Podnikatelské mise, které doprovázejí představitele státu, jsou důležitý nástroj ekonomické diplomacie a podpory exportu. „Mise s ministrem obrany nám otevírá dveře k představitelům zahraničních armád, ke kterým bychom se sami neměli šanci dostat,“ popisuje Kateřina Fišová ze společnosti PBS Velká Bíteš zkušenost českého výrobce leteckých motorů a energetických jednotek do letadel a vrtulníků. Podnikatelské mise byly dalším tématem Exportního večera, který na pražské Vysoké škole ekonomické uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

V neděli odjíždí na Tchajwan další z podnikatelských misí, které organizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Na začátku dubna na ni naváže cesta do Srbska a Makedonie s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou. O pár dnů později vyrazí podnikatelé s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem do Peru a Kolumbie. Ještě v dubnu se vypraví další delegace do Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Po loňském útlumu se podnikatelské mise pořádané Svazem průmyslu letos opět rozjíždějí.

Mise jsou pro firmy významným pomocníkem při pronikání na zahraniční trhy. „Největší význam má doprovod politiků v zemích, kde hraje v ekonomice velkou roli stát. Firmy se mohou účastnit vládních jednání na nejvyšší úrovni. Díky našim partnerským organizacím v cílových destinacích se české firmy dostanou k potenciálním novým obchodním partnerům,“ vysvětlil studentům Vysoké školy ekonomické na dalším z Exportních večerů organizovaných Svazem průmyslu Pavel Fára, zástupce ředitele Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu.

Význam misí pro exportéry potvrdila studentům VŠE i Kateřina Fišová ze společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, která vyrábí mimo jiné proudové a turbovrtulové motory do bezpilotních letounů a vrtulníků nebo energetické jednotky pro letadla a vrtulníky. Moravská firma přímo exportuje 75 procent svých výrobků do padesáti zemí světa. Ze zbylé čtvrtiny se do zahraničí dostane většina přes obchodníky.

„Je velmi důležité, jakých misí se účastníme. Pro nás mají význam především úzce specializované mise, protože našimi zákazníky jsou výrobci letecké techniky a zbrojních systémů. Zpravidla na ně jezdíme s představiteli ministerstva obrany,“ říká Kateřina Fišová. Největšími trhy PBS Velká Bíteš jsou Rusko a Čína, odkud pochází 40 procent tržeb firmy. Podíl ostatních zemí ale postupně roste. „Velmi perspektivní trh vidíme v Izraeli,“ dodává Fišová.

Firmy za účast v podnikatelské delegaci platí. Proto pečlivě zvažují, co jim daná mise přinese. Zpravidla nejedou dojednat konkrétní kontrakt, ale získat kontakty na nové obchodní partnery. Případně s pomocí zástupců českého státu mohou dostat informace o veřejných zakázkách nebo o stavu některých tendrů, jichž se účastní. „Jen výjimečně se stává, že přímo na misi firma uzavře nějaký obchod. Nicméně z minulosti víme o případech, kdy mise do Estonska pomohla české firmě expandovat do Skandinávie,“ uvádí další přínos misí Pavel Fára.

Součástí misí bývají schůzky českého premiéra nebo ministrů se svými protějšky v hostitelských zemích. Na ně mohou vzít vybrané firmy z podnikatelské delegace. „Na takové schůzce dostaneme dvě až tři minuty na prezentaci naší firmy a rozdáme vizitky. Přímo na jednání o možných obchodech nemluvíme. Ale z poptávek, které později dostáváme, dokážeme určit, že jsou výsledkem jednání s konkrétním ministrem,“ dodává Kateřina Fišová.

Svaz průmyslu už podnikatelské mise pořádá 27 let. Za tu dobu odjelo v doprovodu zástupců státu přes 4500 podnikatelů na téměř 190 podnikatelských misí do necelé stovky zemí světa. Od začátku roku už podnikatelé doprovodili premiéra Andreje Babiše na cestě do Indie, Singapuru a Thajska, nebo ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou do Jordánska. Svaz průmyslu je letos připraven uspořádat nejméně patnáct podnikatelských misí.

Do organizace Exportních večerů na VŠE, které jsou určeny především studentům vedlejší specializace Ekonomická diplomacie, se Svaz průmyslu letos zapojil poprvé. Úvodní ze čtyř večerů, které Svaz pořádá, se věnoval na začátku března odchodu Velké Británie z Evropské unie. Příští Exportní večer ovládnou úspěšné softwarové firmy. Jaroslav Řasa, zakladatel ABRA Software, a Václav Muchna, zakladatel Y-Soft, se v úterý 9. dubna od 18 hodin podělí o zkušenosti, jak z Česka vybudovat úspěšnou globálně působící firmu.

Český hrubý domácí produkt poroste v roce 2019 zhruba o 2,8 %, odhaduje Svaz průmyslu. Růst ekonomiky postupně ochlazuje. Svaz v odhadu růstu ekonomiky pro rok 2020 počítá s většími riziky. Postupně bude růst zpomalovat ke 2 %.

Zmírnění temp růstu všech základních složek HDP ovlivní jeho vývoj v roce 2019. Zpomalí růst spotřeby domácností, horší bude také bilance zahraničního obchodu. Zatímco vývoz letos bude mírně slábnout, dovoz zůstane relativně stabilní.

„Lidé letos pravděpodobně budou již o trochu opatrnější. Předpokládáme, že spotřeba domácností oproti loňsku mírně klesne, prozatím ale jen velice mírně. Vysoká zaměstnanost a rostoucí mzdy spotřebu stabilizují,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Firmy budou nadále investovat, i zde ale bude oproti loňskému roku růst pomalejší. Proti loňským 10 % bude tempo růstu investic mírně nižší. Svaz průmyslu ale předpokládá, že se hodnoty budou pohybovat na úrovni roku 2017, kdy firemní investice rostly o zhruba 4 %.

„Díky tomu, jak se českým firmám v předchozích dvou letech dařilo, mají dostatek finančních prostředků, aby investovaly do inovací a rozvoje. Česká ekonomika by ale potřebovala mnohem větší růst dlouhodobých investic,“ komentuje Bohuslav Čížek.

Nadále rostou ceny řady vstupů, jako například mezd, služeb či energií. Zvyšují se také úrokové sazby, Svaz ale předpokládá, že ČNB nebude měnit základní úrokové sazby tak často jako loni, kdy je zvýšila celkem pětkrát. Dál bude posilovat i kurz koruny. S tímto faktorem musí počítat ve svých výhledech hlavně exportéři.

V LEDNU PRŮMYSLOVÁ PRODUKCE MÍRNĚ KLESLA

Po výjimečném roce 2017 a loňském úspěšném roce předpokládáme během roku 2019 snížení tempa růstu průmyslové výroby. Aktuální lednová data dokládají, že k určitému poklesu skutečně došlo, dle očištěných dat se průmyslová produkce dokonce meziročně snížila o 1,1 %. Ve srovnání s prosincem 2018 pak klesla o 1,3 %. Naproti tomu zakázky i tržby z průmyslové činnosti v lednu mírně rostly, což je pozitivní signál pro udržení určitého, byť slabšího, růstu. Nižší celkové lednové výsledky jsou samozřejmě kromě určitého zpomalení ekonomiky ovlivněny v meziročním srovnání relativně vysokou základnou roku 2018, ale data za jeden měsíc jsou ovlivněna také odstávkami zpracovatelského průmyslu.

Vývoj HDP může v letošním roce ještě nepříjemně ovlivnit tzv. tvrdý brexit. Pokud by se Velká Británie nedohodla na podmínkách s EU, bude růst nižší a to maximálně kolem 2 %.

EKONOMIKA V ROCE 2020 ZPOMALÍ NA 2 %

Celkový ekonomický výkon bude v roce 2020 postupně oslabovat. Mzdy porostou méně dynamicky než v letošním roce a více se přiblíží k vývoji reálné produktivity práce. Ekonomika bude nadále mírně růst. Samozřejmě ji mohou ovlivnit i další faktory, které se těžko předpovídají, jako jsou reálné dopady brexitu, obchodní války nebo protekcionismus.

Celá predikce SP ČR zde.

Před dvaceti lety Česká republika dosáhla jednoho ze dvou vrcholných cílů zahraniční politiky po roce 1989. Stala se členem Severoatlantické aliance a definitivně stvrdila svou západní politickou, ale i ekonomickou orientaci. Samotné NATO letos v dubnu oslaví 70. výročí od svého založení.

„NATO je garantem bezpečnosti a spolupráce. Ta je důležitá jak pro lidi a jejich rodiny, tak pro český průmysl, který je závislý na obchodu s ostatními evropskými zeměmi. Potřebuje proto politickou stabilitu bez konfliktů, jakou Evropa zažívá i díky NATO už sedm desetiletí. Členství v NATO, ale znamená i povinnosti. Česko musí plnit svůj závazek zvýšit podíl výdajů na obranu na 2 procenta HDP. Když jsou schopni tento závazek plnit Estonsko nebo Řecko, proč bychom ho nemohli plnit také my,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„První obětí politické nestability bývá vždy obchod. Proto si ceníme našeho členství v NATO. Výhody přináší tuzemským firmám i zahraničním investorům, pro které je stabilní bezpečnostní situace klíčová, když zvažují své obchody. NATO bezpečnost ve svých členských zemích garantuje,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„K dvaceti letům našeho vstupu do NATO proběhne na Pražském hradě konference k výročí NATO, na které poprvé v historii promluví vedle politiků také zástupci byznysu a průmyslu. Vážíme si tohoto pozvání, protože byznysový svět je s tím zahraničně ekonomickým úzce propojený,“ komentuje Radek Špicar.

„V České republice, stejně jako všude v zahraničí, si velmi vážíme práce vojáků. Na zahraničních misích odvádějí čeští vojáci skvělou práci, která se pozitivně odráží i na image naší republiky ve světě. To pomáhá i českým firmám, když expandují. Jsem rád, že nyní můžeme vysloužilým veteránům jejich dobrou práci oplatit. Díky memorandu, které Svaz průmyslu podepsal s ministerstvem obrany, jim firmy nově nabízí volná pracovní místa na míru. Pomohou jim tak snáz se uplatnit a začlenit se do jejich civilního života,“ dodává viceprezident Radek Špicar.

ČESKÁ REPUBLIKA
V první řadě doporučujeme komplexního průvodce celními procedurami v případě tvrdého brexitu, který připravila Celní správa ČR. Zahrnuje jak informace pro firmy, které dosud obchodovaly pouze se zeměmi EU, tak pro ty, které již s obchodem s tzv. třetími zeměmi (tj. mimo jednotný trh EU) mají praktické zkušenosti.

Pro firmy je k dispozici rovněž Poradenské a informační centrum Celní správy ČR, na které se mohou obracet s dotazy a případnými nejasnostmi písemně (informace@cs.mfcr.cz) nebo i telefonicky (261 331 919).

FRANCIE
Podniky, které mají v rámci příprav na brexit zájem o další ucelené vysvětlení celních procedur po 29. březnu z pohledu země EU, která s Británií bezprostředně sousedí, se mohou seznámit rovněž s přehledným Celním průvodcem francouzského Generálního ředitelství pro cla a spotřební daně.

BRITŠTÍ OBČANÉ V EU
Tři týdny před očekávaným brexitem zveřejnila Evropská komise analýzu národních opatření v jednotlivých členských státech týkajících se pobytových práv britských občanů žijících ve členských státech EU. Jak vyplývá z informací zkompletovaných Evropskou komisí, v případě tvrdého brexitu budou ve všech členských státech britští občané žijící v EU-27 před 29. březnem považováni i po brexitu za legálně pobývající.

V případě tvrdého brexitu by Česko patřilo mezi pětici ekonomicky nejvíce postižených zemí. Cla a potřeba nových certifikátů zkomplikují život také přerovské společnosti Meopta-optika, která do Velké Británie vyváží zboží za 100 milionů korun ročně. Nejen to se dozvěděli studenti pražské Vysoké školy ekonomické od Lukáše Martina ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a Pavla Šťastného, ředitele pro obchod a marketing firmy Meopta-optika, na Exportním večeru.

S blížícím se termínem odchodu Velké Británie z Evropské unie se zvyšuje nejistota, jak brexit nakonec dopadne na české firmy. Proto Svaz průmyslu a dopravy ČR zvolil téma britského odcházení z EU pro první z řady čtyř Exportních večerů, které pořádá společně s Katedrou světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické. „Je velmi důležité o brexitu hovořit právě se studenty ekonomických oborů, protože česká ekonomika je na exportu přímo závislá. Polovina z nich si pravděpodobně najde zaměstnání právě díky tomu, že český export roste. Brexit může tento růst velmi negativně ovlivnit,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR, který za Svaz průmyslu se studenty diskutoval.

České firmy loni do Velké Británie vyvezly zboží za 210 miliard korun. Po započítání nepřímých vývozů přes jiné členské státy EU se tato částka vyšplhala na 330 miliard korun. Pro Česko je Velká Británie pátým největším obchodním partnerem.

Britský trh je významný také pro přerovského výrobce optických systémů a zařízení Meopta-optika. Loni do Velké Británie dodal zařízení za 100 milionů korun. „Zároveň nakupujeme z Británie materiál za padesát milionů korun. V případě tvrdého brexitu by se cla vztahovala nejen na naše zboží vyvážené do Británie, ale také na dovoz. V souvislosti se cly a s nimi spojenou administrativou odhadujeme zvýšení dodavatelských cen o 4 až 6 procent,“ uvádí Pavel Šťastný, ředitel pro obchod a marketing firmy Meopta-optika.

Celní formality by Meoptě prodloužily dobu dodávek do Velké Británie. „Proto bychom museli o jeden až dva dny zkrátit výrobu, abychom dodrželi termíny pro dodání zákazníkovi,“ vysvětluje Pavel Šťastný. Déle bude trvat také vyřízení licencí a dokumentace, které Meopta potřebuje pro obchodování s vojenským materiálem.

Meoptu zatím částečně chrání skutečnost, že veškeré obchody s britskými zákazníky provádí v eurech. Nevylučuje však, že si tamní zákazníci po brexitu vynutí přechod na britskou libru.

Nejistota kolem podmínek odchodu Velké Británie z EU se už podepisuje na česko-britském obchodě. Loni český vývoz klesl o 2,5 procenta a dovoz z Británie se snížil o více než 16 procent. „České firmy od začátku roku ve Velké Británii mnohem méně investují. Velcí exportéři se také předzásobují či stahují některé své agendy z ostrovů do kontinentální Evropy,“ vysvětluje Lukáš Martin. Pokles objednávek nebo tržeb vyvolaných situací kolem brexitu pocítilo 28 procent českých společností, které s Velkou Británií obchodují.

Tvrdým brexitem by byl nejvíce postižený český automobilový průmysl. Podíl prodeje do Velké Británie na exportu českého autoprůmyslu činí podle dat Sdružení automobilového průmyslu zhruba 7,5 procenta a po Německu je to druhý největší trh pro české firmy. Například automobilka TPCA dodává na ostrovy skoro pětinu své produkce malých vozů. Hyundai vyvezl loni do Velké Británie přes 38 tisíc a automobilka Škoda Auto tam dodala přes 80 tisíc aut. V případě tvrdého brexitu se dá předpokládat, že na dovoz aut na britské ostrovy bude uvaleno clo minimálně 10 procent.

Příští Exportní večer, který se na VŠE uskuteční 19. března, věnuje Svaz průmyslu tématu ekonomické diplomacie a významu podnikatelských misí, které pravidelně pořádá. Se studenty se o své zkušenosti z účasti na misích podělí Kateřina Fišová ze společnosti První brněnská strojní Velká Bíteš. O organizaci misí bude mluvit Pavel Fára ze Sekce mezinárodních vztahů SP ČR.

 

Vážení členové Svazu průmyslu a dopravy ČR, předkládáme vám přehledný plán akcí, které organizuje Sekce mezinárodních vztahů SP ČR. Celoročně je aktualizován a doplňován.

Plán podnikatelských misí a dalších akcí organizovaných Sekcí mezinárodních vztahů k 5. 3. 2019

Sekce mezinárodních vztahů SP ČR pořádá podnikatelské mise do zahraničí a různé semináře a B2B jednání v ČR. Pokud chcete dostávat pozvánky a informace o nadcházejících akcích, prosím přihlaste se k odběru novinek z oblasti mezinárodních vztahů zde.

Posun v dlouhodobém požadavku Svazu: Zadržování nesporné částky vratky DPH není dle ÚS v souladu s vlastnickým právem. 

Ústavní soud svým rozhodnutím přispěl k naplnění dlouhodobého požadavku Svazu na nezadržování nesporné částky vratky DPH. Byla to jedna z našich priorit v oblasti daní. Požadovali jsme, aby se zadržování týkalo pouze sporných oblastí. Dosavadní praxe řadu firmy neodůvodněně poškozovala. Podle aktuálního vyjádření Ústavního soudu je zadržování nesporné částky porušením vlastnického práva. 

Požadavek na řešení Svaz zmiňuje v jednáních se státní správou či ve svých programových dokumentech mnoho let. MF v této věci naposledy Svazu přislíbilo, že vyhoví a provede nezbytné právní a technické úpravy. Svaz proto ve svém aktuálním programovém prohlášení požadoval ve vztahu k vládě a MF ČR „zajistit dle příslibu MF právní úpravu příslušných daňových zákonů, daňového řádu a úpravu IT systému finanční správy, která zajistí nezadržování nesporné části vratky DPH s účinností od roku 2020“  (ke stažení zde).

O co jde? 

Jednoduše řečeno, v některých případech zadržuje stát po určitou, někdy i na poměrně dlouhou, dobu část peněz, které by zadržovat nemusel a dle nás ani neměl. Pro stát je tato cesta samozřejmě jednodušší. Ovšem pro podnikatelské subjekty neúměrné a dlouhodobější zdržení prostředků znamená problémy, což snižuje jejich konkurenceschopnost a možnosti dalšího rozvoje. Problémy to přinášelo například některým dodavatelům investičních celků či exportérům, kterým část prostředků stát nedůvodně zadržoval. Z pohledu cash flow a zajištění zdrojů to pro některé firmy bylo velmi nákladné, pro některé subjekty to představovalo dokonce existenční problémy.

Jak jsme několik let upozorňovali, tyto prostředky státu nepatří a neměl by je zadržovat. Tento problém se vedle řady jednání se státní správou objevil i jako náš první a nejdůležitější námět pro budoucí novelizace zákona o DPH (zde). V minulosti nám bylo řešení opakovaně slibováno, státní správa problém detailně znala a známá byla i potenciální řešení, na která jsme upozorňovali (šlo například o možné změny v SW systémech a doprovodné legislativní či jiné úpravy, aby systém fungoval v zákonném rámci). 

V současné době jsme měli na základě několika jednání od vedení MF přislíbeno, že během roku 2019 bude předložena novela a technické řešení tak, aby nesporná část nebyla zadržována již ideálně od příštího roku (tedy od roku 2020). 

ÚS vydal stanovisko ve prospěch logického požadavku podnikatelské sféry.

Podle vyjádření Ústavního soudu se zdá, že náš požadavek bude muset MF opravdu splnit.

Ústavní soud uvedl, že „zadržování nadměrných odpočtů je bezesporu zásahem do vlastnického práva daňového subjektu. Tento zásah musí probíhat na základě zákona a v jeho mezích.“ Do vlastnického práva bylo „zasaženo tím, že po dobu trvání daňové kontroly jí byla správcem daně zadržována celá částka nárokovaného nadměrného odpočtu, přestože rozsah daňové kontroly se týkal pouze části zdanitelných plnění.“

„Správce daně přitom mohl cíle řádného výběru daní dosáhnout i bez nezákonného zásahu do majetkových práv“, a to jak uvádí Ústavní soud, například rozdělením nárokovaného nadměrného odpočtu na částku spornou a částku nespornou. „Ústavně konformní postup je však bez dalšího možný v intencích samotného daňového řádu … daňový řád umožňuje opakovaně (dodatečně) vyměřit daň či odpočet daně nejen za celé zdaňovací období, ale i ve vztahu k jednomu uskutečněnému zdanitelnému plnění, tj. k jednomu obchodnímu případu.“  Rozsudek lze najít zde.

Věříme, že nyní státní správa najde rychle efektivní řešení, které napraví stav, který firmám řadu let způsoboval zbytečné problémy.

Autoři: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek

Svaz průmyslu a dopravy se v letním semestru zapojí do cyklu Exportních večerů, které organizuje pro své studenty i zájemce z řad odborné veřejnosti VŠE v Praze. Zástupci Svazu průmyslu a členských firem budou se studenty a odbornou veřejností diskutovat o dopadech brexitu, podpoře exportu, členství v EU a o tom, jak vybudovat z Česka globálně úspěšnou firmu. Svaz průmyslu dlouhodobě podporuje vzdělávání i export. Věří, že studenty nadchne pro podnikání a pomůže jim udělat si přehled o tom, jak export funguje v praxi.

Už za měsíc vyprší dvouletá lhůta pro odchod Velké Británie z Evropské unie. Stále však není jasné, za jakých podmínek Británie EU opustí a jestli se tak skutečně stane na konci března. Brexit bude mít dalekosáhlé dopady na evropské firmy, včetně těch českých. Proto se stal tématem pro první ze série čtyř Exportních večerů, které připravil Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Katedrou světové ekonomiky FMV, Centrem evropských studií (CES) a Centrem asijských studií (CAS) při VŠE v Praze.

V úterý 5. března přijdou se studenty a odbornou veřejností diskutovat o dopadech brexitu na byznys generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová a ředitel pro obchod a marketing společnosti Meopta – optika Pavel Šťastný. Dagmar Kuchtová se podělí o zkušenosti z evropských příprav na odchod Velké Británie z Evropské unie a ukáže, jak brexit vnímají české a evropské firmy. Jako zástupce jednoho z vybraných evropských průmyslových svazů loni jednala o brexitu přímo s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

„Spolupráce s VŠE je pro nás velmi prestižní. Jsme rádi, že můžeme naše bohaté zkušenosti s podporou exportu předat studentům. Brexit je typický příklad, jak může jedno politické rozhodnutí a následné nezvládnuté vyjednávání negativně ovlivnit tisíce firem v celé Evropě. Pro Česko je Velká Británie pátý největší obchodní partner. Kvůli tvrdému brexitu by české firmy mohly přijít přibližně o 30 miliard korun. Další desítky miliard by celá ekonomika ztratila kvůli nižším firemním investicím,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zkušenosti firmy, která do Velké Británie vyváží ročně zboží za 100 milionů korun, doplní Pavel Šťastný, ředitel pro obchod a marketing přerovské firmy Meopta – optika. Výrobce optických a senzorických přístrojů a zařízení se například připravuje na možnost, že po odchodu z EU se bude na dovoz jeho zboží do Velké Británie vztahovat clo. Vyřešit musí také případné logistické problémy s dopravou.

Exportní večery jsou součástí povinného předmětu Ekonomická analýza regionů a trendů světové ekonomiky v magisterské vedlejší specializaci Ekonomická diplomacie. Jsou otevřené studentům všech fakult VŠE. Cílem exportních večerů je zprostředkovat studentům praktické zkušenosti firem a institucí z oblasti exportu a podpory exportu.

„Exportní večery jsou velmi oblíbené, přednášky a diskuse s představiteli korporátní i veřejné sféry jsou pro studenty nesmírně cenným doplňkem běžné výuky. V minulosti diskutovali např. o brexitu i s britskou velvyslankyní Jan Thompson. Spolupracujeme běžně i se zástupci CzechInvestu, CzechTrade a řady ministerstev. Oceňujeme, že v letošním roce se do organizace Exportních večerů zapojil i Svaz průmyslu a dopravy, který má dlouhou tradici a je největším zaměstnavatelským svazem v republice. Podniky v něm zapojené jsou klíčovými hráči nejen z pohledu českého exportu,“ uvádí Zuzana Stuchlíková z Katedry světové ekonomiky VŠE, která je garantkou předmětu Ekonomická analýza regionů a trendů světové ekonomiky.

Kromě semináře k brexitu Svaz průmyslu a jeho členské firmy připravily další tři exportní večery. V úterý 19. března se studenti dozvědí od Pavla Fáry ze Sekce mezinárodních vztahů SP ČR detailní informace o podnikatelských misích a dalších nástrojích podpory exportu. Konkrétní zkušenosti z účasti na podnikatelských misích, které organizuje Svazu průmyslu, uvede za společnost První brněnská strojní Velká Bíteš Kateřina Fišová z Divize letecké techniky.

První dubnový exportní večer Svazu průmyslu se uskuteční 9. dubna, kde budou hovořit o tom, jak z Česka vybudovat globálně úspěšnou firmu spoluzakladatel IT firmy ABRA Software Jaroslav Řasa a zakladatel další IT společnosti Y-Soft Václav Muchna.

Poslední dubnové úterý, 23. dubna, bude věnované tématu „Proč je pro firmy prospěšné české členství v Evropské unii“. Nejde přitom pouze o přístup na vnitřní trh EU, který pomáhá českým exportérům, ale také o výhody plynoucí z jednotné obchodní politiky EU vůči třetím zemím. Seminářem provede viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. O zkušenosti firmy s působením v EU a na třetích trzích se podělí Tomáš Kolář generální ředitel úspěšného výrobce nemocničních lůžek Linet.

Svaz průmyslu zastupuje přes třicet oborových asociací a dohromady je hlasem, který mluví za více než 11 tisíc českých firem. Podpora exportu je jedním z pilířů jeho činnosti. Za posledních 26 let zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR na 186 podnikatelských misí do stovky zemí světa. Možnost vyjet spolu s předními představiteli státu do zahraničí a účastnit se byznysových jednání na nejvyšší úrovni za tu dobu využilo přes 4300 exportérů. Svaz průmyslu je také členem evropské průmyslové konfederace BusinessEurope, kde hájí zájmy českých průmyslových firem na poli Evropské unie.

KDE SE SEMINÁŘE KONAJÍ A JAK SE ZÚČASTNIT

Exportní večery se konají vždy v úterý od 18 do 19.30 hodin v místnosti RB211 na Vysoké škole ekonomické, nám. W. Churchilla 4, Praha 3. Účast veřejnosti je možná bez nutnosti předchozí registrace.

PŘEHLED SEMINÁŘŮ ORGANIZOVANÝCH SVAZEM PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

• 5.3. Brexit s Dagmar Kuchtovou (SP ČR) a Pavlem Šťastným (Meopta-optika)
• 19. 3. Podnikatelské mise jako nástroj podpory exportu s Pavlem Fárou (SP ČR) a Kateřinou Fišovou (PBS Velká Bíteš)
• 9.4. Jak z Česka vybudovat globálně úspěšnou firmu s Jaroslavem Řasou (ABRA Software) a Václavem Muchnou (Y-Soft)
• 23.4. Proč je pro firmy prospěšné členství ČR v EU s Radkem Špicarem (SP ČR) a Tomášem Kolářem (Linet)

Celý přehled Exportních večerů v letním semestru 2019 je na webových stránkách CAS VŠE zde.

Národní zpráva o České republice není pro byznys překvapením, řada problémů přetrvává nebo se prohlubuje, zejména pokud jde o podnikatelské prostředí.

Komise považuje ekonomický růst v České republice i přes jeho pokles za dostatečně solidní pro udržení tempa konvergence k průměru EU. Ekonomický růst bude nadále ohrožen nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nízkými investicemi do produktivity, nedůvěrou domácích i zahraničních investorů v efektivitu veřejné správy, vysokými administrativními náklady, narůstající šedou ekonomikou a prohlubujícími se regionálními nerovnostmi. ČR má i nadále nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci EU (2,3 % v 2018) a OECD. Růst zaměstnanost, která byla v roce 2018 na úrovni 73,8 % v 2018, se v dalším období zpomalí. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí či nedostatečné investice do infrastruktury zůstávají problémem.

Proces Evropského semestru 2019 byl odstartován zveřejněním Výroční zprávy k růstu a doprovodných dokumentů v listopadu 2018. Dalším krokem je zveřejnění národních zpráv tzv. country reports dne 27. 2. 2019, které analyzují socio-ekonomickou situaci v členských státech a jsou základem pro další konzultace a vypracování specifických doporučení.

Zpráva pro Českou republiku vyznívá obecně pozitivně. Komise považuje hospodářský růst i přes jeho pokles v roce 2018 stále ještě jako solidní a podporující postupnou ekonomickou konvergenci k průměru EU. Hospodářský růst je tažený převáženě domácí poptávkou. Česká republika je však malou a otevřenou ekonomikou. Je zde tedy riziko, že v budoucnu bude růst ohrožen nedostatky na trhu práce a nejistou světovou poptávkou. Česká republika bude i nadále ovlivněná potenciálními problémy v mezinárodním obchodě a závislá na ekonomickém vývoji svých nevětších obchodních partnerů z EU – Německem a Francií. Česká republika má i nadále nejnižší míru nezaměstnanosti a počet zájemců o zaměstnání na jedno pracovní místo je nejnižší jak v celé EU, tak i mezi členy OECD. Důsledkem toho je, že firmy investují více do strojního vybavení, aby vykompenzovaly chybějící pracovní sílu. Nicméně nízké investice do produktivity práce by v budoucnu mohly brzdit ekonomický růst.

CO OHROZÍ BUDOUCÍ RŮST

Ekonomický růst dosáhl svého pravděpodobného stropu. V roce 2017 dosáhl 3 % a v nadcházejících letech bude nejspíše zpomalovat a přibližovat 2 %, což by mělo alespoň snížit inflační tlaky. Snižování pracovní síly v produktivním věku a technologické změny přináší další výzvy. Neuspokojivý demografický vývoj a omezené prostředky investované do produktivity ovlivní další ekonomický růst. Mimo opatření zaměřených za využití pracovního potenciálu skupin nedostatečně zastoupených na trhu práce, je zde vzrůstající tendence využívání zahraniční pracovní síly ze zemí EU a mimo EU. Negativní dopad nedostatku potřebných dovedností na ekonomický růst se ještě umožní v souvislosti s průmyslem 4:0, což si vyžádá nová opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Přetrvávající administrativní zátěž a neefektivita veřejné správy mohou vést k omezení domácích a zahraničních investic a nárůstu šedé ekonomiky. Komise dále upozorňuje, že se zhoršuje dlouhodobá udržitelnost veřejných financí a podotýká, že tuto oblast ČR žádným způsobem nezlepšila.

VÝVOJ NA TRHU PRÁCE

Evropská komise velmi dobře hodnotí vývoj na trhu práce v České republice (TOP performance). Míra zaměstnanosti rostla v posledních 7 letech a v druhém čtvrtletí 2018 dosáhla 79,8 %. V roce 2019 bude její růst stagnovat. Míra nezaměstnanosti klesla z 2,9 % (2017) na 2,3 % (2018). Došlo i ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných. Vzhledem k tomu, že ekonomika vykazuje téměř plnou zaměstnanost, nedostatky na trhu práce se stávají akutní. 45 % strojírenských podniků a 40 % stavebních podniků považuje nedostatek kvalifikované pracovní síly za překážku pro jejich výrobní plány. To zrychluje mzdový nárůst po mnoha letech mírného růstu. Míra zaměstnanosti zůstává stále nízká u nízko kvalifikovaných pracovníků, lidí s postižením žen s malými dětmi a starších pracovníků.

Příjmová nerovnost obecně v Českou republiku zůstává nízká. Nicméně tzv. nerovnováha v příležitostech významně ovlivňuje výsledky ve vzdělávání a riziko chudoby přetrvá. Riziko chudoby u dětí nízko kvalifikovaných rodičů je nejvyšší v EU. Tato nerovnováha začíná již v útlém dětském věku v nízko příjmových domácnostech.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Komise hodnotila stav podnikatelského prostředí a ekonomiky. Upozornila např., že např. dopravní infrastruktura je dlouhodobě podinvestovaná, a nedokončení páteřních spojení je překážkou dalšího ekonomického i regionální rozvoje. Jedním z dalších identifikovaných problémů je mnohem větší zdanění práce oproti ostatním zemím EU. Vysoké zdanění práce, které je způsobeno zejména výrazně vyššími odvody na sociální pojištění, má pak negativní dopady na trh práce. Podle doporučení Komise by ČR měla investovat do digitální a dopravní infrastruktury, domácího výzkumu a vývoje, klimaticko-energetické oblasti a vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Největší překážkou podnikání pak zůstává přílišná byrokracie.

Letošní národní zprávy pro rok 2019 mají novou strukturu a obsahují rovněž analýzu investičních potřeb ekonomik členských zemí. Jedná se o příspěvek Evropské komise do dialogu s členskými zeměmi o tom, kde a jak mohou Evropské strukturální a investiční fondy nejvíce pomoci v programovacím období pro roky 2021-2027.

Zpráva ke stažení

Vladimíra Drbalová

Budoucí rozvoj českého průmyslu a jeho posun k výrobě s vysokou přidanou hodnotou je existenčně závislý na kvalitě tuzemského školství. Bez kvalitně vzdělaných pracovníků si o německé životní úrovni může Česko nechat jen zdát. Tento podstatný argument s v nynější debatě o zavádění nepodkročitelného bodového minima při přijímání na střední školy (tzv. cut-off score) vytrácí. Je dobře, že se Svazu průmyslu a dopravy ČR podařilo vyhrát bitvu o omezování přijímaček. Na základě jediné zkoušky nelze rozhodnout o osudu mladého člověka.

Průmyslu se často předhazuje, že jeho cílem je nahnat co nejvíce mladých lidí do učilišť, aby firmy měly dost dělníků k montážním linkám. To je zcela mylný argument. Průmysl potřebuje pracovníky, kteří budou schopni se přizpůsobovat rychle se měnícím potřebám firem a obecně trhu práce. Ty zajísti jen kvalitní školství a nikoliv hranice, pod níž se dítě může rozloučit s vidinou získání maturitního vysvědčení.

Svaz průmyslu trvale podporuje růst platů ve školství a to dvojnásobným tempem oproti růstu mezd v soukromé sféře, protože dobře zaplacený a motivovaný učitel je hlavní stavební kámen kvalitního vzdělávacího systému. Nicméně za poslední tři roky ministerstvo školství ani zřizovatelé škol nedokázali představit nic, co by zásadně posouvalo kvalitu výuky či učitelů. Ani nový ministr školství nepřišel se skutečnou koncepcí změny kvality školství. To je pravý důvod špatných výsledků neúspěšných studentů u maturit.

Trh práce bude nejvíce potřebovat lidi s měkkými dovednostmi. Tento požadavek ministerstvo školství zatím systémově vůbec neřeší. Nikdo se také nezabývá tím, že z veřejných peněz podporujeme střední školy s nízkou kvalitou a obory, o kterých jasně víme, že o ně nebude na trhu práce zájem nebo že jejich kapacity násobně převyšují potřeby trhu práce.

Když Svaz průmyslu hovoří o podpoře učňovského školství, zejména v oblasti řemesel, tak má na mysli kvalitní učňovské školství. Učiliště nemají vychovávat jen úzké specialisty. Musejí dávat dětem i obecnější vzdělání, které jim v budoucnu usnadní pružně reagovat na potřeby zaměstnavatelů. Pro inspiraci se stačí podívat do tolik skloňovaného Německa.

Německo má sice větší podíl vysokoškoláků v populaci než Česko, ale má také velmi vysoký podíl lidí učňovského vzdělání a to i v oborech, které by mnohé překvapily. Příkladem mohou být informační technologie. Poslední vývoj v Německu ukazuje, že automatizace daleko rychleji nahrazuje pracovní místa v administrativě, na úřadech a ve službách než v průmyslu. Německo má velmi vysokou kvalitu učňovského vzdělávání díky tomu, že stát garantuje kvalitní všeobecné vzdělání, například výuku cizích jazyků, a průmysl hlídá obsah a kvalitu vzdělávání v odborné části.

Není nutné, aby elektrikář, mechatronik, správce sítí, tesař, stolař, operátor na lince měli maturitu. Podstatné je, aby existovala kvalitní učiliště, která budou tyto profese vychovávat. Jsou řemeslná pracovní místa, kde se o automatizaci ani neuvažuje. Firmy je budou potřebovat a platit často lépe než střední úředníky. I za deset let bude Škoda, Linet, Brano nebo ČEZ dávat práci velkému množství kvalitních absolventů učňovského školství.

Místo zavádění číselných hranic při přijímacích zkouškách na střední školy je třeba s dětmi kvalitně a kreativně pracovat už na základních školách. Nutně potřebujeme špičkové kariérové vedení žáků a jejich rodičů podle talentu dítěte. Česku nepomůže, když bude mít hodně podprůměrných maturantů, když mnozí s nich by mohli být špičkoví řemeslníci s dostatečným rozhledem, kteří budou připravení se úspěšně pohybovat na budoucím trhu práce.

Jan Rafaj, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR