Aktuality – 152. stránka

Strategickou autonomii získá Evropa především díky volnému obchodu

Věříme, že tlak Svazu průmyslu a dopravy ČR a dalších 15 evropských podnikatelských asociací přispěl k tomu, že Evropská komise v aktualizované průmyslové strategii už nehovoří o dosažení technologické suverenity, která by mohla vést k vytváření nebezpečných bariér pro podnikání a inovace. Místo toho se EU bude snažit posílit otevřenou strategickou autonomii. EU může snížit závislost na dodávkách strategických surovin nebo komponent z několika málo zemí především pomocí odbourávání obchodních bariér, aby firmy mohly snadněji hledat alternativní dodavatele. Shodli se na tom zástupci evropských institucí a evropských podniků na online kulatém stole Open Strategic Autonomy and International Partnerships – Building Safe Data Spaces, který pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Evropská unie by měla zůstat otevřená obchodu a inovacím a neuzavírat se do sebe ve jménu dosažení technologické suverenity ve strategických odvětvích. Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s dalšími 15 podnikatelskými organizacemi z 11 zemí EU vyzval Evropskou komisi, aby zabránila vytváření bariér, které v konečném důsledku poškodí evropské firmy i spotřebitele v mezinárodní konkurenci. „Společně jsme vyzvali Evropskou komisi, aby EU zůstala otevřená. Jsme rádi, že v aktualizované průmyslové strategii se už místo technologické suverenity mluví o dosažení otevřené strategické autonomie, a to prostřednictvím mezinárodních obchodních partnerství. V digitálním věku tato partnerství nesmí opomíjet témata jako bezpečné toky dat a sdílení dat,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pandemie koronaviru odhalila závislost Evropy na dodávkách strategických surovin a komponent v několika odvětvích. Řešením této závislosti ovšem není budování vlastních evropských kapacit za každou cenu. Výhodnější je naopak podpora otevřené obchodní politiky, která umožní firmám rozšířit své dodavatelské řetězce. To platí i v oblasti digitální ekonomiky, kde by EU měla přispět k vytváření globálních standardů, bourání překážek v tocích dat a zajištění vysoké ochrany soukromých dat. Shodli se na tom zástupci evropských institucí a evropských podniků na online kulatém stole Open Strategic Autonomy and International Partnerships – Building Safe Data Spaces, který pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

VOLNÝ OBCHOD ZVYŠUJE ODOLNOST EKONOMIKY

Otevřenost je pro Evropskou unii klíčová. „EU chce zůstat na jedné straně otevřená, ale na druhé straně také soběstačná ve strategických sektorech. Analyzujeme, ve kterých odvětvích jsme závislí na dodávkách jen z několika zemí, ať už jde o zdravotnictví, farmaceutický průmysl, polovodiče či obnovitelné zdroje. Tam kde není možné si zajistit dodávky od více důvěryhodných partnerů, se chceme soustředit na podporu vlastních evropských kapacit,“ říká Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise.

Díky volnému obchodu budou evropské firmy i celá evropská ekonomika odolnější proti náhlým šokům. To potvrdila i koronavirová epidemie. „Musíme více diverzifikovat naše dodavatelské řetězce, abychom nebyli závislí jen na několika dodavatelích. Je nutné, abychom pečlivě vybalancovali neobchodní podmínky, jejichž splnění po partnerech požadujeme, než s nimi vůbec začneme o volném obchodu jednat. Nesmíme se tím dopředu vytvářet bariéry pro jednání,“ myslí si Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu.

V oblasti obchodu je nutné najít hranici mezi otevřeností a odolností. „Kvůli pandemii se často přijímají krátkodobá rozhodnutí, kvůli nimž ovšem hrozí nebezpečí, že porostou obchodní bariéry. Musíme udržet konkurenční prostředí jak na vnitřním trhu, tak v mezinárodním obchodě. I ve strategických sektorech platí, že je to trh a ne vláda, kdo rozhoduje, které odvětví bude prosperovat,“ tvrdí Luisa Santos, zástupce generálního ředitele BusinessEurope.

BYZNYS POTŘEBUJE JASNÁ PRAVIDLA

Otevřenost je klíčová také pro rozvoj digitální ekonomiky. Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě tlačí na evropské instituce, aby se v nově dojednávaných obchodních dohodách objevily také části, které upravují pravidla pro volný tok dat a digitální podnikání. „Pandemie ukázala obrovský vliv digitálního obchodu na obnovu ekonomiky po krizi. Jednáme ve Světové obchodní organizaci o pravidlech pro e-commerce. Nesmíme dopustit, aby regulace v jednotlivých státech nebo obchodních blocích spolu nebyly kompatibilní. Potřebujeme opravdu globální pravidla,“ vysvětluje Christophe Kiener, ředitel generálního ředitelství DG Trade Evropské komise.

Evropská unie, jejíž ekonomika je ze třetiny závislá na exportu, se vždy snažila aktivně ovlivňovat podobu mezinárodních pravidel, která usnadňují evropským firmám pronikání na nové trhy. „V poslední době ale Evropa v oblasti standardizace trochu vyklízí pole. Nejde totiž pouze o legislativní regulaci. Standardy a normy se často v nových odvětvích tvoří na úrovni inženýrů a odborných expertů. Tam Evropa není tak silná. Navíc se musí vyvarovat jednostranných regulací, které mohou vyprovokovat nežádoucí reakci ze strany ostatních zemí,“ varuje Hosuk Lee Makiyama, ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii.

Byznys potřebuje jasná pravidla, která nebudou vytvářet šedou zónu, v níž se dokážou pohybovat jen velcí silní hráči, kteří se nebojí pohybovat se na hraně toho, co je a co není dovoleno. „U toku dat máme problém dohodnout se na společném rámci i mezi sebou v Evropské unii. Teprve až se budeme schopni shodnout uvnitř, budeme moci mnohem efektivněji jednat s ostatními státy o globálních pravidlech,“ upozorňuje Shane McNamee, Chief Privacy Officer ve společnosti Avast.

Svaz průmyslu pečlivě sleduje celou evropskou debatu o strategické autonomii. Na domácí i evropské půdě politikům připomíná, že EU by se měla soustředit především na posílení konkurenceschopnosti, inovací a zajištění bezpečného a volného toku dat na evropské i mezinárodní úrovni.

kategorie Tiskové zprávy

Stát chce účinněji bojovat proti rakovině, pomoci má osvěta, prevence i nová odborná pracoviště

: Tisková konference zaměřená na oblast onkologických onemocnění, 29. června 2021.

Česká republika bude mít Národní plán boje proti rakovině do roku 2030. V areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vznikne nový Český onkologický institut, stát se ještě více zaměří na prevenci a osvětu, jak zhoubnému onemocnění předcházet. Plány, jak snížit počty nových případů i úmrtí na onkologické choroby, představili v úterý 29. června 2021 na tiskové konferenci ve FN Královské Vinohrady předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na boj s rakovinou česká republika využije i 50 miliard korun, které získá z Evropské unie. Pět miliard korun bude určeno na podporu vědy a výzkumu, v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady vznikne Český onkologický institut a zřízeny budou čtyři biomedicínské ústavy, které se kromě onkologických onemocnění zaměří i na nemoci infekční či kardiovaskulární.

„Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí vůbec. Každý rok kvůli ní zemře na celém světě téměř deset milionů lidí a očekává se, že v roce 2035 bude rakovina hlavní příčinou úmrtí obyvatel Evropské unie. Samozřejmě to má také obrovské ekonomické dopady. Kromě vlastních nákladů na onkologickou léčbu jsou nepřímé celkové ekonomické dopady rakoviny spojené s předčasným úmrtím nebo ztrátou produktivity odhadovány na 1,16 bilionu dolarů ročně. Celkově hospodářský dopad rakoviny v Evropě ročně přesáhne 100 miliard eur,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

České zdravotnictví věnuje v posledních letech nemalé úsilí na zlepšení prevence onkologických onemocnění i na zvýšení osvěty o rizicích vzniku rakoviny, zejména nesprávném životním stylu, škodlivosti kouření atd. Přesto počty nemocných rakovinou stále rostou.

„V České republice každoročně rakovinou onemocní přes 85 000 našich spoluobčanů a bohužel 27 000 této chorobě podlehne. Smutným faktem je, že počet úmrtí na onkologické onemocnění je v Česku vyšší než v Evropské unii,“ připomněl předseda vlády.

Pomoci zlepšit tuto nepříznivou situaci by měl Národní plán boje s rakovinou do roku 2030. „Zhoubné nádory patří mezi onemocnění, kterým lze předcházet, a proto přicházíme s projektem národního boje proti rakovině. Je to samozřejmě o prevenci, o screeningových programech, které snižují nejen úmrtnost, ale snižují i náklady na velmi drahou léčbu pokročilých stádií onemocnění,“ řekl premiér Babiš. „Já jsem se inspiroval tím, co dělal americký prezident Joe Biden v roce 2016, kdy vyhlásil tento program v USA. Já si myslím, že Česká republika takový program rovněž potřebuje, a my jsme samozřejmě připraveni ho realizovat. A doufejme, že i nová vláda po volbách v tom bude pokračovat,“ dodal předseda vlády

Jedním z klíčových bodů programu je vznik Českého onkologického institutu v Praze. „Jedinou onkologickou nemocnicí v Česku je Masarykův onkologický ústav v Brně, který má skvělou pověst a který funguje skvěle a třeba i nemálo lidí z Prahy tam chodí na vyšetření,“ podotkl Andrej Babiš.

Předseda vlády připomněl i fakt, že během epidemie covidu došlo k poklesu absolvovaných preventivních vyšetření na onkologické choroby meziročně o 17 procent v porovnání s rokem 2019. „Pokud nám covid-19 neudělá zase čáru přes rozpočet, tento výpadek do jednoho roku nebo maximálně dvou let vyrovnáme. Prevence a screening jsou opravdu klíčové, ale překonat obavu z vyšetření není nic lehkého. Proto si myslím, že je potřeba o tom mluvit, je potřeba dělat osvětu, a proto jsme i zorganizovali tuto tiskovou konferenci. Je potřeba přesvědčit lidi, aby chodili na preventivní vyšetření včas,“ dodal premiér Babiš.

Rada vlády trvá na svém návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022

: Rada vlády trvá na svém návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022, 25. června 2021.

Červnové zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se konalo v pátek 25. června 2021 ve Strakově akademii. K hlavním bodům jednání patřily opětovně návrh výdajů státního rozpočtu na vědu na rok 2022, Inovační strategie ČR 2019-2030 a podpora výzkumu a vývoje z Národního plánu obnovy, a dále volba členů předsednictva Technologické agentury ČR.

V úvodu zasedání se členové Rady obrátili s výzvou na výzkumné organizace, kolegyně a kolegy působící ve výzkumu, aby zvážili svoji podporu a připojili se k projevům solidarity a sbírkám vyhlášeným na pomoc postiženým oblastem jižní Moravy, které zasáhly ve čtvrtek 24. června 2021 ničivé bouře a tornádo.

V prvém bodu jednání členové RVVI přijali na vědomí usnesení vlády ze dne 7. června 2021 k přípravě státního rozpočtu České republiky na rok 2022 s výhledem (návrh výdajů státního rozpočtu jako celku) spolu s usnesením usnesení vlády č. 524 o návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace (VaVaI) na rok 2022 se střednědobým výhledem na léta 2023 a 2024.

RVVI nadále trvá na návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI předloženém vládě, který byl schválen na 368. zasedání Rady dne 28. května 2021 (ve výši 39,4 mld. Kč na rok 2022), a v této souvislosti se obrací se svého předsedu a premiéra Andreje Babiše a místopředsedu Rady, vicepremiéra a zpravodaje pro výdaje státního rozpočtu na VaVaI Karla Havlíčka s žádostí o projednání návrhu výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum předloženého Radou s místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou – s cílem navýšit prostředky na vědu na adekvátní úroveň ve smyslu návrhu Rady, resp. oprávněných požadavků resortů systému VaVaI.

Rada opakovaně zdůrazňuje klíčový význam výzkumu, vývoje a inovací pro rozvoj České republiky, obzvláště po pandemii COVID-19. Ministerstvo financí nyní zapracovalo do návrhu státního rozpočtu svůj návrh výdajů na VaVaI v letech 2022–2024 v roční výši pouze 36,1 mld. Kč, což je oproti finálnímu návrhu schválenému Radou v roce 2022 o 3,25 mld. Kč méně, v roce 2024 již o 5,06 mld. Kč méně.

Ve standardním bodu k podpoře vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy schválila RVVI stanovisko k implementačnímu programu EXCELES, doplněný o programovou prioritu neurodegenerativních onemocnění, v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je odpovědné za komponentu 5.1 plánu „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“. Program EXCELES bude hrazen z prostředků Evropské unie v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF) pro Národní plán obnovy. Finální podoba financování z Národního plánu obnovy bude známa až po schválení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu v září 2021.

Na základě výsledků tajné volby doporučila RVVI vládě jmenovat z 12 kandidátů tři členy předsednictva Technologické agentury ČR. Jsou jimi RNDr. Jiří Očadlík, doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. a Ing. Jiří Plešek, CSc., který byl navržen pro druhé funkční období.

RVVI dále schválila text Výzvy k přihlašování vybraných výsledků do hodnocení v Modulu 1 podle Metodiky hodnocení 2017+, který bude následně vyvěšen na stránkách www.vyzkum.cz.

Rada schválila stanoviska k materiálům „Koncepce činnosti Grantové agentury České republiky 2021+“ a „Návrh skupiny grantových projektů Grantové projekty orientovaného základního výzkumu“. Také schválila vypořádání připomínek k operačnímu programu Jan Amos Komenský (OP JAK).

Členové RVVI byli zároveň informováni o aktuálních úkolech a prioritách vědecké diplomacie České republiky. V současnosti působí specializovaní vědečtí diplomaté na misích v Izraeli, USA a při České ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji. Ve Stálém zastoupení ČR při Evropské unii dále v Bruselu působí vědecká tajemnice pro výzkum a vesmír.

Unie vyplatila první peníze z fondu obnovy po pandemii. Mezi příjemci je i Česká republika

Evropská unie v pondělí vyplatila první peníze z rozsáhlého fondu obnovy po pandemii covidu-19, a to 800 milionů eur (přes 20 miliard korun). Podle zpravodajství České televize peníze zamířily do šestnácti členských zemí EU, včetně České republiky.

První peníze budou směřovat do 41 národních a regionálních programů. Mezi jejich příjemce patří také například Německo, Francie, Polsko či Slovensko, uvedla Evropská komise.

Fond v celkové hodnotě 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun), označovaný jako NextGenerationEU, je financován dluhopisy vydávanými Evropskou komisí. Vyplacené peníze jsou součástí iniciativy REACT-EU, která pod tento fond spadá.

Komise ve vydané zprávě mezi jiným uvedla, že podmínky pro využití těchto zdrojů byly maximálně zjednodušeny.

To například znamená, že národní spolufinancování není povinné. EU tedy může pokrýt 100 procent nákladů, pokud to členské státy považují za nezbytné. Okamžitá likvidita v podobě 11 procent předběžného financování pak má pomoci zajistit rychlé zavedení této podpory, a předejít tak případným překážkám. Navíc neexistuje předběžná podmínka ani požadavky na tematické zaměření nebo rozdělení podle kategorií regionů.

Vláda schválila pomoc lidem a obcím na jižní Moravě postiženým živelní pohromou

: Společné foto členů vlády s prezidentem republiky Milošem Zemanem, 28. června 2021.

Daňové úlevy, dotace či bezúročné úvěry pro podnikatele pomohou obyvatelům i obcím na Břeclavsku a Hodonínsku, které minulý čtvrtek zasáhla živelní pohroma. O formách pomoci rozhodla vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 28. června 2021. Po skončení zasedání vlády se uskutečnil pracovní oběd členů vlády s prezidentem republiky Milošem Zemanem.

Podnikatelé postižení řáděním tornáda budou moci využít dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu. Na nákup nového dlouhodobého majetku jako náhrady za zničený budou moci dostat až jeden milion korun, 50 000 korun z této částky bude jednorázová podpora na úklidové práce. Dalších až 45 milionů korun na rekonstrukci své firmy si budou moci bezúročně půjčit od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vláda na tuto podporu vyčlenila až 200 milionů korun. Více o dotačním programu Pomoc po tornádu v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

S obnovou obydlí zničených tornádem pomůže stát prostřednictvím Státního fondu podpory investic. Vláda změnila podmínky jím udělované podpory tak, aby kromě nízkoúročených půjček mohl fond poskytnout lidem postiženým živelní pohromou i dotaci na obnovu obydlí. Dotace na rekonstrukci poškozeného či výstavbu nového obydlí může činit až dva miliony korun. V případě bytového domu půjde o dva miliony za každý byt. Úvěr se bude poskytovat v rozmezí 30 000 až tři miliony korun. Podporu bude možné využít i na nákup nové nemovitosti. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Daňoví poplatníci v postiženém regionu obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín se dočkají také daňových úlev. Vláda odsouhlasila, aby ministryně financí rozhodla o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň plátcům daní na tomto území. Pokud plátci daní splní stanovené podmínky, budou jim prominuty například pokuty za opožděné tvrzení daně z příjmů za zdaňovací období roku 2020, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u této daně, daňovým subjektům majícím termín pro podání daňového přiznání ke dni 1. 7. 2021 či pokuty za opožděné tvrzení daně z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2021, červen 2021 a II. čtvrtletí 2021, včetně úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u této daně. Seznam všech daňových úlev a jejich podmínky naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Stát pomůže i poškozeným zemědělcům. Tato pomoc se bude týkat i hospodářů z Ústeckého kraje, které zasáhla silná bouřka a tornádo menšího rozsahu než na jižní Moravě. Ve všech postižených oblastech došlo k výraznému poškození porostů trvalých kultur – zejména chmelnic, vinic a ovocných sadů, společně s výraznými škodami na porostech zeleniny, v některých případech došlo k úhynu hospodářských zvířat, k devastaci výrobních hal a hospodářských budov a ke značným škodám na souvisejícím strojním vybavení a zemědělské technice. Za utrpěné škody poskytne Ministerstvo zemědělství postiženým zemědělcům kompenzaci, která vychází z notifikovaného znění Rámcového programu řešení rizik a krizí v zemědělství, ve výši až sto procent prokázaných škod. O tuto kompenzaci mohou žádat nejen zemědělci, ale i potravináři či lesní a vodní hospodáři. Více informací je v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda rozhodla také o navýšení účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků až o 20 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy a o poskytnutí dotace ve stejné výši Jihomoravskému kraji určené na pokrytí prvotních nákladů na likvidaci následků živelní katastrofy. Dotace bude udělena v souladu s vládou schválenými Zásadami postupu při použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků.

Vláda se zabývala i agendou související s epidemií koronaviru. Schválila čtyři nová znění mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Nejdůležitější změny se týkají nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Od 1. července už nebudou povinné respirátory na nástupištích a v čekárnách veřejné dopravy, v motorových vozidlech, ve vnějších prostorách provozoven stravovacích služeb a na veřejných nebo soukromých akcích, kde bude uvnitř na jednom místě méně než 10 osob a venku 30 osob. Povinnost nosit alespoň roušku přestane platit na všech venkovních veřejných místech, ve vnitřních prostorách (s výjimkou těch, kde je nutné nosit respirátor) budou povinné jen tam, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň dvou osob vzdálených od sebe méně než dva metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.

Ministerstvo zdravotnictví také od 1. července nařídilo laboratořím, které testují PCR vzorky na přítomnost koronaviru, aby současně provedly u každého pozitivního vzorku tzv. diskriminační RT-PCR vyšetření na zjištění případné mutace koronaviru. Toto vyšetření budou mít povinnost provést u všech pozitivních vzorků do 24 hodin, případně si musí najmout jinou laboratoř, která toto vyšetření dokáže provést. Přehled projednaných mimořádných opatření naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž se souhlasem vlády vypsalo mimořádný dotační program pro zdravotníky pracující pro poskytovatele lůžkové péče, kteří pečovali o hospitalizované pacienty s covid-19. Cílem programu je pomoci zdravotníkům z nemocnic, kteří v uplynulém období zažívali extrémní psychickou zátěž spojenou s mimořádným náporem pacientů a také s nebývale vysokými počty zemřelých. Každé nestátní zdravotnické zařízení, které v období od 1. 3. 2020 do 17. 5. 2021 pečovalo o pacienty s covid-19, bude moci požádat o 8 000 korun na zdravotnického pracovníka či jiného odborného pracovníka. Z těchto penez pak bude moci dotyčný pracovník čerpat zdravotní služby za účelem obnovy tělesných a duševních sil, například na pobyt v lázních. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví také předložilo vládě plán na screeningové testování dětí přípravných tříd základní školy a přípravného stupně základní školy speciální a žáků základní školy, střední školy a konzervatoře v denní formě vzdělávání po jejich návratu do školních lavic v září. Plošné testování má pomoci získat komplexní informaci o virové náloži a s tím související potenciál šíření nákazy v populační věkové skupině v rozmezí věku 6 až 18 let, a to v období bezprostředně po letních prázdninách. Testování ve školách bude zahájeno první školní den a ukončeno 9. září a na jeho zajištění bude potřeba zhruba 4,2 milionu antigenních testovacích sad. Část z nich pokryjí nespotřebované sady z aktuálního školního roku, zbytek dokoupí Správa státních hmotných rezerv.

Vláda také předloží do Parlamentu novelu zákona distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a dalších souvisejících zákonů, která má umožnit bezplatné úhrady očkovacích látek na covid-19, které stát získá jinak než prostřednictvím centrálních nákupů organizovaných Evropskou komisí. S úhradou očkování u vakcín získaných z jiných zdrojů totiž současná právní úprava nepočítá.

Ministři se zabývali i komunikační kampaní na podporu očkování proti nemoci covid-19. Shodli se, že v kampani je třeba pokračovat i v dalších měsících, které rozhodnou o tom, zda obyvatelstvo České republiky dosáhne proočkovanosti potřebné k získání kolektivní imunity, tedy 75 procent populace. V současné době se proočkovanost pohybuje na hranici 50 procent dospělé populace, nyní bude podle vlády třeba intenzivněji přesvědčovat další skupiny obyvatelstva, například mladé lidi, rodiče dětí starších 12 let nebo ty, kteří mají o prospěšnosti a bezpečnosti vakcín pochybnosti. Vláda proto souhlasila s uvolněním dalších 50 milionů korun na další fázi komunikační kampaně.

Kabinet schválil také návrh na prodloužení stávající výjimky z placení DPH u ochranných prostředků – respirátorů, filtračních polomasek a dalších souvisejících produktů. Dosavadní pardon ministryně financí měl skončit k 30. červnu, vláda ale pověřila místopředsedkyni vlády, aby vydala nové rozhodnutí, kterým ho prodlouží až do 31. srpna.

Dojde také k dalšímu prodloužení programu Antivirus, konkrétně Antiviru A, kterým stát poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd za nařízené karantény a izolace. Vzhledem k tomu, že tyto karantény a izolace jsou nařizovány i nadále přestože se epidemická situace zásadně zlepšila, a nedá se vyloučit jejich další nárůst v souvislosti s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, souhlasila vláda s návrhem ministryně práce a sociálních věcí na prodloužení programu a uznatelnosti výdajů do 31. října. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila i program podpory malých prodejen na venkově OBCHŮDEK 2021+, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kraje s výjimkou hlavního města Prahy budou moci až do roku 2025 získat až tři miliony korun ročně na podporu malých venkovských prodejen v obcích do 1 000 obyvatel, nebo v obcích do 3 000 obyvatel, jejíž místní části mají méně než 1 000 obyvatel. Dotace je určena na snížení provozních nákladů maloobchodních prodejen, tedy například na mzdové náklady na zaměstnance, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky atd. Jedna maloobchodní prodejna bude moci touto formou od státu získat až 100 000 korun ročně. Celkem stát plánuje na tento program vynaložit až 156 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-28–cervna-2021-189393/.

Tornádo poničilo lužický závod Groz-Beckert Czech

Tornádo, které se ve čtvrtek 24. června přehnalo okolím Hodonína, poničilo výrobní areál společnosti Groz-Beckert Czech v Lužicích. Zraněni zde byli čtyři lidé. Závod je momentálně mimo provoz a sčítá škody.

„Živel způsobil značné škody na budovách a v zatím neznámém rozsahu zasáhl i naše výrobní zařízení. Dodávky elektřiny byly přerušeny a zatím se neví, kdy budou plně obnoveny. Podle posledních zpráv byli zraněni čtyři naši kolegové, většinou od padajícího skla z rozbitých oken,“ uvedla den po katastrofě Markéta Cábová, specialistka marketingu a komunikace společnosti Groz-Beckert Czech.

Větrný vír rozbíjel nejen okna, ale odtrhl také střechu jedné z výrobních hal. Létající trosky ničily vše kolem. Déšť pak poškodil stroje a další výrobní zařízení v nejvíce zasaženém objektu.

Výrobu musela firma, která je v současnosti předním světovým výrobcem průmyslových strojních jehel, přesných součástek, nástrojů, systémů a služeb pro výrobu a spojování textilních materiálů, na určitou dobu zastavit také ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. „Kloboucký závod nebyl zasažen přímo, ale došlo k přerušení dodávky elektrického proudu. Ta byla v dopoledních hodinách obnovena,“ dodala Cábová.

Živelní pohroma vyvolala vlnu solidarity jak v závodě v Českých Budějovicích, tak ve Valašských Kloboukách. Podle Markéty Cábové se zaměstnanci sami ptají, jak by mohli svým lužickým kolegům pomoci. V první vlně budou v českobudějovickém a klobouckém závodě instalovány schránky na finanční dary, o dalších formách pomoci firma dále jedná.

„Při organizování finanční pomoci úzce spolupracujeme s vedením firmy. Dle možností, a hlavně potřeb postižených kolegů na Moravě, z nichž celá řada přišla o střechu nad hlavou, budeme hledat další formy pomoci,“ řekl předseda Základní organizace Odborového svazu KOVO při Groz-Beckert Czech Marek Profant.

Strojírenská společnost Groz-Beckert Czech, jejíž průměrné roční tržby se pohybují okolo dvou miliard korun, má v České republice tři výrobní závody. V Českých Budějovicích, Valašských Kloboukách a Lužicích u Hodonína zaměstnává celkem více než 1100 lidí. Zhruba 450 z nich v Lužicích.

Zeštíhlený Antivirus bude pomáhat až do konce října

Program Antivirus, byť jen jeho malou část, prodloužila vláda na dnešním jednání až do konce října. I nadále tedy bude k dispozici režim s označením A, který se vztahuje na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci mají nařízenou karanténu nebo izolaci.

„Vzhledem k rozvolnění antipandemických opatření prodlužujeme pouze režim, který se týká karantén a izolací nařízených z důvodu onemocnění COVID- 19. Program Antivirus jako takový pomáhá zmírňovat následky pandemie na zaměstnanost už od loňského dubna a dosud podpořil přes jeden milion zaměstnanců,“ připomíná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Aktuálně schválené prodloužení doby uznatelnosti výdajů do 30. října 2021 se tedy týká jen režimu A, jestliže výdaje vznikly v důsledku důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance spočívající v nařízené karanténě. Čerpat příspěvek budou tedy jen ti zaměstnavatelé, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa anebo izolace z důvodu
onemocnění COVID-19. Důvodem je skutečnost, že aktuálně již nejsou platná mimořádná opaření, která by zaměstnavatelům zakazovala jejich ekonomickou činnost.

„Ve chvíli, kdy je ekonomika téměř kompletně otevřená, je správné Antivirus postupně vypnout. Musíme teď nechat alespoň nějakou minimalistickou verzi, aby se mohl znovu rozjet v případě, že by si to situace opět vynutila. Doufám, že to nebude potřeba, ale budeme připraveni i na nepříznivý vývoj,“ doplňuje Maláčová.

Smyslem Cíleného programu podpory zaměstnanosti „Antivirus“ je zmírnění dopadů celosvětového šíření nákazy COVID-19 na zaměstnanost. V rámci programu Antivirus
jsou zaměstnavatelům refundovány náklady, které jim vznikly v důsledku výplaty náhrad mezd zaměstnancům za dobu trvání překážek v práci. Původně byla doba uznatelnosti výdajů programu Antivirus stanovena do 30. dubna 2020, ale na podnět Ministerstva práce a sociálních věcí se opakovaně posouvala. Naposledy do 31. června 2021. Nově je stanovena platnost programu Antivirus, a to do 31. prosince 2021, v jejímž rámci může vláda prodloužit či obnovit dobu uznatelnosti výdajů části či všech režimů programu Antivirus, aniž by bylo nutné znovu schvalovat podmínky programu či uzavírat nové dohody o poskytnutí příspěvku.

Zároveň bylo určeno nejzazší datum, ve kterém může zaměstnavatel s Úřadem práce České republiky uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku, a to na 31. říjen 2021. Po tomto
datu již nebude možné uzavírat nové dohody z důvodu zajištění výplat příspěvků do konce roku, tak jak je dáno příslušnými pravidly veřejné podpory. K jiným změnám nedochází.

Doba uznatelnosti výdajů je období, za které lze příspěvek zaměstnavateli poskytnout, tedy období, ve kterém vznikají překážky v práci, nikoliv období, ve kterém je příspěvek
poskytován či ve kterém je nutné předložit žádost nebo vyúčtování.

Od zahájení programu (6. dubna 2020) do 28. června 2021 bylo v rámci Antiviru uzavřeno celkem 74 211 dohod o poskytnutí příspěvku a podpořeno celkem 1 068 632 zaměstnanců. Vyplaceny byly příspěvky za celkem cca 48,7 mld. Kč, z čehož 18,5 mld. Kč v roce 2021.

Covid ukázal důležitost komunikace a firemní kultury

Už rok se firmy v Česku musejí prát s koronavirem. Nejen výroba, ale i personalistika a práce s lidmi ve firmách se vlivem pandemie změnila. „HR musí být více flexibilní, reagovat na změny, vyhlášky a více komUnikovat individUálně směrem k zaměstnancům,“ říká Kateřina Nogolová, personální ředitelka a členka představenstva Vítkovice Steel.

Jak z pohledu personalistky hodnotíte rok, po který už se Česko potýká s koronavirovou krizí?
Byl to výjimečný rok. Ověřil, jak funkční jsou firemní kultury a jak podniky přistupují k zaměstnancům. Bylo to období hodně náročné na komunikaci. Za nejvýraznější změnu považuji změnu stylu práce. Zvykáme si na remote mode, home office, vzdálená pracoviště, sdílené prostory a činnosti. Je velký tlak na minimalizaci byrokracie a práci s papírem. Posílila elektronizace, digitalizace a automatizace, a to i tam, kde se to doposud nedělo.

Přinesl Covid-19 nějaké trvalé změny do oblasti personalistiky a HR?
Určitě přinesl změnu v přístupu k zaměstnancům, hlavně v komunikaci a stylu práce. Firmy změnily řadu svých podpůrných procesů. Například se snaží omezit činnosti bez přidané hodnoty, přechází k elektronizaci. Dokážu si představit, že ve velkých, procesně již přebujelých korporacích, to povede k návratu k podstatné střídmosti, k podstatě podnikání.

Změnila podle Vás pandemie vztah zaměstnanců k práci?
Návyky se mění hlavně u zaměstnanců v kancelářích, kteří více zažívají home office. Ačkoliv s distanční výukou a dětmi nebo i partnerem za zády to často není standardní home office. Dá se říci, že personalistika se musela s některými změnami popasovat dříve, než některé firmy čekaly, zejména u elektronizace a bezpapírových procesů. Více jsme se zaměřili na měkké stránky personalistiky – komunikaci, péči o zaměstnance. V době krize, alespoň tedy v naší společnosti, jsme chtěli zajistit, aby naše pracoviště zůstalo i nadále bezpečným místem pro život. A to nejen z pohledu peněz či budoucnosti práce, ale i z pohledu zajištění ochrany zdraví, otevřené, jasné komunikace nebo férového a slušného jednání.

Mění se během krize i nároky, které mají zaměstnavatelé na nové pracovníky?
Myslím, že se role vedoucího více posouvá směrem k roli koordinátora nebo facilitátora, který stmeluje tým. A u zaměstnanců? Ti nově přebírají značnou část odpovědnosti za své vlastní řízení. Je u nich tedy větší nárok na vyzrálost. To je například z pohledu home office velmi důležité. Od zaměstnanců se očekává i vyšší míra loajality k firmě a obecně se více klade důraz na důvěru mezi oběma stranami, tedy zaměstnancem a firmou.

Jaké pozitivní zkušenosti si obor HR může odnést ze současné situace?
Krizové situace odhalují ryzí charaktery. Nejen u zaměstnanců, ale i u vlastníků a manažerů, v podstatě i charakter dané firmy jako takové, jak umí obstát jako celek. Pokud úsek HR dobře pozoroval a mapoval i tyto oblasti, pak je to extrémní výhoda pro další fungování nejen HR , ale i celé společnosti.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bruselu o pandemii covid-19 a vztazích s Ruskem

: Premiér Babiš na summitu v Bruselu s dalšími lídry EU řešil mimo jiné aktuální vývoj pandemie covid-19 či problematiku migrace, 24. června 2021.

Premiér Andrej Babiš se ve dnech 24. a 25. června 2021 v Bruselu zúčastnil zasedání Evropské rady. Lídři EU jednali o pandemii covid-19, hospodářském oživení, migraci a vnějších vztazích EU, včetně vztahů s Ruskem a Tureckem. Na Evropskou radu v pátek 25. června navázal eurosummit v rozšířeném formátu.

Evropská rada byla zahájena pracovním obědem s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, během kterého proběhla diskuze o geopolitických otázkách a aktuálních globálních výzvách. „Já jsem hovořil o bezpečnosti a migraci. S generálním tajemníkem Guterresem jsme se shodli, že je potřeba věnovat velkou pozornost Afghánistánu, protože tamní situace je velkým rizikem a mezinárodní komunita by tam měla zůstat i po odchodu jednotek NATO,“ uvedl premiér Babiš.

Následně se lídři věnovali pandemii covid-19, především vývoji epidemiologické situace v EU, stavu očkování, digitálnímu certifikátu EU COVID a připraveností na budoucí krize. „Mám radost z digitálních covid certifikátů, které usnadní letní cestování. Musíme být ale opatrní, protože varianta delta se začíná šířit, je podstatně nakažlivější a může v EU velmi rychle zkomplikovat situaci. Klíčové je proto očkování, dosažení vysoké míry proočkovanosti. Mluvili jsme také o sdílení vakcín se třetími státy. Do toho se v následujících týdnech také zapojíme, připravujeme se na to,“ řekl Andrej Babiš.

Na programu byla první den jednání také otázka migrace, zejména vztahy EU se zeměmi původu a tranzitu. „Musíme sledovat všechny migrační trasy. Kolegové z pobaltských států upozornili na alarmující počty migrantů z Afghánistánu, kteří přicházejí přes hranice s Ruskem. Především musíme mít fungující spolupráci se zeměmi tranzitu a původu, založenou na prevenci nelegální migrace, boji proti převaděčům a návratech,“ zmínil předseda vlády.

Proběhla rovněž debata o právech LGBT+ a základním principu nediskriminace menšin, v níž většina lídrů vyjádřila kritický pohled na související legislativu v Maďarsku.

Večer se lídři věnovali vnějším vztahům EU, především vztahu mezi EU a Tureckem a Ruskem. „Vztahy s Tureckem jsou komplexní. Musíme pracovat na udržení dialogu a spolupráce v klíčových oblastech, jako jsou bezpečnost a migrace. Komisi jsme zadali připravit návrh na pokračování finanční podpory uprchlické komunity v Turecku, ale i v Jordánsku a Libanonu,“ uvedl premiér Babiš.

Pokud jde o vztahy s Ruskem, navázalo jednání na mimořádnou Evropskou radu, která se konala 24. a 25. května 2021. „V závěrech jsme jasně odmítli podvratné aktivity Ruska na území členských států EU. Shodli jsme se ale, že určitá míra diskuze s Ruskem je nutná, zejména v klíčových oblastech a při řešení některých mezinárodně politických otázek. Nemusí se však jít o jednání ve formátu EU27 na nejvyšší úrovni. Na tom rozhodně nemusíme trvat,“ řekl Andrej Babiš.

Na závěr se lídři ještě krátce vrátili k aktuální situaci v Bělorusku a k dění v oblasti Sahelu a v Etiopii.

Druhý den jednání byl věnován hospodářskému oživení po pandemii covid-19, tedy zejména implementaci plánu obnovy Next Generation EU a národním plánům obnovy. „Jsem rád, že si už Komise může začít půjčovat. Očekávám, že náš plán bude brzy schválen a začneme naplno využívat tyto prostředky,“ doplnil předseda vlády.

Evropská rada byla zakončena jednáním eurosummitu v rozšířeném formátu, který měl na programu prohlubování bankovní unie a unii kapitálových trhů.

Vláda schválila přírodní katastrofou postižené oblasti pomoc ze státních hmotných rezerv

Vláda Andreje Babiše schválila na mimořádném jednání v pátek 25. června 2021 poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků větrné smrště na postižených územích v Jihomoravském kraji.

Správa státních hmotných rezerv na základě rozhodnutí vlády bezplatně uvolní na pomoc s odstraňováním následků přírodní katastrofy na jižní Moravě pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému, Armády České republiky a Správy státních hmotných rezerv při zásazích na postiženém území a pro přímou humanitární pomoc pohonné hmoty a formou výpůjčky nebo předáním do spotřeby a trvalého využití i pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.

Ze státních hmotných rezerv mohou být mimo jiné poskytnuty prostředky pro záchranné a likvidační práce, náhradní zdroje elektrické energie, prostředky pro nouzové zásobování pitnou vodou a další prostředky a technika podle požadavků krizových štábů. K odběru pohonných hmot budou složkám IZS k dispozici odběrové karty Správy státních hmotných rezerv.

Vláda rovněž rozhodla uvolnit ze státního rozpočtu až 30 milionů korun. Tyto peníze z vládní rozpočtové rezervy půjdou na účet Správy státních hmotných rezerv jako refundace odvodu daně z přidané hodnoty a spotřební daně za vydané státní hmotné rezervy.

VOLNÝ OBCHOD ZVYŠUJE ODOLNOST EKONOMIKY

BYZNYS POTŘEBUJE JASNÁ PRAVIDLA

Postranní panel