Tripartita

V úvodu jednání schválili členové RVVI zadání strategického dokumentu Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2022. Analýzu Rada každoročně zpracovává dle zákona 130/2002 Sb. a při její přípravě využívá v maximální možné míře unikátní data z Informačního systému VaVaI.

RVVI poté projednávala výsledný Návrh státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2024 s výhledy, který bude nyní předložen vládě. S ohledem na pokračující nepříznivý vývoj inflace, která činila až 15 % v roce 2022 a pro rok 2023 je predikována na téměř 11 %, a dále ve snaze zohlednit priority současné vědní politiky, Rada navrhuje vládě schválit objemy výdajů ve výši:

47,8 mld. Kč na rok 2024,

50,7 mld. Kč na rok 2025,

50,1 mld. Kč na rok 2026.

Pro rok 2024 je navrženo navýšení financí o 7,6 mld. Kč oproti výdajům roku 2023.

„Sestavit rozpočet na rok 2024 bude nesmírně náročné i s ohledem na rozvrat veřejných financí, který nám tady zanechaly předchozí vlády. Přesto věřím, že se podaří udržet rozpočet pro vědu a výzkum na úrovni, která umožní rozvíjet tuto oblast při zachování priorit podpory excelence, lidí ve vědě a transferu,“ sdělila k probíhajícím jednáním o rozpočtu a návrhu Rady ministryně Helena Langšádlová.

Veřejné prostředky vložené do vědy, výzkumu a inovací mají dlouhodobý příznivý vliv na společenský rozvoj, růst české ekonomiky a na zvýšení budoucích daňových příjmů.

Členové RVVI projednali podklady Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Konkrétně byli seznámeni s harmonogramem výzev na rok 2023, z nichž bude od poloviny května nově otevřena výzva Spolupráce škol a firem pro malé a střední podniky s alokací 300 mil. Kč.

RVVI schválila stanovisko ke Koncepci obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 2023 – 2029. Materiál v působnosti Ministerstva obrany reflektuje aktuální národní strategické dokumenty a koncepční dokumenty NATO a EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V rámci budoucího směřování obranného výzkumu bude kladen důraz na rozvoj schopností v oblasti nastupujících a přelomových technologií, a to návazně na dostupné finanční zdroje a kapacity domácího obranného a bezpečnostního průmyslu. 

Schválena byla také výzva k podávání nominací na národní cenu vlády za rok 2023 za mimořádné výsledky výzkumu, vývoje a inovací, která bude ve spolupráci se společností Česká hlava PROJEKT vyhlášena tradičně začátkem května t. r. – a zveřejněna na webu www.vyzkum.cz a www.vlada.cz.

Česko stále nedohání světové inovační lídry a jenom pomalu se zvyšuje přidaná hodnota české ekonomiky. Proto, aby byl systém vědy a výzkumu dlouhodobě koordinovaný, rozhodla se vláda podle premiéra Petra Fialy svěřit agendu přímo členovi vlády. „Hlavním úkolem paní ministryně je posílení koordinace a zlepšení podmínek pro českou vědu a výzkum. Právě to je jeden z důležitých kroků, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti Česka a posunou nás směrem k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou produkující špičkové finální výrobky,“ zdůraznil předseda vlády s tím, že v těchto změnách se nesmí polevovat.

Podle premiéra je jednou z podmínek rozvoje české vědy a výzkumu dobře nastavené financování. „Paní ministryně pracuje společně s poskytovateli veřejné podpory pro vědu a výzkum i se zahraničními institucemi na tom, aby zvýšila účelnost vynakládaných peněz. Velmi oceňuji, že paní ministryně věnuje velký prostor dialogu se všemi klíčovými aktéry vědní výzkumné politiky,“ uvedl premiér. Rozpočty na vědu a výzkum se zaměřují na tři hlavní priority: podporu transferu znalostí, podporu lidí ve vědě a podporu excelence.

V oblasti podpory lidí ve vědě je podle premiéra klíčová novela vysokoškolského zákona, která mj. zvyšuje doktorandské stipendium, čímž zvyšuje zájem o toto postgraduální vzdělávání. Díky tomu se budou doktorandi moci více věnovat vědecké činnosti a nebudou nuceni z finančních důvodů studium ukončovat, což se nyní často děje. „V tomto směru je podstatné, abychom dokázali motivovat mladé lidi k výzkumu a proto musím ocenit, že se paní ministryně snaží využívat zkušenosti našich vědců, ale i těch, kteří třeba působili v zahraničí. Paní ministryně proto vytvořila poradní orgán složený z mladých vědců a vědkyň či inovátorů,“ zmínil předseda vlády.

„V případě lidí ve vědě je důležité nejenom přijít s novým zněním zákona o podpoře vědy, výzkumu a inovací, ale je třeba zaměřit se i na dobré podmínky pro mladé vědce a doktorandy a doktorandky. Ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí řeším možnosti čerpání mateřské dovolené pro doktorandky. Došli jsme k dohodě v tom, že úspěšně dokončené doktorandské studium bude uznáno jako pracovní praxe,“ doplnila ministryně Helena Langšádlová.

Petr Fiala také zdůraznil, že pro vládu je důležitá podpora excelence, tedy týmů a projektů, které patří ke špičce ve svých oborech v celosvětovém měřítku. V případě podpory excelence se ministryně pro vědu, výzkum a inovace zaměřuje na podpory programu ERC, aby byli podpořeni i ti, kteří mají velmi dobré výsledky výzkumu, ale nedosáhli na evropskou podporu. „Zpracováváme komplexní strategii podpory excelence, která bude předložena vládě,“ upřesnila ministryně.

„Velkým úkolem, který stojí před naší vládou a paní ministryní, je nové znění zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Stávající zákon byl od roku 2002 dvaadvacetkrát novelizován a neodpovídá současným potřebám výzkumné a inovační praxe,“ uvedl premiér. Zákon mění například některé role poskytovatelů veřejné podpory, upravuje postavení národních výzkumných priorit a zavádí opatření pro snížení administrativní zátěže. Zároveň vnáší nové prvky, zejména důraz na přenos znalostí do praxe či na bezpečnostní aspekty, respektive na institucionální odolnost výzkumných organizací.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová se také věnuje oblasti inovací, která je v mnoha směrech propojena s evropskou agendou. Kabinet ministryně tak začíná pracovat na české polovodičové strategii, která by měla určit i výzkumné priority v tomto odvětví. „Česko ani Evropa nemůže být závislá na výrobě polovodičů v Asii, naší snahou proto musí být podpora i tohoto odvětví,“ dodal předseda vlády.

Dohoda o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, kterou téměř rok s americkou stranou intenzivně dojednávalo Ministerstvo obrany za přispění ministerstev zahraničních věcí, spravedlnosti, financí, vnitra a dopravy a také Nejvyššího státního zastupitelství, posílí vojenskou spolupráci obou států například při společném zajišťování obrany východního křídla NATO, společném výcviku a cvičeních či logistické podpoře spojeneckých vojenských aktivit.

„Je to důležitá dohoda obzvlášť v současných neklidných časech, nestabilním mezinárodním prostředí. Je to nepochybně krok, který zvyšuje bezpečnost naší země a našich občanů,“ konstatoval premiér Petr Fiala. Obsahem dohody, která musí po podpisu projít procesem ratifikace Parlamentem ČR, není rozhodnutí o konkrétní americké vojenské přítomnosti v České republice ani rozhodnutí o zřízení amerických vojenských základen na českém území. Pokud by se na tom chtěly obě strany v budoucnosti dohodnout, muselo by dojít ke schválení jako je tomu doposud. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda také na základě přijatého sankčního, tzv. Magnitského zákona schválila první jméno zapsané na vnitrostátní sankční seznam. Podmínkou pro zařazení na vnitrostátní sankční seznam je, že se subjekt dopustil nebo dopouští jednání, která jsou postižitelná podle některého ze sankčních režimů EU, a zároveň je takový krok v zahraničněpolitickém nebo bezpečnostním zájmu České republiky. V tomto konkrétním případě máme k dispozici důkladné zdokumentování činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Vláda shledala, že existuje dostatek důkazů, aby na sankční seznam mohl být zařazen Vladimír Michajlovič Gunďajev, který je veřejnosti známý jako patriarcha Kirill. Zařazení na seznam znamená zákaz vstupu dotčené osoby na české území a případně i zmražení majetku, pokud by nějaký v Česku vlastnil. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Kabinet projednal a schválil rovněž návrh novely zákona o zaměstnanosti. Připravené změny se týkají především oblasti agenturního zaměstnávání. Jejich cílem je posílit práva agenturních zaměstnanců například omezením doby, na kterou mohou být přiděleny k výkonu práce u jednoho zaměstnavatele, na tři roky. Navrhuje také zrušit povinnost agentur práce uzavírat pojištění proti úpadku a z něj pak případně vyplácet zaměstnance. Tato praxe se ukázala jako příliš zdlouhavá a neefektivní oproti zákonu o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, podle nějž je zaměstnanec v případě úpadku firmy uspokojen na svých právech mnohem rychleji. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda pošle do Parlamentu také návrh novely zákona o státním podniku. Novelou chce změnit dosavadní pravidla navyšování kmenového jmění státních podniků. Až dosud je toto navýšení možné pouze z majetku nabytého státním podnikem jeho podnikatelskou činností, vláda chce, aby tak šlo učinit i jednostranně rozhodnutím zakladatele například novými vklady či vydáním nových akcií, jak to umožňuje běžným firmám zákon o obchodních korporacích. Změna by umožnila v případě potřeby poskytnout státnímu podniku finanční injekci, která by mu pomohla překonat krizové období či podstoupit potřebnou transformaci. Rozhodnutí zakladatele by bylo možné uskutečnit pouze v zákonem vyjmenovaných případech a na základě předchozího souhlasu vlády.

Vláda rovněž odsouhlasila poskytnutí peněžního daru pro Ukrajinu ve výši 22 milionů korun. Částka bude poskytnuta Národní letecké univerzitě v Kyjevě a bude určena na úhradu výcviku až 25 posluchačů univerzity – civilních pilotů – v České republice. Rychlé obnovení civilní letecké dopravy na Ukrajině bude hrát zásadní roli v poválečné obnově země a ukrajinští piloti kvůli ruské agresi nemohou pilotní výcvik absolvovat v rodné zemi. Schválila také poskytnutí materiálního daru Ukrajině, který věnuje Generální inspekce bezpečnostních sborů partnerskému ukrajinskému bezpečnostnímu sboru State Bureau of Investigation. Jedná se o darování jednoho vozidla kombi Volkswagen Transporter včetně součástí a příslušenství, které pomůže ukrajinské straně řešit problém s akutním nedostatkem vozidel v důsledku ruské agrese.

Kabinet také vyslovil souhlas se sjednáním Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států na straně druhé a s vyslovením souhlasu zástupcem České republiky v Radě Evropské unie s rozhodnutím Rady o podpisu a prozatímním provádění této dohody. Dohoda, která navazuje na předchozí dokument z roku 2000, má posílit politické, ekonomické a sektorové vztahy mezi Evropskou unií a 79 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi pro příštích 20 let a má potenciál přispět k dalšímu rozvoji vztahů mezi Českou republikou a ekonomicky perspektivními zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří. S dohodou musí vyslovit souhlas Evropský parlament a musí být ratifikována ve všech členských státech Evropské unie.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-26-dubna-2023-204979/.

V hlavním městě Uzbekistánu jednal premiér s prezidentem Šavkatem Mirzijojevem a premiérem Abdullou Aripovem. Hovořili zejména o rozvoji ekonomické spolupráce, podpoře českých firem v Uzbekistánu a o dodávkách nerostných surovin z Uzbekistánu do Česka.

„Uzbekistán je ekonomickým lídrem v regionu, proto také roste zájem velkých českých investorů o spolupráci. Uzbekistán má obrovské zásoby zlata, ale co je pro Českou republiku mnohem důležitější, že má zásoby uranu a mědi, které je připraven dodávat,“ řekl Petr Fiala a dodal, že české firmy by zase mohly dodávat do Uzbekistánu pokročilé technologie pro těžbu nerostů. „Dohodli jsme se, že vytvoříme dvě pracovní skupiny. Jednak pracovní skupinu pro těžbu a využití nerostného bohatství Uzbekistánu a druhou pracovní skupinu pro průmyslovou spolupráci,“ doplnil premiér.

Během bilaterálních jednání řešil předseda vlády s představiteli Uzbekistánu také rozvoj spolupráce v dopravě.

„Společnost Škoda Transportation se účastní tendru na 34 moderních vlaků, což je zakázka zhruba za 10 miliard korun a kdyby naše společnost uspěla, tak by se jednalo o největší zakázku, kterou kdy česká firma v Uzbekistánu získala. Jiná naše společnost, úspěšná značka, která je známá v celém světě Zetor, plánuje v Uzbekistánu zřídit výrobu traktorů,“ uvedl premiér.

České firmy by se také mohly podílet na dalších velkých zakázkách, například rozšíření vozového parku tramvají v Samarkandu. I tyto tramvaje byly původně dodány z Česka. Premiér Fiala také podpořil snahu Omnipolu, rozšířit prodej letounů L-410 do Uzbekistánu.

„Pan premiér Aripov o to projevil velký zájem a myslím, že jednání jsou otevřená, mohou pokračovat dál. Je možné nabídnout systém kontroly leteckého provozu a další vybavení pro armádu a civilní letectví. V letecké oblasti máme velkou perspektivu,“ sdělil předseda vlády.

Stejně jako ve všech zemích, které Petr Fiala během pracovní cesty po Asii navštívil, také v Taškentu se zúčastnil obchodního fóra, kde podpořil české firmy, které mají zájem o navázání či prohloubení obchodní spolupráce s Uzbekistánem.

„Ve všech zemích, kde jsme takové fórum dělali, se osvědčilo jako výborný formát a vytváří prostor pro spolupráci. Z fóra potom mohou vznikat i konkrétní dohody jednotlivých firem, které se ho účastní,“ řekl předseda vlády.

Během desetidenní cesty po Asii navštívil premiér kromě Uzbekistánu také Kazachstán, Vietnam, Singapur, Indonésii a Filipíny. Setkal se s nejvyššími představiteli zemí a jednal o prohloubení vzájemné spolupráce zejména v oblasti obchodu, obranné spolupráce, dopravy, vědy, výzkumu a inovací.