Program vlády dostatečně neřeší digitální ekonomiku

Vláda představila v poslanecké sněmovně 12. ledna 2022 programové prohlášení. Svaz průmyslu s vládními stranami, premiérem a jednotlivými ministry znění vládního programu konzultoval a přicházel s konkrétními náměty a připomíkami. Díky Svazu průmyslu programové prohlášení obsahuje body, které jsou důležité pro rozvoj podnikatelského prostředí. Přesto vláda některým oblastem, jako je třeba regulace digitální ekonomiky a digitální transformace, nevěnuje v dokumentu dostatečnou pozornost. 

Svaz průmyslu oceňuje, že si vláda dala ve svém programu jasný cíl povznést Českou republiku mezi nejvyspělejší země světa. Svaz průmyslu tuto ambici prosazuje dlouhodobě a doporučil to i vládě při jednání k programovému prohlášení.

Do textu programového prohlášení se Svazu průmyslu podařilo prosadit několik bodů, které jsou důležité pro posílení konkurenceschopnosti a podnikatelského prostředí v příštích letech.

K ČEMU SE VLÁDA DÍKY SVAZU MIMO JINÉ ZAVÁZALA:

  • zjednodušení a zlepšení čerpání evropských dotačních programů,
  • zohlednění témat, jako jsou dekarbonizace, digitální transformace, oběhové hospodářství, rozvoj alternativních paliv nebo výzkum, vývoj a inovace, ve veřejných financích,
  • posuzování dopadů nové evropské a domácí regulace na průmysl, jednotlivé sektory a celou ekonomiku,
  • prosazování reálných příspěvků ČR k evropským klimaticko-energetickým cílům,
  • důraz na rychle dokončení notifikace tzv. kurzarbeitu,
  • větší otevření trhu práce pracovníkům ze zahraničí a výrazné zrychlení vyřizování žádostí o pracovní povolení,
  • zajištění rovného konkurenční prostředí pro české i zahraniční dopravce.

V některých oblastech, jako například regulace digitální ekonomiky či digitální transformace firem vláda doporučení Svazu průmyslu nezohlednila, stejně tak některé části vnímá Svaz průmyslu jako potenciálně rizikové či ne vždy dostatečně zohledňující roli a význam podnikatelského sektoru. Například Svaz průmyslu varoval před ohrožením Modernizačního fondu určeného k transformaci energetiky a průmyslu.

Celý komentář Svazu průmyslu a dopravy k vybraným částem programového prohlášení vlády.

kategorie Stanoviska SP ČR

Zveme na diskusi k tématu digitální daně

Téma digitální daně bude i přes hledání mezinárodního řešení zřejmě několik dalších let stále aktuální. Připravili jsme proto otevřenou diskusi i pro veřejnost. Uskuteční se 18. ledna od 10 hodin a připojit se k ní můžete zdarma.

Diskusi zahájí autoři analýzy „Vývoj, přípravy a realizace návrhů digitální daně“, kterou si můžete stáhnout zde.

Další detaily o celém procesu hledání vhodné formy digitálního zdanění a postupný vývoj úvah až k návrhům OECD nalezenete v aktuálním vydání Spektra na str. 30 a 31.

Rádi bychom umožnili i širší diskuzi. Připojit se k představení analýzy a k diskusi můžete 18. ledna 2022 od 10 hodin bez registrace prostřednictvím Google Meet na tomto odkazu.

Vladimír Štípek
kategorie Z hospodářské politiky

Otevřený dopis odborářů celních úřadů ministrovi Stanjurovi

Odborové organizace při celních úřadech, zastupující civilní zaměstnance a příslušníky CS ČR, poslaly otevřený dopis ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi. Nesouhlasí se zmrazením platů pro civilní zaměstnance a se snížením valorizace platů pro příslušníky.
 
10. 01. 2022
Otevřený dopis Podnikového výboru odborových organizací Celní správy ČR
 
Vážený pane ministře,
dovoluji si Vás oslovit jako zástupce sekce Celní správy Odborového svazu státních orgánů a organizací, která zastupuje příslušníky a zaměstnance celní správy. Rozhodnutím vlády, jejímž jste členem, ze dne 29. 12. 2021 došlo ke zmrazení platů civilních zaměstnanců celní správy a k zásadní změně v původně předpokládaném navýšení služebních příjmů z částky 1 000 Kč + 400 Kč, na 700 Kč u příslušníků bezpečnostních sborů pro rok 2022 (tedy i u příslušníků celní správy). Jsme si vědomi, že předchozí rozhodnutí o navýšení platů bylo přijato jinou vládou, nicméně považujeme za nutné Vám sdělit, že rozhodnutí o razantním snížení původně plánovaného navýšení služebních příjmů a „zmrazení“ platů v tomto roce je obecně vnímáno zaměstnanci celní správy (příslušníky i civilními zaměstnanci) jako znevážení jejich práce pro stát, a to zvlášť v této nelehké době, když dochází k prudkému zvýšení inflace vlivem energetické krize (dle údajů z veřejné databáze Českého statistického úřadu dosáhla inflace v měsíci listopadu 6 %).
 
Celní správa, se jako součást složek IZS v roce 2020 a 2021 významně podílela „v první linii“ na boji s pandemií Covid-19. V průběhu druhé poloviny roku 2021 došlo v rámci CS k významnému snížení početních stavů příslušníků, kdy odešli zejména dlouholetí zkušení zaměstnanci, které bude obtížné bezprostředně nahradit. Nábor nových zájemců probíhá pozvolna, v případě nových příslušníků úroveň služebního příjmu mnohdy jen velmi obtížně konkuruje nabídce soukromé sféry, což se může projevit snížením
zájmu o zaměstnání v naší organizaci. Po výše uvedeném opatření vlády v oblasti mezd se dá očekávat zvýšený odchod zaměstnanců celní správy i v prvním pololetí tohoto roku.
Celní správa ČR, jejímž jste nejvyšším představitelem, výkonem své činnosti odvádí do státního rozpočtu řádově desítky miliard korun ročně. Jde zejména o výběr spotřebních daní, ale také o agendu dělené správy, kterou zajišťují civilní zaměstnanci, u nichž došlo v důsledku rozhodnutí vlády ke „zmrazení“ platů. Společně s Odborovým svazem státních orgánů a organizací dlouhodobě upozorňujeme na neutěšenou situaci v oceňování této skupiny zaměstnanců celní správy. Navýšení o 1400 korun mohlo být významnou pomocí
zejména u této skupiny zaměstnanců v době, kdy odhadovaná míra inflace může být vyšší než 6 procent. Jsme si samozřejmě vědomi neutěšené situace státního rozpočtu, nicméně lze oprávněně očekávat, že reálný propad platů našich zaměstnanců bude mít za následek snížení návratnosti finančních prostředků do ekonomiky a tudíž s sebou přinese další problémy pro stát.
 
Zaměstnanci Celní správy ČR se samozřejmě i přes nepříznivou situaci budou snažit plně dostát svým povinnostem, přesto na Vás chceme apelovat, jako na svého nejvyššího představitele, abyste se zastal svých podřízených a mohla tak být adekvátně oceněna jejich činnost, kterou odvádějí pro stát. To se týká jak civilních zaměstnanců, tak příslušníků. Abychom mohli být opět hrdí na to, že jsme zaměstnanci celní správy, místo toho, aby mnozí další z našich řad odešli a hledali si zaměstnání s lepším finančním ohodnocením. Vždyť přece kvalitně fungující celní správa, která se podílí na úspěšném výběru daní a přináší do státního rozpočtu značné finanční prostředky, je vizitkou i ministra financí.
 
Z výše uvedených důvodů s prezentovaným nedostatečným navýšením služebního příjmu u příslušníků a zmrazením platů u civilních zaměstnanců proto musíme vyjádřit svůj zásadní nesouhlas.
 
Dále Vás tímto zdvořile žádám, vážený pane ministře, abyste znovu zvážil všechny výše uvedené nepříznivé dopady na zaměstnance a příslušníky celní správy a při jednání vlády navrhl řešení s méně negativními důsledky. Rádi s Vámi projednáme zmíněné nepříznivé aspekty i při osobním jednání.
 
S pozdravem
 
Bc. Miloš Lokvenc v.r.
předseda Podnikového výboru odborových organizací celní správy ČR
 
 
 
Přílohy:
 Otevřený_dopis_ministrovi_financí_CS-CR.pdf 139 kB
  • Zdroj: OS SOO

Premiér Fiala navštívil během první zahraniční cesty Slovensko, s partnery se shodl na důležitosti středoevropské spolupráce

Premiér Petr Fiala se slovenským předsedou vlády Eduardem Hegerem, 11. ledna 2022.
Premiér Petr Fiala se slovenským předsedou vlády Eduardem Hegerem, 11. ledna 2022.
Premiér Petr Fiala navštívil v úterý 11. ledna 2022 Slovenskou republiku. Během tradičně první zahraniční cesty jednal se svým protějškem Eduardem Hegerem o bilaterální spolupráci a regionálních a evropských otázkách, zejména pak situaci na východní hranici Evropské unie, západním Balkánu, rozšíření EU či Zelené dohodě pro Evropu. Českého premiéra přijali také prezidentka Zuzana Čaputová a předseda Národní rady Slovenské republiky Boris Kollár.

„Musím říct, že jsem si nedovedl představit, že bych na své první zahraniční cestě navštívil jinou zemi než právě Slovensko, protože jak řekl pan premiér Eduard Heger, pojí nás nejen společná historie, ale i přátelské vztahy na mnoha úrovních. A myslím, že i obě vlády cítí, že je potřeba tyto vztahy posilovat, rozvíjet, a jsem moc rád, že se tato má cesta mohla uskutečnit i v té složité, nepříznivé situaci, ve které obě naše země v souvislosti s pandemií čelí,“ uvedl předseda české vlády Petr Fiala po jednání se slovenským kolegou.

Oba premiéři rovněž potvrdili zájem o uskutečnění osmého společného zasedání české a slovenské vlády, které má hostit slovenská strana na jaře letošního roku.

Premiéři diskutovali o dalším rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi, jak v bilaterální rovině, tak v rámci regionálních formátů a v rámci Evropské unie. Diskuse se vedla o prohloubení obranné spolupráce, která se dotýká celé řady oblastí včetně výcviku, logistiky či vzdělávání. Oba lídři hovořili o možnostech koordinace nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU a předsednictví Slovenské republiky ve Visegrádské skupině a Slavkovském formátu. Tématem jednání byla i situace v Kazachstánu, současné vztahy s Ruskou federací a podpora svrchovanosti Ukrajiny.

Během jednání předsedové vlád nevynechali ani aktuální evropská témata. Dotkli se významu Zelené dohody pro ekonomiky obou zemí, včetně výzev spojených s energetickou transformací.

„Chtěl bych na tomto místě zmínit energetickou politiku, což je věc, která se dotýká a bude dotýkat životů občanů jak Slovenské republiky, tak České republiky. Shodli jsme se, že v rámci dalších kroků v evropské politice Zeleného údělu bude určitě výhodné a nutné, abychom zastávali společnou pozici, protože máme společné zájmy, například prosazení jádra jako trvalého čistého zdroje. A naší snahou je, aby ten cíl dosáhnout uhlíkové neutrality nebyl na úkor našich občanů, abychom zabránili energetické chudobě, aby politika Evropské unie v této věci byla racionální a naplňovala svůj cíl bez vážných socioekonomických dopadů,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Oba premiéři poté společně uctili položením věnců památku zakladatelů československé státnosti u památníků T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. Poté se premiér Petr Fiala přesunul na Bratislavský hrad, kde jej přijala prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová. S hlavou státu předseda vlády prodiskutoval mimo jiné priority nové české vlády a témata, která chce Česká republika prosazovat v rámci nadcházejícího předsednictví v Radě EU, a naopak ta, jež chce prosazovat Slovensko během svého předsednictví V4. Bavili se i o aktuálních problémech spojených s řešením pandemie nemoci covid-19.

Návštěvu Slovenské republiky ukončil Petr Fiala jednáním s předsedou Národní rady Slovenské republiky Borisem Kollárem, se kterým hovořil především o sociálních a ekonomických dopadech pandemie. Oba také potvrdili zájem o opětovné navázání meziparlamentních kontaktů, které pandemie dočasně omezila.

Práce na dálku se i díky pandemii stává běžnou

V době pandemie onemocnění covid-19 v roce 2021 umožňovalo zaměstnancům částečně pracovat z domova 60 % podniků. Přes online platformy komunikovala polovina firem, dvě pětiny velkých podniků začaly aplikace pro online komunikaci využívat až v souvislosti se zhoršenou epidemickou situací.

Devět z deseti velkých podniků umožňuje i v době rozvolněných protiepidemických opatření svým zaměstnancům práci z domova. Naopak mezi malými podniky tuto možnost nabízí jen polovina z nich. „Mezi jednotlivými odvětvími nacházíme významné rozdíly, protože některé profese z domova vykonávat nelze. Nejčastěji nechávají své zaměstnance na home office firmy působící v IT službách, konkrétně 97 % z nich. Následují podniky z oblasti mediálních činností a cestovní agentury,“ uvádí Eva Myšková Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Mezi obory, pro něž je práce z domova nejméně častá, patří dle očekávání stravování, maloobchod, ubytování či stavebnictví. Ve stravování a pohostinství neumožňuje práci z domova ani pětina podniků s deseti a více zaměstnanci.

Pro efektivnější práci z domova řada podniků zaměstnancům poskytuje vzdálený přístup do firemní sítě. Nejčastěji jde o přístup na pracovní e-mail, který v roce 2021 nabízelo 70 % podniků. Ve stejném roce 62 % firem umožňovalo zaměstnancům i vzdálený přístup přes zabezpečené sítě do firemních aplikací a informačních systému (tedy např. na intranet či do účetnictví). „Zatímco mezi velkými podniky s více než 250 zaměstnanci nabízí některým svým zaměstnancům vzdálený přístup k firemním aplikacím a informačním systémům již 97 % z nich, u malých podniků do 50 zaměstnanců tak činí 57 %,“ dodává Kamila Burešová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. V minulém roce navíc polovina podniků používala online komunikační platformy, přičemž velké firmy je využívaly téměř všechny (95 %).

V loňském roce mělo v Česku webové stránky 83 % podniků s deseti a více zaměstnanci. „Potěšující je, že v nabídce některých pokročilých webových funkcí jsou podniky v Česku vysoce nad evropským průměrem. Například možnost zadat online objednávku či rezervaci nabízela v roce 2021 v Česku celá třetina firem. Jde o třetí nejvyšší podíl ze zemí EU,“ komentuje situaci Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Také v roce 2021 pokračoval u podniků rozmach v používání sociálních médií a cloud computingu. Podíl podniků s profilem na sociálních médiích poprvé překročil hranici 50 %, placené cloudové služby využívalo 44 % firem, dvakrát více než v roce 2017. Umělou inteligenci používalo v Česku 4,5 % podniků, mezi velkými subjekty jich však byla pětina.

Více informací přináší aktuální publikace Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru za rok 2021.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Premiér Petr Fiala se v jihomoravských nemocnicích zajímal, jak zvládají boj s nemocí covid-19, a opět vyzval spoluobčany k očkování

Premiér Petr Fiala s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem na tiskové konferenci, 10. ledna 2022.
Premiér Petr Fiala s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem na tiskové konferenci, 10. ledna 2022.
Předseda vlády Petr Fiala navštívil v doprovodu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka v pondělí 10. ledna 2022 tři nemocnice v Jihomoravském kraji. V okresní nemocnici v Uherském Hradišti, v soukromém zdravotnickém zařízení SurGal clinic v Brně a ve státní Fakultní nemocnici Brno se zajímal, jak se lékaři a zdravotníci vypořádávají s důsledky epidemie nemoci covid-19, ale i o to, jaké mají tyto nemocnice další plány do budoucna.

Cestu po jihomoravských nemocnicích zahájil premiér Fiala v Uherskohradišťské nemocnici, kde si prohlédl gynekologicko-porodnické oddělení. „Je to jedno z oddělení, které musí fungovat naplno i v době covidu-19. Tak mě zajímalo, jak to tady zvládají, a musím říci, že můj dojem je výborný,“ uvedl předseda vlády a ocenil uherskohradišťskou nemocnici i za kvalitu péče, kterou pacientům z regionu poskytuje. „Uherskohradišťská nemocnice představuje nemocnici okresního formátu, jak by asi měly v České republice vypadat. Svědčí o tom nejen čísla spokojených pacientů, která mají, ale i to, jaký je třeba obrovský zájem i z jiných okresů a z celého regionu o to být pacienty právě tady,“ konstatoval premiér Fiala.

V brněnském soukromém zdravotnickém zařízení SurGal clinic se předseda vlády zúčastnil slavnostního otevření nového Centra zobrazovacích metod. Ocenil, že se i soukromé subjekty aktivně zapojují do boje s nemocí covid-19. Klinika mimo jiné funguje i jako jedno z brněnských očkovacích center.

„Musím říci, že SurGal clinic sleduji vlastně od samého počátku a připomněl jsem si, že u slavnostního otevření jsem také byl ještě v roli rektora Masarykovy univerzity. Od počátku jsem fandil myšlence špičkové soukromé nemocnice a mám obrovskou radost, že po těch deseti letech je to nemocnice, která má výbornou pověst a je stabilní součástí zdravotnického systému,“ prohlásil Petr Fiala.

Poslední zastávkou byla Fakultní nemocnice Brno, jedno z největších zdravotnických zařízení v České republice, které zřizuje stát prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví. „Záměrně jsem si vybral pro tuto cestu různé typy zdravotnických zařízení, abych tak dal najevo, že naše vláda má zájem o zdravotnictví, sleduje velmi intenzivně snahu všech lékařů, zdravotníků a všech zaměstnanců našich nemocnic bojovat s nemocí covid-19. A že všechny ty typy nemocnic, ať už to jsou okresní, krajské, soukromé nebo státní, jako je Fakultní nemocnice Brno, jsou hodny naší pozornosti. Vážíme si jejich práce a chceme všechny typy zařízení rozvíjet,“ zdůraznil předseda vlády. „Mohu říct, že jsme si já i pan ministr odnesli spoustu cenných poznatků pro naši další práci,“ dodal.

Ve FN Brno se premiér Fiala na anesteziologicko-resuscitační klinice zajímal o péči o nejtěžší případy pacientů s nemocí covid-19, ale i o plány dalšího rozvoje fakultní nemocnice. „Chtěl bych využít této příležitost, abych znovu poděkoval všem lékařům a zdravotníkům, kteří zápas s covidem-19 svádějí. Svádějí ho už řadu měsíců, vlastně už let, velmi úspěšně. A i tady jsem se znovu přesvědčil – a je to vidět i na tom, kdo na těch odděleních intenzivní péče leží – jak důležité a jak klíčové je pro boj s covidem-19 očkování. Protože ty nejvážnější případy a ti, kteří jsou ohroženi na životě, jsou právě pacienti, kteří očkovaní nejsou. Proto bych rád využil příležitosti a vyzval znovu všechny, aby se nechali očkovat. Nechali se očkovat i třetí dávkou, protože to je právě to, co nás může zachránit, co může zachránit lidem životy a zdraví a pomoci nám všem také v tom, aby se naše zdravotnická zařízení nepřetížila,“ prohlásil premiér Fiala.

Vláda mapuje aktuální stav příprav českého předsednictví Radě EU

Vláda je v souladu se svým programovým prohlášením odhodlána uskutečnit na profesionální úrovni české předsednictví Radě EU, které začíná 1. července letošního roku.

V současnosti týmy předsedy vlády Petra Fialy a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka mapují aktuální stav příprav na předsednictví. Důkladnou analýzou prochází logistické zajištění oficiálních jednání, doprovodného kulturního programu a koncepce komunikace předsednictví. Celkově se v souvislosti s předsednictvím ve druhém pololetí v České republice, v Bruselu a na dalších místech uskuteční na 2000 různých formálních i neformálních jednání.

Vláda zároveň intenzivně pracuje na vymezení svých politických priorit v průběhu předsednictví. Ty musejí být jednak v souladu s dlouhodobými cíli vlády, současně budou provázány s plánovanými aktivitami Francie a Švédska, s nimiž tvoříme tzv. předsednické trio. Společný program tria byl schválen na konci roku 2021.

O stavu příprav bude vláda veřejnost informovat průběžně, úplný přehled všech naplánovaných akcí a politických priorit českého předsednictví bude v souladu se zvyklostmi k dispozici až v červnu 2022.

Součástí příprav na předsednictví je oficiální návštěva ministra Beka v Bruselu 10. ledna 2022. Ten poprvé představí sebe a svůj nejužší tým vybraným zástupcům unijních institucí.

VOKOUN: „Je velmi těžké sladit do textu kolektivní smlouvy desítky, často velmi protichůdných zájmů.“

Vladislav Vokoun vloni na podzim překvapil prohlášením, že sjezdem končí ve „vrcholné politice“. Níže pak popisuje, jak k tomuto přesvědčení dospěl. „Celou svou existencí jsem člověk, který bytostně nesnáší doživotní funkce. Vždy jsem se jenom bál, že nepoznám, kdy mám odejít,“ říká Vladislav Vokoun v rozhovoru, který vyšel v pondělí 10. 1. 2022 v Obzoru č. 1/2022.

Dovolte mi na úvod našeho rozhovoru ocitovat dva názory z diskusního fóra. První: Že firma jako ČD nezvýší plat aspoň o to, o co stoupne inflace, tak to je ostuda, vůbec bych se tím nechlubil… a druhý: Já jsem v rámci možností jako zaměstnanec spokojen. Chápu, že doba je fakt špatná. Mohlo to dopadnout podstatně hůře… Jaké reakce na PKS 2022 jste zaznamenal vy?
Úvodem je potřeba sdělit, že České dráhy jsou velký podnik mající v současné době kolem 14 000 zaměstnanců pracujících v mnoha desítkách povolání a různé věkové struktuře. Je velmi těžké sladit do textu kolektivní smlouvy desítky, často velmi protichůdných zájmů. To se logicky promítá do hodnocení kvality uzavřené kolektivní smlouvy. Z dosavadní odezvy členské základny mohu konstatovat značnou úlevu, že došlo k uzavření kolektivní smlouvy v „de facto“ loňské podobě, a tedy k zachování všech benefitů. Většina by si samozřejmě přála, tak jako všichni kolektivní vyjednavači za OSŽ, vyšší nárůst mezd, nicméně vnímají reálné možnosti podniku.
Chápu, že u části zaměstnanců se dohodnutý nárůst tarifních mezd nesetkává s plným pochopením. Jak jsem již konstatoval, těžko šlo dosáhnout více. Pro úplnost dodávám, že kolektivní smlouvu na rok 2022 podepisovalo 12 subjektů, bez komentáře…

Jste matadorem kolektivního vyjednávání: Kolektivní vyjednávání a Vladislav Vokoun patří už mnoho let neodmyslitelně k sobě, kolikátého kolektivního vyjednávání jste se jako vedoucí vyjednávač vloni zúčastnil? A jaké to poslední kolektivní vyjednávání ve srovnání s těmi předchozími bylo?
Nemyslím si, že je důležité kolik, jako spíše jaký byl výsledek. Pro ty, kdo mají rádi statistiky, je to moje sedmnáctá kolektivní smlouva ČD ve funkci vedoucího týmu kolektivních vyjednavačů. Jakékoliv srovnání je těžké, v každém věku je to jiné. Když je vám dvacet let, vidíte problémy v úplně jiném světle, než když je vám padesát. To platí i obecně pro vývoj občanské společnosti za uplynulé období. V tomto kontextu si myslím, že nově podepsaná kolektivní smlouva plně obstojí.

Na podnikové konferenci jste oznámil, že sjezdem končíte ve „vrcholné politice“, že už nadále nebudete ani ve vedení svazu, ani ve vedení PV. Kdy ve vás toto rozhodnutí uzrálo?
Celou svou existencí jsem člověk, který bytostně nesnáší doživotní funkce. Vždy jsem se jenom bál, že nepoznám, kdy mám odejít. Důvod mého odchodu je v zásadě jednoduchý. Stárnu, jsem „utavený“, je potřeba čerstvá krev. Ohromnou mojí výhodou je, že úplně neodcházím, protože zůstávám jako člen Dozorčí rady ČD a tím mohu ještě nějakou dobu pomáhat svému nástupci a podniku.

Máme začátek roku, s jakým předsevzetím jste do něj vstoupil a co byste popřál členům a našim čtenářům?
Těžká otázka. Loňský rok šlo zjednodušeně považovat přinejmenším za velmi zvláštní. Mnoho občanů by na něj nejraději zapomnělo, určitě se však najde mnoho těch, pro které byl dobrý. Takže přeji všem, kteří měli loňský rok složitý, aby ten příští rok znamenal obrat k lepšímu. Těm, který byl loňský rok příznivě nakloněn, přeji stejné úspěchy, jako letos. Všem nám přeji pevné zdraví a schopnost určitého nadhledu. Zároveň přeji všem, aby se nikým a ničím nenechali manipulovat. Nejdůležitější v životě je přece, jak se cítím já. Když dobře, můžu to přenášet i na ostatní.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ, Obzor č. 1/2022

Zavřeli jsme část byznysu, protože nebyla šetrná k přírodě

„Když postavíte zelenou stavbu, tak je na pozemku lépe, než předtím. Vlastně tam postavíte les,“ říká Libor Musil, majitel společnosti Liko-S, která si z letošního Sněmu Svazu průmyslu odnesla ocenění pro Úspěšnou malou a střední firmu.

uhlir foto 52 optimized

Před časem jste se pustili do úplně nového oboru, což jsou zelené nebo také živé stavby. Proč jste začali na budovy sadit rostliny?
Se zelenými stavbami jsme začali před osmi lety, kdy jsme postavili první stavbu, u které teď sedíme. I když je teplo a svítí slunce, tak sedíme venku a je nám příjemně. Do naší první zelené stavby jsme přenesli zkušenosti ze stavby našeho rodinného domu. Nemohli jsme ho napojit na kanalizaci, tak jsme si udělali kořenovou čistírnu odpadních vod. Viděli jsme, jak voda, kterou jsme na pozemku zachytili, změnila okolí. Dřív to byla vyprahlá stráň a nejednou tam bylo lépe, než když jsme tam přišli.

Technologii zelených staveb jste si vymysleli sami?
Tenkrát zelené fasády na trhu neexistovaly. Experimentovali jsme, jak rostliny na fasádu dostat. Museli jsme přijít na kloub tomu, podle jakých principů příroda funguje. Jak se voda přes rostliny odpařuje. Když pod tu pokličku nahlédnete, zjistíte, že příroda kolem nás potřebuje daleko větší péči a pozornost.

Mělo toto poznání vliv na to, jak podnikáte?
Došlo nám, že stavební byznys, který děláme, a haly které stavíme, velmi škodí svému okolí. Tak jsme začali byznys měnit. Od 1. dubna 2021 jsme úplně zrušili divizi halových objektů, i když vydělávala velké peníze. Divizi zeleného stavění budujeme úplně od začátku, ale do budoucna půjdeme jen touto cestou.

Jaký je o zelené stavby zájem?
Roste. Byznysově to děláme třetím rokem. Už se dostáváme do černých čísel. Máme za sebou desítky projektů zelených fasád a zelených střech. V severních Čechách teď stavíme novou zelenou halu. Bude po té naší druhá v republice.

Museli jste kvůli budování zelených staveb najmout nové lidi jako zahradníky nebo botaniky?
Zatím ten tým ladíme. Je těžké dnes takové lidi najít. Pokud někde nejsou lidi, tak je to ve stavebnictví a zahradnictví. Nyní máme v zahradnickém týmu sedm lidí. Na jaře jich bude víc. Budujeme si také síť partnerů zahradních firem v regionech, které s našimi systémy budou pracovat.

Je mezi zákazníky nějaký segment, který má o zelené stavby větší zájem než ostatní?
Jsou zákazníci, kteří už pochopili, že když něco se stavbami neuděláme, tak to bude průšvih. Jeden metr čtvereční plochy konvenční střechy nebo parkoviště, když na něj zasvítí slunce, vydává energii 1 kilowatt. V tomto a příštím roce se v Česku plánuje postavit milion metrů čtverečních nových skladovacích hal, to už vydá na výkon jednoho bloku Temelína.

Stavba zelené fasády a střechy je dražší než konvenční budova. Vykompenzuje vyšší cenu investorovi třeba levnější údržba?
Údržba není levnější. Ale do přínosů musíte započítat i další věci, jako je třeba zdraví lidí. Protože ti lidé pak žijí v jiném prostředí. Pro investory by ale mohlo být zajímavé, že zelenou stavbou by mohli zastavět větší část pozemku, než je nyní povolená rozloha konvenční stavby. Stavební předpisy kvůli vlivu na okolí dovolují zastavět jen polovinu pozemku. Když postavíte zelenou stavbu, tak je na tom pozemku lépe, než když tam nic nestálo. Vlastně tam postavíte les. Chceme proto dosáhnout toho, aby investor mohl zastavět o dvacet nebo třicet procent víc pozemku. Pak už se mu i ta dražší investice vrátí.

Na podzim se v Česku opět rozjela vlna covidu. Přesvědčujete zaměstnance, aby se nechali očkovat?
Snažíme se apelovat na zodpovědnost. Protože zodpovědnost se projevuje v tom, že když něco můžu v určité situaci udělat, tak to musím udělat. Pokud se lidé mohou nechat naočkovat, tak to musí udělat. Jinak si nedovedu představit, jak tento problém, který nás už dva roky drtí, vyřešit.

Jak jste se s epidemií vyrovnali?
V roce 2020 jsme investovali nějakých patnáct milionů korun do ochrany lidí. Zorganizovali jsme jinak pracoviště. Investovali jsme do bezkonkurenčně nejlepších ochranných prostředků, které měly k dispozici i rodiny našich zaměstnanců. Dnes trpíme následky pandemie a různých podpor, které firmy kvůli ní dostávaly.

Pomoc firmám kvůli covidu nebyla správná?
Když tady byly minulé krize, tak nastartovaly růst nezaměstnanosti. V tom okamžiku se firmám uleví. Ty, které prosperují a můžou dát dalším firmám práci, mohou nabrat nové lidi. Dnes máme spoustu zakázek, ale nemůžeme je udělat, protože nemáme lidi. Další věc je, že nemáme materiál. Z minulých krizí mi vždy pomohli dodavatelé a zaměstnanci. Hrábli jsme si pěkně na dno, byli jsme pak silnější a nastartovali další růst.

To dnes nefunguje?
Dnes přijdeme za dodavatelem, aby nám dodal materiál. A on řekne: „Zaplaťte víc.“ Během tří měsíců nám stouply ceny profilů o 70 procent. Dodávky se zpožďují, některé profily nemáme a nemůžeme dokončit stavby. Před pandemií nám je dodávali za tři týdny, dnes jsou to tři měsíce. Sklo jsme měli za týden, dnes ho dostáváme za dva měsíce.

Není to jen dočasný výkyv, protože všechny firmy se po covidu rozjely, ale pořád trvají problémy s logistikou?
Je to výkyv, ale zpátky se to už nevrátí. Minimálně cenově. Modlíme se, aby se aspoň termíny dodávek vrátily na dřívější časy. Proti nám hraje, že firmy, které kontrolují zdroje, mají na trhu minimální konkurenci. U skla jsou na trhu tři dodavatelé, na hliníkové profily jsou dva. Najednou zjistili, že to funguje říct si o víc peněz, protože jim je musíme dát.

Firmu Liko-S jste už začal předávat synovi a dceři. Jak jste je zapojil do jejího řízení?
Zahájili jsme proces předávání někdy před třemi lety, kdy syn byl jmenovaný do exekutivního managementu a dostal pod sebe velkou část firmy. Tam prokázal, že mu to jde. Teď jsem mu předal řízení stavební divize. Vedle toho máme strojírenskou divizi, kde jsem ještě předsedou představenstva, ale tu měla na starosti dcera. Protože se jí narodilo miminko, tak se na chvíli stáhla. Po novém roce ale zase nastupuje a exekutivu převezme. Zároveň je v představenstvu stavební divize a syn bude v představenstvu té strojírenské.

Proč jste zvolil tento model?
Nechtěl jsem, aby je firma rozdělila, aby si každý hrál jen na svém písku. Síla rodinné firmy je právě v rodině, aby se mohli jeden o druhého opřít, poradit si, pomoct si.

(Jan Stuchlík)

 Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Spektrum