Aktuality – 210. stránka

Zavřené obchody se dostávají do kritického stavu

UZO a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) jako sociální partneři společně volají po otevření prodejen s nepotravinářským zbožím.Posouvání termínu přímo ohrožuje pracovní místa v nich, přičemž obchod nikdy nebyl významným ohniskem šíření koronaviru. Navíc o co déle bude tento stav trvat, o to větší kumulace zákazníků v prodejnách v předvánočním období hrozí.

___________________________

Otevření prodejen až v průběhu prosince může způsobit značnou kumulaci nakupujících
Je zapotřebí nastavit jasná pravidla pro případné rozvolňování protikoronavirových opatření
Obchodníci vynaložili na zajištění bezpečnosti v prodejnách v souvislosti s koronavirovou nákazou téměř 5 miliard Kč

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb (UZO) jako sociální partneři společně volají po otevření prodejen s nepotravinářským zbožím. Posouvání termínu přímo ohrožuje pracovní místa v nich, přičemž obchod nikdy nebyl významným ohniskem šíření koronaviru. Navíc o co déle bude tento stav trvat, o to větší kumulace zákazníků v prodejnách v předvánočním období hrozí.

„Potřeba otevření prodejen s nepotravinářským zbožím se stává kritickou. Už v minulosti obchod prokázal, že je schopen vytvořit podmínky, které minimalizují riziko šíření koronaviru. Můžeme diskutovat o nastavení limitu počtu zákazníků na prodejní ploše, o dezinfikování prostředí nebo o délce otevírací doby,“ uvedla Renáta Burianová, prezidentka UZO, a dodala: „Mnozí zaměstnanci v obchodech, jejich skladech a logistických centrech rovněž nepříznivě pociťují omezení v městské hromadné dopravě. Mají problémy dostat se včas do práce či naopak z práce, a to v závislosti na směnách, které mohou začínat brzy ráno nebo se naopak protáhnout do pozdních večerních hodin.“

Podle Tomáše Prouzy, prezidenta SOCR ČR, je zapotřebí maximalizovat dobu prodeje, která zajistí rozložení návštěvnosti obchodů v čase a sníží tak počet zákazníků v prodejnách. „Vládní opatření týkající se zákazu nedělního prodeje a omezení otevírací doby považuji od začátku za kontraproduktivní. Ukazuje se, že lidé se předzásobují v sobotu, čímž se v prodejnách vytváří o třetinu větší koncentrace lidí. Obdobná situace pak vzniká i v pondělí, kdy si kupující doplňují zásoby. Zbytečně se tak zvyšuje riziko jak pro zákazníky, tak pro zaměstnance obchodů. Čím déle bude vláda otevírací dobu omezovat a čím déle budou uzavřeny obchody s nepotravinářským zbožím, tím větší hrozí následný shluk nakupujících,“ sdělil T. Prouza.

Obchodníci od začátku roku vynaložili na minimalizaci nebezpečí koronavirové nákazy již přes 4,8 miliardy korun. Jde například o pořízení jednorázových rukavic, roušek nebo dezinfekce i navýšení počtu zaměstnanců kvůli rychlejší obsluze na pokladnách či častější dezinfekci prodejen. Obchody zaměstnancům poskytují vitamíny a další doplňky stravy, aby posílily jejich imunitu. Ministerstvo zdravotnictví přitom opakovaně potvrdilo, že obchody lze považovat za bezpečné s ohledem na riziko koronavirové nákazy.

„Sektor maloobchodu není zdaleka místem, kde by docházelo k častější nákaze. I přesto musí být mnoho obchodů uzavřeno, a to v předvánočním období, které je pro obchodníky tím nejdůležitějším v roce. S napětím proto čekáme na tolikrát ohlášený, ale zatím stále nepotvrzený scénář uvolňování opatření v dalších týdnech. Bez něj ohrožujeme existenci celých ekonomických sektorů, a navíc nesnižujeme napětí a nervozitu spotřebitelů. Lidé kvůli tomu odkládají nákupy, spoří a tím dále prodlužují trvání ekonomické recese,“ shrnul T. Prouza.

Renáta Buriánová, prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR

Více peněz pro hasiče

Členové vlády včera během videokonferenčního jednání odsouhlasili navýšení finančního objemu prostředků na služební příjmy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky pro rok 2020 o 54 491 900 korun.

Jedná se o peníze na proplacení pohotovostí a přesčasů, které profesionální hasiči odpracovali jako klíčová součást Integrovaného záchranného systému v boji s nemocí covid-19 na základě požadavků Ústředního krizového štábu, vlády, krajů a obcí. Hasiči mimo jiné zajišťovali distribuci ochranných prostředků či vypomáhali v zařízeních sociální péče zasažených koronavirem.

ŽIVĚ: Konference Přínosy Průmyslu 4.0 nejen v době krize

Online konference Svazu průmyslu a dopravy ČR představí výsledky druhého průzkumu Svazu průmyslu k zavádění Průmyslu 4.0 a závěry unikátní studie o dopadech Průmyslu 4.0 na firmy, kterou pro Svaz průmyslu provedl na tisícovce firem v Česku výzkumný institut CERGE-EI. O zkušenosti s inovativními projekty se podělí zástupci TOP 5 firem, které vybrala odborná porota v rámci Ceny za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu (Blumenbecker Prag, ELA Blochchain services, Koyo Bearings, BD Sensors, Adler Czech).

Konferenci moderuje Jiří Holoubek, člen představenstva SP ČR a prezident Elektrotechnické asociace ČR. Začínáme v 10:00.

kategorie Aktuálně

Návod pro identifikaci hospodářských činností VO je schválený

Vláda začátkem listopadu schválila metodické doporučení „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích“.

Podařilo se zpracovat a zajistit, aby vláda schválila materiál odstraňující výkladové nejasnosti unijních pravidel pro veřejnou podporu a nejistotu, která nelogicky omezovala spolupráci soukromé sféry a výzkumných organizací a bránila úspěšným výsledkům. Byl tak naplněn další z hlavních požadavků programového prohlášení Svazu, který Svaz spolu s Asociací výzkumných organizací a Akademií věd ČR inicioval.

Dosud v České republice chyběla metodika identifikace nehospodářských a hospodářských činností výzkumných organizací, tj. způsob jak kterou činnost ve výzkumu a vývoji poznat a před vykazováním správně zařadit. Důsledkem je situace, kdy různé orgány státní správy včetně kontrolních postupují ve stejných případech odlišným způsobem (a pokud výzkumná organizace vyhoví jednomu, poruší výklad pravidel druhého orgánu), kdy kapacity a prostředky státní správy, výzkumných organizací i podniků jsou věnovány administrativním a právním činnostem místo výzkumu a vývoji a kdy nejasné podmínky omezují potřebnou a stále nedostatečnou spolupráci výzkumných organizací s podniky. Stávající situace přitom výrazně více postihuje malé a střední výzkumné organizace a podniky s nimi spolupracující, které si nemohou vzhledem ke své velikosti dovolit samostatná právní oddělení zabývající se problematikou veřejné podpory nebo drahé advokátní služby, ani mnohaleté soudní spory o to, zda prováděná činnost je či není v souladu s pravidly veřejné podpory.

Identifikace činností a jejich rozsah jsou určující pro to, zda jejich financování z veřejných prostředků zakládá veřejnou podporu či nikoliv. Dokument návodně uvádí, jak kterou činnost poznat a správně zařadit mezi hospodářské a nehospodářské činnosti (rovněž též ekonomické/neekonomické činnosti) výzkumných organizací (nebo také „ organizací pro výzkum a šíření znalostí“) a výzkumných infrastruktur i jejich částí. V některých případech je nutno identifikovat činnosti nikoliv v rámci výzkumné organizace jako celku, ale v rámci její části („relevant entity“), tj. takové části, která je schopna provádět danou činnost samostatně (např. případy, kdy je identifikace prováděna pro účely projektů nebo výzkumných infrastruktur).

V návaznosti na další vývoj evropské legislativy a metodických dokumentů Evropské komise bude zveřejněný materiál aktualizován.

kategorie Z hospodářské politiky

Vystoupení předsedy vlády Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně k žádosti o opětovné prodloužení nouzového stavu

Premiér Andrej Babiš vystoupil ve čtvrtek 19. listopadu 2020 v Poslanecké sněmovně s žádostí o prodloužení vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli nutnosti nadále dodržovat nařízená preventivní opatření proti šíření nemoci covid-19.

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,

předstupuji dnes před vás jménem vlády s žádostí o prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila usnesením č. 957 ze dne 30. září 2020 nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky. Tento nouzový stav byl potom prodloužen dne 30. října rozhodnutím Poslanecké sněmovny do 20. listopadu.

Dnes vláda předstupuje znovu před Poslaneckou sněmovnu s novou žádostí o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů tj. do 20. prosince.

Vláda žádá o prodloužení nouzového stavu především proto, že chce dosáhnout rozhodujícího obratu v boji s koronavirou epidemií. Je nesporné, že jsme od 30. října, kdy jsme žádali o první prodloužení nouzového stavu, již dosáhli určitého úspěchu. Poslední data o tempu růstu nových případů nákazy koronavirem svědčí o zlepšení situace. Je evidentní, že klesají denní počty nakažených oproti počtům nakažených z doby před měsícem.

Jsme přesvědčeni, že to je výsledek opatření, která vláda přijala jak na samotném začátku – tedy na počátku října, tak dalšího zpřísnění opatření, která byla přijímána kontinuálně v dalších týdnech.

Vláda v uplynulých dnech také přijala konkrétní plán, jak postupovat při rozvolňování opatření – systém nazývaný PES. O tom zde ještě promluví ministr zdravotnictví, který popíše aktuální situaci.

Já se chci věnovat především apelu na nás, na občany České republiky. Chápu, že současná omezení nejsou nikomu příjemná, že všichni již vyhlížejí dobu, kdy se budou moci věnovat svým aktivitám jako obvykle. Taková situace ještě nenastala a v nejbližších měsících pravděpodobně ani nenastane.

Ten virus tu s námi bude ještě hodně dlouho, a pokud nebudeme ochotni respektovat jeho existenci a nebezpečí, znovu může nastat situace, kdy budeme znovu čelit rozvoji nákazy v rozměrech, které by mohlo extrémně zatížit náš celý zdravotní systém.

Právě zdravotnictví, které zejména teď na podzim pracuje na hranici svých možností, potřebuje oddech. Pro všechny zdravotníky je současná situace mimořádně stresující, vysilující. Denně zápasí o lidské životy – a bohužel ne vždy se jejich úsilí setká s úspěchem. Potřebujeme ve zdravotnictví uvolnit kapacity i na ostatní naléhavou zdravotní péči – to je také velmi důležité.

Dnes ve všech okolních zemích počty nakažených znovu rostou tempem srovnatelným s tím, co jsme zažili u nás.

Sousední Rakousko přijalo v těchto dnech mimořádně tvrdá opatření – zákaz vycházení po celý den – kromě cest do práce, na nákup či k lékaři, uzavření obchodů, restaurací, služeb atd. Rakouský ministr zdravotnictví při vyhlášení těchto opatření dokonce uvedl, že se inspirovali českou zkušeností, kdy tvrdý lockdown přinesl výsledky.

S odstupem času můžeme říci, že jsme tehdy vykročili správným směrem a teď máme první výsledky. Povedlo se nám ve spolupráci s občany překonat největším nápor viru a zastavit jeho růst. Možná jsme tuto první bitvu vyhráli, ale do konečného vítězství nad virem je ještě strašně daleko.

Vláda schválila plán, jak budeme postupovat při uvolňování. V průběhu příštích třiceti dnů, na které chceme prodloužit nouzový stav, uděláme některá uvolnění – tak, jak to odpovídá schválenému systému PES. Budeme však postupovat zodpovědně a přitom musíme být připraveni reagovat na případnou změnu situace.

Rád bych znovu zdůraznil, abychom nepodléhali falešné představě, že už je vše za námi. Mysleme na to, že jsou před námi předvánoční nákupy, vánoce a že chceme tyto svátky oslavit v rodinném kruhu. Proto očekávám, že budeme i nadále dodržovat všechna opatření a že nebudeme organizovat žádné vánoční večírky a jiné akce.

Apeluji proto při této příležitosti na občanskou zodpovědnost, na ohleduplnost a solidaritu Začněme prosím více spolupracovat, protože bez spolupráce se všemi občany nic z toho, co navrhujeme a co všichni potřebujeme, nebude dobře fungovat. Naše osobní zodpovědnost za ostatní spoluobčany je obrovská.

S ohledem na výše uvedené vláda žádá podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu do 20. prosince 2020.

Děkuji za pozornost a vaše pochopení.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR

Premiér: Děkuji všem, kteří nám pomáhají bojovat za překonání pandemie, zdravotníkům, vojákům, hasičům i policistům a všem, kdo dodržují opatření

: Pamětní deska na Národní třídě, která připomíná události 17. listopadu 1989.

Vážení spoluobčané, dámy a pánové,

je 17. listopad a já mám pro vás dnes jen jeden krátký vzkaz vám všem, kdo jste teď doma, kdo byste rádi vyšli do ulic, tak jako každý rok na výročí Sametové revoluce, kdo chcete dnešní den oslavit. Vám všem, pro které je, stejně jako pro mě, tenhle den významný a pro některé je to nejvýznamnější den v roce – Den boje za svobodu a demokracii, 17. listopad.

Možná si vzpomenete, že jsem měl vloni v Národním muzeu dlouhý projev k 30. výročí Sametové revoluce a ke svobodě. Řekl jsem tam všechno, co jsem cítil a nechci se opakovat.

Dnes bych Vám chtěl říct jen, že mě strašně mrzí, že jsme teď kvůli viru kus téhle svobody dočasně ztratili, žijeme v obrovských omezeních. Já, stejně jako vy. Vím, že spousta našich spoluobčanů je osamělých, propadají smutku, mají pocit, že ztratili jistotu v životě. Nikdo z nás nemůže nic jiného, než chodit do práce a z práce domů nebo do přírody. Všechny možnosti, jak se potkat s ostatními, jsou silně omezené. Můžeme si volat, ale blízkost druhého člověka nic nenahradí. Klade to na nás obrovské nároky a jsme v tom všichni společně.

Chci jen připomenout, že navzdory omezením, která jsou jen dočasná, máme svobodu a máme demokracii. Žijeme ve skvělé zemi, ve které známe vítěze voleb pár hodin po jejich skončení. V zemi, kde platí Ústava a kde máme silné nezávislé instituce. V zemi, která je ekonomicky natolik silná, že máme i teď skvělé ratingy.

Chci připomenout, že hlavní očekávání listopadu 1989 se naplnila – svobodné volby, svoboda cestování a podnikání, svoboda slova. Očekávání jsme naopak za těch 31 let naplnili tak, jak bychom si tehdy neuměli ani představit.

Jsme bezpečná země. Máme skvělou a silnou armádu. Sami rozhodujeme, kdo u nás může žít a pracovat. Máme nejnižší nezaměstnanost a nejnižší zadlužení ze států naší velikosti v EU. V listopadu 1989 nikoho ani nenapadlo, že budeme jednou součástí NATO, že bychom mohli být součástí Evropské unie. A vidíte. Jsme.

Ale právě teď se nalézáme ve složité době, která je náročná na psychiku. Má to obrovský vliv na naši práci, na náš život i na naše děti. V době, kdy média stále šíří hlavně negativní zprávy. A to pozitivní, to dobré a hezké, to si teď musíme udělat každý z nás hlavně sám s pomocí své rodiny, s pomocí blízkých lidí. A já věřím, že až se nám podaří tenhle zákeřný virus porazit, čeká nás to nejlepší období v historii naší země.

Děkuji všem, kteří nám pomáhají bojovat za překonání pandemie, našim zdravotníkům, vojákům, hasičům i policistům a všem, kdo dodržují opatření.

Stejně jako v listopadu 1989 se všichni v téhle zemi spojili, aby padl režim, tak i teď je chvíle, kdy se naše země musí spojit. Přes všechny politické spory, přes všechny názorové rozdíly, přes všechno.

Je jen na nás, na každém z nás, jestli se virus bude dál šířit, nebo zpomalí. Ještě nikdy jsme neměli každý z nás takovou zodpovědnost za celý národ. Za nás všechny.

A nakonec prosím, sledujte dnes od 20.15 na České televizi přímý přenos Koncertu pro svobodu a demokracii České filharmonie z Rudolfina, zahraje Mou vlast. Tak se dívejte.

Přeju hezký 17. listopad vám všem.

Zaměstnancům by měla v příštím roce klesnout daň z příjmů na 15 procent, rozhodla Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměňovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Rozhodnutí navazuje na zrušení superhrubé mzdy v rámci daňového balíčku. Ten nyní poputuje k projednání do Senátu. Vláda předpokládá, že by začal platit od ledna příštího roku.

Podle zpravodajství České televize poslanci začali daňový balíček projednávat ve čtvrtek večer ve třetím čtení. Balíček předpokládá například zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám, dále pak vyšší zdanění cigaret či snížení spotřební daně z nafty.

Strany vládní koalice se ale předem nedokázaly dohodnout na sazbě daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. To přitom byla nejvýznamnější změna v balíčku s mnohamiliardovým dopadem na státní rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) přednesli dva odlišné pozměňovací návrhy. Rozhodnout mezi nimi proto museli až poslanci, konstatovala ve svém zpravodajství Česká televize.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek po hlasování uvedl, že přijaté změny povedou v příštím roce k rozpočtovému schodku přes 400 miliard korun a Česká republika tak bude jednou z mála zemí, která bude mít v roce 2021 vyšší deficit než v roce 2020. Dodal, že si toho všimnou negativně i finanční trhy a státu se to prodraží na dluhové službě. Navíc to podle něho ovlivní dlouhodobou udržitelnost důchodového a zdravotního systému.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu řekla, že dopad tohoto hlasování na příjmy veřejných rozpočtů bude zhruba kolem 130 miliard. Z toho na státní rozpočet 87 miliard, na rozpočty obcí a měst 31 miliard a na rozpočty krajů 12 miliard. Připustila, že jde o velký zásah do veřejných financí, ale zdůraznila, že půjde o přechodné opatření.

Česká televize zároveň připomněla, že Poslaneckou sněmovnou přitom nedávno prošel v prvním čtení návrh státního rozpočtu na 2021, který předpokládá deficit 320 miliard korun. Do něho ještě nebyly započteny dopady připravovaného daňového balíčku.

Jde o největší snížení daní v novodobé historii. Ministryně financí Alena Schillerová přeložený návrh premiéra Andreje Babiše podpořila v diskusi před hlasováním, kdy uvedla, že bude přínosem pro převážnou část ze 4,5 milionů zaměstnanců. Dodala, že příští rok navíc zřejmě neporostou mzdy v soukromém sektoru ani platy ve státní sféře (s výjimkou učitelů). U státních zaměstnanců sama navrhla zmrazení platů. Varovala zároveň, že protinávrh vicepremiéra Jan Hamáčka by zhoršil situaci osob samostatně výdělečně činných.

Česká televize rovněž sdělila, že premiér nebyl v době projednávání daňových změn ve sněmovně přítomen.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) naopak upozornil, že návrh premiéra Andreje Babiše povede ke každoročnímu výpadku příjmů ve výši kolem 90 miliard korun. A to ne po dva roky, jak Jan Hamáček předpokládal po diskusi v koalici a jak to podporuje i prezident republiky Miloš Zeman. „Ale v zákoně to nikde není, že je to na dva roky,“ zdůraznil předseda ČSSD s tím, že to ho zaráží. Znamenalo by to tedy, podle něho, každoroční propad po dobu určitě delší než dva roky. Z toho soudí, že by to vedlo k budoucímu zhoršení kvality veřejných služeb, přičemž použil slovní spoje, že „místo spíše německé kvality ke spíše rumunské kvalitě“, nebo jejich privatizaci. Je to splnění snů o rovné dani, jak ji chtěla v minulosti ODS, dodal Jan Hamáček. Zároveň připustil, že jeho návrh podaný na poslední chvíli by mohl nechtěně zasáhnout živnostníky.

Piráti ho pak ve sněmovně vybídli, aby se tedy vzdal svého návrhu a podpořil jejich návrh, to je variantu poslanců Mikuláše Ferjenčíka a Tomáše Martínka. Ten podle nich tuto slabinu odstraňuje.

Ministryně financí Alena Schillerová k tomu řekla, že návrh premiéra Andreje nešel z legislativních důvodů napsat jinak. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za obrovský alibismus, že premiér Andrej Babiš časové omezení na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě. Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že to považuje za drobný faul ze strany vlády.

Česká televize dále vysvětlila, že zatímco návrh premiéra Andreje Babiše počítal se základní sazbou daně z příjmů 15 procent po zrušení superhrubé mzdy, návrh vicepremiéra Jana Hamáčka s 19 procenty.

Podle Jana Hamáčka bude schválení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent, jak navrhl premiér, znamenat problém především pro sestavení rozpočtu pro rok 2022. „Na rozdíl od návrhu pana premiéra, ten můj návrh nelikviduje veřejné finance a nedělá sekeru 90 miliard do rozpočtu. Mé opatření vytváří nárok na rozpočet asi 15 miliard, premiérovo 90, což bude znamenat snížení dostupnosti veřejných služeb,“ uvedl ještě před projednáváním ve sněmovně Jan Hamáček.

Česká televize k tomu dále uvedla, že nyní je faktické zdanění příjmů zaměstnanců 20,1 procenta. Současně konstatovala, že přijaté daňové změny také předpokládají zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám a vyšší zdanění cigaret. Dále upozornila, že rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhl do předlohy zařadit například i snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr. Zavedeno by mělo být i mimořádné zkrácení odpisové doby u vybraného hmotného majetku, například u strojů nebo aut. Zvýšena má být hranice pro odpisování hmotného majetku a jeho technického zhodnocení z nynějších 40 tisíc koruna na 80 tisíc korun. Návrhy rozpočtového výboru poslanci při hlasování podpořili.

Prošel také návrh Pirátů zrušit osvobození prodeje cenných papírů od daně z příjmů. Týká se to částky, která převyšuje 20 milionů za rok. Ministryně Schillerová zaujala k návrhu neutrální postoj.

Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) v diskusi před schvalováním ve sněmovně uvedl, že návrh premiéra Andreje kopíruje volební program jeho strany, který počítal se zavedením sazby daně příjmů ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Proto byla ODS připravena jej podpořit. Naopak návrh vicepremiéra Jan Hamáčka, podle Zbyňka Stanjury, zvyšoval daně živnostníkům o čtyři procenta. ODS vidí hlavní problém rozpočtu na výdajové straně, nikoliv na příjmové. „Je to na dlouhou dobu poslední příležitost výrazně snížit daně,“ řekl k tomu poslanec Jan Skopeček (ODS).

Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) vládě vyčetl, že se daňové změny projednávají až šest týdnů před novým rokem. „Daňový systém by měl být předvídatelný a v řádném legislativním procesu,“ zdůraznil s tím, že ani jedno nebylo splněno.

Podle poslance Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) se vláda tváří, jako kdyby vynalezla perpetuum mobile na peníze. Podle něho předstírá, že dokáže snížit daně, zvýšit výdaje a rozpočet bude fungovat.

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) v diskusi několikrát varovala před negativním dopadem návrhu premiéra Andreje Babiše na veřejné finance, tedy v důsledku i na rozpočty obcí, měst a krajů.

Zástupci SPD i Trikolóry v diskusi ocenili, že návrh premiéra Andreje Babiše převádí peníze do kapes daňových poplatníků.

Podle poslance Jiřího Dolejše (KSČM) byl návrh premiéra na zrušení superhrubé mzdy nepřipravený. Uvedl, že vzhledem k sazbám daně z příjmů 15 a 23 procent by znamenal velký výpadek nejen ve státním rozpočtu, ale též v rozpočtech obcí a krajů. Nepřekvapilo jej proto, že představitelé krajů, měst a obcí žádali, aby pozměňovací návrh neprošel, a pokud projde, aby se schválila změna rozpočtového určení daní.

Česká televize ve svém zpravodajství dále dodala, že premiérův návrh nakonec prošel, ale rozpočtové určení daní se nezměnilo.

„Premiér argumentuje, že mají obce na účtech rezervy. Situace v obcích je ale různá, a pokud přijdou o tolik miliard v příštím roce, jak mají kofinancovat evropské projekty, rozběhnout investice? Říkáme, že v krizové situaci nám evropské peníze mohou pomoct, ale obce na kofinancování mít nebudou, pokud neprojde změna rozpočtového určení daní a přitom projde Babišův návrh,“ obává se poslanec Jiří Dolejš. Dolejš však upozornil, že i předloha vicepremiéra se sazbami daně z příjmů 19 a 23 procent by také, zároveň s navrhovaným zvýšením daňové slevy na poplatníka o 200 korun měsíčně, měla velké dopady na rozpočet. Konkrétně by sice úprava daně z příjmů stát přišla na 20 miliard korun, dalších 15 miliard by ale byl dopad zvýšené slevy na poplatníka, uvedl.

Publikace ETUI: Zkracování pracovní doby – proč a jak

Evropský odborový institut zveřejnil přehlednou publikaci „Zkracování pracovní doby: proč a jak“.

Po desítkách let postupného zkracování pracovní doby vidíme v posledních několika letech náznaky opačného trendu. V reakci na tento vývoj se odborové hnutí vrátilo ke svému historickému cíli a jeho představitelé opět začali volat po zkracování pracovní doby. Cílem této příručky je přispět k této debatě a zaměřit se na důvody, proč by zkrácení pracovní doby mohlo být žádoucí, a také na související organizační aspekty. Efektivita zkrácení pracovní doby se pochopitelně odvíjí od toho, jakým způsobem je takový krok proveden. Existuje řada různých možností, které jsou v této publikaci popisovány za pomoci reálných experimentů ukazujících její efektivitu. Přehled důvodů pro zkracování pracovní doby, různé způsoby jejího provedení a posouzení pěti krátkých případových studií představují základ pro velmi potřebnou diskuzi na téma, jak zkrátit pracovní dobu udržitelným způsobem.

Přílohy:

(ETUI) Zkracování pracovní doby – proč a jak.pdf 2.41 MB

Dopad otevření 1. a 2. tříd základních škol na nárok na ošetřovné

Dne 18. 11. 2020 se opětovně otevřeli školy a k výuce se navrátili děti 1. a 2. tříd. Pro rodiče a jiné osoby, které čerpají ošetřovné z důvodu uzavření školních a dětských zařízení, kam prvňáčci a druháci docházejí, představuje tato skutečnost ukončení potřeby péče, a tedy zánik nároku na ošetřovné. Zrekapitulujeme proto, jak mají pečující osoby správně postupovat, aby výplata ošetřovného za uplynulé dny v měsíci listopadu proběhla hladce.

Jak doplnit Žádost o ošetřovné za měsíc listopad?

Rodič či jiná osoba čerpající ošetřovné při péči o prvňáčka a druháka může uplatnit nárok na ošetřovné z důvodu uzavření školy naposledy za den 17. 11. 2020, který je posledním dnem potřeby péče o dítě. Do prohlášení o uzavření školy žadatel o dávku uvede údaj o jejím uzavření do 17. 11. 2020 a po vyplnění tiskopis předá zaměstnavateli.

S odesláním žádosti v případě otevření škol a ukončení péče o dítě není třeba čekat na konec měsíce, ale lze ji předat zaměstnavateli, jakmile se vrátíte do zaměstnání.

Při vyplňování nezapomeňte prosím doplnit číslo žádosti, pod kterým jste uplatnili nárok na ošetřovné za měsíc říjen, a zaškrtněte, že se navazuje na žádost z minulého měsíce.

Zaměstnavatel v části „Záznamy zaměstnavatele“ vyplní rozpis směn za období do 17. 11. 2020 včetně a uvede údaj o datu, kdy zaměstnanec opětovně zahájil výkon zaměstnání (zpravidla to bude 18. 11. 2020).

Ke správnému předávání žádostí a podkladů jsme vydali aktualitu, kterou naleznete na našem webu.

Jaký bude postup, pokud budou školy opětovně uzavřeny?

Opětovným zahájením výuky pro 1. a 2. třídy končí potřeba péče o děti navštěvující tyto třídy, která započala plošným uzavřením škol ke dni 14. 10. 2020.

V případě, že by došlo k opětovnému uzavření škol pro 1. a 2. třídy, bude se jednat o nově vzniklou potřebu péče, kdy rodič či jiná osoba, která bude o dítě pečovat a žádat ošetřovné, vyplní novou žádost o ošetřovné (vygeneruje se nové číslo žádosti).

Odpovědi na časté dotazy:
Jak má postupovat po otevření školy rodič (prvňáčka, druháka), který poslal své dítě do školy, ale dítěti byla za týden opět nařízena hygienou karanténa z důvodu kontaktu s covid pozitivním spolužákem?

Ode dne nařízení karantény takovému dítěti vzniká potřeba péče o ně s nárokem na ošetřovné. Je třeba si vyžádat od lékaře vydání rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování na předepsaném tiskopisu, který se používá i v případě, když dítě onemocní a musí být doma ošetřováno.

Doba péče o dítě z důvodu karantény se nevykazuje na měsíčním výkazu o potřebě péče při uzavření škol, dny péče se standardně uvedou na tiskopisu od lékaře. Při potvrzování potřeby péče o dítě z důvodu karantény je nutné lékaře upozornit, aby na tiskopisu vyznačil důvod karanténa a tím se odlišila potřeba péče o zdravé dítě od potřeby ošetřování nemocného dítěte.

Při karanténě v souvislosti s nemocí covid-19 náleží ošetřovné po celou dobu trvání karantény, zaměstnavatel proto při předání podkladů na OSSZ vyplní formulář „Záznamy zaměstnavatele“ (namísto příslušné rubriky na tiskopisu „Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování“), kde je přehledným způsobem možné uvést všechny potřebné informace o plánovaných/odpracovaných směnách v příslušném měsíci atd. Do kolonky pro číslo žádosti o ošetřovné uvede číslo tiskopisu vystaveného lékařem, který obdržel od pojištěnce.

Pro úplnost doplňujeme, že při nemoci dítěte stále náleží ošetřovné nejvýše po dobu prvních 9 (u osamělých rodičů 16) kalendářních dnů potřeby ošetřování a na postupech zaměstnavatele se nic nemění, své záznamy vyplňuje na tiskopisu od lékaře.

Jak má postupovat po otevření školy rodič (prvňáčka, druháka), který poslal své dítě do školy, ale dítě onemocnělo covidem-19? Potřebuje klasické ošetřovné od lékaře, nebo vyplňuje opět čestné prohlášení?

Tiskopis, na kterém zaměstnanec vyplňuje prohlášení, se týká jen žádosti o ošetřovné z důvodu uzavření školy či jiného zařízení pro děti.

Jestliže toto zařízení není uzavřeno a žák do něho nemůže chodit, protože onemocněl, potvrdí potřebu ošetřování dítěte z důvodu nemoci lékař. Nárok na ošetřovné z důvodu nemoci dítěte (i v případě onemocnění covidem-19) je jen po dobu prvních 9 a u osamělých rodičů až 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování.

Po otevření školy nechtějí rodiče posílat své 6leté děti do školy pouze z obavy o jejich zdraví. Budou mít nárok na ošetřovné, když budou z tohoto důvodu o dítě pečovat?

Nárok na ošetřovné v takovém případě není, a to ani v případě, kdyby s výukou doma po určitou dobu souhlasil ředitel školy.

Jak má postupovat rodič, který žádal o ošetřovné na prvňáčka, ale pečuje doma ještě o 9leté dítě, pro něž je škola zavřená?

V takovém případě může rodič zůstat doma a pečovat o starší, devítileté dítě, i když mladší dítě již opět navštěvuje školu. Přitom pak bude nutné vyplnit novou žádost o ošetřovné, která bude uplatněna na starší dítě. Za měsíc listopad tedy rodič předá zaměstnavateli dvě žádosti. První za dny péče o mladší dítě do doby, než opět začalo chodit do školy, a druhou (s vygenerovaným novým číslem) pak za dny péče o starší dítě ve zbytku měsíce. Protože potřeba péče u prvňáčka již skončila (může opět chodit do školy), je možné první z žádostí o ošetřovné zaslat zaměstnavateli i před skončením měsíce listopadu.

Připravovaná důchodová reforma kopíruje závěry OECD

OECD potvrdila správný směr Ministerstvem práce a sociálních věcí připravované důchodové reformy. To potvrzuje oficiální zpráva OECD, kterou OECD vypracovala pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v několika posledních měsících.

S principy reformy v minulosti souhlasila také Komise pro spravedlivé důchody. Materiál z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí má tak
zelenou jak od národní, tak od mezinárodní vysoce odborné instituce.

„OECD potvrdila naši několikaměsíční práci na důchodové reformě. Principy a parametry od začátku diskutujeme v rámci Komise s odborníky na důchodový systém i s politiky. Hned na počátku příprav studie jsme s nimi seznámili i odborníky OECD. Od začátku jsem říkala, že na důchodové reformě musí být shoda napříč politickým i odborným spektrem. A jsem ráda, že na odborné úrovni se s našimi plány ztotožňuje také OECD. Je to jasný signál, že jdeme správným směrem,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana
Maláčová (ČSSD).

MPSV a Ministerstvo financí požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností. Zástupci OECD pracovali na zprávě od ledna letošního roku.

OECD potvrdilo základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů, nebo nároku na ně. Postoj OECD tak potvrzuje základní cíle reformy MPSV, tedy zavést spravedlivý, srozumitelný a udržitelný důchodový systém, který bude pravidelně informovat každého občana o tom, co může v důchodu čekat.

Hlavní doporučení OECD
1. Zjednodušit výpočet důchodů:
Výpočet důchodu je dle OECD složitý. Lidé proto nemají přehled o tom, jak vysoký důchod budou mít, a správa systému je příliš komplikovaná.

Řešení: Na složitost důchodového systému dlouhodobě upozorňuje také MPSV. Důchodová reforma zjednoduší výpočet důchodů stejným způsobem, jak to navrhuje OECD. Každá vydělaná koruna se při výpočtu důchodu promítne stejně a výrazně se zvýší základní důchod. Díky tomuto zjednodušení budou lidé dostávat pravidelné informace o svém individuálním důchodovém účtu tak, aby věděli, jak vysoký důchod je čeká.

2. Změnit podmínky nároku na starobní důchod:
Zde OECD doporučuje snížit hranici povinné doby pojištění. V současnosti je nastavena na 35 let. Tím se omezí počet seniorů, kteří nebudou mít v budoucnu nárok na důchod, například kvůli probíhající digitalizaci a souvisejícím změnám na trhu práce.

Řešení: Součástí důchodové reformy bude i úprava povinné doby pojištění tak, aby zajistila nárok na starobní důchod i seniorům, na které dopadla například zmíněná digitalizace.

3. Zvýšit finanční udržitelnost:
OECD navrhuje zvyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030.

Řešení: MPSV zvyšování věku odchodu do důchodu nepřipustí. Na návrh právě ministryně Maláčové Vláda ČR v minulém roce navyšování odmítla. Věk odchodu do důchodu reforma ponechává zastropovaný na 65 letech. OECD s tímto dosavadním nastavením souhlasí. Poukazuje pouze na to, že se po roce 2030, pokud se výrazně nezmění příjmová stránka důchodového systému, bude muset věk pro odchod do důchodu zvyšovat. MPSV v tuto chvíli navrhuje příjmy řešit skrze daňový systém, jeho přenastavení by mohlo problém vyřešit a věk odchodu do důchodu by se měnit nemusel.

4. Změna zdrojů financování důchodů:
OECD navrhuje financovat část důchodů prostřednictvím daní.

Řešení: Na nutnost daňové reformy poukazuje dlouhodobě i MPSV. Státní rozpočet by se měl podílet na financování důchodového systému stejně jako tomu je například u systému zdravotního pojištění. Reforma daňového systému by podle resortu zajistila dostatečné příjmy důchodového systému a zmenšila tlak na zvyšování důchodového věku. Zde je ale nutné, aby se touto otázkou zabývalo Ministerstvo financí, pod jehož gesci daně spadají.

5. Soukromé penzijní připojištění:
Soukromé penzijní spoření podle OECD neplní svůj účel a hraje pouze omezenou roli.

Řešení: Reforma zvýší informovanost občanů o jejich budoucích důchodech, a tím zpřehlední jejich rozhodování, kolik by si měli na důchod spořit. Další nutné změny v oblasti soukromého spoření jsou v gesci Ministerstva financí.

Se zprávou OECD seznámíme Komisi pro spravedlivé důchody na nadcházejícím zasedání 27. listopadu 2020. Důchodová reforma připravená MPSV se tak shoduje se závěry OECD v cíli zjednodušení výpočtu důchodu a zavedení individuálních důchodových kont, změkčení podmínek nároku na důchod a změn zdrojů financování důchodů. Reforma navíc posílí ocenění péče a výchovy dětí při výpočtu důchodu nebo umožní dřívější odchod do důchodu lidem v náročných profesích.

MPSV čekalo s představením důchodové reformy právě na vyjádření OECD. Materiál představí resort v řádu několika týdnů po jednání Komise, nejpozději však do konce roku.

Postranní panel