Robotem nelze jen tak nahradit lidskou práci ve výrobě. Firma musí mít jasno, jak po instalaci robota výrobní proces upraví. Jenže střední firmy často ani nevědí, proč si robota vůbec objednaly, zaznělo na konferenci Jak na robota, kterou uspořádala Elektrotechnická asociace na veletrhu Amper.
Menší a střední firmy si často nevědí rady s robotizací výroby. Chyby dělají už na začátku, kdy si objednají robota, aniž by věděly, k čemu ho budou používat a jaký problém by jim měl vyřešit. „Nemají jasno v tom, jestli jim má robot nahradit pracovníky, které nemohou sehnat na trhu práce, nebo chtějí optimalizovat výrobu či zabránit pracovním úrazům,“ upozorňuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Elektrotechnické asociace.
Firmy také nedokážou správně vyhodnotit přínos, jaký bude robot mít pro celý výrobní proces. Nebo si neuvědomují, že kvůli instalaci robota místo člověka musí řadu předcházejících a návazných procesů změnit, nebo musí zajistit, aby robot komunikoval i s dalšími stroji, zaznělo na konferenci Jak na robota, kterou uspořádala Elektrotechnická asociace na veletrhu Amper. Týká se to i firem z oborů, které mají s robotizací velké zkušenosti, jako jsou automobilový průmysl, letecký průmysl nebo elektrotechnika.
Proto si firmy musí ještě před objednáním robota vyjasnit, k čemu přesně ho budou využívat. „Musí si odpovědět na otázku, co bude robot dělat. Jestli bude jen manipulovat s materiálem, nebo pomůže sloučit několik operací do jedné, nebo jestli bude kontrolovat kvalitu,“ dodává Holoubek. Typ robota se musí přizpůsobit také hmotnosti výrobku nebo polotovaru, s nímž bude manipulovat, nebo pozici v celém výrobním procesu.
Kolem robotů se točí také řada mýtů. Objevují se především v souvislosti se snahou nahradit nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Nelze jednoduše nahradit člověka robotem, aniž by se zároveň nepřizpůsobil třeba způsob dodávání součástí pro montáž nebo jejich balení. Robot také obsadí určitou plochu, která kvůli bezpečnosti bývá větší než u člověka,“ uvádí Michal Nevěřil, ředitel společnosti Pilz Czech.
Také nelze robotizovat každou činnost, kterou vykonává člověk. Čím náročnější je pracoviště, tím komplikovanější je jeho obsluha robotem. Navíc firmy musí při instalaci robota vyřešit také bezpečnost pracoviště. „Robot je podle evropské směrnice neúplné strojní zařízení, nelze proto posuzovat jeho bezpečnost. Tu lze posoudit jen pro celou aplikaci, do níž je robot zapojený,“ vysvětluje Otto Havle, jednatel společnosti FCC Průmyslové systémy.
Zpracování dokumentace pro bezpečnostní certifikaci, kterou firma pro robotickou aplikaci potřebuje, trvá nejméně tři týdny. Její rozsah čítá několik set stran. Součástí posouzení bezpečnosti je i to, jak se firma bude o robota starat, jak ho bude servisovat, jestli má obsluhu, která ho bude schopná ovládat.
Další chybou, které se zájemci o roboty dopouštějí je, že se neorientují v celé škále robotů, které jsou na trhu. Mezi ně patří i čistě softwarové aplikace a algoritmy, které jen pracují s daty, s nimiž jinak manipulují lidé. Jde například o systémy, které dokážou analyzovat data o provozu strojů nebo o spotřebě energií a na jejich základě dávat strojům pokyny, aby upravily svůj chod. „Takto například dokážeme vyhladit špičky v odběrech elektřiny a ušetřit firmám peníze za sjednanou kapacitu pro připojení k elektrické síti,“ tvrdí Petr Vaněk, jednatel společnosti Flowbox.
Konzultanti a analytici často zmiňují, že první kandidát na robotizaci jsou administrativní kancelářské práce. Výhodou takové automatizace práce s daty je, že ji lze nasadit snadno, rychle a relativně levně. „Neměníme samotný pracovní proces. Stane se jen to, že softwarový robot nahradí člověka, který sedí u počítače. Jde typicky o zpracování faktur, automatický sběr dat z různých registrů, automatické zpracování emailů. Možnosti algoritmů jsou ale mnohem širší,“ říká Lukáš Wu, CTO ve společnosti RobotICT.
V případě kancelářských aplikací umí robot zpracovat daný proces zpravidla pětkrát rychleji než člověk. Navíc je schopen práci dělat nepřetržitě 365 dnů v roce. Odhaduje se, že 30 procent administrativních procesů lze ve firmách bez problémů robotizovat. Návratnost investic do softwarových robotů se pohybuje kolem jednoho roku.
