Nepřestávejte se hýbat: řízení sedavé práce za účelem prevence muskuloskeletálních poruch

Dlouhodobé sezení či stání při práci je zcela běžné a přitom pro zdraví pracovníků škodlivé – jaké kroky mohou zaměstnavatelé podniknout k řízení souvisejících rizik?
 

Veškeré nejnovější pokyny, nástroje a tipy naleznete v rámci prioritní oblasti věnované sedavé práci na internetových stránkách naší kampaně Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

Existuje mnoho způsobů, jak podpořit pravidelný pohyb a zmírnit riziko muskuloskeletálních poruch a jiných zdravotních problémů – od využívání polohovacích pracovních stanic k práci vsedě i ve stoje po pravidelné zařazování „přestávek na protažení“. Je načase začít s pohybem!

Podívejte se na naši prioritní oblast věnovanou sedavé práci.

Zjistěte více informací o kampani Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

Seznamte se s našimi praktickými nástroji a pokyny k řízení sedavé práce.

  • Zdroj: Agentura EU-OSHA, BOZPinfo

Poslanci zklamali učitele

Školské odbory jsou velmi zklamány opětovným odsunutím novely zákona o pedagogických pracovnících z programu Poslanecké sněmovny. Vše nasvědčuje tomu, že otázka odměňování ve školství bude jedním z bodů předvolebního boje. 

Dnešní nové volební programy politických stran paradoxně lákají na to, co už je navrženo v této novele zákona a mohlo být přijato. Tím je návrh, aby platy učitelů dosáhly do roku 2023 minimálně 130 procent průměrné mzdy.

Přitom všichni napříč politickým spektrem rádi skloňují, že priorita vzdělávání by měla být strategickou prioritou, ne pouze na jedno volební období. Pozitivní vývoj ve školství, který započala tato vládní koalice, je nyní zpochybněn. Paradoxně i její vinou.

Návrh novely se z finančních důvodů stal nechtěným otloukánkem a stálým odsouváním směřuje do zapomnění, aby nebylo možné uvést, kdo má jeho nepřijetí na svědomí.

Jakékoliv argumenty o dalších neúměrných výdajích na podporu vzdělávání a učitelů neobstojí, protože ČR stále ještě patří ve srovnání se zeměmi OECD mezi ty, jejichž výdaje na vzdělávání jsou podprůměrné. Abychom byli průměrnou zemí, museli bychom vydat na vzdělávání o půl procenta více, tedy dalších 25 miliard korun. Přitom schválením novely zákona o pedagogických pracovnících by se výdaje v příštím roce zvýšily o 7,6 miliard,“ uvedl František Dobšík, předseda ČMOS pracovníků školství.

Jeho místopředsedkyně Markéta Seidlová varuje před názory, „že s tímto zákonem nepadá budoucí vývoj odměňování učitelů. Politici se totiž nechlubí tím, že když už budou zvyšovat platy ve školství, tak především se chtějí zaměřit na jejich nenárokové složky, nikoliv na tarifní platy.“

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

ČMKOS vyjadřuje podporu odborářům v Z-Group bus a.s.

Českomoravská konfederace odborových svazů vyjadřuje zaměstnancům ve společnosti Z-Group bus a.s. podporu oprávněným mzdovým požadavkům v kolektivním vyjednávání na rok 2021. ČMKOS tak stojí na straně odborových organizací společnosti Z-Group bus a.s., které se rozhodly vyhlásit stávkovou pohotovost a využít tak zákonných možností na obhajobu svých požadavků.
Přílohy:
 

Česko si v Národním plánu obnovy řeklo o 191 miliard korun

Po měsících příprav poslalo začátkem června Česko do Bruselu ke schválení Národní plán obnovy (NPO). Ten zemi otevře dveře k téměř 180 miliardám korun ze speciálního nástroje EU, který vznikl s cílem pomoci členským zemím s restartem ekonomiky po koronavirové krizi. Svaz průmyslu a dopravy ČR při přípravách NPO opakovaně připomínal vládě, že nabízené peníze z EU je třeba využít na posílení dlouhodobého růstu ekonomiky a podporu investic firem v reakci na klíčové výzvy, například spojené s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku či potřebou rychlejší digitalizace.

NPO oblasti financovani 7 2021

Vláda ovšem podobně jako některé další členské státy EU do priorit NPO významně zahrnula investice a výdaje, které by musela v příštích letech platit ze státního rozpočtu. Nakonec do Bruselu odeslala dokument, který přerozdělí celkem 191 miliard korun. Přibližně 180 miliard korun by Česká republika měla obdržet z evropských peněz v podobě přímých dotací. Zbylých 11,5 miliardy by měla vláda dodat ze státního rozpočtu.

MÁLO PENĚZ NA ZELENOU TRANSFORMACI FIREM

Vláda při tvorbě NPO musela splnit několik předem daných požadavků Evropské komise. Na zelenou transformaci musela vyčlenit minimálně 37 procent výdajů a na digitální transformaci 20 procent prostředků. Česko se nakonec přidrželo těchto minimálních požadavků. „Pro zajištění odolnosti a budoucího růstu hospodářství to není ideální postup. NPO by si zasloužil zejména vyšší podíl projektů firem na zelenou a digitální transformaci,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Největší část prostředků z Národního plánu obnovy jde na tzv. fyzickou infrastrukturu a zelenou transformaci, dohromady 85 miliard korun. Ta zahrnuje mimo jiné výdaje na dopravní a energetickou infrastrukturu, podporu oběhového hospodářství či opatření v oblasti životního prostředí. Bohužel ale ne všechny výdaje v tomto pilíři souvisí přímo se zelenou transformací. Druhá nejvýznamnější část, necelých 42 miliard korun, směřuje do oblasti vzdělávání a trhu práce. Třetí největší kapitolou je s necelými 28 miliardami korun digitální transformace.

PRO FIRMY JE MÉNĚ NEŽ PĚTINA PROSTŘEDKŮ Z NPO

Do tvorby Národního plánu obnovy významně zasáhly politické priority vlády a příslušných resortů. Podařilo se z něj odstranit nejvíce problematické návrhy, jako bylo vyplácení důchodů z evropských peněz nebo digitalizace archivnictví. Podíl investic do hospodářství a firem na jejich digitální a nízkouhlíkovou transformaci je však stále mnohem nižší, než by odpovídalo významu těchto témat. „Na tom, jak se firmy s těmito výzvami poperou, bude záviset jejich budoucí konkurenceschopnost a v konečném důsledku také výše daňových příjmů státního rozpočtu,“ dodává Bohuslav Čížek.

Podle odhadu Svazu průmyslu je pro firmy v NPO vyčleněna méně než pětina prostředků. Bez aktivního zapojení Svazu průmyslu do příprav NPO by to nicméně bylo ještě méně. Většina peněz bude směřovat na dlouhodobě odkládané investice státu.

ZMĚNY VE PROSPĚCH PODNIKŮ

Svazu průmyslu se podařilo vyjednat navýšení prostředků pro firmy v některých klíčových oblastech a úpravu některých podmínek, které by získání peněz na firemní projekty mohly výrazně omezit. Například u komponenty Digitální transformace firem ministerstvo průmyslu nakonec vypustilo podmínku, aby digitální projekty zároveň přispívaly ke snižování emisí a zlepšování životního prostředí. V praxi by ji bylo velmi obtížné prokazovat. Prostředky na digitální transformaci firem se díky aktivitě Svazu průmyslu podařilo zvýšit z 1 na 5 miliard korun.

U vysokorychlostních sítí se Svazu povedlo vyčlenit část peněz na pokrytí tzv. bílých míst, která nemají připojení k vysokorychlostnímu internetu. Významným úspěchem bylo zajištění dostatečného financování a konkrétního nastavení podpory výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe. Důležité bude provázání NPO se státním rozpočtem. Je třeba co nejdříve vyřešit poslední technické nejasnosti, aby byly soutěže připraveny podle harmonogramu a projekty se mohly co nejrychleji rozjet.

Svazu průmyslu se také povedlo alespoň částečně zvýšit alokaci na investice do cirkulárních řešení v podnicích z 250 milionů na 1 miliardu korun. Vzhledem k tomu, kolik prostředků si v budoucnu vyžádají nutné investice do udržitelnosti výroby a cirkulární ekonomiky, jde ovšem stále o neúměrně malou částku.

PRVNÍ VÝZVY UŽ NA PODZIM

Nyní bude důležité jasně stanovit pravidla financování a dobře nastavit výzvy pro podnikatele. Svaz průmyslu bude na přípravě podmínek jednotlivých výzev spolupracovat. Bude mít také zástupce ve vrcholném řídícím výboru Národního plánu obnovy.

Český Národní plán obnovy musí ještě posoudit Evropská komise. Pak se k němu vyjádří i další členské státy. První výzvy by mohly být vyhlášeny na podzim. V některých oblastech bude možné proplácet už proinvestované prostředky zpětně.

(Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice SP ČR)

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z hospodářské politiky

EGAP zlepšil podmínky exportérům

Dočasná změna výše českého podílu při pojištění EGAP je opatřením, které má podpořit financování českých exportérů. Od 5. července 2021 jsou aplikována nová pravidla pro určení a vyhodnocení podílu zboží a služeb českého původu na hodnotě vývozu nebo výroby pro nově uzavírané obchodní případy.

Nově nastavený režim pravidel pro „český podíl“ odstraňuje administrativní bariéry, zároveň provedená změna umožňuje provádět transakce spojené s objemově menšími případy flexibilněji. Celkově tedy tento režim vede ke zvýšení podpory českého exportu a exportérů. Jedná se o změnu dočasného charakteru, která bude v podobě zmíněné v následujícím odstavci aplikována od data účinnosti, tj. 5. července 2021, do 31. prosince 2022. 

V rámci určení a vyhodnocení podílu zboží a služeb českého původu bude uplatňován pásmový režim, kdy určení hodnoty českého podílu bude odvozeno od výše maximální pojistné hodnoty (dále „MPH) konkrétního obchodního případu.

U obchodních případů s MPH do 100 mil. CZK včetně, není požadavek na minimální výši českého podílu uplatňován. U obchodních případů s MPH nad 100 mil. CZK a do výše 500 mil. CZK včetně, je vyžadována minimální výše českého podílu na úrovni 30 %. Co se týče obchodních případů s MPH nad 500 mil. CZK, Český podíl je standardně vyžadován minimálně na úrovni 50 %. V tomto pásmu však platí současně platné výjimky, na základě kterých může být v případě schválení EGAP hodnota českého podílu snížena. Zároveň došlo k odstranění přirážky k pojistné sazbě za nedodržení minimálního českého podílu, takže nyní již nebude tato výjimka zpoplatněna vyšším pojistným. 

 

Maximální pojistná hodnota obchodního případu

 

Minimální výše českého podílu

 do 100 mil. CZK včetně  není uplatňována 
  nad 100 mil. CZK až 500 mil. CZK včetně   30 %
 nad 500 mil. CZK    50 % (výjimečně min. 20 %) 

Věříme, že výše uvedená změna povede k usnadnění a nárůstu vývozu. Zároveň připomínáme, že až do konce roku 2021 je možné využít kromě standardních pojistných produktů EGAP i již dříve oznámené protipandemické programy EGAP, konkrétně ve spolupráci s bankami program záruk COVID Plus za provozní a investiční úvěry se splatnosti do 6 let, které jsou určené pro velké podniky a skupiny s více než 250 zaměstnanci, a dále pojištění krátkodobých vývozních pohledávek se splatností do 2 let pro zákazníky ze zemí Evropské unie a zemí OECD. 

Informace o všech produktech i kontaktní osoby pro zodpovězení doplňujících dotazů naleznete na stránkách www.egap.cz

Fára Pavel

 

/

 

kategorie Aktuálně

Svaz průmyslu vyzval poslance, aby schválili nový stavební zákon

Česká republika neprodleně potřebuje nový stavební zákon. Poslanecká sněmovna ho sice už dříve schválila, ale červenou mu vystavil Senát. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto společně s Hospodářskou komorou a Svazem podnikatelů ve stavebnictví vyzval poslance, aby při posledním hlasování ve sněmovně zákon schválili většinou 101 hlasů. Nový stavební zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb i jejich realizaci.

„Nový stavební zákon je nezbytný pro další rozvoj České republiky. Bez něj bude i nadále obtížné v ČR investovat. Pomůže při povolování staveb, ať už dálnic, rodinných domů, bytů, energetických či průmyslových staveb. Vyzýváme proto poslance, aby definitivně schválili svůj původní návrh rekodifikace stavebního práva a pomohli po řadě neúspěšných pokusů zavést tolik potřebnou systémovou změnu,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rekodifikace stavebního práva by měla například zrychlit stavební řízení na 1 rok, omezit zbytečnou byrokracii a ulevit soudům a státní správě. Ekonomicky by navíc rekodifikace měla přinést státu roční úsporu na provozních nákladech ve výši 2,5 miliardy korun a roční příjem vyvolaný přijetím zákona ve výši 7,1 miliardy korun.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě podporuje rekodifikaci stavebního práva. Svaz průmyslu a dopravy se proto s Hospodářskou komorou a Svazem podnikatelů ve stavebnictví rozhodl otevřeným dopisem požádat poslankyně a poslance, aby rekodifikaci podpořili při posledním zásadním hlasování.

kategorie Tiskové zprávy

Premiér Andrej Babiš se zúčastnil summitu předsedů vlád V4 a Slovinska v Lublani

Společná fotografie předsedů vlád zemí V4 a Slovinska, 9. července 2021.
Společná fotografie předsedů vlád zemí V4 a Slovinska, 9. července 2021.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš se v pátek 9. Července 2021 zúčastnil summitu předsedů vlád V4 a Slovinska v Lublani. K hlavním tématům jednání patřily migrace, rozšíření EU, hospodářské oživení a budování odolnosti EU. Slovinský premiér Janez Janša během summitu představil program a hlavní priority slovinského předsednictví v Radě EU.

Summit začal jednáním ve formátu V4. Premiéři Andrej Babiš, Viktor Orbán, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki v úvodu prodiskutovali plány maďarského předsednictví ve V4. „Pevně doufám, že maďarské předsednictví ve V4 a slovinské předsednictví v Radě EU budou úspěšná, a že vývoj pandemie umožní uskutečnit všechny plány, které kolegové mají,“ řekl Andrej Babiš.

Premiéři poté hovořili o aktuálních evropských otázkách a na závěr přijali společné prohlášení. V něm zdůraznili důležitost úzké spolupráce a kvalitních vztahů zemí V4 a shrnuli hlavní oblasti, ve kterých jsou si pozice zemí V4 blízké a ve kterých budou během maďarského předsednictví ve V4 dále spolupracovat. Patří mezi ně především klimatická politika, reforma migrační a azylové politiky, rozšíření EU a Konferece o budoucnosti Evropy.

„Všichni samozřejmě doufáme, že naše plány obnovy, které schvaluje Evropská komise, budou schváleny, a že budeme moci začít investovat a použít tyto peníze na obnovu naší ekonomiky,“ dodal po jednání premiér Babiš.

Následně se uskutečnilo setkání ve formátu V4 + Slovinsko. Premiér Janez Janša představil program a hlavní priority slovinského předsednictví v Radě EU, o nichž pak předsedové vlád diskutovali. „Mám radost, že právě teď má Slovinsko předsednictví EU, vnímá ta témata V4, která jsme předestřeli, a která pan slovinský premiér určitě bude řešit, iniciovat,“ zmínil český předseda vlády.

Hlavním tématem jednání byla reforma Schengenského prostoru a rozšíření EU. „Měli bychom mít plán, aby západní Balkán byl co nejdříve součástí schengenského prostoru. To by měl být náš zájem, já o tom mluvím opakovaně,“ zmínil premiér Andrej Babiš.

Premiéři se věnovali také migraci a situaci v Mali. „Myslím si, že všichni vnímáme migraci jako problém obrovského rizika, obrovského množství milionů lidí z Afriky, kteří na základě situace v jednotlivých teritoriích mohou nekontrolovaně migrovat do Evropy. My bychom měli skutečně pomoci, aby ti lidé nemuseli opouštět svoje země. Tam, kde se narodili a kde žijí, abychom jim pomohli tam, kde se cítí nejlépe,“ doplnil český předseda vlády.

Přerovská Meopta jede naplno, chybějí ale odborníci

V květnu minulého roku prolétla médii alarmující zpráva – největší zaměstnavatel v regionu, přerovská Meopta, propouští zaměstnance. O práci přišlo okolo čtyř set lidí. Na nepříznivé situaci podniku se podepsal pokles zakázek v důsledku celosvětové pandemie. Okolnosti neulehčovalo ani převzetí podniku novým managementem.
 
Zesnulého majitele firmy Paula Rausnitze, který dovedl Meoptu ke globálnímu úspěchu, vystřídal v čele společnosti jeho synovec Gerald Rausnitz. Nástup nového majitele znamenal pro místní odboráře nový styl komunikace. Ne vždy se dařilo najít vzájemné porozumění. Po roce mohou zaměstnanci konstatovat, že se jim podařilo s vedením nalézt společnou řeč. Poslední vývoj přerovského podniku rovněž potvrzuje výsledky průzkumů, které se shodují na tom, že český průmysl se rychle zotavuje. V Přerově nabírají nové zaměstnance a podniku se daří.
 
Válečný veterán Paul Rausnitz, který přerovskou Meoptu v 90. letech zachránil a vybudoval z ní prosperující podnik na výrobu sportovních dalekohledů, puškohledů a speciálních optických přístrojů, byl známý svým filantropickým postojem k zaměstnancům i celému regionu. Za své aktivity obdržel čestné občanství¨města Přerova a vysloužil si přezdívku „přerovský Baťa“. Vizionář, nositel státního vyznamenání Medaile za zásluhy I. stupně, laureát Ceny Arnošta Lustiga, nositel ceny Gratias Agit a řady dalších ocenění zemřel 11. listopadu 2018 ve věku 90 let.
 
V jeho nástupci Geraldovi firma získala manažera se zkušenostmi z tvrdého konkurenčního prostředí světového byznysu, ale ne všem zaměstnancům zvyklým na takřka rodinné prostředí firmy pragmatický management nového vedení vyhovoval. Do budování vztahů navíc zasáhla nastupující pandemie.
 
Podle předsedy ZO OS KOVO Meopta Přerov, a. s., Davida Olši leccos ze začátku skřípalo. „Po změně majitele došlo ke kompletní výměně top managementu a změně
firemní politiky. Paul Rausnitz se zaměřoval více na sportovní optiku a jeho cílem bylo zaměstnat co nejvíce lidí v přerovském regionu, i když se to promítalo v nižších mzdách. Nový majitel Gerald Rausnitz se více zaměřil na polovodičovou optiku a sportovní optiku nakupuje v zemích dálného východu. Jeho firemní politika je zaměřená na výkon firmy
a její přebudování v hi-tech firmu světového významu. V jednom rozhovoru, který jsme spolu vedli, zmínil důležitou věc: Dalekohled a puškohled dnes umí vyrobit kdekdo, ale hi-tech výrobky, na které jsme se zaměřili, umí vyrobit málokdo. Ze začátku komunikace trochu skřípala, protože nové vedení přijímalo opatření, která dle názoru odborářů šla
dělat jinak a hlavně citlivěji,“ upřesňuje David Olša.
 
Odborníky jsme měli udržet
Pandemie znamenala pro Meoptu rušení zakázek a nutnost přistoupit na tolik nepopulární propouštění. Podnik tak přišel o část kvalifikovaných zaměstnanců, kteří se dnes těžce hledají. Ve světle současného stavu, kdy průmyslové podniky chytají druhý dech a ve výrobě je nedostatek lidí, se nabízí otázka, zda je propouštění jediným možným řešením.
 
Podle předsedy Olši se pokles zaměstnanců bude vyrovnávat s obtížemi. „Zákazníci přestali odebírat naše výrobky a více než půl roku byl polovodičový průmysl zcela ochromen. To se ovšem koncem roku 2020 změnilo a v letošním roce už vyrábíme naplno. Objednávky se ještě navyšují, protože vyrábíme komponenty do zařízení na výrobu čipů, po kterých je obrovský hlad. Mnohé firmy kvůli jejich nedostatku omezují výrobu. Na tento popud byla vládou schválena investiční pobídka pro stavbu nové haly v Meoptě pro
rozšíření a zefektivnění výroby. S tím jde ruku v ruce nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Dle názoru odborů se mělo propouštění v průběhu pandemické krize lépe promyslet a kvalifikované zaměstnance udržet za každou cenu. Dnes je v Meoptě zaměstnáno 1750 lidí, a to je značný pokles oproti 2200 na začátku minulého roku,“ zdůrazňuje David Olša.
 
Mzda poroste, slibuje vedení
Kvalitní sociální dialog byl v Meoptě od 90. let důkazem dobré firemní kultury. Na jeho fungování měli zásluhu zástupci obou stran. Zesnulý majitel firmy Paul Rauschnitz, bývalý generální ředitel Ing. Vítězslav Moťka a předseda odborů David Olša nastavili laťku vysoko. Nový management chce podle svých slov na dobré vztahy navázat.
 
„Naší největší devizou jsou naši lidé. Chci každému z „meopťáků“ poděkovat za energii a úsilí, které vynakládají s cílem udělat z naší firmy lepší místo,“ přibližuje svoji filozofii na firemním webu nový prezident společnosti Gerald Rausnitz.
 
Předseda místních odborů potvrzuje, že kolektivní vyjednávání probíhá se vzájemným respektem. „Co se vyjednávání týká, bylo nejdůležitější udržet kolektivní smlouvu, což
se po oboustranných ústupcích podařilo. KS je uzavřena do konce příštího roku s podmínkou, že o mzdách se bude jednat každý rok. Předpokládám, že o mzdách na rok 2022 začneme jednat v průběhu září. Závěrem můžu shrnout, že Meoptě se v letošním roce nebývale daří. Stejně jako spoustu dalších firem na Moravě ji trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to se jen tak nezmění. Bude potřeba se zaměřit na stabilizaci stávajících zaměstnanců a vytváření podmínek, které budou atraktivní pro nové uchazeče o práci. K otázce mzdové politiky vedení společnosti oznámilo, že by se v časovém horizontu dvou let chtělo dostat až o 10 % nad průměrnou mzdu olomouckého kraje,“ dodává předseda ZO OS KOVO Meopta Přerov, a. s., David Olša.
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Vyhlášení stávkové pohotovosti ve společnosti Z-Group bus a.s.

Odborové organizace působící ve společnosti Z-Group bus a.s.

– ZO OSD DP m. Brna

– ZO OSD Kroměříž

– ZO OSD Jablůnkov

– ZO OSD ČSAD autobusy Plzeň a.s.

– OO OSPEA

rozhodly o vyhlášení stávkové pohotovosti ve společnosti Z-Group bus a.s. na podporu požadavků zaměstnanců v kolektivním vyjednávání na rok 2021.

Celé znění oznámení naleznete v přiloženém dokumentu.

_________________

Oznámení

Odborové organizace působící ve společnosti Z-Group bus a.s.

Základní organizace Odborového svazu dopravy Dopravního podniku města Brna,
Základní organizace Odborového svazu dopravy Kroměříž,
Základní organizace Odborového svazu dopravy Jablůnkov,
Základní organizace Odborového svazu dopravy ČSAD autobusy Plzeň a.s.,
Odborová organizace OSPEA

rozhodly o

vyhlášení stávkové pohotovosti ve společnosti Z-Group bus a.s. na podporu požadavků zaměstnanců v kolektivním vyjednávání na rok 2021.

• Stávková pohotovost začíná dne 10. července 2021 a potrvá až do jejího odvolání nebo do přechodu k jiné formě protestu.

• Odborové organizace působící ve společnosti Z-Group bus a. s. trvale usilují o zlepšení pracovních, sociálních i mzdových podmínek všech zaměstnanců. Vyhlášení stávkové pohotovosti je logickým vyústěním situace, kdy jednání o uzavření kolektivní smlouvy trvá nepřiměřeně dlouho bez žádného posunu. Tato situace nastala zejména proto, že zaměstnavatel odmítá jakékoliv navýšení mezd a to ani o inflaci, navrhuje snížení jednotlivých příplatků ke mzdě a odbourání většiny benefitů domluvených v předchozích kolektivních smlouvách.

• Kolektivní vyjednávání začalo již na přelomu února a března letošního roku. Přesto k dnešnímu dni není ve společnosti Z-Group bus a.s. kolektivní smlouva uzavřena, což vyvolává velké napětí a neklid v řadách zaměstnanců. Bohužel dosud nedošlo ani ke shodě na osobě zprostředkovatele, který by mohl pomoci tuto patovou situaci vyřešit.

• Současné mzdové podmínky ve společnosti Z-Group bus a.s. nekorespondují s pracovními podmínkami zaměstnanců a s nároky, které jsou na zaměstnance kladeny, a proto dochází k odlivu zaměstnanců. Z tohoto důvodu už několik let stoupá množství přesčasové práce a s tím souvisí kumulovaná únava zaměstnanců. Jejich osobní život se zúžil na práci a spánek. Standardem je být v práci 250 – 300 hodin měsíčně!!!

• Z těchto důvodů požadují odborové organizace výrazné navýšení mezd, protože jen razantní růst mzdy může přilákat nové zaměstnance a snížit tak současné dlouhodobé přetížení stávajících zaměstnanců. Jen řádně odpočinutý řidič je zárukou dobře a bezpečně odvedené práce pro cestující veřejnost.

• Odborové organizace se neztotožňují s argumenty předsedy představenstva, že za vše může covid.

• Odborové organizace působící ve společnosti Z-Group bus a.s. i nadále jednoznačně preferují sociální dialog a dohody na základě společných jednání. Současně však zcela jednoznačně prohlašují, že jsou připraveny i k důraznějším formám protestů.

• Opětovně vyzýváme vedení společnosti Z-Group bus a.s. k dohodě na osobě zprostředkovatele.

• Odborové organizace připomínají, že dopravní obslužnost, která je vnímána veřejností jako samozřejmost, nemůže fungovat bez spokojených a řádně odpočinutých zaměstnanců.

Přílohy:
  • Zdroj: OSD

Přihlaste se do soutěže Správná praxe

Přispívá již vaše organizace inovativním způsobem k bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti? Nebo hledáte motivaci k propagaci přínosů správného řízení BOZP? Přihlaste do 31. prosince 2021 váš projekt do soutěže Správná praxe! Představte příklady inovativních a účinných přístupů k BOZP za účelem prevence muskuloskeletálních poruch.
 
1. Úvod

15. ročník soutěže pořádá v České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Evropskou agenturou pro BOZP. Soutěž, která je součástí kampaně pořádané v letech 2020–2022 pod názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž, si klade za cíl ocenit podniky, které významným a inovativním způsobem přispívají k BOZP tím, že na pracovišti předcházejí muskuloskeletálním poruchám a řídí je.

Účast v soutěži Správná praxe je dokladem aktivit, které podnik uskutečnil a které vedly k získání pozitivních zkušeností a staly se zdrojem námětů k podpoře prevence rizik. Základní informace potřebné pro podniky k účasti v soutěži Správná praxe a o soutěži obecně, poskytuje webová stránka českého Focal Pointu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – www.ceskyfocalpoint.cz, rubrika Kampaně a soutěže.

Výherci soutěže budou oceněni za přínos pro zlepšování pracovního prostředí v Evropě, ke kterému svou účastí v soutěži přispějí. Kromě toho budou zástupci vítězných subjektů pozváni na slavnostní předávání cen a vybrané projekty budou zveřejněny v publikaci agentury, která bude distribuována po celé Evropě a zpřístupněna na internetových stránkách agentury.

2. Organizace soutěže Správná praxe

Do soutěže se může přihlásit každý subjekt, který do 31. prosince 2021 (rozhodující je datum podání zásilky na poště) doručí svůj projekt ve dvou výtiscích a elektronické verzi na adresu:

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Národní informační centrum BOZP (Focal Point)
Na Poříčním právu 1, 128 00 Praha 2
Kontaktní osoba: Jana Hampeštová
Tel.: +420 221 922 539 
E-mail: jana.hampestova@mpsv.cz

3. Projekt do soutěže Správná praxe

Projekt by měl demonstrovat příklady podniků, které aktivně řídí BOZP v souvislosti s prevencí muskuloskeletálních poruch na pracovišti

Porota se zaměří na udržitelnost a přenositelnost opatření.

Do soutěže se mohou přihlásit: 

  • jednotlivé podniky nebo organizace všech velikostí,
  • poskytovatelé odborné přípravy a subjekty z oblasti vzdělávání týkající se problematiky BOZP,
  • organizace zaměstnavatelů, profesní sdružení, odbory a nevládní organizace,
  • regionální nebo místní organizace poskytující služby v oblasti prevence BOZP či pojišťovacích služeb a ostatní zprostředkovatelské organizace.

Projekt by měl obsahovat:

  • vyplněný formulář přihlášky k soutěži Správná praxe,
  • zpracovanou prezentaci aktivit a opatření, které podnik uskutečnil, a případné přílohy.

Prezentace by měla zahrnovat například:

  • holistický přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
  • skutečná a doložitelná zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti s prevencí muskuloskeletálních poruch na pracovišti,
  • upřednostnění kolektivních ochranných opatření před opatřeními zaměřenými na jednotlivce,
  • efektivní účast a zapojení pracovníků,
  • udržitelnost opatření v průběhu času,
  • přenositelnost na jiná pracoviště (v jiných členských státech, v různých odvětvích a na pracovištích různé velikosti),
  • aktuálnost (dané opatření by mělo být buď z nedávné doby, nebo by nemělo být známo široké veřejnosti).

Přílohy k projektu:

  • jsou preferovány v elektronické podobě, ale akceptovány jsou i tištěné materiály,
  • mohou zahrnovat např. příručky nebo jinou dokumentaci, která tvoří součást projektu; obrazovou dokumentaci, např. fotografie, obrázky, grafy, diagramy atd., která pomůže projekt přiblížit (obrazová dokumentace je požadována ve formátu jpeg, jpg nebo gif).

Do soutěže Správná praxe nebude přijat projekt, který byl zjevně vytvořen výhradně pro komerční zisk.

4. Důležité termíny soutěže Správná praxe

12. října 2020

Zahájení celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2020 – 2022 s názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž

20. října 2020

Vyhlášení soutěže Správná praxe u příležitosti Evropského týdne BOZP

31. prosince 2021

Uzávěrka přihlášek projektů do soutěže Správná praxe

březen 2022

Slavnostní předání Národní ceny za Správnou praxi

květen 2022

Předání Evropské ceny za Správnou praxi

5. Závěr

Za organizátory soutěže Správná praxe vám děkujeme za účast a zpracování projektu. Přejeme vám hodně štěstí a úspěchů!

 

 

  • Zdroj: MPSV, Agentura EU-OSHA