Premiér České republiky Andrej Babiš vyslyšel výzvu, kterou mu na svém Sněmu předal Svaz průmyslu a dopravy, a svolal jednání tripartity. V pondělí 12. října tak Svaz průmyslu mohl hájit zájmy zaměstnavatelů. Zástupci Svazu průmyslu vyzvali vládu, aby v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021 dále nezadlužovala Českou republiku některými neurgentními opatřeními a nehledala další zdroje příjmů u firem. Svaz také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek na zjednodušení stavebního zákona, bez něhož bude investování a další výstavba v Česku stále složitější.

PŘÍPRAVA NÁVRHU STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK 2021

„Státní rozpočet nesmí ohrozit fungování ekonomiky a firem. Zásadně odmítáme přijímání politických opatření, která přímo nesouvisí s krizí či skutečným dlouhodobým růstem ekonomiky a zadlužují Českou republiku. Firmy se obávají, že stejně jako v minulosti bude stát v budoucnu hledat zdroje rozpočtu právě u nich – ať už dalším přímým či nepřímým zdaněním nebo omezením prostředků pro rozvoj podnikatelského prostředí. Požádali jsme proto vládu, aby zásadně nekrátila prostředky v programu pro podnikatele pro příští programové období,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy vítá, že v návrhu vláda plánuje zvýšit dle slibu platy pedagogům o 9 % a oceňuje i plánovanou výši rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Z pohledu zaměstnavatelů ale vláda nesmí šetřit na investičních výdajích a musí podpořit konkurenceschopnost podnikatelské sféry. Například zabezpečit prostředky pro aplikovaný výzkum a neomezovat programy podpor pro podnikatele. Požádali jsme vládu, aby co nejdříve dořešila a firmám dala jasnou informaci o zajištěných prostředcích například pro konkrétní připravené projekty v programu aplikovaného výzkumu Trend. Znovu jsme také požádali o dořešení slíbených kompenzacích nepřímých nákladů pro energeticky náročný průmysl, aby se tak narovnaly podmínky s ostatními zeměmi,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Celé stanovisko SP ČR k návrhu státního rozpočtu si můžete přečíst zde.

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

„Jsme zklamaní. Návrh měl být ambicióznější. Jedná se za posledních zhruba 15 let snad o 27. novelu stavebního zákona. V Česku je však dávno po dvanácté, kdy stavební zákon měl fungovat. Všichni chceme, aby se investovalo, ale přitom nemáme funkční stavební zákon. Bez jeho zjednodušení se nikam neposuneme. Tato situace může bránit i plnění plánu obnovy a hrozí, že nabízené miliardy z Evropské unie efektivně nevyužijeme. Paní ministryně musí být v novelizaci aktivní a získat podporu pana premiéra. Žádáme tímto ale i ostatní politické strany a jednotlivé resorty, aby nehájily individuální zájmy, ale přispěly ke skutečné kompletní rekodifikaci s plnou integrací všech řízení. Je třeba sjednotit všechna řízení o povolení stavby včetně nakládání s vodami, či vyvlastnění a stanovení jasných a nepřekročitelných mechanismů k dodržování lhůt,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SP ČR upozorňuje všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají cizince, na dodržování aktuálních ochranných opatření Ministerstva zdravotnictví. Jejich dodržování má zásadní význam pro prevenci šíření koronavirové nákazy. Ochranné opatření ukládá povinnosti jak zahraničním pracovníků, tak samotným zaměstnavatelům. Uložené povinnosti je třeba důsledně dodržovat, a to i s ohledem na vyhlášený nouzový stav.

Pravidla pro vstup na území ČR včetně protiepidemických opatření jsou stanovovány ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Vedle ochranného opatření Ministerstvo zdravotnictví svým sdělením stanovuje také seznam zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 (tzv. zelených zemí). Tento seznam však obsahuje i tzv. země označené hvězdičkou (*), u kterých platí speciální zpřísněná pravidla. Mezi tyto země jsou zařazeny i některé členské státy EU. Stejná přísná pravidla platí rovněž pro zahraniční pracovníky ze zemí s vysokým rizikem nákazy, které nejsou uvedené na seznamu (tzv. červených zemí). Seznam zemí a případné označení hvězdičkou se dynamicky mění, je tedy třeba sdělení Ministerstva zdravotnictví pravidelně sledovat.

Všichni pracovní migranti, kteří pobývali déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států či regionů, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19, jsou povinni:

• Před vstupem na území České republiky vyplnit elektronický příjezdový formulář – pozor, jedná se o podmínku vstupu na území ČR!
• Do 5 dnů od vstupu na území České republiky se na vlastní náklady podrobit RT-PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2 a předložit místně příslušné krajské hygienické stanici bezodkladně jeho výsledek. Občané EU mohou doložit i výsledek testu provedeného v jiném členském státě EU, pokud není starší než 72 hodin, občané třetích zemí si musí test zajistit na území ČR (jejich test z jiného členského státu je akceptovatelný, jen pokud v příslušném státě mají povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu). Bez negativního výsledku testu nesmí zahraniční pracovníci nastoupit do práce!!! Toto pravidlo je v praxi bohužel velmi často porušováno. Znovu upozorňujeme, že je vyhlášen nouzový stav a porušování protiepidemických pravidel může vést k drastičtějším omezením.
• I v případě negativního výsledku testu po dobu 10 dnů od příjezdu omezit jakýkoli volný pohyb na území České republiky – možné jsou pouze cesty do zaměstnání a ze zaměstnání a cesty nezbytně nutné k zajištění základních životních potřeb, neodkladných úředních záležitostí či lékařského ošetření. Upozorňujeme, že ani návštěva pracoviště odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra není neodkladnou úřední záležitostí, pokud ji zákon nestanovuje jako povinnost.
• I v případě negativního výsledku testu nosit ochranné prostředky dýchacích cest po dobu 10 dnů od příjezdu (a poté nadále ve všech prostorách, na které se vztahuje povinnost tyto ochranné prostředky používat)

Zaměstnavatelům všech zahraničních pracovníků je dále nařízeno zajistit (tj. dohlédnout na to, aby zahraniční pracovníci měli…):

• ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně místa, kde bude případně vykonáváno karanténní opatření,
• případnou zdravotní péči nebo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb.

Zaměstnavatelům všech zahraničních pracovníků, kteří nejsou držiteli povolení k dlouhodobému pobytu (tj. občanů EU a občanů třetích zemí, kteří jsou držiteli víza), je navíc uloženo zajistit pracovním migrantům:

• úhradu případné lékařské péče,
• návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu, tj. zaměstnání.

Doklad o poskytnutí těchto záruk je u občanů třetích zemí podmínkou vylepení víza!

V případě řádné změny zaměstnavatele všechny výše uvedené závazky vůči zahraničnímu pracovníku přecházejí na zaměstnavatele nového.

V případě nesplnění závazků lze zaměstnavateli uložit sankci za spáchaný přestupek (podle § 92n odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví).

Podívejte se na záznam webináře, který vám poskytne potřebné informace o aktuální situaci a nejnovějších změnách v oblasti ekonomické migrace v návaznosti na covid-19.

Informace jsou určeny především přímým zaměstnavatelům, kteří hledají odpovědi na otázky, jak legálně zaměstnávat kvalifikované zaměstnance z třetích zemí. Webinář připravilo 8. října ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s resorty zahraničí, vnitra a práce a sociálních věcí.

Více než půl roku od vypuknutí epidemie koronaviru v České republice platí, že firmám brání v návratu k předkrizovým úrovním výroby nedostatek zakázek. Ve srovnání s prvním pololetím ubývá podniků, kterým se zakázky v nadcházejících dvou měsících propadnou o více než 40 %. Roste ovšem podíl firem, které mají zakázky meziročně nižší o 1 až 20 %. Navzdory menšímu objemu zakázek a horšímu očekávanému hospodářskému výsledku většina podniků nechce propouštět zaměstnance. Firmy naopak budou lidi postrádat, 85 % respondentů uvádí, že jim budou na podzim a v zimě chybět pracovníci kvůli koronaviru a zavedeným preventivním opatřením. Zjistil to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se zúčastnilo 121 podniků.

Koronavirová krize pro firmy nebude jednorázovou záležitostí. Více než půl roku po vypuknutí epidemie v Česku se ukazuje, že podniky po jarním prudkém utlumení ekonomiky čekají další problémy. Přes čtyři pětiny firem letos čekají nižší zisk, než plánovaly, nebo spadnou do ztráty. Tři čtvrtiny firem budou mít v říjnu a listopadu nižší zakázky než ve stejném období loňského roku. Pokles zakázek o více než 20 procent očekává přes 30 procent účastníků průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Trvající pokles zakázek ukazuje, že se krize přelila celkově do ekonomiky u nás i ve světě a nebyla jednorázová. V létě se podnikům relativně dařilo díky tomu, že doháněly dokončování zakázek a výroby z jara. V první vlně epidemie si navíc řada firem poradila díky rezervám a ekonomickým výsledkům z posledních šesti let. Přesto případná další vlna restriktivních opatření, která by znovu přidusila ekonomiku, by byla pro řadu firem fatální,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Propad zakázek v příštích dvou měsících o více než 20 procent očekává 32 % firem, v červnu to bylo 52 % firem. Z podniků, které očekávají pokles zakázek o více než 20 %, je 80 % malých a středních firem do 250 zaměstnanců.

FIRMÁM BUDOU CHYBĚT ZAMĚSTNANCI KVŮLI PREVENCI PŘED KORONAVIREM

Navzdory nižšímu objemu zakázek a horšímu očekávanému hospodářskému výsledku přibývá firem, které nechtějí propouštět zaměstnance. V září jich bylo 66 %, v červnu 55 %. Pracovníků ve firmách přesto v příštích měsících ubyde. Až 85 % firem zároveň uvádí, že jim budou na podzim a v zimě chybět zaměstnanci kvůli koronaviru a preventivním opatřením zavedeným ve firmách. „Jde především o pravidlo, kdy zaměstnanci s příznaky respiračních onemocnění musí zůstat doma. Toto opatření zavedlo ve svých provozech 75 % účastníků průzkumu. Až třetina firem přitom uvádí, že výpadek docházky může ohrozit jejich výrobu. Jde především o malé a střední firmy. Největší obavu mají například firmy z chemického průmyslu či slévárny,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Podniky se případnému omezení nebo zastavení výroby kvůli epidemii snaží předcházet. Mezi nejčastější opatření ve firmách zavedeným proti šíření infekce Covid-19 patří povinné používání dezinfekce, omezení služebních cest nebo povinné nošení roušek na pracovištích. Polovina účastníků průzkumu začala opět více využívat home office u profesí, kde je to možné. Testy na Covid-19 plně hradí svým zaměstnancům 29 % firem, 69 % podniků testy zaměstnancům neplatí. Část firem hradí jen povinné testy související s výkonem práce, například pro účely služebních cest. Svaz průmyslu u Finanční správy už dříve zajistil, že firmy si náklady na testy na koronavirus můžou odečíst z daní.

FIRMY NEŠKRTAJÍ PENÍZE NA VÝZKUM A VÝVOJ

I přes složitou situaci se firmy snaží nebrzdit plánované investice do výzkumu a vývoje. Víc než polovina podniků, které mají výzkumné a vývojové aktivity, nebude v příštích 12 měsících snižovat své výdaje na výzkum a vývoj. Snižovat je naopak chce 28 % respondentů, kteří se věnují výzkumu a vývoji. „Důležité ale bude, zda vláda zajistí prostředky na projekty, které firmy připravily například v programu Trend, což je program na podporu aplikovaného výzkumu. Pokud vláda prostředky nezabezpečí například z Plánu obnovy a nedá firmám co nejdříve signál o dostupném financování co nejdříve, ohrozí tím řadu projektů s jasným efektem pro ekonomiku,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Oproti předchozím měsícům se firmám už významně nezhoršuje platební morálka. Přibývá podniků, kterým odběratelé platí ve lhůtách splatnosti. V září takových podniků bylo 58 %, v červnu 54 %. Opět sice mírně začal růst podíl firem, kterým odběratelé začali platit po lhůtách splatnosti, druhotnou platební neschopností jsou ale ohrožena jen 3 % účastníků průzkumu oproti červnovým 12 procentům.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum se uskutečnil od 21. do 24. září 2020. Ze 121 firem, které se ho zúčastnily, bylo 31 procent malých podniků do 50 zaměstnanců, 37 procent středních podniků s 51 až 250 zaměstnanci a 32 procent velkých firem nad 250 zaměstnanců.

Kompletní výsledky průzkumu ke stažení.

V srpnu byla průmyslová výroba o 5,5 % nižší než v předchozím roce. To byl nepatrně větší meziroční propad než v červenci, kdy průmysl poklesl o 5,0 %. Největší poklesy z jara letošního roku jsme sice již překonali, když hlavní ekonomická omezení skončila, ale bohužel celková ekonomická situace ponechává výsledky průmyslu v záporných hodnotách.

To se logicky odrazí i ve výsledcích celé ekonomiky ve zbytku roku. Zakázky v letošním roce zůstávají nižší než loni a nejistota na trzích trvá. Meziroční pokles výroby či zakázek pokračoval v srpnu u řady významných průmyslových odvětví, včetně výroby motorových vozidel či strojírenství, kde zakázky klesly meziročně o více než 10 %.

Na základě dílčích výsledků z letních měsíců nelze dělat definitivní závěry pro zbytek roku. „Je zřejmé, že po odeznění první vlny nejtvrdších restrikcí se od dubna do léta situace postupně zlepšovala. Tento trend se v prázdninových měsících trochu zastavil a čísla zůstávají nadále záporná,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ze zářijového průzkumu mezi členy Svazu průmyslu vyplývá, že firmy se budou i na podzim potýkat s nižším objemem zakázek. „V říjnu a listopadu očekává meziroční pokles zakázek o 1 až 20 procent 43 procent firem, které se zúčastnily našeho zářijového průzkumu. Pokles zakázek o více než pětinu očekává na podzim 32 procent firem,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Situace v průmyslu se postupně stabilizuje, ale zůstává nejistota kolem zavádění případných dalších restriktivních opatření a celkových dopadů druhé vlny koronavirové krize. Nejistý je také vývoj u hlavních obchodních partnerů. „V první vlně epidemie si řada firem poradila díky rezervám a ekonomickým výsledkům z posledních 6 let. Případná další vlna restriktivních opatření by ale pro řadu firem byla ekonomicky drastická,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Během srpna se mírně zhoršila data o tržbách z průmyslové činnosti a o hodnotě nových zakázek, které v červenci vykázaly jen 3,6% pokles a v srpnu se dostaly na téměř 10% pokles. To je ovšem oproti dubnovému meziročnímu poklesu hodnoty nových zakázek o 42 % a u tržeb z průmyslové činnosti o 35,5 % poměrně pozitivní hodnota.

Data za průmysl odpovídají i výsledkům zahraničního obchodu, kdy v lednu až srpnu 2020 klesl meziročně vývoz o 11,0 % a dovoz o 9,7 %. Za srpen byl pokles vývozu o 5,4 % a u dovozu byl pokles o 4,9 %. Pokles zakázek a poptávky je patrný i ze společného šetření Svazu průmyslu a ČNB. Firmy skutečně pociťují dopady nejen jarních restrikcí, ale i následného menšího optimismu na trzích.

Zveme vás na seminář, který představí výsledky kvalitních českých výzkumných projektů zástupcům firem, odborné ale i širší veřejnosti. Poskytne také prostor pro technickou i obchodní diskusi přímo s řešiteli daných projektů.

Kdy: 14. října 2020 od 10:00 do 11:30
Jak: online skrze Google Hangouts (odkaz bude zaslán po registraci)
Registrace zde
Odkaz pro připojení k semináři obdržíte včas před jejím konáním na e-mail, kterým se registrujete. 
Kliknutím na obrázek stáhente pozvánku v PDF.

 

Historicky první virtuální Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil v pondělí 5. října 2020 od 13 hodin. Kvůli epidemiologickým opatřením se tentokrát nemohl uskutečnit jako tradičně na brněnském výstavišti. Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák proto pozval premiéra Andreje Babiše a ministry jeho vlády do virtuálního studia, kde budou spolu s dalšími členy představenstva Svazu průmyslu diskutovat o restartu české ekonomiky. Členy předstanstva SP ČR  v diskusi doplnili ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, ministryně financí Alena Schillerová a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Do diskuse se prostřednictvím zvláštního webového rozhraní zapojili také členové Svazu průmyslu.

 

DĚKUJME NAŠIM PARTNERŮM

• Hlavní partneři Sněmu: ABB, FTL, Philip Morris
• Partneři Sněmu: Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Dostav Praha, MasterCard, Unipetrol ORLEN GROUP
• Partner Ceny za Průmysl 4.0: Česká spořitelna
• Podpora Sněmu: ŠKODA Auto

Svaz průmyslu a dopravy ČR poprvé v historii uspořádal svůj tradiční Sněm virtuálně a vysílal ho živě na internetu. Členové Svazu průmyslu tak ani v době epidemie koronaviru nepřišli o možnost diskutovat se zástupci vlády o aktuálních ekonomických problémech a výzvách. Zástupci největšího zaměstnavatelského svazu v Česku připomněli premiérovi Andreji Babišovi deset hlavních oblastí, v nichž by vláda měla udělat maximum pro obnovu dlouhodobého růstu po koronavirové krizi.

Koronavirová krize bezprecedentním způsobem urychlila digitalizaci ekonomiky i společenského života. Svaz průmyslu a dopravy ČR jako zastánce moderních digitálních technologií uspořádal letošní Sněm poprvé v historii virtuálně. Tradiční debatu zástupců zaměstnavatelů s vládou vysílal on-line. Stovky špičkových podnikatelů a manažerů nejvýznamnějších firem se do debaty zapojily elektronicky přes speciální webové rozhraní.

Hlavním tématem Sněmu byly ekonomické dopady koronavirové krize a cesty k obnovení dlouhodobého růstu ekonomiky. „Průzkumy Svazu průmyslu ukazují, že největší ekonomický útlum v novodobé historii země není jen jednorázový šok. První vlnu většina podniků zvládla, ale pokles zakázek přetrvává. Pro mnoho firem se krize stala také novou příležitostí, kterou dokázaly využít. Přesto případná další vlna restriktivních opatření, která by znovu přidusila ekonomiku, by byla pro řadu firem fatální,“ prohlásil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vláda teď má jedinečnou příležitost, aby vytvořila takové podmínky, které firmám i celé ekonomice pomohou vyjít z krize silnější. Svaz průmyslu a dopravy ČR na letošním Sněmu připomněl premiérovi Andreji Babišovi a klíčovým ekonomickým ministrům, na jakých deset oblastí by se měli zaměřit. Klíčem k obnovení prosperity a dlouhodobého růstu jsou investice. „Potřebujeme ještě více pomoci firmám s vývojem a výzkumem, který se přelije do technologických a produktových inovací. Musíme zlepšit nejen fyzickou, ale hlavně digitální infrastrukturu, na které se budou moci rozvíjet nové digitální služby a celý koncept Průmyslu 4.0. Z prostředků z Evropské unie budeme mít k dispozici stovky miliard korun, které musíme využít smysluplně pro posílení naší konkurenceschopnosti,“ vyzdvihl hlavní oblasti Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Řadu nesplněných úkolů má vláda ještě z doby před koronavirovou epidemií. I ty přitom mohou zemi pomoci posílit budoucí ekonomický růst. „Loni jsme vládu vyzvali, aby urychleně zjednodušila stavební právo, a usnadnila tak investice firmám i občanům. Žádali jsme, aby připravila trh práce na nástup digitalizace a demografické změny, především v oblasti celoživotního vzdělávání. Apelovali jsme, aby nerušila maturitu z matematiky a zajistila její lepší výuku. Nic z toho vláda neudělala, ke škodě naší země,“ komentoval Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, plnění 15 výzev, které na loňském Sněmu předal premiérovi Andreji Babišovi.

Svaz průmyslu a dopravy ČR na jaře dělal vše pro to, aby se letošní Sněm mohl jako každoročně konat v první den Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. I po zrušení veletrhu byl Svaz průmyslu odhodlán Sněm zorganizovat v tradičních prostorách Veletrhů Brno. „Chtěli jsme tím dát najevo, že veletrhy a výstavní areály jsou pro český průmysl nepostradatelné a vláda by jim měla v nynější krizi pomoci. Aktuální epidemiologická situace nám v tom ale zabránila. Přesto se těšíme, že v příštím roce bude Sněm opět zahajovat první den Mezinárodního strojírenského veletrhu, jako tomu bylo již 24 předchozích let,“ uvedla Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

DĚKUJME NAŠIM PARTNERŮM

• Hlavní partneři Sněmu: ABB, FTL, Philip Morris
• Partneři Sněmu: Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Dostav Praha, MasterCard, Unipetrol ORLEN GROUP
• Partner Ceny za Průmysl 4.0: Česká spořitelna
• Podpora Sněmu: ŠKODA Auto

Na loňském Sněmu předali zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR premiérovi Andreji Babišovi 15 výzev pro zlepšení ekonomiky a podnikatelského prostředí, které vláda měla do konce svého volebního období uskutečnit. Splnila zatím jen dvě, zatímco v pěti případech neudělala žádný pokrok. U osmi výzev vláda alespoň začala s jejich naplňováním. Svaz průmyslu a dopravy ČR ale rozumí, že výzvy formuloval s cílem pomoci ekonomice ještě před začátkem koronavirové krize. Přesto upozorňuje, že na dlouhodobé priority se nesmí zapomenout.

Pětkrát nesplněno, osmkrát částečně splněno a dvakrát splněno. Taková je po roce bilance vlády ohledně 15 výzev, které jí na svém loňském Sněmu předal Svaz průmyslu a dopravy ČR. Výzvy se týkaly energetiky, reforem stavebního práva, trhu práce, změn ve školství či podpory digitalizace, rozvoje nízkoemisní mobility, exportu či budování dopravní infrastruktury.

Řada z nesplněných úkolů je aktuální i nyní v době koronavirové krize. Jejich vyřešení by české ekonomice pomohlo rychleji nastartovat ekonomický růst. „Koronavirová krize logicky změnila priority vlády. Je jasné, že se musela soustředit především na zvládnutí epidemie a minimalizaci ekonomických škod, které boj s nákazou způsobil. Přesto je pět nesplněných výzev a jen dvě splněné pro vládu i celé Česko špatná bilance. Kdyby vláda byla v minulosti aktivnější, měli bychom dnes větší prostor pro řešení následků koronavirové krize,“ hodnotí plnění výzev Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmy i občané by mohli snadněji investovat, kdyby vláda zjednodušila stavební právo tak, jak jí to Svaz průmyslu dlouho doporučoval. Trh práce mohl být lépe připravený na krizi, kdyby vláda v minulosti vyslyšela apel podnikatelů na zavedení funkčního kurzarbeitu a vytvořila kvalitní systém celoživotního vzdělávání. Pro budoucnost průmyslu i celé ekonomiky je klíčové, aby se na školách učila lépe matematika. Místo toho vláda na rozvoj matematické gramotnosti rezignovala a zrušila povinnou maturitu z matematiky. „Jednou ze dvou výzev, kterou vláda dokázala splnit, je pokrok v přípravě stavby nového jaderného bloku. Teď je třeba, aby byla stejně aktivní i v dalších oblastech energetiky, kde Česko bude muset splnit náročné cíle dohodnuté na úrovni Evropské unie,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

BILANCE VLÁDY: 15 VÝZEV SVAZU PRŮMYSLU, KTERÉ MUSÍ VLÁDA VYŘEŠIT DO KONCE VOLEBNÍHO OBDOBÍ

NESPLNĚNO

• 1. Vláda musí zjednodušit stavební právo ještě v tomto volebním období.
• 2. Vyzýváme vládu, aby připravila trh práce na budoucí výzvy, jako je Průmysl 4.0 nebo demografické změny, a vyčlenila dost peněz na oblast celoživotního vzdělávání.
• 3. Žádáme vládu, aby do konce volebního období stanovila pevný termín přijetí eura.
• 4. Vláda nesmí zrušit povinnou maturitu z matematiky.
• 5. Vláda musí převést směrnici o autorském právu tak, aby nebrzdila rozvoje umělé inteligence.

ČÁSTEČNĚ SPLNĚNO

• 6. Vyžadujeme, aby vláda co nejrychleji podpořila rozvoj nízkoemisní mobility.
• 7. Vláda musí letos přijmout takový klimaticko-energetický plán, který umožní splnit klimatické a energetické cíle do roku 2030 s co nejnižšími náklady.
• 8. Vláda musí dostat na trh práce všechny nezaměstnané, kteří mohou pracovat, a výrazně usnadnit i zrychlit příchod zahraničních pracovníků.
• 9. Vláda musí dořešit integraci ČEB a EGAP a spolu s dalšími ústavními činiteli ještě více brát zástupce podnikatelů na oficiální návštěvy v zahraničí.
• 10. Vláda musí dodržet svůj slib a zvyšovat platy učitelům.
• 11. Žádáme vládu, aby konečně spustila plně funkční e-government a zajistila podmínky pro celospolečenskou digitalizaci.
• 12. Vláda musí naplňovat své digitální sliby, nikoliv jen sepisovat strategie.
• 13. Vláda musí být v EU aktivní a hledat spojence, už na podzim musí zabrzdit zbrklé přijímání nařízení o ePrivacy.

SPLNĚNO

• 14. Vláda musí do 2020 zajistit všechny podmínky nutné k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků.
• 15. Vláda musí zajistit, aby dlouhodobě bylo dostatek peněz na stavbu dopravní infrastruktury.

Česká ekonomika potřebuje zásadní změny, aby po odeznění koronavirové krize mohla zvýšit potenciál svého dlouhodobého růstu. Svaz průmyslu a dopravy ČR na letošním Sněmu připomněl vládě deset oblastí, na které by se měla v příštích měsících soustředit. Česko si nemůže dovolit dál odsouvat řešení nedostatků doléhajících na českou ekonomiku a podnikatelské prostředí, na které vládu mnoho let upozorňuje nejen Svaz průmyslu, ale také respektované mezinárodní organizace.

1. INVESTICE JSOU ZÁSADNÍ V DLOUHÉM OBDOBÍ I JAKO CESTA Z KRIZE

Vláda by měla rozšířit veřejné investice, a to zejména v oblasti digitalizace a rozvoje infrastruktury. Měla zajistit rychlé a efektivní využití evropských fondů včetně Plánu obnovy EU. V příštích letech bude mít Česko k dispozici z evropského rozpočtu a Plánu obnovy EU necelých 800 miliard korun. Pro růst a obnovu ekonomiky je prospěšné i lepší investiční prostředí, například výhodnější forma pobídek.

„Balík 180 miliard korun, který může Česko využít z Plánu obnovy EU, musí pokrývat skutečné investiční projekty v prioritních oblastech jako digitalizace a digitální a technologická transformace, projekty aplikovaného výzkumu, plnění cílů a výzev v oblasti klimatu a životního prostředí či projekty související s digitalizací školství a podporou přeškolování a zaškolování zaměstnanců. Tyto peníze nemají nahrazovat státní rozpočet nebo zdroje z rozpočtu EU, ale jde o dodatečné prostředky pro podporu růstu a reforem,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

2. JE NEZBYTNÉ URYCHLIT DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI PODNIKŮ, STÁTNÍ SPRÁVA NESMÍ ZAOSTÁVAT

Fungování ekonomiky je stále více založeno na datech, to znamená, že se kolem každého produktu rozvíjí ekosystém digitálních služeb. Některé české podniky zejména v oblasti software, rozšířené reality, 3D tisku v úrovni digitalizace předčí nejen většinu konkurentů v zemích EU, ale i USA. Výpočetní kapacitu podniků je třeba dál zvyšovat využíváním služeb cloud-computingu. Míra využívání cloudových služeb od roku 2016 v ČR stoupá, je však stále pod průměrem EU. Podle indexu DESI jen 16 procent českých podniků využívá cloudové služby, průměr EU je 18 procent.

Státní správa musí být schopna držet v digitalizaci krok s průmyslem. Právě úroveň státní správy a jejích služeb je v žebříčcích digitalizace to, co Česko táhne dolů. To se neobejde bez investic do strategické digitální infrastruktury veřejné, privátní i v průmyslových aglomeracích.

„Podniky nemohou plně využívat data, automatizovat, zapojovat do výroby a služeb nejnovější technologie, pokud není dostupná odpovídající digitální infrastruktura. Tou se dnes rozumí 5G sítě. Avšak rozvoj 5G sítí v Česku zaostává za našimi evropskými sousedy, například i za Polskem či Estonskem. Je proto potřeba zajistit, aby Česká republika byla schopná s ostatními státy EU držet krok. Dostatečně rychlá a vysokokapacitní infrastruktura je nezbytná i pro rozvoj Průmyslu 4.0,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

3. ROZVOJ EKONOMIKY VYŽADUJE VZDĚLANÉ A KVALIFIKOVANÉ ZAMĚSTNANCE

Vláda by se měla soustředit na rozvoj a reformy oblasti vzdělávání. Je to nutné nejenom pro vyšší kvalifikaci zaměstnanců, ale především pro zajištění konkurenceschopnosti ČR do budoucna. Paradoxem trhu práce v následujících dekádách budou na jedné straně tisíce chybějících pracovníků zejména ve vysoce kvalifikovaných a nízko kvalifikovaných pracovních pozicích a na straně druhé snižování počtu pracovních míst např. v oblasti administrativy a pásové výroby, kde lze jednotlivé úkony a činnosti snadno a za nízké náklady automatizovat.

„Zejména v souvislosti s digitální transformací by měla vláda v širším měřítku podporovat i další profesní vzdělávání v podnicích. Měla by podpořit zřízení a rozšíření moderních nástrojů dalšího vzdělávání, jako jsou platformy digitálního učení nebo duální praxe, s cílem vytvořit zaměstnancům využitelnou nabídku moderního celoživotního vzdělávání,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

4. PROSPERITA ČESKÉ EKONOMIKY JE ZALOŽENA NA JEJÍ OTEVŘENOSTI

Klíčovým faktorem úspěchu české ekonomiky je schopnost vyrábět výrobky konkurenceschopné na mezinárodním trhu. Zapojení do světové ekonomiky je třeba dále posilovat. Vláda by měla podporovat restart a zlepšení fungování jednotného trhu EU, bránit jeho fragmentaci a podporovat otevřenou obchodní politiku EU umožňující diverzifikaci hodnotových řetězců a svobodný pohyb nejen zboží a služeb, ale i dat.

„Export českých firem za celé první pololetí letošního roku se kvůli opatřením proti šíření koronaviru v meziročním srovnání propadl o 14 procent. Podle průzkumu Svazu průmyslu naprostá většina firem očekává pokles letošních tržeb z exportu v porovnání s rokem 2019. Stát by měl podporovat exportní aktivity českých podniků zlepšením podmínek pro využívání finančních nástrojů ČEB a EGAP. Také doufáme, že se co nejdříve obnoví podnikatelské mise, které doprovázejí představitele státu na jejich oficiálních cestách,“ tvrdí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

5. VÝZKUM A VÝVOJ MUSÍ BÝT VLÁDNÍ PRIORITOU

Je nutné stimulovat výzkum a vývoj ve veřejné i soukromé sféře, a to jak změnou podmínek, tak i přímými finančními nástroji. Vládní podpora výzkumu v soukromé sféře spojuje veřejný zájem i ekonomickou účelnost. Firmy se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku podílejí ze 60 procent. V roce 2018 takto investovaly 60 miliard korun. Soukromé výdaje na výzkum a vývoj navíc každoročně rostly o více než 10 %.

„Zářijový průzkum mezi členy Svazu průmyslu ukázal, že firmy jsou navzdory krizi odhodlány pokračovat ve svých investicích do výzkumu a vývoje. Řada z nich ale čeká, zda pro své projekty najde dostatečnou podporu ze strany státu. Je dobře, že vláda souhlasila s našimi argumenty a v Národním plánu obnovy navýšila objem prostředků určených na podporu výzkumu a vývoje v podnicích. To by mělo zajistit dostatek peněz v programech Trend a Národní centra kompetence. Zkušenosti z minulých výzev totiž ukázaly, že firmy mají více výzkumných projektů, než kolik bylo dosud v obou programech vyčleněno na jejich podporu,“ vysvětluje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

6. TRH PRÁCE MUSÍ BÝT FLEXIBILNÍ

Z důvodu nepříznivé demografie musí vláda usnadnit zaměstnávání zahraničních pracovníků, více podporovat kratší pracovní úvazky a nové způsoby organizace práce, např. práce na dálku. Lepší fungování trhu práce by mohlo přinést také snížení nákladů na ukončení pracovního poměru. Je nutné odstraňovat bariéry pro účast na trhu práce. Jedním z takových opatření by měla být lepší dostupnost mateřského školství, aby matky měly možnost vracet se z mateřské dovolené dříve do práce, pokud si to budou přát.

„Vláda musí také připravit trh práce na budoucí ekonomické krize. Takovým nástrojem má být systémový kurzarbeit. Jenže jeho podoba, jak ji schválila vláda, má řadu nedostatků, které je ještě třeba vyřešit. Především je aktuální návrh neflexibilní. Má také nastavený nízký strop maximální částky podpory. My jsme navrhovali, aby minimální výše podpory byla 1,5násobku průměrné mzdy. Větší břemeno nasadila vláda na firmy i jejich lidi, například v otázce povinných odvodů. V aktuálně diskutované podobě kurzarbeitu jsou ale i další omezení, která vláda předem se sociálními partnery vůbec neprojednala,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

7. EKONOMICKÝ RŮST A UDRŽITELNOST MUSÍ JÍT RUKU V RUCE

Jednou z největších výzev současnosti v oblasti udržitelnosti je omezení emisí CO2, které bude vyžadovat změny zejména v energetickém, energeticky náročném (například hutnickém, chemickém či papírenském průmyslu) či v automobilovém průmyslu. Automobilový průmysl je přitom jedním z nejpostiženějších v současné krizi způsobené pandemií Covid-19.

„Česko by mělo v EU prosazovat realistické cíle pro rok 2030 v oblasti snižování skleníkových plynů, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Nedávný návrh Evropské komise na zvýšení cíle pro omezování emisí na 55 % je neuvážený a není podpořen vyčíslením dopadů na jednotlivé členské státy. V případě navýšení cílů je třeba současně předložit ochranná a kompenzační opatření, aby nedošlo k vytlačení některých výrob z EU,“ tvrdí Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

8. OSLABENÁ EKONOMIKA POTŘEBUJE OBNOVIT SVŮJ RŮST

Bez vyřešení nahromaděných problémů nelze domácí ekonomiku postavit na zdravých základech. Krize se tak může stát pro vládu zároveň příležitostí, jak naši situaci dlouhodobě zlepšit. V krátkém období je potřeba pomoc zacílit na nejvíce postižená odvětví.

„Pro rok 2020 očekává Svaz průmyslu meziroční pokles ekonomiky o 8 procent a exportu o více než 10 procent. Mezi odvětví nejvíce postižená epidemií koronaviru patří kromě sektoru služeb či restaurací v důsledku uzavřených provozoven, také kožedělný a automobilový průmysl. Letošní výroba motorových vozidel byla za prvních osm měsíců o 26,9 % méně než ve stejném období roku 2019,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Firmy dělají maximum pro nastartování své aktivity a ze statistik vyplývá, že se jim postupně daří dohnat výpadky z prvního pololetí. Průmysl je hlavní hráč pro obnovu růstu. Vláda si musí uvědomit, že průmysl se podílí z 28 procent na odvodech právnických firem do veřejných rozpočtů, spolu s dopravou a obchodem je tento podíl přes 40 procent,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

9. REGULACE MUSÍ BÝT CHYTRÁ

Budoucí regulace a legislativa mají smysl jen tehdy, pokud se opírají o fakta a nebudou dusit ekonomický růst. Regulace může vytvářet ekonomické příležitosti, pokud je dlouhodobě predikovatelná, promyšlená a odůvodněná. Příkladem regulace, kterou je nutné změnit, aby vytvářela ekonomické příležitosti, je reforma stavebního práva. Stále trvá požadavek Svazu průmyslu, aby stavební právo bylo flexibilnější. Vláda musí urychlit povolovací procesy a dodržet princip jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí.

„Ve větší míře je třeba využívat daňový systém jako motivační nástroj pro inovace, rozvoj elektromobility a dalších alternativních pohonů, oběhového hospodářství, či energetických úspor. Finanční správa by měla kvalitněji pracovat s dostupnými daty, aby mohla k firmám při plnění jejich daňových povinností přistupovat individuálně a proklientsky a aby byla k firmám přívětivá,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

10. PŘIJMOUT EURO

Přijetí eura pomůže nejen české ekonomice, ale i vyjednávací pozici ČR v EU. Přijetí společné evropské měny je v České republice předmětem až zbytečně vyhrocených politických debat. Přitom je potřeba k této otázce přistupovat objektivně a porovnat přínosy a náklady, jaké by přijetí eura pro Českou republiku mělo. Je třeba pracovat na splnění podmínek pro přijetí eura. Jejich splnění bude přínosem i pro českou ekonomiku. Vláda by měla stanovit konkrétní datum přijetí eura.

„Kdyby Česká republika přijala euro, měla by v dnešní krizi méně problémů. Firmy by například nemusely přemýšlet, kolik je bude stát konverze z eura do korun a jak jejich už tak napjaté hospodaření ovlivní pohyby měnového kurzu,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.