Rozvoj systému podpory pro začínající učitele

V období od 1. prosince 2021 do 31. ledna 2024 bude probíhat společný projekt Lotyšského odborového svazu zaměstnanců ve vzdělávání a vědě (LIZDA) a odborových svazů z Litvy, Polska a České republiky. Tento projekt probíhá v rámci programu Erasmus+ KA220-SCH – Partnerská spolupráce na školním vzdělávacím projektu „Rozvoj systému podpory pro začínající učitele“ (Podpora učitelů), projekt č. 2021-1-LV01-KA220-SCH-000024284.

Podle zprávy OECD Education at a Glance 2020, tvořili v roce 2018 mladí učitelé do 30 let malé procento v celkovém počtu učitelů: v Litvě to bylo 3,03 %, V České republice 4, 06 %, v Lotyšsku 7,8 % a na druhém stupni základních škol nebo v nižších třídách gymnázia to bylo 3,66 % v Litvě, 7, 71 % v Lotyšsku, 9,42 % v České republice. To vše je pod průměrem hodnot v zemích OECD. Stárnutí učitelské populace má řadu dopadů na vzdělávací systémy daných států. Hlavní motivací všech partnerských organizací zapojených do projektu je přilákat k učitelskému povolání nové adepty i podpořit ty začínající učitele, kteří v systému již působí, a vytvořit pro ně systém podpory. Je zapotřebí, aby se dobrá praxe, zkušenosti a znalosti přenášely mezi všemi zúčastněnými zeměmi a organizacemi.

Hlavní cíle projektu:

  1. vytvořit rámec systémové podpory pro začínající učitele, který bude založen na potřebách učitelů a na vizích stakeholderů;
  2. podpořit začínající učitele, tvůrce vzdělávacích politik i ty, kteří jsou zodpovědní za implementaci těchto politik, a poskytnout jim informace, nástroje a metody pro zlepšení systému podpory pro začínající učitele.

Hlavní aktivity projektu:

  1. vypracovat zprávy o jednotlivých zemích a potřebách začínajících učitelů v těchto zemích, rozvoj již existujících nástrojů podpory, legislativy, politik, zmapování výzev, dobré praxe, příležitostí, vytvořit závěry, návrhy na podporu začínajících učitelů, vytvořit průzkumy týkající se začínajících učitelů, tvůrců politik a osob zodpovědných za jejich implementaci na národní úrovni. Bude vypracováno v angličtině a národním jazyku dané země;
  2. vypracovat komparativní analýzu v angličtině zahrnující dobrou praxi, výzvy a příležitosti;
  3. vytvořit rámec systému podpory pro začínající učitele, který bude založen na intervenčních modelech: Model 1: Intervence na operativní úrovni; Model 2: Intervence na legislativní úrovni; Model 3: Cesta do budoucnosti a témata: stávající výzvy, budoucí kroky, legislativní změny, které jsou zapotřebí a role stakeholderů. Bude vypracováno v angličtině a v národních jazycích;
  4. uspořádat diskuse pro národní stakeholdery o různých nových modelech pro alespoň 20 zástupců z každé země (80 celkem);
  5. vypracovat digitální příručku pro začínající učitele, která bude zahrnovat témata spojená s právy a povinnostmi učitele, se sociálním dialogem, s rolí učitelů v budoucnu, soft skills a s pracovním prostředím zahrnujícím digitální nástroje;
  6. vytvořit školení „Profesně podporovaný začínající učitel“;
  7. zorganizovat třídenní školení pro nejméně 10 budoucích školitelů z každé země (celkem 40), kteří budou dál zprostředkovávat kurz „Profesně podporovaný začínající učitel“;
  8. zorganizovat školení „Profesně podporovaný začínající učitel“ pro alespoň 20 začínajících učitelů z každé země (celkem 80);
  9. natočit 2 videa s tématem „Budoucí prestiž profese je v rukou profesně podporovaného začínajícího učitele!“. Vytvořeno bude v národních jazycích (8 videí celkem);
  10. vytvořit doporučující politiky systému podpory pro začínající učitele na místní, národní a evropské úrovni. Vytvořit specifická doporučení pro každou zemi v angličtině a v národních jazycích;
  11. činnost zaměřená na šíření informací: diskuse, školení, závěrečná konference, články a publikace o projektu, jeho implementaci a výsledcích;
  12. setkání partnerů projektu, setkání na národní úrovni, diskuse, akce s partnery, experty a dalšími stakeholdery.

Cílové skupiny projektu:

  1. začínající učitelé – učitelé, kteří mají praxi od jednoho roku do pěti let;
  2. tvůrci vzdělávacích politik a osoby odpovědné za jejich implementaci na národní úrovni a na místní úrovni;
  3. univerzity, které poskytují programy s pedagogickým zaměřením, a studenti těchto programů.

Partneři projektu:

  1. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství Home page | ČMOS PŠ (skolskeodbory.cz)
  2. Litevský odborový svaz vzdělávání a vědy Home page | ČMOS PŠ (skolskeodbory.cz)
  3. Odborový svaz polských učitelů ZNP – Związek Nauczycielstwa Polskiego : ZNP
  4. Všechny výsledky projektu budou dostupné na webových stránkách partnerů projektu.
 
  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Inflace a růst mezd

„To čeho se hodně bojíme, tak je obrovský tlak zaměstnanců na nárůst mezd, výrazně vyšší než je produktivita práce a v situaci, kdy lidi mají nadprůměrně vysoké úspory, tak to vypadá, že vlastně všechno co získávají navíc při mzdovém vyjednávání, tak začnou utrácet, aby si udrželi svou kupní sílu při té stále rostoucí inflaci,“ řekl Tomáš Prouza (prezident SOCR) v Otázkách Václava Moravce (12.12.2021).
 
Tento výrok Tomáše Prouzy, UZO vnímá jako nepřijatelný ve vazbě na výši inflace, nárůstu cen a současné úrovně mezd.
 
  • Zdroj: Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb

Krizové ošetřovné bude platit zpětně od listopadu

Po rychlém projednání ve Sněmovně prošel návrh MPSV na krizové ošetřovné hladce i Senátem. Rodiče ho díky tomu mohou čerpat už zpětně od začátku listopadu. Bude dosahovat 80 procent denního vyměřovacího základu, minimálně pak 400 Kč na den, přičemž se bude vztahovat i na tzv. dohodáře, kteří se účastní nemocenského pojištění. Čerpat ho mohou i další blízcí příbuzní, tedy například prarodiče.
 
„Některé školy nebo třídy se, bohužel, musejí v těchto týdnech kvůli koronaviru zavírat. Rodiče musejí řešit, jak se o děti postarat. Krizové ošetřovné jim v tom pomůže alespoň finančně. Z jejich příjmů jim zůstane zachovaná výrazně větší část, než by tomu bylo u běžného ošetřovného. V našem návrhu jsme vycházeli z toho, co se už v době pandemie osvědčilo,“ vysvětluje Jana Maláčová.
 
Parametry krizového ošetřovného:
• nárok na ošetřovné budou mít rodiče (případně další příbuzní, například prarodiče) při péči o dítě mladší 10 let jako je tomu i u klasického ošetřovného,
• výše ošetřovného bude dosahovat 80 procent redukovaného denního vyměřovacího základu,
• minimální denní výše ošetřovného je stanovená na 400 Kč při plném úvazku,
• kromě zaměstnanců budou mít na ošetřovné nárok také osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud se účastní nemocenského pojištění,
• rodiče nebo i další blízcí příbuzní (např. prarodiče) budou mít možnost se v péči o dítě neomezeně střídat s tím, že se ale nemohou střídat v průběhu stejného dne,
• nárok na ošetřovné bude možné čerpat po celou dobu uzavření škol nebo tříd nebo po celou dobu nařízené individuální karantény dítěte.
 
Kromě péče o děti do 10 let bude nárok na ošetřovné také při péči:
• o nezaopatřené děti (až do 26 let věku) účastnící se školní docházky závislé na péči jiné osoby (již od stupně I.) bez omezení věku,
• osoby závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení.
 
Školy a další dětská zařízení nebo zařízení sociálních služeb nebudou muset potvrzovat uzavření, včetně důvodu a doby uzavření. Potvrzení školy o uzavření bude nahrazeno čestným prohlášením rodiče, že musí o dítě pečovat z důvodu uzavření školy nebo třídy na základě mimořádného opatření. Krizové ošetřovné se vztahuje i na situace, kdy je nařízena individuální karanténa z důvodu výskytu onemocnění COVID-19 v rodině.
 
Návrh nyní musí ještě podepsat prezident republiky, navrhované změny pak budou platit zpětně od 1.11.2021 do 28. 2. 2022.
 
___________________
Modelový příklad pro krizové ošetřovné:

Petr Novák chodí do první třídy základní školy. Jeho třída je od 11. 1. 2022 do 20. 1. 2022 uzavřena z důvodu výskytu onemocnění COVID – 19 u většího počtu žáků. 18. 1. 2022 dojde k uzavření celé školy ze stejného důvodu, které trvá až do 31. 1. 2022. Po celou tuto dobu (21 kalendářních dnů) o Petra, který je zdravý, pečuje matka. Matka má nárok na krizové ošetřovné za všech 21 kalendářních dnů ve výši 80 % denního vyměřovacího základu. Bez platnosti krizového ošetřovného by měla matka nárok na dávku pouze za 9 kalendářních dnů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

BOZP u osob samostatně výdělečně činných

V poslední době se množí žádosti o opětovné objasnění problematiky BOZP u osob samostatně výdělečně činných. OSVČ za dodržování BOZP odpovídají hlavně sami sobě. Ale mají také povinnost dodržovat předpisy BOZP, především některá ustanovení zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
 
Stěžejní je § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. OSVČ je povinna stejně jako zaměstnavatel plnit povinnosti stanovené v § 101 odst. 1 a 2; § 102; § 104 a § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP) a § 2 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb. s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Předpokladem naplnění těchto požadavků je znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP dle § 349 ZP.

Zákoník práce v § 102 odst. 3 a 4 stanoví povinnost OSVČ soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika, přijímat a realizovat opatření k jejich odstranění. Není-li možné rizika odstranit, je povinna je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví své osoby, případně jiných osob, bylo minimalizováno. V tomto případě o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je stejně jako zaměstnavatel OSVČ povinna vést dokumentaci. S těmito riziky a přijatými opatřeními k jejich minimalizaci je OSVČ povinna seznámit všechny osoby, které budou těmito riziky ohroženy.

Zpracování a vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních si může OSVČ podle § 9 odst. 3 písm. a) z. č. 309/2006 Sb. provádět sama za předpokladu, že k tomu má potřebné znalosti. Další možností je obrátit se s touto problematikou na odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Až na výjimky (například činnosti podle § 87 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) pracovnělékařské prohlídky pro OSVČ povinné nejsou a právní úprava pracovnělékařských služeb podle § 53 a následujících zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, se na ně nevztahuje.

Stejně tak se na OSVČ nevztahuje právní úprava kategorizace práce podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, protože § 43 zákona č. 258/2000 Sb., který tuto povinnost stanovoval i pro OSVČ, byl zrušen zákonem č. 267/2015 Sb.

Mezi povinnosti, které se na OSVČ nevztahují, patří i školení. Školení BOZP je upraveno v § 103 zákoníku práce, nepředpokládá se, že OSVČ bude školit sama sebe v BOZP.

Zadavatel prací ale může vyžadovat, aby i OSVČ byly vyškoleny, měly zdravotní způsobilost. To platí například u velkých firem ve stavebnictví, které si najmou OSVČ jako dodavatele, a zajistí jejich vyškolení.

Na odškodnění pracovního úrazu podobně jako zaměstnanci OSVČ nárok nemají. Pouze pokud by se pro tento případ samy pojistily.

  • Zdroj: BOZPinfo

Svaz průmyslu podpoří iniciativu NELEŽ

Svaz průmyslu a dopravy ČR se jako první zaměstnavatelská organizace stane podporovatelem iniciativy NELEŽ, která bojuje proti dezinformačním webům. Mezi své členy bude svaz šířit osvětu, aby byli zodpovědnými zadavateli reklamy, nepodporovali weby šířící nepravdivý obsah a chránili svou značku.

Dezinformační weby živí převážně dary a příjmy z reklamy. Podle studie PSSI z roku 2020 si největší dezinformační weby vydělají až 190 tisíc měsíčně právě prodejem online prostoru na svých stránkách. S rozvojem tzv. RTB online reklamy zdánlivě přestalo být relevantní, na jakých webech se reklama zobrazí, protože marketingové agentury a firmy cílí přednostně na publikum a ne na reklamní plochu. To se snaží iniciativa NELEŽ změnit.

„Svaz průmyslu sdružuje tisíce firem, které zadávají reklamu online i offline. Díky spolupráci s NELEŽ firmám ukážeme, proč je dobré si hlídat a dobře řídit to, kde v online prostoru inzerují, s jakými weby a informacemi svou značku spojují. Naše zapojení vnímáme i jako podporu seriózních médií,“ říká Eva Veličková, ředitelka komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu ve spolupráci s iniciativou NELEŽ pro podniky v půlce ledna 2022 připraví webinář. Ten například vysvětlí, proč je důležité, aby firmy nefinancovaly svojí reklamou dezinformační weby, jak takové weby poznat a jak to může poškodit jejich značku.

„Monetizaci záměrně manipulativních zpráv považujeme za největší hrozbu pro společnost. Proto spolek NELEŽ usiluje, aby se neinzerování na dezinformačních webech stalo etickou normou majitelů firem, ředitelů firem, brand managerů, pracovníků v reklamních, mediálních a PR agenturách. Aby tito lidé více dbali na to, v jakém kontextu se jejich značka objevuje,“ říká Roman Číhalík, předseda a spoluzakladatel spolku NELEŽ.

V letošním roce Svaz průmyslu uspořádal pro PR manažery a tiskové mluvčí svých členských firem webinář k očkovací kampani Česko očkuje. Ukázal firmám, jak mohou využít kampaň ve své interní komunikaci a personalizovat ji. Očkování proti covid-19 Svaz průmyslu podporuje dlouhodobě a stal se oficiálním partnerem kampaně.

kategorie Tiskové zprávy

Česko se bez pracovníků ze zahraničí neobejde

SP 2022 1Q obalka

SPEKTRUM 1Q/2022 KE STAŽENÍ

Z obsahu

  • Česko se bez pracovníků ze zahraničí neobejde
  • Co firmy čeká v roce 2022
  • Martin Wichterle: Je skvělé něco tvořit a vymýšlet
  • Anketa: Jak vidí osobnosti průmyslu rok 2022
  • Svaz průmyslu vytváří koalice na podporu digitální ekonomiky 
  • Globální dohoda o zdanění nadnárodních korporací
  • Svaz průmyslu chce Evropu přátelskou pro byznys
  • V plánu podnikatelských misí na rok 2022 je Asie a Afrika
  • SPECIÁL: Automobilový průmysl
kategorie Aktuálně

Konference a závěrečné studie k trendům na trhu práce

Jaké dovednosti potřebují podniky od absolventů vysokých škol, jak by se měla vyvíjet minimální  mzda, aby nebyla každoročně předmětem politických diskuzí, jak nové trendy ovlivní budoucnost kolektivního vyjednávání a je možné zjednodušit proces zaměstnávání cizinců ze třetích zemí? To byla témata letošní závěrečné konference, kterou Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal v rámci aktivit dle § 320a písm. a) zákoníku práce dne 9. 12. 2021.

Díky přetrvávající nepříznivé situaci související s pandemií Covid-19 se konference konala stejně jako v loňském roce online formou. Na záznam konference se můžete podívat zde.

BUDOUCNOST KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ V ČR POD VLIVEM NOVÝCH TRENDŮ V OECD A EU

Kolektivní vyjednávání je součástí zaměstnavatelské agendy řady firem, a to jak při vyjednávání podnikových kolektivních smluv nebo i na rovni zaměstnavatelských svazů – kolektivních smluv vyššího stupně. Cílem analýzy bylo získat informace od zaměstnavatelů o problémech stávající právní úpravy na základě jejich praktických zkušeností (např. otázka plurality odborů, vytváření podmínek pro jejich činnost) a zachycení nových trendů v působení odborových organizací nebo kolektivním vyjednávání. Součástí analýzy jsou i obdobné zkušenosti získané ze zahraničí z vybraných evropských zemí a z USA. Na základě tuzemských a zahraničních zkušeností jsou pak v rámci výstupů navrhována jak nelegislativní, tak legislativní řešení týkající se budoucnosti kolektivního vyjednávání. Analýzu zpracoval pro Svaz průmyslu a dopravy ČR tým řešitelů ze společnosti Randl Partners, advokátní kancelář, s. r. o.

Analýzu si můžete přečíst zde.

VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY A NÁVRHY ŘEŠENÍ PŘETRVÁVAJÍCÍCH PROBLÉMŮ

Jde o velmi aktuální téma, a to jak v souvislosti s připravovanou evropskou úpravou, jejímž cílem je snaha o nastavení základních parametrů pro určení minimální odměny za výkon práce, ale také s národní úpravou a diskuzemi o zavedení automatického valorizačního mechanismu. Předkládaná studie vytvořená společností TREXIMA spol. s. r. o. poskytuje řadu využitelných informací pro vyjednávání na evropské i národní úrovni, protože součástí výstupů je zachycení popisu vývoje návrhu tzv. evropské MM, včetně vývoje a nastavení minimální mzdy v okolních zemích, valorizační algoritmy v zemích EU a také analýza vývoje růstu minimální mzdy v ČR od roku 2013 a návrhy legislativního zajištění procesu vyjednávání o minimální mzdě ve srovnání s vyspělými zeměmi.

Studii si můžete přečíst zde.

UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ VŠ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ

Cílem této studie bylo doplnit informace k již existujícím analýzám, které se věnovaly absolventům vysokým škol. Jde o získání pohledu zaměstnavatelů na uplatnitelnost absolventů VŠ v České republice. V podstatě se jedná o pilotní projekt, který zaměřuje na problematiku shody potřeb zaměstnavatelů po absolventech vysokých škol a kvalitě absolventů vysokých škol v České republice ve třech pohledech:

  • shody vystudovaného oboru s vykonávaným zaměstnáním,
  • překvalifikovanosti či nedokvalifikovanosti vůči zastávané pracovní pozici,
  • požadovaná vs. reálná úroveň znalostí a dovedností.

Součástí výstupů jsou i doporučení tvůrců studie z Centra pro studium vysokého školství, v. v. i ke změnám vysokoškolského systému a pro další rozvoj monitoringu potřeb zaměstnavatelů ve vztahu k vzdělávací činnosti vysokých škol.

Studii si můžete přečíst zde.

ZJEDNODUŠENÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ – NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ŘEŠENÍ

Zaměstnavatelé z důvodu dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a převyšující poptávky po pracovní síle na trhu práce čím dál častěji musí přistupovat k zaměstnávání cizinců, aby byli schopni pokrýt své provozní potřeby. Celý proces od náboru cizince až po jeho přijetí do zaměstnání, včetně případné změny zaměstnání, je velmi komplikovaný a zdlouhavý. Cílem této studie je hledat změny v právní úpravě, které by vedly k jejímu zpružnění. Studie zpracovaná společností Squire Patton Boggs se proto zaměřila na zmapování právní úpravy ve vztahu k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí a identifikaci důvodů, pro které je proces vyřizování příslušných povolení časově náročný a komplikovaný. Současně s tím přináší informace o právní úpravě zaměstnávání cizinců ze třetích zemí ve vybraných sousedních státech. S využitím zahraničních zkušeností jsou v rámci výstupů navržena možná právní řešení, která by měla vést ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU v České republice.

Studii si můžete přečíst zde.

Kromě studií a analýz prezentovaných na závěrečné konferenci vznikly v rámci aktivit dle §320a písm. a) zákoníku práce v letošním roce další 2 analýzy z oblasti tzv. hospodářských zájmů:

TECHNOLOGICKÁ SUVERENITA EU

Digitální transformace Evropy představuje pro Evropskou unii v příštích letech, označovaných jako „digitální dekáda“, klíčové hospodářsko-politické výzvy a příležitosti. Zásadní otázkou v této věci je přitom nalezení shody napříč zeměmi EU v postoji k technologické soběstačnosti, nezávislosti či autonomii, nejčastěji označované jako technologická suverenita. Podrobně se této problematice věnuje analýza, kterou zpracoval autorský kolektiv z VŠB-TU Ostrava.

Analýzu si můžete přečíst zde.

PODORA EXPORTU – STÁTNÍ VERSUS TRŽNÍ MODEL FINANCOVÁNÍ

Exportéři budou v nastávajícím období potřebovat efektivní a důvěryhodnou pomoc státu více, než dřív. Již nyní je zřejmé, že pandemie COVID-19 ovlivní světové hospodářství do takové míry, že na to budou muset reagovat v podstatě všechny státy a firmy. Systém bude podroben zatěžkávací zkoušce a je vhodné mít v zásobě možná řešení i pro zefektivnění systému podpory exportu. Cílem této analýzy bylo získání dat, která umožní zhodnotit vhodnost opatření pro prostředí České republiky, zejména s ohledem na systém plně řízený a financovaný státem vs. systém s významným zapojením privátního sektoru. Specifickou položkou podpory exportu je i podpora českých subjektů při získávání veřejných zakázek v zahraničí. Jde o důležitou aktivitu, která v nějaké míře probíhá a je i součástí podnikatelských misí a jiných proexportních aktivit, avšak nemá transparentní institucionální uspořádání. Analýza vytvořená týmem řešitelů ze společnosti GOVCOM, a. s. se dotýká i tohoto tématu.

Analýzu si můžete přečíst zde.

kategorie Zaměstnavatelské vztahy

Zpráva o činnosti Úřadu vlády České republiky 2018–2021

V těchto dnech předávám svou agendu nové vedoucí Úřadu vlády. Pevně věřím, že pod jejím vedením se podaří dotáhnout do konce započaté investiční akce i projekty cílící na zlepšení procesů a pracovního i reprezentačního prostředí v rámci úřadu.

Od června 2018, kdy jsem dočasně převzala pozici vedoucí Úřadu vlády, jsme společně s kolegy ušli obrovský kus cesty a zanechali za sebou výsledky. O naší společné práci za období od nástupu vlády v prosinci 2017 se dočtete ve zprávě, kterou jsme společně dali dohromady. Přestože nezachycuje všechny výstupy naší práce, svědčí o tom, jakých úspěchů jsme dosáhli.

V roce 2022 čeká Úřad vlády obrovská výzva v podobě předsednictví České republiky v Radě EU, bude to pro úředníky jistě náročná, ale zajímavá doba šesti měsíců. Věřím, že přinese naší zemi zvýšení prestiže a Úřadu vlády pozitivní ohlas a uznání.

Tünde Bartha
pověřena řízením Úřadu vlády ČR

Zpráva o činnosti Úřadu vlády České republiky 2018–2021
pdf, 1007 kB

Jednal sněm OS STAVBA ČR

Již VI. zasedání svazového Sněmu v současném volebním období proběhlo ve středu 8. prosince v jednom ze salonků pražského Hotelu Olšanka.
 
Po uvítání předsedou svazu Ing. Pavlem Zítkem a nezbytných procedurálních bodech programu následovaly stěžejní body jednání – a je vhodné předeslat, že jedním z nejdůležitějších bylo odsouhlasení návrhu Dodatku č. 3 Kolektivní smlouvy vyššího stupně, týkajícího se mezd a platů. Schválený návrh, který představil předseda Komise kolektivního vyjednávání Petr Janoušek, bude postoupen našemu sociálnímu partnerovi – Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
 
Za řízení člena Předsednictva OS Tomáše Krejčího byli členové Sněmu podrobně seznámeni s činností svazového Předsednictva, kdy obsáhlou prezentaci, kterou všichni členové Sněmu obdrželi elektronickou poštou, okomentoval předseda svazu. Zdůraznil, že s ohledem na současný vývoj inflace požaduje ČMKOS minimální nárůst mezd a platů ve výši 6%, nejlépe však 9% všude tam, kde je to ekonomicky únosné. Probral také uvažované pozvání předsedy ČMKOS, který bude zvolen na sjezdu koncem dubna 2022, na náš květnový Sněm v příštím roce, a v této souvislosti omluvil neúčast předpokládaných hostů na dnešním jednání – kolegů ze slovenského IOZ.
 
Nový člen Revizní komise Pavel Kučera pak přítomné seznámil se stanoviskem sekce cementářů ve vazbě na současnou situaci, s výhledy a riziky tohoto oboru. Projednáno bylo, tak jako na každém Sněmu, průběžné plnění Programu a rezolucí VIII. sjezdu OS Stavba ČR, stejně jako početní stav našich členů a základních a místních organizací. U schvalování Plánu práce na příští rok upozornil Ing. Pavel Zítko na možné změny vzhledem k případným opatřením v souvislosti s epidemií COVID-19. Schválen byl návrh svazového rozpočtu na rok 2022, a to i na doporučení Revizní komise OS, které zdůvodnil její předseda Ing. Pavel Němejc. Sněm také vzal na vědomí informaci
o stavu našeho odborového majetku.
 
V doplňující volbě člena svazového Předsednictva byl – na návrh Regionu II – všemi hlasy zvolen Michal Hrabina, předseda ZO OS Stavba ČR, Skanska DS, s dlouholetou zkušeností jak v podnikovém kolektivním vyjednávání, tak s reprezentací odborů na mezinárodní úrovni.
 
Valná hromada Podpůrného fondu OS projednala za řízení předsedy Rady PF a místopředsedy svazu Stanislava Augustina zprávu o činnosti fondu a schválila potřebné změny v jeho statutu.
 
Tím byl v podstatě program jednání Sněmu vyčerpán, Ing. Pavel Zítko v závěrečném slovu poděkoval všem za aktivní účast a popřál hlavně pevné zdraví do všech následujících dnů.
  • Zdroj: OS STAVBA ČR, Stavebník

Martin Ludvík: „Včerejšek je historie, zítřek je tajemství, dnešek je dar“ nejen v ovocnářství

Pod názvem Včerejšek je historie, zítřek je tajemství, dnešek je dar“ nejen v ovocnářství vystoupil na nedávné mezinárodní konferenci „Budoucnost evropského zemědělství“ předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V úvodu svého vystoupení připomněl historii českého ovocnářství, které se v Čechách a na Moravě začalo rozvíjet již v 15. století v zámeckých a klášterních zahradách. Od 18. století se datuje vznik prvních ovocnických spolků u nás. Přičemž v 19. století se české ovocnářství rozvinulo do podoby pěstování již vyšlechtěných odrůd s tím, že se od té doby datuje vznik odborného školství. Od roku 1918 se tehdejší Československo věnovalo rozvoji výzkumu a intenzivního ovocnářství. Přitom ve druhé polovině 20. století u nás vzniklo již státem organizované velkovýrobní ovocnářství.

Dále se Martin Ludvík věnoval konkrétní situaci v českém a moravském ovocnářství, která nastala po roce 1989 až do současné doby. Konstatoval, že za 30 let ubylo značné množství ploch produkčních ovocných sadů s tím, že od roku 1989 do roku 2020 bylo z naší krajiny bez náhrady vyklučeno (odstraněno) 42 % ploch ovocných sadů. Na promítnutém grafu bylo konkrétně znázorněno, že v roce 1989 existovalo u nás více než 23.000 hektarů ploch, zatímco v roce 2020 to bylo jen necelých 14.000 hektarů ploch, a z toho plodných sadů jen 12.837 hektarů.

Důvodem tohoto úbytku cca 10.000 hektarů sadů je, podle Martina Ludvíka, nízká rentabilita pěstování ovoce. Ta pramení z nestability výnosů, kdy zejména v posledních letech úrodu pravidelně decimovaly jarní mrazy, dále krupobití a také i velká sucha, která jsme u nás před několika lety zažili.

Podle ovocnářů v posledních letech mizí zejména sady broskví a rybízu. Také plochy jabloní, které jsou u nás hlavním ovocným druhem, poklesly. Kvůli nedostatečné obnově nyní více než polovina jabloňových sadů spadá do kategorie starých výsadeb s poklesem plodnosti. Naopak díky novým výsadbám jsou na tom dobře švestky, u nichž je starých sadů jen 17 procent.

Ovšem, podle Martina Ludvíka, vyklučené sady nové výsadby ovocných sadů zdaleka nenahradí. Například v roce 2020 se vysázelo jen necelých 200 hektarů sadů. To bylo nejméně od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004. V předchozích letech se obvykle sázelo 300 až 400 hektarů sadů ročně, a i to bylo málo, říká šéf českých a moravských ovocnářů.

V pouhých 200 hektarech loni vysázených sadů se, podle ovocnářů, odrazila i obava z dalších vývoje kvůli pandemii koronaviru. Podle Martina Ludvíka pěstitelé mají, v souvislosti s epidemií koronaviru, obavu z budoucnosti. Nevědí, jaká bude poptávka, mají obavu dělat dlouhodobé investice. Proto také ovocnáři očekávají, že v nadcházejícím období, opět dojde k další redukci ovocných sadů.

Poté Martin Ludvík v dalším grafu ukázal vývoj produkce ovoce v produkčních ovocných sadech za 20 let v ČR. Načež konstatoval, že v souvislosti s poklesem plochy také dochází k poklesu produkce, a tím pádem i ke snížení soběstačnosti. Soběstačnost u hlavních ovocných druhů se pohybuje od 10 do 50 %. Dá se říci, že od devadesátých let minulého století soběstačnost výrazně poklesla. Česká republika je tudíž závislá na dovozu čerstvého ovoce, zejména ze zemí, jako je Itálie, Španělsko nebo Polsko. Podle ovocnářů, důvodem ústupu pěstitelů od pěstování ovoce, je dlouhodobě záporná rentabilita odvětví v důsledku nadprodukce ovoce v EU způsobeném především uzavřením ruského trhu a zvyšující se polskou produkcí, která za podnákladové ceny končí i v tuzemských supermarketech.

Dalším důvodem jsou stále častější negativní vlivy počasí, zejména výrazné škody jarními mrazy, které často zásadně snižují produkci a pěstitelé se proti nim obtížně brání. Jde o nepojistitelné riziko a veškerá technická opatření. Například protimrazové závlahy nebo ohřívání sadů) jsou velmi drahé, a ne vždy spolehlivě účinné.

Podle ovocnářů se také potýkají i nedostatkem sezónní pracovní síly a zejména nejistotou sklidit úrodu ve správný čas. Načež uvádějí, že ovocné sady tak v krajině nahrazují rentabilnější plodiny, zejména obiloviny a řepka, tedy plodiny, které nepotřebují sezónní pracovní silu a nejsou tolik náchylné na negativní klimatické jevy, např. mrazy.

Podle Martina Ludvíka naši ovocnáři, kromě nepřízni počasí, nedostatku pracovní síly atd., musejí také čelit rostoucí ceně u nás vypěstovaného ovoce, což ve svých důsledcích vede k tomu, že potom čelí i dovozům, například z Polska, které nemůže od roku 2014 vyvážet svou nadprodukci do Ruska.

Podle našich ovocnářů dovoz konzumních jablek do České republiky vzrostl. Více než polovina jablek se doveze ze zahraničí. Jablka do Česka jdou hlavně z Itálie a Polska, a dále ze Slovenska, Německa a Belgie. Dovozová jablka také hladce pokryla nárůst spotřeby jablek v Česku. Podle Martina Ludvíka činí podíl českých jablek v obchodních řetězcích méně než 40 procent. Přitom český trh spotřebuje cca 30.000 tun jablek ročně. Na jaře letošního roku na tiskové konferenci Martin Ludvík uvedl, že ve skladech je cca 13.000 kusů jablek. To je méně než polovina jejich roční spotřeby u nás.

Pokud jde o množství dovezených jablek, tak z grafů, které Martin Ludvík promítal účastníkům konference předseda Ovocnářské unie ČR, lze vyčíst, že v roce 2001 to bylo na úrovni více než 35.000 tun, v roce 2015 to bylo již 85.000 tun a v roce 2020 bylo na grafu uvedeno 80.000 tun.

Přirozeně, že u ovocnářů na pořadu dne je i otázka poklesu soběstačnosti. Konkrétně jde o to, že v případě jablek a švestek je Česko na úrovni 50 %, u hrušek na 25 %, u jahod a meruněk na 20 %, u broskví a malin na 10 %. Podle Martina Ludvíka to znamená i to, že dovoz zahraničního ovoce automaticky znamená i výrazné zvýšení cen ovoce na trhu, a to především pro spotřebitele. Ta se někdy pohybuje v rozmezí 50 až 70 kg na kilogram.

Pokud jde o cenovou politiku obchodních řetězců při vykupování produkce od českých ovocnářů, ve srovnání s cenami dováženého ovoce, podle Martina Ludvíka, problém spočívá v tom, že obchodní řetězce neumí nakoupit malé množství zboží, to je z místních zdrojů. Podle něho řetězcům jde především o velké dodávky zboží ve velkém objemu a v určitém, konkrétním čase. A to zejména v době slevových akcí. Přičemž dvě třetiny producentů ovoce a zeleniny v ČR jsou malé rodinné farmy, které se nemohou uplatnit v síti obchodních řetězců, protože produkují menší objem zeleniny a ovoce. Martin Ludvík k tomu dodává, že jediné řešení je jejich slučování do odbytových družstev, které by hájily zájmy určité skupiny pěstitelů ovoce a zeleniny. Podle něho v současné době jde ale o poměrně složitý problém jít tímto směrem. Protože řada věcí by se musela ještě vyjasnit.

Poté se Martin Ludvík věnoval i otázce podílu farmářské ceny na spotřebitelské ceně jablek v České republice. Pro rok 2020 platilo, že 39 % činila farmářská cena včetně posklizňové úpravy, skladování, obalů a dopravy, 28 % byl podíl, který dostane zaplacen pěstitel jablek. Ze spotřebitelských výdajů dostane farmář 23 %, mimochodem, před 40 lety to bylo 48 %. Načež zveřejnil další graf, podle něhož v roce 2020 spotřebitelská cena konzumních jablek činila 37,73 Kč/kg, zatímco farmářská cena jen 14,54 Kč/kg. To je výrazný rozdíl!

Martin Ludvík se dále zaměřil i na otázku využívání marketingu a reklamy s cílem zvýšit zájem českých spotřebitelů o české ovoce. Dodal, že obchodní řetězce mají hesla, kterými navenek, to je pro českou spotřebitelskou veřejnost, gtvrdí, jak podporují prodej českých výrobků na pultech jejich supermarketů a hypermarketů. Citujme například Penny market s jejich heslem „Nakupujte hezky česky“ nebo Kaufland „Z lásky k Česku“. Čeští ovocnáři ale vědí své, že prosadit svá jablka či jiné druhy ovoce na pulty prodejen obchodních řetězců není zase až tak jednoduché.

V návaznosti na to, jak uspět na českém trhu, zejména v tom, aby produkty od českých od českých pěstitelů se mnohem více prosazovaly na trhu, Martin Ludvík neopomněl připomenout i strategický dokument české vlády, přijatý v roce 2016, který byl zaměřen na podporu strategických cílů zemědělství a potravinářství s tím, že ovocnáři to přirozeně vztahují na podporu svého oboru.

V další části svého vystoupení se Martin Ludvík věnoval reformě Společné zemědělské politiky, a to z hlediska začlení hlavních principů a závazků Green Dealu do SZP. Připomněl, že jde především omezit používání pesticidů o 50 %, používání hnojiv snížit o 20 %, únik živin snížit o 50 %, používání antimikrobiálních látek snížit o 50 %, vyčlenit 10 % zemědělské půdy na neprodukční plochu, plochy ekologického zemědělství zvýšit na 25 %. Načež vyjmenoval hlavní principy přínosu Green Dealu do zemědělství a potravinářství, jako jsou například zdravé a cenově dostupné potraviny apod.

Načež k tomu dodal, že čeští ovocnáři se o to také snaží, protože příkladem této snahy je i to, že česká jablka jsou až trojnásobně šetrnější než ta dovezená z Itálie. Připomněl studii spolku Ekoport, podle níž dopady produkce a distribuce jablek v posuzovaných kategoriích dopadu, tj. globálního oteplování, poškozování ozonové vrstvy atd., jsou 2 až 3,5násobně vyšší v případě jablek italských než těch českých. V souladu s předpoklady studie je jednoznačnou příčinou zásadního množství vyprodukovaných vlivů fáze produkce jablek a především doprava.

Současně k tomu podotkl, že je to dáno i tím, že v České republice je nižší spotřeba účinných látek přípravků na ochranu rostlin, než je tomu v západoevropských zemích. Například v roce 2018 tato celková spotřeba účinných látek přípravků na ochranu rostlin v ovocných sadech u nás činila 173.700 kg, z toho bylo 71.400 kg účinných látek povolených do ekologického zemědělství, jako jsou například hydroxid měďnatý, CPGV, kvasnice, přesličkový extrakt, polysulfid vápenatý, síra, olej řepkový, oxichlorid měďnatý, spinosad, mořské řasy, hydroxid měďnatý.

V této návaznosti Martin Ludvík dále uvedl, že Ovocnářská unie ČR získala nominaci na Evropskou ekologickou cenu pro podnikatele 2012 v kategorii „enoviromentální management“. Jde o „Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí“, která je vyhlašována společností Business Leaders Forum, sdružením mezinárodních a českých společností a firem, které prosazují dodržování etiky v podnikatelské praxi. Projekt „Integrovaná produkce ovoce“ byl nominován porotou na Evropskou ekologickou cenu pro podnikatele 2012 (The European Business Award for the Environment 2012). Tuto prestižní nominaci získal v kategorii – Environmentální management.

V závěru svého vystoupení Martin Ludvík neopomněl připomenout heslo, které zahrnul i do názvu své přednášky: „Včerejšek je historie, zítřek je tajemství, dnešek je dar“.