Rada svazu jednala v Praze o programu III. sněmu OS PHGN v dubnu příštího roku

V Praze se 10. listopadu konalo zasedání VI. rady OS PHGN. Většina členů rady byla v sídle odborového svazu přítomna osobně, někteří vzhledem ke covidovým opatřením se jednání zúčastnili online. Jednání rady řídil první místopředseda svazu Josef Zelenka.

Aktuální stav prodeje hotelu Harmonie 2 v Luhačovicích popsal předseda svazu Rostislav Palička a informoval o možnosti pořízení nového sídla svazu v Praze. Rada schválila, že případnou koupi konkrétní nemovitosti musí schválit vedení odborového svazu všemi hlasy. Za účelem zvýšit operativnost předsedy a vedení svazu navrhnul první místopředseda Josef Zelenka změnu jednacího řádu svazu.

Rada svazu schválila změnu Jednacího řádu s tím, že bude doplněn o text: „V případě nebezpečí prodlení může vedení svazu svolat zasedání rady ihned, nejdříve však na následující den. Podklady obdrží členové rady svazu s pozvánkou. Doplňující materiál, který nebylo možné zaslat s pozvánkou, lze předložit při zahájení zasedání. Je-li zasedání svoláno na následující den, navrhne předsedající v rámci jednání vyhlášení přestávky před hlasováním o projednávaném bodu programu. V případě nebezpečí prodlení může zasedání videorady podle odstavce 1 a 2 článku 9 a) Jednacího řádu svolat vedení svazu. Postupuje se podle výše uvedeného s případnými nezbytnými legislativně-technickými úpravami.“

Předseda Rostislav Palička předložil radě návrh rozpočtového provizoria do 30. 4. 2022. Předsedkyně Revizní komise svazu Dita Hricová sdělila, že k předloženému materiálu nemá komise žádné připomínky. Rada uložila předsedovi Rostislavu Paličkovi předložit radě Návrh rozpočtu OS PHGN na rok 2022 před konáním III. sněmu svazu.

Místopředseda Josef Zelenka předložil návrh programu III. sněmu OS PHGN, který se uskuteční 21. dubna 2022 v Luhačovicích v hotelu Harmonie I. Rada schválila program sněmu a uložila členům svazu nahlásit do 1. února 2022 jmenovitě delegáty sněmu a členy do komisí sněmu. Tajemnicí mandátové komise je pracovnice sekretariátu předsedy Monika Malá, tajemnicí návrhové komise je svazová právnička Markéta Marinková.

Informaci o vyjednávání Dodatku číslo 4 kolektivní smlouvy vyššího stupně podal radě místopředseda Josef Zelenka.

O situaci v jednotlivých členských organizacích informovali členové rady. Obecně v současné době se organizace připravují nebo již zahájily vyjednávání dodatků, nebo nových podnikových kolektivních smluv na příští rok. Hlavním cílem bude dohodnout se zaměstnavateli navýšení zaměstnaneckých mezd a udržení zaměstnanosti.

Informace z jednání ČMKOS, tripartity, majetkové unie a Uhelné komise podal předseda svazu. Rada svazu schválila Rostislava Paličku jako kandidáta na funkci člena představenstva Majetkové, správní a delimitační komise odborových svazů.

Svazová právnička Markéta Marinková informovala radu o možnostech zaměstnavatele, jak odměnit očkované zaměstnance proti covid-19.

Na závěr jednání předseda odborového svazu Rostislav Palička poděkoval členům rady a funkcionářům základních organizací a odborových sdružení za odvedenou práci a jejich prostřednictvím popřál všem členům odborového svazu a jejich rodinám pohodové vánoční svátky a šťastný vstup do nového roku 2022.

 

  • Zdroj: Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu

Duševní zdraví na pracovišti – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců 6

Poslední ze série plakátů ke kampani Výzkumného ústavu bezpečnosti práce „Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců“ se věnuje tématu duševního zdraví na pracovišti.
Podpora duševního zdraví zahrnuje veškerá opatření, která přispívají k dobrému duševnímu zdraví na pracovišti. Špatné duševní zdraví ovlivňuje zdraví jednotlivce a jeho schopnost pracovat produktivně.
 
Přílohy:

Vláda schválila změnu v seznamu evropsky významných lokalit, o změnách v protiepidemických opatřeních rozhodne ve čtvrtek

Tisková konference po jednání vlády, 15. listopadu 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 15. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše v demisi projednávala na schůzi v pondělí 15. listopadu 2021 návrh změn mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Rozhodnutí o jejich možném zpřísnění kvůli nepříznivé epidemické situaci odložila vláda na čtvrtek.

Vláda se intenzivně zabývala možnými variantami změn v protiepidemických opatřeních. „Naším cílem je, abychom zamezili nárůstu počtu hospitalizovaných a samozřejmě počtu nakažených. Po třech hodinách se vláda na variantách neshodla. To znamená, že jsme se domluvili na variantách, které bych mohl nazvat jako rakouský model, bavorský model a model očkování – PCR – prodělaný covid-19. Budeme pokračovat ve čtvrtek v 11 hodin,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

Vláda nakonec odsouhlasila jen dílčí úpravu v plánu očkování, kde Ministerstvo zdravotnictví s účinností od 16. listopadu zařadilo do skupin obyvatel ČR, kterým je hrazeno očkování, také akreditované členy diplomatické mise v České republice včetně soukromých služebních osob a úředníky mezinárodní organizace registrované u Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda schválila novelu nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Novela reaguje na výtky Evropské komise a rozšiřuje evropský významnou lokalitu Svatá a Prostřední vrch v oblasti Ždánického lesa tak, aby splňovala požadavky evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Novela nařízení také zohledňuje připomínky obce Dambořice a Ministerstva zemědělství a přejmenovává ji na evropsky významnou lokalitu Dambořický les. Další změnou je zrušení evropsky významné lokality Praha-Letňany z důvodu zániku předmětu ochrany.

Vláda novelizovala také nařízení vlády, kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky. Novela reaguje na rozhodnutí Evropské komise z 29. července 2021, kterým byla schválena nová mapa regionální podpory České republiky na období 2022–2027. Podle ní budou do podporovaných oblastí podle příslušného ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie spadat regiony NUTS II Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko se základní mírou veřejné podpory 30 procent a region NUTS II Severozápad se základní mírou veřejné podpory 40 procent. Oblasti NUTS II Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod již budou způsobilé k podpoře pouze v rozmezí 15 až 25 procent, region NUTS II Praha není způsobilý k poskytnutí regionální podpory. Nová pravidla pro investiční pobídky začnou platit od 1. ledna 2022.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-15–listopadu-2021-192040/.

Vokoun: Letošní návrh kolektivní smlouvy je plný ustanovení, která velmi silně krátí dlouholeté nasmlouvané benefity

Horor, skepse, tragédie, zklamání, tak lidé hodnotí probíhající kolektivní vyjednávání u Českých drah poté, co si přečetli zpravodajství z jednání Podnikového výboru OSŽ při ČD, a. s., na webu OSŽ.

Článek, který věrně odráží průběh jednání, působí skutečně beznadějně: „Lidé by chtěli něco pozitivního, nebo vůbec něco konkrétního, hmatatelného, co se zatím dojednalo. Takhle je to jen samé tajnůstkářství, rojí se spekulace, mezi lidmi koluje návrh PKS zaměstnavatele, který rozhodně pozitivní není,“ vzkázal například Richard Cila, místopředseda ZO OSŽ Vysočina.

„Velmi rozumím úvodním slovům z článku,“ říká I. místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD, a. s., Vladislav Vokoun: „Letošní návrh kolektivní smlouvy předložený zaměstnavatelem je skutečně plný ustanovení, která velmi silně krátí dlouholeté nasmlouvané benefity a v zásadě neobsahuje žádnou garanci pokrytí rostoucí inflace. Pro úplnost ale uvádím, že v mírnější podobě je tomu tak každý rok.“

Běžně však podle Vladislava Vokouna platí, že se v průběhu kolektivního vyjednávání snaží obě strany dosáhnout přijatelného výsledku, který by zajistil všem zaměstnancům solidní jistoty a nebyl devastační pro podnik. „Osobně pořád věřím, že rovněž na konci tohoto vyjednávání dosáhneme shody. Musíme však být připraveni i na špatný výsledek a následnou společnou reakci ze strany odborových organizací. Tím vším se zabývalo poslední zasedání Podnikového výboru OSŽ při ČD.“

Jak Vladislav Vokoun dodává, kolektivní vyjednávání v tuto chvíli stále probíhá a dochází k změnám postojů, a tak není pro nikoho velkým přínosem zveřejňovat dílčí výsledky. „Kolektivní smlouva je hotová teprve tehdy, až je dohodnuto vše. Proto jsme zaměstnance prozatím informovali v obecné poloze. Samozřejmě vím, že mezi zaměstnanci koluje první návrh zaměstnavatele, tak už to prostě bývá. Předpokládám však, že zaměstnavatel vnímá odezvu od svých zaměstnanců a bude hledat rozumné, nikoliv silové řešení. Jako pozitivní fakt lze uvést, že stále ještě sedíme za jednacím stolem,“ uzavřel.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Očkování přímo na šachtách mělo úspěch, přišlo 136 lidí

OKD ve spolupráci se zdravotníky z Fakultní nemocnice v Ostravě zajistila možnost očkování bez registrace přímo na šachtě ČSM. Za dva dny této možnosti využilo celkem 103 zaměstnanců OKD a také 33 rodinných příslušníků.

„Očkování bez registrace přímo na ČSM Sever i Jih byla jedna z našich motivačních aktivit. Chtěli jsme našim zaměstnancům dát tu možnost projít očkováním bez registrace a přímo v areálu firmy. Přišly desítky zaměstnanců i rodinných příslušníků, to nás potěšilo“, řekla Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD.

Společnost OKD už má k dnešnímu dni více než 74 % pracovníků, kteří prošli kompletním očkováním proti onemocnění covid-19.

Dalším z motivačních kroků pro zaměstnance OKD je vyplácení částky 3000 korun za dokončenou vakcinaci. „ Motivační bonus už byl vyplacen více než 1950 zaměstnancům. Ti, kteří ještě očkováním projdou, mají možnost o tento příspěvek požádat do konce letošního roku“, upřesnil Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD.

Pracovníci, kteří očkování nemají, prochází jednou týdně PCR testováním přímo v OKD.

  • Zdroj: OKD a.s., OS PHGN

Pravda o obchodních řetězcích

Dne 18. října 2021 byl předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek hostem televizní debaty na CNN Prima NEWS „Jak volí vaše peněženka“, kde debatoval s Tomášem Prouzou, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a ekonomkou Helenou Horskou. Diskuse se soustředila hlavně na zdražování na všech frontách. Předseda ASO Bohumír Dufek se kromě jiného kriticky vyjádřil zejména k problematické činnosti obchodních řetězců.

Jedním z často posuzovaných problémů je činnost obchodních řetězců. Tuzemští dodavatelé si často, spíše kuloárně, stěžují na jejich praktiky, kterými je nutí k častým cenovým ústupkům a nejrůznějším slevám resp. k tomu, že „dobrovolně“ akceptují jejich požadavky na tzv. zalistování, podíl na reklamních akcích atd. Považují to za diskriminační, ale uvědomují si, že do sporu s těmito silnými organizacemi není možné se pustit.

Na druhé straně obchodní řetězce poukazují na to, že u nás fungují s velmi nízkými maržemi a tedy nemohou akceptovat cenové návrhy našich dodavatelů, protože trh je nasycen a probíhá zde cenová „válka“ mezi jednotlivými řetězci, které se snaží nízkými cenami resp. nejrůznějšími slevami získat významný podíl na trhu.

Proto je jistě vhodné podívat se blíže na ekonomické výsledky některých řetězců.

GLOBUS CR v.o.s. na našem trhu operuje jako veřejná obchodní společnost, což jak uvidíme má svá specifika. Na veřejnou obchodní společnost byla forma podnikání změněna v roce 2019, předtím firma podnikala jako komanditní společnost. Důvodem je zjevně výhoda nezdaněného převodu zisku mateřské firmě v SRN.

V hospodářském roce 2020 tato firma realizovala obrat ve výši 24,1 mld Kč. Zisk uváděný ve výsledovce je 400,3 mil Kč. Tento zisk je v plné výši odváděn společníkovi tj. GLOBUS Holding SRN. Daně z příjmu se neplatí při odvodu zisku společníkovi – podle zákona.

Kromě toho existuje ještě firma Praha West Investment v.o.s., vlastněná Globus Holding SRN, která s GLOBUSem úzce spolupracuje. Je také podílníkem GLOBUS CR v.o.s v rozsahu 0,0021 %, a je vlastníkem všech prodejních objektů, za což Globus platí nájem. I v tomto případě dosažený zisk – 421 mil Kč – je v plném výši a bez zdanění odváděn mateřské firmě. Při celkových tržbách ve výši 1,16 mld Kč jde o velmi vysokou míru zisku.

Praha West Investment v.o.s. je příjemcem úvěrů, za které má zastaven majetek resp. stavby hypermarketů. Podle výroční zprávy jde o úvěry zhruba za 2,2 mld Kč. Za pronájem hypermarketů jí pak Globus CR platí roční nájemné 1,09 mld Kč. Účetní hodnota majetku resp. staveb je necelých 8 mld. Uvedený nájem tedy s rezervou kryje tuto hodnotu. Přitom hodnota nemovitého majetku zůstává.

Kromě toho mezi Globus CR a mateřskou Globus Holding existují další smlouvy, kterými český Globus platí za dodávky resp. nájem softwaru, poradenství atd. v hodnotě několik stovek mil Kč.

Průměrná mzda personálu Globus CR v roce 2019 dosahovala 31 tis. Kč měsíčně, Praha West Investment více než 65 tis. Kč.

Celkově se proto dá odhadnout, že ročně odchází jako zisk, který není v ČR zdaněn na mateřskou firmu v SRN minimálně 1 mld Kč – při tržbách kolem 23 mld tedy 4 % obratu. K tomu je nutno připočítat ještě další příjmy mateřské firmy resp. platby do zahraničí nezdaněné – za pronájem v hodnotě více než 1 mld plus další příjmy za software, poradenství atd. v celkové hodnotě minimálně 1,5 mld celkem.

Celkově tedy odchází nezdaněné příjmy v hodnotě zhruba 2,5 mld Kč tj. přibližně desetina obratu firmy v daném roce.   

Obchodní řetězec Penny Market s.r.o. je součástí skupiny REWE-Zentralfinanz eG. SRN. V roce 2020 dosáhl v ČR tržeb 42,1 mld Kč. Zisk po zdanění dosáhl 1,046 mld Kč, zaplacená daň z příjmu  246 mil Kč.

Firma má uzavřenu řadu smluv se svými partnery resp. se členy stejné skupiny o poradenství. Např. jde o smlouvu o používání systému SAP (REWE- Informations GmbH), nebo smlouvu o řízení Penny (REWE-International), stejně tak má smlouvy o nákupu zboží se zahraničními filiálkami REWE atd. Tyto smlouvy pokrývají v podstatě celé spektrum činnosti firmy vč. pojištění, nákupu energií, resp. poskytování vnitrokoncernových půjček atd. Za služby platí ročně více než 3,6 mld Kč tj. téměř desetinu ze svého obratu.

Zásadním problémem budou v tomto případě vnitrokoncernové ceny. Firma, jak je patrné, nakupuje v mnoha komoditách centrálně na celoevropských trzích. Ceny, za které jsou pak přefakturovány pro českou filiálku, by mohly být nástrojem, jak z české filiálky odčerpávat část zisku – opět nezdaněně.

Průměrné mzdy zaměstnanců v roce 2020 dosáhly 35 600 Kč a zvýšily se oproti předchozímu roku o 10%, průměrné mzdy vedoucích pracovníků dosahovaly 180 tis. Kč měsíčně.

V roce 2020 bylo rozhodnuto o vyplacení dividendy ve výši 1,2 mld Kč a v březnu 2021 pak zálohy na dividendu ve výši 800 mil Kč – celkově tedy v letech 2020 a 2021 byla vyplacena dividenda ve výši 2 mld Kč.

Pokud do úvah o velikosti plateb do zahraničí zahrneme i velkou část plateb za služby, které vyplývají ze smluv s filiálkami REWE v Německu, pak i v tomto případě jde o peněžní toky, které mohou být odvodem zisku, jak zdaněného, tak nezdaněného např. zahrnutého do koncernových cen. Lze odhadnout, že jde o platby v rozsahu zhruba desetiny celkového ročního obratu dosahovaného na českém trhu.

Kaufland ČR v.o.s. podniká v ČR jako veřejná obchodní společnost. Vlastníkem firmy je Kaufland Tschechien, SRN a 0,001 % vlastní Kaufland Management CR, s.r.o.

V roce 2019 dosáhl tržeb 54,3 mld Kč. V tomto roce dosáhl zisk 2,1 mld Kč – daň ze zisku jako veřejná obchodní společnost neplatí. Celý zisk je převeden majiteli do SRN.

Firma uvádí řadu smluvních vztahů s firmami ve skupině, které jí poskytují služby, stejně jako pro ni nakupují zboží z jiných zemí. Objem nakupovaných služeb dosáhl 4,5 mld Kč. Nákupy zboží se spřízněnými firmami představovaly 2,5 mld Kč.

Průměrný plat zaměstnanců v roce 2019 dosáhl 31 300 Kč. Vedoucí pracovníci jsou zjevně vypláceni prostřednictvím firmy Kaufland Management. Jejich počet není uveden.

Další spolupracující firmou je Immo-Log-CZ, která vlastní část nemovitostí, které pronajímá Kauflandu. Vlastníkem firmy je Kaufland Stiftung SRN.

I v tomto případě lze odhadnout, že objem plateb směřujících do zahraničí dosahuje kolem 4 -5 mld Kč, tedy kolem desetiny celkového obratu.

Dalším obchodním řetězcem působícím na českém trhu je MAKRO Cash and Carry ČR s.r.o., který vlastní METRO Cash and Carry B.V. Holandsko. Je zaměřen především na dodávky pro obchodníky resp. živnostníky, tedy spíše působí jako velkoobchod.

V roce 2020 dosáhl tržeb ve výši 26,6 mld Kč. Výkonová spotřeba byl 24,6 mld Kč, provozní zisk 200 mil Kč a zisk před zdaněním 80 mil Kč. I přes to firma vyplatila v roce 2020 společníkům ze zisku minulých let 416 mil Kč.

Firma je součástí holdingu METRO a udržuje vztahy s firmami holdingu – oficiálně uvádí nákupy v hodnotě 3 mld Kč. Kromě toho v této skupině provádí také cash pooling – jde oficiálně o rozsah 1 mld Kč. Významnou spolupracující společností je METRO Properties s.r.o., která pronajímá provozní budovy MAKRO, za které inkasuje nájemné. Tato firma dále přijala úvěry od mateřské společnosti (1,35 mld Kč), které jí splácí.

Kromě toho je např. známo, že MAKRO nabízí svým dodavatelům možnost využívat zpracování jejich plateb v další firmě ze skupiny METRO, která však sídlí v zahraničí a za zpracování těchto faktur musí dodavatel platit v rozsahu 0,5 % z každé faktury tj. v souhrnu, pokud by se jednalo o veškeré tržby, pak by tyto platby dosahovaly 130 mil Kč. Touto platbou tak zatěžuje své dodavatele. Pokud by dodavatelé tento návrh neakceptovali, což je možné, pak platby na jejich účet jsou poukazovány hromadně (bez rozlišovacích symbolů za jednotlivé dodávky atd.).

Celkově je proto možné říci, i když je zde zachycen jen malý vzorek obchodních řetězců, že jejich podnikání v ČR je nesporně ziskové a to ve větším rozsahu, než by vyplývalo z výkazů jednotlivých společností.

Všechny řetězce na našem trhu jsou součástí větší skupiny firem, kterým platí za dodané služby. Typicky jde o nájem objektů, nebo dodávky služeb. Vždy jde o platby zahraničním společnostem patřícím do stejné skupiny. Právě v těchto dodávkách je bez pochyby možné realizovat další zisk ze své činnosti na českém území. Stejně tak je tomu v případě nákupů zboží v rámci celé skupiny. Tato forma na jedné straně může stlačovat ceny, ale je také nástrojem k transferu zisku k mateřské společnosti, který je naprosto nepostižitelný běžnými postupy.

Stejně tak nejsou zachyceny efekty z finančních operací uvnitř těchto obchodních skupin – půjčky resp. přijaté úvěry, efekty z cash poolingu atd.

Tvrzení některých představitelů Svazu obchodu, kteří vysvětlují široké veřejnosti, že činnost obchodních řetězců na našem trhu probíhá jen s minimálním ziskem resp. je to téměř charita, ve světle těchto faktů zjevně neodpovídají skutečnosti.

15. listopadu 2021

Bohumír Dufek

předseda ASO

Přílohy:

Vláda souhlasila s návrhem rozpočtu Státního fondu podpory investic i se dvěma vlnami plošného testování ve školách

Předseda vlády Andrej Babiš během jednání vlády, 12. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš během jednání vlády, 12. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše v demisi odsouhlasila na schůzi v pátek 12. listopadu 2021 návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2022 a střednědobého výhledu na roky 2023–2024. Odsouhlasila i změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterou budou školám a školským zařízením v celé ČR nařízeny dvě vlny plošného testování žáků.

Státní fond podpory investic by měl v příštím roce získat 3,03 miliardy korun, z toho 1,149 miliardy tvoří dotace ze státního rozpočtu, 800 milionů korun půjde z Národního plánu obnovy a 300 milionů z IROP. Výdaje jsou naplánovány na 4,449 miliardy korun. Fond bude i nadále poskytovat podpory formou nízkoúročených úvěrů a dotace například na výstavbu sociálního bydlení, opravy objektů bydlení v případě poškození bytového fondu živelní pohromou či na revitalizaci území a regeneraci veřejných prostranství. Návrh teď musí schválit Poslanecká sněmovna.

Vláda schválila také několik změn v legislativě. Do Poslanecké sněmovny pošle znovu návrhy novel zákonů o ekologickém zemědělství a o správních poplatcích a návrh zákona o panevropském osobním penzijním produktu, které už jednou projednala a schválila, ale předchozí Poslanecká sněmovna je nestihla ve volebním období projednat. Novelizovala také dvě nařízení vlády, a to o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování.

Kabinet projednal i jeden návrh na změnu mimořádných protiepidemických opatření. Ministerstvo zdravotnictví nařídí provést ve dvou vlnách, 22. a 29. listopadu, preventivní antigenní testování ve školách a školských zařízeních v celé ČR zapsaných do školského rejstříku, s výjimkou škol zřizovaných Ministerstvem spravedlnosti a škol zřízených při zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základních škol při zdravotnickém zařízení.

Kompletní výsledky jednání vlády 12. listopadu naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-12-listopadu-2021-191899/.

Řemeslníci jsou příliš drazí, myslí si polovina Čechů. Na jejich práci se čeká

Polovina Čechů, kteří v posledním roce rekonstruovali své nemovitosti, si na pomoc přizvala řemeslníky. V téměř polovině případů se cena za služby řemeslníků jevila jako vysoká. Nejčastěji využitými profesemi byli zedníci, instalatéři a elektrikáři.

Čtyři z deseti Čechů v posledním roce prováděli nějaký typ rekonstrukce bydlení. Nejčastěji si na pomoc přizvali zedníky (47 procent), instalatéry (41 procent) a elektrikáře (38 procent). Dalších 15 procent Čechů rekonstrukci plánovalo, ale nakonec neuskutečnilo. Podle zpravodajství serveru Aktualne.cz to vyplývá z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelnu mezi tisícovkou respondentů.

Téměř pětina Čechů využila během pandemie řemeslníky. Polovina z nich hodnotila cenu za jejich služby jako odpovídající, zatímco 47 procentům připadala cena vysoká. Jen tři procenta dotazovaných by byla ochotna zaplatit i víc. Řemeslníky však bylo obtížné sehnat, což může být jedním z důvodů, proč si zbývající polovina těch, kteří v loňském roce rekonstruovali, potřebnou práci udělala sama.

„Jsme národ kutilů, a to se odráží i ve vysokém počtu lidí, kteří rekonstruují svépomocí. Přesto je poptávka po službách řemeslníků tak vysoká, že se na ně čeká i několik týdnů. Rekonstrukce navíc prodražuje i zvyšující se cena vstupních materiálů, takže řada lidí musí sáhnout hlouběji do kapsy nebo žádat o úvěr,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelny Petra Kopecká.

Na 38 procent z těch, kteří v posledním roce nerekonstruovali, plánuje rekonstrukci provést v následujícím roce. Nejvíce z nich se chystá malovat (32 procent) a rekonstruovat kuchyň (24 procent) nebo koupelnu (23 procent). Celkovou rekonstrukci plánuje devět procent dotazovaných.

 

  • Zdroj: Aktualne.cz

Vláda Andreje Babiše v souladu s Ústavou podala demisi

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 11. listopadu 2021.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 11. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše na mimořádné schůzi ve čtvrtek 11. listopadu 2021 podala demisi. Stalo se tak v souladu s Ústavou České republiky poté, co byla ve středu 10. listopadu ukončena ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Podle ustanovení Čl. 73 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podává vláda demisi vždy po skončení ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny vzešlé z parlamentních voleb. V letošním roce se volby do Poslanecké sněmovny konaly ve dnech 8. a 9. října a Poslanecká sněmovna ukončila ustavující schůzi zvolením nového vedení ve středu 10. listopadu.

„Veřejně jsem slíbil, že uděláme polistopadový rekord v rychlosti podání demise. To se stalo,“ konstatoval předseda vlády Andrej Babiš. „Zároveň jsem odeslal panu prezidentu republiky dopis, ve kterém ho informuji, že jsme se rozhodli podat demisi. Tento dopis převzala Kancelář prezidenta republiky v 8.30. Teď očekávám, že nás pan prezident pověří, abychom fungovali v demisi,“ doplnil premiér Babiš. Vláda v demisi podle něj bude dál zodpovědně plnit všechny povinnosti a úkoly až do jmenování vlády nové.

Výsledek jednání vlády 11. listopadu naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-11–listopadu-2021-191845/.

Premiér Babiš se zúčastnil oslav u příležitosti Dne válečných veteránů

Na pražském Vítkově proběhla oslava Dne válečných veteránů, 11. listopadu 2021.
Na pražském Vítkově proběhla oslava Dne válečných veteránů, 11. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš se ve čtvrtek 11. listopadu 2021 zúčastnil slavnostního nástupu u příležitosti Dne válečných veteránů u Národního památníku v Praze na Vítkově. Premiér položil věnec na Čestném dvoře památníku a minutou ticha uctil památku všech, kteří bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti.

Den válečných veteránů je příležitostí, abychom vzdali úctu a poděkovali našim legionářům, našim vojákům, kteří bojovali za svobodu a kteří vybojovali i vznik našeho prvního samostatného státu v roce 1918. V současné době žije v Česku posledních 187 válečných veteránů z druhé světové války. Vzpomínám na 11. listopad 2018, kdy jsme v Paříži oslavili 100 let od konce 1. světové války za přítomnosti všech světových politiků. Tento den je  významný pro celý svět,“ uvedl premiér. 

Oslav se zúčastnili také ministr obrany Lubomír Metnar, představitelé Armády ČR, zástupci diplomatického sboru, významní představitelé státní správy a samosprávy, zástupci Československé obce legionářské a dalších veteránských organizací. Vedle čestných jednotek a jednotek pozemních a vzdušných sil Armády ČR byli přítomni také váleční veteráni mimo činnou službu a příslušníci aktivních záloh.

Den válečných veteránů se slaví v den, kdy bylo v roce 1918 uzavřeno příměří mezi Spojenci a Německem, které ukončilo 1. světovou válku. V ČR si tento den připomínáme od roku 2001. 11. listopad je příležitostí veřejně si připomenout nejen československé vlastence, kteří ve dvou válečných apokalypsách nezištně a bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti, za obnovení státní suverenity, ale je i příležitostí pro vzpomínku na naše vojáky, kteří se nevrátili z novodobých zahraničních misí. Po roce 1990 zahynulo v misích 30 českých vojáků. Máme i 15 737 novodobých válečných veteránů, kteří odjeli po sametové revoluci bojovat do dalekých zemí.