Už na konci června má spatřit světlo světa společný certifikát EU, který usnadní cestování v době zpomalující pandemie. Stále je ale potřeba dořešit řadu sporných otázek. Na co upozorňují české cestovní kanceláře?
Evropská komise věří, že se začátkem hlavní turistické sezóny 1. července bude hotový „digitální zelený certifikát“, který dovolí bezpečně obnovit cestovní ruch. Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové se všechny právní a technické překážky daří postupně překonávat, aby se šibeniční termín skutečně podařilo stihnout.
Jak připomněl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), celoevropské certifikáty patří společně s očkováním a dodávkami vakcín mezi absolutní priority posledních měsíců. „Evropská komise udělala velký kus práce, ale bude to samozřejmě záviset také na členských státech, jak dokážou zajistit další potřebné náležitosti. Mám mírné obavy, aby se to právě u nich nezaseklo,“ řekl Zdechovský, náhradník v europarlamentním výboru LIBE, kde se certifikáty projednávají.
Problém nicméně neleží jen v Radě, tedy u ministrů ze členských států EU, ale v její shodě s Evropským parlamentem. Europoslanci například žádají, aby byly vedle očkování bezplatné nebo alespoň zlevněné také testy na COVID-19, které mají mít v podmínkách certifikátu stejnou váhu jako očkování a prodělání nemoci. Státy s tím zatím nesouhlasí.
S postojem Evropského parlamentu souzní i Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). „Princip digitálního certifikátu musí být samozřejmě nediskriminační a v této souvislosti je nutné, aby došlo k zásadnímu snížení ceny PCR testů, či aby byly za účelem turistiky vzájemně uznatelné testy antigenní, které jsou dostupnější a výrazně levnější,“ uvedl prezident asociace Roman Škrabánek. K finální dohodě podle něj musí dojít co nejdříve.
Konkurenční Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) nevidí šance na rychlou dohodu příliš růžově. Podle jejího místopředsedy Jana Papeže je zatím schválený jen rámec certifikátů a chybí celá řada detailů. „Zatím mají vše v rukách politici a státní úředníci, ale lidé z praxe do dialogu pozváni nebyli. Uvidíme, kam se celý záměr vyvine,“ dodal.
„Jednotná verze (certifikátu) by byla skvělá, ale bohužel se obávám, že je nereálná – vše skončí příjezdovými formuláři, které budou mít možnost zahrnout potvrzení o očkování, potvrzení o testu a podobně,“ předpověděl Papež. Dodal, že stejně zajímavá jako společný certifikát může být možnost bilaterárních vztahů mezi jednotlivými zeměmi.
Nechceme čekat
Najít shodu mezi evropskými institucemi a vládami sedmadvaceti zemí vyžaduje čas. Některé státy proto vyvinuly nebo plánují vyvinout vlastní formy certifikátů či různých povolení, která jim dovolí rychleji uvolňovat protiepidemická opatření.
Například v Německu už existují speciální osvědčení, která naočkovaným lidem umožňují zajít si neomezeně do kadeřnictví nebo do obchodů. V Dánsku pak mají držitelé tzv. koronapasů přístup do restaurací nebo na fotbalová utkání. Další země řeší vlastní certifikáty určené přímo pro cestování – patří mezi ně Rakousko nebo i Česká republika.
„Pokud bude v dohledné době zaveden evropský certifikát, pak vytváření vlastních certifikátů na národní úrovni nedává žádný smysl. Snahou všech členských zemí EU by právě mělo být vytvoření jednotného evropského certifikátu bez jakýchkoli národních odchylek,“ myslí si Roman Škrabánek.
Stejně to vidí i Tomáš Zdechovský. „Pokud začnou platit evropské pasy, pak nevidím smysl v těch národních. Bude v tom akorát chaos,“ poznamenal europoslanec. U plánované české varianty certifikátů, která by fungovala pro cestování na Slovensko nebo do Maďarska, se mu nelíbí to, že na rozdíl od evropské varianty by byla dostupná pouze pro očkované. Jak navíc plyne z vládních informací, pouze pro očkované v Česku.
„Ve vládě a na příslušných ministerstvech by se měli spíše soustředit na to, aby v případě rychlého schválení evropských pasů byly splněny všechny technické náležitosti a nenastaly komplikace, které by možnost vycestování pro české obyvatele oddálily,“ vyzval opoziční europoslanec.
Nesmí se zapomínat na to, že evropské certifikáty mají sloužit výhradně k bezpečnému překračování hranic, ale už ne například pro vstup do restaurací nebo divadel. Dají se tedy pochopit případy, kdy státy zavádí své vlastní systémy, které něco takového umožňují. V konečném důsledku se může stát, že v EU bude fungovat společný základ – jednotný certifikát se základními výhodami – na který se pak budou v konkrétních zemích „nabalovat“ další výhody.
Jak překonat nedůvěru
Mít k dispozici funkční celoevropský certifikát představuje pouze jednu stranu mince. Druhou je zajistit, že ho budou lidé chtít používat. A v tomto ohledu hraje velkou roli důvěra.
Podle Romana Škrabánka jsou obavy z digitálního certifikátu nebo jeho odmítání bezdůvodné. „Je to vítaná vstupenka k volnému cestování v rámci EU, později předpokládám i mimo EU, do doby, než pomine pandemie a vrátíme se do normálu,“ uvedl prezident.
Ne všichni to však musí vnímat stejně. Obavy mohou pramenit jak z toho, že zvýhodňováním očkovaných dojde k dělení lidí na více kategorií, tak z nejistoty, jestli se skutečně jedná o dočasné opatření.
Tomáš Zdechovský má zato, že přesvědčení povede pozitivní přístup a vysvětlování výhod – postupný návrat do normálního života.
„(Musíme) neustále zmiňovat, že covid pasy jsou dobrovolné a dočasné po dobu pandemie. Budou obsahovat omezené množství informací o jedinci a tyto údaje zůstanou u členských států. Zabezpečení těchto údajů by měla být nejvyšší priorita,“ upozornil Zdechovský. Na rozdíl od několika dalších oblastí je právě dostatečná ochrana dat něco, na čem se Evropský parlament a Rada shodnou už nyní.
Další překážkou v důvěře může být název. I když Komise neustále zdůrazňuje, že se jedná o „zelený digitální certifikát“, v médiích se kvůli potřebě rychlosti a údernosti zažil termín „covid pas“, „koronapas“ a dříve dokonce „očkovací pas“.
„Základní chybou byla terminologie. Takzvaný covid pas totiž není žádným pasem, není to žádná alternativa k cestovnímu dokladu, který máme. Je to pouze elektronické, popřípadě tištěné potvrzení o tom, že nejsem nebezpečný svému okolí,“ uzavřel Jan Papež.
Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.
