Rozhovor se členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru Jarmilou Dubravskou
⃰V Evropském hospodářském a sociálním výboru, což je poradní orgán Evropské komise, zastupujete zájmy naší nejvýznamnější nevládní agrární organizace – Agrární komory ČR. V souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu se hovoří o organickém zemědělství a trvalé udržitelnosti. Co si máme pod tím představit?
Víte, pod pojmem organické zemědělství, se de facto skrývá ekologické zemědělství. Pokud jde o trvalou udržitelnost, nikde není v podstatě definováno, co to vlastně trvalá udržitelnost je. Ale tento pojem najdete všude, zejména v oficiálních materiálech Evropské unie. Nicméně, její obsah je jaksi neurčitý.
V případě pojmu ekologie, mohu říci, že nedávno vyšel článek o ekologickém hospodaření v Německu. Stačí z něho ocitovat pár faktů. Proč je pro německé zemědělce ekologické hospodaření zajímavé? V první řadě jde o finanční podporu. V Německu jsou poskytované ekologickým zemědělcům významné dotace z národních zdrojů. Potom jde zde i druhý důvod, a tím jsou ceny, za které se prodává ekologická produkce. Ceny ekologické produkce jsou výrazně vyšší, než jsou ceny běžných potravin. A třetím, stejně důležitým důvodem, jsou dotace z Bruselu. Tedy z rozpočtu Evropské unie.
Pravdou je, že mnoho politiků, ale i spotřebitelů, požaduje rozšíření ekologického zemědělství a zvýšení produkce eko nebo bio produktů. Také ekologická sdružení a organizace prosazují tento systém hospodaření, a to na úkor dosavadního, běžného systému hospodaření zemědělců. Ptám se, co se stane, jestli všichni zemědělci budou hospodařit ekologickým systémem hospodaření?
⃰Promiňte, jde to vůbec a přinese to očekávané kvalitní životní prostředí?
Odpovím vám asi takto. Zdánlivě to vypadá úplně přirozeně. Jenže, za posledních 20 let se snížil dramaticky počet produkčních farem, a to až na polovinu. A polovina z nich sice zůstala fungovat v zemědělství, ale jenom na „vedlejší úvazek“, protože příjem financí z hospodaření není dostatečný. Jednoduše, zemědělec nemůže z výdělku vyžít. V minulosti řádně hospodařil, produkoval a dnes? Dnes sice hospodaří, produkuje, ale na slušné živobytí to není.
Je třeba se ptát, co se tedy za 20 let stalo? Odpověď: Stalo se, že z fungujících produkčních zemědělských farem v Německu zůstala jen jedna čtvrtina farem. Současná zemědělská politika podporuje strukturální změny, končí produkční farmy a roste počet těch, které bez dotací nedokážou fungovat. Vidíme to právě u počtu ekologických farem. Za stejné období, tedy za 20 let, když se snížil počet produkčních farem, a to velmi významně, počet ekologických farem se ztrojnásobil. Ano, čtete správně, zvýšil se jejich počet třikrát!
Můžeme si položit další otázku: A co výměra zemědělské půdy ekologicky obhospodařované? Odpověď zní: Ta se také zvýšila, a to až čtyřikrát! V Německu je, podle autora tohoto článku, asi 13 % ekologických farem, které hospodaří na téměř 10 % zemědělské půdy.
⃰Je to málo nebo mnoho?
Podle některých asi málo, protože společnost, a ani politici, nejsou s tím stále spokojeni. Federální vláda SRN plánuje zvýšení počtu ekologických zemědělců a zvýšení výměry ekologických farem. Plán do roku 2030 je v Německu 20procentní podíl ekologických farem. Některé spolkové země, například Bavorsko, chce dosáhnut až 30procentní podíl ekologického zemědělství. Najdeme i takové představitele, a zástupce ekologických organizací, kteří požadují 100procentní podíl biopotravin, tedy všechno jenom z ekologického zemědělství.
Jenže, k tomu musím dodat, že nesmíme zapomínat, proč začal člověk obdělávat půdu, proč na ni začal kdysi hospodařit a proč začal chovat zvířata. Tedy dostáváme se k zásadní otázce: Co bylo, je a má být hlavním úkolem zemědělství? Každý produkční zemědělec, a těch je dosud většina, tedy zatím, vám odpoví, že je to zásobování obyvatelstva dostatkem kvalitních potravin za přijatelné ceny. Když se podíváme na to, jaká je výkonnost ekologických farem, zjistíme, že v Německu dosahují ekologické farmy jenom polovinu výnosů, než jsou výnosy u produkčních farem. Příkladem je výnos pšenice, který byl v minulosti v průměru 7,5 tun na hektar u produkčních zemědělců a jen 3,6 tun na hektar u ekologických zemědělců. Aby zemědělci v Německu dosáhli produkci 23 mil. tun pšenice, potřebují produkční zemědělci hospodařit na 3 milionech hektarů. Ti ekologičtí potřebují na stejnou produkci minimálně 6,4 miliónů hektarů, co je více než dvojnásobek výměry ve srovnání s produkčními zemědělci.
⃰Jak je to v České republice?
Výměra zemědělské půdy, která se obhospodařuje ekologicky, je 15 % a přitom produkce ekologického zemědělství činí pouze 1 %.
⃰Co je důvodem tak velikých rozdílů?
U ekologického zemědělství jde o úplnou absenci minerálních hnojiv a pesticidů, a zároveň i o nevyužívání pozitiv genového inženýrství. Mimochodem, pro názornost uvedu příklad z tohoto článku. Vědkyně Hana Treu z Thünenského Institutu v Braunschweigu tvrdí, že upřednostnění ekologických potravin v Německu bude vyžadovat navýšení asi o 40 % výměry zemědělské půdy ve srovnání s produkcí potravin z produkčního zemědělství při stejné spotřebě potravin.
Je to naprosto logické, že více lidí potřebuje více potravin. Přitom se nebere v potaz skutečnost, že udržitelná produkce potřebuje více půdy. Paní Eva-Marie Meemken a pan Matin Quaim z Univerzity v Göttingene potvrzují, že v různých studiích se ukázalo, že z důvodu nižších výnosů je výrazně vyšší potřeba zemědělské půdy v ekologickém systému hospodaření na zajištění stejného množství produkce ve srovnání s produkčním zemědělstvím. Tvrdí, že je nutné brát v potaz výrazný rozdíl ve výnosech a produkci ekologických zemědělců, protože se bude zvyšovat spotřeba potravin a lidé budou potřebovat více jídla. Je nutné také uvést fakt, že biopotraviny jsou dražší, a tedy pro spotřebitele, kteří mají nižší příjem, budou nedostupné.
Adrian Müller ze Švýcarského institutu pro ekologické zemědělství uvádí, že z celosvětového hlediska se ekologicky hospodaří na 1 procentu zemědělské půdy. Načež Christian Schader, který je spoluautorem studie tohoto institutu, odhaduje, že – v případě úplného přechodu na ekologické zemědělství do roku 2050 – budeme potřebovat další třetinu nové planety, a my nemáme k dispozici žádnou novou planetu a ani žádné nové hektary orné půdy.
A pro srovnání, podle predikce FAO bude světová populace růst, a do roku 2050 to bude nárůst o další 2 miliardy lidí. Ve stejném čase se sníží výměra orné půdy přibližně o 10 mil. hektarů a to zejména z důvodu eroze nebo zaplavení.
⃰Jak je to s ochranou životního prostředí a využitím půdy celosvětově?
Hlavním argumentem, proč hospodařit ekologicky, je samotná ekologie. Podle studií mají ekologické farmy větší biodiverzitu a méně znečišťují životní prostředí. Na začátku roku 2019 Thünenský institut publikoval velkou studii o pozitivním vlivu ekologického hospodaření na životní prostředí. Je to ovšem pravda jen tehdy, když jde o konkrétní plochu, v tomto případě šlo o výsledky týkající se Německa. A co na to uvádějí světové studie? Studie naopak zdůrazňují, že přínos biodiverzity a ochrana životního prostředí není dostatečnou kompenzací za vyšší požadavek na výměru zemědělské půdy. Tento fakt například uvádí ekonom Rainer Maurer z Pforzheimské univerzity.
Ale je zde ještě jiný problém. Protože se zvyšuje požadavek na výměru zemědělské půdy v rámci ekologie, dochází k tomu, že ekologické zemědělství je vyšším producentem emisí skleníkových plynů. Mimochodem, to si ekologové ani neuvědomují, nebo si to nechtějí přiznat. Přitom, bez zásadního omezení spotřeby potravin, budou emise růst výrazně. A důvod? Produkce se bude přesouvat do oblastí v zahraničí, kde je nižší úrodnost, nebo do oblastí, které se v minulosti nevyužívaly na produkci. Nepřímo to tedy bude vést k nárůstu emisí CO2, tvrdí vědec Stefan Wirsenius ze Švédska. Tím, že budeme produkovat stejné množství potravin na vyšší výměře zemědělské půdy, způsobíme tak odlesňování, a to kdekoliv na světě. Spolu se svými kolegy je kritický ke skutečnosti, že Evropa má jeden z cílů zvýšit produkci z ekologického zemědělství. Jestli bude tento cíl naplněn, produkce potravin z Evropy bude mít negativní vliv na klima.
⃰Jaké jsou tedy skutečné důvody této tendence k ekologickému zemědělství?
Říká se, že v EU existuje jednotný trh. Ptám se, skutečně rozhoduje trh? Odpovídám: Reálně ne! Eko boom mezi zemědělci je veden zejména z ekonomických důvodů. Prvním důvodem jsou národní dotace, druhým dotace z Evropské unie a třetím jsou vyšší ceny za biopotraviny. Ceny potravin pocházejících z ekologického zemědělství jsou v průměru o 50 až 100 procent vyšší. Avšak náklady na jednotku produkce jsou výrazně vyšší ve srovnání s náklady u produkčních zemědělců. Štědré dotace z rozpočtu EU jsou pro příjem ekologických zemědělců rozhodující. Bez těchto peněz by totiž nevypadalo ekologické zemědělství tak zajímavě pro zemědělce, a ani pro spotřebitele. Ve srovnání s produkčními zemědělci jsou na tom ti ekologičtí ekonomicky výrazně lépe. Produkční zemědělci získají z dotací a přímých plateb do 50 % z celkového příjmu, ti ekologičtí získají až 70 % příjmu právě dotací a přímých plateb. Bez této masivní podpory by ekonomika ekologických zemědělců byla zásadně odlišná!
⃰A jak je to se mzdou?
Příjem pracovníka na ekologické farmě je v posledních letech o cca 20 % vyšší, než je to u pracovníka na produkční farmě, uvedl Rolf Meyer z Institutu pro hodnocení technologií. Ekologická organizace (BŐLW) potvrzuje vyšší příjem ekologických zemědělců s nižšími náklady na hnojiva, ochranu rostlin a nákup zvířat, i vzhledem k příplatkům agro-enviromentálního přínosu. Právě vysoký nárůst ekologických zemědělců je způsoben vysokým příjmem. I když jsou požadavky vysoké, většina příjmu těchto farem pochází právě z dotací!
Frustrace z ekonomického rámce u produkčních zemědělců je vysoká a týká se všech komodit, uvádí zemědělec Dietmar Groβ z Hessenu, což je právě důsledkem boomu přechodu na ekologické zemědělství. Dále uvádí, že každý, kdo si myslí, že je možná tržně neutrální expanze ekologické produkce, je více než naivní. O tom je přesvědčen tento farmář.
Shrnuto a podtrženo, ekologické zemědělství v konečném důsledku produkuje dražší potraviny, a to i přes výrazně vyšší dotace a podpory. Celosvětově zvýší uhlíkovou stopu a způsobí nedostatečnou produkci potravin. Už dnes dovážíme velkou část biopotravin do EU z třetích zemí. Ptám se: Je toto správná cesta nebo slepá ulička? Na to by si měl každý váš čtenář odpovědět sám.
