschopnost poškozena, bez předložení konkrétních opatření pro ochranu odvětví ohrožených únikem uhlíku, bez garance technologické neutrality, respektování národních podmínek, možnosti volby vlastního energetického mixu a v neposlední řadě bez zajištění dostatku financování. To vše musí být součástí jakéhokoliv rozhodnutí a podmínek české vlády. Náklady na splnění stávajících klimaticko-energetických cílů samo ministerstvo průmyslu a obchodu v minulosti odhadlo na nižší jednotky bilionů korun.
Plnění vyšších cílů bude pro Českou republiku znamenat investice dalších stovek miliard až jednotek bilionů korun. Ministerstvo průmyslu nyní pracuje na studii dopadů přísnějšího cíle pro rok 2030 na průmysl, která má ukázat reálné možnosti a podmínky jednotlivých sektorů a která zatím není hotová. Teprve z ní by vláda měla vycházet při vyjednávání o navýšení cíle a o zajištění konkrétních podmínek, které budou garantovat, že ambiciózní klimatické cíle nepoškodí jednotlivá odvětví českého průmyslu.
Zveme Vás na „hybridní“ podnikatelskou misi do Portugalska s ministrem zahraničních věcí ČR Tomášem Petříčkem, která se uskuteční 13. listopadu 2020.
Hybridní podoba podnikatelské mise byla zvolena s ohledem na současná epidemiologická omezení v Portugalsku a znamená, že podnikatelské fórum v Lisabonu zahájené ministrem zahraničních věcí ČR Tomášem Petříčkem a jeho portugalským protějškem za osobní účasti prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka a jeho portugalského protějšku bude živě streamováno přihlášeným účastníkům jak na české, tak na portugalské straně. Návazně se budou konat B2B jednání mezi českými a portugalskými subjekty v online místnostech.
Svaz průmyslu a dopravy ČR připravuje tuto netradiční verzi podnikatelské mise, která má alespoň z části nahradit v tuto chvíli bohužel nerealizovatelnou osobní návštěvu Portugalska, ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Lisabonu a portugalskými partnery.
Možnosti účasti:
Virtuální účast – poplatek za účast ve výši 1490,- Kč + DPH bude sloužit k pokrytí technicko-logistických nákladů na přípravu akce v Portugalsku. V případě zájmu o účast prosím o vyplnění Závazné přihlášky a Registračního formuláře, ve kterém uvedete podklady pro vyhledání partnerů pro online jednání s portugalskými subjekty. Termín registrace do 23.10.2020.
K dispozici je omezený počet míst pro prezenční účast na podnikatelské misi pro 2 – 3zástupce firem, které mají v Portugalsku rozjednány konkrétní projekty či účasti v tendrech, které by jejich osobní účast podpořila. Pokud je to případ Vaší společnosti, prosím pošlete důkladné zdůvodnění, proč by Váš zástupce měl být v Portugalsku osobně přítomen, do 24.10. na e-mailovou adresu pserakova@spcr.cz. Na jeho základě budou ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Lisabonu vybráni účastníci s projekty v nejpokročilejším stadiu rozpracovanosti. Program pro ně bude organizován individuálně Velvyslanectvím v Lisabonu/SP ČR za jejich aktivní spoluúčasti. Cena za účast bude rovněž stanovena individuálně.
K perspektivním oborům spolupráce pro české firmy patří zejména civilní letecký a kosmický průmysl, energetika, nábytkářský průmysl, obranný průmysl, chemický průmysl, stavebnictví, strojírenství, textilní a obuvní průmysl, vodohospodářství a odpadové hospodářství, zemědělství a potravinářství, zpracovatelský průmysl, železniční a kolejová doprava, a v této době pandemie COVID-19 nabývá na významu i spolupráce ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu.
Pro více informací prosím kontaktujte: Ing. Petra Šeráková Sekce mezinárodních vztahů Tel.: 731 411 179 E-mail: pserakova@spcr.cz
Vláda 14. října představila nové programy, respektive staronové programy, kterými chce podpořit podnikatele postižené aktuální situací a novou vlnou opatření proti šíření koronaviru.
COVID – NÁJEMNÉ
Dotační program pro podnikatele, kterým byl mimořádnými opatřeními zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, což jim snížilo schopnost platit nájemné.
Výše podpory na jednoho žadatele bude činit 50 % z celkového nájemného za období celého třetího čtvrtletí 2020 a nebude jako v případě Výzvy č. 1 podmíněna slevou ze strany pronajímatele.
Bude zaměřena na vyjmenovaná dotčená odvětví: provozovny stravovacích služeb, hudební kluby, kina, muzea, galerie, veletrhy, tělocvičny, kurty, koupaliště, zoologické zahrady apod.
Kompenzace pro zájezdovou (nepravidelnou) dopravu budou vypláceny za sedačku za den a budou kompenzovat ztráty dopravců od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června.
Rozhodné období je březen až červen.
Dotace budou rozdělovány podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity.
Samotná jednotková výše podpory byla odvozena jako cca 7násobek leasingové splátky příslušného typu autobusu a je podmíněna podnikáním v nepravidelné autobusové dopravě v období nouzového stavu.
Dotace na podporu subjektům podnikajícím v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje za zrušené/přesunuté kulturní akce a kontinuální činnosti.
Dotace pro fyzické osoby působící v oblasti profesionálního umění, konkrétně v oblasti hudby, divadla, tance, jejichž primárním cílem je poskytnutí kulturní služby veřejnosti (OSVČ).
Dotace se budou proplácet ex-post a maximální výše podpory na jeden podnikající subjekt je 10 milionů korun. Současně budou hrazeny ze 80 % výdaje na nájmy/pronájmy.
cílem programu je podpora podnikatelským subjektům z oblasti sportu, které byly omezeny ve své podnikatelské činnosti v souvislosti s negativními dopady mimořádných s účinností od 10. března 2020.
oblast podpory A: zaměřeno na podporu podnikatelských subjektů, které se účastní profesionálních soutěží, např. fotbal, hokej. Maximální výše podpory je 12, 5 mil. Kč.
oblast podpory B: zaměřené na pořadatele jednorázových sportovních akcí. Maximální výše podpory je 10 mil. Kč.
PŘEHLED PROGRAMŮ, KTERÉ BYLY SCHVÁLENY V MINULOSTI A JE MOŽNÉ JE I NADÁLE VYUŽÍVAT
ZÁRUČNÍ PROGRAM COVID III
Poskytnutí záruk:
až do výše 90 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků do 250 zaměstnanců
až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků od 250 do 500 zaměstnanců
maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč
Program Covid Plus má velkým zaměstnavatelům pomoci udržet likviditu potřebnou k zachování provozu a případný rozvoj exportních firem. Program poskytuje záruky na úvěry v rozmezí od 5 mil. do 2 mld. Kč a je určený společnostem s minimálně 250 zaměstnanci, u nichž se export podílí alespoň z 20% na celkových tržbách. Více zde https://eol.egap.cz/Covid
BALÍČEK OPATŘENÍ NA PODPORU EXPORTÉRŮ (EGAP)
zavedení tzv. Fast Tracku, tedy přednostní vyřízení žádosti o pojištění pro vývozce, kteří v důsledku světové pandemie koronaviru hledají nové odběratele,
výrazně snížené poplatky pro vývozce, kteří budou poptávat pojistné produkty EGAP kryjící nová rizik,
zkrácení doby potřebné pro uznání nároku na pojistné plnění (čekací doba) u pojištěných úvěrů ze 6 měsíců na 3 měsíce a u pojištěných záruk ze 3 měsíců na 1 měsíc, které pomůže řešit případné cashflow problémy vývozce.
je zaměřen na ubytovací zařízení, jimž stát přispěje částkou 100 až 330 Kč na pokoj a noc za období, kdy musela být uzavřena, tj v době od 14. 3. 2020 – 24. 5. 2020.
Ministerstvo financí a vláda po rychlých konzultacích, mimo jiné se Svazem průmyslu a dopravy ČR, připravila dílčí daňová opatření, která by měla pomoci ulehčit situaci alespoň některým podnikatelům, jimž byla vládou omezena činnost. Jde o tzv. generální pardon ministryně financí, který se týká podzimního nouzového stavu (a v rámci něj realizovaných omezení pro podnikatele).
1) Pro obory kterých se týkají vládní omezení, platí po dobu nouzového stavu (nouzový stav je v platnosti od 5. října 2020) následující možnost úlev:
odložení úhrad daně z přidané hodnoty (DPH);
prominutí záloh u daně z příjmů právnických osob a fyzických osob (splatných v období nouzového stavu);
prominutí záloh na daň silniční (tj. zálohy na rok 2020).
Z organizačního pohledu dle MF ČR pro uplatnění těchto úlev stačí, aby dotčení podnikatelé Finanční správě zaslali pouze oznámení, že splňují podmínky generálního pardonu ministryně financí, a to i e-mailem (pokud převažující činnost těchto podnikatelů spadá do některého z oborů, na které míří zákazy).
Vládní omezení (která jsou účinná od 14. 10. 2020), a tedy i výše zmíněná opatření se týkají těchto oborů: provozování restauračních zařízení a barů, provozování hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových představení, pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin, provozování cirkusů a varieté, pořádání poutí a podobných tradičních akcí, pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí, pořádání veletrhů, provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení, provozování zoologických zahrad, provozování muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.
Detailnější popis od Finanční správy naleznete zde (vč. odkazu na aktuální Finanční zpravodaj 22/2020), informativní článek Ministerstva financí zde.
Důležité upozornění SP ČR: V každém případě doporučujeme členským firmám, na které se toto prominutí přímo nevztahuje, nepatří mezi vyjmenované obory a mají v důsledku koronavirové krize vážné problémy, či považují daný posun termínů za nedostatečný, aby požádaly o individuální přístup, tj. podat individuální žádost o posečkání (v případě posečkání, prominutí atd.), a s Finanční správou aktivně (elektronicky) komunikovat. V případě dotazů či problémů vám rádi odpovíme, nebo pomůžeme zprostředkovat informaci a možnosti řešení ve vztahu ke správci daně.
2) V rámci generálního pardonu ze dne 14. 10. 2020 bylo také znovu umožněno prominutí DPH na bezúplatné dodánízákladních ochranných prostředkůči testovacích souprav (což bylo doporučení a požadavek Svazu průmyslu z první jarní fáze, podrobněji viz následující bod 3), kde je kompletní přehled nadále platných opatření.
3) Z předchozích liberačních balíčků a vládních daňových novelizací jsou nadále (i prostřednictvím aktuálního generálního pardonu) platná následující opatření či prominutí
Kompletní přehled naleznete v nedávném našem článku zde.
Institut Loss carry-back, tj. zpětné započítání daňové ztráty za rok 2020. Možnost odhadovanou daňovou ztrátu za letošní rok uplatnit už v daňovém přiznání k dani z příjmu za roky 2019 a 2018. Stát takto vzniklý přeplatek vrátí, byť s limitem 30 mil. Kč.
Prominutí:
V případě potřeby lze samozřejmě využívat i nejčastější individuální nástroje, které daňové zákony dlouhodobě upravují za účelem zohlednění individuální tíživé situace na straně daňových subjektů.
Jde o: možnost žádat o posečkání daně či rozložení její úhrady na splátky; možnost požadovat snížení či zrušení záloh; možnost žádat prodloužení vybraných lhůt či jejich navrácení v předešlý stav; možnost žádat o individuální prominutí úroků z prodlení, penále a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
Plošné prominutí správního poplatkuza podání žádostí na finanční či celní úřad.
Týká se následujících situací: prominutí úroku z prodlení; prominutí úroku z posečkané částky, prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení; vrácení daní při dovozu a prominutí celního nedoplatku; potvrzení bezdlužnosti.
Plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních osobních ochranných prostředků a u testů na COVID-19, u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od října do prosince. Toto opatření vzešlo v úvodní fázi koronavirové krize z našich požadavků a námětů.
To zahrnuje zejména následující situace: bezúplatné dodání zboží (ochranné pomůcky, roušky, respirátory, testovací soupravy atd.); bezúplatné dodání zboží k výrobě dezinfekce; bezúplatné dodání zboží zdravotníkům; bezúplatné dodání zboží složkám integrovaného záchranného systému, armádě ČR, pro potřeby sociálních služeb. Konkrétně naleznete seznam a rozsah zde (str. 3–6).
Žádný subjekt(týká se všech fází EET, včetně těch již běžících)nemusí tržby evidovat do konce roku 2020.
Pro úplnost doplňujeme, že Svaz byl iniciátorem vyjádření MF a GFŘ, že i náklady na dobrovolné testy zaměstnanců na COVID jsou daňové uznatelné, konkrétně pro plátce daně z příjmů FO (zde) a pro plátce daně z příjmů PO (zde).
Již finálně schválené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí učinilo nepotřebným další prodlužování možnosti (ze 3. Liberačního balíčku) odložit přiznání a platbu této daně.
Zároveň nyní projednáváme s MF ČR nastavení kompenzačního bonusu souvisejícím se zákazem či omezení činnosti pro podnikající osoby bez zaměstnanců.
Dále ve sněmovně prosazujeme také zrychlené odpisy a další protikrizová opatření důležitá i pro průmyslové firmy.
Svaz také důrazně požaduje, aby ze strany MF a GFŘ bylo postupováno klientsky a benevolentně ke kontrolám za rok 2020 s ohledem na koronakrizi a objektivně specifické situace, včetně například nemožnosti plnit některé zákonné povinnosti v termínech. Doporučujeme omezit kontrolní činnost pouze na závažné případy podvodů. Dotčené touto krizí jsou opatřeními nepřímo i výrobní firmy a stát musí i vůči nim hledat další nástroje zmírnění dopadů.
Na závěr tohoto rychlého přehledu vás chceme informovat, že Svaz průmyslu k aktuálnímu generálnímu pardonu uplatnil připomínky, ve kterých požadoval rozšíření úlev i pro dodavatele rychle se kazícího zboží, či zboží s omezenou dobou trvanlivosti 1 měsíc (potraviny/nápoje) restaurací a podobných zařízení. MF tomuto nevyšlo vstříc a uvedlo, že „nebylo ambicí tento okruh rozšiřovat. Ostatní subjekty postižené v souvislosti s Covidem mohou využít individuálních institutů“.
Dále jsme požadovali delší termíny pro odložení plateb. Konkrétně jsme považovali, po konzultaci s členskými firmami, za nedostatečné prominutí zálohy na daň z příjmů právnických osob splatné 15. 12. 2020. Požadovali jsme, aby vláda posunula prominutí na rok 2021 (např. do polovin roku, nebo na konec roku 2021, případně prominout úplně). Na začátku roku totiž nejspíše nebude situace lepší, oživení restrikcemi dotčených subjektů lze čekat až po letní sezóně 2021.
MF ČR tuto připomínku neuznalo. MF uvedlo, že „v současnosti se hovoří o zavření na 14 dní. Pokud by byla opatření masivnější, resp. trvala déle, než se dnes předpokládá, dá se prodlužovat odklad gradualisticky dalšími pokyny (stejně jako na jaře). Obecně individuálně lze samozřejmě posečkat ještě déle na základě žádosti“.
Vláda v pondělí představila nová opatření proti šíření onemocnění Covid-19. Mezi ta patří například uzavření škol, vč. uzavření 1. stupně ZŠ. Uzavřené budou také restaurace a bary. Svaz průmyslu a dopravy ČR rozumí a souhlasí, že prioritou je ochrana zdraví a zabránění šíření viru. Dlouhodobě ale upozorňuje, že po první vlně jsou firmy vyčerpané a lidé, kteří budou muset zůstat kvůli zavřeným školám doma, jim budou chybět o to více. To bude mít celkový dopad na českou ekonomiku. Zaměstnavatelé navíc mezi svými pracovníky zaznamenávají sociální neklid. Svaz průmyslu a dopravy také dlouhodobě opakuje, že vláda nemá scénáře, jak bude reagovat na možné další vývoje pandemie, a co se bude dít po 3. 11. 2020, kdy by i tato nová zpřísňující opatření měla skončit.
„Prudký odliv pracovníků způsobí problémy ve firmách a samozřejmě také v nemocnicích a dalších institucích. Jako zaměstnavatelům se nám nelíbí, že přijímaná opatření jsou pro lidi i pro firmy nepřehledná a že se neřeší systematicky jejich ekonomické dopady. Lidé mají jediný pracovní den, aby se na ně připravili,“komentuje způsob vydávání vládních opatření prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a doplňuje: „Stejným způsobem vydala vláda i svoje poslední opatření. V pondělí v noci vyhlásila, že od středy budou zavřené školy. Rodiče nemají šanci si za jeden den zajistit hlídání. Pokud děti představují tak velké epidemiologické riziko, jak vláda uvádí, rodiče nemohou v případě nouze využívat ani prarodičů a dalších příbuzných, kteří patří do rizikových skupin.“
ZAVŘENÍ ŠKOL ZPŮSOBÍ PRUDKÝ NEDOSTATEK ZAMĚSTNANCŮ
Svaz průmyslu už od června upozorňoval vládu, že na další zavření škol a možný lockdown je potřeba se kvalitně připravit. „V pondělí na tripartitě s námi vláda diskutovala, že chce uzavřít školy, ale nedala nám žádný reálný výhled, co bude po 3. listopadu, kdy v Česku končí nouzový stav a kdy by mělo skončit i uzavření škol,“ komentuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Už v červnu jsme vyzvali vládu, aby připravila školy jak vybavením, tak připojením na distanční výuku při dalším případném lockdownu. Tehdy nám bylo řečeno, že se na tom pracuje. Výsledkem je, že jsme ve stejné situaci jako na jaře,“ dodává.
V zářijovém průzkumu, který Svaz průmyslu a dopravy provedl mezi svými členy už před zavřením škol, třetina firem uvedla, že výpadek docházky kvůli koronaviru může ohrozit jejich výrobu. Jde především o malé a střední firmy. Tuto obavu uvádějí např. firmy z chemického průmyslu a slévárny. Během jarního nouzového stavu uvádělo 50 % firem, že část jejich zaměstnanců přecházela na ošetřovné kvůli péči o dítě z důvodu uzavření škol.
„Ve firmách pozorujeme, že opatření způsobují i něco, co bychom nazvali sociálním neklidem. Bezdětní zaměstnanci jsou rozzlobení, že jejich kolegové zůstávají doma na ošetřovném a oni mnohdy musí odvádět práci i za ně. Na jaře všichni napnuli veškeré síly. Pokud by se měla situace opakovat nebo trvat ještě déle, než vláda avizuje, mají reálné obavy, že to nezvládnou,“vysvětluje situaci ve firmách Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Problémy budou mít i restaurace a zejména provozy velkých podniků, které jsou závislé na přítomnosti zaměstnanců na pracovišti a nemohou využít home office. Pro oblast HOREKA je nyní klíčová pomoc s likviditou, tedy nájmy, mzdami a garancemi na úvěry. Ztráta některých podniků je až 200 milionů korun týdně.
Svaz průmyslu a dopravy postrádá jednotlivé scénáře a přehled možných opatření pro ně. Požadoval ho už v létě. Ani na tripartitě vláda nepředstavila konkrétní čísla a epidemiologické modely, na základě kterých nejnovější opatření přijala.
„Chápeme, že nyní je situace velice vážná. Opakovaně ale upozorňujeme, že když vláda přijímá plošná opatření nebo opatření s dopadem na omezení výroby, musí zároveň přijít s kompenzačními programy pro postižené firmy. Je špatně, že některé i déle připravované kompenzační programy zatím stále nejsou schváleny, jako jsou například mimořádně zrychlené odpisy,“ uzavírá Jaroslav Hanák.
Ve dnech 15. a 16. října 2020 se v Bruselu uskuteční zasedání Evropské rady. Hlavní body agendy jsou změna klimatu, vztahy se Spojeným královstvím a partnerství s Afrikou.
Pokud jde o změnu klimatu, jede česká delegace do Bruselu s jasným poselstvím, že Česká republika v tuto chvíli není připravena podpořit navýšení redukčního cíle EU do roku 2030 a že návrh Komise ve výši nejméně 55 % vnímá jako nerealistický. Tento cíl by znamenal významné navýšení úsilí a nákladů oproti tomu, k čemu se členské státy zavázaly v rámci předložených národních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Není přitom ani rámcově jasné, jaké náklady si navýšení cílů vyžádá. Navíc většina členských zemí bude mít problém s plněním již stanovených závazků v oblasti klimatu a energetiky do roku 2020 a 2030. Zároveň ČR požaduje zpracování vyhodnocení dopadů nejen na úrovni EU, ale rovněž na úrovni jednotlivých členských států. Evropská komise plánuje zveřejnit dodatečné informace ohledně dopadů na konci října 2020 v návaznosti na probíhající aktualizaci referenčního scénáře EU z roku 2016.
V rámci jednání o vztazích se Spojeným královstvím je česká delegace připravena znovu vyjádřit plnou podporu a důvěru Michelu Barnierovi v jeho úsilí dosáhnout vyvážené dohody pro zajištění komplexního ekonomického a obchodního partnerství ku prospěchu obou stran. A to při využití veškeré flexibility, kterou mandát umožňuje. Současně je třeba trvat na řádném plnění dohody o vystoupení.
Vztahům s Afrikou přikládá Česká republika velký význam. Budoucí vývoj vztahů považuje za zásadní. Je třeba se posunout k rovnocennému a vzájemně prospěšnému partnerství. Nadcházejí EU-AU summit a dohoda Post-Cotonou by měly jasně vytyčit základní parametry budoucího vztahu mezi EU a africkými zeměmi.
PŘÍSPĚVEK EVROPSKÉHO BYZNYSU
BusinessEurope, Evropská konfederace podnikání, adresuje své tradiční poselství formou dopisu na Charlese Michela, předsedu Evropské rady. Vzhledem k dosavadním výsledkům trialogu o rozpočtu EU, které budou jistě předmětem diskusí na okraj probíhajícího summitu, BusinessEurope důrazně opakuje, že urychlená dohoda o Víceletém finančním rámci a nástroji pro obnovu Nová generace je důležitá více než kdy dříve. Ekonomiky jsou na cestě k mírné obnově, výsledky však zůstávají hluboko pod úrovní počátku krize a ekonomická nejistota je stále vysoká.
BusinessEurope podporuje klimatickou neutralitu a souhlasí, že Zelená dohoda je jedním z klíčových pilířů evropského plánu obnovy. Je však znepokojen výsledky dopadové studie současně zveřejněné Evropskou komisí, kdy simulovaný model prakticky dokazuje, že ambiciózní cíle stanovené pro rok 2030 v podstatě nepřinesou žádnou přidanou hodnotu.
BusinessEurope je také znepokojen vývojem vzájemných jednání mezi EU a Spojeným království, jak porušením Výstupové dohody, tak prodlevou ve vyjednávání dohody o budoucích vztazích. Obojí může mít závažné důsledky pro byznys. BusinessEurope nicméně vyjadřuje naději, že dosažení rozumných výstupů je stále možné, pokud obě strany prokáží dostatečnou politickou vůli a připravenost ke kompromisům.
Firmu Prima Bilavčík živí prodej a servis měřících přístrojů. Svůj záběr ale firma rozšířila také o další služby, jako je měření na zakázku nebo 3D skenování. „Umíme skenovat i velké prostory jako výrobní haly nebo jadernou elektrárnu. Skenovali jsme turbínu přímo zabudovanou ve vodní elektrárně. Spolupracujeme s vývojáři počítačových her. Pro NASA jsme snímali i díly do rakety,“ říká Petr Bilavčík, ředitel společnosti Prima Bilavčík, která letos od Svazu průmyslu a dopravy ČR získala ocenění Úspěšná malá a střední firma.
Firmu jste založil v roce 1992 a začal jste dovážet měřicí přístroje do Česka. Jak se na vás tehdy v 90. letech dívaly zavedené zahraniční firmy, že tady chcete prodávat jejich zařízení? Jeden z jejich zástupců se mě tenkrát ptal, co chceme někde v Uherském Brodě dělat, když všechny obchody se dělají v Praze. Dal mi hodně najevo, že se mnou rozhodně nepotřebuje jednat. Dnes je to tak, že se tato nadnárodní společnost velmi pozorně dívá, co děláme. Několikrát jsem je dostal do úzkých.
Co jste mu tenkrát odpověděl? Že z Prahy do Uherského Brodu je stejně daleko jako z Uherského Brodu do Prahy. Vy musíte za zákazníkem do Uherského Brodu a já musím za zákazníkem do Prahy. Kde je v tom rozdíl?
Jste distributor cizích produktů. Co vás odlišuje od konkurentů? Nejde jen o prodej. Když vyrábíte technologie, které vyžadují školení a servis, tak potřebujete kvalitního zástupce, který nejen vaše přístroje prodá, ale dokáže je také udržet v živém stavu, zkalibrovat je a opravovat je. I v Česku je dost případů, kdy dodavatelé prodali přístroje, ale pak už se o ně nestarali. Pracovníci ve firmě, která je koupila, s nimi neuměli správně zacházet. To je pak zmařená investice i za několik milionů korun.
Do Česka jste jako první začali dovážet třísouřadnicové stroje, které měří všechny rozměry opticky. Bylo těžké se s nimi na trhu prosadit? Každý se nám tehdy vysmíval, jak můžeme měřit hloubku optikou. Protože tomu nikdo nerozuměl. Do té doby se mikroskopem měřila délka a šířka, protože to bylo vidět. Hloubka se měřila dotykem. Dlouho jsme dělali osvětu a vysvětlovali jsme, že když pod mikroskopem něco vidíte ostře, jste v určitém bodě. Když přeostříte na jiný bod, tak tím prakticky změříte hloubku. Díky zkvalitnění optiky jsme tak dosahovali výsledků v mikrometrech. Postupně to uživatelé začínali chápat.
Kde se tyto optické stroje nejčastěji používají? Dnes už všude. Protože optika má své přednosti. Umí si zvětšit detaily, například ostří nějakého břitu, které byste jinak neviděl. Umí také měřit měkké materiály, které se dotykem změřit nedají
Jak moc se posunuly požadavky na přesnost měření? Když jsem přišel do průmyslu na konci 70. let, tak jsme se honili za setinami milimetru a když jsme měli někde toleranci 8 mikrometrů, tak jsme si gratulovali, jak jsme dobří. Dnes honíme mikrometry a máme případy, kdy měříme v nanometrech. Takže v řadě oblastí jsme se posunuli o řád.
Zapadají moderní měřicí technologie do konceptu Průmyslu 4.0? Pojem Průmysl 4.0 je trendová věc. Podle mě Průmysl 4.0 začal v době, kdy jsme masivně nasadili počítače. Máme ideální počítačový model a na jeho základě víme, co chceme změřit. Pak už jde jen o to, jak nasbíráme měřící body na fyzickém dílu, který jsem vyrobil, abych ho mohl s modelem porovnat. Fyzický výrobek se dá porovnávat také s digitálně naskenovaným výrobkem.
Jak přesné jsou takové skeny? Skener je optický přístroj, takže vytvoří obraz jen tam, kam vidí. Ve skrytých místech je nutné použít jinou metodu, abyste viděli takzvaně za rohem. Třeba dotykové měření. Pokud chcete mít přesný výsledek, musíte většinou měřit jinou metodou než skenováním.
Která z měřících metod je dnes nejpřesnější? Nejvyšší úroveň měření nabízí průmyslová počítačová tomografie. Strčíte do tomografu díl, rentgen vám ho prosvítí a získáte o něm veškerá data. Ta, která vidíte, i ta, která nevidíte. Pak už nemusíte měřit za rohem, protože CT vám tyto údaje dodá. Zobrazí vám i strukturu materiálu, případné praskliny, bubliny, vměstky. Metrologické CT vám změří rozměr bubliny nebo praskliny na tisíciny milimetru, spočítá vám její objem a spoustu dalších věcí.
Mají firmy o takové přístroje zájem? Většinou je ve firmách klasický kontaktní měřicí přístroj, protože nechtějí jít do něčeho nového. Klasický kontaktní stroj je také nejlevnější, když ho porovnáme s multisensorovými přístroji nebo s CT. Investice do lepšího a přesnějšího přístroje se ve firmě těžko obhajuje. Když si koupíte obráběcí stroj, u něhož víte, že na něm vyrobíte milion dílů, tak náklady rozpočítáte a víte, kolik vás bude jeden díl stát a za jak dlouho budete mít stroj zaplacený. Návratnost měřicího stroje takto spočítat neumíte.
Ani přes snížení zmetkovitosti? Nemůžete si připustit, že máte vysokou zmetkovitost. Dřív jsme se setkávali také s argumenty, že firmy měřicí stroj nepotřebují, protože umí měřit přímo na obráběcím stroji. To ale platilo do prvního vráceného kamionu, protože díly byly vyrobeny nepřesně. Pokud ředitel firmy rozumí řízení kvality, je to štěstí jak pro tu firmu, tak pro nás.
Nabízíte trojrozměrné skenování jako službu. Co nejzajímavějšího mimo průmysl jste snímali? Na Velehradu jsme skenovali náhrobek arcibiskupa Stojana. Dělali jsme různé oltáře a historické sklepy. Archeologové vykopali starý sklep a my jsme ho převedli do 3D digitálního modelu.
Takže umíte skenovat nejen věci, ale také prostory? Umíme skenovat i velké prostory jako výrobní haly nebo jadernou elektrárnu. Skenovali jsme turbínu přímo zabudovanou ve vodní elektrárně. Naši pracovníci byli spuštěni přímo do tunelu, kudy teče voda k turbíně. Měřili tam, jestli má turbína už velké opotřebení a je třeba ji vyměnit.
Proč je nutné skenovat výrobní haly? Obecně se v průmyslových aplikacích skenují prostory, do kterých pak architekti vkládají jednotlivé technologie tak, aby byly ergonomické, všechno se do nich vešlo a byl tam dostatek místa pro manipulaci. Skenovali jsme také různé věci pro vývojáře her, například automobily. Pro NASA jsme snímali díly do rakety.
Kvůli koronavirové krizi firmy hodně osekávají investice. Jak těžký pro vás bude letošní a příští rok? Od dubna je to hodně těžké. Firmy ořezaly investice, které nemusí pořídit, a služby, které nejsou životně důležité, nenakupují. Nedokážu odhadnout, jak se bude tato situace vyvíjet.
V čem vidíte prostor pro další růst? V prodeji přístrojů i ve službách. Vyžaduje to, ale stabilní ekonomickou situaci. Máme už v plánu novinky v oblasti prodeje přístrojů i v oblasti služeb.
