Tripartita

Parlament ČR schválil ve středu 21. 4. 2021 novelu zákona č. 438/2020 Sb., podle kterého se poskytuje tzv. krizové ošetřovné. To bude nyní náležet za dny péče v kalendářním měsíci ve výši 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dosud to bylo 70 %) a doplatí se bez žádosti zpětně za období od 1. 3. 2021.

Aby bylo možné poskytovat ošetřovné v nové výši, je samozřejmě nezbytné, aby schválená novela byla publikována ve Sbírce zákonů ČR.

Česká správa sociálního zabezpečení vnímá situaci rodičů a důvody navýšení ošetřovného a je připravena učinit vše pro to, aby bylo zpracování doplatků realizováno v co nejkratším termínu. Za předpokladu, že bude novela publikována ve Sbírce zákonů ČR ještě tento týden, učiní Česká správa sociálního zabezpečení vše proto, aby zpracování doplatků bylo realizováno během příštího týdne, i když právní úprava stanoví pro zpracování doplatků delší termín, a to konec druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za které ošetřovné náleží (tedy ošetřovné za měsíc březen má být dopláceno v termínu do konce května 2021). Doplatky budou vyplaceny stejným způsobem, jakým bylo vyplaceno ošetřovné, které je dopláceno. Doplatky by rodiče měli tedy obdržet v průběhu prvních dvou květnových týdnů, a to v závislosti na zvoleném způsobu výplaty. Při bezhotovostní výplatě je převod prostředků rychlejší, při výplatě v hotovosti složenkou je termín odvislý od doručení složenky ze strany České pošty, s. p. konkrétnímu příjemci.

V souvislosti s nárůstem počtu zpracovávaných dávek je zátěž okresních správ sociálního zabezpečení značná, jak je patrné ze statistik, které uveřejňuje na svých stránkách pravidelně MPSV. Zpracování doplatků ošetřovného však aktuálně bude věnováno maximální úsilí a bude upřednostněno před jinými, méně prioritními, nedávkovými agendami, tedy nikoli na úkor zpracování běžných výplat dávek nemocenského pojištění.

Závěrem také pro úplnost upozorňujeme pojištěnce, že doplatky nenáleží v situaci, kdy díky stanovené minimální výši ošetřovného za kalendářní den (400 Kč, případně se krátí, pokud nejde o plný úvazek) již byla dávka poskytnuta tak, že sama o sobě dosahuje výše 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu či ji přesahuje.

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 15 852 kontrol, což je přibližně o 10 tisíc méně než v roce přechozím. Z tohoto počtu se 6 226 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 408 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 5 557 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 661 kontrol.

Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 605 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů. Dále oblastní inspektoráty práce vydaly 1 734 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, a účastnily se v 1 009 případech kolaudačních řízení staveb.

Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v roce 2020 byla významně ovlivněna pandemií covid-19, část zaměstnanců byla dočasně přeložena k jiným správním úřadům na výpomoc s administrací vládního programu Antivirus, k realizaci veřejnosprávních kontrol tohoto programu a k pomoci krajským hygienickým stanicím při trasování. Kontroly na pracovištích zaměstnavatelů byly s ohledem na omezující opatření spojená s nouzovým stavem vyhlášeným na území České republiky prováděny především v těch nejzávažnějších případech, například v případě nevyplacení mezd nebo náhrad mezd, rozvazování pracovněprávních vztahů bez výpovědní doby a odstupného, případně v situacích, kdy dochází k ohrožení života a zdraví zaměstnanců na pracovištích. Za situace, kdy bylo namístě maximálně omezit osobní kontakty fyzických osob, byly v případech, kdy to bylo prakticky realizovatelné, prováděny kontroly distančně, formou zasílání dokumentů. Zároveň se oblastní inspektoráty se snažily co nejméně zatěžovat svou kontrolní činností zaměstnavatele nejvíce zatížené dopady pandemie a nouzového stavu, především ve zdravotnictví a sociálních službách.
Ve srovnání s předchozími lety tak došlo jednak k celkovému snížení počtu provedených kontrol a poklesl i počet a výše uložených pokut.

Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 25 184 porušení, přičemž 14 219 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 5 376 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 4 323 porušení spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 1 266. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování zaměstnanců, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr, dodržování pracovní doby zaměstnanců a v oblasti agenturního zaměstnávání.

Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 3 110 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 556 občanů České republiky, 2 413 cizinců ze třetích zemí a 141 občanů jiných členských států EU.

V roce 2020 obdržely orgány inspekce práce celkem 5 833 podnětů ke kontrole, z nichž některé se paralelně vztahovaly k různým oblastem kontrolní působnosti Úřadu. Poměrně často šlo například o kombinaci oblasti pracovněprávních vztahů (dále PPV) společně s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích (dále BOZP), resp. s oblastí nelegálního zaměstnávání (dále NLZ).  Ve všech oblastech došlo k poklesu počtu podnětů: na úseku PPV bylo v loňském roce přijato 3 629 podnětů, na úseku BOZP celkem 698 podnětů, přičemž 58 směřovalo do oblasti vyhrazených technických zařízení. Na možný výkon nelegální práce upozorňovalo 1 337 podnětů a na jiná možná porušení v oblasti zaměstnanosti dalších 216 podnětů. Orgány inspekce práce rovněž obdržely 18 podnětů upozorňujících na nedodržování podmínek vymezených zákonem o dětské skupině. Procentuální rozložení podnětů podle jednotlivých oblastí působnosti Úřadu se oproti předchozímu roku výrazně nezměnilo, stále se kolem 62 % podnětů týká oblasti PPV, 26 % podnětů se týká zaměstnanosti a NLZ a zbylých 12 % se vztahuje k BOZP.

V roce 2020 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 101 pokut v souhrnné výši 274 961 500 Kč.

Vývoj počtu kontrol, uložených pokut a výše pokut v letech 2018 až 2020

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek takový, jaký by mohl být, kdyby tyto země pomoc zavedly hladce a bez technických překážek.

Ve své analýze to dnes uvedla mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service.

Naopak Česká republika a Slovinsko budou mít z pomoci relativně slabý prospěch, což je ale dáno jejich celkově příznivější výchozí situací.

„Financování, které Evropská unie poskytne vládám zemí střední a východní Evropy, zvýší růst hrubého domácího produktu (HDP), omezí dluhovou zátěž a zlepší dluhovou dostupnost. Potíže při zavádění tohoto programu ale v některých zemích zbrzdí jeho celkový přínos.“ píše se ve zprávě.

Střední a východní Evropa dostane pětinu Fondu obnovy

Objem financování se v rozpočtovém období 2021 až 2027 přitom výrazně zvýší ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím. Region střední a východní Evropy by měl dostat 46 procent objemu unijních peněz určených na politiku soudržnosti a rozvoj venkova.

Dostane i 22 procent všech grantů a půjček z fondu Recovery and Resilience Facility (RRF), který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií covidu-19, a rovněž 21 procent půjček z nouzového programu na podporu zaměstnanosti nazvaného SURE.

„Zvýšení financování od Evropské unie urychlí hospodářský růst ve střední a východní Evropě, pravděpodobně se tím zlepší i fiskální ukazatele. Potíže při konkrétním přidělování těchto prostředků ale mohou zpomalit či dokonce snížit přínos v zemích, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, které z toho financování jinak budou mít největší prospěch,“ upozornil hlavní analytik agentury Moody’s Heiko Peters.

Největší zisk s nejistým výsledkem

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko podle zprávy dosáhnou v rozpočtovém období 2021 až 2027 největšího zisku – u prvních dvou zemí to bude 1,0 procentního bodu, v případě Rumunska 0,8 procentního bodu. Ovšem jenom za předpokladu plného využití tradičního financování a grantů RRF. Naopak Slovinsko, Česká republika a Polsko zaznamenají nejnižší nárůst, a to 0,2 procentního bodu.

Unijní financování podpoří také investice regionálních a místních vlád, což se odrazí ve vyšším růstu ekonomiky. Kapitálové investice regionálních a místních vlád se v rozpočtovém období 2021 až 2027 zvýší zhruba na 139 miliard eur (3,6 bilionu Kč) ze 131 miliard eur v předchozím sedmiletém období.

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/finance-eu-na-pokrizovou-obnovu-jsou-sice-bezprecedentni-v-nekterych-zemich-vsak-nemusi-mit-velky-uzitek/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=lOW8fXkuWUkBXzQfj5Sm0dTZKKQCimgMwuguo5DZlg

Druhá vlna opatření proti šíření koronaviru  ve 4. čtvrtletí 2020 omezila provoz části nefinančních podniků, především v oblasti služeb a obchodu. To vedlo i k poklesu jejich hrubé přidané hodnoty. Spotřeba domácností byla podobně jako na jaře restrikcemi limitována a jejich úspory rekordně vzrostly.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla ve 4. čtvrtletí meziročně nižší o 8,7 mld. korun. Omezení dopadla jen na část sektoru, takže se neopakoval tak hluboký pokles jako ve 2. kvartálu. Za celý rok 2020 hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků klesla o 93,4 mld. korun. Její reálný propad loni činil 7,2 %, což bylo nejvíce od roku 2009. Silný pokles se dotknul také investiční aktivity. „Během celého roku se postupně prohluboval meziroční propad investičních výdajů a za celý rok investice nefinančních podniků klesly o více než 90 miliard korun. Míra investic tak dosáhla jen 27 %, což je nejméně za dobu existence Česka,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Příjmy domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily o 37,0 mld. korun. Na jejich nárůstu se značně podílely prostředky ze stabilizačních programů, které kompenzovaly slabší dynamiku  mezd a platů. Spotřeba domácností byla opět omezena uzavřením části provozoven obchodu i služeb, takže se jejich příjmy přelily do úspor. Za celý rok 2020 hrubé úspory domácností narostly o 217,1 mld. korun a podíl úspor na disponibilním příjmu vyskočil na více než 18 %.

Řešení krize kladlo velké nároky na výdaje vládního sektoru, které ve 4. čtvrtletí prudce vzrostly. Zvyšovaly se hlavně výdaje na sociální dávky, náhrady zaměstnancům ve zdravotnictví a silových složkách, a také dotace a kapitálové transfery související se stabilizací ekonomiky. Deficit hospodaření vládních institucí se ve 4. čtvrtletí prohloubil na 141,6 mld. korun.