Příběhy výzkumu a vývoje: Jak rychle najít Zlatou bulu sicilskou

Při vší covidové smůle měli letošní maturanti na rozdíl od loňských kolegů i kousek štěstí. Pokud hledali odpovědi na maturitní otázky ve Vyhledávání Seznam.cz, dostali mnohem přesnější informace než loni. Seznam.cz na začátku roku nasadil technologii, která umožňuje hledat na internetu pomocí významových vektorů. Tato největší změna tuzemského vyhledávání za posledních deset let výrazně vylepšuje výsledky hledání u dlouhých a složitých dotazů. Nová funkce totiž najde hledaný obsah i na stránkách, na nichž se nenacházejí přímo všechna konkrétní slova použitá v samotném dotazu.

seznam 45 optimized

Příkladem může být otázka „Jak se nazýval dokument z roku 1212, který mj. zaručoval českým panovníkům dědičný královský titul?“. Díky podobnostnímu hledání se na prvním místě zobrazí odkaz pro heslo Zlatá bula sicilská na wikipedii. Bez něj by tento odkaz v seznamu doporučených stránek chyběl, nebo by byl umístěný na nižších místech.

UMĚLÁ INTELIGENCE V HLAVNÍ ROLI

Vývoj nové funkce trval dvacítce výzkumníků a vývojářů v Seznamu zhruba rok. „Pro každou webovou stránku se spočítá zhruba 300 čísel, do nichž se obsah stránky zakóduje. Stejně se převede na čísla také dotaz uživatele. Pak vyhodnotíme, do jaké míry se těchto 300 čísel z dotazu podobá 300 číslům určité webové stránky. Čím jsou si podobnější, tím výše se ve výsledcích vyhledávání stránka zobrazí,“ vysvětluje princip podobnostního hledání Vladimír Kadlec. V Seznamu vede skupinu výzkumníků, kteří se zabývají vylepšováním fulltextového vyhledávání.

Nejsložitější bylo pro výzkumníky vymyslet, jak tyto mnohočíselné významové vektory spočítat pro stránky v češtině. Nemohli se opřít o funkční jazykové modely, které existují jen pro angličtinu. Rozhodli se proto vycvičit vlastní umělou inteligenci. „Jedno kolo učení trvalo zhruba čtrnáct dnů. Museli jsme jich ale absolvovat několik, abychom naši umělou inteligenci správně vyladili. Celkem jsme jejím tréninkem strávili půl roku. Výhodou je, že jazykový model se už dál učit nemusí, nadstavbu použitou pro řazení dokumentů nicméně doučujeme průběžně,“ říká Kadlec.

UŽIVATELÉ JSOU SPOKOJENÍ

Počítání vektorů je velmi náročné na výpočetní výkon procesorů na serverech. Kvůli nasazení podobnostního hledání proto Seznam musel zainvestovat i do nového hardware. Podstatné bylo, aby celý proces vyhodnocování dotazu a hledání výsledků trval co nejkratší dobu. Přesněji, aby se vešel do jedné desetiny sekundy.

Podobnostní hledání je jen jedním z nástrojů, které při fulltextovém vyhledávání dávají dohromady výsledný seznam doporučených webových stránek. Při testování, kdy se uživatelům zobrazovalo více verzí vyhledaných výsledků, se ukázalo, že uživatelé jsou spokojenější, když se do hledání zapojily i významové vektory. „Spokojení uživatelé se k nám vracejí. Tím se vylepšené vyhledávání promítá i do našeho byznysu,“ dodává Kadlec.

Významové vektory by vědci ze Seznamu chtěli v budoucnu používat i pro lepší kategorizaci dokumentů nebo hledání obrázků bez použití klíčových slov.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z členské základny

Úřad práce ČR přijal v červenci téměř dva tisíce žádostí o náhradní výživné

V průběhu července přijal Úřad práce ČR (ÚP ČR) celkem 1 821 žádostí o náhradní výživné. V 86 % je zástupce žadatele/dítěte žena a ve 14 % muž. Ve více než 52 % ÚP ČR už dávku přiznal, a to v celkovém objemu 1 829 803 Kč. V průměru obdrželi žadatelé v červenci 1 930 Kč.
 
Ostatní žádosti procházejí posouzením, případně se čeká na dodání veškerých podkladů ze strany klientů. Jedná se zejména o případy, kdy žadatelé nedodali žádosti úplné, např. bez návrhu na exekuci nebo soudního výkonu rozhodnutí (výživné není ze strany žadatelů aktivně vymáháno), či chybí doklad o přijatém výživném.
 
Za první měsíc účinnosti zákona o náhradním výživném, lze konstatovat, že zájem o náhradní výživné potvrzuje předpoklady. Očekává se, že by na něj mělo dosáhnout přibližně 24 tisíc dětí ročně, což v praxi znamená cca 2 tisíce žádostí měsíčně. Data za červenec tedy ukazují, že tato očekávání se naplnila. Úřad práce ČR očekává větší počet podaných žádostí s návratem lidí z dovolených a příchodem podzimu. Na tuto novou agendu se ÚP ČR v předstihu velmi pečlivě připravoval, proto i administrace náhradního výživného probíhá v rámci celé republiky bez významnějších problémů.
 
Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil lidem kroky, které je nutné v souvislosti s náhradním výživným učinit, připravil speciální webovou stránku se všemi podstatnými informacemi.
Na stránce jsou k dispozici například nejčastější otázky a odpovědi, ale také dvě návodná videa – první shrnuje informace k náhradnímu výživnému, druhé pak obsahuje podrobný návod, jak správně vyplnit žádost. Lidé tak nemusí osobně na Úřad práce ČR, ale vše vyřídí z pohodlí domova.
 
  • Zdroj: Úřad práce ČR

Tisková konference k odměnám, osmitisícovém benefitu a sociálním službám

O vyplácení mimořádných odměn zaměstnancům zdravotnictví za práci při pandemii, o osmitisícovém benefitu pro zdravotníky na zdravotní lázeňskou péči či na zdravotní rehabilitační péči a o dofinancování sociálních služeb informovali v úterý 3. srpna na tiskové konferenci představitelé Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

Záznam větší části tiskové konference lze vidět na webu České televize: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/221411058330803

Dodatek ke Kolektivní dohodě vyššího stupně

Dne 30. července 2021, na základě usnesení vlády z téhož dne č. 704, podepsali zástupci Odborového svazu státních orgánů a organizací, Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a Asociace samostatných odborů ČR na straně jedné a předseda vlády na straně druhé dodatek k aktuálně účinné Kolektivní dohodě vyššího stupně.

Na základě tohoto dodatku, který je účinný dnem podpisu smluvních stran a uzavírá se na dobu do 31. prosince 2021, poskytnou služební úřady státním zaměstnancům, kteří byli očkováni proti onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží indispoziční volno nad rámec indispozičního volna poskytovaného podle Kolektivní dohody vyššího stupně, a to v případě jednodávkového schématu očkování v rozsahu 2 dnů a v případě dvoudávkového schématu v rozsahu 1 dne za každou aplikovanou dávku.
Kolektivní dohoda vyššího stupně je závazná pro všechny služební úřady a nároky z ní vznikají všem státním zaměstnancům.

Fotokopie dodatku naleznete ZDE.

Zdroj Vláda ČR: „Státní zaměstnanci očkovaní proti covid-19 budou mít nárok na dva dny placeného volna, schválila vláda“ naleznete ZDE.

Zdroj iROZHLAS.cz „Bonusové volno se týká hasičů, policistů i některých zdravotníků, vysvětluje náměstek Hůrka“ naleznete ZDE.

  • Zdroj: Odborový svaz státních orgánů a organizací

Vládní vysvědčení v oblasti ekonomiky

Současná Vláda ČR má před sebou poslední měsíce svého volebního období. ČTK při této příležitosti požádala prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka o zhodnocení makroekonomického vývoje s ohledem na to, jak ho ovlivnila právě politika vlády. Komentář Jaroslava Hanáka vám přinášíme v plném znění.

První polovinu volebního období vlády Česko ekonomicky rostlo, především v roce 2019 lámala naše země rekordy v řadě ekonomických ukazatelů. Ne vše bylo samozřejmě ideální. Firmy se potýkaly s relativně rychlým růstem cen materiálů, surovin a energií. Velký problém byl nedostatek pracovníků a z toho plynoucí tlak na vysoký růst mezd. Firmám se přesto dařilo, díky čemuž rostly i příjmy státu, takže mohl naplňovat své priority, například zvyšovat důchody nebo uvažovat o snižování daní. Už v letech 2017 až 2019 Svaz průmyslu vládu upozorňoval, že období konjunktury nebude trvat věčně a žádal, aby nevytvářela schodkové rozpočty. Po konjunktuře nastalo zákonité, ale velmi postupné ochlazení, na což státní rozpočet nebyl připraven, natož na rok 2020, kdy všechno obrátil vzhůru nohama covid.

Předchozí pozitivní vývoj ekonomiky zastínil rok 2020, který přinesl dosud největší makroekonomickou turbulenci, jaká naši zemi v moderní historii potkala. Největší újmu utrpěly firmy, kterým vláda epidemickými opatřeními zabránila v podnikání. Průmyslové podniky se s krizí dokázaly vypořádat. Urychlily svou digitalizaci, umožnily práci řady zaměstnanců na dálku. Zvýšené nemocnosti zaměstnanců předcházely zaváděním přísných hygienických opatření, testovaly zaměstnance, pořizovaly ochranné prostředky a celkově se snažily rychle přizpůsobit nové situaci. Díky zodpovědnému přístupu a disciplíně zaměstnanců se firmám podařilo zamrzlou výrobu obnovit a udržet. Průmysl tak velmi silně přispěl k tomu, že se hrubý domácí produkt nepropadl tak, jak očekávaly nejčernější scénáře. Oproti očekáváním z počátku pandemie se ani celková nezaměstnanost výrazněji nezvýšila. Zásluhu na tom má nejen program Antivirus a další programy, ale zejména snaha podnikatelů udržet chod firem a neztratit své pracovníky.

Jedním z nejvýraznějších šrámů z krize, který bude mít celoekonomický dopad, je zvyšování zadlužení státu. Zatímco v roce 2019 činil podíl státního dluhu na HDP 30 %, letos by to mělo být už necelých 45 %. Samo ministerstvo financí uvádí, že v roce 2024 bude podíl dluhu na HDP necelých 55 %, což považujeme za velmi neodpovědné. Růst zadlužení totiž bude mít negativní vliv na makroekonomickou stabilitu České republiky, a to není problém řešitelný z roku na rok. Kdyby se dluh vymkl kontrole, ztratíme důvěru investorů. Ti nás budou vnímat jako rizikovou zemi, což není dobré pro příliv investic, ani pro vnímání naší země jako solidního obchodního partnera. To vše by mohlo zpomalit růst ekonomiky a omezit příjmy státního rozpočtu, a tedy financování základních služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a podobně, nemluvě o potřebných investicích. Vláda v růstové době před pandemií nevytvořila dostatečný polštář v podobě přebytkového hospodaření státního rozpočtu, které bychom během pandemie mohli využít. Řešení dopadů krize je tak teď o to složitější a je to nezáviděníhodný úkol pro příští vládu.

kategorie Aktuální komentáře

Kampaň ELA na ochranu práv sezónních pracovníků

Ministerstvo práce a sociálních věcí se ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce zapojilo do kampaně #Rights4AllSeasons Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), jejímž cílem je připomenout práva sezónních pracovníků, podpořit zaměstnavatele při plnění jejich povinností a zajistit spravedlivé podmínky zaměstnávání.

Kampaň # Rights4AllSeasons začala v celé Evropské unii 15. června 2021 a potrvá do konce října 2021. Webová stránka kampaně obsahuje rady a pokyny sezónním pracovníkům pracujícím v Evropě a zaměstnavatelům nabízejícím sezónní zaměstnání. Ministerstvo práce a sociálních věcí v boji proti prevenci vykořisťování zahraniční pracovní síly a sezónních pracovníků vyvíjí dlouhodobě mnoho aktivit, letos byl připraven leták v několika jazykových verzích, ve kterém jsou sdíleny základní informace o právech zahraničních pracovníků a poskytnuty rady a pokyny v případě podezření na zneužití pracovních práv a povinností.

Více informací o základních právech v pracovně-právních vztazích v ČR jsou k dispozici v přehledém letáku sestaveném Státním úřadem inspekce práce a v neposlední řadě můžete využít poradenství prostřednictvím emailu, telefonicky nebo osobně na konzultačních místech.

  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Vzrostl počet pracujících s terciárním vzděláním, naopak středoškolsky vzdělaných pracovníků ubylo

Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně snížila o 41,3 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 32,3 tis. a počet ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let se zvýšil o 7,8 tis.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2021 proti 1. čtvrtletí 2021 stoupl o 8,2 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 41,3 tis., tj. o 0,8 % na 5 171,3 tis. Počet mužů se snížil o 6,4 tis. a počet žen o 35,0 tis. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 56,6 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 48,7 tis. Zároveň mírně klesl počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,9 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 7,1 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl o 22,4 tis. na 4 352,5 tis.

Dlouhodobě se projevují změny ve věkové struktuře pracujících. Ve skupině zaměstnaných v mladším produktivním věku do 45 let zaměstnanost klesla o 72,5 tis. Pokles v tomto věku byl výrazný jak u žen (o 43,8 tis.), tak u mužů (o 28,7 tis.). Naopak nárůst zaměstnaných byl ve věkové skupině 45 až 49 let, a to o 37,3 tis.

Změnila se četnost a struktura důvodů, proč zaměstnaní v referenčním období nepracovali (neodpracovali ani jednu hodinu). Počet těchto zaměstnaných se meziročně významně snížil téměř o polovinu (o 349,3 tis.). Výrazně se snížil počet pracujících, kteří nepracovali z tzv. ostatních důvodů, ve kterých byly převážně zahrnuty případy související s pandemií koronaviru (o 321,4 tis.). Snížil se i počet případů nepřítomnosti z důvodu pracovní neschopnosti a nedostatku práce.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný1). Zaměstnanost klesla ve všech třech sektorech národního hospodářství. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 27,5 tis. na 1 930,0 tis., především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 48,5 tis.). Proti poklesu počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,4 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 5,7 tis. na 3 111,1 tis. V tomto sektoru se snížil zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 28,0 tis.), ve velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (o 23,0 tis.), dopravě a skladování (o 13,5 tis.), dále v administrativních činnostech a v sekci veřejná správa. Naopak se v sektoru služeb značně zvýšila zaměstnanost v sekci informačních a komunikačních činností (o 39,8 tis.), ve vzdělávání (o 32,0 tis.) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví. Primární sektor zemědělství, lesnictví a rybářství zaznamenal pokles počtu pracujících o 8,3 tis. na 130,0 tis.

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 103,0 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 40,2 tis.). Naopak se snížil počet pracovníků ve službách, prodeji (o 57,3 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 55,2 tis.) a významně klesl počet technických a odborných pracovníků (o 33,5 tis.).

S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Značně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním o 109,5 tis. Naopak zaměstnaných v obou nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou výrazně ubylo. Počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 88,5 tis., pracujících středoškoláků s maturitou ubylo o 38,5 tis. Klesl i počet pracujících se základním vzděláním o 24,4 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v 2. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,4 p. b. na 73,7 %. U mužů klesla o 0,1 p. b. na 80,9 %, u žen o 0,7 p. b. na 66,1 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2021 v porovnání s 1. čtvrtletím 2021 klesl o 9,8 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 32,3 tis. a dosáhl 158,6 tis. osob. Došlo především k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 24,9 tis. na 86,4 tis., nárůst nezaměstnaných mužů o 7,4 tis. na 72,2 tis. byl významně nižší. Nejvíce nezaměstnaných přibylo ve Středočeském (o 11,0 tis.) a v Moravskoslezském kraji (o 7,3 tis.). Větší nárůst počtu nezaměstnaných byl i v kraji Plzeňském (o 4,9 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 18,9 tis. a dosáhl 45,2 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně stoupla o 0,6 p. b. na 3,1 %.

regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Karlovarském (5,6 %), a Moravskoslezském (5,3 %). Naopak nejvíce míra nezaměstnanosti 15–64letých klesla v Královéhradeckém kraji (o 1,1 p. b. na 1,9 %) a byla spolu s Jihočeským krajem (1,9 %) v Česku nejnižší.

Ekonomická neaktivita
Počet všech ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let vzrostl o 7,8 tis. na 5365,7 tis. Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně téměř nezměnil a byl na hodnotě 3644,0 tis. Nárůst neaktivních žen o 5,2 tis. vyrovnal pokles počtu neaktivních mužů o 6,5 tis.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 113,5 tis. osob, tj. o 4,2 tis. více než ve stejném období roku 2020. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 49,1 tis. osob.

____________________
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2)
 Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Úspěch! Odborový svaz dojednal s vládou předčasné důchody pro další hlubinné horníky z OKD

O Uhelné komisi, čerpání svazových financí pro členy, o pomoci členům svazu postižených tornádem, o prodeji hotelu Harmonie 2 v Luhačovicíh a dalších akcích připravovaných na září hovořil HGN s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.

V minulém čísle HGN jste oznámil, že pokračuje jednání s vládou o požadavku odborů na snížení počtu směn pro dřívější odchod do důchodu pro horníky, kteří nenaplní podmínky z důvodu útlumu černého uhlí. Podařilo se jednání úspěšně dokončit? 
Rád zopakuji, že s druhým místopředsedou svazu a předsedou Sdružení hornických odborů OKD Jiřím Waloszkem jsme před časem jednali s vládou o útlumu černého uhlí v OKD. Požádali jsme kabinet, aby umožnil některým hlubinným horníkům odejít do předčasného starobního důchodu, i když nesplnili požadovaný počet odfáraných směn. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vyhověla našemu požadavku a podepsala dodatek zákona, který se zabývá řešením problematiky útlumu těžby v OKD. Díky tomu asi 200 horníků z OKD bude moci odejít do předčasného důchodu, aniž by splnili k tomu stanovené podmínky. 
(V tomto čísle HGN zveřejňujeme přesné znění rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona, § 4 odst. 3, § 5 bod 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení pro dřívější odchod do hornického důchodu – pozn. red.) 
Rozhodnutí ministryně Maláčové je podepsané a projednané s Českou správou sociálního zabezpečení. Připravujeme finální znění dopisu, který společně s vedením OKD zašleme hlubinným horníkům, kterých se to týká. Svazový právník Antonín Těšík k tomu zpracoval vysvětlující materiál, který je, jak už bylo řečeno, zveřejněn v tomto čísle HGN. V těžké době pro těžební průmysl považujeme možnost odejít do předčasného důchodu pro další skupinu hlubinných horníků za velký úspěch odborového svazu. 

Lze očekávat, že v příštích dnech obdržíte mnoho děkovných dopisů od horníků, kterých se to týká… 
V tomto očekávání bych byl opatrný. Řadu horníků znám osobně, někteří dokonce pracovali v kolektivu, kde jsem byl předákem. Nevíme, zda tito horníci byli členy odborů v OKD. Ze zkušenosti víme, že ne vždy se nám to vrací v dobrém. Platí to i v případě zaměstnaneckých výhod dojednaných se zaměstnavateli v odvětvových a firemních kolektivních smlouvách. Někteří zaměstnanci, kteří nejsou členy odborů, bývají k dosaženým výsledkům kritičtí. Dlouho zastávám názor, že vlastně parazitují na kolektivních smlouvách a dalších požitcích, což je například možnost předčasných odchodů do starobních důchodu. Z úspěchů hornických odborů mají užitek i nečlenové. 

V červenci se poprvé od loňského prosince sešla Uhelná komise. O čem jednala? 
Hlavním tématem bylo rozhodnutí Evropské komise dosáhnout dalšího výrazného snížení emisí skleníkových plynů nikoliv do roku 2050, ale již do roku 2030. Našemu odborovému svazu se to jeví jako neproveditelný záměr a Uhelná komise projednávala, co nastane, až drastické snížení emisí a další růst cen emisních povolenek dotlačí provozovatele tepláren a elektráren ke krachu. Podle nás a skutečných odborníků nastane nedostatek tepla a elektřiny a prudký růst jejich cen, což bude mít negativní dopady na domácnosti a firmy a celkově na životní úroveň obyvatel. Odbory od začátku překotné dekarbonizace žádají politiky, například na jednáních tripartity, aby nechali vypracovat analýzy dopadů na průmysl, energetiku, regiony a obyvatele. Odborový svaz společně s ČMKOS od počátku zastává jednotné stanovisko. Je zodpovědné a nutné nejdříve spočítat, jaké bude mít dekarbonizace dopady, a teprve poté se k ní přihlásit. Bohužel, náš premiér podepsal Zelenou dohodu pro Evropu dříve, než bylo známé, co to způsobí, což je podle nás krajně nezodpovědné. 

K jakým závěrům dospěla Uhelná komise? 
V loňském roce Uhelná komise doporučila vládě odklon od spalování uhlí v roce 2038. Mezitím pokračoval růst cen emisních povolenek a je jasné, že ani tento kompromisní termín nebude dodržen. Konec uhlí může přijít daleko dříve. Uhelná komise se ve svých pracovních skupinách zabývá možnými kritickými scénáři, které bezpochyby nastanou. Jsem rád, že bude opět jednat pracovní skupina číslo tři, které jsem členem. Jednat bude o sociálních dopadech a o opatřeních pro zaměstnance firem a občany regionů, kteří budou postiženi odklonem od uhlí. A právě naše pracovní skupina doporučí Uhelné komisi – a ta následně vládě – konkrétní formy pomoci a kompenzačních příspěvků pro postižené horníky, například možnost nekrácených předčasných odchodů do důchodu, bych považoval za jedno z dobrých řešení. Náš svaz má zpracovanou řadu doporučení a opatření, která by se dala využít. Některá z nich se už aplikovala v těžebních společnostech Sokolovská uhelná a OKD.

Tornádo, které postihlo jižní Moravu, způsobilo škody odborové organizaci Moravských naftových dolů a jejím členům. Mohou od odborového svazu očekávat pomoc? 
Ano, o pomoci je již rozhodnuto. Přírodní katastrofa poničila v Moravských naftových dolech kancelář odborů a sídlo předsedy odborové organizace. Škody jsou i na majetku našich členů. Požádali jsme předsedu Českomoravského sdružení Jindřicha Jadwiszczoka a předsedu odborové organizace MND Vladimíra Baldriana, aby vyhodnotili způsobené škody. V minulých dnech mimořádná rada odborového svazu odsouhlasila formou per rollam pomoc ve výši 300 tisíc korun našim členům, za což jsem velice rád.

Jak si funkcionáři a zaměstnanci odborového svazu užívají okurkovou sezónu? 
Okurková sezóna se v našem odborovém svazu nekoná. Přes omezení způsobená covidem 19 vedení svazu a jeho zaměstnanci naplno pracují pro své členy. Již několik týdnů připravujeme několik akcí, které se uskuteční v září.

Které to budou? 
Na počátku měsíce se svaz bude podílet po právní stránce a svým zastoupením na vyjednávání kolektivní smlouvy mezi státním podnikem Diamo a důlní společností OKD. Pro budoucnost je to velice důležité, protože kolektivní smlouva OKD platí pouze do konce roku 2022. Další každoroční akcí je setkání s vedením Českého báňského úřadu, během něhož bude oceněn zástupce organizace, která uspěla v soutěži o Zlatého Permona, což je Sokolovská uhelná. Významné bude rovněž jednání rady odborového svazu. Mimo jiné bude řešit prodej hotelu Harmonie 2 v Luhačovicích. Radě budeme předkládat varianty prodeje tohoto hotelu a přehled investic vložených do hotelu Harmonie 1. Poprvé se zúčastníme vyhodnocení plnění dohody uzavřené mezi Diamem a Odborovým svazem PHGN. Potěšila mě zpráva, že došlo k fúzi státního podniku Diamo s Palivovým kombinátem Ústí nad Labem. Předpokládám, že tato dohoda pomůže situaci v hnědém uhlí a rozšíří působnost odborového svazu v těchto lokalitách. 

Řešíte také jiné problémy? 
Vedle úspěchů řešíme i řadu problémů. Konkrétně jsme zpracovali stanovisko k situaci v největší regionální zaměstnanecké zdravotní pojišťovně v Ostravě. Působí v ní naše odborová organizace. V pojišťovně došlo k přerušení dodávky pitné vody. Očekávali bychom, že vedení pojišťovny uzná, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a osloví odborovou organizaci a dohodne způsob, jak za nastalé situace řešit nároky zaměstnanců. Vedení zdravotní pojišťovny ale rozhodlo samo a odborovou organizaci ignorovalo. Naše členy v této záležitosti podpoříme, svazový právník Antonín Těšík již vypracoval stanovisko svazu. Věřím, že dojde k dohodě mezi odbory a vedením pojišťovny a v příštích měsících a letech se budou obě strany, hlavně ale vedení zdravotní pojišťovny, k sobě chovat jako partneři.

  • Zdroj: Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu

Zemědělci mezi sebou vybrali 4,7 milionu korun na pomoc jižní Moravě

Finanční sbírka na pomoc obyvatelům jižní Moravy, kterou organizují Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, vynesla zhruba 4,7 milionu korun od 162 dárců. Peníze budou předány pěti obcím, které byly koncem června nejvíce zasaženy ničivým tornádem a s následky živelní pohromy se potýkají doteď.

Vybrané peníze ze sbírky, která probíhala od 28. června do 31. července 2021 a do níž mohla přispět také široká veřejnost, budou předány starostům nejvíce postižených obcí, kterými jsou Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Hrušky a Hodonín. Budou tak využity na zcela konkrétní a adresnou pomoc.

„Zemědělci znovu dali najevo, že se dokážou sjednotit a táhnout takzvaně za jeden provaz, když jde o dobrou věc a je potřeba rychle pomoci. Děkujeme všem, kteří jakkoliv přispěli do finanční sbírky. Je nám moc líto, co se na jižní Moravě stalo, a věříme, že vybrané peníze pomohou rodinám, které utrpěly při této tragické přírodní události fatální škody na majetku,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Opět se ukazuje, že práce s přírodou, která je pro zemědělce každodenním chlebem, je značně nevyzpytatelná. Těší mě, že zemědělci i ostatní obyvatelé prokázali obrovskou míru solidarity nejen v podobě finančních příspěvků, ale také přímou materiální a osobní pomocí,“ sdělil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Zemědělci se současně zapojili do úklidových prací krátce poté, co jižní Moravu zasáhla bouře s tornádem. Mají k dispozici těžkou techniku jako traktory s čelním nakladačem a pomáhali tak například odvážet suť z poničených domů. Zemědělci ze vzdálenějších částí republiky posílali na jižní Moravu stavební materiál nebo plachty na zakrytí střech. Pomáhali si také mezi sebou vzájemným půjčováním techniky nebo darováním krmiv pro zvířata.

Škody sčítají v postižených oblastech i zemědělské podniky, v některých případech dosahují až stovek milionů korun. Vybrané peníze ze sbírky by měly pomoci vedle obyvatel zmíněných obcí také jim. Živelní pohroma jim poničila zemědělské i administrativní budovy, stroje či stáje pro zvířata, v nichž přišly o život desítky hospodářských zvířat.

Ve složité situaci jsou také další zemědělské podniky, přes jejichž pole, sady a vinice se přehnala nejen bouře s tornádem, ale i následně kroupy jako doprovodný jev. Značná část jejich úrody je nenávratně pryč a porosty, které živelní pohromu přečkaly s různou mírou poškození, byly doslova zasypány odpadem, jako je polystyren, kousky dřeva, plech a další trosky. Tyto plodiny proto nebylo v řadě případů možné sklidit bez poškození techniky a se zárukou nezávadnosti pro spotřebitele. 

Koncem června zasáhla živelní pohroma také mikroregion Podbořansko v Ústeckém kraji, pro který zemědělci uspořádali další samostatnou sbírku, která má být ukončena 19. srpna 2021. Vybrané finanční prostředky budou rozděleny rovným dílem mezi sedm postižených obcí, kterými jsou Bílenec, Blatno u Podbořan, Černčice u Petrohradu, Krty, Malměřice, Petrohrad a Stebno u Petrohradu.

  • Zdroj: Agrární komora ČR

Svaz průmyslu vede klíčový výbor BusinessEurope

Svaz průmyslu a dopravy výrazně posiluje své postavení v Bruselu. Vedoucí naší bruselské kanceláře Jana Hartman Radová se ujala funkce předsedkyně Výboru pro vnitřní trh, klíčového výboru střešní organizace BusinessEurope. Výrazně tím posiluje postavení Svazu vůči BusinessEurope, evropským svazům a institucím, ale také získává výhody pro Svaz a jeho členy. Svaz průmyslu je na tento úspěch hrdý z řady důvodů. Nejenže je to poprvé, co je v čele jednoho z výborů BusinessEurope, ale posiluje tím i postavení celého regionu. Jana Hartman Radová je totiž mezi předsedy jedinou zástupkyní střední a východní Evropy, navíc je jedinou ženou.

Během takřka třicetiletého členství v organizaci BusinessEurope již Svaz několikrát sehrál místopředsednickou roli. Nyní je to ovšem poprvé, co se Svaz průmyslu ujímá předsednického křesla v jednom ze sedmi výborů BusinessEurope. Ukazuje to silné postavení svazu mezi členy BusinessEurope i respekt sesterských svazů napříč Evropou. Jejich podpora byla pro úspěch velmi důležitá. „Jsem ráda, že se podařilo pro Svaz průmyslu získat předsednickou funkci v takto důležitém výboru. Odráží to nejen značné lobbingové úsilí, ale také naši aktivitu a postavení Svazu v Bruselu i evropské byznysové komunitě,“ říká Jana Hartman Radová, vedoucí bruselské kanceláře Svazu průmyslu a dopravy.

ee4

Pod výbor pro vnitřní trh spadá celkem šest pracovních skupin, a to pro digitální ekonomiku, dopravu, veřejné zakázky, volný pohyb služeb, volný pohyb zboží a zlepšování regulace. Výbor odpovídá za stanovení celkových priorit BusinessEurope v otázkách vnitřního trhu a koordinuje činnosti příslušných pracovních skupin. Zabývá se také průřezovými otázkami, které jsou společné různým oblastem vnitřního trhu, a rozhoduje o strategickém směřování činnosti i postojů BusinessEurope. S předsednickou funkcí se pojí jak řízení jednání výboru, tak i strategický vliv na směřování činnosti, priorit i postojů evropského byznysu v této důležité oblasti. Předsedkyně také získá mj. lepší přístup k informacím či možnost zastupovat BusinessEurope při různých příležitostech. Postavení Svazu se tím bezesporu dále posílí.

„Vnitřní trh je největším přínosem evropské integrace a v koronavirové krizi utrpěl velkou ránu. Byli jsme svědky záplavy jednostranných opatření i nedostatku koordinace mezi státy. Je nutné ho nejen vrátit do předkrizového stavu, ale dále ho posílit a odstranit i dlouhotrvající překážky. Je také třeba usilovněji než kdy dříve pracovat na jeho další integraci a zabránit protekcionismu. Jsem připravena nadále hájit zájmy byznysu a bojovat za kvalitnější regulaci, která se na firmy valí,“ říká Jana Hartman Radová.

Mandát předsedkyně je dvouletý s možností jednoho prodloužení. Jejími místopředsedy budou zástupci svazů z Dánska a Španělska.  

kategorie BusinessEurope