Přinášíme vám souhrnný přehled možností cestování do zahraničí za služebním účelem. Seznam obsahuje informace o zemích, které aktuálně umožňují vstup na své území občanům a rezidentům ČR.

Velká část těchto států uplatňuje vůči ČR specifická pravidla pro překročení hranic, do menší skupiny zemí je možno cestovat bez jakýchkoli omezení. Tento režim vychází z průběžně vyhodnocované epidemiologické situace v ČR i na místě.

Před každou cestou důrazně doporučujeme si zkontrolovat aktuálně platné podmínky pro cestování do daného státu. Ministerstvo zdravotnictví ČR pravidelně na svých webových stránkách aktualizuje seznam zemí, ve kterých panuje příznivá epidemiologická situace. Do ostatních zemí s vyšším rizikem nákazy se doporučuje cestovat jen v nezbytných případech z důvodu rozsáhlých restriktivních opatření a možných komplikací v dopravě. Situaci v zemi je možné si ověřit na stránkách českého zastupitelského úřadu, na které uvádíme odkaz u každé zemi v seznamu.

Při návratu zpět do ČR ze zemí, které se nenachází na seznamu nízkorizikových zemí Ministerstva zdravotnictví, je nutné vzít v potaz platná opatření a povinnosti, které jsou podrobně popsány v tomto článku. 

CESTY BEZ OMEZENÍ

Země EU a EHP: Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko (a Lichtenštejnsko)

Země mimo EU: Albánie, Černá Hora, Kosovo, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko

CESTY S RESTRIKCEMI

Země EU a EHP:

Dne 8. září zařadila Belgie Prahu do červené zóny, občané ČR s trvalým pobytem v Praze tedy budou muset nastoupit do 14denní karantény a absolvovat také test na přítomnost koronaviru. Zbytek ČR je zařazen do oranžové kategorie, karanténa a test jsou v tomto případě pouze doporučené. Před cestou musí také každý cestující, který v Belgii stráví více než 48 hodin, vyplnit formulář Public Health Passenger Locator Form.

ČR byla nově zařazena na seznam rizikových zemí. Na území Dánska mohou vstoupit pouze lidé v odůvodněných případech, mezi které se počítá též služební cesta. Předložení výsledku testu ani karanténa nejsou v takovém případě vyžadovány. 

V Estonsku platí pro občany ČR povinnost 14 denní karantény, kterou je možné zkrátit na dobu 7 dnů dvěma negativními testy absolvovanými po vstupu do země.

Cestování do Finska je možné jen v odůvodněných případech, mezi které náleží zaměstnání nebo vyslání pracovníka do zahraničí. Oprávněnost vstupu posuzuje pohraniční stráž na základě předložených dokladů o účelu cestu.

Pro občany ČR platí při vstupu do Irska povinnost 14denní karantény. Před odjezdem je také nutné vyplnit formulář COVID-19 Passenger Locator Form. Po jeho vyplnění je na email zasláno potvrzení, které se předkládá na hranicích.

Cestovatelé mají možnost se na letišti rozhodnout, zdali chtějí po příjezdu do země setrvat 14 dnů v karanténě anebo podstoupit dva testy v rozmezí 5 dnů. První test na letišti je zpoplatněn, druhý je zdarma.

V případě cesty na Sardinii nebo do regionu Apulie platí povinnost nahlásit pobyt minimálně 48h předem. Registrační formuláře jsou dostupné na těchto odkazech: Sardinie, Apulie. V případě, že cestující pobýval nebo tranzitoval 14 dnů před příjezdem do Itálie v Bulharsku nebo Rumunsku, je povinen nastoupit do karantény. Na pobyty nebo tranzity v Chorvatsku, Řecku, Maltě nebo Španělsku se vztahuje povinný test ne starší než 72h.

Před odletem do země je nutné vyplnit registrační formulář Cyprus Flight Pass a v rámci něho doložit negativní výsledek testu na koronavirus. 

ČR aktuálně spadá do kategorie zemí, jejíž obyvatelé musí předložit při vstupu do Litvy negativní PCR test ne starší než 72 hodin, přihlásit se do 12 hodin od vstupu do země na u Národního centra veřejného zdraví vyplněním elektronického formuláře a podstoupit 14denní karanténu.

ČR je aktuálně zařazena do skupiny zemí, jejíž obyvatelé musí po vstupu do země nastoupit do 14denní karantény.

Do 1.10. platí v Maďarsku zákaz vstupu pro cizí státní příslušníky. Omezení se nevztahuje na obchodní a služební cesty, tento účel je však nutné na hranicích věrohodně doložit. Zde cestující také podstoupí krátkou lékařskou prohlídku.

ČR byla umístěna na seznam zemí, jejíž obyvatelé musí předložit negativní výsledek testu ne starší než 72h. Test může být vykonán rovněž na letišti. Výsledky by v takovém případě měly být k dispozici do hodiny.

Dne 9. září označila spolková vláda Prahu za rizikový region. Každý, kdo přijíždí do Německa a během posledních 14 dnů pobýval v Praze, je povinen se odebrat do 14denní karantény nebo disponovat negativním výsledkem testu ne starším než 48 h. Z této povinnosti platí v jednotlivých státech určité výjimky (v Bavorsku se například vztahují na nezbytně nutné pracovní cesty). Cestovatelů z ostatních oblastí ČR a pendlerů se opatření netýká.

ČR aktuálně nesplňuje norská kritéria bezpečných zemí, lidé přijíždějící z ČR jsou tedy povinni po příjezdu nastoupit do 10denní karantény. Na hranicích musí též doložit adresu, na které po tuto dobu setrvají (potvrzení hotelu, podepsané prohlášení). Negativním testem nelze karanténu nahradit.

Všichni cestující musí nejpozději 24 hodin před vstupem do Řecka vyplnit elektronický formulář Passenger Locator Form, na jehož základě obdrží QR kód. Ten slouží mj. k namátkovému testu, který může být cestujícímu proveden při vstupu do Řecka. V případě cesty do Řecka pozemní cestou je také nutné předložit negativní výsledek testu, který nesmí být starší než 72h.

ČR byla zařazena do kategorie zemí, jejíž občané musí po příjezdu nastoupit do 14denní karantény. Tato povinnost se však nevztahuje na cesty za účelem neodkladného obchodního jednání. Cesta v takovém případě nesmí přesáhnout 48h a musí být doložena příslušnými dokumenty.

Na území VB platí pro občany ČR povinnost 14denní karantény po příjezdu. Před cestou je také nutné vyplnit kontaktní formulář.

Země mimo EU:

Vstup na území je umožněn všem občanům EU po předložení negativního výsledku testu na koronavirus, který není starší než 48 h.

O nové vízum je v současné době možné požádat jen v určitých případech, mezi které náleží i obchodní účely. Je nutné se prokázat negativním testem na koronavirus, který není starší než 3 dny, a tento doklad zaslat čínské ambasádě v Praze ještě před cestou. Ta cestujícímu zašle zpět prohlášení o zdravotním stavu, které se předkládá při vstupu na čínské území.

Země je otevřena všem cizím občanům podle vízových předpisů. Na místech vstupu je zavedena povinnost předložit negativní výsledek PCR testu ne starší než 72 h.

Indie

Držitelé obchodního víza do Indie, které bylo vydáno po 30. 6. 2020, náleží do jedné z kategorií, kterým je umožněn v současné době vstup do Indie. Všichni cestující musí být registrováni přes elektronický formulář a po příletu nastoupit 14denní karanténu.

Všechna mezinárodní letiště v Iráku jsou nyní v provozu a do země je možné vstoupit s platným vízem. Platí povinnost předložit negativní výsledek testu na koronavirus ne starší než 3 dny. Před cestou doporučujeme si ověřit podmínky vstupu také u iráckého velvyslanectví v Praze.

Země přestala vydávat turistická víza, je však stále možné zažádat o vízum obchodní. Na letišti je nutné předložit negativní výsledek testu na koronavirus, který není starší než 96h. Cestovatelé, kteří vykazují známky onemocnění, jsou umístěni do karantény. Pozemní hranice jsou uzavřené, letiště je však v provozu. Do země létají vybrané aerolinky.

Vstup do země je povolený, ale značně omezený. Korea v dubnu zrušila až do odvolání bezvízový styk pro řadu zemí včetně ČR. Po příletu jsou všichni cestující testováni na koronavirus. Krátkodobí návštěvníci musí následně absolvovat karanténu ve státním zařízení na své náklady, pouze držitelé dlouhodobých víz ji mohou podstoupit na soukromé adrese.

Individuální cestující musí na hranicích předložit negativní výsledek PCR testu a následně se podrobit 14denní karanténě. Ta může být předčasně ukončena, pokud se cestující nechá po 6. dnu testovat a výsledek bude negativní.

V návrhu systémového kurzarbeitu je třeba dořešit nejen výši náhrady mzdy, jak tvrdí vláda. Firmy potřebují, aby v zákoně byl automatický mechanismus, který jim umožní se o pomoc státu ucházet vždy, když se dostanou do předem vymezených problémů. O každé aktivaci kurzarbeitu by neměla rozhodovat vláda politicky svým nařízením, jak s tím počítá aktuální návrh ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda ve středu opět odložila schválení systémového kurzarbeitu, který má firmám pomáhat překonávat náhlé a nečekané krize. Spor se ve vládě vede o výši náhrady mzdy, respektive podpory, kterou má stát lidem v částečné nezaměstnanosti vyplácet. Kabinet přitom počítá s tím, že systém kurzarbeitu bude funkční od 1. listopadu 2020.

„Pravděpodobnost, že se stihne kurzarbeit schválit ve vládě a v parlamentu a spustit od listopadu, každým dnem klesá. Dořešit se musí nejen výše podpory, ale také samotné podmínky, za kterých se bude kurzarbeit aktivovat. Vyjasnit potřebujeme také pravidlo pro vzdělávání lidí, kteří budou od státu dávku pobírat, nebo systém administrace žádostí firem o zapojení do kurzarbeitu,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu proto už několikrát vládu vyzval, aby prodloužila stávající programy Antivirus do konce roku. Získala by tím dostatek času na kvalitní přípravu systémového kurzarbeitu, který by se měl rozjet od začátku roku 2021.

JASNÉ A PŘEDVÍDATELNÉ PODMÍNKY

Kurzarbeit musí mít jasné a hlavně předvídatelné podmínky, za kterých firmy mohou v krizi požádat stát o pomoc s udržením zaměstnanců. Ideální je německý model, kdy jsou pravidla vepsána přímo do zákona.

„Na rozdíl od německé úpravy je dle návrhu zákona ke zpuštění kurzarbeitu v České republice nutné nařízení vlády, které stanoví bližší podmínky. V Německu jsou podmínky stanoveny šířeji přímo zákonem, jejich splnění posuzuje úřad práce,“ říkají Zuzana Ferianc, vedoucí oddělení pracovního práva a Eliška Komínková, vedoucí oddělení daní z advokátní kanceláře Baker McKenzie, která zpracovala pro Svaz průmyslu podrobnou analýzu a srovnání německého kurzarbeitu s návrhem českého ministerstva práce a sociálních věcí.

Stát by podle návrhu MPSV měl otevřít firmám možnost žádat o pomoc z kurzarbeitu vydáním nařízení vlády. V něm by se například stanovilo, na jak dlouhou dobu se program aktivuje a pro jaký region nebo odvětví bude platit.

„Vydání nařízení vlády je politické rozhodnutí. Z kurzarbeitu se tím vytratí předvídatelnost, kterou firmy v krizích potřebují. Zákon by proto měl stanovit objektivní ekonomická kritéria, která musí firma splnit, aby měla nárok o podporu pro své zaměstnance požádat. Firmy by tak mohly začít kurzarbeit využívat automaticky vždy, když v ekonomice nastanou zákonem dané podmínky. Tak, jak je to v Německu,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

NEPŘEDVÍDATELNÉ A DOČASNÉ KRIZE

Svaz průmyslu požaduje, aby firmy na pomoc z kurzarbeitu dosáhly, pokud se nachází v dočasných hospodářských potížích. To znamená, pokud se v důsledku nepředvídatelných vnějších okolností zastaví nebo omezí provoz podniku, což by vedlo k propouštění zaměstnanců. Nejedná se o krizi způsobenou nesprávným podnikatelským rozhodnutím. Krize také musí být dočasná. Po jejím skončení by měla firma pokračovat v činnosti ve stejném nebo podobném objemu jako před krizí. Firma také ještě před zapojením do kurzarbeitu musí využít všechny ostatní prostředky pro překonání krize, například optimalizovat potřebu práce či snižovat náklady.

„Důležité je, že kurzarbeit by se měl vztahovat na nepředvídatelné a dočasné krize. Tím nebudou firmy přenášet podnikatelské riziko na stát. Kurzarbeit by neměl nahrazovat pojištění. Nechceme podporovat podniky v úpadku. V Německu to takto už roky úspěšně funguje. Vláda by se tímto modelem měla inspirovat,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

REKVALIFIKACE PRO POTŘEBY FIREM

Svaz průmyslu podporuje záměr MPSV, že zaměstnanci v částečné nezaměstnanosti by se měli dál vzdělávat a zvyšovat si kvalifikaci. Návrh ministerstva ale nedává firmám možnost ovlivnit, jakou rekvalifikaci jejich zaměstnanci absolvují.

„I když bude část mezd vyplácet pracovníkům stát, pořád půjde o zaměstnance dané firmy. Ta ví nejlépe, jaké schopnosti a dovednosti od svých lidí potřebuje a po odeznění krize bude potřebovat. Firmy by proto měly mít možnost ovlivnit, jaké vzdělávání jejich zaměstnanci budou absolvovat,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

TÝM EXPERTŮ PRO KOMPLIKOVANÉ PŘÍPADY

Posuzování a dokládání vzniku krize na úrovni firmy může být v některých případech složité, protože každý obor a provoz má svá specifika. Bude nutné například kvalifikovaně odlišit situace, kdy je snížená potřeba práce způsobena sezónním poklesem poptávky, poklesem poptávky z důvodu nasycení trhu, zastaralých produktů nebo vysoké konkurence či nesprávného manažerského rozhodnutí zaměstnavatele.

„Obáváme se, že české úřady práce na rozdíl od těch německých nemají dostatek kapacity na posuzování takových případů. To vyžaduje ekonomické znalosti a zkušenosti z firemního prostředí. Proto bychom uvítali vznik malého centrálního expertního ekonomického týmu, který by byl aktivován spolu s kurzarbeitem. Posuzoval by a rozhodoval o zařazení firem do režimu kurzarbeitu dle jasně daných kritérii. Byla by to také pojistka, že podobné případy budou vždy posuzovány stejně,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

KURZARBEIT OCHRÁNÍ PRACOVNÍ MÍSTA

Svaz průmyslu a dopravy ČR o podobě kurzarbeitu dlouhodobě a intenzivně jedná a podílel se v pracovní skupině ministerstva práce a sociálních partnerů na vytvoření rámcových parametrů programu. Česko tento systémový nástroj potřebuje, protože:

• umožní zachování pracovních míst, nezvyšuje se nezaměstnanost,
• zaměstnavatel v krizové situaci nemusí vynakládat další prostředky na propouštění zaměstnanců,
• zaměstnanci budou mít vyšší příjem než je podpora v nezaměstnanosti, čímž se jim částečně zachová životní úroveň a kupní síla (vyšší spotřeba domácností má pozitivní vliv na celou ekonomiku),
• zaměstnanci si uchovají pracovní návyky,
• zaměstnavatel nepřijde o klíčové zaměstnance, které by musel náročně (finančně i časově) nahradit po skončení krizové situace,
• po skončení krizové situace může zaměstnavatel plynule pokračovat ve své činnosti, nemusí hledat a zaučovat nové zaměstnance.

Průmysl se vyrovnává z obřího propadu kvůli pandemii koronaviru a dle aktuálních dat za červenec opět klesal o něco mírněji než v předchozích měsících. Průmyslová produkce se v červenci meziročně snížila již jen o 5,0 %, což je oproti více než třicetiprocentnímu poklesu v dubnu o poznání příznivější výsledek.

„Průmysl tak sice nadále zažívá nepříznivý vývoj, ale hluboký propad se měsíc po měsíci postupně snižuje. V dubnu průmysl meziročně klesl o 33,7 %, v květnu o 25,7 %, v červnu pak o 11,9 %. Ostatní ukazatele, jako jsou tržby z průmyslové činnosti či hodnota nových zakázek, sice meziročně také stále klesají, ale už jen o jednotky procent, a ne tak výrazně jako v dubnu a květnu, kdy se propadly o 30 až 40 %,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Meziměsíčně průmysl rostl o 5,7 %. Meziměsíční růst má sice mírně nižší tempo – v červnu průmysl meziměsíčně vzrostl o 13,4 % – ovšem to je dáno tím, že předchozí měsíc již neměl tak hluboký propad. Meziměsíční růst proto už nebude tak vysoký, jako když se firmy dostávaly z nejhlubšího dna pandemické krize.

„Růstové tempo meziměsíčních výsledků sice už zřejmě nebude tak vysoké, ale nečekáme ani žádné velké propady ekonomiky, jako to bylo na jaře. Odvíjí se to od toho, jak firmy postupně obnovují výrobu a zároveň odeznívají nejtvrdší protikoronavirová opatření, která měla dopad na průmysl. Postupně nabíhá obnovená výroba aut. Teď situaci ovlivňuje nižší poptávka v některých sektorech, např. vidíme slabší poptávku po kovových konstrukcích a kovodělných výrobcích nebo po pryžových a plastových výrobcích,“ doplňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„V průměru letos čekáme poměrně nepříznivý výsledek průmyslové produkce. Hrubý domácí produkt se podle aktuálních čísel propadl ve 2. čtvrtletí meziročně o 11 %. Za celý rok 2020 čekáme meziroční propad HDP o 7,8 %. Aktuální data nám ale umožňují trochu pozitivní výhled. Vysoké ztráty podniků se samozřejmě projeví, ale současný vývoj napovídá, že česká ekonomika příští rok skutečně poroste. Meziročně by HDP mělo dle našich odhadů vzrůst o 4,8 %, byť růst roku 2021 je poměřován bohužel k letošnímu roku, kdy ekonomika zažívá rekordní propady,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jaké změny novela přináší

Novela maturitní vyhlášky reaguje na nedávné změny školského zákona. Tedy na omezení rozsahu státní části maturity na didaktické testy a vypuštění povinné maturitní zkoušky z matematiky. Hodnocení maturantů v didaktických testech se nově převádí ze známky na hodnocení „prospěl/neprospěl“ a procentní vyjádření úspěšnosti.

Stanovisko a argumenty Svazu průmyslu

• Svaz průmyslu je i nadále nespokojen s vypuštěním povinné maturitní zkoušky z matematiky. V období zásadních technických změn, pokročilé digitalizace a robotizace to bude dále snižovat mezinárodní konkurenceschopnost absolventů i celé ekonomiky.
• Je nepřijatelné, aby se hodnocení studentů v testech redukovalo jen na „prospěl/neprospěl“ a je nutno zachovat nějakou kvantitativní hodnotu úspěšnosti, ať už ve formě známky, nebo procentního hodnocení.
• Svaz upozorňuje na to, že je nejvyšší čas přejít od „středověké“ distribuce zadání v modrých bednách na zadávání a komunikaci online, v chráněném webovém prostředí.

Příloha: Připomínky SP ČR

V srpnu Evropská komise dokončila jednání s USA o snížení cel. Nižší tarify se budou týkat dovozu z USA v hodnotě 42 milionů eur a o vývozu do USA v hodnotě 126 milionů eur.

Obchodní politiku považujeme za jednu z nejefektivnějších evropských agend. Přes mnohá úskalí se EU povedlo vytvořit síť obchodních dohod, které výrazně rozšířily evropským firmám trh a spotřebitelům nabídku dostupného zboží. 

Několik posledních let však volnému obchodu nepřeje. Vzrůstající politický tlak a tendence k blokovému uspořádání světa ještě posílila krize vyvolaná pandemií COVID-19. Ani v červnu zahájená revize evropské obchodní politiky neunikla těmto tlakům a v legislativních návrzích se objevuje větší sklon k protekcionizmu. Naopak v oblasti digitálního obchodu si Evropská unie dává příliš nízké ambice.

Tradiční obchodní vazbu EU-USA oslabila řada problémů, jako je vleklý spor o veřejné podpory pro Airbus a Boeing, otázky kolem zavedení tzv. digitální daně, či již zavedená cla na ocel a hliník. Živé jsou stále americké hrozby na zavedení cel na dovoz evropských automobilů.

Přesto se dnes již bývalému eurokomisaři pro obchod Philu Hoganovi povedlo dojednat první snížení cel mezi EU a USA za více jak 20 let. Dle struktury obchodu z roku 2019 se snížení cel bude týkat dovozu z USA v hodnotě 42 milionů eur a o vývozu do USA v hodnotě 126 milionů eur. Kromě potravin se jedná o pyrotechniku, zapalovače, křišťál, či žáruvzdorné nástřiky. 

Phil Hogan ovšem 26. srpna odstoupil kvůli skandálu s porušováním proti-pandemických pravidel při své návštěvě Irska. Jakkoli jsou důvody pochopitelné, za současné situace je to pro obchodní politiku EU ztráta.

Komisař Hogan byl představitel směru, který Svaz podporuje. Obchodní politika má stát na principech mnohostranných pravidel a na rovném přístupu. Nesmí za žádnou cenu podléhat aktuálnímu pnutí v mezinárodních vztazích. Transatlantická vazba je pak zvláště důležitá.

Proto také Svaz oceňuje, že evropská konfederace BusinessEurope akceptovala řadu připomínek Svazu průmyslu při tvorbě své pozice ke vztahům s USA. Přispěli jsme tak k její lepší vyváženosti směřující ke hledání tzv. pozitivní agendy, tedy spolupráce tam, kde je to možné. Věříme, že nástupce komisaře Hogana bude schopen na tento směr rychle navázat.

Svaz průmyslu o podobě kurzarbeitu dlouhodobě a intenzivně jedná. V rámci pracovní skupiny ministerstva práce a sociálních partnerů jsme se v zásadě shodli nad rámcovými parametry tak, jak jsou předmětem aktuálního legislativního návrhu. To se týká zejména koncepce kurzarbeitu a jeho inspirace německým modelem, délky trvání apod. V tuto chvíli je pro firmy klíčové, aby byl kurzarbeit co nejdříve funkční, nebyl příliš administrativně náročný a zajistil firmám rychlou pomoc. Jak jsme se již dříve vyjádřili, plně podporujeme, aby byl ukotven v zákoně. Očekáváme, že se diskuse nad aktuálním legislativním návrhem povedou nejen s ministerstvem práce, ale i s ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími partnery.

Požadovali jsme a jsme rádi, že je kurzarbeit nastavený tak, aby motivoval zaměstnance se vzdělávat a odborně rozvíjet v době, kdy nepracuje. Firmy jsou připravené s úřady práce spolupracovat při výběru vhodných kurzů pro zaměstnance.

Nelíbí se nám, že o aktivaci kurzarbeitu musí vždy rozhodnout vláda. Požadovali jsme, aby ho mohly firmy začít využívat automaticky vždy, když v ekonomice nastanou zákonem dané podmínky pro jeho spuštění. O tomto ještě bude nutné vést debatu. Do budoucna bychom uvítali, kdyby mohly kurzarbeit pro řešení svých mimořádných situací využívat i jednotlivé podniky.

Ke dni 16. července 2020 byli povinni vycestovat z území ČR cizinci (občané ze třetích zemí), kterým po 12. březnu 2020 skončila platnost jejich dosavadního oprávnění k pobytu na území ČR a nebyla prodloužena. Výjimku tvoří ti cizinci ze třetích zemí, kteří v ČR vykonávají ekonomickou činnost na základě povolení k zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Vláda nejprve prodloužila období, do kterého mouhou tito pracovníci v ČR dále zůstat a pokračovat v práci, do 16. září 2020 (viz usnesení vlády č. 683 ze dne 22. června 2020). Nyní ho prodloužila až do 16. listopadu 2020. Pobytovým titulem těchto cizinců bylo krátkodobé vízum za účelem zaměstnání nebo za účelem sezónním, vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónním nebo mimořádné pracovní vízum.

Podmínkou dalšího setrvání takového cizince v ČR ale nadále zůstává, že mezi ním a zaměstnavatelem bude sjednáno prodloužení základního pracovněprávního vztahu nebo uzavřen bezprostředně navazující nový pracovněprávní vztah, a to tak, aby trval po dobu platnosti tohoto opatření. Po splnění těchto podmínek se doba platnosti povolení k zaměstnání, které bylo vydáno s datem uplynutí doby platnosti po dni 12. března 2020, prodlužuje tak, že skončí nejpozději dnem 16. listopadu 2020.

Není zdaleka jisté, že dojde k dojednání obchodní dohody mezi Velkou Británií a EU do konce roku 2020. I kdyby k němu ale došlo, opustí na konci roku 2020 Británie celní unii a jednotný evropský trh. Tato změna s sebou v každém případě přinese nové povinnosti a změnu způsobu, jakým bude nejen zboží překračovat hranice. Dohoda by situaci usnadnila, zmírnila, nebo odstranila možná cla a nastavila jasný rámec, ale i tak dojde k citelné změně oproti dosavadnímu stavu.

Na tyto změny je potřeba se tedy připravit v každém případě. Níže najdete informace zveřejněné přímo britskou vládou, jejichž cílem je pomoci firmám zvládnout veškeré procesy pro export a import a informovat je podrobně o budoucím režimu na hranicích, který nastane, jakmile skončí přechodné období, tedy po 31.12. 2020.

I) Border Operating Model (dostupný na webových stránkách vlády), který nastiňuje procesy přechodu zboží mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, včetně popisu postupného třífázového zavedení hraničních kontrol. Na fungování hranice bylo z britské strany vyhrazeno vice než 700 mil. liber, které budou použity především na infrastrukturu, technologie a personální zabezpečení hranic.

II) Instrukce pro import a export zboží, včetně pokynů pro celní deklarace, čísla EORI a zdanění.

III) Zde najdete informace ke specirfickému režimu, který začne platit na hranicích Severního Irska

Další informace se týkají daně z přidané hodnoty a vlivu brexitu zejména s ohledem na Severní Irsko. Pro Severní Irsko byl Evropskou komisí přijat nový prefix „XI“ před „Vat identification number (DIČ)„, aby se firmy lépe orientovaly, jaká pravidla se uplatňují. 

Věříme, že uvedené informace pomohou s přípravou na tuto situaci.