Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) od úterý 21. dubna od 8:00 hodin prostřednictvím své E-podatelny přijímá žádosti o poskytnutí záruky za úvěr komerčních bank spolu s finančním příspěvkem na úhradu úroků od malých a středních podniků působících v Praze. Program s názvem COVID Praha je určen firmám, které negativně postihla vládní opatření proti šíření koronaviru.

Na výzvu financovanou z Operačního programu Praha – pól růstu ČR (OP PPR) je vyčleněno 600 mil. Kč. ČMZRB odhaduje, že díky multiplikačnímu efektu bankovních záruk bude možné zajistit úvěry minimálně ve výši 1,4 miliardy korun.

Jedná se o podporu v režimu tzv. de minimis.

„Jsem rád, že zastupitelé Hl. m. Prahy vyslyšeli apel Svazu průmyslu, aby došlo k podpoře také pražských podnikatelů a byla alespoň částečně narovnána pomoc s ostatními regiony. Na několika jednáních s náměstkem primátora Petrem Hlubučkem jsme se snažili dojednat maximální výši alokace, jelikož nakonec sešlo z příspěvku MPO. Pozitivně tedy hodnotíme přístup vedení Hlavního města Prahy. Výsledná částka není nejvyšší, proto apeluji na podnikatele, aby se svými bankami řešili úvěry co nejdříve. Očekáváme však, že také pražským podnikatelům bude otevřen plánovaný program COVID III. Za Svaz průmyslu uděláme maximum, aby byl schválen co nejdříve,“ uvádí viceprezident Svazu František Chaloupecký.

Parametry záruk jsou stejné jako v případě COVID II: podniky mohou získat záruku až do výše 80 procent jistiny komerčního úvěru při výši zaručovaného úvěru až do 15 milionů korun, včetně tří let ručení a finančního příspěvku na úhradu úroků až do výše jednoho milionu korun.

Pro podání žádosti je nutné mít potvrzení o poskytnutí úvěru od spolupracující komerční banky
Z programu je možné financovat náklady na mzdy a energie, platby za nájemné, úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur, předfinancování pohledávek či pořízení majetku, zásob a dalšího drobného majetku.

Bližší informace včetně návodných videí, jak vyplnit žádost, jsou postupně zveřejňovány na webu ČMZRB.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je průkopníkem ve využívání digitálních technologií. Se svým členem Elektrotechnickou asociací ČR podepsal smlouvu o členském příspěvku prostřednictvím blockchainu. Jde o historicky první smlouvu, která byla v Česku v blockchainu zaregistrovaná.

Nynější omezení pohybu osob a provozu řady firem často komplikuje také uzavírání smluv. Prodlevy při podpisech a ověřování smluv může vyřešit první český průmyslový blockchain, který spravuje dceřiná společnost Elektrotechnické asociace ČR EIA Blockchain Services.

„Rozhodli jsme se tuto moderní technologii využít při podpisu smlouvy o členském příspěvku s Elektrotechnickou asociací. Přestože jsme smlouvu uzavírali na dálku, trval celý proces zhruba tři minuty. Do projektu ELA blockchain jsme se zapojili jako jedni z prvních partnerů už loni v říjnu, kdy Svaz průmyslu spustil jeden z autorizovaných serverů, na němž je blockchainová databáze uložená,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zaregistrování smlouvy a její ověření se uskutečnilo pomocí aplikace Blockchain Notarius. „Svaz průmyslu zaregistroval smlouvu v blockchainu. Do databáze se tím uložil 64místný kód, tzv. hash, který aplikace ze smlouvy vytvořila. V ELA jsme dostali smlouvu emailem, vygenerovali jsme si z její elektronické podoby hash a porovnali ho s kódem uloženým v blockchainu. Protože se oba hashe shodovaly, věděli jsme, že jde o pravou smlouvu a mohli ji podepsat,“ vysvětluje Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace.

První český průmyslový blokchain spustila Elektrotechnická asociace ČR loni v květnu. Jde o takzvaný konsorciový blockchain. Provozovat servery, na nichž se ukládá blockchainová databáze a ověřují se zápisy, mohou jen prověřené firmy nebo instituce, kterým to umožní správce systému EIA Blockchain Services.

Aktuálně je v provozu 22 těchto serverů. Jeden z nich provozuje od 8. října 2019 také Svazu průmyslu a dopravy ČR. Na všech serverech je uložená stejná aktuální verze databáze. Pokud by jeden ze serverů přestal fungovat, uživatelé se k databázi dostanou přes ostatní servery. Tím je garantováno, že je celý systém bezpečný a vždy funkční.

Do blockchainu se neukládají konkrétní dokumenty, ale jen jejich digitální otisky, takzvané hashe. Firmy se proto nemusí bát, že by někdo mohl z blockchainu získat jejich interní citlivé informace. Ani smlouvu mezi Svazem průmyslu a Elektrotechnickou asociací blockchain neobsahuje.

Díky unikátnímu digitálnímu otisku je ale možné snadno ověřit pravost předkládaného dokumentu. Pokud by se ve smlouvě změnilo jediné písmeno, její hash už nebude odpovídat kódu, který je v blockchainu zeregistrovaný. Obě smluvní strany si tak díky blockchainu mohou být jisté, že podepisují stejný dokument.

Vláda po Velikonocích představila plán, jak se budou uvolňovat jednotlivé oblasti podnikání. Plán počítá s postupným otvíráním provozoven v pěti vlnách. Velikonoční výzvu, v níž Svaz průmyslu představil hlavní opatření pro první fázi restartu ekonomiky, ale zatím nevyslyšela.

Harmonogram vlády pro otevírání obchodů a provozoven je jen jedním z mnoha opatření, která musí udělat pro restart ekonomiky. „Je pozitivní, že vláda předložila alespoň nějaký plán. Stále ale není vyřešena řada otázek klíčových pro oživení ekonomiky, samozřejmě včetně jasných hygienických a epidemiologických podmínek,“ komentuje vládní plán Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VLÁDA ZATÍM NEVYSLYŠELA VELIKONOČNÍ VÝZVU SVAZU PRŮMYSLU

Svaz průmyslu před Velikonocemi vyzval vládu, aby kromě harmonogramu uvolňování podnikání, představila také jasné hygienické a provozní podmínky, za kterých budou moci firmy plně obnovit svou činnost. To se týká například podmínek chytré karantény. Vláda zatím tuto výzvu nevyslyšela.

„Ministři také nevyřešili problém řady firem, které nemohou do Česka dostat zahraniční specialisty, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu či servisní techniky, bez nichž nedokážou dlouhodobě pokračovat ve výrobě. A to i přes to, že jim jsou ochotny zabezpečit případná vyšší hygienická opatření,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Není dořešena ani otázka postavení pracovníků z okolních států, především z Polska a Slovenska, kteří teď při jakémkoliv vstupu na své domovské území jdou na 14 dnů do karantény, a jakmile se po této karanténě vrátí do ČR, musejí do karantény znovu.

Svaz průmyslu stále upozorňuje ministerstvo práce a sociálních věcí, že program Antivirus na kompenzace části mzdových nákladů, je třeba prodloužit minimálně na šest měsíců. „Pokud vláda prodlouží program Antivirus prodlouží a spustí i další programy, o kterých se jedná, je šance, že se nezaměstnanost v Česku udrží kolem 5-7 %, jinak dramaticky vzroste. Řada firem totiž teprve začne omezovat výrobu kvůli nedostatku vstupních komponent, materiálů nebo poklesu poptávky po jejich výrobcích a službách. Pořád také není vyřešena kompenzace pro firmy s nepřetržitým provozem, na které také dopadla nižší poptávka, ale výrobu nemohou utlumit,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zatím se nerozjel ani program na pomoc velkým firmám se získáním provozního financování, přestože na přípravách se pracuje. Svaz průmyslu také upozorňuje, že je třeba zjednodušit a zefektivnit pomoc už schváleného programu Covid II pro malé a střední podniky. Zlepšení by mělo být vidět už v příští výzvě na podávání žádostí. Klíčové pro firmy je, aby peníze ze všech vládních programů začaly dostávat na účty už v dubnu. Zásadní je také program pomoci pro pražské podnikatele.

STÁT NESMÍ PŘENÁŠET ODPOVĚDNOST NA OTEVŘENÍ ŠKOL NA ŘEDITELE

Firmy bohužel zatím nemohou počítat s tím, že by se jim ve velkém začali vracet rodiče, kteří musí pečovat o děti z prvního stupně základních škol. Ať už pobírají ošetřovné, nebo pracují na home office. Malí školáci se podle ministerstva školství budou moci do školy vrátit 25. května, ovšem jen do tříd s maximálně 15 žáky. Navíc tato školní docházka nebude povinná a o otevření škol by měli rozhodovat jejich ředitelé.

„Přenechání odpovědnosti za otevření škol na jejich zřizovatelích a ředitelích vnímáme jako nedomyšlené a nesystémové opatření. Návrh ministerstva školství na postupné otevírání škol navíc neřeší ekonomické dopady na zaměstnavatele ani zaměstnance, nehledí na dlouhodobý výpadek zaměstnanců a pokrytí jejich nákladů ošetřovným,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Požadujeme jasný plán ochrany žáků a pracovníků škol, včetně zajištění ochranných prostředků a dalších pomůcek ze strany státu tak, aby mohlo dojít ke skutečnému otevření škol. Současně považujeme za nezbytné rozšiřovat a zkvalitňovat online vzdělávání. Je třeba aby se online vzdělávání zařadilo mezi základní digitální služby. V rámci zkvalitnění vzdělávání online je nutno zajistit, aby se vzdělávací zátěž nepřenášela na rodiče pracující v režimu home office, mnozí zaměstnanci i zaměstnavatelé si stěžují, že kvůli tomu nemohou řádně vykonávat práci v tomto režimu,“ doplňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve druhém průzkumu Svazu průmyslu o dopadech epidemie koronaviru uvedlo 58 procent firem, že mají zaměstnance na home office, a 51 procent odpovědělo, že mají zaměstnance na ošetřovném kvůli péči o malé školáky. Tito pracovníci tak nadále budou firmám chybět.

Přinášíme pro vás stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) k návrhům MŠMT na postupné otevírání škol a distanční výuku žáků. SP ČR tímto prohlášením reaguje na zveřejnění návrhů MŠMT na konkrétní kroky spojené s návratem škol a žáků do režimu, který byl běžný před zavedením nouzových opatření a uzavření většiny škol a školských zařízení dne 11. března 2020.

K navrženým termínům a podmínkám otevření máme tyto komentáře a výhrady:

1. Souhlasíme s možností otevřít školy k přípravě a individuálním konzultacím pro žáky, připravující se na přijímací zkoušky, maturity a absolutoria, od 11. května 2020 (ovšem takovéto konzultace lze v režimu one-to-one uskutečňovat již dnes). Také doposud přijatá legislativní opatření a metodické návody MŠMT dávají podle našeho názoru školám dostatečnou možnost, jak zajistit ukončování vzdělávání a přijímání žáků, vč. pokračování distanční výuky a klasifikace ostatních ročníků do konce tohoto školního roku.

2. Ovšem plán na otevření prvních stupňů ZŠ po 25. květnu nepovažujeme za přínosný a konzistentní. Zásadně nesouhlasíme s tím, že návrh nechává rozhodnutí o otevření školy na konkrétním řediteli, čímž zcela přenáší odpovědnost státu a státních orgánů za zajištění ochranných pomůcek a všech souvisejících hygienických opatření na stranu ředitelů škol.

3. Přenechání odpovědnosti za otevření škol ředitelům škol nevnímáme jako systémové a plošné opatření. Požadujeme jasný plán ochrany žáků a pracovníků škol, vč. zajištění ochranných prostředků a dalších pomůcek, ze strany státu. V opačném případě doporučujeme školy do konce června 2020 neotvírat, zajistit kvalitní online vzdělávání jako základní službu státu. Tím také zajistit, aby se vzdělávací zátěž nepřenášela na rodiče pracující v režimu home office, na což si stěžují mnozí zaměstnavatelé.

4. Z informací z tiskové konference České školní inspekce z 15. dubna 2020 vyplývá, že většina škol a drtivé množství žáků se byli schopni adaptovat na nové formy výuky. Podle našeho názoru ale MŠMT rezignovalo na potřeby sjednocení chaotické komunikace a zajištění kvalitní online výuky. Jsme přesvědčeni, že v současné době by se pozornost všech aktérů (vč. dobrovolného zapojení firemní sféry) měla zaměřit na zajištění dostupnosti vhodných komunikačních platforem a vhodného digitálního vzdělávacího obsahu pro všechny žáky, vč. znevýhodněných.

5. Pokud jde o rodiče, kteří nemohou pracovat na home office, doporučujeme zařadit do opatření možnost školy na zorganizování „hlídacích skupin“ pro žáky do 13-ti let, o jejichž vytvoření může požádat skupina rodičů či jejich zaměstnavatel (jako to funguje v případě dětí zdravotníků, záchranářů a policistů).

Na základě těchto argumentů NESOUHLASÍME s plánem MŠMT na neřízené otevírání škol po 25. květnu 2020 a žádáme z pozice člena Rady hospodářské a sociální dohody ČR o přehodnocení tohoto plánu. Pokud není vláda schopna zajistit dostatečné ochranné pomůcky pro všechny žáky a učitele, měla by výuka do konce června zůstat v režimu online.

Nad rámec tohoto prohlášení dále apelujeme na to, aby MPSV změnilo svůj dosavadní negativní přístup k možnosti nahradit prezenční výuku v celoživotním učení a vzdělávání dospělých (vč. firemního vzdělávání) distanční formou výuky.

Za SP ČR
viceprezidentka Milena Jabůrková

Více než tři čtvrtiny českých exportérů mají kvůli šíření nového typu koronaviru problémy se zahraničními zakázkami. Téměř pětina firem přišla o všechny své stávající zahraniční zakázky, přes 61 % exportérů se pak potýká s jejich úbytkem. Vyplývá to z bleskového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy České republiky, kterého se ve dnech 7. až 9. dubna 2020 zúčastnilo 111 exportérů.

Problémy se zahraniční poptávkou kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru zaznamenalo už téměř 80 % českých exportérů. O všechny stávající zahraniční zakázky přišlo kvůli pandemii 18 procent z nich, přes 61 % exportérů se pak potýká s jejich úbytkem. Víc než pětině vývozců ale zahraniční zákazníci dosud nezrušili žádnou stávající zakázku.

„Česká ekonomika je na exportu přímo závislá. Poměr hodnoty exportu a HDP je v České republice zhruba 80%. Již před současnou krizí způsobenou pandemií koronaviru se čeští exportéři potýkali s řadou problémů způsobenou obecným zhoršováním podmínek pro obchod ve světě, které zvyšovaly nejistotu exportních firem. Jednalo se o růst protekcionismu a obchodních sporů. Současná opatření proti šíření koronaviru mají hluboký přímý dopad na aktivitu českých exportních firem, které tyto problémy dále umocňují,“ upozorňuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Celosvětová opatření proti šíření nového typu koronaviru už dopadají také na nové zakázky. Přesně 45 procent firem v průzkumu uvedlo, že jim sice nové zakázky ze zahraničí přicházejí, ale je jich méně než před epidemií. Více než 43 % exportérů naopak žádné nové objednávky od zahraničních zákazníků nemá. Firmy se navíc při exportu za současné situace setkávají s řadou dalších problémů.

„Naše vývozce trápí především problémy s logistikou. Export jim značně komplikuje byrokracie, kontroly a dlouhé kolony na hranicích. Některé firmy také například nemůžou dovážet objednané zboží od dodavatelů a potýkají se tak s nedostatkem surovin nebo dílů. Dalším velkým problémem je omezení přeshraničního pohybu osob, firmám kvůli tomu třeba chybí zahraniční specialisté na servis výrobních zařízení,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy.

EXPORTÉŘI A STÁTNÍ POMOC

Průzkum Svazu průmyslu také ukázal, že velká část firem nemá dostatečné informace o státní pomoci při problémech s podnikáním na zahraničních trzích. Například o nástroji ministerstva zahraničních věcí na podporu ekonomických aktivit v zahraničí (PROPEA) nevěděly více než tři čtvrtiny exportérů. Nicméně je třeba dodat, že se jedná o nástroj, který je ve své pilotní fázi omezen pouze na 10 zemí. I tak přes 70 % respondentů uvedlo, že o využití této pomoci uvažuje.

Kromě toho mají vývozci, kteří se potýkají s důsledky pandemie nového typu koronaviru, možnost získat balíček opatření, který pro ně připravila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Průzkum ukázal, že tuto pomoc hodlá využít necelých 12 procent exportérů a přes 43 % vývozců o ní uvažuje. Celkem 45 procent vývozců ale pomoc od EGAP nevyužije. Více než třetina firem pak chce využít bezplatné individuální exportní poradenství, které v 58 zemích od druhé poloviny března nabízí agentura CzechTrade. Téměř čtvrtina exportérů o této možnosti uvažuje.

„Exportérům by po ukončení opatření proti šíření koronaviru pomohla také větší pomoc od státu v oblasti podpory na zahraničních veletrzích a výstavách, například formou rozšíření oficiální účasti nebo v podobě jednorázového finančního příspěvku. Právě účast na zahraničních veletrzích je kvůli pandemii ohrožená a vláda jí bude muset věnovat maximální pozornost,“ doplňuje Lukáš Martin.

Doufáme, že údaje za rok 2019, kdy začaly platit úpravy systému iniciované Svazem, by mohly přinést alespoň částečnou změnu tohoto trendu.

Nepřímá podpora výzkumu a vývoje podniků se v posledních letech postupně zvyšovala až na úroveň 2,59 mld. Kč, jak uvádí nově zveřejněná data Českého statistického úřadu za rok 2018. Dosáhla tak nejvyšší hodnoty od svého zavedení v roce 2005. Za růstem stojí zejména domácí velké podniky. U velkých soukromých zahraničních podniků, které tuto formu podpory nejvíce využívají, se v posledních šesti letech projevuje jistá periodičnost, která se potvrdila v roce 2018 poklesem na 1,6 mld. Kč.

O nastavení podmínek u daňových odpočtů na VaV nejvíce vypovídá počet podniků, které výhodu využívají. Zde bohužel od roku 2015 dochází k poklesu jak u domácích, tak zahraničních firem na nyní celkem uváděných 1 043, což představuje pokles o cca 20 %.

„Doufáme, že v příštím roce se již pomalu projeví opatření, na kterých se Svaz průmyslu a dopravy podílel v rámci práce týmu pod Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Daňové odpočty na VaV pokládáme za důležitý prvek ve státní podpoře konkurenceschopnosti ČR. Také na základě mezinárodního srovnání v nich vidíme velký potenciál,“ uvádí ředitel Sekce Hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek. Potenciál dle Svazu průmyslu nadále zůstává nevyužit. Firmy musí v praxi cítit, že se nejistota při využití tohoto nástroje snižuje.

Celkově využilo v letech 2008 až 2018 tuto daňovou podporu aspoň jednou téměř tři tisíce různých soukromých firem.

Počet podniků, jež uplatnily odečet výdajů na prováděný VaV z daně příjmu PO, se snížil nejvíce v Praze, Jihomoravském a Královehradeckém kraji, kde pokles trvá již třetím rokem. Procentuálně však nejvíce ubylo firem z této statistiky v Ústeckém kraji.

Z odvětvového hlediska v odpočtech na VaV dominuje zpracovatelský průmysl a jeho automobilový průmysl. V roce 2018 však zaznamenaly nárůst ušetřených prostředků podniky v oblasti výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení.

ČSÚ přinesl také mezinárodní srovnání, a to za rok 2017. Některou z možností daňové podpory VaV tehdy mohly využít podniky ve 21 zemích EU Nejvyšší podíl této nepřímé veřejné podpory na financování výdajů na VaV vynaložených v soukromých firmách je ve Francii, kdy byl pětinový. Následuje Itálie a Velká Británie s 19 %. V případě ČR se podpora podílela 5 % na celkových podnikových výdajích na VaV.

Ve vztahu k HDP byl nejvyšší podíl zaznamenán v Belgii (0,30 %). Vysoký byl také ve Francii (0,28 %) a Velké Británii (0,21 %), s odstupem pak následovalo Nizozemsko a Rakousko. ČR se s podílem 0,05 % na našem HDP ocitla na úrovni Maďarska a Španělska.

Celou statistiku naleznete zde.

Připravili jsme pro vás odpovědi na dotazy z reálného provozu firem k programu Antivirus. Níže najdete oblasti, kterých se jednotlivé dotazy týkají. Kliknutím na danou oblast se dostanete ke konkrétním otázkám a odpovědím.

OBLASTI OTÁZEK

OBECNÁ ČÁST

• Maximální částka příspěvku
• Případné krácení příspěvků
• Podmínka trvání pracovního poměru
• Podmínka bezdlužnosti
• Možnost čerpání příspěvku v obou Režimech
• Možnost čerpání Příspěvku v rámci jednoho Režimu
• Zaměstnávání cizinců bez povolení k pobytu
• Vracení příspěvku v případě nesprávně vyplacené náhrady mzdy
• Volba nesprávného Režimu v žádosti o příspěvek

REŽIM A

• Příspěvek v případě vyšší náhrady mzdy za karanténu
• Rozsah působnosti Režimu A v případě uzavření/ omezení provozu
• Karanténa nařízená zahraničním opatřením

REŽIM B

• Významná část zaměstnanců
• Částečná nezaměstnanost
• Částečná nezaměstnanost v kombinaci s dovolenou
• Relevance příjmu z voucherů na služby

DALŠÍ

• Velikonoce – práce ve svátek a kurzarbeit

OTÁZKY A ODPOVĚDI

OBECNÁ ČÁST

Max. částky měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance v rámci Programu Antivirus (29 000 Kč resp. 39 000 Kč) jsou o něco vyšší než publikovaná 60 % resp. 80 % součtu průměrné mzdy za 4.Q 2019 + odvodů, ze kterého mají vycházet. Co platí?
Platí maxima výslovně stanovená v Programu Antivirus, tj. částky 29 000 Kč/39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

1) V rámci Programu Antivirus je možné uplatnit žádost o částečnou kompenzaci náhrad mezd vzniklých od vyhlášení nouzového stavu (12.3.2020, včetně). Bude se měsíční maximum příspěvku 29 000 Kč resp. 39 000 Kč na zaměstnance krátit za březen kvůli platnosti fungování Programu Antivirus až od 12.3.2020?
2) Bude se maximální výše příspěvku poměrně krátit v případě, že náhrada mzdy byla uplatněna jen za část měsíce (např. jen několik dnů?)
3) Bude se příspěvek poměrně krátit v případě, že vyplacená náhrada mzdy činí méně než 100 % průměrného výdělku (např. prostoj, karanténa)?
1) NE, příspěvek za březen nebude z důvodu aplikace Programu Antivirus až od 12.3.2020 nijak krácen, maximální výše příspěvku za březen tedy činí 29 resp. 39 000 Kč.
2) NE, k poměrnému krácení příspěvku nedochází, i když zaměstnavatel žádá o příspěvek jen za několik dnů.
3) NE, příspěvek bude stále činit 60 resp. 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy zvýšené o odvody (pokud se aplikují), max. 29 resp. 39 000 Kč/měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit nárok na příspěvek na náhradu mzdy za březen na pracovníka, kterému skončil pracovní poměr na dobu určitou k 31.3.2020? Bude odpověď jiná, pokud zaměstnanci pracovní poměr skončí např. 5.4.2020? A co když zaměstnanec nečekaně dá výpověď nebo třeba nečekaně zemře?
NE ve všech těchto případech. Příspěvek se poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP. Toto omezení vychází mj. z § 120 ZZam, na základě kterého byl ten program schválen. Podle § 120 odst. 2 ZZam je takový program „souborem opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce“, tj. podpora musí směřovat k udržení daného místa (což u zaniklého pracovního poměru není splněno). POZOR! Výklad byl upřesněn, nárok na příspěvek může uplatnit zaměstnavatel i za zaměstnance, kteří jsou ve výpovědní době, ale výpověď dali sami.
Zpět na Oblasti otázek

Bude nutné k žádostem o příspěvek v rámci Programu Antivirus dokládat bezdlužnost? (§ 118 odst. 3 ZZam).
V Poslanecké sněmovně už je novela zákona o zaměstnanosti (ST 809/0), podle které nebude dočasně splnění této podmínky vyžadováno. Do doby přijetí a nabytí účinnosti novely nebude vyžadováno předložení dokladu o bezdlužnosti (bezdlužnost je podmínkou až pro vyplacení příspěvku).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu A i v Režimu B?
ANO, podle toho, která okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnance nastala (např. zaměstnanci jsou v karanténě – Režim A, a pro jiné zaměstnance zaměstnavatel nemá práci z důvodu výpadku vstupů – Režim B).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu B
ANO, podle toho, jaká okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnavatele v daném provozu na daném pracovišti nastala (např. v jedné provozovně došlo k omezení výroby pro výpadek zahraničních pracovníků a na druhé provozovně např. došlo k přerušení subdodávek pro výrobu, nebo poklesly zakázky a došlo k omezení výroby).
Zpět na Oblasti otázek

Bude v rámci Programu Antivirus platit podmínka neudělení pokuty za nelegální zaměstnávání podle § 5 písm. e) bod 3. ZZam?
ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES.
Zpět na Oblasti otázek

Co když zaměstnavatel nesprávně stanoví překážku v práci a navazující výši náhrady mzdy a bude mu tak vyplacen příspěvek v „nesprávné výši“? Bude muset příspěvek vracet?
NE. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci a dodržování příslušných ustanovení ZP je plně zodpovědný zaměstnavatel (a bude zejména následně kontrolováno ze strany SUIP), nicméně případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrady mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SUIP.
Zpět na Oblasti otázek

Co když uplatní zaměstnavatel žádost o příspěvek v nesprávném Režimu (např. požádá o kompenzaci náhrad mezd v Režimu A – příspěvek ve výši 80 % – z důvodu nařízeného omezení provozu, ale jeho provoz nebyl omezen přímo některým z přijatých usnesení vlády nebo mimořádných opatření, tj. žádost měla být případně podána v Režimu B – příspěvek ve výši 60 %). Bude muset příspěvek nebo jeho část (20 % rozdíl) vracet?
Odpověď ověřujeme, ale domníváme se, že na zařazení nesprávně do Režimu A namísto do Režimu B upozorní zaměstnavatele Úřad práce neprodleně po podání žádosti o příspěvek. Součástí žádosti o příspěvek v Režimu A týkající se nařízeného uzavření/omezení provozu je také uvedení čísla jednacího příslušného krizového opatření (usnesení vlády), resp. mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice, podle kterého byl zaměstnavatel nucen uzavřít provoz či omezit svou činnost. Pokud se bude Úřad práce domnívat, že zaměstnavatel do působnosti uvedeného opatření nespadá, tj. nesplňuje podmínku nařízeného omezení/uzavření provozu v rámci Režimu A, žádost o zařazení do Režimu A nepřijme a zaměstnavatele upozorní.
Zpět na Oblasti otázek

REŽIM A

§ 192 odst. 3 ZP umožňuje zaměstnavateli zvýšit částku jím vyplácené náhrady mzdy v případě karantény nad zákonné minimum 60 % redukovaného vyměřovacího základu. Bude se nahrazovat 80 % i z této zvýšené částky?
ANO, příspěvek bude poskytnut ve výši 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy (u karantény odvody nejsou relevantní), v maximální výši 39 000 Kč.
Zpět na Oblasti otázek

Na co všechno se vztahuje podbod b) v Režimu A? V návětí je uvedena „nemožnost přidělovat práci zaměstnancům v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády ČR…“, ale hned další věta hovoří o tom, že musí jít o situaci, že zaměstnavateli bylo na základě usnesení vlády nebo opatření orgánů ochrany veřejného zdraví přímo nařízeno uzavření či omezení provozu, tj. nejen že museli zavřít v souvislosti s opatřeními.
Dosavadní odpověď MPSV: Jedná se o případy, kdy z rozhodnutí státu (vlády nebo příslušných úřadů) je přímo nařízeno uzavření provozu. Při tom je přihlíženo jak ke krizovým opatřením přijatým usneseními vlády, tak k mimořádným opatřením nařízeným ministerstvem zdravotnictví, tak ale rovněž k mimořádným opatřením nařízeným krajskými hygienickými stanicemi. V těchto opatřeních ale musí být výslovně uvedeno, že se činnost zaměstnavatele zakazuje nebo omezuje. Tedy ne činnost toho kterého konkrétního zaměstnavatele, ale obecně se omezuje/zakazuje činnost. Pokud zavřel zaměstnavatel nepřímo v souvislosti s opatřeními (např. z titulu zákazu shromažďování nebo např. z titulu zákazu překročení hranice) pak do Režimu A zaměstnavatel nespadá. Jeho činnost mu nebyla opatřeními fakticky přímo zakázána. Takovýto zaměstnavatel spadá do režimu B.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel požádat o příspěvek na náhradu mzdy za své zaměstnance pracující v ČR, ale bydlící v zahraničí (Polsko, Slovensko), kterým byla po příjezdu do země nařízena karanténa a zaměstnavatel jim vyplácí náhradu mzdy?
ANO, za karanténu bude respektována i karanténa nařízená příslušným orgánem v zahraničí za předpokladu, že zaměstnavatel postupuje v souladu s českým zákoníkem práce (vyplácí náhradu mzdy podle § 192 ZP zaměstnancům), zároveň je i podmínkou programu, že příspěvek náleží výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou účastni důchodového pojištění a nemocenského pojištění podle českého právního řádu. Toto bude kontrolováno prostřednictvím vazby na ČSSZ (přímou komunikací UP ČR – ČSSZ).
Zpět na Oblasti otázek

REŽIM B

V původně schválené verzi Programu Antivirus bylo za významnou část zaměstnanců považováno min. 30 %. Platí to i nadále?
NE, minimální kvóta 30 % chybějících zaměstnanců již není stanovena. 
Zpět na Oblasti otázek

Musí v případě překážky podle § 209 ZP (částečná nezaměstnanost) zaměstnavatel přidělovat zaměstnancům alespoň nějakou práci?
ANO. V rámci tzv. částečné nezaměstnanosti je nutné přidělovat aspoň nějakou práci všem. Pokud někdo nepracuje vůbec, není v režimu částečné nezaměstnanosti.
Zpět na Oblasti otázek

Pokud zaměstnavatel řešil svoje provozní problémy v důsledku COVID-19 zčásti tím, že zaměstnancům určil nebo v dohodě s nimi „umožnil“ čerpání dovolené, a teprve pak pracovněprávní důsledky COVID-19 řešil přes částečnou nezaměstnanost ve smyslu § 209 ZP po celou zbývající pracovní dobu zaměstnance, bude to z hlediska kompenzací v Režimu B v pořádku?
Odpověď ověřujeme, nicméně podle našeho názoru ANO. Doba dovolené se považuje za výkon práce (§ 348 ZP), takže lze říci, že po část měsíce zaměstnavatel pro zaměstnance práci měl.
Zpět na Oblasti otázek

Má příjem v rámci záchranných on-line kampaní (zákazníci kupují vouchery na budoucí služby aktuálně uzavřených restaurací, kadeřnictví apod.) vliv na možnost požádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus?
NE. Příjem z prodeje takových voucherů nemá podle našeho názoru žádný vliv na možnost žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus, protože ten je určen ke kompenzaci vyplacených náhrad mezd zaměstnanců. Zaměstnavatel sice má z prodaných voucherů příjem už nyní, ale tento příjem nemá nic společného s tím, zda aktuálně zaměstnavatel provozuje nebo neprovozuje činnost (voucher si vyberou zákazníci až po zrušení aktuálních omezení provozu).
Zpět na Oblasti otázek

DALŠÍ

Na co má nárok zaměstnanec v případě práce o Velikonocích (pátek/pondělí), jestliže je firma „v kurzarbeitu“ z důvodu nedostatku zakázek?
Pokud zaměstnanec ve sváteční den bude pracovat, náleží mu bez ohledu na kurzarbeit mzda v plné výši + placené náhradní volno (nebo příplatek min. ve výši průměrného výdělku, dohodne-li se tak se zaměstnavatelem) a za tento den nelze žádat o žádný příspěvek na náhradu mzdy v rámci Programu Antivirus. Pokud zaměstnanec měl ve svátek rozvrženou směnu (v rámci kurzarbeitu), ale nepracoval, bude mít případně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu v důsledku svátku mzda ušla (§ 115 odst. 3 ZP), ale toto jde mimo Program Antivirus (není to náhrada mzdy z důvodů uvedených v Hlavě III zákoníku práce – Režim B ani žádný z důvodů v Režimu A). Tzn. že pouze zaměstnanci v kurzarbeitu (nastaveného na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu), kteří neměli rozvrženou směnu a tedy byli na překážce v práci v rámci kurzarbeitu, mají nárok na náhradu mzdy podle § 209 odst. 2 ZP a na tyto náhrady mezd lze příspěvek žádat.
Zpět na Oblasti otázek

Svaz průmyslu a dopravy varuje před snahou Evropské komise držet se původního harmonogramu Zelené dohody pro Evropu. Viceprezident Evropské komise Frans Timmermans prohlásil, že Komise pracuje na klimatickém zákonu a doprovodných dokumentech podle původního plánu, který nehodlá měnit. Svaz průmyslu sice podporuje postupnou cestu ke klimatické neutralitě, ale upozorňuje, že současná situace neumožňuje plné zapojení všech zúčastněných stran v projednávání předpisů spadající pod Zelenou dohodu pro Evropu, jak předpokládá ambiciózní harmonogram Evropské komise.

Svaz průmyslu a dopravy už dříve upozornil, že diskuze musí být důkladná a vedená s vědomím všech souvislostí. Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby se harmonogram projednávání předpisů a strategií včetně harmonogramu veřejných konzultací odložil aspoň o 6 měsíců do doby, kdy se situace v Evropské unii v souvislosti s pandemií COVID-19 stabilizuje. V současné době je nutné řešit bezprostřední zdravotní, ale i ekonomické následky pandemie. Všichni pracovníci napříč sektory jsou zaměstnáni naprosto klíčovým úkolem – minimalizovat škody na zdraví a ekonomice České republiky, udržet zaměstnanost a připravit se na budoucí ekonomické problémy.

„V současné době je třeba ochránit zdraví obyvatel a minimalizovat ekonomické problémy, které krize přinese. Evropská komise by neměla být v izolaci od reálného světa a zneužívat současné situace u zásadní legislativy. Transformace ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě bude nyní ještě náročnější  a dražší pro veřejné rozpočty i pro firmy,“ upozorňuje ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Evropská komise sama odhadovala dodatečné náklady jen na dosažení stávajících klimaticko-energetických cílů do roku 2030 na 260 miliard eur ročně. „Firmy i celé ekonomiky se nyní musí plně orientovat na minimalizaci škod v ekonomice a na restart ekonomiky po koronavirové krizi, pro který bude nezbytné zajistit dostatek finančních prostředků na investice. Společně s těmito požadavky je odložení projednávání European Green Deal o 6 měsíců racionálním a naprosto oprávněným požadavkem,“ dodává ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Přečtětě si Stanovisko SP ČR k návrhu klimatického zákona.

Už více než měsíc ovlivňuje průmyslovou výrobu v České republice krize kvůli šíření nového typu koronaviru. Firmy se s nastalou mimořádnou situací vypořádávají různě. Desetina jich musela zcela uzavřít výrobu, téměř třetina podniků hlásí snížení výroby o více než 20 %. Velká část firem ale zatím nechce propouštět zaměstnance a čeká na rozjezd kurzarbeitu. 72 procent podniků zároveň nepovažuje vládou dosud přijatá opatření proti zmírnění ekonomických dopadů krize za dostatečná. Vyplývá to z bleskového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se ve dnech 2. a 3. dubna 2020 zúčastnilo 148 průmyslových podniků.

I přes mimořádně složitou ekonomickou situaci firmy zatím zaměstnance propouštět nechtějí. Téměř polovina podniků nepropouští a ani to neplánuje, víc než třetina firem v průzkumu uvedla, že čeká na podmínky a rozjezd kurzarbeitu, který začal fungovat v pondělí.

„Přestože firmám klesají zakázky, tak nepropouštějí. Vědí, že po krizi by dokázaly lidi jen těžko znovu získat. Měly by problém znovu najít především kvalifikované zaměstnance. Tahle situace ale nevydrží dlouho, protože firmám chybí zakázky a kvůli tomu budou mít problémy třeba se mzdami. To, co už vláda schválila a rozjíždí proto musí fungovat tak, aby se k firmám finanční pomoc opravdu dostala v řádu dnů,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

V pondělí začal fungovat program Antivirus, k jehož zavedení Svaz průmyslu vládu dlouhodobě vyzýval. Využít kurzarbeit, tedy kompenzace mzdových nákladů pomocí programu Antivirus, plánuje 76 % průmyslových podniků.

„Průzkum potvrzuje, že jsme za kurzarbeit jako nástroj pomoci firmám ve Svazu průmyslu bojovali správně. Firmy o něj mají zájem. Je proto důležité, aby ho mohly využívat alespoň po dobu 6 měsíců, jinak pro ně nebude mít ten správný význam. Zároveň požadujeme, aby vláda program rozšířila i pro nepřetržité provozy, které nelze odstavit, i když mají pokles poptávky,“ upozorňuje prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Firmy už se také potýkají se zhoršující se platební morálkou. Třetina podniků v šetření uvedla, že jim odběratelé začínají platit po lhůtách splatnosti. Kvůli špatné platební morálce tak hrozí více než čtvrtině firem v příštích dvou měsících druhotná platební neschopnost. 43 % firem v šetření také uvedlo, že očekává meziroční pokles zakázek za duben a květen o více než 20 procent.

„Pozitivní ovšem je, že banky své chování vůči firmám zatím nepřitvrzují. Přes tři čtvrtiny firem změnu v chování bank nezaznamenaly, 15 % podniků dokonce hlásí vstřícné chování bank. Finanční správa firmy také zbytečně nezatěžuje,“ doplňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru musela skoro třetina tuzemských firem snížit výrobu o více než 20 procent, desetina pak musela své provozy uzavřít úplně. Přes čtvrtinu průmyslových podniků ale výrobu zatím neomezuje a ani to neplánuje.

Průmyslová produkce sice mírně klesala již před koronavirovou krizí, ale původní očekávání nepočítala s výraznějším zvratem. Nyní je ale jasné, že poklesy průmyslové produkce budou citelnější a odrazí se i v dalších sférách ekonomiky jako je investiční aktivita.

Podle předpokladů průmyslová produkce v únoru pokračovala v mírném poklesu, který v rámci meziročních očištěných dat můžeme pozorovat již od června 2019. V únoru 2020, tehdy ještě bez přítomnosti koronavirové krize, která se projevila až od poloviny března, došlo k meziročnímu poklesu průmyslové produkce o 0,9 %, meziměsíčně průmysl klesl o 0,3 %.

„Přestože průmyslové tržby v únoru mírně rostly, hodnota tuzemských i nových zakázek klesla, což jsme pozorovali i v předchozích měsících a ilustrovalo to postupně se snižující tempo růstu ekonomiky České republiky. Únor byl ještě ve znamení stále pozitivních výsledků zahraničního obchodu, kdy po očištění vývoz mírně rostl a dovoz stagnoval. Restrikce posledních týdnů, které dopadly na ekonomiku, se projeví zčásti až v březnových datech a plně až ve výsledcích za duben,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Podle našich předpokladů můžeme za březen očekávat minimálně meziroční propad produkce o 10-20 %. V tuto chvíli se odhady dělají velmi špatně, navíc řada efektů se teprve projeví v dalších měsících a v dubnu bude pokles produkce pokračovat. Situace se však mění poměrně rychle a jakékoliv predikce jsou spíše o možných směrech, nežli o přesných číslech,“ říká Bohuslav Čížek.

„Důležité proto bude, jak dlouho bude současná mimořádná situace trvat, jaká omezení budou přetrvávat a jak se budou vyvíjet ostatní světové ekonomiky. To vše se projeví na trhu práce, v investiční aktivitě a v celkové kondici ekonomiky. Logicky na nás jako otevřenou ekonomiku dopadne krizová situace našich obchodních partnerů,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.