Tripartita

Technologie Průmyslu 4.0 jako robotizace, automatizace a umělá inteligence jsou klíčové pro další úspěšný růst firem v Česku. Podniky, které do těchto technologií už investovaly, získaly náskok před konkurencí jak v produktivitě práce, tak přidané hodnotě. Zaměstnancům díky tomu mohou vyplácet vyšší mzdy. Ukazuje to unikátní analýza dat z více než tisíce firem, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovat od výzkumného institutu CERGE-EI.

Zavádění technologií Průmyslu 4.0 dává firmám výrazný náskok před podniky, které ve své digitální transformaci zaostávají. Investice do robotizace, automatizace a umělé inteligence vedou k rychlejšímu růstu produktivity práce a přidané hodnoty. Významný dopad má zavádění technologií Průmyslu 4.0 na zaměstnance. Ve firmách, které investují do robotizace, automatizace a umělé inteligence, mají lidé vyšší mzdy a nemusí odpracovat tolik přesčasových hodin, jako v podnicích, které tyto technologie nenasazují. Firmy, které používají roboty, automatizační technologie a umělou inteligenci, dokonce vykazují vyšší zaměstnanost než podobné podniky, které nejdou cestou digitální transformace.

Tyto výsledky ukázala studie, kterou si nechal Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovat od výzkumného institutu CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR. „Studie jednoznačně potvrzuje mé zkušenosti z praxe. Firmy, které ve svých provozech technologie konceptu 4.0 již zavedly, získaly konkurenční výhodu oproti ostatním podnikům. Dosahují vyšší produktivity práce i vyšší přidané hodnoty,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Současně studie dokládá, že zavádění digitálních technologií nevede k poklesu zaměstnanosti. Některé podniky zavádí prvky Průmyslu 4.0 a zároveň hledají nové zaměstnance,“ doplňuje Palíšek.

PRŮMYSL 4.0 ZVYŠUJE PRODUKTIVITU A PŘIDANOU HODNOTU. NŮŽKY SE ROZEVÍRAJÍ

Z výsledků analýzy vyplývá, že se v Česku začíná objevovat polarizace mezi podniky, které do robotizace, automatizace a umělé inteligence investují, a těmi, které tyto investice neprovádějí. Dlouhodobě může tento efekt způsobit, že se v ekonomice vytvoří skupina úspěšných digitalizovaných firem a skupina podniků, které budou i ve svých hospodářských výsledcích zaostávat.

„U firem, které zavedly automatizační technologie, robotické technologie i umělou inteligenci, pozorujeme soustavný nárůst produktivity práce v porovnání s firmami, které nezavedly ani jednu z těchto inovací.. V roce 2018 pracovníci v těchto podnicích vyprodukovali v průměru přibližně o 142 korun na hodinu vyšší hodnotu než pracovníci firem, které nezavedly ani jednu z těchto intervencí,“ vysvětluje Štěpán Jurajda z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Nůžky se rozevírají. U přidané hodnoty je vidět stejný trend jako u produktivity práce, a to systematický růst polarizace mezi podniky s technologiemi Průmyslu 4.0 a ostatními firmami. Ačkoli na začátku sledovaného období mezi lety 2011 až 2014 se obě skupiny firem příliš nelišily ve vývoji přidané hodnoty, v roce 2017 průměrný rozdíl mezi nimi narostl na přibližně 175 milionů korun a tato mezera se v roce 2018 rozšířila až na 243 miliony korun.

PRŮMYSL 4.0 NEPŘIPRAVUJE LIDI O PRÁCI, NAOPAK VEDE K VYŠŠÍM MZDÁM

Zavádění technologií Průmyslu 4.0 nevede k propouštění zaměstnanců. Ze studie lze naopak vyvodit, že firmy s digitálními technologiemi jsou úspěšnější, a proto potřebují více zaměstnanců. Tyto firmy zaměstnaly v průměru v letech 2017 a 2018 přibližně o 130 zaměstnanců více na jeden podnik než jinak srovnatelné firmy, které neinvestovaly do robotizace, automatizace nebo umělé inteligence. Česko tak kopíruje situaci v Německu.

Zaměstnanci ve firmách, které se pustily do robotizace, automatizace nebo používají umělou inteligenci, vydělávají více než v podnicích, kde tyto technologie používají v menším měřítku. „Vidíme nárůst v rozdílu mezi hrubou měsíční mzdou ve firmách s digitálními technologiemi a ve firmách s tradičními výrobními postupy. Zaměstnanci v podnicích, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci dostanou přibližně o 2000 až 3000 Kč měsíčně více,“ uvádí Štěpán Jurajda, z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Analýza také naznačuje, že podniky s digitálními technologiemi jsou schopny si lépe udržet zaměstnance. U přesčasů je vidět výrazný pokles přesčasových hodin ve firmách s roboty, automatizací či umělou inteligencí.

MÍRA ZAVÁDĚNÍ TECHNOLOGIÍ PRŮMYSLU 4.0 JE NEJNIŽŠÍ U UMĚLÉ INTELIGENCE

V Česku v posledním desetiletí investovalo do robotických technologických inovací 8 procent firem, které celkem zaměstnávají 22 procent ze všech zaměstnanců mzdové sféry. Technologie umělé inteligence (AI) zavedla 4 procenta firem s 15 procenty zaměstnanců. Automatizační technologie nasazovalo 16 procent subjektů se 40 procenty všech zaměstnanců mzdové sféry.

Výsledky šetření ukazují, že ve zpracovatelském průmyslu je rozsah zaváděných technologií podobný, i když stále o něco nižší než ve vyspělých zemích EU. Robotické technologie se v ČR ve větší míře vyskytují ve výrobě potravin, plastů, dopravních prostředků či ve výrobě a rozvodu energií. Technologie umělé inteligence (AI) výrazněji zavádí společnosti z oblasti výroby kovů, elektrických zařízení, dopravních prostředků. Využívají ji ale i firmy z informačních a komunikačních činností, peněžnictví a pojišťovnictví.

Zatímco mezi malými podniky zavedlo robotické technologie méně než 8 procent firem, mezi velkými podniky to byla třetina. Podobně se jeví i zavedení automatizačních technologií, které zavedla téměř každá druhá velká firma ve zkoumaném vzorku, zatímco u malých firem to byla méně než každá pátá. Nejvzácnější jev je zavedení umělé inteligence, které se objevuje u necelé pětiny velkých podniků a jen u 3 procent malých a středních podniků.

„Umělá inteligence má velký potenciál pro další posilování konkurenceschopnosti českých firem. Využívá ji však jen zlomek našich firem. Stejně jako letošní průzkum Svazu průmyslu o zavádění technologií Průmyslu 4.0 potvrzuje i tato studie, že podpořit v digitální transformaci potřebují především malé firmy, které v digitalizaci zaostávají,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY STUDIE

Na online dotazník odpovědělo ve druhém čtvrtletí roku 2020 1094 respondentů. Rozložení respondentů odpovídá struktuře české ekonomiky. Autoři následně provedli porovnání několika klíčových charakteristik firem v závislosti na míře automatizace jejich produkčního procesu, zejména produktivity práce, přidané hodnoty, počtu zaměstnanců, hrubé mzdy, pracovní doby a vzdělanostních nároků na zaměstnance. Ze zkoumaného vzorku byly vyčleněny podniky, které alespoň částečně inovovaly své produkční procesy a přistoupily tak k Průmyslu 4.0, a podniky které používají klasické metody a technologie produkce.

Před porovnáním obou skupin autoři odstranili ze zjištěných dat vlivy, které zasahují celou ekonomiku – například cykly konjunktury a krize, případně inflaci a podobně. Z dat byly odstraněny také vlivy stabilních faktorů, které se týkají jednotlivých firem, například organizační struktura či vlastnictví. Odstraněním účinků jak celonárodních, tak i stabilních firemních faktorů autoři získali odhad účinku zavádění inovativních technologických řešení, aniž by byl tento odhad ovlivněn externími vlivy.

Koronavirová krize může urychlit digitální transformaci českých firem. Podniky, které už do digitálních technologií a prvků Průmyslu 4.0 investovaly, si ověřily, že jim tyto investice pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize. Firmy chtějí více investovat do těchto technologií. Získají tak náskok před konkurencí a budou odolnější vůči případným dalším krizím. To jsou hlavní závěry průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR o využívání Průmyslu 4.0 mezi 99 průmyslovými firmami.

Firmy v Česku si díky koronavirové krizi začaly více uvědomovat přínosy digitální transformace a investic do technologií Průmyslu 4.0. Odhalil to letošní průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Sledoval, jak firmy využívají technologie Průmyslu 4.0, digitalizují a modernizují své provozy a celkové fungování.

• Předchozí investice do Průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize 59 % podniků. Nejvíce tento efekt digitalizace oceňují velké firmy.
• Téměř dvě třetiny firem v průzkumu Svazu průmyslu uvedlo, že kvůli zkušenostem z koronavirové krize budou více investovat do technologií Průmyslu 4.0.
• Čtvrtina respondentů investuje do své digitální transformace také proto, aby byla více odolná vůči budoucím krizím.

„Je dobré, že si firmy uvědomují přínos konceptu Průmysl 4.0 i z pohledu zvýšené odolnosti vůči krizím a recesím. V konkrétních firmách urychlila koronavirová krize investice například v oblasti využívání rozšířené reality. Díky ní podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel letět na druhou stranu zeměkoule a servis prováděl fyzicky. Podobný efekt vidíme i v oblasti simulací a modelování nejen technologických zařízení, ale i procesů. Díky snaze řešit důsledky koronavirové krize se také v některých firmách zlepšila online komunikace mezi technologickými zařízeními a lidmi,“ uvádí příklady z praxe Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

FIRMY CHTĚJÍ INVESTOVAT DO PRŮMYSLU 4.0

Ve srovnání s loňským průzkumem se letos významně rozšířil okruh firem, které na investice do technologií Průmyslu 4.0 vyčleňují od 5 do 20 procent svých investičních rozpočtů. Zatímco loni jich bylo 27 procent, letos tuto výši investic uvedlo 42 procent účastníků průzkumu. Meziročně menší počet firem uvedl, že do Průmyslu 4.0 vůbec neinvestují. V příštích pěti letech chce 49 procent respondentů zvyšovat objem investic do technologií Průmyslu 4.0. Polovina chce zachovat své investice na stávající úrovni.

PRŮMYSLEM 4.0 K VYŠŠÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

Stejně jako loni platí, že za hlavní strategický přínos digitální transformace považují účastníci průzkumu získání náskoku před konkurencí nebo zachování současné pozice na trhu.

„Průzkum jednoznačně potvrzuje, že implementace Průmyslu 4.0 u většiny firem naplnila jejich očekávání. Dlouhodobě se ukazuje, že malé firmy potřebují pochopit praktický přínos digitálních technologií a podpořit v jejich zavádění. Více než polovina z nich se vůbec svojí digitální transformací nezabývá. Přes 40 procent z nich ji sice vnímá jakou nezbytnou, ale nevidí v ní žádný přínos,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Siemens Česká republika.

Pokud investice českých firem do digitalizace nebudou dostatečné, hrozí, že je vytlačí progresivnější konkurence. „Zavádění digitálních řešení pomáhá firmám kompenzovat postupně slábnoucí výhodu v podobě relativně nižší ceny práce. Firmy, které se zaměřily na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, mohou díky digitálním technologiím zrychlit proces vývoje a efektivněji zavádět nové a inovované produkty do výroby,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Siemens Česká republika.

PRŮMYSL 4.0 SE TÝKÁ VŠECH ČINNOSTÍ VE FIRMÁCH

Stejně jako loni firmy nejčastěji investují do prvků Průmyslu 4.0 kvůli zvyšování produktivity na zaměstnance (60 procent respondentů). Ve srovnání s loňským průzkumem naopak ubylo podniků, které motivoval k investicím do digitalizace nedostatek pracovníků. Letos tento důvod uvedlo 31 procent účastníků, oproti loňským 38 procentům. Mírně klesl podíl firem, které investují do prvků Průmyslu 4.0, aby zrychlily vývoj a uvedly nové výrobky na trh (21 procent respondentů) a kvůli poskytování nových služeb ke stávajícím výrobkům (27 procent respondentů).

„Potvrzuje se, že digitalizace je cesta ke zvyšování přidané hodnoty a odolnosti vůči vnějším negativním vlivům na firmu. Promítá se napříč celými firmami, ať už jde o výrobu, vztahy se zákazníky a odběrateli, řízení kvality či o bezpečnost, a to nejen tu kybernetickou, ale i procesní. Většina z firem, které se už nasazováním Průmyslu 4.0 zabývají, si uvědomuje, že pro další růst je digitalizace nezbytná,“ komentuje výsledky průzkumu Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ANALÝZA VELKÝCH DAT

Jedním z klíčových prvků Průmyslu 4.0 je sběr a analýza dat z výrobních strojů a procesů, logistiky či fungování produktů u zákazníků. Firmy analýzu velkých dat používají především k optimalizaci zdrojů, ať už jde o lidské, materiálové nebo energetické (45 procent respondentů). Druhým nejčastějším cílem analýzy velkých dat je zvyšování kvality produkce (41 procent respondentů). Zhruba čtvrtina firem používá analýzu velkých dat pro optimalizaci logistiky, údržby nebo pro vývoj a inovace.

Analýzu velkých dat v nejčastějších oblastech použití využívají nejvíce velké firmy. U středních firem je na prvním místě zlepšování kvality produkce. Malé firmy se soustředí při analýze velkých dat hlavně na optimalizaci využití zdrojů. „Je pozitivní, že si firmy uvědomují důležitost analýzy velkých dat nejen pro optimalizaci zdrojů, ale i pro zlepšování kvality, optimalizaci údržby, ale také pro inovační procesy ve firmě. Průmysl 4.0 zrychluje inovace. Vzniká více nových produktů i služeb s atributy Průmyslu 4.0. Třetina firem takové produkty a služby už prodává, další třetina vyvíjí. To je obrovský přínos pro celou ekonomiku,“ dodává Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum o implementaci technologií Průmyslu 4.0 provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi 99 firmami v třetím kvartále roku 2020. Ze všech respondentů bylo 50 procent velkých firem s více než 250 zaměstnanci, 32 procent středních firem s 50 až 250 zaměstnanci a 18 procent malých firem s méně než 50 zaměstnanci. V průzkumu odpovídaly firmy ze strojírenství, automobilového průmyslu, chemického průmyslu, služeb, energetiky, dopravy či elektrotechnického průmyslu.