Tripartita

NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a dle prozatimního plánu a posledního návrhu také 20 mld. Kč ve formě půjček (ty však lze ještě případně navýšit). Materiál bude po schválení vládou předložen Evropské komisi k posouzení. Po schválení Evropskou komisí, následného přijetí prováděcího rozhodnutí Radou EU a dokončení posouzení vlivu plánu na životní prostředí, podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, bude plán předložen ke schválení vládě.

• zelené transformaci (nutný minimální podíl 37 % všech výdajů NPO);
• digitální transformaci (nutný minimální podíl 20 % všech výdajů NPO);
• inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začleňování, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;
• sociální a územní soudržnosti;
• zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize, a
• politikám pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

STANOVISKO SP ČR K NÁRODNÍMU PLÁNU OBNOVY

Mezi obecné požadavky SP ČR k NPO patří zejména požadavek na zastoupení sociálních partnerů v připravovaném řídícím výboru NPO či požadavek na včasné zapojení do přípravy nastavení programů a výzev z NPO, což je zásadní pro budoucí smysluplné nastavení a využití jednotlivých programů MPO. Dále je nutné konkrétní vyčíslení alokace pro průmysl a pro podnikatelskou sféru, která je dle našeho názoru výrazně podhodnocená a měla by být výrazně posílena. NPO musí sloužit zejména rozvoji hospodářství a posilování jeho odolnosti. Neměl by být náhradním zdrojem financování mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.

SP ČR konkrétně požaduje v rámci NPO mj. posílení zelené tranzice a umožnění podpory zelené tranzice u všech průmyslových sektorů. Dále je nutné posílit alokaci na digitalizaci podniků, která je stále nedostatečná, a zároveň odstranit v praxi velmi omezující a nesmyslnou podmínku příspěvku digitálních projektů k zelené tranzici, která musí být podporována samostatně v dostatečné míře. V pilíři digitalizace ja teké potřeba vyčlenit samostatnou část pro pokrytí mobilních bílých míst v malých obcích.

V pilíři zelené transformace je nad rámec výše uvedených požadavků potřeba navýšit podporu úspornému nakládání s vodou v podnicích a řešit tak problematiku sucha, dále posílit oběhové hospodářství a zajistit tak naplnění cílů nové legislativy odpadového hospodářství ČR a další reforem. V oblasti dopravy a čisté mobility je potřeba nejen umožnit podporu zemnímu plynu, ale také výrobě baterií či nákupu železničních kolekových vozidel.

V oblasti modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoje trhu práce je klíčovým požadavkem SP ČR řešení dalšího vzdělávání za spoluodpovědnosti sociálních partnerů a zajištění propojení všech vzájemně souvisejících nástrojů dalšího vzdělávání tak, aby byly aktuální a dokázaly reagovat na rychlé změny dovedností, generované zaváděním principů Průmyslu 4.0.

Celé stanovisko naleznete zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR vyzývají Poslaneckou sněmovnu, aby nalezla ke sporným bodům návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie kompromis, který umožní neprodleně projednat návrh zákona na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny.

Návrh zákona je klíčový pro nastavení podmínek pro dosažení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030. Umožní financovat podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla i v příštím roce. Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR upozorňují, že pokud nebude návrh zákona projednán na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny, hrozí, že nebude schválen do konce roku a nepodaří se tak do voleb dokončit legislativní proces. Neschválení zákona bude mít za následek ohrožení stávajících provozovaných zdrojů, plánovaných investic do ekologizace v oblasti teplárenství, plynárenství, elektroenergetiky i průmyslu, omezení možnosti přechodu z uhlí na nízkoemisní hospodářství a negativní dopady do státního rozpočtu, čerpání prostředků z evropských fondů a zejména na obyvatelstvo.

Pro schválení návrhu zákona v tomto roce je nezbytné urychleně najít kompromis ve sporném bodu hodnoty IRR pro obnovitelné zdroje energie.

Sestupný trend počtu firem využívající daňové odpočty na výzkum a vývoj nezastavily dosud ani legislativní změny iniciované Svazem, které ale platí až od dubna roku 2019, a tak je pro jejich hodnocení brzy. Naopak výše nepřímé podpory výzkumu a vývoje opět zaznamenala rekord.

Uplatněný odečet výdajů na realizaci projektů VaV z daně z příjmu soukromých firem dosáhl nového maxima ve výši 14,4 mld. Kč. Při 19% sazbě daně právnických osob tak firmy ušetřily 2,7 mld. Kč, jak vyplývá z nedávno zveřejněných dat Českého statistického úřadu za rok 2019. Nepřímá podpora tvoří jednu třetinu celkové veřejné podpory na VaV ve firmách. Tentokrát byly hlavním tahounem velké zahraniční firmy, které si tak snížily daň o 1,7 mld. Kč, což je o 226 mil. Kč více než v předešlém roce. Domácí malé a střední podniky zaznamenaly také navýšení uspořené částky, ač v mnohem menší míře. Ostatní kategorie zaznamenaly propad.

O oblíbenosti tohoto nepřímého nástroje státu v podpoře VaV vypovídají údaje o počtu firem, které uplatnily odečet. Zde nastal propad úplně u všech kategorií. Od roku 2015 poklesl tento údaj o 366 soukromých podniků na 940, což meziročně činí o 100 podniků méně.

„V roce 2019 se firmy seznamovaly s novými podmínkami. Bohužel následující rok 2020 bude zase ovlivněn pandemií covid. Změna trendu tak nemusí ukázat ani čísla v příštím roce. Na vládu tak apelujeme, aby daňovým odpočtům na VaV, ale také přímým dotačním nástrojům věnovala zvýšenou pozornost a podporu, jinak se to může negativně projevit v dlouhodobé konkurenceschopnosti firem,“ uvádí ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek. Právě konkurenceschopnost by měla být dle SP ČR hlavním aspektem v přístupu státu a jeho úřadů, pokud chce naplňovat Inovační strategii ČR 2030.

Z dat vyplývá, že podporu využívají nejčastěji střední domácí podniky. Velké podniky nejčastěji ušetří 1 až 10 mil. Kč, malé a střední podniky zase částku do 1 mil. Kč.

Z odvětvového hlediska vévodí zpracovatelský průmysl následovaný s odstupem firmami zabývajícími se informačními a komunikačními činnostmi. Ve zpracovatelském průmyslu odpočty nejčastěji využívají strojírenské firmy, a to v počtu 120 firem, následované výrobou kovových konstrukcí a výrobků (75), elektrotechnickým (63) a elektronickým průmyslem (54). Co se týče výše úspory, automobilový průmysl se 795 mil. Kč představuje jasného lídra. S 272 mil. Kč následuje strojírenský průmysl, který si po roce vyměnil pozici s elektrotechnickým průmyslem. Dramatický propad nastal ve výrobě ostatních dopravních prostředků, kde se snížila meziročně nepřímá podpora o 217 % na 68 mil. Kč.

Kromě Libereckého, Jihočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje ve všech ostatních došlo k poklesu počtu firem uplatňující odpočet. Co se týče výše úspor, výrazný nárůst zaznamenala Praha následovaná Středočeským krajem, kde snížená daň dosáhla 33 % resp. 28 % z celkové částky za ČR. Větší nárůst zaznamenal také Liberecký kraj, který tak předstihl ten Jihomoravský. Naopak dramatický pokles byl v Plzeňském kraji, mírnější byl v Moravskoslezském kraji.

Daňové pobídky a úlevy na VaV nabízí 22 zemí EU a nečiní tak jen 8 zemí OECD. Nejvyšší podíl nepřímé veřejné podpory VaV ve vztahu k HDP z vybraných zemí OECD byl dosažen ve Francii následované Velkou Británií a Rakouskem. Česká republika se nachází na úrovni Maďarska. Při přepočtu na eura ušetřily v roce 2018 soukromé podniky v ČR díky daňové podpoře VaV sedmkrát méně než v sousedním Rakousku.

• Všechna související data za rok 2019 naleznete zde.