Svaz průmyslu a dopravy ČR oceňuje, že vláda vyslyšela další doporučení z jeho Velikonoční výzvy. Po pěti týdnech intenzivního jednání Svazu průmyslu a dopravy ČR, SOČR, Asociace nákupních center, zástupců nájemců a ministerstva průmyslu a obchodu se podařilo dohodnout, že stát poskytne podnikatelům uzavřených provozoven dotaci na fixní náklady, tzn. nájmy.
Mechanizmus podle aktuálně oznámeného návrhu bude fungovat tak, že zátěž v podobě nájmu se rozprostře na pronajímatele, nájemce a stát. Pronajímatel uzavře s nájemcem dohodu o snížení nájmu o třetinu po dobu 3 měsíců, tedy na 2. kvartál letošního roku. Na základě toho stát poskytne dotaci ve výši třetiny původního nájmu a na nájemce tudíž zůstane platba ve výši zbývající třetiny.
„Žádáme vládu, aby vyslyšela náš návrh, a poskytla dotaci na nájem ve výši 50 %, nejen původně oznámených 33 %,“uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Očekáváme, že příspěvek na nájem by mohl pomoci až 150 tisícům podnikatelů. Jednáme rovněž o způsobu administrace. Připravený návrh by mohl zajistit jednoduchou a rychlou cestu, jak získat finanční dotaci. Rovněž bude dobře zabezpečen proti zneužití,“dodává Jan Rafaj.
Příspěvek na nájem pomůže také restauracím a kavárnám. „Naše odhady hovoří o tom, že krizi by nemusela přežít každá třetí provozovna. Dotace státu na pokrytí části najmu tak může zachránit existenci řady restaurací,“komentuje člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák.
„Zároveň jsme přesvědčeni, že by stát měl tomuto segmentu poskytnout dlouhodobý příspěvek na pokrytí části mezd v rámci programu Antivirus a vytvořit pro restaurace i hotely speciální uvěrový program Covid s vyšším ručením pro komerční úvěry,“doplňuje Petr Jonák. Restaurace a kavárny mají totiž dva zásadní fixní náklady, které je při současných restrikcích táhnou ke dnu. Jsou jimi mzdy zaměstnanců a právě nájmy.
První měsíc fungování programu Antivirus ukázal, že požadavek Svazu průmyslu a dopravy ČR na jeho rychlé zavedení byl správný. Jde o jednu z nejefektivnějších forem podpory pro firmy postižené koronavirovou krizí. Jenže krize zatím neskončila. Proto by vláda měla program Antivirus rovnou prodloužit až do konce srpna. Navíc by měla na základě nynějších zkušeností vytvořit z tzv. kurzarbeitu systémový nástroj pro budoucí krize, zaznělo ve druhém díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.
Druhý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na to, jak má stát pomáhat firmám, aby si udržely i přes výpadky výroby své zaměstnance. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj si pozval Natašu Randlovou, partnerku Randl Partners, Jana Zikeše, vedoucí tajemník KZPS, Ottu Daňka, předsedu představenstva ATAS elektromotory Náchod, Davida Klimeše, novináře a komentátora Economia, a Jitku Hejdukovou, ředitelku Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Program Antivirus, v němž stát přispívá firmám postiženým koronavirovou krizí na pokrytí náhrad mezd, účinně firmám pomáhá. Do 29. dubna vyplatil stát podle dat ministerstva práce a sociálních věcí 22 360 firmám 1,4 miliardy korun, které pokryly část osobních nákladů pro přibližně 220 tisíc zaměstnanců. Program není administrativně náročný a nabízí významný objem finanční pomoci.
„Přes všechna pozitiva je pomoc státu v programu Antivirus nepředvídatelná. Nejdříve platil do konce dubna. Pak ho vláda prodloužila o jeden měsíc. Jenže krize pro podniky zdaleka neskončila. Naše průzkumy mezi firmami ukazují, že výpadek zakázek bude pokračovat i v dalších měsících. Do problémů se tak mohou dostat i firmy, které se zatím držely nad vodou a žádnou pomoc nepotřebovaly. Proto požadujeme, aby vláda program Antivirus prodloužila rovnou až do konce srpna,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Za duben a květen hlásily dvě pětiny firem v dubnovém průzkumu Svazu průmyslu pokles zakázek o více než 20 procent. Podobný průzkum Svazu průmyslu mezi exportéry ukázal propad zahraničních zakázek u 61 procent firem. Z posledních dat Českého statistického úřadu vyplývá, že podnikatelé očekávají v příštích třech měsících výrazné snížení tempa růstu výroby. Očekávaní vývoje ekonomické situace v příštím půlroce jsou také podstatně horší než na začátku roku. Zhoršení firmy uvádějí také v oblasti zaměstnanosti.
„V nynější krizi jsme si dokázali, že kurzarbeit je dobrý nástroj pro stabilizaci zaměstnanosti. Proto by z něj vláda měla vytvořit trvalý a systémový nástroj, jaký mohou firmy využít například v sousedním Německu. Firmy by z něj měly mít možnost získat pomoc pro své částečně nezaměstnané pracovníky až na jeden rok. Výhodou německého modelu také je, že je spravedlivý ke všem zaměstnancům, protože příspěvek na mzdy vypočítává z čisté mzdy, a nikoliv z náhrady mzdy, která se pro jednotlivé překážky v práci liší,“dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo okamžitě zřídit pracovní skupinu, v níž budou zástupci zaměstnavatelů a odborů, která se přípravou tohoto nástroje začne zabývat.
Seriál on-line konferencí bude pokračovat příští čtvrtek, kdy se viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková bude se svými hosty věnovat tématu školství. V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.
Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Asociace malých a středních podniků a živnostníků: Podpora a centrální nákup zdravotnických a ochranných pomůcek od domácích výrobců bylo zřejmě jen PR
Stát bude ochranné pomůcky nakupovat od tuzemských firem pouze v omezeném množství. Navzdory tomu, že vláda opakovaně deklarovala, že bude kvůli pandemii SARS-CoV-2 využívat prioritně výrobní kapacity domácích výrobců. Upozorňují na to Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podnikatelské organizace proto dnes oficiálním dopisem vyzvaly předsedu vlády, aby zajistil nápravu a ohlídal, že skutečně bude vypsána centrální a transparentní veřejná zakázka na dodávky strategických ochranných prostředků.
„Dlouhodobě nedochází k využití výrobních kapacit českých firem, které jsou schopné dodávat zdravotnické prostředky ve vysoké kvalitě. Místo připravované transparentní veřejné zakázky na dodávky ochranných pomůcek, která měla využít kapacity českých výrobců a dodavatelů na několik dalších měsíců, si Ministerstvo vnitra nakonec vypíše jen zakázku pro svůj resort. Proto bychom ocenili, aby předseda vlády zabezpečil, že stát vypíše řádné výběrové řízení,“uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Podle připravovaného a nakonec nerealizovaného výběrového řízení, kterého se ujalo Ministerstvo vnitra poté, co se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo centrální nákup zrušit, měl stát od výrobců až do konce letošního roku odebírat respirátory filtračních tříd FFP3 a FFP2, ústenky, ochranné obleky, ochranné brýle, ochranné návleky na obuv a jednorázové rukavice za 9,8 miliardy korun bez DPH. Do přípravy této zakázky se aktivně zapojily Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest a Správa státních hmotných rezerv. Podnikatelské organizace proto oceňují jejich spolupráci a snahu tuto zakázku dotáhnout do úspěšného konce.
„Od začátku krize upozorňujeme vládu, že je potřeba využít domácí potenciál nejen z krátkodobého, ale i z dlouhodobého hlediska, aby naše země byla soběstačná a nebyla závislá na dodávkách ochranných prostředků či jiného strategického materiálu ze zahraničí. Jsem přesvědčen, že by stát měl dlouhodobě a systematicky podporovat nákupy strategických materiálů od domácích výrobců,“uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Vzhledem k tomu, že ČR patří ke světovým špičkám v oblasti nano, vidíme v dodávkách českých firem nejen podporu rozvoje nových technologií a produktů, který je v souladu s Inovační strategií 2030, ale také zásadní přínos k navýšení kvality ochranných prostředků. Vývoj a výroba ochranných prostředků na bázi nových technologií je perspektivní oblast, ve které se český průmysl může dlouhodobě prosadit na celosvětovém trhu,“uzavřel předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Dobeš.
Miroslav Diro Tiskový mluvčí a vedoucí Tiskového oddělení Hospodářská komora České republiky M: +420 724 613 088 diro@komora.cz • www.komora.cz
Lenka Dudková PR manažerka, pověřena zastupováním ředitelky Sekce komunikace Svaz průmyslu a dopravy České republiky M: +420 724 012 626 ldudkova@spcr.cz • www.spcr.cz
Pavel Vokáč Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků M: +420 602 588 470 vokac@amsp.cz • www.amsp.cz
láda v pondělí 27. 4. schválila novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která nijak nesouvisí s aktuální koronavirovou krizí a ke které má zásadní výhrady řada institucí včetně Svazu průmyslu a dopravy. Vláda navíc rozhodla, že při kontrolách, zda solární elektrárny nedostávají nadměrnou podporu, sníží rozhodující ukazatel vnitřního výnosového procenta z investice na 6,3 procenta. Přitom v návrhu zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do připomínkového řízení 24. 4., se počítalo s hodnotou 8,4 procenta.
Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě po MPO požaduje vysvětlení rozdílné přípustné návratnosti vyjádřené vnitřním výnosovým procentem (IRR) pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů energie. Dosud ale neobdržel od MPO žádnou věcnou argumentaci podporující rozdílné hodnoty. Přitom pro energii z větru nebo vody zákon počítá s IRR ve výši 7 procent, pro energii z biomasy 9,6 procenta a pro energii z bioplynu 10,6 procenta.
Důvodová zpráva předložená vládě takovou informaci také neobsahuje. Rovněž Legislativní rada vlády ve svém stanovisku upozornila, že je třeba podrobněji vysvětlit důvody diferencované úpravy IRR investic. Oznámení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka po schválení návrhu zákona z pondělí 27. 4. o snížení IRR pro fotovoltaické elektrárny z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta, když samo MPO předložilo v pátek 24. 4. vládě návrh zákona s hodnotou 8,4 procenta, svědčí o neexistenci věcných argumentů pro stanovení IRR.
„Vláda v době, kdy všechny firmy pracují v nouzovém režimu, se zaměřila na opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie a schválila pro fotovoltaické elektrárny hodnotu vnitřního výnosového procenta ve výši 6,3 %, která nebyla projednána na úrovni meziresortního připomínkového řízení a ani na úrovni Legislativní rady vlády,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký.
Pro Svaz průmyslu a dopravy je nepřijatelné, aby investice byly posuzovány takto netransparentním způsobem. Pro rozdílnou hodnotu IRR neexistuje žádný věcný důvod a Svaz průmyslu a dopravy různé hodnoty považuje za diskriminační.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také v návrhu zákona nevysvětlilo, proč z budoucího systému podpory výroby elektřiny v aukcích jsou explicitně vyloučeny fotovoltaické elektrárny. Pro zvýšení konkurence je přitom žádoucí umožnit všem druhům obnovitelných zdrojů energie soutěžit v aukcích, aby výsledná cena elektřiny byla co nejvýhodnější pro spotřebitele. V Německu se fotovoltaické elektrárny úspěšně uplatňují v technologicky neutrálních aukcích. Navíc, právníci legislativní rady vlády potvrzovali argument Svazu průmyslu a dopravy, že omezení vybraných technologií přímo v zákoně není právně vhodná cesta.
Opatření proti šíření koronaviru nejvíce zasáhla obor hotelnictví, restaurací a cestovního ruchu. Meziročně se výkon těchto oborů propadne o polovinu a dopady navíc zřejmě budou dlouhodobé. Dosavadní státní programy na podporu podnikatelů ovšem provozovatelům hotelů, restaurací či cestovních kanceláří příliš nepomohou. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto navrhuje, aby toto odvětví dostalo speciální pomoc. Tyto myšlenky zazněly v prvním dílu seriálu online konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.
Svaz průmyslu a dopravy ČR odstartoval seriál online konferencí. V nich členové představenstva Svazu diskutují s pozvanými hosty o tom, jak by vláda měla vyvézt Česko z koronavirové krize. V prvním dílu se Petr Jonák, člen představenstva SP ČR, věnoval restartu restaurací, hotelnictví a cestovního ruchu s Tomášem Prouzou, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Sanjivem Surim, zakladatelem a prezidentem Zátiší Group, a Richardem Procházkou, ředitelem společnosti Lagardere Travel Retail.
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru je zavřeno 75 procent restaurací, zbývající fungují v omezeném režimu díky výdajům přes okénko. Nefunguje ani 95 procent hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Zavřeno mají také prodejny cestovních kanceláří a cestovních agentur. První odhady hovoří o tom, že by o práci mohla přijít čtvrtina až třetina lidí.
„Horeca a turistický ruch jsou odvětví, která v ČR dávají práci skoro 400 tisícům lidí a ročně dosahovaly obratu 500 miliard korun. Mají navíc silnou sociální a kulturní funkci, zejména na vesnicích a menších městech. Jenže dosud schválené vládní programy těmto firmám příliš nepomohou. Záruky za případné komerční úvěry provozovatelům hotelů a restaurací by musely být výrazně vyšší, protože banky vidí v oboru velkou nejistotu. Většina malých restaurací a zařízení nedosáhne ani na podporu z programu Antivirus, protože se snaží fungovat alespoň přes okýnko a nemají tak zaměstnance na překážkách. S vládou už jednáme o možných řešeních,“ říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vláda sice začala rozvolňovat opatření proti koronaviru, zatím ale jasně neřekla, za jakých podmínek by mohly hotely, restaurace a cestovní kanceláře obnovit provoz. Je také jasné, že minimálně letošní sezóna bude kvůli nižšímu přílivu turistů ze zahraničí pro spoustu firem kritická. Za normálních okolností do Česka přijede 11 milionů zahraničních turistů ročně.
„Odvětví Horeca by pomohl nový pilíř v programu Antivirus, který by obsahoval dlouhodobější podporu části mzdových nákladů. Firmám by pomohl také speciální program státních záruk za úvěry, který by obsahoval výrazně vyšší garanci státu a delší splatnost úvěrů než stávající programy. Vláda by oboru mohla pomoci také snížením DPH na poskytované služby. Mezi možnou okamžitou pomoc patří pokrytí nákladů na zničené suroviny a hygienická opatření nebo pokrytí části nákladů na nájmy,“uvádí Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Možnou pomocí by byly také vouchery nebo finanční kredit, který by každý Čech dostal a mohl utratit v odvětví tuzemského cestovního ruchu nebo ve svých oblíbených hospodách, restauracích a kavárnách. Výhodou takového řešení by bylo, že by lidé „hlasovali nohama“ – pomoc by tedy mířila k podnikatelům, kteří nabízejí dobré služby. „Současná krize je příležitostí zkusit nastartovat rozvoj tuzemského turismu,“ dodal Petr Jonák.
Seriál online konferencí bude pokračovat už tento čtvrtek, kdy se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zaměří na fungování a potřebné úpravy programu Antivirus. Příští týden ve čtvrtek se viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková bude se svými hosty věnovat tématu školství.
V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.
E-mobilita je v mnohých ohledech nové téma. Nejasnosti v daňových postupech proto nesmí být bariérou pro další rozvoj elektromobility v České republice. Z tohoto důvodu byla zveřejněna příručka „Daňové otázky elektromobility“ (ke stažení zde). Připravil ji Svaz průmyslu a dopravy ČR společně se svými členy a projednal ji se zástupci Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Sdružení automobilového průmyslu. Příručka například vyjasňuje, jakým způsobem účtovat dobíjení firemních elektromobilů v domácnosti zaměstnanců nebo režimy pořízení dobíjecích wallboxů a jejich využívání pro služební i pro soukromé účely.
„Rozvoj elektromobility a využívání vozů na alternativní pohony nesmí brzdit administrativní nejasnosti. Byla by škoda, kdyby se je lidé a firmy obávali kupovat jen kvůli tomu. Proto jsme s našimi odborníky připravili jasnou příručku, jak řešit základní daňové otázky. Propojili jsme odbornou technickou stránku s daňovými aspekty. Jsme rádi, že příručka byla konzultována s Ministerstvem financí i Generálním finančním ředitelstvím. Bez toho bychom firmám dostatečnou jistotu poskytnout nemohli,“ říká Andrea Gontkovičová, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, která zodpovídá za oblast daní.
Dokument projednaný s Ministerstvem financí a s Generálním finančním ředitelstvím nabízí doporučené daňové a další postupy a konkrétní možné kroky, které lze v praxi využívat. Materiál reaguje na hlavní nejasnosti a otázky, které se s rozvojem elektromobility objevují stále častěji. Zohledňuje specifika a varianty řešení elektromobility oproti klasickým pohonům, jako je například benzín či nafta.
„Ačkoliv jsou automobilky na nové trendy technologicky připravené a řada zájemců o elektromobilitu má finanční zdroje i motivaci si takový vůz pořídit, při jejich praktickém používání však naráží na řadu nejasností v daňově-účetní oblasti. Přitom podporou rozvoje čisté mobility Česká republika může vyřešit několik výzev najednou. Zvýší kvalitu životního prostředí prostřednictvím snížených emisí, přispěje k plnění svých klimatických závazků i podpoří domácí automobilový průmysl při plnění cílů CO2. Proto považujeme vyjasnění souvisejících daňově-účetních nejasností za klíčové,“uvádí Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
„Vydaná příručka je jedno ze základních opatření Memoranda a Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR. Její součástí je i již publikovaná referenční cena elektřiny pro účely domácího dobíjení služebních vozů v rámci vyhlášky MPSV, kterou Svaz průmyslu pomohl prosadit na konci minulého roku,“ dodává Jiří Nekovář, předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„S tím, aby napříště bylo umožněno dokládat výdaje na pracovní cesty v elektromobilu právě s pomocí referenční ceny elektřiny, už počítá návrh daňového balíčku na příští rok. Tento návrh už má za sebou vnější připomínkové řízení a na vládu bude předložen bezodkladně poté, co budou připomínky z vnějšího připomínkového řízení vypořádány,“ dodává náměstek ministryně financí pro daně a cla Stanislav Kouba.
Poslanecká sněmovna neschválila novelu daňového řádu, která zahrnovala i zákonné podmínky pro spuštění online finančního úřadu MOJE Daně. Ten má usnadnit firmám i občanům plnění daňových povinností. Zamítnutím novely neprošel například ani institut nezadržování nesporné části vratky DPH, který v rámci daňového balíčku Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě požadoval.
Neschválením aktuální novely daňového balíčku neprošly například úpravy, které jsou nezbytné pro spuštění systému MOJE daně. Právě spuštění online finančního úřadu mělo firmám i občanům přinést jednodušší a přehlednější daňový systém. Svaz průmyslu již dlouho požaduje, aby stát daně zjednodušil a snížil administrativní zátěž a rizika pro firmy.
„Vláda musí pro projekty jako slibované MOJE daně udělat maximum. Firmám v posledních letech narůstaly daňové povinnosti. Stát musí usilovat o jejich maximální zjednodušení, využití digitálních technologií vidíme jako správnou cestu. Jejich zavádění musí vláda urychlovat,“říká Andrea Gontkovičová, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědná za oblast daní.
„Chápeme, že důvodem zamítnutí daňového balíčku nebyly právní úpravy v souvislosti s projektem MOJE daně. Je ale nezbytné, aby ministerstvo financí na pozitivních změnách plánovaného projektu MOJE daně pracovalo dále. Práce na technologických řešeních a nastavení systémů se nesmí zastavit, je nezbytné na jejich přípravě pracovat průběžně,“ dodává Andrea Gontkovičová.
Zamítnutím novely neprošel ani institut nezadržování nesporné části vratky DPH, který v rámci daňového balíčku Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě požadoval a ministerstvo financí ho slibovalo schválit už několik let. „Současná situace ukázala, že pro firmy je klíčové, aby jim stát zbytečně nezdržoval výplatu firemních peněz z pouhých daňově-organizačních důvodů. Schválení nezadržování nesporné části vratky DPH by podnikatelům pomohlo,“komentuje Andrea Gontkovičová.
Nezákonnost zadržování celé vratky, včetně její nesporné části, v loňském roce potvrdil i Ústavní soud. Součástí novely bylo i prodloužení lhůty pro vratku DPH z 30 na 45 dní, se kterým Svaz průmyslu nesouhlasil (více zde).
Vláda do značné míry vyhověla požadavkům a opakovaným apelům Svazu průmyslu a dopravy ČR na uvolnění omezení týkajících se zejména vstupu do ČR, a s účinností od 27.4.2020 se na základě usnesení vlády č. 443 ze dne 23. dubna 2020 podstatně mění pravidla cestování přes hranice České republiky.Usnesení mimo jiné umožňuje příjezd servisních techniků napříč sektory, nikoliv pouze v případě servisu kritické infrastruktury jako dosud. Stejně tak mohou pracovně přijet do ČR občané jiných členských zemí, kteří sem jedou na služební cestu nebo i za prací na delší dobu.
Možnost vycestovat z ČR už není omezená (z praktického pohledu ale budou nadále relevantní pravidla a omezení ostatních států pro vstup na jejich území).
II. VSTUP NA ÚZEMÍ ČR
Vstup do ČR byl a je nadále neomezený pro občany ČR a pro ty cizince, kteří mají na území ČR přechodný pobyt nad 90 dnů nebo trvalý pobyt. I pro ně však platí dodatečné hygienicko-epidemiologické podmínky, obecně
buď povinnost předložit na hranici potvrzení o absolvování testu na přítomnost koronaviru (jde o RT-PCR test, vzor potvrzení) v posledních 4 dnech s negativním výsledkem,
nebo povinnost neprodleně oznámit vstup na území ČR telefonicky nebo on-line příslušné krajské hygienické stanici a podstoupit povinnou 14 denní karanténu.
Výjimky se týkají zejména přeshraničních pracovníků (vizte také dále), pracovních cest dalších osob v trvání do 72 hodin nebo návratů pracovníků mezinárodní dopravy či pracovníků servisu kritické infrastruktury (pokud jejich vycestování nepřesáhlo 14 dnů; pracovníci servisu kritické infrastruktury toto musí doložit i nótou zastupitelského úřadu cílové země).
PŘESHRANIČNÍ PRACOVNÍCI
Podmínky vstupu přeshraničních pracovníků (tzv. pendlerů, kteří pravidelně překračují hranice ČR z některé ze sousedních zemí), se také od 27.4.2020 uvolňují. Nově postačí, pokud předloží potvrzení o absolvování testu na přítomnost koronaviru (viz výše) v posledních 4 dnech s negativním výsledkem (výjimku z této povinnosti mají kromě zdravotníků, hasičů apod. také pracovníci subjektů kritické infrastruktury, pokud v ČR nebudou v kuse déle než 14 dnů).
Povinnost předkládat potvrzení o opětovném absolvování testu na přítomnost koronaviru (viz výše) pak vzniká i při následných překročeních hranic, pokud od předložení posledního potvrzení uplynulo více než 14 dnů.
POZN: obdobná pravidla platí i naopak, tj. pokud pendlují občané ČR do sousedních států, také oni se budou prokazovat při návratu do ČR potvrzením o absolvování testu na přítomnost koronaviru (viz výše) v posledních 4 dnech s negativním výsledkem (výjimku mají pendlující zdravotníci, záchranáři, pracovníci subjektů kritické infrastruktury apod., pokud doba vycestování nepřesahuje 14 dnů a v místě výkonu práce jsou přijata opatření proti šíření koronaviru), jinak se musejí při návratu do ČR hlásit příslušné hygienické stanici a ta rozhodne o karanténě v délce 14 dnů. Také pro ně platí, že povinnost předkládat potvrzení o absolvování testu na přítomnost koronaviru (viz výše) vzniká opětovně při následných překročeních hranic co ČR, pokud od předložení posledního testu uplynulo více než 14 dnů.
VSTUP OBČANŮ EU ZA ÚČELEM VÝKONU EKONOMICKÉ ČINNOSTI
Zásadní z pohledu ekonomických aktivit je, že od 27. 4. 2020 budou moci nově do ČR vstoupit za účelem výkonu ekonomické činnosti občané z jiných zemí EU, pokud předloží potvrzení o absolvování testu na přítomnost koronaviru (viz výše) v posledních 4 dnech s negativním výsledkem (výjimky z povinnosti předložit výsledek testu při vstupu do ČR jsou velice omezené, pouze s potvrzením příslušného ministra, a i takové osoby jsou povinny test absolvovat do 24 hodin po vstupu do ČR).
Toto rozšíření možnosti vstupu do ČR tedy např. umožňuje příjezd servisních techniků napříč sektory, nikoliv pouze v případě servisu kritické infrastruktury jako dosud. Stejně tak mohou pracovně přijet do ČR občané jiných členských zemí, kteří sem jedou na služební cestu nebo i za prací na delší dobu.
Upozorňujeme zejména, že pokud takový pracovník EU přijíždí do ČR na dobu delší 72 hodin:
je povinen předem oznámit datum a způsob vstupu do ČR (prostřednictvím on-line formuláře na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, který ale prozatím – 24.4.2020 – není k dispozici) a po překročení státní hranice ČR nesmí k další cestě v ČR využít veřejnou hromadnou dopravu ani taxi (viz dále);
je povinen mezi 10. a 14. dnem po vstupu do ČR absolvovat následný test na přítomnost koronaviru (viz výše);
je jeho pohyb na území ČR prvních 14 dnů omezen v podstatě pouze na cesty do práce a zpět a v rámci výkonu práce, cesty nutné pro zajištění základních životních potřeb a cesty do zdravotnických zařízení;
je ten, ke komu přijíždí (zaměstnavatel, ale i firma, ke které byl vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem, aj. v případě déle trvajících servisních a dalších prací prováděných přijíždějícím pracovníkem), povinen pro tohoto cizince zajistit ubytování na celou dobu jeho pobytu, dopravu od státní hranice na místo ubytování a pak dopravu mezi místem ubytování a pracovištěm (pracovníci nejsou oprávněni jezdit veřejnou hromadnou dopravou), zajistit lékařskou péči po celou dobu pobytu, i návrat do země původu v případě ztráty zaměstnání na území ČR.
Uvedené omezení pohybu na území ČR platí ve stejném rozsahu i pro ty pracovníky z EU, kteří v ČR stráví max. 72 hodin. Současně je ten, kdo jim potvrzuje účel pobytu, povinen zajistit, že budou dodržovat pravidla pro kritické zaměstnance podle bodu IV. usnesení vlády ČR ze dne 30. března 2020 č. 332 (140/2020 Sb.), zejména práce s respirátorem třídy FFP2 bez výdechového ventilu, minimalizace kontaktu s ostatními pracovníky, pohyb na pracovišti pouze v nutném rozsahu, pravidelné měření teploty apod.).
Zahraniční pracovníci servisu kritické infrastruktury mají nadále vstup do ČR zjednodušený v tom, že jsou povinni hlásit vstup do ČR příslušné krajské hygienické stanici pouze pokud budou v ČR v kuse déle než 14 dnů (a ani v takovém případě se nahlašovat nemusí, pokud předloží na hranicích potvrzení o absolvování testu na přítomnost koronaviru (viz výše) v posledních 4 dnech s negativním výsledkem). Nadále pro ně platí povinnost dodržovat pravidla pro kritické zaměstnance podle usnesení vlády ČR ze dne 30. března 2020 č. 332 (140/2020 Sb.) a pro subjekty, které je přijímají, toto zajistit.
MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
Nadále zůstává zachována výjimka vstupu do ČR pro pracovníky mezinárodní dopravy; pokud by byli v ČR v kuse déle než 14 dnů, jsou povinni hlásit vstup do ČR příslušné krajské hygienické stanici (a ani v takovém případě se nahlašovat nemusí, pokud předloží na hranicích potvrzení o absolvování testu na přítomnost koronaviru – viz výše – v posledních 4 dnech s negativním výsledkem).
DALŠÍ KATEGORIE OSOB
Usnesení vlády č. 443 upravuje i vstup dalších skupin cizinců (rodinní příslušníci občanů ČR nebo občanů EU s přechodným nebo trvalým pobytem na území ČR, studenti VŠ, cizinci tranzitující přes ČR, cizinci vstupující v naléhavých mimořádných situacích apod.), jež však nejsou předmětem této informace.
Hledáme nového kolegu/kolegyni s alespoň základním přehledem v oblasti environmentální regulace, se schopností odborné analýzy, nadhledu a argumentace. Jedná se o práci v prostředí se širokým záběrem témat. Pozice vyžaduje jak vlastní aktivitu, tak aktivní komunikaci se členy Svazu. Mezi tématy je například oběhové hospodářství, odpady, voda, sucho, průmysl a environmentální cíle a další témata spojená s legislativou životního prostředí.
Jako náš nový kolega či kolegyně budete pracovat v Sekci hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, která se zaměřuje na širokou škálu oblastí spojených s ekonomikou, průmyslem a legislativním rámcem ovlivňujícím podnikatelské prostředí. Seznamte se se Svazem průmyslu v krátkém videu.
CO BUDE VAŠÍM ÚKOLEM?
Zpracování vyjádření a zhodnocení dopadů k návrhům nové regulace na národní i evropské úrovni, tvorba a koordinace pozic Svazu
Zajištění celého procesu připomínkového řízení k legislativním i nelegislativním návrhům (sledování vývoje, příprava stanoviska, koordinace s členskou základnou, expertními týmy, hledání kompromisů, uplatnění a prosazování stanoviska)
Sledování aktuálního vývoje v environmentální oblasti a související regulace pro podnikovou sféru
Prosazování a obhajoba zájmů členů Svazu
Zastupování při jednáních, členství ve vybraných expertních týmech a pracovních skupinách
Komunikace s experty a členy Svazu, hledání kompromisních řešení
Zpracování reportů a podkladů pro nadřízené
Organizace a koordinace jednání k řešeným problémům
Podílení se na odborných projektech
Spolupráce na ostatních agendách sekce
CO BYSTE MĚLI SPLŇOVAT?
Schopnost vystihnout podstatu problému, zhodnotit možné dopady návrhů legislativních a nelegislativních opatření pro praxi podniku, schopnost nadhledu a koncepční uvažování
Odolnost vůči stresu, schopnost koordinace, hledání kompromisu
Pečlivost, ochota hájit konkrétní zájmy
Alespoň základní znalost podnikového prostředí
Přehled v environmentální oblasti, znalost související regulace výhodou
VŠ vzdělání
Praxe min. 2 roky
Organizační, komunikační a prezentační schopnosti
Znalost AJ minimálně na úrovni B2
CO NABÍZÍME?
Zajímavou práci v prestižní nezávislé organizaci
Možnost podílet se na tvorbě politiky/pozic nejsilnějšího zaměstnavatelského svazu
Příjemné pracovní prostředí
5 týdnů dovolené
Stravenky
Služební mobil
Smlouvu na dobu určitou na 1 rok a možností prodloužení na dobu neurčitou (pozice není dočasná, cílem je dlouhodobá spolupráce)
KDY MŮŽETE NASTOUPIT?
Ideálně od 1. července 2020 nebo se podle potřeby dohodneme jinak.
CHCETE U NÁS PRACOVAT?
V tom případě zašlete prosím svůj životopis a motivační dopis, včetně mzdového očekávání, Anně Novotné na anovotna@spcr.cz. Děkujeme.
Tlakové sensory od BD SENSORS sledují množství piva v nádržích, pomáhají stabilizovat zaoceánské lodě či hlídají provoz čistíren odpadních vod. Výrobce z Buchlovic se s nimi chce dostat i do vesmíru. „Na chystaném satelitu BD Sat ukážeme zákazníkům, že naše tlakoměry a elektronika ve vesmíru spolehlivě fungují,“ říká Karel Mareček, jednatel BD SENSORS.
Před několika lety koupila vaše firma BD SENSORS výrobce vesmírných technologií CSRC z Kroměříže. Co vás na tomto byznysu zaujalo? Vesmír se jednoho dne stane soukromým. Potenciál dodávek do vesmíru je obrovský a my se k tomu snažíme připojit. Je to ohromná reference, když můžete říct, že vám něco létá ve vesmíru. Nedávno jsme dodávali řídící jednotku antény, která poletí k Jupiteru. Abychom získali certifikáty, že naše produkty ve vesmíru fungují, stavíme náš vlastní satelit BD Sat. V roce 2021 ho pošleme nahoru.
Co to obnáší postavit si vlastní satelit? Je to jednodušší než v minulosti, kdy jste museli stavět celý satelit sami. Dnes má satelit normované rozměry 10 krát 10 krát 10 centimetrů. Ale můžete je spojovat dohromady. Když potřebujete půlmetrový satelit, tak poskládáte pět kostek dohromady. Ke komunikaci se používají prověřené radiové systémy, které už někdo vyvinul a dodává. Nic z toho nemusíte vymýšlet. Musíte ale vymyslet vlastní experiment, abyste pak přesvědčil toho, komu chcete prodat tlakoměr a elektroniku, že tam rok nebo dva úspěšně fungovaly.
Kolik vás postavení satelitu stálo? Celý projekt je za 21 milionů korun.
Kde ve vesmíru se měří tlak? Většinou se měří tlak paliva v nádržích raketových motorků, které polohují satelit správným směrem. Ty potřebují vědět, kolik paliva v nádržích ještě zbývá.
Další váš vesmírný produkt by měly být banky superkapacitorů. K čemu slouží? Na ty bychom teď měli dostat sériovou zakázku. Je to systém, který jednorázově dodá energii k odstřelení části rakety nebo krytu. K tomu se používaly baterie. Ty jsou ale těžké. Superkapacitory jsou lehčí. Spoléháme se také na to, že superkapacitory by mohly spolupracovat s bateriemi tak, že mohou obsloužit prvky satelitu, které mají velký jednorázový odběr energie. Třeba, když se startuje určitý motor, tak si elektřinu vezme ze superkapacitoru a ne z baterie. Superkapacitor se pak zase dobije z baterie.
Výdrž baterie pak bude delší, nebo baterie nebude muset být tak robustní? Nebude muset být dimenzovaná na tak velké proudové nárazy. To se projeví snížením její hmotnosti. Dá se zjednodušit také nabíjecí a vybíjecí řídící elektronika.
Kdy získáte první data ze svého satelitu? V polovině roku 2022 už musíme dostávat data, aby na brněnském Vysokém učení technickém mohli číst, co se na satelitu děje.
Za jak dlouho budete mít dost dat, které dokážou, že vaše zařízení ve vesmíru fungují? Už se nám hlásí firmy, že by tlakoměr pro vesmírné aplikace potřebovaly vyvinout. Díky satelitu urychlíme zkušební fázi. Většinou trvá tak pět let, než získáte ze satelitu dostatek dat. Takže někdy kolem roku 2025 až 2027.
OSMDESÁT VÝROBKŮ V PŮL MILIONU VARIACÍ
Tlakové sensory vyrábíte od roku 1993. Kde všude je lze najít? Tlak se měří skoro všude, aniž by to lidé věděli. Mezi aplikace našich sensorů patří třeba měření množství vody ve studni. Buď zjistíte výšku hladiny, nebo vám tlakoměr přímo vypočítá objem vody v metrech krychlových. Teď děláme set pro domácí nádrže na dešťovou vodu podporované z dotačního programu Dešťovka. Set se k nádrži přimontuje a buď doma na displeji, nebo v mobilu v aplikaci uvidíte, kolik vody v nádrži máte. Tyto údaje se mohou sbírat také za celou obec nebo i za povodí.
Jaké jsou nejčastější průmyslové aplikace vašich sensorů? V potravinářském průmyslu je to třeba měření výšky hladiny čokolády v nějaké nádrži. Nebo kolik piva je v nějakém tanku. Další aplikace je na námořních lodích. Když začne foukat vítr na loď převážející kontejnery, začne se naklánět. Potřebuje proto tento náklon vyrovnat pomocí vody v balastních nádržích. V nich jsou naše sensory, které řídí přepouštění vody mezi nádržemi, aby loď byla pořád rovně. Na trajektech mezi Evropou a Velkou Británií máme sensory, které pomáhají s rovnoměrným zaparkováním kamionů na palubě. Každý kamion je jinak těžký a je třeba je rozmístit tak, aby se loď nenakláněla.
Vaše průměrná zakázka je tři až pět sensorů. Kdo je váš typický odběratel? V podstatě kdokoliv. Dělali jsme třeba tlakoměr do nejrychlejšího kamionu na světě. Je to český kamion Buggyra. V Dubaji zajel rekord. Byly v něm tři naše snímače, které řídily v motoru třeba přípravu palivové směsi. V tomto případě jsme prodali tři sensory a věděli jsme, že to bylo naposledy.
V čem se zakázky liší, když jsou sensory pořád stejné? Záleží na tom, jaký signál zákazník vyhodnocuje. Když potřebuje napětí, tak sice naše zařízení vypadá stejně, ale posílá signál založený na napětí. Když má posílat data po nějaké sběrnici, tak komunikuje digitálně. Někdo chce konektor kovový, někdo chce plastový, různě tvarovaný. Máme osmdesát výrobků v půl milionu variant.
Jak takto rozmanitou výrobu zvládáte řídit? Na konfigurátoru se pro zákazníka udělá kombinace podle jeho potřeb. Ta pak propadne do systému řízení výroby. To funguje naprosto automaticky. Podle konfigurace systém automaticky připraví kusovník dílů, výrobní postup a kontrolní mechanismus. Na konci se dodávka jen zabalí a pošle.
Tady se dostáváme do aplikací konceptu Průmyslu 4.0. Jak s ním pracujete? Průmysl 4.0 u nás začíná už ve chvíli, kdy nás jako zákazník oslovíte. V roce 2003 jsme zavedli automatický nástroj, kterému říkáme Kniha došlé pošty. Recepční papírové dokumenty naskenuje, elektronické oklasifikuje. Pak už z informací automaticky vznikne zakázka. Letos jsme začali testovat softwarového robota, který činnosti recepční bude dělat sám. Ona už bude jen kontrolovat, kolik úkonů robot vykonal.
BUDOVAT SMART FACTORY JE NEKONEČNÝ PROCES
Pracujete s bezpapírovou výrobou. Znamená to, že se 80 výrobků v půl milionu variací nedá vyrábět s použitím papírové dokumentace? Dá se to, dělá to skoro každý, kromě nás. My máme všechno digitálně. Každý zaměstnanec má před sebou tablet. Když se v běžící zakázce musí udělat změna, pracovník, který má třeba za dvě minuty dělat nějakou operaci, si v tabletu rozklikne výkres s už zanesenými změnami. Ani přitom neví, že se něco změnilo. Pracuje prostě podle nového správného výkresu. Dřív jste musel vytisknout papíry, obíhat s nimi firmu, každý se musel podepsat, najít správnou zakázku a u ní výkres vyměnit.
V čem je hlavní přínos takové digitalizace? Všechny procesy se zdokonalí tak, aby se vyskytovalo minimum chyb. Když zaměstnanec pracuje podle dokumentace na tabletu, tak mu tam může červeně blikat, na jakou nestandardní operaci si má dávat pozor. Nebo když se udělá v dokumentaci změna, tak systém třeba desetkrát pracovníka varuje, když změněnou operaci provádí. Když ho systém varuje, tak pracovník musí potvrdit, že to udělal tak, jak měl.
Vaše vize je vybudovat z BD SENSORS smart factory. Jak blízko jste tomuto ideálu? Tento cíl je nekonečný. Co je dnes smart, tak za dva roky už stačit nebude. Nemůžete si říct, že něco dnes zautomatizujete a máte hotovo.
Co dalšího k už zavedeným prvkům Průmyslu 4.0 ještě chcete instalovat? První jsou softwaroví roboti. Tam se začíná rýsovat velká úspora administrativních pracovníků. Největší budoucnost vidíme ve zpracování a vyhodnocování historických dat. Abychom se dokázali podívat zpětně třeba na nástroje ve výrobě. Nakupujete obráběcí nástroje od určitého výrobce a víte, že se s nimi dá vyrobit padesát obrobků, než se otupí. Někdo mezi tím koupí stejný nástroj od jiného výrobce a ten vydrží 65 kusů. To se dnes hrozně pracně zjišťuje. Když budeme tato data shromažďovat a vyhodnocovat, tak můžeme generovat tyto sekundární úspory, třeba ve výši 20 procent.
Mění se nějak požadavky zákazníků kvůli nástupu internetu věcí? Vyvíjíme projekt DataFly. To je myšlenka, kterou jsme začali rozvíjet před čtyřmi roky. Řekli jsme si, k čemu bude, když uděláme krásný internet věcí jen pro tlakoměry. Zákazník, který chce měřit ještě teplotu, vlhkost, nebo okolní prostředí, například koncentrace oxidu uhličitého, by musel odebírat řešení od čtyř různých firem. To ale nebude nikdy stejné. Tak jsme si řekli, že uděláme internet věcí pro kohokoliv. Spojíme všechny firmy dohromady. Teď je nás asi pět. Každý vyrábí svůj sensor, ale v rámci projektu DataFly dáme zákazníkovi jednotné řešení pro vyhodnocování naměřených dat.
Celý systém pak budete prodávat? Do budoucna bude trend si pronajímat měřicí místo. Třeba si cementárna řekne, že rok bude potřebovat měřit jedno místo, aby získala přehled, jak přesně funguje. Po roce už bude mít technologický proces přesně nastavený a měření už nebude potřeba. My mu pronajmeme na jeden rok měřicí místo.
Co z toho bude mít BD SENSORS? Poplatek za tuto službu.
