Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí dle předběžného odhadu klesl o 10,7 %. Jedná se o nejvýraznější pokles za dobu, kdy Český statistický úřad tento ukazatel sleduje. Tak prudký propad nezaznamenalo ani žádné čtvrtletí v krizi roku 2009.

Pokles ve druhém čtvrtletí je specifický, protože odráží dopad mimořádných restriktivních opatření proti šíření koronaviru. „Ekonomická nálada se sice v létě oproti březnu a dubnu zlepšila, i tak ale zůstává míra ekonomické nejistoty pro nejbližší měsíce poměrně vysoká. V dalších měsících se projeví související ekonomické dopady v podobě nižších zakázek či investic,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Za celý rok 2020 čekáme meziroční propad HDP o 7,8 %. V roce 2021 by se ekonomika měla vrátit k růstu, meziročně by HDP mělo vzrůst o 4,8 %. Ve druhém pololetí letošního roku výkon ekonomiky ovlivní nižší poptávka doma i v zahraničí, která mírně oslabovala již před vypuknutím pandemie. Řada firem také odkládá plánované investice, což bude také oživení brzdit,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Důležité pro restart české ekonomiky bude, jak si Evropa a zbytek světa poradí s pandemií, s nastavením a rychlostí stimulačních opatření a jaká bude rychlost ekonomického oživení ve světě.

„Svaz průmyslu a dopravy ČR vládě představil desatero doporučení, jak by měla pomoci s obnovou a posílením dlouhodobého růstu ekonomiky. Naše návrhy reagují na aktuální vývoj ekonomiky a jejich prosazení by mohlo pomoci vykompenzovat zásadní propad HDP ve druhém kvartálu,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Předběžný odhad vývoje HDP v ČR ukazuje na výrazný pokles ve 2. čtvrtletí, které bude nejvíce z letošního roku ovlivněno přímými efekty opatření spojených s pandemií. První kvartál vykázal propad o 2 %. Kromě obchodu, dopravy a ubytování k poklesu přispěl významně i zpracovatelský průmysl. Většina odvětví zpracovatelského průmyslu v dubnu a květnu zaznamenala pokles produkce. Samozřejmě situace je individuální, lze nalézt i pozitivní příklady v jednotlivých sektorech, a to nejen v oblasti zdravotnických prostředků či digitálních technologií.

Svaz průmyslu a dopravy ČR sestavil desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky. Ve středu tento plán zástupci Svazu průmyslu předali premiérovi Andreji Babišovi a vyzvali ho, aby vláda mimo jiné podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu.

Epidemie koronaviru připravila českou ekonomiku o část dlouhodobého výkonu. Zejména v některých službách bude ekonomická aktivita ještě dlouho nižší než před koronavirovou krizí. Ekonomické analýzy zemí podobných Česku hovoří o snížení dlouhodobého růstu v řádech několika desetin procentních bodů ročně, a to po dobu až deseti let. To bude znamenat miliardové ztráty pro celou ekonomiku.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vyzývá vládu, aby konkrétními kroky přispěla k rychlé obnově potenciálu pro dlouhodobý růst tuzemského hospodářství. Jejich výčet obsahuje desatero tematických opatření pro restart a obnovu dlouhodobého růstu české ekonomiky, které sestavil tým expertů Svazu průmyslu.

„Stejně jako zahraniční průmyslové svazy reagujeme na dosavadní vývoj. Jen dotace, sociální programy či zvýhodněné úvěry návrat k předkrizovému růstu a dlouhodobé prosperitě nezajistí. Je třeba věnovat se i střednědobým stimulům a dořešit řadu dlouhodobých problémů, které stále ekonomiku brzdí v rozvoji. Proto jsme premiérovi Andreji Babišovi předali desatero opatření, v němž na tyto problémy upozorňujeme a navrhujeme konkrétní řešení. Vláda by se měla soustředit na podporu investic, inovací, digitalizace, ale také zlepšit fungování trhu práce či zjednodušit a zpřehlednit regulaci,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

DAŇOVÁ OPATŘENÍ USNADNÍ INVESTICE

Červnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR ukázal, že velká část firem na koronavirovou krizi reaguje snižováním investic. To se týká nejen roku 2020, ale také roku 2021. Přitom právě investice do moderních výrob, výzkumu a vývoje nových produktů a služeb jsou klíčové pro dlouhodobou prosperitu, růst přidané hodnoty, a tím i mezd zaměstnanců.

„S ministerstvem financí jsme už připravili několik opatření v oblasti daní, která by měla firmy motivovat k obnově investiční aktivity. Soukromé investice jsou základem dlouhodobého ekonomického růstu, a proto je velmi potřebné, aby stát vytvářel prostředí pro jejich realizaci. Například mimořádné zrychlené daňové odpisy majetku či zvýšení limitu, do něhož výdaje na pořízení majetku nebude třeba odepisovat. Nyní je zapotřebí, aby vláda takové návrhy co nejrychleji dokázala schválit a prosadit do aktuálně projednávaných daňových balíčků a zákonů. Jsou jednoduché a střednědobě nezatíží státní rozpočet. Za stejně podstatné považujeme nastavení funkčních podmínek pro veřejné investice do vědy, výzkumu a inovací. Obě oblasti jsou pro ekonomiku klíčové a musí jít ruku v ruce,“ vysvětluje Andrea Gontkovičová, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VÍCE PENĚZ Z NÁRODNÍCH ZDROJŮ RESTARTUJE VÝZKUM A VÝVOJ

Soukromé firmy jsou tahounem investic do výzkumu a vývoje. Do hledání nových technologií, produktů či služeb firmy každý rok investují 60 procent ze všech výdajů na výzkum a vývoj v ČR. Navíc až do koronavirové krize tyto firemní investice každý rok rostly o 10 procent.

„Průzkumy Svazu průmyslu mezi firmami naznačují, že podniky nebudou mít v nynější situaci tolik prostředků na inovace a pokračování spolupráce s výzkumnými organizacemi jako v růstových letech před koronavirovou krizí. Proto je třeba, aby stát navýšil rozpočtové prostředky na podporu výzkumu a vývoje z národních zdrojů. Minimálně program MPO TREND by měl dostat o 1 až 2 miliardy korun více a program Národní centra kompetence o 1 miliardu korun více. Bez inovací nemůže česká ekonomika prosperovat,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jako jeden z nástrojů, který může v současné době podpořit ekonomiku, vnímá Svaz průmyslu i investiční pobídky.

„Myslíme si, že vláda i s ohledem na současnou situaci musí deklarovat svou vstřícnost a podporu investičních pobídek a povzbudit tím firmy k investicím. Investiční pobídky jsou důležitým nástrojem, jak podpořit ekonomiku. Souhlasíme, že by investice měly být selektivní a přinášet hlavně vyšší přidanou hodnotu, v současné době hospodářské recese by ale vláda měla využít možnost podporovat i investice důležité pro jednotlivé regiony,“ komentuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE FIREM A STÁTU ZVÝŠÍ KONKURENCESCHOPNOST

Koronavirová krize ukázala, že podniky, které investovaly do své digitální transformace, se s ní dokázaly vyrovnat mnohem lépe. Proto je třeba, aby vláda podporovala, například z operačních programů, investice do digitalizace a kybernetické bezpečnosti, které mohou zejména u menších a středních firem zvýšit budoucí odolnost vůči krizím a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Zároveň musí stát zrychlit budování potřebné digitální infrastruktury a rozšířit nabídku svých digitálních služeb.

„Naše budoucnost leží v digitální transformaci. Během koronavirové krize jsme si to velmi silně uvědomili. Je nutné položit základy ekonomiky založené na datech, ve které je kolem každého produktu ekosystém digitálních služeb. Nejen pro české podniky, ale především pro veřejnou správu je další podpora financování digitální infrastruktury jak ze státních, tak i soukromých zdrojů naprosto klíčová. Realita ukazuje, že pokud se rychle nezjednoduší proces zadávání veřejných zakázek, bude velmi těžké se v otázkách digitalizace státní správy pohnout z místa,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

FLEXIBILNÍ TRH PRÁCE A CHYTRÁ REGULACE

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje vládu, že tuzemský trh práce by měl být pružnější. Stát by měl podporovat kratší pracovní úvazky či nové způsoby organizace práce, jako je například práce na dálku. Pro rychlejší odeznění krizí je nutné také snížit bariéry pro najímání domácích a zahraničních pracovníků a pro ukončování pracovního poměru.

„Na trhu práce zažíváme velký paradox, kdy na jedné straně kvůli nepříznivé demografii v některých oborech a oblastech chybí významné množství pracovní síly. Na druhé straně občasné krize jako například tato koronavirová budou způsobovat výpadky zakázek ve firmách. V těchto krizových případech je potřeba zachovat zaměstnanost v regionech a ve firmách, které jsou jinak schopné být dlouhodobě dobrými partnery a zaměstnavateli,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Samozřejmostí by měl být chytřejší přístup k nové regulaci. Ta musí vytvářet nové ekonomické příležitosti a ne brzdit firmy v jejich aktivitě. Je nutné, aby vláda dbala na to, že nové předpisy jsou promyšlené, odůvodněné a pro firmy dlouhodobě predikovatelné.

Svaz průmyslu a dopravy ČR věří, že i díky desateru opatření pro obnovu dlouhodobého růstu ekonomiky má nyní vláda unikátní příležitost nasměrovat českou ekonomiku mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí na světě.

DESATERO SVAZU PRŮMYSLU PRO RESTART A OBNOVU DLOUHODOBÉHO RŮSTU ČESKÉ EKONOMIKY

Toto desatero doporučení bylo dne 29. července 2020 představeno a předáno předsedovi vlády ČR Andrejovi Babišovi.

1. Oslabená ekonomika potřebuje obnovit svůj růst. Bez vyřešení nahromaděných problémů nelze domácí ekonomiku postavit na zdravých základech. Krize se tak může stát pro vládu zároveň příležitostí, jak naši situaci dlouhodobě zlepšit. V krátkém období je potřeba pomoc zacílit na nejvíce postižená odvětví.
2. Investice jsou zásadní v dlouhém období i jako cesta z krize. Vláda by proto měla rozšířit veřejné investice, a to zejména v oblasti digitalizace a rozvoje infrastruktury. Vláda by měla zajistit rychlé a efektivní využití evropských fondů včetně Plánu obnovy EU. Pro růst a obnovu ekonomiky je prospěšné i lepší investiční prostředí, například výhodnější formou pobídek.
3. Ekonomický růst a udržitelnost musí jít ruku v ruce. Ekonomický růst a inovace vytvoří nejlepší předpoklady pro zajištění udržitelnosti celé ekonomiky. Musíme proto podporovat dosahování obou cílů současně.
4. Výzkum a vývoj musí být vládní prioritou. Je nutné stimulovat výzkum a vývoj ve veřejné i soukromé sféře, a to jak změnou podmínek, tak i přímými finančními nástroji. Vládní podpora výzkumu v soukromé sféře spojuje veřejný zájem i ekonomickou účelnost.
5. Je nezbytné urychlit digitální transformaci podniků, státní správa nesmí zaostávat. České podniky v úrovni digitalizace předčí nejen většinu konkurentů v zemích EU, ale i USA (podle průzkumu Evropské investiční banky). Státní správa musí být schopna držet v digitalizaci krok s průmyslem. Právě úroveň státní správy a jejích služeb je v žebříčcích digitalizace to, co nás táhne dolů. To se neobejde bez investic do strategické digitální infrastruktury veřejné, v průmyslových aglomeracích i privátní.
6. Rozvoj ekonomiky vyžaduje vzdělané a kvalifikované zaměstnance. Vláda by se měla soustředit na rozvoj a reformy oblasti vzdělávání. Je to nutné nejenom pro vyšší kvalifikaci zaměstnanců, ale především pro zajištění konkurenceschopnosti ČR do budoucna.
7. Trh práce musí být flexibilní. Je potřeba usnadnit zaměstnávání zahraničních pracovníků, více podporovat kratší pracovní úvazky, nové způsoby organizace práce (např. práce na dálku) a snížit náklady na ukončení pracovního poměru.
8. Regulace musí být chytrá. Budoucí regulační opatření mají smysl jen tehdy, opírají-li se o fakta a nebudou-li dusit ekonomický růst. Regulace může vytvářet ekonomické příležitosti, pokud je dlouhodobě predikovatelná, promyšlená a odůvodněná.
9. Prosperita české ekonomiky je založena na její otevřenosti. Klíčovým faktorem úspěchu české ekonomiky je schopnost vyrábět výrobky konkurenceschopné na mezinárodním trhu. Zapojení do světové ekonomiky je třeba dále posilovat. Vláda by měla podporovat restart a zlepšení fungování jednotného trhu EU, bránit jeho fragmentaci a podporovat otevřenou obchodní politiku EU umožňující diverzifikaci hodnotových řetězců a svobodný pohyb nejen zboží a služeb, ale i dat.
10. Přijmout euro, protože to bude mít jasné přínosy pro český průmysl a celou ekonomiku. Využít maximálně příležitost, kterou přinese české předsednictví v EU ve druhém pololetí 2022.

Poplatek, který by měl platit od roku 2021, nebudou odvádět producenti, ale jednotlivé členské státy. Nelze ale vyloučit snahy členských států o další omezení produkce těchto obalů například pomocí administrativních či finančních opatření. Ostatní daně prozatím nebyly přijaty. Podle Svazu průmyslu jde o akceptovatelný kompromis, přijetí dalších vlastních zdrojů by ale bylo již velmi problematické.

V rámci jednání evropských lídrů o rozpočtu EU a Plánu obnovy projednávala Evropská rada návrhy na zavedení jednotlivých vlastních zdrojů, které by měly pokrýt zvýšený rozpočet v důsledku šíření pandemie a navrhovaného Plánu obnovy. Dne 21.7.2020 dospěla ke kompromisnímu znění pozic členských států rozpočtu EU a plánu obnovy. Závěry se týkaly i návrhů tzv. vlastních zdrojů rozpočtu EU.

POPLATEK Z  NERECYKLOVATELNÝCH PLASTOVÝCH OBALŮ OD 1. LEDNA 2021

Jediným zdrojem, na kterém se Rada shodla, je tzv. poplatek z nerecyklovaných plastových obalových odpadů. V rámci poplatku by jednotlivé členské státy měly již od příštího roku odvádět 0,8 EUR za každý kilogram nerecyklovaného plastového obalu vyprodukovaný v těchto státech.

Upozorňujeme tedy, že poplatek nehradí producent, ale jednotlivé členské státy dle produkce v zemi. Tedy poplatek bude odváděn ze státního rozpočtu jako národní příspěvek do rozpočtu EU. Jde o příspěvek členských států vypočítaný na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů – tedy „vzorec“, kolik ČR ze státního rozpočtu má v rámci národního příspěvku odvést navíc. Příspěvek bude tedy vycházet podle toho, jak se plní/cíle v oblasti plastů.

DOPAD NA PRODUCENTY NULOVÝ, ZATÍM

Dopad na producenty je tedy teoreticky zatím nulový. Nicméně se nedá zatím odhadnout, zda budou jednotlivé členské státy kvůli výši odvodu zvažovat nějaká opatření a nutit výrobce snižovat produkci těchto obalů, např. pomocí nějakých národních daní a poplatků či jiných administrativních a restriktivních opatření.

V rámci snížení disproporčních dopadů na méně rozvinuté státy se také uplatní zastropování příspěvku (3,8 EUR na hlavu za rok) a povinný příspěvek se například pro ČR tímto sníží.

ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU BY MOHLA ČR ODVÁDĚT CCA 70 MIL. EUR

První odhady hovoří o tom, že každoroční odvod ČR do rozpočtu EU bude okolo 70 mil. EUR. Příspěvek bude mít ale pro EU sestupnou tendencí díky rostoucímu podílu využívání recyklovaných materiálů a cílům v oblasti životního prostředí.

DOHODU MUSÍ POTVRDIT JEŠTĚ TRIALOG

Finální dohoda na přijetí tohoto nového vlastního zdroje ale musí být ještě učiněna v rámci vyjednávání v tzv. trialogu a své slovo bude mít ještě před tím Evropský parlament.

DALŠÍ ZVAŽOVANÉ VLASTNÍ ZDROJE

Co se týče ostatních vlastních zdrojů, byly také diskutovány:
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích – Evropská rada se dohodla na tom, že v prvním pololetí roku 2021 předloží Evropská komise první návrh tak, aby mohl být Mechanismus zaveden od 1. ledna 2023. K potřebě jeho přijetí se ale Rada již nevyjádřila.

Digitální poplatek – Evropská rada se dohodla na tom, že v prvním pololetí roku 2021 předloží Evropská komise první návrh, tak aby mohl být Mechanismus zaveden od 1. ledna 2023. K potřebě jeho přijetí se ale Rada již nevyjádřila.

Revize systému obchodování s emisemi – Evropská rada vyzvala dále Komisi, aby předložila (bez uvedení konkrétního data) revidovaný návrh týkající se systému obchodování s emisemi (ETS), s případným rozšířením působnosti tohoto systému na leteckou a námořní dopravu. V dohodě se ale nijak nehovoří o snaze zavést EU ETS jako vlastní zdroj EU.

Další vlastní zdroje – Evropská rada dále konstatovala, že EU by měla usilovat o zavedení dalších vlastních zdrojů, mezi něž může patřit daň z finančních transakcí.

Naopak s daní za využití výhod plynoucích z vnitřního trhu či daní ze společného daňového základu Evropská rada vůbec nepočítá.

Prostředky získané z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021 budou použity na předčasné splácení výpůjček v rámci nástroje Next Generation EU.

DLE SVAZU PRŮMYSLU BY BYLO ZAVEDENÍ DALŠÍCH VLASTNÍCH ZDROJŮ VELMI PROBLEMATICKÉ

Dle Svazu průmyslu a dopravy ČR je zavedení poplatků z nerecyklovatelných plastových obalů akceptovatelným kompromisem, který by se měl promítnout do finální dohody o rozpočtu EU. Zavedení dalších vlastních zdrojů by totiž dle Svazu bylo výrazně problematické. Ostatní zdroje jsou ale zatím jen ve stádiu úvah či jsou vágně zmíněny, což dává průmyslu prozatím naději, že nedojde k nedomyšleným negativním dopadům.

Z pohledu Svazu je nutné u jakýchkoliv vlastních zdrojů zabránit tomu, aby nebyla snížena konkurenceschopnost průmyslu EU, nesmí tedy přímo dopadat na průmysl. Dále nesmí dojít k disproporčním dopadům na jednotlivé členské státy (původní návrhy měly negativní dopad na ČR). Zdroje také musí být dočasné a nesmí vést k dalšímu zvyšování přerozdělování.

ŘADA VÝŠE ZMÍNĚNÝCH ZDROJŮ MÁ NAVÍC PROBLEMATICKÉ SAMOTNÉ NASTAVENÍ

Např. u EU ETS jsou již dnes výnosy z prodeje emisních povolenek využívány na modernizaci a ekologizaci energetických zdrojů, rozvoje OZE a snižování spotřeby energie. Pokud by byla určitá část použita pro financování rozpočtu, tak se jedná jen o přelití peněz. Prostředky dle Svazu musí směřovat zpět do investic na modernizaci průmyslu a energetiky, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, kterou ostatně EU považuje za součást Plánu obnovy. Česká republika je jedna ze zemí, které by tyto peníze velmi chyběly.

U Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích vítáme otevření diskuse a snahu o vyrovnání ekologických nákladů EU s těmi ve třetích zemích. Nicméně dle Svazu musí takto vybrané peníze sloužit zejména k podpoře exportu z odvětví postiženým případnými odvetnými opatřeními jiných států, aby jejich produkty mohly konkurovat na světovém trhu.

Dále upozorňujeme, že u tzv. Digitálního poplatku je vhodné nejdříve dosáhnout mezinárodní shody, aby byl přijat jednotný postup. Navíc není vůbec představa o rozsahu tohoto poplatku.

Daň z finančních transakcí by se pak mohla projevit negativně v nákladech nefinančních firem a v možnostech využití nástrojů řízení rizik a také by mohla omezit záměry EU na podporu investičního prostředí.

Jan Šebesta

Vláda schválila první investiční pobídku dle nové legislativy. Podle ministerstva průmyslu a obchodu nepřináší takovou přidanou hodnotu, míří ale do strukturálně postiženého regionu. Právě pobídky jsou jednou z možností, jak firmy v této době povzbudit k investicím.

Po revizi pravidel investičních pobídek se počet žadatelů výrazně snížil. Všechny žádosti nově schvaluje vláda, i když žadatelé splní všechny zákonné podmínky. Vláda takto specificky schvaluje pouze investiční pobídky včetně pobídek pro malé podniky a investic do strukturálně postižených krajů. U jiných dotací přitom takový mechanismus neexistuje a žadatelé tak považují tento postup za netransparentní. Od nového roku vláda dala svůj souhlas teprve první pobídce.

„Myslíme si, že vláda i s ohledem na současnou situaci musí deklarovat svou vstřícnost a podporu investičních pobídek a povzbudit tím firmy k investicím. Investiční pobídky jsou důležitým nástrojem, jak podpořit ekonomiku. Souhlasíme, že by investice měly být selektivní a přinášet hlavně vyšší přidanou hodnotu, v současné době hospodářské recese by ale vláda měla využít možnost podporovat i investice důležité pro jednotlivé regiony,“  komentuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Koronavirovou krizi jsem vnímal jako stav velké nejistoty, vážných zdravotních, ale i ekonomických rizik, u nichž nikdo nevěděl, jak se v dalších dnech budou vyvíjet,“ přiznává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

Jak jste vnímal koronavirovou krizi jako ten, kdo pro firmy vyjednával s vládou a jejími úředníky nejlepší možnou pomoc?

Jako nouzový stav. Nikoliv ve smyslu právního, ale jako stav velké nejistoty, vážných zdravotních, ale i ekonomických rizik, u nichž nikdo nevěděl, jak se v dalších dnech budou přesně vyvíjet. Řadou restrikcí se omezil provoz ve firmách přímo či nepřímo například přes výpadky pracovníků, omezenou dostupnost řady služeb, nedostatek ochranných prostředků, nepřehlednost opatření a jejich časté rychlé změny, problémy s dodávkami vstupů či nemožnost cestovat. S dalšími týdny omezení se stále více objevovaly problémy spojené s poklesem zakázek a výroby a tím i omezování investic, zhoršování platební morálky, zastavení najímání pracovníků. A efekty se začaly přelévat i do dalších sektorů. Situace v Evropě není o mnoho lepší. Restart bude pomalý. Návrat na úroveň roku 2019 bude trvat v Evropě, ale i u nás, dle mého odhadu 2 roky, tedy pokud vývoj opět nenaruší nějaká další krize.

Jako vždy jsme narazili na situace, kde se úředníci snažili pomoc a hledali cestu, ale i na situace, kdy konkrétní reakce trvala poměrně dlouho, úředníci si problém neřízeně přehazovali, posílali formální odpovědi se zpožděním či argumenty, že „to podle zákona nejde“. Takový přístup je ale v těch nejproblematičtějších týdnech nepřijatelný. Nouzový stav má mít nouzová řešení a jsou chvíle, kdy prostě nelze objektivně všechny povinnosti plnit. Například naše prosby o tzv. plošnější pardony pro povinnosti, které firmy nebyly schopné objektivně plnit či o zajištění ochranných prostředků. Stát by měl spíše hledat, jak pomoci, a nepřistupovat k tomu jako k normální agendě. Řada procesů byla rychlejších, než je u státní správy obvyklé, ale s ohledem na mimořádnou situaci nebyl přístup vždy dostatečně pružný a zároveň projednaný s dotčenými subjekty. Ve všem jsme se snažili ale se státem komunikovat a s řešeními a opatřeními pomoci. I mne bylo v mnoha situacích hloupé se stále ptát a připomínat. Problémy navíc často spíše přibývaly. Proto jsem byl rád za každou věc, kterou jsme mohli firmám přímo či nepřímo pomoci, ať se jednalo o pohyb osob, podmínky rozvolňování, daňová opatření či ochranné prostředky.

Velké téma podpory firem byly úlevy v oblasti daní. Které opatření se nejvíce osvědčilo a co by firmám ještě pomohlo?
Byli a jsme s Ministerstvem financí a finanční správou v pravidelném kontaktu. Firmy se začaly dostávat do problémů, chyběli jim lidé, musely řešit logistiku, zdravotní aspekty a spoustu dalších urgentních věcí. Objektivně nebyl dostatek prostoru na plnění zákonných povinností a ne vždy k tomu byli dostupní i zaměstnanci. Dostali jsme se do situace, za kterou objektivně nikdo nemohl. Výhodou MF je to, že na rozdíl od jiných rezortů šlo vydat pokyny, které umožnily odložit některé termíny či požádat o individuální posečkání. Ne vždy je ale snadné vysvětlit, jak vypadá realita praxe a samozřejmě vždy naleznete případ, kdy se někdo nezachová správně. A byť jsme narazili na několik individuálních případů selhání přístupu finančního správce, celkově musíme potvrdit, že pokyn byl pozitivní ve směru firmy nezatěžovat.

Pozitivně lze hodnotit tzv. liberační balíčky a další přidávaná opatření – pokyny a rozhodnutí ministryně, které reagovaly i na naše požadavky. Podařilo se například posunutí úhrady záloh splatných v dubnu a v červenci na silniční daň, plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků a na darované zboží a služby nemocnicím, policistům, armádě, sociálním službám apod. To byly chvíle, kdy jsem byl rád, že názory a požadavky Svazu jsou brány vážně a jsme pro stát silným partnerem. V posledních dnech a týdnech jsme požadovali prodloužení daných opatření, protože krizový stav rozhodně pro firmy neskončil v půlce května.

O jaká další opatření, která firmám pomáhaly, Svaz průmyslu žádal?

Žádali jsme například o prodloužení osvobození od DPH u darů – ochranných prostředků či o možnost požádat bez poplatků a jakýchkoliv sankcí o individuální posečkání daně, aby firmy, které mají problémy s likviditou, mohly zažádat o odklad a stát se jim snažil vyjít maximálně vstříc. V tomto si vážíme, že naše požadavky byly vyslyšeny a převedeny poměrně rychle do konkrétních opatření. Příkladem dobré spolupráce je i tzv. loss carry back. Je to standardní nástroj mnoha zemí a do návrhu jsme prosadili i určité pozitivní změny (možnost zálohově uplatnit již v roce 2020). Ministryně financí se předložením návrhu právě opírala o zástupce zaměstnavatelů. Bohužel následně v poslanecké sněmovně byl dodán limit, který těm, kdo ví, jak daňová ztráta funguje, nedává smysl. S ministryní nyní diskutujeme i možnosti stimulačních opatření, jako jsou například zrychlené odpisy či zvýšení limitu pro odepisování.

Byla jednání s ministerstvem financí, ale i s dalšími rezorty složitá?

Daně jsou samozřejmě i velkým politikem, ale jsem rád i osobně za možnost věcně diskutovat s MF a dalšími odborníky naše návrhy a jejich dopady. Frekvence diskuse a její věcnost je dle mého názoru základem přípravy jakýchkoliv úprav. Stále si musíme uvědomit, že podnikání je zdrojem příjmů a míra jeho zatížení daněmi a povinnostmi je jednou z podmínek dalšího růstu. Na druhou stranu podpora firem v rámci tzv. COVID záručních a úvěrových programů nezačala vůbec dobře. Stát v minulosti částečně zaspal ve využívání finančních nástrojů, což se plně projevilo. Chyběly kapacity a vše se řešilo na poslední chvíli. Řada firem, zejména z těch více postižených odvětví jako maloobchod, ubytování či doprava, na podporu nedosáhla nebo stále čeká na vyjádření. Snad se tento stav pomocí programů COVID III a COVID Plus podaří napravit. Toto je zásadní úkol pro vládu a zásadní předpoklad úspěšného restartu ekonomiky.

S čím se na vás nyní firmy obracejí, aby vláda ještě během léta pro rychlý restart udělala?

My jsme požadavky firem v podstatě vždy předávali a urgovali „online“ skrze veškeré naše možnosti, na všech možných úrovních a platformách. Samozřejmě reakce a výsledky nebyly vždy podle našich představ, což se týká i rychlosti přijetí. Úplně nové požadavky pro tyto týdny nejsou, stále se opakuje otázka dostupnosti pracovníků a maximálního mezinárodního pohybu osob, plné spuštění a dostupnost všech programů, doba trvání a rozsah kurzarbeitu, rozšíření Antiviru C, požadavky na posun termínů a větší vstřícnost ze strany kontrolních orgánů v tomto roce. Firmy se nyní potřebují zaměřit na budoucí vývoj, řešíme například vyhlašování výzev v programech podpor pro firmy, prodloužení možnosti posunutí některých povinností v oblasti daní i po zbytek roku, přípravu návrhů zrychlených odpisů či přípravu státního rozpočtu na příští rok a udržení investičních výdajů, včetně výdajů na VaV. A logicky je spousta klíčových faktorů, které nejsou na vládě ČR. Tím hlavním je rychlost obnovy zahraničních ekonomik.

Využila vláda krizi, aby rychle a bez velké diskuse protlačila i některé změny, které podnikatelům spíše škodí?
Byl bych rád, kdybychom se všichni poučili a vláda se snažila spíše prosadit změny, které zvýší flexibilitu v podnikání a spíše pomohou. Ano, občas se na vládě objevil i návrh zákona, který s krizí nesouvisel, byl předložen s rozpory či dokonce bez uvedení na programu jednání vlády. Příkladem může být zákon o vojenském zpravodajství či o podporovaných zdrojích energie. Krizová opatření vůči firmám byla také nepřehledná a často chaotická. Chápu, že byla mimořádná situace, ale někdy je potřeba jednat rychle a s významnou silou. Lepší krátké silné mimořádné opatření, než nejistoty a neustálé další zjišťování, kde všude je problém a kam se dále přelévá. To oživení jen komplikuje a je nutné hledat další a další opatření. Způsob informování opatření stylem: „tisková konference, a pak částečné informace v tiskové zprávě, a pak teprve zjišťování podmínek“ není ideální. Na druhou stranu, na řadě návrhů jsme se měli možnost podílet, bohužel ne vždy a bylo zbytečné pak nedostatky odlaďovat.

Co bychom si měli ze současné krize vzít za ponaučení?

Všichni se z chyb učíme. Doufáme, že „druhá vlna“ nepřijde, ale jsme nyní trochu lépe připraveni, například v oblasti OOP. Vláda by měla krizi a ponaučení z ní využít. Ještě více na významu nabyla potřeba digitální transformace. Ukázalo se, že digitalizace nabízí řadu výhod, nejen v komunikaci, ale i v logistice, flexibilitě výroby či schopnosti krize přežít. Je nutné ještě více zrychlit a digitalizovat více sfér. Nesmí zůstat u pár příkladů. Dále je třeba dotáhnout nastavení nástrojů jako je například tzv. Modernizační fond či Fond pro spravedlivou transformaci pro ČR, schválit odpadové zákony a hledat další nástroje k podpoře recyklace, být aktivní ve vyjednávání podmínek v rámci Zelené dohody, Plánu obnovy, neustupovat v rekodifikaci stavebního zákona či rychle přijmout novelu zákona o urychlení výstavby.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Rychlost zotavení po koronavirové krizi bude u řady českých firem záviset na obnově hospodářského růstu v zahraničí. Čtyři pětiny exportérů v květnovém průzkumu Svazu průmyslu uvedlo, že za celý letošní rok očekává pokles tržeb z vývozu. Třetina exportérů dokonce počítá s propadem tržeb ze zahraničí o více než 40 procent.

Příští rok zůstane pod úrovní 2019

Téměř dvě třetiny českého vývozu směřuje do šesti evropských států. Kromě čtyř sousedních zemí je pro tuzemské firmy významný také obchod s Francií a Velkou Británií. Jarní ekonomický výhled Evropské komise uvádí, že výkon těchto ekonomik se letos propadne o 5 až 8 procent. Ani růst očekávaný v roce 2021 jejich HDP nedostane na úroveň roku 2019. Tam se země proderou pravděpodobně až v roce 2022.

Totéž platí o objemu dovozu. Ten letos v klíčové exportní šestce meziročně klesne o 9 až 12 procent. Nižší než loni bude dovoz do těchto zemí i v roce 2021. Nejpomaleji se bude k normálu vracet Velká Británie, kam směřuje 5 procent českého exportu.

Německo mohutně investuje

Nejvíce peněz se do pokoronavirové obnovy rozhodla investovat německá vláda, což oceňují i zástupci německých firem. Bezprostřední rozpočtový impuls vyčíslil bruselský institut Bruegel na 10,1 procenta HDP. Do firem spolková vláda nalije prostřednictvím přímé pomoci, podpory investic či zvýhodněných půjček 780 miliard eur. K tomu vláda firmám odložila platby daní a odvodů v celkové výši 14,6 procenta HDP.

Naopak Slovensko, které je po Německu druhým nejdůležitějším trhem pro české exportéry, v pomoci firmám za ostatními zeměmi zaostává. Reakci tamní vlády kritizují jako pomalou také podnikatelé. Schválený balík pomoci ekonomice dosahuje hodnoty 1 procenta HDP. Pro srovnání český balík přímé pomoci firmám a podnikatelům dosahuje necelých 5 procent HDP.

Polská vláda slíbila, že do ekonomiky napumpuje pomoc v hodnotě přes 10 procent HDP. Zkušenosti polských firem ovšem naznačují, že podpora je pomalá a často zůstala jen na papíře. Vládě podle firem chybí také jasná strategie pro rozmrazování ekonomiky.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Dosažení dohody o plánu obnovy a novém víceletém finančním rámci EU je velmi důležité pro obnovení důvěry v podnikatelské komunitě a pro nastartování ekonomiky. Pro byznys je to vítaná zpráva. Na summitu, který trval od pátku, byl vyjednán složitý kompromis. Nyní je hlavní dostat prostředky co nejrychleji do ekonomiky a k firmám. Konkrétní opatření podporující hospodářské zotavení musí být rychlá a efektivní.

Nad rámec 27 miliard EUR z rozpočtu EU získá Česká republika ještě 8,7 miliardy, právě v rámci Plánu obnovy. Tyto prostředky jsou určeny na dotace a granty. Plán obnovy počítá s rychlejším tokem peněz do ekonomiky, než je běžný sedmiletý rozpočtový rámec. Do roku 2024 může Česko ještě využít dalších více než 15 miliard EUR v podobě zvýhodněných půjček.

Klíčová je nyní rychlost čerpání prostředků a správně a včas připravené projekty k jejich využití. Nové programové období totiž začíná již v roce 2021 a nemožnost využít prostředky ESIF by evropské firmy včetně těch tuzemských výrazně poškodila a zároveň měla negativní dopad i na vývoj hospodářství. Svaz průmyslu a dopravy bude pečlivě sledovat implementaci Plánu obnovy a chce spolupracovat s vládou a jednotlivými resorty tak, aby využití prostředků nic nebránilo a mohly být využity co nejúčelněji.

Ještě na začátku roku firmy nabádal, aby se nebály investovat a připravily se tak na možnou ekonomickou recesi. Pak přišla celosvětová pandemie způsobená šířením nového typu koronaviru a průmysl zasáhla rozsáhlá krize. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, si za svým původním výrokem přesto stojí. „Pořád platí, že cesta k úspěchu se dá jedině proinvestovat. To se pak v budoucnu vyplatí,“ prozrazuje recept na cestu z krize.

Jak český průmysl proplul koronavirovou krizí?
Z pohledu podnikatelského, ale i z působnosti Svazu průmyslu je překvapivé, jakou silou krize i vinou vládních opatření dolehla například na oblast horecy – hotely, restaurace, lázeňství. Těm ze dne na den skončilo jejich podnikání. Automobilovému průmyslu chyběly součástky z Číny a také odbyt, stejně tak ve strojírenství. Některé podniky se s tím ale vyrovnaly. Těším se, že to bude vidět na Mezinárodním strojírenském veletrhu. Věřím, že vláda bude rozumná a veletrh brzy povolí, abychom se na něj mohli připravit a viděli tam české i zahraniční firmy. Těším se, že bude zase o něco více posunutý směrem k digitalizaci a Průmyslu 4.0. Bude to nezbytný vzkaz, že česká ekonomika krizi zvládla.

Kterému odvětví současná situace naopak pomohla?
Velkoobchodu. Prodej potravin, drogistického zboží, to všechno běželo úplně v pohodě. Překvapivě rychle se otevřely i hobbymarkety. Jsme země chatařů a zahrádkářů, tak i tato oblast si díky tomu určitě udržela své příjmy. A nepochybuji ani o tom, že se dobře držela celá oblast IT technologií a různých startupů. Tam nebyl důvod, aby nepokračovaly ve své činnosti.

Dělala vláda během pandemie nového typu koronaviru dost pro to, aby zachránila českou ekonomiku?
Začátky vláda nezvládala. Ty rychle za sebou jdoucí tiskové konference, kterými byla řízena země, chyba v určení šéfa krizového štábu, to nebylo dobré. Já osobně si vzpomínám na souboj s předsedou vlády Andrejem Babišem 10. března. Nebylo mi dobře, měl jsem vysokou teplotu a telefonem a smskami jsem bojoval, aby dal výjimku pro export a přepravci mohli dál jezdit i přes zavřené hranice. Nakonec se to povedlo. A to byl teprve začátek, jedno z prvních opatření, protože se zavřely hranice. Pak už běželo jedno za druhým.

Která opatření na pomoc firmám pomohl Svaz průmyslu prosadit?
Na zavedení kurzarbeitu, resp. programu Antivirus, máme obrovský podíl. Režimy A a B, které od začátku fungovaly velmi dobře, se vytvořily i naší zásluhou. Mám osobní příklad. V naší dopravní firmě jsme žádnou vládní pomoc nepotřebovali. Pouze u jedné zaměstnankyně, která pracuje v cestovním ruchu a byla najednou bez práce, jsme využili Antivirus. A můžu potvrdit, že do tří dnů od chvíle, co jsme odeslali žádost, jsme měli peníze na účtu. Takže Antivirus byl fakt vynikající. Udržel přes 550 000 pracovních míst, pomoc obdrželo 53 000 firem. Osobně jsem čekal, že úspěšné budou i všechny záchranné programy COVID. Ale bohužel, COVID I a II byly příliš byrokratické, administrativně náročné, málokdo se k té pomoci dostal. Naopak si myslím, že velice dobrá pomoc, o kterou bojoval viceprezident Jan Rafaj, je program Nájemné. Ten obrovsky pomůže hotelům, restauracím a dalším obchodům.

Lze nějak rozdělit firmy, podle toho, jak se s krizí vypořádaly?
Obecně by krizi měly lépe zvládnout podniky, které byly v letech 2018 a 2019 úspěšné. Ale ty, které už v té době měly nějaké potíže, budou mít problém s likviditou a druhotnou platební neschopností. Především jim by měly hodně pomoci programy Covid. Kvůli nim také považujeme za nutné, aby program Antivirus i ve zbytku roku pomáhal všem firmám postiženým krizí, bez ohledu na jejich velikost.

Je krize z roku 2009 v něčem podobná současné situaci?
Tahle krize byla trochu jiná. Byla zdravotní a vláda ji řešila razantně. Nepamatujeme si, že by nás v letech 2008 a 2009 někdo zavřel doma, k tomu zavřel hranice a dal nám roušku přes pusu. Teď to mělo razantnější dopady na podnikatele. Možná i proto, že tenkrát se krize týkala hlavně bank, kdežto teď skoro každého včetně omezení osobní svobody.

Jak dlouho může trvat, než se česká ekonomika vrátí zpátky do normálu?
Letošní rok bude ve výsledcích podle mě mnohem horší, než předpokládá předseda vlády a ministryně financí. Myslím si, že schodek bude výrazně větší než odhadovaných 300 miliard, které pak ministryně navýšila 500 miliard. A přiblížit se k tomu objemu vývoje HDP a k dobrému podílu nezadluženosti vůči HDP bude nepředstavitelný problém. Může trvat i několik let, než se to narovná.

Co bylo na jednáních s vládou nejsložitější? Byli ministři ochotni naslouchat potřebám firem?
Nemám problém jednat s kýmkoliv z vlády. Samozřejmě s předsedou vlády jsou jednání vždy nejtěžší, ale to už tak bývá. S ostatními ministry nebyl problém. To určitě potvrdí i naši viceprezidenti Radek Špicar a Jan Rafaj, kteří kromě mě nejčastěji jednali s vládou. Ochota jednat byla docela dobrá. Samozřejmě ne všechny požadavky se podařilo prosadit. Ale co jsem poznal během této krize, že je stále velká rivalita a soutěživost mezi hnutím ANO a ČSSD, a rivalita mezi jednotlivými ministry uvnitř politických stran. Každý chce něco jiného. Z toho vzniká seskupení složitostí, které bylo vidět třeba při vyjednávání programu Antivirus C. Výsledek pak logicky nemůže stát za nic. Také mi vadil způsob, jak vláda během krize prezentovala výsledky své práce. Zbrklé tiskové konference, nepřesná vyjádření. Pro podnikatele zkrátka hodně nepřehledné.

Kdo z viceprezidentů a členů představenstva Svazu průmyslu se do mírnění dopadů krize nejvíce zapojoval?
Zmiňoval jsem už Radka Špicara a Jana Rafaje, ale zapojili se pochopitelně i další. První viceprezident Daniel Beneš pracoval v Národní ekonomické radě vlády, kde má na starosti tu nejtěžší ekonomickou agendu. V NERVu máme i další členy představenstva Petra Jonáka a Bohdana Wojnara. Velký kus práce udělala také Milena Jabůrková v oblasti digitalizace. Velmi dobrým krokem byl i náš seriál online konferencí, kde členové představenstva Svazu průmyslu řešili s různými odborníky, jak českou ekonomiku a průmysl co nejlépe nastartovat.

Na začátku roku jste radil firmám, aby investovaly a připravily se tak na možnou recesi. Co byste jim ale poradil teď, aby návrat do normálu po pandemii koronaviru co nejlépe ustály?
Jestli si sáhnou na půjčky od státu, tak pořád platí, že cesta k úspěchu se dá jedině proinvestovat. Já jiný názor nemám. Děláme to pro budoucnost. Takže investovat, investovat, investovat, nejen do strojů a mechanizace, ale i do lidí a jejich vzdělání. Peníze neprojíst.

Můžeme si ze současné situace vzít i něco pozitivního do budoucna?
Strašně důležité bylo, jak si firmy dokázaly zorganizovat svůj vnitřní život. Jednak hygienické podmínky, což nebylo jednoduché, vím to ze své firmy. Ale i další nezbytné věci. Rozdělit správně kompetence, pořídit nové počítače, aby všichni zvládali home office, přeorganizovat směny, aby se lidé mezi sebou na pracovištích nepotkávali, to vše nebylo jednoduché, ale firmy to dokázaly. Z toho bychom si měli vzít příklad.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Firmy odhadují své ztráty kvůli koronavirové krizi. Například v pivovarnickém průmyslu jsou odhadované ztráty 1,5 až 2 miliony hektolitrů piva. Automobilový průmysl zase očekává propad výroby a tržeb za letošní rok o 20 procent oproti roku 2019. Firmám by k návratu do normálu pomohly například mimořádné zrychlené odpisy nebo trvalé zavedení kurzarbeitu. Škrtit se nesmí ani investiční výdaje v rozpočtu, zaznělo v osmém díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.

Osmý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na zkušenosti firem z epidemie koronaviru a na jejich očekávání v příštích měsících. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar k diskuzi pozval ředitelku firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlínu Kalousovou, jednatele Koyo Bearings Česká republika Petra Nováka a vrchního ředitele Korporátního bankovnictví ČSOB Marka Loulu.

Koronavirová krize nekončí. Firmám stále chybí zakázky. Zatím reagují především úsporami v nemzdových nákladech. „Reakce firem na krizi v podobě šetření je pochopitelná, ale není to dlouhodobě udržitelná strategie. Je třeba, aby se opět rozběhly firemní investice. Náš průzkum z června ovšem ukázal, že dvě třetiny dotázaných firem bude letos investovat méně, než původně plánovaly. Příští rok hodlá investovat méně než v roce 2020 celých 43 procent firem z průzkumu,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodává: „Pokusíme se s vládou vyjednat taková opatření, která by firmy k investicím motivovala, jako například intenzivnější využívání investičních pobídek nebo rychlé schválení mimořádných zrychlených odpisů.“

Svaz průmyslu a dopravy ČR chce zvýšit atraktivitu investic pro firmy. Proto už s ministerstvem financí spolupracoval na návrhu na mimořádné zrychlení daňových odpisů v letošním a příštím roce. „Teď je důležité, aby vláda tento návrh rychle předložila do poslanecké sněmovny,“ dodal Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nejvíce postihla koronavirová krize odvětví hotelů, restaurací a cestovního ruchu. Zavření těchto provozoven v březnu, dubnu a v květnu se přeneslo i na jejich dodavatele. „Odhadované ztráty celého pivovarnictví jsou mezi 1,5 a 2 miliony hektolitrů piva. Plzeňský Prazdroj je největší dodavatel do gastra, a proto jsme cítili velkou odpovědnost a pomáhali jsme a stále pomáháme restauracím a hospodám se s krizí vyrovnat. Nahradili jsme jim například tankové a sudové pivo, které prošlo expirací, pomohli jsme jim získat poradenství při žádostech o podporu z podpůrných programů a mnoho dalšího. Podporujeme je i v tom, aby si lidé našli zpět do restaurací cestu. Většina hodnotí naši pomoc velmi pozitivně a věříme, že i díky tomu provozovny po krizi otevřely v tak velké míře,“ uvedla Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

Z krize se postupně dostává také automobilový průmysl, který tvoří podstatnou část české průmyslové výroby. Za celý letošní rok tento obor očekává propad výroby a tržeb o 20 procent proti roku 2019. „Olomoucký závod Koyo Bearings je v souladu s trendy v celém autoprůmyslu. V březnu jsme zaznamenali pokles tržeb o 60 procent, v dubnu o 50 procent. Částečně nám pomohlo, že nejsme na dodávkách do automobilového průmyslu zcela závislí. Třetinu produkce dodáváme do jiných odvětví průmyslu. V červnu už jsme dostali tržby na 70 procent předkrizové úrovni. Plní se nám zakázkové knihy a na podzim už bychom mohli být až na 90 procentech předkrizových tržeb,“ řekl Petr Novák, jednatel Koyo Bearings Česká republika. Návrat výroby na předkrizovou úroveň Koyo Bearings ČR odhaduje v polovině roku 2021. Důležité pro firmu je, aby vládní program Antivirus na kompenzaci části mzdových nákladů pokračoval i na podzim.

Do koronavirové krize vstupovaly firmy ve výrazně lepší kondici než do recese před deseti lety. Situaci jim pomáhají zvládnout také banky. „V roce 2009 chyběla likvidita. Banky peníze nechtěly dodávat na trh. Teď je situace úplně jiná. Pomáhají tomu i vládní programy Covid III a Covid Plus. U obou je pozitivní, že firmy už nejsou v časovém stresu, aby musely s žádostmi o záruky z těchto programů žádat. Peněz je v obou programech dost a firmy se mohou v klidu rozhodnout, jestli tyto programy mají využít. Vítáme, že v programu Covid Plus je možnost poskytovat také investiční úvěry. Firmy by měly investovat, protože jen šetřením se s krizí nevypořádají,“ prohlásil Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.

Seriál online konferencí pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR od dubna. Členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty v nich také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice. Záznamy s předchozích dílů seriálu jsou k dispozici na YouTube kanálu Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu, stejně jako průmyslové asociace v Evropě, připravuje náměty pro dlouhodobou obnovu ekonomiky. Reformy by měly zvýšit její odolnost vůči krizím a zlepšit její konkurenceschopnost.

Vláda má ještě dva roky na provedení zásadních změn, které jsou důležité pro dlouhodobou konkurenceschopnost českého průmyslu a české ekonomiky. Na loňském Sněmu Svazu průmyslu s těmito slovy předával jeho prezident Jaroslav Hanák seznam úkolů premiérovi Andreji Babišovi. Psal se 7. říjen. O měsíc a deset dnů později se kdesi ve střední Číně nakazil první člověk novým typem koronaviru.

Uplynul půlrok, svět je kvůli koronaviru vzhůru nohama a apel Svazu získal ještě více na aktuálnosti. Firmy, které ještě před pár měsíci zápasily s nedostatkem zaměstnanců, aby mohly vyřizovat přibývající zakázky, nyní hledí do temné budoucnosti. V květnovém průzkumu Svazu průmyslu hlásila skoro polovina firem, že v květnu a červnu očekává propad zakázek ve srovnání s loňským rokem o více než 40 procent.

Vláda, i pod tlakem Svazu průmyslu a dopravy, přišla poměrně rychle s programy, které některým firmám pomohou nynější krizi lépe přežít. Jenže rychlý návrat k předkrizovému růstu a dlouhodobé prosperitě nezajistí dotace, sociální programy ani státní záruky za úvěry. „Vláda by měla mířit na vzdálenější horizont. Teď má šanci provést systémové změny, které dlouhodobě zanedbávala a k nimž jsme ji řadu let, nejen na loňském Sněmu, vyzývali,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Zlepšit trh práce
Navzdory programu Antivirus, který pomohl firmám udržet si zaměstnance, čeká trh práce šok. Počet nezaměstnaných roste. Z 200 firem, které se účastnily květnového průzkumu Svazu, 40 procent uvedlo, že už začaly propouštět, nebo se na tento krok chystají. Vláda by proto měla přijít s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, které pomohou po oživení vrátit pracovníky s potřebnými dovednostmi a kvalifikací do firem. Protože mezitím se podniky dál posunou v míře své digitalizace.
Zkušenosti s fungováním programu Antivirus by měl stát přetavit do vytvoření systémového nástroje, který podobně jako v Německu tzv. kurzarbeit, bude pomáhat firmám překonávat krátká období poklesu zakázek a zpomalování ekonomiky. Firmy by z něj získaly pomoc pro své částečně nezaměstnané pracovníky až na jeden rok. „Výhodou německého modelu také je, že je spravedlivý ke všem zaměstnancům, protože příspěvek na mzdy vypočítává z čisté mzdy. Nikoliv z náhrady mzdy, která se pro jednotlivé překážky v práci liší,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Investovat do digitalizace
Koronavirová krize ukázala, že podniky, které investovaly do své digitální transformace, se s ní dokázaly vyrovnat mnohem lépe. „Firmy, které již běžně využívají nejen vzdálený monitoring, ale i řízení technologických zařízení ve vlastní firmě i u svých odběratelů, byly určitě ve výhodě. To, co si během krize firmy vyzkoušely, povede k dalšímu snižování osobních a cestovních nákladů třeba při servisních zásazích a údržbě dodaných produktů,“ upozorňuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Na podporu investic do nových technologií spojené s digitální transformací firem by se měla zaměřit také vláda. Tím posílí jednak odolnost firem v dobách krize, jednak zvýší jejich dlouhodobou konkurenceschopnost. Své digitální transformaci se musí ještě intenzivněji než dosud věnovat také veřejný sektor.
Typickým příkladem je školství. „O digitálním vzdělávání jsme vedli salónní diskuse už při přípravě strategie 2030. Současná zkušenost nám drsně ukázala, že e-vzdělávání by se mělo stát základní digitální službou, která je pro fungování ekonomiky stejně podstatná jako například elektronické bankovnictví,“ tvrdí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.

Zjednodušit daně a regulaci
Propad ekonomiky kvůli koronavirové krizi připraví stát o část příjmů. Přesto by bylo vhodné, aby se vláda věnovala systémovým změnám v daních, které mohou urychlit zotavení firem. „Mezi taková opatření bezpochyby patří otázky odepisování. S ministerstvem financí již diskutujeme o zvýšení hranice majetku a technického zhodnocení, do níž lze investice dát přímo do nákladů, či o zrychlení odpisů,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
Samozřejmostí musí být přehodnocení přijímané regulace. Přednost by měly mít výhradně ty předpisy, které zlepší podnikatelské prostředí. Naopak regulace, která firmám komplikuje život, by měla vláda rychle změnit, nebo přímo zrušit. O totéž by se měla snažit také na evropské úrovni.

Vláda má nyní unikátní příležitost opravdu nasměrovat českou ekonomiku mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí na světě. A pomoci českým firmám, aby z krize vyšly jako noví vítězové.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.