V reakci na plán USA uvalit cla na EU zboží v hodbnotě 11 mld. USD, zvažuje EU odvetné opatření. Snahou je však co nejméně poškodit evropské dovozce. Věnujte pozornost této konzultaci a sdělte svůj názor.

Důvod sporu:
Do transatlantických obchodní vztahů vneslo minulý měsíc nové napětí jednostranné oznámení záměru USA uvalit „kompenzační“ cla na vybrané dovozy z EU v reakci na rozhodnutí WTO ve sporu o dotace pro výrobce letadel Airbus. Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci o předběžném seznamu výrobků z USA, vůči kterým může podniknout naopak vlastní kompenzační protiopatření v kontextu sporu o americké subvence konkurenčního Boeingu.

Jedná se zejména o tyto produkty – jste-li jejich dovozci a uživatelé, věnujte konzultaci zvýšenou pozornost:
• HS kód 88024000; Letouny,
• HS kódy 84295191 a 84295199; Lopatové nakladače,
• HS kód 88021100; Vrtulníky,
• HS kód 87019310; Traktory.
• HS kód 39019080; Polymery ethylenu,
• HS kód 39014000; Ethylen-alfa-olefinové kopolymery,
• HS kód 39206290; Desky a fólie z polyethylentereftalátu,
• HS kód 35040090; Peptony.
• HS 15162096; Oleje z podzemnice olejné,bavlník.semen,sója bobů nebo sluneč.semen, o
• HS 03047500; Filé z tresky pestré (Theragra chalcogramma),zmrazené
• HS 20081913; Pražené mandle a pistácie, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti >
• HS 8062090; Vinné hrozny, sušené (kromě korintek a sultánek)
• HS 20081993; Pražené mandle a pistácie, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti <=
• HS 20081196; Arašídy (burské oříšky), pražené, v bezprostředním obalu o čisté hmotn
Detaily o sporu a další informace najdete na webu MPO zde.

Co můžete udělat na podporu zájmů svých firem:
Evropská komise již zahájila veřejnou konzultaci o předběžném seznamu výrobků z USA, vůči kterým může podniknout vlastní kompenzační protiopatření v kontextu sporu o americké subvence Boeingu. Komise vyzývá jednotlivé podnikatelské subjekty na území členských států EU, aby do 31. května 2019 (12:00 CET) zaslaly vyplněný přiložený formulář na e-mailovou adresu:
TRADE-REG-654-2014-INFOGATHERING@ec.europa.eu.

Prosíme zašlete kopii informace také na MPO:
Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž uvítá informace ze strany českých subjektů, pokud se budou do konzultace aktivně zapojovat. I pro případné nejasnosti je možno kontaktovat oddělení Amerik na macek@mpo.cz nebo bartonova@mpo.cz.

Cílem veřejné konzultace je získat zpětnou vazbu od zúčastněných stran, které mohou být plánovanými opatřeními dotčeny. Předběžný seznam zahrnuje celou řadu položek, od letadel po chemikálie a zemědělsko-potravinářské výrobky, které celkově představují přibližně 20 miliard USD vývozu USA do EU. Přesnou úroveň protiopatření však stanoví až rozhodčí přidělený WTO. 

Využijte možnosti a svého práva sdělit své zájmy a možná rizika k protiopatření Evropské komise. 
Jménem Svazu průmyslu a dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu děkujeme za spolupráci a za váš čas. 

Digitální přerod firmy začíná u kvalitního poznání firemních procesů a jejich osekání o zbytečné činnosti a vyladění na co nejplynulejší chod.

Po čtyřech letech obecných diskusí nyní nastupuje druhá vlna Průmysl 4.0. Praktická vlna, kdy si firmy už zkoušejí konkrétní aplikace a investují do své digitální proměny. „České podniky si konečně začínají uvědomovat nutnost své digitální transformace, a to nejen kvůli plnohodnotnému začlenění do hodnototvorného řetězce, ale i podstatnému zefektivnění veškerých vnitropodnikových procesů,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Cesta od prvních úvah o přechodu na koncept Průmysl 4.0 ke konkrétním krokům a investicím může zabrat téměř rok. A to i u firem, jako je německý koncern Siemens, který na digitalizaci průmyslu postavil část svého byznysu. „Když jsme vstupovali do první fáze digitální transformace našeho závodu v Erlangenu, jen sedm měsíců nám trvala interní diskuse, co vše to pro nás bude znamenat. Teprve pak jsme se začali strategicky zabývat tím, kde digitální proměna vytváří hodnotu pro nás a kde pro zákazníky. Dnes pracujeme běžně nejen s digitálními dvojčaty,“ popisuje německou zkušenost Wolfgang Heuring, výkonný ředitel divize řízení pohybu Siemens.

České firmy nyní musí především poznat svou digitální zralost. „To znamená, jak firma získává data, jak je zpracovává a jakým způsobem tato data používá pro tvorbu informací relevantních pro zaměstnance, obchodní partnery nebo koncové uživatele vyráběných produktů. Firmy si musí ujasnit, jestli mají nejen digitálně gramotné tvůrce dat, ale také jejich digitálně gramotné konzumenty,“ dodává Jiří Holoubek.

Samotná digitální transformace úzce souvisí s konceptem štíhlé výroby. Ta spočívá v odbourávání zbytečných procesů, odstraňování úzkých míst ve výrobě, likvidace prostojů a plýtvání materiálem, aby výroba běžela co nejplynuleji. Bez předchozí optimalizace výrobních procesů nemá příliš smysl je podle expertů digitalizovat. Zároveň ale prostředky Průmyslu 4.0, jako je sběr a následné zpracování dat z výrobních strojů a linek a jejich simulace v digitálních modelech, pomůžou firmě štíhlou výrobu ještě zlepšit.

Od poznání a popisu firemních procesů je ale třeba začít. „České firmy mají právě v oblasti procesů a lidí, kteří o těchto procesech rozhodují, největší rezervy,“ tvrdí Holoubek. Vidět je to například při pořizování robotů. Ty jsou stále cenově dostupnější. Například malé roboty určené pro manipulaci jsou ve srovnání s velkými průmyslovými roboty zhruba pětkrát až desetkrát levnější. „Velmi často ale firmám, které se o investice do robotů zajímají, uniká, jak robota optimálně včlenit do stávajícího technologického vybavení a do vnitrofiremních procesů, aby přinesly očekávané výsledky,“ dodává Holoubek.Typickým příkladem jsou systémy pro prediktivní údržbu. Z terabytů dat, které popisují chod strojů, algoritmy na bázi umělé inteligence dokážou vyčíst, kdy se klíčové součástky mohou pokazit a včas upozorní na nutnost jejich výměny. Výroba se pak nezastaví kvůli poruše. Podobné je to i s dynamickým přestavováním výrobních linek, které firmě dovolí na jednom zařízení vyrábět více druhů a variant výrobků.

Článek vyšel v časopisu Spektrum. Celé číslo čtěte zde.

Dlouho připravovaný neformální summit lídrů EU-27 o budoucnosti Evropy a nové strategické agendě, se uskuteční symbolicky 9. května 2019 v Sibiu v garanci rumunského předsednictví v EU. Podle původního plánu měl summit ukončit proces reflexe o budoucnosti Evropské unie. Vzhledem k neukončené otázce brexitu bude summit spíše konsolidační než revoluční.

Proces reflexe zahájený na Radě EU v roce 2016 vyústil v tzv. Bratislavskou deklaraci o společném závazku k užší spolupráci v oblasti migrace a vnější hranice, vnitřní bezpečnosti, vnějších vztahů a obrany. V březnu 2017 zveřejnila EK Bílou knihu o budoucnosti Evropy, ve které EK popsala výzvy a globální změny ovlivňující postavení Evropy ve světě a navrhla možné scénáře jejího dalšího vývoje do roku 2025. Dalším impulsem pro diskusi o budoucnosti EU byly oslavy 60. výročí podpisu zakládajících Smluv a Římská deklarace představitelů 27 ČS EU a institucí EU o budoucím směřování Unie.

POSELSTVÍ BYZNYSU PRO EU SUMMIT V SIBIU „ EVROPA S PŘÍLEŽITOSTMI PRO VŠECHNY“

Stejně jako členské státy a instituce EU mobilizuje i evropský byznys, analyzuje dosažené úspěchy i neúspěchy současné Komise, identifikuje své priority a formuluje své požadavky na budoucí politiky nové evropské politické garnitury. V centru je prosperita, posílení vnitřního trhu včetně digitálního trhu, globální konkurenceschopnost a to vše v kontextu udržitelné, stabilní, bezpečné Evropy.

Byznys sehrává a bude i nadále sehrávat v budoucí Evropě úlohu investora, inovátora, tvůrce hodnot pracovních příležitostí. Pokud hovoříme o rozvoji nových technologií, o tom nejlepším využití digitalizace a dat, vytvoření cesty k nízkoúhlíkové společnosti a společnosti účinně využívající zdroje, musí být byznys nezbytně součástí těchto řešení. A nejde tu jen o naplnění těchto společenských cílů, ale i o převzetí vedení v těchto oblastech. To je i obsahem dopisu, který BusinessEurope adresoval Donaldu Tuskovi, předsedovi Evropské Rady.

Svaz průmyslu a dopravy ČR celý proces reflexe sledoval a ve svých stanoviscích definoval své priority a podpořil kombinaci scénáře „dělat méně, zato efektivněji“ a „dělat mnohem více společně ve vybraných oblastech“. Stabilní, bezpečná a předvídatelná Evropa je v zájmu byznysu, podniků i jejich zaměstnanců.

Jednotný trh musí zůstat i nadále motorem Evropské unie, který našim firmám pomáhá růst a vytvářet pracovní míst. Evropská Unie se měla do budoucna soustředit na lepší a efektivnější implementaci stávající legislativy a nepřijímat nové legislativní akty, které budou vytvářet překážky byznysu. Platforma REFIT P a hodnocení dopadů musí I nadále přispívat k tomu, aby byla legislativa příznivá pro byznys I občany. Nové iniciativy by neměly zasahovat do svobody podnikání a ohrožovat suverenitu členských států. Naopak by se měly zaměřit na oblasti, které souvisí s technologickým vývojem a potřebou reagovat na nové výzvy. Vnitřní trh je třeba vnímat i optikou vnější dimenze. Společná obchodní politika je silným faktorem růstu a otevírá evropským podnikům dveře na vzdálenější trhy a zajišťuje obchodní a mnohdy i investiční podmínky, které by Česká republika sama nemohla zajistit.

Vladimíra Drbalová

• Stanoviska SP ČR
• Dopis BusinessEurope
• Europe with opportunities for all – A business ambition for 2030
• Stanovisko EHSV k summitu v Sibiu

„Bez dotací z EU by dodnes na některých regionálních nádražích lidé vystupovali na peron ze starých panelů, nebo europalet,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Co pro Českou republiku a pro vás znamená členství v EU? Co naše členství v EU znamená pro ČR obecně? Co pro lidi? Co pro vás?

Pro Českou republiku jako celek znamená EU zakotvení v prostoru, kde sdílíme stejné, či velmi podobné hodnoty a kde platí vláda práva. Díky úzké spolupráci a výměně informací je posílena i naše bezpečnost. Zásadní z pohledu byznysu je samozřejmě ekonomický přínos. Zdaleka nemyslím jen dotace z fondů. Ano, od vstupu v roce 2014 k nám přiteklo více než 1,8 bilionu Kč, po odečtení našich plateb do EU je to tedy nějakých 740 miliard Kč čistého na rozvoj naší země. To je asi polovina jednoho státního rozpočtu ČR, a to není zrovna málo. Ale co je hlavní, otevřel se nám obrovský vnitřní trh, na kterém i přes nedostatky obchodujeme skoro jako doma. To je něco naprosto zásadního pro naši prosperitu, co nelze replikovat žádnými smlouvami a o čem se právě na vlastní kůži bolestivě přesvědčuje Velká Británie.

A co naše členství v EU přináší konkrétním lidem?

To nelze jen tak oddělit, ale budu konkrétní. Z těch peněz z EU šla přibližně třetina na dopravní infrastrukturu, pak na zemědělství 225 mld. na přímé dotace a 115 mld. na rozvoj venkova, dále životní prostředí, turistický ruch a velmi významně také přímo podpořily rozvoj firem – nové lepší stroje, vybavení a technologie. Jen se podívejte kolem, na čem všem vidíte modrou vlajku a nápis „Podpořeno z EU fondu…“. Díky tomu třeba v Ostravě jezdí nová ekologická vozidla MHD, lístek platíte bezkontaktní kartou, dýcháte čistší vzduch díky autobusům na plyn nebo elektřinu a firmy produkují nižší exhalace díky špičkovým technologiím. Bez dotací z EU by dodnes na některých regionálních nádražích lidé vystupovali na peron ze starých panelů, nebo europalet. Občané mají vyšší mzdy díky tomu, že firmám rychleji narostla konkurenceschopnost a prodávají na velkém evropském trhu. Na mnoha místech jsou kvalitnější pracovní místa v zemědělství, turismu a snazší dopravní dostupnost. To vše by bez EU nebylo vůbec, nebo mnohem pomaleji. Ale není to jen o platech doma. EU nám všem také dala možnost volně cestovat a získávat pracovní zkušenosti a vzdělání po celé Evropě. Můžete si mnohem snáze v zahraničí založit firmu, nebo se tam usadit. V neposlední řadě EU pomáhá otevřít ČR odborníkům z ostatních členských států, a to nás obohacuje.

Jsou nějaká odvětví, která se díky EU v ČR zásadně proměnila?

Velmi zásadně se proměnila třeba doprava ale i další služby jako turistický ruch, nabídka vzdělávání, nebo telekomunikace a mnohé další. Zásadně se proměnil i průmysl, díky podpoře z EU jsme rychleji zavedli řadu inovací, které by nám jinak byly dostupné mnohem později. Otevření ekonomiky přivedlo konkurenci, což zvýšilo kvalitu služeb, jejich nabídku, větší výběr dodavatelů. Je to velmi radikální proměna. Kamiony se zbožím, ani autobusy s turisty nestojí na hranicích a firmy ani občané neplatí clo. Můj dodavatel může být z celé Evropy, stejně jako můj odběratel a prakticky řeším jen vzdálenost. Běžný občan si prostě dojede na nákup do Rakouska, protože to má blíž, než do okresního města a ani nepozná, že přejel hranice. Jen v poslední době třeba zrušení roamingových poplatků v EU, to je přece velká a pozitivní změna pro každého.

Chcete vyzvednout něco, co se díky EU povedlo?

Povedlo se zmodernizovat mnoho prvků infrastruktury, nejen dopravní, ale třeba i vodohospodářské a další. Povedlo se významně zvýšit hospodářský růst, u nás velmi vázaný na exportní výkonost. V roce 2003 činil náš export do zemí EU25 asi 37 miliard EUR, v roce 2007 už to byl dvojnásobek! Samozřejmě je tu synergie toho, že do EU vstoupily také okolní země jako Polsko či Slovensko. Ale v tom je právě to kouzlo integrace a velkého otevřeného trhu. V roce 2018 už byla hodnota exportu do stejné skupiny zemí znovu téměř dvojnásobná proti roku 2007, a to nepočítáme s Rumunskem a Bulharskem. Mám rád čísla a v tomto mluví jasně.

Je něco, co byste EU naopak vytkl?

EU není dokonalá, jako žádný lidský výtvor. Mnoho regulací je skutečně přehnaných, velký problém je třeba otázka vysílání pracovníků a jeho aplikace na řidiče. Tam to jde někdy za hranu zdravého rozumu. Ale EU tvoří jednotlivé státy a problémy na vnitřním trhu často pramení z jejich skryté snahy chránit si domácí píseček. Bohužel však velká většina toho, co se nepovedlo, byla způsobena domácími vlivy. Zmínil jsem velké sumy peněz, které přitekly. Ovšem otázka je, jak byly využity? Od vstupu do EU bylo v ČR uvedeno do provozu 450 km dálnic, a to včetně započtení opravených částí D1, což nepovažuji za výstavbu nové dálnice. V Polsku to je téměř čtyřnásobek. Kvůli špatnému plánování, korupci, chybně určeným prioritám a přílišné byrokracii jsme prostě řadu těch výhod nevyužili na plno. Soustředíme se mnohdy spíše na čerpání, ale ne na jeho reálný efekt.

Paradoxně kvůli těm pochybením a kriminálním činům na naší straně pak roste kontrola, a tím se ta byrokracie ještě zvýší. Nakonec se ukazuje, že Česko je mnohdy tzv. bruselštější než Brusel. Když se například podíváte do Španělska, Irska, nebo Polska, uvidíte ten rozdíl ve využití peněz z EU na první pohled. Nepovedlo se nám také dostatečně zmenšit regionální rozdíly uvnitř naší země. Naopak se nůžky rozevřely. Například Praha poskočila z 164 % na 183 % průměru EU v kupní síle, ale některé chudé regiony stagnují. Na severozápadě ČR na nějakých 63 %. Ale to hlavní, co se nepovedlo, je zlepšit vnímání Evropské unie u občanů. Ruku v ruce to má vliv na kvalitu zastupování našich zájmů v EU a náš vliv v ní. Lidé se o to moc nezajímají, účast v minulých Evropských volbách byla 18 %, nižší jen na Slovensku. Tam byla 13. Hlavně centrální politici mají tendenci připsat si všechny úspěchy, selhání pak hodí na EU a zlý Brusel. To je krátkozraké a nebezpečné. Blížící se volby do Evropského parlamentu jsou šancí něco s tím udělat a neměli bychom ji promarnit. Chceme kvalitnější legislativu? Pak musíme mít kvalitnější parlament.

Letošní změny v daňových odpočtech na výzkum a vývoj by měly přinést firmám více jistoty. Teď je třeba, aby novinky jednotně interpretovaly firmy, daňoví poradci, ministerstvo financí a finanční správa. Také o tom bude konference ke změnám v daňových odpočtech na výzkum a vývoj a k Inovační strategii ČR 2019-2030, kterou pořádá Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve spolupráci s Moravskoslezským krajem. Akce se uskuteční dne 22. května 2019 v Landek Parku Ostrava.

Na akci jsou srdečně zváni odborníci z podnikové sféry, daňové oblasti či státní správy. Od 10:00 do 16:30 vystoupí zástupci RVVI, ministerstva financí, generálního finančního ředitelství, Svazu průmyslu a dopravy ČR a další.

Podrobnosti ke konferenci naleznete zde.

Registrovat se můžete na e-mailu: rvv@vlada.cz, kam zároveň můžete zasílat své dotazy do diskuse.

V červnu se uskuteční další konference na toto téma v Brně a Praze.

Svaz průmyslu a dopravy považuje daňové odpočty na VaV za důležitý nástroj podpory konkurenceschopnosti firem v ČR a snaží se jej pro podnikatele opětovně zatraktivnit. Proto se podílí jak na systémových změnách, tak na osvětových aktivitách.

Změny systému daňových odpočtů na VaV byly nedávno schváleny zákonem č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony se základní účinností od 1. dubna 2019. Odůvodnění změn naleznete v materiálu MF zejména na str. 18-22 a 34 zveřejněného na webu zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se nebrání diskusi nad přenastavením současného systému zdanění. S ohledem na složitost daňové a technologické problematiky nesmí ale vláda nastavením digitální daně způsobit škody, které ovlivní růst naší ekonomiky. Z pohledu firem je ideální hledat jednotné celosvětové řešení, které bude dobře připravené, proto se Svaz průmyslu účastní i diskusí v rámci OECD.

O různých formách zdanění digitální reklamy se diskutovalo již v minulosti. To byla i podstata návrhu užšího evropského řešení ze začátku tohoto roku, který ale nebyl schválen. Ministerstvo financí nyní deklaruje tzv. širší návrh, který počítá i se zdaněním prodeje shromážděných dat o uživatelích digitálních rozhraní a využívání mnohostranných rozhraní. Nepostihuje tedy pouze reklamu.

„Pro digitální sféru bude klíčové nastavení jednotlivých parametrů. Digitální daň nesmí ohrozit rozvoj této oblasti ekonomiky v ČR do budoucna. Většina firem daně řádně odvádí dle platných právních předpisů. Ministerstvo financí bude muset dobře vyřešit spoustu daňových a technických komplikací,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stávající návrh Ministerstva financí je zatím zveřejněn bez zásadních detailů. Sazba 7 % je však vyšší, než Svaz průmyslu očekával. V minulosti se v rámci evropského řešení diskutovalo spíše o 3% nebo 5% sazbách. Nevíme, jak návrh 7% sazby vznikl. Ve srovnání s evropskými zeměmi je to vyšší sazba. Svaz průmyslu proto očekává, že Ministerstvo financí zveřejní doprovodnou analýzu.

„Jednáme s Ministerstvem financí a věříme, že jeho záměrem není postihnout využití a rozvoj technologií v průmyslu a že tyto parametry návrhu ministerstvo zohlední. Doufáme, že nikdo nechce danit něco jen proto, že je to „digitální“, protože právě digitalizace nám může pomoci k vyšší přidané hodnotě,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Dnes už se prostřednictvím digitálních technologií řeší téměř vše od obchodování a eCommerce, hledání kapacit, sdílení informací. Firmy i občané využívají cloudová řešení, umělou inteligenci atd.

Pro více informací si můžete přečíst podrobný článek k této problematice zde.

Svaz průmyslu připravil přehled základních priorit a požadavků, jejichž naplnění na evropské úrovni je klíčové pro rozvoj české ekonomiky a firem. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu apeluje na kandidáty a budoucí europoslance, aby při své práci nezapomínali na zájmy České republiky, jejích obyvatel a českých firem. Devět oblastí, kde český průmysl očekává kvalitní evropskou legislativu či podporu EU pokrývá širokou škálu od energetiky až po ochranu spotřebitele. Svaz také identifikoval tzv. České sedmero pro ekonomický úspěch našeho průmyslu v EU. Svaz průmyslu bojuje za kvalitní podnikatelské prostředí nejen v ČR, ale díky svému členství v evropské byznysové konfederaci BusinessEurope také v EU.

V příštích letech budou muset české firmy pokračovat v investicích do nových výrob a obchodních modelů s vysokou přidanou hodnotou, které jim umožní účtovat si za své produkty a služby vyšší ceny. Jen tak budou moci vyhovět požadavkům zaměstnanců na rychlejší růst mezd, a podílet se tak na růstu blahobytu v České republice.

„Evropská unie může českému průmyslu v této transformaci významně pomoci. Základním předpokladem je odbourávání existujících bariér na vnitřním trhu. K tomu patří i zajištění volného pohybu služeb, které se stávají nedílnou součástí dodávek strojů, zařízení nebo software a jsou nositelem vyšší přidané hodnoty. Samozřejmostí se musí stát pátá svoboda, tedy volný tok dat, na nichž je moderní ekonomika životně závislá,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Regulace, která přichází z Evropy a na jejíž tvorbě se podílejí také čeští europoslanci a zástupci české vlády, významně ovlivňuje tuzemský byznys. „Proto je třeba při tvorbě nových pravidel pečlivě zvažovat, jaký dopad budou mít na firmy, a jestli není nová regulace zbytečná. Příkladem může být energetika, která dostala v uplynulých letech zcela novou sadu pravidel. Totéž platí o autoprůmyslu, který kvůli evropským klimatickým cílům čeká obrovská technologická změna a s ní související investice,“ uvádí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu se zapojil do kampaně evropské konfederace BusinessEurope, která vyzývá k aktivní účasti voličů v květnových evropských volbách. Podnikatelé a manažeři si důležitost Evropského parlamentu uvědomují. V minulých volbách v roce 2014 jich přišlo volit 53 procent. „BusinessEurope spolu se svými členy, národními podnikatelskými asociacemi z 35 zemí, povzbuzuje podnikatelskou komunitu a všechny občany, aby šli volit, protože tyto volby do Evropského parlamentu jsou klíčové pro budoucnost Evropy. Euroskepticismus, který lze v Evropě pozorovat, je výrazem řady obav. Tyto obavy využívají populisté, kteří navrhují příliš zjednodušená řešení, která ale v praxi nefungují. Podnikatelská komunita musí jasně říct, že pro nás je EU řešení a nikoliv problém. Náš společný blahobyt závisí na dobrém fungování EU,“ vysvětluje Pierre Gattaz, prezident BusinessEurope.

ČESKÉ SEDMERO PRO ÚSPĚCH V EU

„Přínosy evropské integrace jsou z pohledu byznysu nesporné. Musíme se ale sami starat a pracovat na tom, abychom z členství v EU získávali maximum a aby nám EU umožňovala zvyšovat konkurenceschopnost a zajišťovala podmínky pro rozvoj lidí a podnikání,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu proto definoval České sedmero pro ekonomický úspěch našeho průmyslu v EU. Průmysl v České republice bude prosperovat a přispívat ke zvyšování životní úrovně, jen když:

1. bude mít férové podmínky na vnitřním trhu EU,
2. bude fungovat volný pohyb služeb bez uměle vytvářených národních bariér,
3. nebude zatěžovaný novou a administrativně náročnou regulací, místo toho, aby se důsledně vymáhalo plnění existujících pravidel,
4. EU nebude nadměrnou regulací brzdit rozvoj nových odvětví, především v digitální ekonomice,
5. bude moci efektivně využívat nástroje pro podporu výzkumu, vývoje a inovací,
6. EU bude ctít rozdíly v historických, přírodních a technologických podmínkách mezi jednotlivými členskými zeměmi,
7. bude mít férové postavení vůči konkurentům z USA, Číny a dalších zemí mimo EU a volný přístup na trhy třetích zemí.

Svaz také zveřejnil devět prioritních oblastí českého průmyslu, kterým by měl nový Evropský parlament věnovat pozornost. Svůj policy paper zaslal elektronicky lídrům kandidátek i stávajícím europoslancům. Po volbách Svaz povede delegaci podnikatelů do Štrasburku, kde české europoslance s prioritami seznámí osobně prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope od roku 1993. Toto členství je nejpřímější a nejefektivnější cestou, jak už v zárodku ovlivňovat tvorbu iniciativ, politik a legislativních i nelegislativních opatření Evropské komise. Přímo v Bruselu má Svaz průmyslu své stálé zastoupení.

BusinessEurope je největší a nejsilnější podnikatelskou lobby vůči evropským institucím a hlavním zástupcem zaměstnavatelů v evropském sociálním dialogu. Sdružuje čtyřicet národních průmyslových svazů a asociací z 35 evropských zemí. Zastupuje 20 milionů firem v Evropě. Reprezentuje evropské podnikatelské zájmy také na mezinárodní scéně s cílem, aby si Evropa zachovala globální konkurenceschopnost.

Hlavní priority Svazu průmyslu pro EU najdete zde. 

Dnešní globalizovaný mezinárodní obchod je vystaven řadě tlaků. Čelíme protekcionizmu, rostoucí nejistotě a snahám některých aktérů zpochybnit mnohostranný obchodní systém. Prostřednictvím čerstvě publikovaného strategického dokumentu Konfederace evropského podnikáni – BusinessEurope – vyjádřily podniky v EU svůj zájem na existenci otevřené, na pravidlech založené a lépe prosaditelné a vynutitelné Obchodní strategii EU.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje svou aktivitou ambiciózní obchodí politiku EU. Její dynamika a poměrně vysoká chuť partnerů jednat s EU jasně dokazují, jak velký význam obchodní spolupráce a přístup na náš evropský trh pro partnery a konkurenty má. Oceňujeme, že BusinessEurope zpracovalo svůj dokument „Obchodní strategie pro 21 století“, protože podmínky se mění, ale význam svobodného mezinárodního obchodu pro Evropu trvá již po staletí.

Nejen, že EU musí zůstat v první lize světového obchodu. Musí také být na stanovišti rozhodčích, jinak budeme hrát podle pravidel, která určí někdo jiný a nebudou se nám téměř jistě líbit.

Hlavními prioritami podnikatelské komunity je opětovné vyvážení vztahů EU s Čínou a USA, podpora reformované a lépe fungující Světové obchodní organizace (WTO) a pokračování obchodních a investičních jednání.

„Nehovoříme zde o něčem abstraktním, obchodní politika EU přináší každý den výhody firmám i zaměstnancům v celé EU, včetně České republiky. Roste export a s ním přidaná hodnota a mzdy. Lidé mají větší výběr výrobků a služeb ze zemí mimo EU, které ale plní naše náročné standardy a díky odstranění celních bariér jsou levnější,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jaroslav Hanák.

„Spolupracujme s partnery a konkurenty otevřeně a férově. Tam kde je to nutné, využijme obchodní sílu EU a jednejme o nastolení rovných podmínek pro evropské firmy všech velikostí a prosazujeme systém, který dovolí z volného obchodu těžit co nejširšímu okruhu obyvatel,“ dodal dále prezident Hanák.

Umělá inteligence je další z přelomových technologií, které změní tvář průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR chce proto hrát jednu z hlavních rolí při tvorbě prostředí, které bude stimulovat rozvoj a použití umělé inteligence. Provedl průzkum mezi desítkami firem, které se umělou inteligencí zabývají. Podílí se také na tvorbě Národní strategie pro umělou inteligenci.

Po třiceti letech budování výzkumné infrastruktury se vývoj a praktické využití umělé inteligence dostává v Česku na novou úroveň. Prvky umělé inteligence testují ve svých provozech velké i menší průmyslové firmy. Další desítky firem investují do vývoje umělé inteligence. Inteligentní algoritmy pro rozpoznání zvuku pomáhají s odhalováním skrytých vad strojů. Umělá inteligence pro rozpoznání obrazu odhaluje ze záběrů z dronů poškození panelů solárních elektráren.

Svaz průmyslu provedl letos na jaře mezi členskými a nečlenskými firmami rozsáhlý průzkum, který mimo jiné zjišťoval, v jakých oblastech firmy a výzkumná pracoviště umělou inteligenci vyvíjejí a v jakých aplikacích ji nejčastěji nasazují. „Potřebujeme kvantitativní data o výzkumu, vývoji a výrobě algoritmů a software pro umělou inteligenci a o jejich využití. Z vyhodnocení první vlny průzkumu je patrné, že nejčastěji u nás firmy využívají umělou inteligenci v podnikových procesech, pojišťovnictví a peněžnictví a v marketingu. Nejvíce používají metodu strojového učení, analýzy dat, zpracování obrazu a přirozeného jazyka,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Data z průzkumu posloužila Svazu průmyslu při přípravě části Národní strategie pro umělou inteligenci. K její tvorbě vyzvala všechny členské státy EU Evropská komise. Hotová by měla být letos. Umělá inteligence je klíčovým nástrojem pro rozvoj českého průmyslu, zvyšování jeho konkurenceschopnosti a pro růst přidané hodnoty tuzemských výrobků a služeb. Proto Svaz průmyslu podepsal letos memorandum o spolupráci v oblasti umělé inteligence s ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem vlády.

Svaz průmyslu na začátku roku 2018 založil Platformu pro umělou inteligenci, která sdružuje firmy, zástupce akademické i státní sféry, a podílí se na tvorbě Národní strategie umělé inteligence. „Tato strategie by měla pomoci Česku, aby se drželo ve špičce zemí, které umělou inteligenci rozvíjejí. Nasazování umělé inteligence je součástí modernizace českého průmyslu. Proto spolupracujeme s vládou, akademickou sférou i firmami. Zaměřujeme se na návrhy týkající se regulace umělé inteligence, na otázky spojené s etikou, vzděláváním, či přístupu k datovým zdrojům. Věnujeme se také přípravě podniků a zaměstnanců na využívání umělé inteligence,“ dodává Milena Jabůrková.

UMĚLÁ INTELIGENCE VE FIRMÁCH

Rozvoj umělé inteligence a konkrétních průmyslových aplikací souvisí s tím, že pro trénink algoritmických modelů existuje velké množství dostupných dat. Ty lze uložit do cloudových uložišť, které využívají dostatečnou a dnes již levnou výpočetní kapacitu pro analýzu dat a strojové učení. Pokrok také zaznamenala konstrukce algoritmů. Umělá inteligence se tak stává pro firmy dostupnější.

„Největší potenciál pro průmyslové technické aplikace vkládáme do strojového učení. Počítačové vidění a zpracování řeči se promítne do rutinních administrativních činností. Nyní je důležité, aby vznikaly aplikace, které i menším a středním firmám přinesou hmatatelný užitek. Na druhé straně firma musí umět pracovat s daty, sbírat je a ukládat tak, aby s nimi mohla umělá inteligence pracovat,“ upozorňuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Pokud chtějí firmy cítit ekonomický přínos umělé inteligence, budou muset výrazně změnit a reorganizovat své ekonomické aktivity a podnikové procesy. Vyžádá si to i novou definici řady pracovních pozic.

Umělá inteligence v dohledné době nahradí člověka jen v dílčích úkonech, například pomůže lékařům s lepší diagnostikou. Dopad umělé inteligence na pracovní místa proto nebude tak významná jako robotizace, uvádějí vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology.

Příkladem změn ve firmě je vytváření datových skladů, v nichž podniky shromažďují své know-how a znalosti bývalých i současných zaměstnanců. „Umělá inteligence pak může tyto datové sklady vytěžovat. V elektrotechnice může pomáhat projektantům s projekty kabelových tras. Nejdříve bude kontrolovat jejich práci. Postupně se jí bude moci svěřit i navrhování kabelových tras. Ze znalostí v datovém skladu vybere nejlepší kombinaci technického provedení, ceny a doby dodání,“ vysvětluje Jiří Holoubek.

VYUŽITÍ UMĚLÉ INTELIGENCE V PRŮMYSLU

Ve světě se praktickým nasazením umělé inteligence zabývají především velké firmy. Podle průzkumu poradenské společnosti PWC používalo loni umělou inteligenci 62 procent velkých společností. V roce 2030 může umělá inteligence přispět k růstu globální ekonomiky částkou 15,7 bilionu dolarů. Firmám může zlevnit přechod na nové výrobní metody a procesy až o pětinu.

V Česku si umělou inteligenci v pilotních projektech testuje například energetická společnost ČEZ. Její využití při řízení přenosové sítě zkoumá také provozovatel české přenosové soustavy ČEPS. Odvětvím, kde umělá inteligence nachází uplatnění je také automobilový průmysl. Uplatní se nejen ve výrobních procesech, ale především ve vývoji a následném provozu autonomních vozidel.

Využití umělé inteligence je v praxi podmíněno předpoklady, které je nutné naplnit pro efektivní vývoj, nasazení a využívání takovýchto řešení. Kromě zmíněné dostupnosti vhodných dat a dostatečného výpočetního výkonu je to také proces, který podporuje realizaci inovativních projektů. Inovativní proces v rámci ŠKODA AUTO propojil několik oddělení, které společně realizují projekt, který je vhodným příkladem z naší praxe. „Jedná se o projekt, který realizuje oddělení logistiky a oddělení digitalizace společnosti ŠKODA AUTO, a který se zaměřuje na optimalizaci nakládky kontejnerů paletami s díly, které jsou odesílány do zahraničních továren pro následnou montáž. V tomto projektu je cílem zvýšit využitý objem kontejneru pomocí optimalizačního algoritmu, který je schopen velice rychle a efektivně navrhovat vhodné kombinace pro nakládku na základě dostupnosti materiálu, priorit dílů, váhových limitů, možností stohování atd. Využití umělé inteligence přináší úspory na dopravu, ulehčuje práci a je také dílkem do celého řetězce chytrých řešení, které využíváme a na kterých pracujeme,“ popisuje Andre Wehner, Chief Digital Officer ŠKODA AUTO.

Svaz průmyslu připravil přehled základních priorit a požadavků, jejichž naplnění na evropské úrovni je klíčové pro rozvoj české ekonomiky a firem. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu apeluje na kandidáty a budoucí europoslance, aby při své práci nezapomínali na zájmy České republiky, jejích obyvatel a českých firem. Devět oblastí, kde český průmysl očekává kvalitní evropskou legislativu či podporu EU pokrývá širokou škálu od energetiky až po ochranu spotřebitele. Svaz také identifikoval tzv. České sedmero pro ekonomický úspěch našeho průmyslu v EU. Svaz průmyslu bojuje za kvalitní podnikatelské prostředí nejen v ČR, ale díky svému členství v evropské byznysové konfederaci BusinessEurope také v EU.

V příštích letech budou muset české firmy pokračovat v investicích do nových výrob a obchodních modelů s vysokou přidanou hodnotou, které jim umožní účtovat si za své produkty a služby vyšší ceny. Jen tak budou moci vyhovět požadavkům zaměstnanců na rychlejší růst mezd, a podílet se tak na růstu blahobytu v České republice.

„Evropská unie může českému průmyslu v této transformaci významně pomoci. Základním předpokladem je odbourávání existujících bariér na vnitřním trhu. K tomu patří i zajištění volného pohybu služeb, které se stávají nedílnou součástí dodávek strojů, zařízení nebo software a jsou nositelem vyšší přidané hodnoty. Samozřejmostí se musí stát pátá svoboda, tedy volný tok dat, na nichž je moderní ekonomika životně závislá,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Regulace, která přichází z Evropy a na jejíž tvorbě se podílejí také čeští europoslanci a zástupci české vlády, významně ovlivňuje tuzemský byznys. „Proto je třeba při tvorbě nových pravidel pečlivě zvažovat, jaký dopad budou mít na firmy, a jestli není nová regulace zbytečná. Příkladem může být energetika, která dostala v uplynulých letech zcela novou sadu pravidel. Totéž platí o autoprůmyslu, který kvůli evropským klimatickým cílům čeká obrovská technologická změna a s ní související investice,“ uvádí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu se zapojil do kampaně evropské konfederace BusinessEurope, která vyzývá k aktivní účasti voličů v květnových evropských volbách. Podnikatelé a manažeři si důležitost Evropského parlamentu uvědomují. V minulých volbách v roce 2014 jich přišlo volit 53 procent. „BusinessEurope spolu se svými členy, národními podnikatelskými asociacemi z 35 zemí, povzbuzuje podnikatelskou komunitu a všechny občany, aby šli volit, protože tyto volby do Evropského parlamentu jsou klíčové pro budoucnost Evropy. Euroskepticismus, který lze v Evropě pozorovat, je výrazem řady obav. Tyto obavy využívají populisté, kteří navrhují příliš zjednodušená řešení, která ale v praxi nefungují. Podnikatelská komunita musí jasně říct, že pro nás je EU řešení a nikoliv problém. Náš společný blahobyt závisí na dobrém fungování EU,“ vysvětluje Pierre Gattaz, prezident BusinessEurope.

ČESKÉ SEDMERO PRO ÚSPĚCH V EU

„Přínosy evropské integrace jsou z pohledu byznysu nesporné. Musíme se ale sami starat a pracovat na tom, abychom z členství v EU získávali maximum a aby nám EU umožňovala zvyšovat konkurenceschopnost a zajišťovala podmínky pro rozvoj lidí a podnikání,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu proto definoval České sedmero pro ekonomický úspěch našeho průmyslu v EU. Průmysl v České republice bude prosperovat a přispívat ke zvyšování životní úrovně, jen když:

1. bude mít férové podmínky na vnitřním trhu EU,
2. bude fungovat volný pohyb služeb bez uměle vytvářených národních bariér,
3. nebude zatěžovaný novou a administrativně náročnou regulací, místo toho, aby se důsledně vymáhalo plnění existujících pravidel,
4. EU nebude nadměrnou regulací brzdit rozvoj nových odvětví, především v digitální ekonomice,
5. bude moci efektivně využívat nástroje pro podporu výzkumu, vývoje a inovací,
6. EU bude ctít rozdíly v historických, přírodních a technologických podmínkách mezi jednotlivými členskými zeměmi,
7. bude mít férové postavení vůči konkurentům z USA, Číny a dalších zemí mimo EU a volný přístup na trhy třetích zemí.

Svaz také zveřejnil devět prioritních oblastí českého průmyslu, kterým by měl nový Evropský parlament věnovat pozornost. Svůj policy paper zaslal elektronicky lídrům kandidátek i stávajícím europoslancům. Po volbách Svaz povede delegaci podnikatelů do Štrasburku, kde české europoslance s prioritami seznámí osobně prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope od roku 1993. Toto členství je nejpřímější a nejefektivnější cestou, jak už v zárodku ovlivňovat tvorbu iniciativ, politik a legislativních i nelegislativních opatření Evropské komise. Přímo v Bruselu má Svaz průmyslu své stálé zastoupení.

BusinessEurope je největší a nejsilnější podnikatelskou lobby vůči evropským institucím a hlavním zástupcem zaměstnavatelů v evropském sociálním dialogu. Sdružuje čtyřicet národních průmyslových svazů a asociací z 35 evropských zemí. Zastupuje 20 milionů firem v Evropě. Reprezentuje evropské podnikatelské zájmy také na mezinárodní scéně s cílem, aby si Evropa zachovala globální konkurenceschopnost.

Hlavní priority Svazu průmyslu pro EU najdete zde.