Vláda připravila změny v příspěvcích na bydlení na pomoc s energetickou chudobou i návrh na zmrazení platů politiků či soudců

Tisková konference po jednání vlády, 5. ledna 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 5. ledna 2022.
Domácnostem ohroženým v letošním roce tzv. energetickou chudobou mají pomoci změny v zákoně o státní sociální podpoře. Návrh jeho novely schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 5. ledna 2022. Do Parlamentu vláda pošle rovněž návrh na zmrazení platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců v letošním roce. Odsouhlasila také protiepidemické opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se nařizuje plošné testování všech zaměstnanců a OSVČ dvakrát týdně.

Návrh novely zákona o státní sociální podpoře má řešit problémy s vysokými cenami energií v těch případech, kdy si domácnosti vzhledem ke své ekonomické situaci nedokáží s prognózovaným nárůstem nákladů na bydlení samy pomoci.

„Vláda dnes schválila pomoc lidem, kteří jsou zasaženi nárůstem cen energií, což je problém, se kterým se musíme potýkat od začátku, od prvních chvil, kdy jsme byli jmenováni. Rozhodli jsme o tom, že se navýší adekvátně příspěvek na bydlení a rozšířili jsme ho také tak, aby na něj dosáhlo více lidí. Současně jsme rozhodli, že v případě dalších dramatických výkyvů na trhu s energiemi bude moci vláda mimořádně zvýšit normativy na základě vládního nařízení, aby nemuselo docházet neustále k úpravě zákona. A cílem samozřejmě je, aby ta pomoc, pokud bude potřeba, byla rychlá a co nejúčinnější,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Pokud novela projde legislativním procesem, zvýší se tzv. normativní náklady na bydlení o pevně stanovené částky podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení. Například jednočlenné domácnosti v nájemním bydlení se podle vládního návrhu k normativním nákladům přičte 1 120 korun, u domácnosti o čtyřech a více osobách ve vlastním či družstevním bydlení to bude o 2 147 korun. O příspěvek na bydlení budou moci nově požádat i lidé v podnájmu a osoby užívající byt na základě služebnosti a všechny změny mají mít zpětnou platnost od ledna. Vláda navíc má získat ze zákona i pověření změnit tyto pevné částky v případě potřeby i během roku formou nařízení.

Vláda posílá do Poslanecké sněmovny také návrh novel zákonů, které určují výši platů představitelů státní moci, europoslanců, soudců a státních zástupců a také výši jejich náhrad. Podstatou všech navržených změn je, že dojde ke zmražení jejich platů na úrovni minulého roku, které podle současně platné legislativy od ledna vzrostly o šest procent.

„Naše země čelí vzrůstající inflaci a drahotě. Dopadá to na mnoho lidí. Říkali jsme, že je potřeba proti tomu něco dělat. Jak víte, reagovali jsme na to i tím, že jsme zvýšili tarifní platy jen těm skupinám státních zaměstnanců, kteří stojí v první linii boje s covidem-19. U těch ostatních došlo k zachování úrovně z loňského roku a my jsme považovali za správné, abychom stejně přistoupili i k ústavním činitelům. Proto jsme dnes přijali návrh, aby se platy ústavních činitelů vrátily na úroveň roku 2021,“ uvedl Petr Fiala.

Obě legislativní předlohy chce vláda kvůli časové tísni předložit Parlamentu v režimu legislativní nouze a projednat je ve zkráceném řízení, aby mohly začít platit co nejdříve.

Kabinet Petra Fialy odsouhlasil také změnu v protiepidemickém opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se nařizuje testování zaměstnanců. Všichni zaměstnanci ve veřejném i soukromém sektoru, ale i osoby samostatně výdělečně činné a jednatelé právnických osob, pokud přicházejí do styku s lidmi mimo vlastní domácnost, se budou muset od 17. ledna testovat v zaměstnání dvakrát týdně pomocí antigenních testů určených pro použití laickou osobou. Pro potřeby státních zaměstnanců vláda současně rozhodla o centrálním nákupu více než dvou milionů kusů testovacích sad prostřednictvím veřejné zakázky vyhlášené Správou státních hmotných rezerv.

Zároveň se změní i pravidla pro karantény a izolace osob s pozitivním testem, s příznaky nemoci a pro jejich významné epidemické kontakty. V reakci na očekávaný masivní nástup mutace omikron, která vykazuje odlišný průběh nákazy než předchozí varianty, dojde od 11. ledna ke zkrácení doby nařízené izolace a karantény na nejméně pět kalendářních dnů. K ukončení karantény ani izolace nebude nutný RT-PCR test, lidé s pozitivním antigenním testem ale budou moci na základě negativního výsledku následného RT-PCR testu izolaci ukončit ihned. Naopak lidé s příznaky nemoci covid-19 budou muset nad rámec pětidenní izolace případně ještě počkat nejméně dva dny po jejich odeznění. Do karantény budou po rizikovém kontaktu chodit i očkovaní a lidé po prodělání covid-19.

Vláda také jmenovala do funkce novou předsedkyni Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na návrh premiéra Petra Fialy se jí stala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-5-ledna-2022-193508/.

Státní úřad inspekce práce v loňském roce uskutečnil přes 13 tisíc kontrol a uložil více než 3 tisíce pokut v souhrnné výši přesahující 335 milionů korun

Za prvních jedenáct měsíců loňského roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 13 284 kontrol. Z tohoto počtu se 4 778 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 026 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 4 868 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 312 kontrol.

Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 449 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů. Dále oblastní inspektoráty práce vydaly 1 865 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, a účastnily se v 890 případech kolaudačních řízení staveb.

Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 21 512 nedostatků, přičemž 11 213 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 5 104 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 3 876 nedostatků spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 1 319. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr, v oblasti odměňování a dodržování pracovní doby zaměstnanců, a v oblasti agenturního zaměstnávání. Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce v letošním roce 2 993 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 268 občanů České republiky, 2 454 cizinců a 271 občanů členských států EU (mimo ČR). Nejčastěji bylo nelegální zaměstnávání osob odhaleno Oblastním inspektorátem práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, dále v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji.

V průběhu loňského roku přijaly orgány inspekce práce celkem 4 799 podnětů ke kontrole. Z tohoto počtu 2 747 podnětů upozorňovalo na možné porušování právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek (nejčastěji se jednalo o odměňování zaměstnanců a oblast pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), v 827 případech upozorňovali podatelé na nelegální práci a 1 312 na jiná možná porušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, a 618 podnětů ke kontrole směřovalo do oblasti bezpečnosti práce.

Za období od 1. ledna do 30 listopadu 2021 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 177 pokut v souhrnné výši 335 910 500 Kč.

Stejně jako v roce 2020 Státní úřad výrazně posílil poradenskou činnost, provozoval bezplatné informační linky v sídle každého oblastního inspektorátu, které denně zodpověděly kolem tisíce dotazů od zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. V současnosti je v provozu stále jedna centrální bezplatná linka, ale v případě potřeby může občan o radu požádat rovněž osobně, telefonicky na jednotlivých oblastních inspektorátech práce, případně prostřednictvím elektronické pošty. Dotazy jsou nejčastěji směřovány do oblasti pracovněprávních vztahů a opatření na pracovištích v souvislostí pandemií covid-19.

 
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Markus Beyrer: Zelená transformace nesmí jít na úkor prosperity

Politici často nerozumí tomu, že průmysl schopný konkurovat na světovém trhu je základem evropské prosperity. „Proto neustále připomínáme, že nadcházející transformace, zejména ta zelená, se musí provést tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné,“ říká Markus J. Beyrer, generální ředitel evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope.

Česká republika bude ve druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU. Co od české vlády očekáváte?
Priority české vlády jsou v souladu s těmi byznysovými, což není v EU úplně běžné. Shodneme se třeba na významu obchodní politiky, otevřenosti trhů, prohloubení vnitřního trhu. Stejně tak máme podobný pohled na to, že při zelené transformaci definované Zelenou dohodou pro Evropu se nesmí zapomínat na konkurenceschopnost průmyslu. Takže na spolupráci s Českou republikou během předsednictví se těšíme.

beyrer web

Jakou roli by během předsednictví měl hrát Svaz průmyslu?
Svaz průmyslu a dopravy bude hrát důležitou roli. Pro nás bude představovat přímé spojení na představitele země, abychom mohli společně využít půlroční předsednictví optimálně. Svaz průmyslu se také bude významně podílet na pořádání červnové Rady prezidentů BusinessEurope, jejíž součástí bude také setkání s českými premiérem. Svaz průmyslu tím jen potvrdí, že je to nejsilnější průmyslový svaz v regionu střední a východní Evropy.

Česko má novou vládu. Co byste ministrům, z nichž pro mnoho bude předsednictví zcela nová zkušenost, poradil?
Nová česká vláda bude proevropská, což je dobrý základ pro předsednictví. Během naší prosincové návštěvy v Praze jsem získal dojem, že žádná zásadní změna ve vztahu k EU nepřijde. Je pochopitelné, že se vláda bude muset i kvůli covidové krizi věnovat prioritně domácím tématům. Nicméně předsednictví je unikátní šance, jak vylézt z národní ulity. Váš názor bude mít mnohem větší váhu. To by nová vláda měla brát vážně.

Jaká politická témata budou pro byznys v roce 2022 na úrovni EU nejdůležitější?
Bude hodně záležet na tom, co se podaří dokončit za slovinského předsednictví a jak daleko se dostanou Francouzi. Určitě to ale bude vnitřní trh. Víme, že francouzské předsednictví se bude zabývat digitálními pravidly DSA a DMA. Na stole bude také navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, který má zajistit volný pohyb zboží, služeb a lidí v dobách krize. Tento nástroj podporujeme, protože se potřebujeme připravit na budoucí krize.

Tvořit se budou i nová pravidla pro snižování skleníkových emisí podle baličku Fit for 55.
To bude další klíčové téma. Francouzské předsednictví se bude muset věnovat reformě systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), novému mechanismu pro zpoplatnění skleníkových emisí u dováženého zboží (CBAM) či Sociálnímu klimatickému fondu. Určitě je ale nestihne dokončit. EU bude řešit také sociální témata, jako je minimální mzda nebo směrnice o platové transparentnosti. Uvidíme, jestli je zvládnou Francouzi uzavřít.

Měla by být EU aktivnější v oblasti mezinárodních obchodních dohod?
Určitě by EU měla s jejich vyjednáváním pohnout. Francie nejspíš nebude kvůli jarním prezidentským volbám v této oblasti příliš aktivní. Proto bude důležité, aby se jim věnovalo české a po něm i švédské předsednictví. Na dokončení čeká dohoda s Chile, Mercosurem. Modernizaci potřebuje dohoda s Mexikem, zeměmi ASEAN. Začínají rozhovory s Indií. Dlouhodobá řešení bude muset EU najít i ve sporných otázkách se Spojenými státy, například u dotací pro letecké výrobce. Klíčové také bude udržovat dialog s Čínou.

V Pařížské deklaraci, kterou jste vydali před startem francouzského předsednictví, velmi často skloňujete slovo konkurenceschopnost. Znamená to, že politici nerozumí tomu, že Evropa potřebuje konkurenceschopný průmysl, který je základem evropské prosperity?
Nerozumí a musíme je na to proto pořád upozorňovat. Před třemi lety jsme vydali náš program Prosperita, lidé, planeta. V něm jsme řekli, že chceme, aby všechny tyto pilíře fungovaly. Politici totiž často zapomínají na to, že potřebujete prosperitu, abyste mohli řešit i ty dva zbývající pilíře.

Pravidelně se se špičkami EU potkáváte na tripartitních summitech. Co na nich zdůrazňujete?
Třeba předsedkyni Komise Ursule von der Leyen jsme vysvětlovali, že priority Komise, jak je přednesla ve Zprávě o stavu Unie, nebudou fungovat bez konkurenceschopných a úspěšných firem. Je dobře, že politici chtějí utrácet peníze proticyklickými opatřeními, když se ekonomice nedaří, ale tyto peníze je nutné také vydělat. Proto neustále připomínáme, že nadcházející transformace, z nichž ta zelená je nejvýznamnější, se musí provést tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné.

beyrer web2

Zelená transformace bude stát spoustu peněz.
A tyto peníze nespadnou z nebe. Firmy si je musí vydělat, aby do zelené transformace mohly investovat. Když totiž neukážeme zbytku světa, že se zelená transformace dá udělat tak, abychom zachovali naši prosperitu, tak náš příklad nebude následovat a globální problém se změnou klimatu se nevyřeší. Dnes se EU na světových skleníkových emisích podílí 8 procenty, v roce 2030 to bude 5 procent.

Co konkrétně navrhujete?
Určitě je třeba zachovat systém povolenek, které firmy v chráněných odvětvích dostávají zdarma. To není nějaký zdroj zisků, jak říkají některé neziskové organizace, jsou to prostředky na nutné investice do transformace firem. V případě energetické účinnosti nyní Komise pracuje s absolutním stropem pro spotřebu energie. Ale pokud máme dekarbonizovat některé průmyslové sektory a zároveň nastavíme pevný strop pro spotřebu energie, omezíme tím průmyslovou výrobu. Cílem je přece snižovat emise CO2 a ne spotřebu elektřiny. Takže u energetických úspor je třeba přejít k měřítku energetické intenzity, čili spotřeby energie na jednotku produkce.

Evropské firmy a domácnosti se potýkají s vysokými cenami energie. Měla by Evropská unie přijmout nějaká opatření, aby jim od vysokých nákladů ulevila?
Jedna věc jsou krátkodobá opatření a jiná dlouhodobé změny na energetickém trhu. Podporujeme krátkodobá opatření, se kterými Evropská komise přišla. Dala členským státům prostor, aby byly flexibilnější v oblasti hospodářské soutěže, aby upravily DPH nebo přišly s určitými dotacemi. Je třeba, aby tato opatření pomohla nejen domácnostem, ale také firmám. Ve střednědobém výhledu vycházíme z toho, že zdražení je jen dočasné. Je proto předčasné se bavit o nějakých velkých reformách energetického trhu.

Jan Stuchlík

 

/

 

kategorie Evropská unie

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek jednal s francouzským protějškem o předsednictví EU

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek s francouzským ministrem vnitra Géraldem Darmaninem, 4. ledna 2022.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek s francouzským ministrem vnitra Géraldem Darmaninem, 4. ledna 2022.
První pracovní schůzku se zahraničním partnerem absolvoval ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, kterého do funkce spolu s dalšími členy vlády premiéra Petra Fialy jmenoval prezident Miloš Zeman těsně před Vánocemi.

Tématem prvního jednání, které se uskutečnilo 4. ledna 2022 ve Strakově akademii, bylo chystané předsednictví Radě Evropské unie, kterého se Česká republika ujme od července 2022, kdy vystřídá Francii, jež EU předsedá od začátku letošního roku. I z tohoto důvodu se dnes ministr Bek setkal právě s francouzským ministrem vnitra Geraldem Darmaninem.

„Česká republika převezme předsednictví Radě EU po Francii už za půl roku, a proto je zcela logické, že naše první setkání se týkalo právě tohoto tématu,“ řekl po schůzce ministr Bek. Mluvilo se také o dalších aktuálních otázkách jako je reforma schengenského prostoru a lepší ochrana vnějších hranic EU, doplnil ministr.

Jak oznámil francouzský prezident, posilování evropské suverenity spočívá v lepší ochraně jejích hranic a v efektivnějším řízení migračních toků. Francouzské předsednictví Radě EU se tudíž bude zasazovat o to, aby se posílila správa Schengenu, aby pokročila reforma nástrojů, které má EU k dispozici v oblasti imigrace a azylu, a aby se zlepšila spolupráce se zeměmi původu a tranzitu,“ uvedl francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin.

Francie převzala řízení unijních rad 1. ledna letošního roku od Slovinska. Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po šesti měsících. Během tohoto období řídí zasedání na všech úrovních Rady, což pomáhá zajistit kontinuitu činnosti EU v rámci Rady. Česká republika stála v čele EU naposledy v první polovině roku 2009. Stejně jako tehdy i nyní tvoří předsednickou trojici s Francií a se Švédskem, které Česko vystřídá v roce 2023.

Nová kolektivní smlouva umožní růst mezd až o 10 procent, říká předseda SHO OKD Jiří Waloszek

Společnost OKD, a.s. skončila v prvních měsících loňského roku s těžbou na dolech Darkov a ČSA. Převedla utlumované lokality na státní podnik Diamo a musela se rozloučit se zaměstnanci, kteří odešli. OKD tak přišly prakticky o polovinu podniku. Za této situace se zdálo zcela nereálné, že firma bude schopná na konci téhož roku ohlásit splnění a překročení ambiciózního podnikatelského plánu. Stalo se tak. Na počátku letošního roku očekává vedení OKD loňskou těžbu z dolů přes 2 miliony tun černého uhlí, celkovou produkci přes 2,5 milionu tun a plán tržeb by měl podnik překonat o více než 40 procent. A to není zdaleka vše, management firmy je přesvědčen, že důlní společnost bude schopná na základě dosažených vynikajících výsledků vrátit státu poskytnutou podporu z roku 2020.

Kde hledat příčiny mimořádného úspěchu? Předsedkyně představenstva OKD, a.s. Vanda Staňková v tom má jasno. V prosincovém měsíčníku OKD Horník uvedla, že za dosaženými čísly není třeba hledat zázraky, ale že za nimi stojí tvrdá a obětavá práce horníků a povrchových zaměstnanců. „Není to jen příznivými cenami uhlí, je to díky tomu, jak jste překonali těžbu, jak se vám daří při zpracování uhlí na úpravně. Pro nás je také důležité, že probíhá jednání s odbory o navýšení mezd pro rok 2022, abychom se mohli podělit se zaměstnanci o naše těžební úspěchy a poděkovat jim za podporu,“ napsala Vanda Staňková.

Zda se vedení OKD skutečně podělilo se zaměstnanci o dosažené úspěchy a jak vlastně probíhalo vyjednávání dodatku kolektivní smlouvy, o tom HGN rozmlouval s předsedou Sdružení hornických odborů a druhým místopředsedou OS PHGN Jiřím Waloszkem.

Jaké jste měli představy a podařilo se vám je naplnit?

Na vyjednávání jsme se připravovali dlouho a již zkraje října jsme zaměstnavateli předložili náš návrh dodatku kolektivní smlouvy. Za situace, kdy strmě roste inflace, bylo pro naše odborové sdružení stěžejní vyjednat navýšení mezd do mzdových tarifů. Po několika vyjednávacích kolech došly vyjednávací týmy odborů a zaměstnavatele ke shodě. Zaměstnancům v OKD se přidá šest korun na hodinu. Pokud i letos dosáhneme dobrých hospodářských výsledků, zaměstnavatel vyplatí čtvrtletní odměny až do jedenáctinásobku průměrné denní mzdy zaměstnance. Vyjednali jsme rovněž navýšení nočního příplatku, který je v OKD dlouhodobě nízký, a to o jednu korunu na celkových deset korun. Dohodli jsme rovněž, že pokud dojde letos z důvodu útlumu těžby k propouštění kvůli nadbytečnosti, budou odcházet zaměstnanci za stejných podmínek a se stejným sociálním programem, jako zaměstnanci převedeni do státního podniku Diamo v roce 2021, kteří byli následně propuštěni.

O kolik si horníci v roce 2022 skutečně polepší?

Po sečtení všech dojednaných výhod si zaměstnanci OKD v letošním roce mohou na mzdách přilepšit až o deset procent, z toho čtyři procenta půjdou do mzdových tarifů. Jsme rádi, že se vyjednávání o růstu mezd podařilo uzavřít ještě v roce 2021.

Hovoří se o útlumu těžby v OKD již v letošním roce. Znáte konečný termín?

Konkrétní rozhodnutí zatím nepadlo. Tedy ani o případném ukončení těžby černého uhlí na konci letošního roku, nebo v prvním čtvrtletí roku příštího. K ukončení těžby to ale vše směřuje, protože přípravné práce na prodloužení těžby v Dolech ČSM za horizont roku 2022 se neprovádějí ani nechystají.

V jaké situaci se Sdružení hornických odborů nyní nachází?

V našem odborovém sdružení je momentálně sdruženo 9 základních organizací. Mimo předsedů základních organizací z OKD a Diamo s.p., jsou to předsedové ZO z Heimstaden a AWT. Někteří předsedové organizací působících v OKD vztáhli na počátku loňského roku po převodu zaměstnanců působnost i do státního podniku Diamo, kde kolektivně vyjednávají pro své převedené členy.

Jaké je hlavní téma pro SHO v letošním roce?

Jednoznačně konec těžby v OKD a jak útlum dopadne na zaměstnance. Ukončením těžby bude většina stávajících zaměstnanců převedena pod státní podnik Diamo, kde část zaměstnanců bude zajišťovat práce spojené s útlumem Dolu ČSM a zbylí budou propuštěni pro nadbytečnost. Důlní společnost OKD zaměstnává v současné době kolem 2700 kmenových pracovníků a podle mých informací pět set až sedm set z nich by mělo zůstat pracovat v Diamu. Celkem bude pro nadbytečnost propuštěno kolem dvou tisíc pracovníků. Počátkem loňského roku skončilo v OKD pro nadbytečnost 1700 zaměstnanců, na které se rovněž vztahoval sociální program.

Jak za situace, kdy utlumované doly přešly i s částí zaměstnanců pod Diamo, funguje odborové sdružení?

Sdružení hornických odborů jako takové v Diamu nepůsobí, na rozdíl od základních organizací utlumovaných dolů z OKD sdružených v SHO. Jsem také předsedou jedné ze základních organizací, které vztáhly působnost pod Diamo a z této pozice mohu vyjednávat, ale nikoliv jako předseda SHO. V současné době v Diamu působí čtyři odborové organizace z OKD sdružené v SHO, a to z utlumovaných dolů Paskov, ČSM, Karviná a za povrchové provozy.

To je dost nepřehledná situace. Bude mít nějaké řešení?

Momentálně je to tak, že jsem hlavním vyjednavačem za uvedenou skupinu čtyř organizací v Diamu, ale každá z nich podepisuje dodatky ke kolektivní smlouvě za svou organizaci. Jak to bude do budoucna se ukáže s úplným ukončením těžby v OKD a převedením zbylé části zaměstnanců pod Diamo.

Pro upřesnění, dojednaný dodatek podnikové kolektivní smlouvy se vztahuje pouze na zaměstnance OKD?

Přesně tak.

Odborové organizace utlumovaných dolů, které už působí pod Diamem, musí samostatně vyjednávat vlastní kolektivní smlouvy?

Odštěpný závod Darkov a ostatní závody Diama vyjednávají spolu. Hlavními vyjednavači jsou předseda Sdružení odborových organizací při Diamo Geam Dolní Rožínka Bohdan Štěpánek a já za odštěpný závod Darkov. Vyjednávání o růstu mezd je momentálně pozastaveno z důvodu, že není schválen státní rozpočet a není jasné o výši dotace ze státu pro státní podnik Diamo. Jednání budou pokračovat v letošním roce. 

Premiér Petr Fiala uvedl do funkce ministra zemědělství Zdeňka Nekulu

Premiér Petr Fiala uvedl do funkce ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, 3. ledna 2022.
Premiér Petr Fiala uvedl do funkce ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, 3. ledna 2022.
Předseda vlády Petr Fiala uvedl v pondělí 3. ledna 2022 do funkce ministra zemědělství Zdeňka Nekulu. Stalo se tak jen několik desítek minut poté, co Zdeňka Nekulu jmenoval ministrem zemědělství prezident republiky Miloš Zeman.

Zdeněk Nekula je posledním jmenovaným členem vlády Petra Fialy. Jeho jmenování v původním prosincovém termínu zhatilo onemocnění covid-19. Premiér Petr Fiala jej uvedl do úřadu, kde mu funkci předali jak předchozí ministr zemědělství Miroslav Toman, tak i místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který rezort z pověření prezidenta republiky dočasně po dobu nemoci Zdeňka Nekuly vedl.

„Jsem rád, že jsem měl možnost na Ministerstvu zemědělství uvést do funkce nového ministra zemědělství Zdeňka Nekulu. Je to důležité z toho důvodu, že naše nová vláda je nyní kompletní, že jsme překonali všechny překážky, které nám v tomto případě způsobila nemoc covid-19, a že teď už můžeme všichni naplno pracovat,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Podle premiéra je Ministerstvo zemědělství mimořádně důležitý rezort, jehož práci pociťuje dnes a denně každý člověk v České republice nejen tím, jak kvalitní potraviny jí, ale i tím, v jakém životním prostředí, v jak kvalitní krajině žije.

„Úkoly, které před novým panem ministrem jsou, jsou velké. Souvisejí i s tím, že v letošním roce budeme předsednickou zemí Evropské unie. Už v příštích dnech je potřeba řešit některé otázky týkající se strategického plánu, který ovlivní podobu zemědělské politiky v příštích sedmi letech. Bude potřeba rozhodnout některé klíčové věci, jako je zastropování zemědělských dotací nebo výše podpory prvních hektarů a řadu dalších konkrétních otázek,“ uvedl premiér Fiala, který při příležitosti jmenování nového ministra do funkce poděkoval za odvedenou práci i jeho předchůdcům.

Předseda vlády také ocenil, že Zdeněk Nekula je odborník na zemědělství a má i potřebné manažerské a politické zkušenosti. „Je to člověk, který zemědělství rozumí, který se zemědělství věnuje odborně dlouhou dobu a má zkušenosti i z práce na Ministerstvu zemědělství. Je to ale i člověk, který má zkušenosti z komunální a regionální politiky, takže má všechny předpoklady pro to, aby tento ne úplně snadný rezort a všechny výzvy dobře zvládl,“ shrnul předseda vlády.

Jaroslav Ungerman: O evropské minimální mzdě, a řadě navrhovaných opatření v energetice, je nutné přemýšlet ve všech souvislostech!

Pod názvem „Nová strategie kolektivního vyjednávání v době 4. průmyslové revoluce, současné sociální a ekonomické trendy a budoucí perspektiva“ se 28. prosince 2021 uskutečnila V Praze mezinárodní konference, kterou zorganizovala odborová centrála Asociace samostatných odborů. Cílem této významné odborářské akce, která proběhla formou videokonference, bylo seznámit naši odborovou veřejnost, ale i pracovníky různých odborných institucí, s aktuální úrovní sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání v naší společnosti v roce 2021 a s nástinem jeho dalšího možného vývoje v roce 2022, eventuálně v několika letech příštích.

Jedním z řečníků byl i Jaroslav Ungerman, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise. Jaroslav Ungerman se ve svém vystoupení zaměřil na problematiku minimální mzdy v České republice a Evropské unii, a to ve vazbě na životní úroveň jednotlivých členských zemí a na prezentaci výsledků průzkumu „Vliv postupující automatizace a digitalizace na pracovní kompetence zaměstnanců“. V souvislosti se záměrem vrcholných orgánů EU stanovit a odsouhlasit minimální mzdu v celé Evropské unii, nejprve Jaroslav Ungerman podotkl, že rozdíly v ekonomikách jednotlivých členských zemí EU jsou, podle jeho názoru, natolik rozdílné, že jsou v krátkém období nepřekonatelné. Načež dodal, jestli vůbec mohou být překonané. Pro lepší pochopení svého tvrzení použil jeden názorný příklad, a to když prohlásil, že jeden kabát nemůže být pro všechny, tak jako tomu je v běžném životě. „Vždyť všichni nemáme kabát stejné velikosti, stejných rozměrů a stejné barvy. Právě to se úplně přesně týká i ekonomiky jednotlivých zemí EU,“ konstatoval

Prostě snaha vrcholných orgánů EU dát stejné parametry ekonomikám natolik rozdílných parametrů, jaké jsou například v Irsku, Řecku, Portugalsku, Maltě či Finsku, to, podle makroekonoma Jaroslava Ungermana, vůbec nejde. Přičemž se všichni v odpovědných orgánech EU tváří, jako by se nic nestalo, jako kdyby tyto rozdíly mezi jednotlivými zeměmi neexistovaly. Podle něho se stačí podívat na náš trh. V supermarketech a hypermarketech obchodních řetězců najdou zákazníci většinou vepřové maso v igelitových obalech, přitom je tam vyznačeno jako země původu Španělsko. Ale, již tam není napsáno, že toto maso ze Španělska, podle našich zemědělců, obsahuje osmkráte více antibiotik než maso, které pochází z českých chovů.

Načež dodal, že stačí si spočítat, jak velká a výrazná je uhlíková stopa pře převozu kamiony tohoto španělského masa do střední Evropy, především do České republiky. Vždyť jsou to kamiony, nikoliv železniční doprava. To nám nemá vadit? Položil si řečnickou otázku. Zároveň konstatoval, že právě o těchto věcech a všech souvislostech, které postupně vyplývají na povrch, by se mělo vážně přemýšlet.

Poté Jaroslav Ungerman přešel k hlavnímu tématu jeho vystoupení, to je k přípravě stanovení a odsouhlasení evropské minimální mzdy vrcholnými orgány EU. Konstatoval, že v současné době se směrnice o evropské minimální mzdě předkládá k projednání a ke schválení Evropskému parlamentu s tím, že ji Evropský parlament také schválí. Zároveň dodal, že tato směrnice předpokládá dvě možnosti řešení jejího ustavení v rámci EU. Buď jde o minimální mzdu, která je tvořena prostřednictví uzavřených oborových kolektivních smluv, což je příklad skandinávských zemí, kde je systém pracovních a sociálních podmínek vybudován úplně jiným způsobem, než je tomu v ostatních částech EU. Takže, tento systém je potom i těžko aplikovatelný v jiných zemích EU.

Druhou možností je, že Evropská komise za několik let vyhlásí, že v rámci EU bude k určitému datu vyhlášena minimální mzda, například do pěti let, s tím, že jednotlivé státy si budou moci vybrat ze dvou dalších možností. První z nich je ta, že minimální mzda bude na úrovni 50 % průměrné mzdy daného státu anebo je zde druhá možnost, to je, že bude činit 60 % průměrné mediánové mzdy.

Podle Jaroslava Ungermana v případě České republiky by to konkrétně znamenalo, jestliže ve 3. čtvrtletí 2021 činila v ČR průměrná mzda 37.500 Kč, tak 50 % průměrné mzdy činí 18.750 Kč a v případě průměrné mediánové mzdy je to 19.800 Kč. Ovšem, to logicky pro zaměstnavatele a podnikatele vyvolává otázku, jak se v jejich podnicích a firmách bude v současné ekonomice vyvíjet výše nákladů na jejich výrobu či poskytování služeb v příštích několika letech, to je do doby celoevropské platnosti minimální mzdy. Takže, aby se minimální mzda v ČR dostala na úroveň minimální mzdy budoucí, podle směrnice EU, to je, aby odpovídala stanovené průměrné či mediánové mzdě, musela byt se každým roku u nás zvyšovat o 2000 Kč. To není zrovna málo, podotkl k tomu Jaroslav Ungerman.

Podle něho je tuto otázku vidět nejen v globálním měřítku, to je například při srovnávání úrovně minimální mzdy u nás a u vyspělých západoevropských států, ale je nutné se na celý problém podívat ze všech úhlů. Je potřeba vidět, jaká je úroveň mezd u velkých firem, u středních a malých firem. Ve firmách, které mají od 50 do 250 zaměstnanců, činí průměrná mzda, podle typu podniku, něco od 24.000 do 25.000 Kč, což je přibližně 1000 euro. Ovšem, tato výše průměrné mzdy neodpovídá výši průměrné mzdy 37.500 Kč v ČR ve 3. čtvrtletí 2021, jak se Jaroslav Ungerman před tím zmínil.

Jak dále uvedl, výši mezd u nás tvoří velké, nadnárodní firmy. Tudíž firmy, které si mohou dovolit u nás vyplácet vyšší mzdy. Ale, naproti tomu, malé firmy, které v české ekonomice ve skutečnosti působí jako firmy subdodavatelské. Ty totiž pro velké zahraniční firmy dodávají své subdodávky, a to za nízké ceny, většinou na úrovni výrobních nákladů či těsně pod ní. Dosažení předepsané minimální mzdy, bude to pro ně, z hlediska jejich dalšího ekonomického vývoje, opravdu velký problém. Zatím nikdo o tom, takto nepřemýšlí. Přitom, je nutné si uvědomit, že dostanou-li se tyto firmy do velkých, přímo existenčních problémů, a bude-li hrozit i ztráta zaměstnání u jejich zaměstnanců, tak ve svých důsledcích to ohrožuje sociální jistoty těch lidí, kteří pracují v těchto malých firmách.

Dále je také zapotřebí si uvědomit, pokračoval dále Jaroslav Ungerman, že v těchto firmách do 250 zaměstnanců v podstatě funguje polovina lidí zaměstnaných v průmyslu. Přitom jsou v tomto systému rovněž všechny služby u nás. Jde o malé firmy, v nich je úroveň mezd velmi nízká. Zároveň dodal, že ani nemluví o úrovní oficiálních mezd v systému stravování, to je personálu v restauracích a dalších obdobných podnicích.

Načež to Jaroslav Ungerman komentoval slovy, že v současné době to vypadá tak, že opět někdo připravuje systém politických a ekonomických opatření, která neodpovídají realitě života, a to zejména u nás. Vedení našich firem a společností může, ve spolupráci s odbory, se snažit o to, aby se mzdy zaměstnanců českých firem začaly přibližovat úrovní mezd firem v západoevropských zemích, ale k tomu je nutné pro české firmy vytvořit potřebný prostor. Tudíž, jinak nastavenou spolupráci mezi velkými a malými firmami. Navíc, znovu připomněl, že většina těchto velkých firem jsou součástí nadnárodních koncernů. Výsledkem jejich současných obchodních vztahů je to, že tyto zahraniční firmy, které v České republice vyrábějí finální produkci, tak ji potom dodávají do obchodní sítě v zahraničí, a teprve potom tato zahraniční obchodní firma prodává naši, českou produkci na evropském či světovém trhu. Takže, ve skutečnosti naprostá většina zisku, který vzniká z tohoto prodeje, vzniká v zahraničí a není součástí tuzemského obchodního systému. Takže, není v České republice tato zahraniční obchodní firma ani zdaňována.

Jaroslav Ungerman k tomu dále konstatoval že v rozvoji české ekonomiky, za oněch 30 let, jsme se postupně dostali do takové úrovně struktury národního hospodářství, která není pro Českou republiku výhodná. A to především z hlediska jak zaměstnanců našich firem, tak i malých a středních podnikatelů. Konstatoval, že tuto nevýhodnou strukturu musíme u nás postupně změnit. Ovšem, podle něho, to není otázka jednoho roku ale potřebného úsilí po dobu několika let.

Poté se Jaroslav Ungerman opět vrátil k otázce stanovení a odsouhlasení evropské minimální mzdy. Upozornil, že směrnice Evropské komise ukládá, že, po jejím schválení, budou zřízeny komise, které budou navštěvovat jednotlivé členské země EU a budou kontrolovat, jak se tato směrnice o evropské minimální mzdě v těchto zemích uplatňuje. Zároveň dodal, že směrnice obsahuje i ustanovení o tom, že členské země, které evropskou minimální mzdu nebudou uplatňovat v předepsaném rozsahu, tak tyto země budou nakonec potrestány. Přitom si položil řečnickou otázku: Jak, odebráním určité části dotací či jinak?

Načež k tomu uvedl, že jde o obdobný princip, jako je tom u v případě deficitu státního rozpočtu členských zemí EU, který nesmí překročit určitou hranici. Původně se v EU říkalo, že kdo nebude plnit stanovená kritéria deficitu rozpočtu, tak bude náležitě postihován. Ovšem, jako je dnes skutečnost? Země EU, které dnes nejvíce neplní předepsané parametry státního rozpočtu a značně překračují stanovené normy jeho deficitu, tak je to především Francie, Itálie, a dnes také i Německo. Přičemž poznamenal, že si neumí představit, že by Komise vůči Francii řekla, vy máte 120 % deficitu státního rozpočtu, to je pro Evropskou komisi naprosto nepřijatelné. Tak vás budeme trestat. K tomu, podle něho, nedojde. Takže, nakonec to může obdobně dopadnout i s kontrolou evropské minimální mzdy.

Při této příležitosti Jaroslav Ungerman dále uvedl, že v tomto procesu zavádění nových opatření EU v hospodářské oblasti, se vlastě řízení ekonomiky nenápadně vzdaluje z národní úrovně jednotlivých států na úroveň nadnárodní, to je centrální v rámci EU. Stále více o ekonomických parametrech, které byly vždy v režii a rozhodování národních států, nyní rozhoduje někdo jiný, ten, kdo sídlí v Bruselu. To je někdo, kdo není ani zvolen, jako politický reprezentant dané země, zkrátka v Bruselu sedí úředníci, kteří působí na jednotlivých komisariátech Komise, ti vymýšlejí a plánují to, co se potom v rámci Evropské komise a Evropského parlamentu prosazuje v jednotlivých zemích EU. Prostě, tito úředníci překládají občanům EU jejich myšlenky a názory, a to jako „dobro“.

V případě evropské minimální mzdy jde v podstatě o totéž, dodal Jaroslav Ungerman. Na jednu stranu, její ustanovení a schválení, by bylo pro české zaměstnance dobře, na straně druhé ale je nutné vidět, jako by to mělo poté důsledky do české ekonomiky. A k tomu dodejme, že by asi řada malých firem tuto situaci nezvládla a docházelo by i ke krachům firem a k propouštění těchto zaměstnanců z práce. Vše je nutné zvážit a posoudit ze všech úhlů, dodal.

Makroekonom Jaroslav Ungerman se poté věnoval i otázce dalšího možného vývoje evropské energetiky, zejména z hlediska stanovení jejího optimálního mixu. Uvedl, že byla nedávno publikována zpráva o tom, že Belgie do roku 2025 zastaví výrobu elektrické energie ve všech jaderných elektrárnách v zemi. Jaroslav Ungerman to označil jako příklad toho, jak se nedomýšlejí všechny souvislosti. Konstatoval, že v Belgii se dnes vyrábí 6000 MGW elektrického výkonu v jaderných elektrárnách, což je zhruba stejný výkon jako v České republice. Tedy do tří let, jak říkají Belgičané, se jaderné zdroje výroby elektřiny u nich odstaví a nebudou ji v těchto elektrárnách vyrábět. Načež dodal, že z hlediska struktury výroby elektrické energie v Belgii se 59 % vyrábí v jaderných elektrárnách, dalších 19 % se vyrábí v plynových elektrárnách, pouze 13 % je vyrobeno z větrných elektráren a zbytek elektrické energie dodává fotovoltaika a další menší zdroje. Tudíž, jak dále zdůraznil, tři čtvrtiny toho výkonu se v Belgii vyrábí prostřednictvím klasických zdrojů. nikoliv obnovitelných zdrojů. Nyní v Belgii někdo rozhoduje o tom, že těchto 6000 MGW do tří let odstaví. Jaroslav Ungerman si položil řečnickou otázku: „Čím těchto 6000 MGW chtějí nahradit?“ Podle něho mají Belgičané jedinou možnost, že urychleně postaví nové plynové elektrárny, které budou schopné vykrývat základní odběr sítě. Přičemž konstatoval, že plyn není také uhlíkově neutrální.

Jaroslav Ungerman k tomu dále dodal, že je nutné si uvědomit, že základní síť elektrické energie znamená, že v domácnostech běží všechny počítače, chladničky, televizory a všechny ostatní přístroje, a to mnohdy i v noci. Na elektrické energii jsou závislá i tepelná čerpadla, která zásobují domácnosti vodou. Prostě elektrický proud musí být v síti, jinak by nic nefungovalo. Ale, když se odstaví najednou takový elektrický výkon, a včas se nenahradí, tak vznikne obrovský nápor na přenosovou soustavu elektrické energie, což se přirozeně, díky propojenosti soustav, přenese i do jiných zemí EU. I na Českou republiku to nakonec bude mít dopad, dodal Jaroslav Ungerman. Podle něho se díky tomuto obrovskému náporu stane tato přenosová soustava nestabilní a pokud nebude mít dostatek rezervního výkonu, potom je zde nebezpečí blackoutu. To znamená, že by výpadek elektřiny mohl by být nejenom na hodinu, ale třeba i na celý den, přičemž by nefungovalo doma vůbec nic, lidé by například uvízli ve výtahu apod. Nemocnice by se sice přepnuly na náhradní agregáty, ale plný, běžný chod nemocnic by to nezajistilo. To jsou věci, které si zatím běžní občané ani neuvědomují. Přitom blackout tohoto typu může trvat i celý den a zasáhnout může rozsáhlá území. To jsou věci, nad kterými je, podle Jaroslav Ungermana, nutné přemýšlet. Ale, zatím se tak neděje a příslušní odpovědní lidé to neberou vážně.

Jaroslav Ungerman dále stručně pohovořil o průzkumu Asociace samostatných odborů, který se týkal vlivu postupující automatizace, digitalizace na zaměstnanost. Uvedl, že výsledky průzkumu mezi zaměstnanci ukazuje, že většina dotázaných pracovníků má obavu o svoji pozici ve své zaměstnání v daném oboru, podniku, kde pracují. To je, podle něho, celkem logické a běžné. Konstatoval, že zhruba dvě třetiny dotázaných v průzkumu uvedlo, že lidé mají pocit, že nevědí, co se bude v jejich podniku bude dít dále. Nemají tak představu o své další budoucnosti. Nevědí, jakým konkrétním způsobem automatizace, digitalizace může dopadnout na jejich konkrétní místo v práci. Načež právě to makroekonom označil za velký problém.

Zároveň poznamenal, že z tohoto průzkumu dále vyplývá že většina lidí má pocit, že stávající vzdělávací systém nevytváří dostatečné předpoklady pro to, aby se lidé dokázali vyrovnat s náporem automatizace, digitalizace. Označil to za fakt, který známe již řadu let, a bohužel zatím naše společnost to není schopna změnit. Naše školy, zejména střední školy, vypouštějí do života absolventy, kteří jsou v praxi potom těžko použitelní. Načež dodal, že je to dáno i tím, že mnoho lidí, díky svému humanitnímu, netechnickému vzdělání, nemíří do výrobních firem, ale odcházejí například do různých neziskových organizací, které se zabývají různými průzkumy, a které nemají žádné vazby na reálnou praxi, na reálný život.

Zdůraznil, že naše společnost potřebuje naopak lidi, kteří, když chtějí studovat, tak by měli vystudovat nějakou školu technického směru, protože právě techniků je dnes v praxi nedostatek. Přitom dodal, že nelze vystačit s tím, že je zde řada škol s výukou středního managementu, a přitom pro tyto absolventy není uplatnění v oboru, který vystudovali, a potom hledají místo jinde, v jiném oboru. Ukazuje se dnes, že společnost potřebuje lidí, kteří se naučí určitému, konkrétnímu řemeslu. Podle něho bude v naší společnosti čím dále tím více platit staré heslo, že řemeslo má zlaté dno. Zároveň k tomu poznamenal, kolik je dnes řemeslníků, kteří přijdou k nějaké zadané práci zadanému úkolu, a přitom jsou schopni si poradit, samostatně se rozhodnout a zadanou práci velmi dobře a kvalitně udělat? Dodal, že dnes opravdu málo.

Označil to za jeden z největších dluhů, které naše společnost za posledních 30 let udělala, to je, že nevytvořila dostatek lidí, kteří nastoupí do práce a budou samostatně pracovat. Upozornil i na skutečnost, že v příštích deseti letech odejde do důchodu jedna významná generace lidí, a to oproti těm, kteří místo nich nastoupí do pracovního procesu. Prostě odejde více než 150.000 lidí, a to kvalifikovaných lidí. Nejhorší na tom je právě to, že mezi těmi, kteří v příštích deseti letech odejdou do důchodu, budou to řemeslníci, tedy zámečníci, soustružníci, elektrikáři, instalatéři atd. Přitom nikdo je nenahradí. „Neumím si představit, že potom najdeme řemeslníky, kteří budou schopni udělat jednoduchou práci, jednoduchý úkon. Například přemístit elektrickou zásuvku v pokoji či v koupelně jinam, nebo vyměnit dlaždičky apod. Ke ty lidi máte hledat? Vždyť ti lidé dnes nejsou,“ dodal. Zároveň konstatoval, že dnes jde věkově o starší osoby, kteří již mají nárok odejít do důchodu. Přitom, těch mladých, kteří by je nahradili, je hrozně málo. To je, podle makroekonoma Jaroslav Ungermana, jeden z hlavních problémů, pokud jde o zaměstnanost. To je problém špatně nastaveného vzdělávacího systému.

Podle Jaroslava Ungermana se také ukazuje, že zaměstnanci mají pocit, že odborové organizace se málo angažují v otázkách další budoucnosti firem. Jednak proto, že k tomu nejsou přizváni vedením podniku, ale také i proto, že pro ně samé je to dost obtížné. To je, aby zaměstnancům mohly říci, v našem podniku čekáme takové a takové změny, které společně zvládneme, jsme na ně připraveni a zajistili jsme vzdělávací programy pro naše zaměstnance. To je, podle Jaroslava Ungermana, opět jedna z věcí, která by se měla v praxi změnit. Ukázalo, že je to také výsledek tohoto průzkumu, který odborům a zaměstnavatelům má signalizovat to, co je není dobré a co by se mělo napravit.

V dubnu se odborový svaz přestěhuje do nového sídla, informuje předseda OS PHGN Rostislav Palička

Poslední měsíc v roce probíhá obvykle ve znamení příprav na vánoční svátky. Lidé nakupují pro své nejbližší dárky pod vánoční stromky. Dárky se nadělovaly i v odborech. Vedení a rada svazu rozhodly nadělit členům ne jeden, ale hned dva velké dary. Prvním je nové sídlo odborového svazu v Praze a druhým výnos z prodeje hotelu Harmonie 2 v Luhačovicích. O těchto a dalších událostech, které se přihodily v prosinci, HGN hovořil s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.

Připomeňte prosím další prosincové události, kterých jste se jako předseda svazu zúčastnil. 

Byla to prosincová rada ČMKOS, která se konala ve znamení příprav na letošní sjezd odborové centrály. Delegáti sjezdu budou mimo jiné volit nové vedení ČMKOS. Dostali jsme informace o vyjednávání odvětvových a podnikových kolektivních smluv. Českomoravská konfederace odborových svazů doporučila na podzim začít vyjednávání o růstu mezd minimálně o šest procent. Na prosincové radě doporučila organizacím vyjednávat růst mezd o devět procent. To se mi za stávající situace v průmyslových odvětvích zdá jako nereálné. Nová koaliční vláda chce přepracovat státní rozpočet, což znamená, že bude škrtat s důrazem na úspory. Zajímavé bylo také tradiční setkání předsedů odborových svazů s guvernérem a viceguvernéry České národní banky. Hodně se diskutovalo o hypotékách a zvyšování úroků. Upozornili jsme guvernéra, že banky odmítají poskytovat úvěry těžebním společnostem, elektrárnám a teplárenským společnostem. Do toho je tlačí zahraniční matky bank působících v České republice. Zúčastnil jsem se také jednání přípravné komise, která navrhuje a schvaluje pracovníky na udělení nejvyššího hornického vyznamenání za rok 2021. Za náš odborový svaz jsme k vyznamenání medailí Jiřího Agricoly navrhli předsedu odborové organizace v Moravských naftových dolech Vladimíra Baldriana.

 

Valná hromada majetkové unie schválila delimitaci z odborového majetku. Má na delimitaci podíl také odborový svaz? 

Valná hromada Majetkové, správní a delimitační unie odborových svazů, které je odborový svaz dlouholetým a významným členem, schválila na prosincovém zasedání rozpočet unie na rok 2022. Schválila rovněž finanční delimitace z odborového majetku pro členské svazy, a to ve stejné výši jako pro rok 2021. Mohu členům oznámit, že finanční delimitace vzápětí dorazila na účet našeho odborového svazu. Význam to má v tom, že částečně pokryje činnost a akce svazu v letošním roce. Valná hromada rovněž volila nové vedení a členy představenstva majetkové unie a revizní komise. Rada našeho odborového svazu rozhodla, abych kandidoval do představenstva unie. Na valné hromadě jsem byl zvolen do sedmičlenného představenstva a vystřídám v představenstvu svého předchůdce Jana Sábela, který zde zastupoval svaz po dlouhá léta a zaslouží za to poděkování. Náš svaz bude mít nadále přístup k důležitým informacím a možnost zasahovat do dění majetkové unie. 

A nyní přichází nejdůležitější událost z loňského prosince, kterou je bezesporu koupě nového sídla odborového svazu v Praze. 

Mohu potvrdit, že v prosinci jsme společně s prvním místopředsedou odborového svazu Josefem Zelenkou podepsali smlouvu na nákup nemovitosti v Praze. 

Co z toho pro členy vyplývá? 

Do poloviny dubna bychom se měli přestěhovat do nového sídla, jehož budeme vlastníkem. Ve stejné době také řešíme prodej hotelu Harmonie 2 v Luhačovicích. Poslední verze kupní smlouvy na Harmonii bude předložena ke schválení mimořádnému sněmu odborového svazu, který se pravděpodobně uskuteční ještě v lednu. V dubnu proběhne řádný sněm odborového svazu. Čeká nás při tom rovněž stěhování do nového sídla. Pro zaměstnance svazu to bude bezesporu velice náročné období. 

Proč kupujete nové sídlo, když nájemní smlouva o pobytu v domě Radost platí ještě několik let? Nejedná se o plýtvání svazovými prostředky? 

Jak známo, majetková unie prodala Dům odborových svazů v Praze novému majiteli a uzavřela s ním nájemní smlouvu, která obsahuje zafixovanou výši nájemného do roku 2025. Poté bude třeba s majitelem vyjednat a podepsat novou smlouvu, tentokrát o tržním nájemném. Ve smlouvě ale nemohly být zafixovány poplatky za služby, které majitel budovy Radost každoročně zdražuje. Odborový svaz musí platit každý rok velké peníze za pronájem kanceláří a poskytované služby. To byl hlavní důvod, proč jsme rozhodli o koupi vlastního sídla. V konečném důsledku odborový svaz ušetří. Rovněž poloha nového sídla v ulici Ke Kohinooru je dobře dostupná, asi půl hodiny tramvají z Hlavního nádraží v Praze. Nové sídlo má k dispozici i osm parkovacích míst. 

Které události očekáváte v letošním roce? 

Rok 2022 bude pro těžební firmy, elektrárny, teplárny a jejich zaměstnance velmi náročný, především kvůli takzvanému Zelenému údělu (Green Deal — pozn. red.) Evropské unie a stále se zdražujícím emisním povolenkám, o jejichž ceně na burze rozhodují spekulanti. Evropská komise šílí a navrhuje další „zelené“ nesmysly, jako konec spalovacích motorů a přechod na elektromobily, uzavření uhelných a jaderných elektráren, konec používání plynu na vytápění domů a další nereálné plány. Mají jediný efekt: raketově rostoucí ceny za elektřinu, plyn a teplo. Nová koaliční vláda by se k tomu měla postavit čelem a jednat v zájmu České republiky a jejích obyvatel, nikoliv v zájmu Evropské komise a Evropského parlamentu. Záměr nové vlády zvýšit sociálních dávky ale neřeší podstatu problému. Do chudoby mohou spadnout i lidé střední třídy, tedy zaměstnanci, kteří mají vyšší výdělky a přispívají do systému vyššími částkami. V tomto roce zřejmě dojde k ukončení těžby ve společnosti OKD, která stále zaměstnává tisíce kmenových zaměstnanců a poskytuje práci lidem z dodavatelských firem. I to je důsledek zeleného šílenství. Neschopnost firem platit za předražené emisní povolenky může mít za následek růst nezaměstnanosti, zejména v některých regionech. 

Jak do vaší činnosti zasahuje koronavirová krize? 

Covid nám stále komplikuje život. Před opětovným onemocněním nechrání ani vakcinace. Přesvědčil jsem se o tom na radě Sdružení hornických odborů OKD. Jednání bylo ohroženo, protože předsedu a místopředsedu sdružení zasáhnul covid-19 a museli na nemocenskou, přestože byli předtím proti této nemoci očkováni. 

Nakonec jste se ale sešli. Můžete přiblížit výsledky jednání? 

Informoval jsem kolegy v Ostravě o dění v odborovém svazu a načerpal nové informace, například o vyjednávání dodatku kolektivní smlouvy OKD. Odborům se podařilo dojednat čtyřprocentní mzdový růst do tarifů, čtvrtletní výkonnostní odměny a další požitky, za což zaslouží uznání. Uznání zaslouží rovněž odbory v Sokolovské uhelné, které vyjednaly pro zaměstnance rovněž růst mezd do tarifů, sociální program a další požitky. 

Jaké přání máte do nového roku? 

Aby se nám podařilo dotáhnout do úspěšného konce zmíněné prodeje a nákupy nemovitostí, jakož i přípravu a průběh dvou sněmů odborového svazu, a abychom měli dostatek sil a schopností řešit další výzvy, které před námi stojí. Odborový svaz, pražské pracoviště, bude mimořádné úkoly letos zvládat ve stejném personálním obsazení. Přeji všem kolegům především pevné zdraví, nebo alespoň mírný průběh covidové nákazy. 

  • Zdroj: OS PHGN

Plán na zahrnutí jádra a plynu mezi čisté zdroje je pro ČR rizikový

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal stanovisko k doplňkovému delegovanému aktu v oblasti tzv. taxonomie. Zaslal ho premiérovi Petru Fialovi a zodpovědným ministrům vlády. Prvotní optimismus a reakci na publikovanou zprávu o plánovaném zařazení jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z pohledu české energetiky velmi rizikový. Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně, u plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v roce 2026, jádro bude za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a 2045 u nových zdrojů.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ říká 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš. Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií. 

„Podle tohoto znění by plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebylo možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30% spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ doplňuje Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česká republika by měla zaslat Evropské komisi v příslušných termínech připomínky, resp. návrhy úprav textu tak, aby se text stal pro ČR akceptovatelný, a jeho podmínky pro ČR byly vůbec realizovatelné. Svaz průmyslu a dopravy je i se svými členy připraven na návrhu aktivně spolupracovat.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘIPOMÍNKY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

a) Jádro

  • SP ČR kvituje, že je jádro kvalifikováno jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikováno jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle; je však takto kvalifikováno pouze dočasně, do roku 2040, resp. 2045 – oproti technologii obnovitelných zdrojů, což SP ČR považuje za diskriminační.
  • Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska provozu nových jaderných zdrojů a reportingu jejich tržeb, atd.
  • Rok 2045 může znamenat zásadní překážku i pro rozvoj SMR.
  • Návrh počítá s posuzováním taxonomických kritérií v rámci notifikace dle článku 41 EURATOM. Notifikaci rozšiřuje na de facto jakoukoli investici, což bude znamenat nepřiměřenou zátěž, jak administrativní, tak časovou z hlediska zdržení investice (pro Evropskou komisi nejsou stanoveny žádné lhůty, atd.). SP ČR má pochybnosti i o tom, zda v tomto případě může mít Evropská komise pravomoc posoudit jakoukoli investici, když jí tuto pravomoc nepřiznává relevantní nařízení.

b) Plyn a plynová kogenerace

  • SP ČR se domnívá, že taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové/plynové kogenerační zdroje jsou nepřiměřeně striktní zejména z časového hlediska, takže je otázka, jak se k nim investor může zavázat, např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1. 1. 2026 není v ČR reálně proveditelný.
  • Zelený vodík se v současné době v čl. státech nevyrábí ve velkém měřítku, vyrábí se většinou v pilotních režimech a pouze za využití dotačních prostředků. 
  • Dále, plynová infrastruktura není uzpůsobena pro jeho využívání, popř. neexistuje.
  • V rámci posuzování, zda nelze plynový zdroj nahradit OZE, nejsou 
    • zmíněna složitá povolovací řízení (nejsou řešena obecně vůbec) a rovněž „neakceptace“ např. větrných elektráren ze strany veřejnosti, takže možnost výstavby OZE může být pouze teoretická.
    • uvažovány další nutné investice do elektrických distribučních sítí  (TSO, DSOs) v důsledku značné decentralizace výrobní základny.
  • Podle návrhu nelze stavět plynové zdroje „na zelené louce“, ale vždy je vázáno na náhradu vysoce-uhlíkového zdroje. SP ČR se domnívá, že by tato podmínka měla být posuzována nikoli v lokalitě, ale v rámci celého čl. státu.

Dále se SP ČR domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat ne jenom svou energetickou koncepci (ASEK), ale také svojí vodíkovou a OZE strategii. 

kategorie Tiskové zprávy

V Lánech se uskutečnil tradiční novoroční oběd prezidenta s předsedou vlády

Premiér Fiala s chotí Janou a prezident Zeman s chotí Ivanou na novoročním obědě v Lánech, 2. ledna 2022.
Premiér Fiala s chotí Janou a prezident Zeman s chotí Ivanou na novoročním obědě v Lánech, 2. ledna 2022.
Předseda vlády Petr Fiala poobědval v neděli 2. ledna 2022 s prezidentem Milošem Zemanem. Prvního společného novoročního setkání se na zámku v Lánech zúčastnily také manželky Jana Fialová a Ivana Zemanová.

Diskuse během oběda se týkala především politických témat včetně očekávaných událostí roku 2022.

„Bylo to příjemné setkání a považuji za důležité, aby se taková setkání uskutečňovala, přestože máme s panem prezidentem Zemanem na řadu věcí jiné názory a reprezentujeme jiné skupiny voličů, je potřeba abychom spolu diskutovali a aby ta forma setkávání nejvyšších ústavních představitelů: prezidenta republiky a premiéra, aby byla pokud možno intenzivní a pravidelná,“ řekl po společném obědě předseda vlády Petr Fiala.

Po novoročním setkání premiér oznámil také zítřejší jmenování nového ministra zemědělství Zdeňka Nekuly.

S panem prezidentem jsme se domluvili, že se budeme setkávat pravidelně, zhruba jednou za měsíc, abychom si mohli vyměnit svoje pohledy na věci. Také jsme se domluvili na tom, že už zítra se uskuteční v poledne jmenování nového ministra zemědělství,“ uvedl premiér.