V Evropě se vyrábí 76 procent originálních léčiv na nejzávažnější choroby. Měřeno hodnotou vyrobených léků, je Evropa dominantním exportérem. „Nedostatek léků na život ohrožující choroby z důvodu koronavirové krize a problémům s logistikou nehrozil v Evropě ani v České republice,“ říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Jak se koronavirová krize dotkla farmaceutického průmyslu a dodávek léků?
První problém se objevil už při předání léků z výroby distributorům, kteří je pak dodávají do jednotlivých zemí. Některé státy začaly zásadním způsobem navyšovat objednávky, a to někdy až na pětinásobek obvykle nakupovaného množství. Bylo to u přípravků, o kterých se soudilo, že budou proti nemoci Covid-19 účinné. Česká republika měla nárůst poptávky až na desetinásobek proti běžné spotřebě u dvou přípravků. Postupně se ale ukázalo, že takové množství není potřeba.

Chyběly kvůli tomu někde léky, nebo soutěžili odběratelé nabízením vyšších cen?
Cenový dopad nebyl žádný. Výpadky dodávek v České republice byly minimální. Zásoby se dařilo doplnit dříve, než by se nedostatek projevil u pacienta.

Projevila se nějak krize u distributorů léků?
Ano, zejména v průchodnosti hranic, a to nejen se zeměmi, které sousedí s Českou republikou. Pro dodávky u nás byla kritická například německo-polská hranice, pro některá léčiva určená pro Česko jsou totiž distribuční sklady lokalizované v Polsku. Než se tam kamiony z Německa dostaly, trvalo jim to pět, někdy i šest dnů. Totéž se dělo u dovozů z maďarských skladů, řada kamionů stála od Maďarska až do Česka. Zpoždění distribuce trvalo až týden.

Pomohlo, když česká vláda zakázala vývoz léčiv z České republiky?
Ano, ale na začátku bylo opatření částečně matoucí, muselo se proto opravit. V původní verzi by totiž zabránilo i vývozu léčiv, které byly v českých skladech, ale byly určeny pro jiné trhy.

Všichni se teď upínají ke vzniku vakcíny proti Covid-19. Hodně se mluví o akademickém výzkumu. Jak se ale do vývoje zapojil farmaceutický průmysl?
Světová zdravotnická organizace uvádí, že zhruba tři čtvrtiny projektů je v režii farmaceutických firem. Jsem přesvědčen, že to bude ještě více. Za řadou výzkumů na univerzitách stojí velké firmy. I když určitý projekt nevzejde od firem, tak si ho od univerzit komerční sektor přebírá, většinou po dokončení preklinické fáze a zahájení klinického hodnocení.

Co se s ním děje potom?
Provádí se druhá fáze klinického hodnocení, kdy se látky testují na lidských dobrovolnících. Firmy dají k dispozici síť center, kde se testy dají dělat ve velkém měřítku.

Bude výroba vakcín proti Covid-19 pro farmaceutické společnosti zajímavým byznysem?
Ekonomický dopad a výdělek asi nebude úplně zajímavý. Naprostá většina velkých společností už uvedla, že bude vakcínu vyrábět za nákladovou cenu. Cena vakcíny se nakonec bude pohybovat ve stokorunách. Například vakcína proti chřipce stojí 250 až 300 korun za jednu dávku, což odpovídá nákladům a několikaprocentní marži. Pro každého ale bude velmi prestižní, když vakcínu dokáže vyvinout a vyrábět.

Jak rychle spustily farmaceutické firmy po vypuknutí pandemie koronaviru vývoj vakcíny?
Vakcíny jsou poměrně složitou oblastí a pokud nemáte rozeběhnuté výzkumné projekty na onemocnění například ze stejné skupiny virů, je těžké vyvinout vakcínu takzvaně od nuly. Firmy, které dlouhodobě vyvíjejí vakcíny proti koronavirům, začaly okamžitě vyhodnocovat všechny své projekty v různých fázích vývoje, jestli by je bylo možné využít.

U vývoje vakcíny proti Covid-19 se uvádí, že by mohla být k dispozici za 12 až 18 měsíců. V tom už je započítaná i výroba?
Ano. Výroba musí být spuštěna minimálně na podzim, aby vakcína byla k dispozici počátkem roku 2021. Je těžké určit, jaké množství vakcíny bude v dané fázi pandemie potřeba.

Záhy po vypuknutí epidemie v Číně se začaly šířit zprávy, že kolabují dodávky léčivých substancí a evropské i americké firmy nemají z čeho vyrábět léky. Jak vážný problém to byl?
To se týkalo vysoce generifikovaných typů léčiv. Největší problém nebyla Čína, ale Indie, kde se vyrábějí účinné látky pro léky tlumící bolest, a to i do volně prodejných léčiv. U nás na trhu se neprojevilo uzavření továren, ale narušení logistiky, protože se uvedené účinné látky nepřevážejí speciálními nákladními letadly, ale běžnými lety. Ty ale najednou z nebe zmizely. Totéž se stalo s dodávkami z Ameriky. V zásadě jsme nezaznamenali, že by během krize kvůli logistickým výpadkům chyběly léky na život ohrožující choroby.

Objevují se hlasy, že by se alespoň část výroby léčivých substancí měla přesunout zpět do Evropy. Je to reálné?
Představa některých politiků Evropské komise, že by se do Evropy vrátila i výroba generifikovaných malých molekul, je nereálná. Jde o léky, které se prodávají s minimální marží a za velmi nízkou cenu, která se blíží výrobním nákladům. Takový léčivý přípravek v Evropě za konkurenceschopnou cenu nevyrobíte.

Takže evropské státy by musely být ochotné platit za běžné léky výrazně více?
Ano, zároveň by navíc musely výrobcům po desetiletí garantovat, že od nich tyto léky budou odebírat. V podstatě by to znamenalo, že bychom se museli zříct volného trhu.

Začnou výrobci léků v Evropě po zkušenostech z koronavirové krize přehodnocovat své dodavatelské řetězce?
Už jsme to v minulosti několikrát udělali. Stačí si vzpomenout na olympiádu v Číně v roce 2008. Tehdy čínské úřady zastavily průmysl kolem Pekingu, aby se zlepšila kvalita ovzduší. V té době tam ale měly velké farmaceutické firmy řadu výrobních závodů a jejich uzavření na dva měsíce je tvrdě postihlo, a tak začaly přesouvat výrobu do jiných zemí.

Jaké na trhu očekáváte změny?
Uvidíme, jak státy zareagují a jak si alokují výrobu. Není výjimečné, že některé země, například Francie nebo Spojené státy americké, si u výrobce rezervují výrobní kapacitu na určitý lék, aby měly jistotu, že ho v případě potřeby dostanou v dostatečném množství. Taková rezervace by pro malou zemi, jakou je i Česká republika, nedávala smysl, ale pro Evropskou unii jako celek by už mohla.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Zveme vás na kulatý stůl na téma Rekonstrukce Libanonu: příležitosti pro české firmy, na kterém vám představíme možnosti, jak se mohou zapojit české společnosti do obnovy Libanonu po nedávném ničivém výbuchu v Bejrútu.

Kulatý stůl se uskuteční 3. září se od 13:00 ve Svazu průmyslu a dopravy ČR (Freyova 948/11, Praha 9).

Česká republika okamžitě zareagovala na devastující explozi v hlavním městě Libanonu a vyslala na místo záchranný tým a zásilku s humanitární pomocí. Již teď je však zřejmé, že práce na obnově země budou vzhledem k dalekosáhlým následkům výbuchu trvat dlouhou dobu a budou vyžadovat spolupráci široké škály průmyslových odvětví. Tohoto procesu by se mohly ve větší míře zúčastnit i české firmy, které mohou nabídnout aktuálně potřebné technologie. Kulatý stůl představí nejen momentálně nejvíce žádané zboží, ale zaměří se také na možnou participaci na následných rekonstrukčních projektech a spolupráci z dlouhodobé perspektivy. 

Pozvánka na akci je ke stažení na tomto odkazu.

• Registrujte se nejpozději do 1. září 2020 (kapacita místnosti je omezená) přes on-line formulář.
• Účast na akci je zdarma.

Pandemie koronaviru snížila firmám příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu. Vyplývá to z výsledků šetření za druhé čtvrtletí roku 2020, které Svaz průmyslu a dopravy ČR již devět let provádí společně s Českou národní bankou. Respondenty jsou firmy, které reprezentují strukturu české ekonomiky. Jejich očekávání a pohled na vývoj tak odráží relevantní trendy v ekonomice.

„Pandemie zastihla českou ekonomiku ve specifické situaci postupně oslabujícího růstu. Jeho tempo se snižovalo i u našich hlavních ekonomických partnerů a zároveň se zvyšovaly mzdy na maximum a zdražovaly vstupy. Do vypuknutí pandemie a přijetí mimořádných opatření ale ekonomika stále celkově mírně rostla. Krize firmám jednoznačně snížila příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z šetření plyne, že se u firem zhoršilo hodnocení domácí i zahraniční poptávky a obdobně se u nich zhoršuje i očekávání zakázek pro následující měsíce. „Odraz aktuální situace vidíme i ve výraznějším poklesu očekávaných firemních investic. Po vypuknutí pandemie podniky svými investicemi rychle reagovaly na zhoršení aktuální situace. Kvůli krizi se ale firmám snížily zisky a teď už jsou s investicemi opatrné,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přestože nadále přetrvávají silné inflační tlaky a například ceny materiálů a surovin se zatím nezačaly snižovat, situace na trhu práce se oproti předchozím čtvrtletím zklidňuje. „Mzdový růst již dosáhl svého stropu v 1. čtvrtletí a jeho tempo oslabuje. Tento trend očekáváme i v následujících čtvrtletích,“ říká Vladimír Štípek, ekonom-analytik Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z šetření také vyplývá, že firmy nechtějí riskovat a snaží se zajišťovat svůj export proti kurzovému riziku. „Podíl zajištěného exportu se blíží 60 %, tato eliminace rizika samozřejmě vyžaduje náklady. Firmy se proti riziku zajišťují přirozeným využíváním eura i v domácích transakcích. Logickým krokem by tak při silné provázanosti se zeměmi používajícími euro bylo přijetí společné měny. Dle závěrů šetření ji firmy používají v Česku i pro tuzemské transakce v 15 až 20 procentech případů,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

Kompletní výsledky šetření najdete v přiloženém dokumentu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizovaný harmonogram výzev OP PIK, které mají být vyhlášeny do konce tohoto roku. Svaz průmyslu a dopravy doporučuje firmám průběžně sledovat vývoj dotačních nástrojů. Ty se často mění. Není také jisté, jaké možnosti dotačních programů budou moct podniky využít v roce 2021, kdy by mělo být zahájeno nové programové období. Svaz průmyslu proto firmám doporučuje, aby peníze z dotačních programů využily ještě letos.

Ministerstvo průmyslu a obchodu letos vyhlásí poslední výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v rámci současného programového období v celkové výši alokace 12 mld. Kč. Svaz průmyslu a dopravy ČR je dlouhodobě s MPO ve spojení a jedná o nastavení či možných změnách v OP PIK. V minulosti se Svazu průmyslu podařilo zlepšit některá nastavení výzev či hodnotících kritérií, která pomohla odstranit některé bariéry čerpání pro firmy. Vláda se za současné situace rozhodla provést možné realokace a přesunout prostředky z OP PIK.

Svaz průmyslu a dopravy však stále hájil potřebu udržet a vyhlásit výzvy v řadě klíčových programů pro podnikatele. V tuto chvíli se tak Svazu průmyslu podařilo udržet a zajistit vyhlášení klíčových výzev například v programech Aplikace (s alokací 3,7 mld. Kč), Inovace (1,5 mld. Kč), Potenciál (1,1 mld. Kč), Technologie 4.0 (550 mil. Kč) či Úspory energie (2 mld. Kč). O udržení výzev v těchto programech ujistil zástupce Svazu průmyslu a dopravy i ministr průmyslu Karel Havlíček na jednání tripartity.

I přes určité bariéry plynoucí z podmínek čerpání evropských prostředků se jedná o programy, o které má zájem dostatek firem s kvalitními projekty. Například program Aplikace umožňuje pokračovat ve výzkumných a vývojových aktivitách, u kterých je poskytována dotace i na osobní náklady a míra podpory patří mezi ty vyšší. Díky vyšší alokaci mají pak firmy i větší šanci na získání dotace.

„Doporučujeme firmám prostředky určené na letošní rok maximálně využít a projekty předložit, neboť konkrétní výzvy pro příští rok jsou nejisté. Nové programové období bude mít pravděpodobně zpoždění, i když jednáme s ministerstvem průmyslu o možnostech přechodného období či například o navýšení prostředků pro národní programy na výzkum, vývoj a inovace,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pro definitivní nastavení výzev v novém programu OP TAK, který nahrazuje OP PIK, a jejich vyhlášení je ale třeba ještě provést několik kroků. Je nutné vyřešit konkrétní nastavení a příslušné detaily. Vyjednávání a schvalování programových dokumentů i souvisejících procesů je časově poměrně náročné. V tuto chvíli je finální dohoda pouze na základních obrysech evropského rozpočtu, tzv. víceletého finančního rámce, na úrovni Evropské Rady. Návrhy evropské legislativy dále prochází projednáváním v tzv. trialogu.

MPO také slíbilo, že je připraveno využít tzv. „zásobníky“. V případě převisu žádostí nad vyhlášenou alokací tak ministerstvo bude schopno uspokojit více projektů. I s ohledem na ekonomické ochlazení by firmy měly mít vyšší šanci v projektech uspět.

PLÁNOVANÝ HARMONOGRAM VÝZEV OP PIK NA 2. POL. ROKU 2020

Více informací naleznete v celé verzi harmonogramu a na stránkách MPO.

Když Česko zasáhla pandemie koronaviru, v celé zemi navzdory vládním slibům scházely statisíce ochranných pomůcek. Chybějící roušky, respirátory či dezinfekce si lidé začali podomácku vyrábět sami, do organizované pomoci se ale zapojily i firmy. Z popudu CIIRC ČVUT vznikl projekt výroby speciálních polomasek, do kterého se zapojilo na 50 firem. „Je to krásné propojení společností, které se zformovalo během pár dnů,“ říká Jan Lát, vedoucí ekonomického týmu firmy Beneš a Lát, která byla u zrodu unikátního projektu. 

Jak konkrétně se vaše firma dostala k výrobě speciálních polomasek, které měly alespoň částečně nahradit chybějící ochranné pomůcky?

Naše společnost se věnuje konvenčním metodám výroby, ale i 3D tisku kovů. Když jsme zaznamenali výzvu od ČVUT, že hledají partnera, který by jim pomohl dostat jejich 3D tištěnou polomasku do podmínek sériové výroby, přišlo nám to jako přesně pro nás. Před 4 lety jsme spoluzakládali s Českou zbrojovkou a Fyzikálním ústavem Akademie věd dceřinou společnost CARDAM věnující se právě 3D tisku, optimalizaci a obecně aditivním technologiím. Proto se náš kolega konstruktér vydal do ČVUT probrat s tamními vývojáři, jak si to představují, co bychom pro ně mohli udělat. A vyplynula z toho spolupráce, která zpočátku byla čistě jen o designových úpravách produktu, aby byl vhodný pro sériovou výrobu.

Jak tedy nakonec došlo k tomu, že jste se do výroby zapojili i Vy sami?

Následně jsme zjistili, že kolegové z ČVUT hledají i partnera, který jim pomůže se zastřešením výroby. To jsme přenechali dceřiné společnosti CARDAM, aby se věnovala celému projektu včetně spolupráce s dalšími společnostmi, které zajišťují subdodávky některých dílů. Zároveň i výroba už běžela pod hlavičkou CARDAMu. My jsme v tom řetízku nakonec jako jeden ze subdodavatelů, u kterého probíhá výroba části polomasky.

Jak výroba vypadá?

Skládá se z více prvků vyráběných v několika společnostech v České republice. Třeba finální montáž probíhá v České zbrojovce, u nás lisujeme skořepinu masky, další komponenty se vyrábějí v jiných společnostech napříč celou republikou. Je to krásný „konglomerát“ společností, které se do toho zapojily. Je jich dohromady 50. Takže super hnutí, které se dokázalo zformovat během pár dnů.

Bylo podobně rychlé i uvedení polomasky do výroby?

Určitě ano. ČVUT vyhlásilo v polovině března možnost zapojit se. Ještě ten den odpoledne za nimi vyrazil kolega. A na Velikonoční pondělí už jsme vyráběli první skořepiny. Takže od prvního setkání po sériovou výrobu uběhl přesně měsíc.

Za normální situace by to trvalo jak dlouho?

Standardní proces by vypadal tak, že bychom se dva – tři měsíce dohadovali o tom, než se usadí design. Pak by se vybírala nástrojárna, která by řekla, že na výrobu potřebuje 8 až 10 týdnů. Takže jsme na čtyřech až pěti měsících, což je i dnes bráno jako velmi slušná doba pro design-to-market. Jenže tady designér produktu našel konstruktéra, který mu hned řekl, jak by se to dalo sériově vyrobit. K tomu se přidala společnost, která výrobu zaštítila. Takže to – obrazně řečeno – na začátku byla dohoda tří lidí, kteří dokázali strašně pružně reagovat. Už dva měsíce od první schůzky bylo 20 tisíc masek hotových, z toho zhruba pět tisíc dodáno ministerstvu zdravotnictví, dalších 1200 do Akademie věd. Takže ten náběh byl neuvěřitelně rychlý, což je ale zásluha kluků z CARDAMu, kteří byli schopní celý řetězec postavit a rozběhnout.

Kolik masek už se díky tomu vyrobilo?

Podle toho, co vyrábíme u nás, vím, že se už vyrobilo přes 30 000 masek. Objednávky překročily hranice České republiky ovšem s dodáním se čeká na CE certifikát. CARDAM má teď objednávky z mnoha zemí napříč celým světem. Ale je potřeba říct, že na začátku jsme si všichni řekli, že náš primární cíl je pokrýt potřeby českých zdravotníků a záchranářů, pro ty jsme to dělali. To byl ten základní motiv, proč se do toho pustit.

Mohly by se masky díky zájmu ze zahraničí stát dlouhodobou součástí Vašeho byznysu?

Sami jsme si tuhle otázku kladli. Ochranná maska je totiž produkt použitelný nejen pro období koronaviru. Chrání uživatele třeba před prašností, takže ji můžeme využít ve stavebnictví nebo obecně v průmyslu. Ale má i tu vlastnost, že díky svému filtru je účinná i proti virovým onemocněním. Umím si například představit, že to může být dobrá zásoba v nějakých hmotných rezervách České republiky, ale klidně i NATO, Evropské unie. Je to produkt, který funguje a dá se předpokládat, že bude fungovat i proti jiným virovým onemocněním. Takže pokud by se v budoucnu objevilo něco podobného jako COVID-19, tento respirátor by mohl být skladem a připravený.

Koronavirová krize přinesla průmyslu a ekonomice hodně negativních zkušeností. Je ale podle Vás na současné situaci něco, čím se můžeme inspirovat do budoucna?

Nám se obrovsky potvrdilo, že lidé z Česka jsou aktivní. Což asi všichni víme a nebylo to nic překvapivého. Ale potvrdilo se nám i to, jak skvělé je propojení vědy a průmyslu. Příklad masek a spousty jiných aplikací je přesně o tom, že vědci měli nápad a průmysl jim ho pomohl rychle zrealizovat. A to je něco, co v Česku z mého pohledu hrozně chybělo. CARDAM byl takovou anomálií, kterou před čtyřmi lety spoluzaložily Akademie věd a dva průmyslové podniky. Podobných společností v Česku moc nebylo a není dodnes.

Spojení vědy a průmyslu je tedy podle Vás klíčové?

Ukazuje se, že když akademická sféra přichází s nápady, tak potřebuje reakci a odezvu průmyslu, aby to na sebe navazovalo a fungovalo. A obráceně – průmysl někdy potřebuje řešení k něčemu, co sám není schopný vymyslet nebo vyřešit, zatímco akademici už to mají v šuplíku. Takže mně to ukazuje, že opravdu je třeba, aby spolu český průmysl a česká věda úzce spolupracovaly. Je pravda, že nalezení společné řeči je složité, protože jsou to dva odlišné světy. Ale ukazuje se, že propojení vědy a průmyslu možné je a je i užitečné.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Průmyslová výroba v Česku v červnu zpomalila meziroční pokles na 11,9 procenta z květnových 25,7 procenta. K lepšímu výsledku přispělo oživení výroby aut. V meziměsíčním srovnání byla červnová průmyslová produkce vyšší o 13,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmysl v červnu meziročně klesl po očištění o počet pracovních dní o 11,9 %. „Jde o nepříznivý vývoj, který bychom ještě na začátku roku vnímali velmi negativně, ovšem ve srovnání s dubnem poznamenaným tvrdými restriktivními opatřeními jde již jen o třetinovou hodnotu poklesu,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pro srovnání, v dubnu průmysl meziročně klesl o 33,7 %, v květnu o 25,7 %. Červen tak trochu vylepšil trend zmírňujících poklesů. Celkově za druhé čtvrtletí průmysl klesl meziročně o 23,7 %.

„Červnové výsledky obecně ilustrují, jak se ekonomika ze zmrazení na začátku pandemie postupně zvedá. Vždyť některé firmy v Česku i dočasně zastavily výrobu. V červnu už nedošlo ani k tak hlubokým poklesům tržeb z průmyslové činnosti či hodnoty nových zakázek,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Meziměsíčně průmysl od rekordního poklesu v dubnu roste, v květnu se oproti dubnovému dnu produkce zvýšila o 13,8 %, v červnu průmysl meziměsíčně stoupl o 13,4 %. „Přestože se postupně odrážíme ode dna, nás ale stále čeká obtížný vývoj. Letošní pokles výroby a zakázek nebude snadné rychle obnovit. Zpomaluje se tím i investiční aktivita. Trh práce reaguje s určitou setrvačností a krize se dotkne i ukazatele nezaměstnanosti. Proto je nutné nastavit například efektivní dlouhodobý kurzarbeit, aby podniky přežily nejen karanténní zmrazování, ale i následující období, které poznamená nižší domácí i zahraniční poptávka,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Aktuální výsledky průmyslu korespondují s předběžným odhadem Českého statistického úřadu o vývoji HDP, který očekává, že ve druhém kvartálu celá ekonomika klesne o 10,7 %.

„Vládě Svaz průmyslu a dopravy mimo jiné doporučil desatero, jak by měla probíhat pomoc s obnovou ekonomiky. Naše návrhy reagují na aktuální vývoj ekonomiky a jejich prosazení by mohlo pomoci vykompenzovat zásadní propad HDP ve druhém kvartálu,“ dodává Bohuslav Čížek.

Počty patentových přihlášek, udělených patentů či užitných vzorů firem a výzkumných organizací v České republice v posledních letech stagnují. Stále tak zaostáváme za vyspělými státy.

České podniky a výzkumné organizace si dostatečně nechrání své duševní vlastnictví. To zhoršuje postavení Česka v mnoha inovačních žebříčcích. Firmy se v roce 2019 na tuzemských přihláškách podílely ze 48 procent. Zbytek tvořily veřejné výzkumné organizace a fyzické osoby.

Celkově se o udělení patentů ucházelo 767 technických řešení, patentovou ochranu jich loni získalo 512, vyplývá z nejnovějších dat Českého statistického úřadu. Období mezi podáním přihlášky a udělením patentu trvá v průměru přibližně 5 let. Úspěšnost udělení patentu se pohybuje jen kolem 45 procent.

V ČESKU VEDOU UŽITNÉ VZORY

Ačkoli se patenty celosvětově v oblasti průmyslového vlastnictví považují za nejvýznamnější nástroj ochrany, u českých přihlašovatelů převažuje slabší ochrana užitnými vzory. V roce 2019 jich bylo zapsáno 1 080. U nich se však nezkoumá celosvětová novost. Proto je udělení rychlejší a levnější, ovšem za cenu nižší ochrany.

Celkový počet udělených patentů na území Česka stoupá. Nicméně patentová aktivita českých subjektů stagnuje. Z výběrového šetření ČSÚ o inovačních aktivitách podniků za rok 2018 vyplývá, že jen 5 procent inovujících podniků uplatnilo patentovou přihlášku a 5,2 procenta užitný vzor.

Čeští původci příliš nechrání svá řešení ani v zahraničí. Dlouhodobě roste česká aktivita jen u patentového úřadu Spojených států (USTPO). Jen zlomek českých přihlašovatelů chrání své nápady podáním přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO). V roce 2018 u něj české subjekty podaly jen 243 patentových přihlášek, ale v populačně podobně velkém Rakousku jich bylo desetkrát více. V počtu patentů na milion obyvatel Česko z nových zemí EU převyšuje kromě Slovinska ostatní země EU-13, výrazně ale zaostává za původní evropskou patnáctkou.

PATENTOVĚ AKTIVNÍ JE ŠKODA AUTO

U českých firem a výzkumných organizací stále převládá nízké povědomí o ochraně duševního vlastnictví. Také převažuje názor, že vymáhání svých práv je příliš nákladné či cena za přihlášení a udržování ochrany je vysoká. Firmy v Česku se také bojí, že přijdou o své know-how, protože při patentování jej musí také zveřejnit.

Jsou však výjimky jako Škoda Auto, která v počtu patentových přihlášek začala od roku 2017 dominovat. „Potřeba ochrany kreativních řešení je v dnešním světě čím dál důležitější. Prostřednictvím patentů chráníme své investice do vývoje a chceme získat předstih před konkurencí. Naší strategií je budování rozsáhlého a kvalitního portfolia patentů v ČR i zahraničí, zejména v evropských automobilových zemích a v Číně,“ komentuje Martin Bali-Jenčík ze Škody Auto. Z tuzemských firem jsou patentově aktivní také společnosti jako například Varroc Lighting Systems, Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, Farmet, Contipro či VÚTS. Češi jsou však podepsáni také pod mnoha patentovými přihláškami nadnárodních podniků, jako jsou Honeywell, Siemens či Robert Bosch.

U výzkumných organizací hrálo v počtu patentů dlouho roli jejich hodnocení a způsob institucionálního financování. V něm rozhodovala kvantita výsledků. Nejvíce se tento efekt projevil v letech 2005 až 2015, kdy byl největší nárůst počtu patentových přihlášek zejména u veřejných vysokých škol. Nyní se výsledky výzkumu hodnotí podle nové Metodiky 2017+, kde už počet patentů nehraje takovou roli. Z veřejných institucí patentuje nejvíce Fyzikální ústav AV ČR a České vysoké učení technické v Praze.

NA JEDNOTNÝ EVROPSKÝ PATENT SE STÁLE ČEKÁ

Na evropské úrovni se počítá se zavedením evropského patentu s jednotným účinkem. Bude tak stačit podat jednu přihlášku v jednom z úředních jazyků, která bude platit ve všech zemích účastnících se jednotného patentu a platit se bude jeden poplatek. „Svaz průmyslu dlouhodobě podporuje zvýšení patentové aktivity českých firem a výzkumných organizací. Rizika rychlé ratifikace této dohody Českou republikou ale považujeme za významná, zejména pro malé a střední firmy. Očekávané skokové navýšení počtu patentů v ČR bude při inovacích vyžadovat od firem lepší a rozsáhlejší patentové rešerše. Nezanedbatelnou roli hrají také vyšší náklady na případné soudní spory. Proto jsme doporučovali vládě s přijetím dohody počkat, než se ukáže, jak funguje v praxi,“ uvádí ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.

Zavedení jednotného patentu provázejí problémy, kdy jej sice ratifikovalo již 16 zemí, nicméně v Německu po zásahu Spolkového ústavního soudu se musí proces opakovat. Bez souhlasu Německa systém nezačne fungovat. Nově se předpokládá dokončení německé ratifikace do konce roku 2021. Rovněž není jasná role Velké Británie. Po ratifikaci Dohody v roce 2018 nynější britská vláda nepočítá s účastí země v systému jednotného patentu.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Výpadek zahraničních zakázek v souvislosti s pandemií Covid-19 zaznamenaly tři čtvrtiny ze 121 exportních firem, které se zúčastnily průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR na konci června. Největšími překážkami pro obchod bylo omezené cestování do zemí obchodních partnerů, rušení výstav a veletrhů a nemožnost vysílat pracovníky k zákazníkovi na dokončení dodávek. Podle statistik ČSÚ se však český zahraniční obchod zotavuje.

Český zahraniční obchod pokračuje v postupném zotavování po koronavirovém propadu. V červnu se český vývoz ve srovnání s květnem zvýšil v národním pojetí o 12 procent a téměř dosáhl hodnot z roku 2019, v návaznosti na květnový nárůst o 14 % ve srovnání s dubnem. Za celé první pololetí se kvůli opatřením proti šíření koronaviru český export v meziročním srovnání propadl o 14 procent. Z klíčových destinací v prvních šesti měsících roku nejvíce poklesl export do Španělska (o 28 %), Francie (o 24,5 %) a Velké Británie (o 23,5 %), naopak nejvíce narostl export do Turecka (o 20 %).

Důvody propadu zahraničního obchodu ukazuje průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se zúčastnilo na konci června 121 exportních firem. „Výpadek zahraničních zakázek v souvislosti s pandemií Covid-19 zaznamenaly tři čtvrtiny účastníků průzkumu. O více než čtvrtinu zahraničních zakázek přišlo 61 procent účastníků průzkumu,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Největší problémy měli čeští exportéři s vývozem do Itálie, Indie, Ruska, USA, Francie a obecně do Asie. Pozitivní je, že exportéři chtějí po odeznění krize na své dosavadní zahraniční trhy dál vyvážet.

„Největšími překážkami pro obchod bylo omezené cestování do zemí obchodních partnerů, rušení výstav a veletrhů a nemožnost vysílat pracovníky k zákazníkovi na dokončení dodávek. Více než polovina respondentů ale také uvedla, že se musela potýkat s nově zaváděnými obchodními překážkami, které státy zdůvodňovaly ochranou před koronavirem,“ dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Menší dopad koronavirové krize hlásí dovozci. Výpadky na straně dodavatelů uvedlo 57 procent účastníků průzkumu. O více než čtvrtinu dodávek přišlo v souvislosti s opatřeními proti koronaviru 26 procent respondentů. „Nejvíce se dovozci potýkali s výpadky dodávek z Itálie, Číny a zbytku Asie, z Polska a Španělska. Skoro tři čtvrtiny respondentů ale neuvažují, že by hledaly nové dodavatele v jiných zemích nebo regionech,“ uvádí Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Polovina firem už na koronavirovou krizi zareagovala investicemi do digitalizace obchodně-podnikatelských aktivit nebo přípravou plánu takových investic. „Náš průzkum potvrdil, že digitální technologie pomáhají firmám krize zvládat lépe. Digitální technologie pomohly v koronavirové krizi udržet obchodní vztahy 78 procentům účastníků průzkumu,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pokud by měla omezení v obchodních aktivitách kvůli koronaviru přetrvávat, zvažují dvě třetiny exportérů, že využijí možností prezentovat se na on-line veletrzích nebo B2B setkáních. „Důležité je, aby stát exportéry podporoval. Z průzkumu vyplývá, že za nejvýznamnější podporu při obchodních aktivitách považují firmy zejména vyhledávání nových příležitostí a společné účasti na výstavách a veletrzích v zahraničí. Důležité jsou pro ně také služby spojené s ověřením zájmu o produkt, marketingové průzkumy, regionální sektorové analýzy či asistence místních sektorových specialistů,“ dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V návaznosti na obnovení vízové činnosti většiny zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, dojde k obnovení fungování vládních programů ekonomické migrace ve vztahu k dalším státům.

Od 1. srpna 2020 bude Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec rozšířen na většinu států světa, na které se tyto programy vztahovaly před pandemií.

Program kvalifikovaný zaměstnanec, v rámci něhož bylo doposud možné žádat o zaměstnaneckou kartu pro pracovníky z Ukrajiny, Srbska a Černé hory, Mongolska a Moldavska, bude od 1. srpna 2020 znovu spuštěn i pro pracovníky z Běloruska a Filipín.

Od 1. srpna 2020 budou postupně vyřizovány žádosti, které již byly podány a žádosti, na jejichž základě již došlo k zařazení žadatele do programu.

Přidání nových kapacit do systému jedinečných kódů pro Bělorusko a Filipíny v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec se předběžně odhaduje na konec srpna a u Filipín v průběhu září.

Více informací naleznete na webu MPO.