Aktuality – 212. stránka

Cizinci ze třetích zemí – aktuální informace k 13. listopadu

Cizincům ze třetích zemí, kteří v ČR vykonávají ekonomickou činnost na základě povolení k zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vláda povolila pobývat těmto pracovníkům na území ČR až do 16. listopadu 2020 (usnesení vlády č. 875 z 24. srpna 2020). Pobytovým titulem těchto cizinců bylo krátkodobé vízum za účelem zaměstnání nebo za účelem sezónním, vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónním nebo mimořádné pracovní vízum. Tento termín se nebude se prodlužovat a je konečný.

Dále upozorňujeme na skutečnost, že resorty MPO, MV, MZdr a MZV se dohodly, že na Ukrajině bude navýšena denní kapacita přijímání žádostí o krátkodobá víza za účelem zaměstnání do 90ti dnů. V současné době je kapacita: 300 žádostí/den ve Lvovské oblasti a 300 žádostí/den v Kyjevské oblasti, tj. 600 žádostí denně na Ukrajině. Ke změně dochází od 16. listopadu 2020, kdy tato kvóta bude navýšena na 800 žádostí denně tj.: 400 žádostí denně Lvov a 400 žádostí denně Kyjev.

Gbelec Ondřej

kategorie Právní infoservis

Matice opatření ministerstva by měla více zohledňovat úsilí firem

Svaz průmyslu a dopravy ČR oceňuje, že Ministerstvo zdravotnictví dnes představilo tzv. Matici opatření postupu při zhoršení nebo zlepšení epidemiologické situace v ČR. Upozorňuje, že strategický plán by měl více reflektovat, že firmy dělají vše pro to, aby jejich provozy byly maximálně bezpečné.

„Jsme rádi, že vláda vyslyšela naše volání po přehledné tabulce opatření, která nastaví jasná pravidla při zhoršení i zlepšování epidemiologické situace. Postup Vlády při její tvorbě by ale měl být transparentnější a podniky by měly mít možnost při její přípravě přispět svými zkušenostmi,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„I když jsme nedostali možnost se přímo podílet na tvorbě tohoto plánu, podařilo se nám v krátké době získat od firem zpětnou vazbu, které návrhy vidí jako problematické. Tu jsme předali Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Žádáme vládu, aby při dalším postupu v boji proti pandemii zohlednila úsilí našich firem zamezit šíření pandemie, ale také jejich snahu udržet si v nelehkých podmínkách své zaměstnance a provoz,“ dodává Hanák.

Členové Svazu průmyslu přijali celou řadu hygienických opatření, aby zabránili šíření koronaviru ve svých provozech. Jsou zapojeni do trasování, řada z nich své zaměstnance preventivně testuje. Svaz průmyslu již v první vlně na základě zkušeností svých členů vytvořil Manuál hygienických opatření. Nyní ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků tato opatření aktualizoval a vydal tzv. Hygienický manuál 2.0.

„Z našich zkušeností víme, že firmy dělají, co je v jejich silách a maximálně se snaží dodržovat i doporučení ministerstva. Tam kde je to možné, si lidé berou na pondělí 16. listopadu volno, jak apeloval na podniky ministr zdravotnictví. Proto i my za firmy žádáme, aby s námi ministerstvo spolupracovalo a dalo nám na vyhodnocení zveřejněné tabulky dostatek času,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ministerstvo by mělo vyjasnit, zda je tzv. Matice opatření navázána na další prodloužení nouzového stavu, nebo jak se příslušná opatření z tabulky budou provádět a v jakém časovém horizontu. Není zcela zřejmé, proč i nejzákladnější stupeň opatření vyžaduje nouzový stav a nestačí např. forma doporučení Vlády nebo Ministerstva zdravotnictví. Je také nutné vyjasnit, jak bude vypadat přechod mezi jednotlivými stupni. Je potřeba zajistit transparentní informování firem, zaměstnanců a všech zúčastněných.

„Věříme, že v dalším boji proti pandemii budeme moci více pomáhat v rámci nově zřizované poradní pracovní skupiny Ministra zdravotnictví, kam jsme nominovali naše odborníky,“ uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu.

kategorie Tiskové zprávy

Zaručené mzdy: Proč na nich odbory trvají?

V těchto dnech se rozhoduje o tom, zda bude a případně o kolik zvýšena minimální mzda v ČR od 1. 1. 2021. Na tripartitě nedošlo k dohodě sociálních partnerů vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé trvali na svém stanovisku nezvyšovat minimální mzdu vůbec! MPSV navrhlo čtyři varianty v rozmezí 15.000,- až 16.400,- Kč a údajně v pondělí 16. 11. 2020 by vláda měla rozhodnout.

V souvislosti s tím trvá ministryně financí spolu s premiérem na tom, že mzdy vzrostou dostatečně už tím, že bude zrušena superhrubá mzda, kterou kdysi prosadil pan Kalousek spolu s ODS. Byl to od samého počátku nesmysl, to víme všichni. Její zrušení má současná vláda ve svém programovém prohlášení. Problém je, že se naše ekonomika vlivem Covid-19 propadá do obrovského dluhu, který bude nutno zaplatit. Splácet ho budou občané ze svých daní. Největší díl splátek ponesou zaměstnanci. Začátek bude nejdéle po příštích volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kdy bude utvořena nová vláda. Ta nebude mít jinou možnost, než zvýšit daně. Když to vláda nevybere na dani z příjmu, tak zvýší jiné daně, např. DPH, což způsobí zvýšení všech cen. Takže to, co nám teď „ušetří“, to nám potom nutně zase „sebere“ jinde.

Zároveň ministryně financí prosazuje zrušení zaručených mezd a chce zachovat pouze jednu minimální mzdu stanovenou státem. Uvedla krásný praktický příklad, na kterém vám chci ukázat, co má být tím pravým cílem tohoto zrušení zaručených mezd.

Paní ministryně pravila, že jezdí do regionů a setkává se s řadou podnikatelů, kteří si ji stěžují na zaručené mzdy. Na svých cestách byla také v Pardubicích u společnosti, která vyrábí vyhlášený perník. Pan podnikatel ji sdělil, že má dvě zaměstnankyně, které zdobí perník. Jedna z nich je průměrná, pracuje na množství ozdobených perníků. Druhá je umělkyně, která zdobí perníky na exkluzivní zakázky. Jak on má chudák pan podnikatel rozlišit mzdou tyto dvě zaměstnankyně, když jsou zařazeny do stupně podle zaručených mezd, kde je mzda vyšší, než základní minimální mzda.

Všichni víme, že jednotlivé práce jsou rozděleny do příslušného stupně zaručených mezd podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti vykonávané práce. Tento příklad jasně ukazuje, jaký má pan podnikatel úmysl v případě, že budou zrušeny zaručené mzdy.

Po jejich zrušení navrhne pan podnikatel „průměrné“ zaměstnankyni, že jí může zaplatit pouze základní minimální mzdu stanovenou vládou, jinak pro ni práci nemá. No a „umělkyni“ ponechá na její současné mzdě! Rozdíl ve mzdách bude vytvořen a pana podnikatele to nebude stát ani korunu. Ze strany podnikatele geniální řešení, pro odbory nepřijatelné!

Ministryně Maláčová reagovala tak, že pokud by mělo dojít ke zrušení zaručených mezd jako poslední pojistky proti libovůli mzdových předpisů zaměstnavatelů, bylo by to pro ČSSD důvodem pro odchod z vládní koalice.

Výše uvedený příklad může posloužit na podporu vaší argumentace při dotazech, proč trvají odbory na zaručených mzdách.

Jaroslav Souček

Předseda OS KOVO

Kolektivní vyjednávání v Bille vypadá nadějně

Kolektivní vyjednávání pro rok 2021 v Bille stále probíhá a není uzavřeno. Jisté je však to, že Billa vyplatí mimořádnou odměnu v hodnotě Kč 3.000,- formou dárkové karty.

Na základě podnětu UZO bude alikvotní část tj. Kč 1.500,- vyplacena i zaměstnancům, kteří byli v pracovní neschopnosti nebo karanténě, která nebyla delší než 3 týdny.

SP ČR pořádá pro podnikatele online misi do Portugalska

I v době, kdy situaci po celém světě nadále ovlivňuje pandemie onemocnění Covid-19, bere Svaz průmyslu a dopravy podnikatele alespoň na on-line misi do Portugalska. K podnikatelskému fóru v Lisabonu, kterého se v pátek 13. listopadu osobně zúčastní prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák a ministr zahraničí Tomáš Petříček, se virtuálně připojí na 15 českých a portugalských firem.

Podnikatelské fórum v Lisabonu za přímé účasti ministra zahraničí Tomáše Petříčka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka a jejich portugalských protějšků můžou přihlášené firmy živě sledovat jak na české, tak na portugalské straně. Svaz průmyslu a dopravy tento přenos nabídne přímo na svém webu. „Je to výborný krok, jak v této nelehké době firmám alespoň částečně nahradit chybějící obchodní kontakty v zahraničí, i když zatím jen touto hybridní formou. Děkuji všem našim partnerům a samozřejmě ministrovi zahraničí, že naši myšlenku podpořili,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Přihlášené české firmy po skončení podnikatelského fóra dostanou kontakty na portugalské podnikatele, a to dle specifikace, kterou uvedly při registraci. Následně se pak firmy můžou individuálně kontaktovat a navázat případnou spolupráci. Virtuální podnikatelské mise do Portugalska se účastní firmy z letectví a vesmírného průmyslu, vodohospodářství a odpadového hospodářství, potravinářského průmyslu, služeb a zdravotnictví.

Pro české podnikatele jsou v Portugalsku obchodní příležitosti například právě v leteckém a kosmickém průmyslu, energetice, nábytkářském průmyslu, obranném průmyslu, chemickém průmyslu, stavebnictví, strojírenství, textilním a obuvním průmyslu. „Perspektivními obory jsou ale i vodohospodářství a odpadové hospodářství, zemědělství a potravinářství, zpracovatelský průmysl či železniční a kolejová doprava. V době pandemie Covid-19 nabývá na významu i spolupráce ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Portugalskem v posledních letech rostla. V loňském roce vyvezli čeští exportéři do Portugalska zboží a služby v přepočtu za více než 17 miliard korun, přičemž nejčastěji do Portugalska vyvážejí firmy podnikající v automobilovém průmyslu a strojírenství. V letošním roce se ale na vzájemném obchodu podepsala koronavirová krize. Jen za prvních devět měsíců roku 2020 se vývoz z České republiky do Portugalska propadl o přibližně 20 procent.

Gbelec Ondřej

kategorie Tiskové zprávy

Pandemie otevřela nedořešenou otázku podpory kreativního průmyslu, pomoci může fond obnovy

Zhoršení epidemiologické situace a s ním spojené restrikce opět utlumily činnost kultury a kreativního průmyslu. Zároveň však pandemie připomněla, jak důležitá je jejich podpora, na kterou se zatím umělci a kreativci příliš spolehnout nemohou.

Umělci a kreativci, kteří museli v důsledku koronavirové pandemie přerušit nebo utlumit činnost, letos už podruhé odhadují ztráty a obávají se dopadů podzimních opatření proti šíření nákazy covid-19. Už teď je nicméně jasné, že ekonomické a provozní dopady v kultuře budou enormní.

Když se řekne kultura, většina si představí hudbu, film, divadlo, galerii nebo muzeum. Je třeba si ale uvědomit, že sektor je daleko širší a jeho součástí jsou i lidé, kteří uměleckou a kreativní činnost přímo nevykonávají, bez nich by ale nemohla vzniknout. Jsou to třeba osvětlovači, zvukaři, kulisáci nebo lidé, kteří staví pódia. Stejně tak se tato činnost neomezuje jen na zpěv, herectví či tanec, ale je úzce spojena i s dalšími tvůrčími činnostmi, které tvoří tzv. kreativní průmysly.

Kreativní průmysl

„Kreativní průmysl není přímo klasifikován, netvoří odvětví, kategorii samu o sobě, ale de facto prolíná všemi průmyslovými odvětvími a službami, zkrátka všemi ekonomickými a podnikatelskými aktivitami. Za předpokladu, že v nich je tvůrčí prvek obsažen a přítomen,“ popsala sektor česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, Renew), která se problematice kreativních průmyslů dlouhodobě věnuje a v minulém mandátu byla místopředsedkyní skupiny pro kreativní průmysl v Evropském parlamentu.

V praxi se jedná například o odvětví designu, módy, architektury, reklamy a softwaru. Ta mají velký ekonomický význam, jelikož tvoří produkty a služby, které mají vysokou přidanou hodnotu a podílejí se na ekonomickém růstu.

„Kromě nesmírné nehmotné hodnoty, kterou kreativní průmysly vytváří, mají také velký podíl na ekonomice EU. Přispívají více než 550 miliardami eur k HDP EU, vytváří více než 8 milionů pracovních míst a představují také 4,2 procenta celkového vývozu EU,“ zdůraznila Dlabajová.

Navíc mohou státu přinést konkurenční výhodu. Příkladem z Evropy jsou severské země, Německo nebo země Beneluxu, které disponují ceněným know-how a mohou tak úspěšně prodávat patenty a licence. Pro průmyslově zaměřené Česko je podpora a rozvoj kreativních průmyslů velkou příležitostí jak diferenciovat svou ekonomiku a posílit konkurenceschopnost.

Peníze z Evropy

K dostatečné podpoře kultury a kreativního průmyslu opakovaně vyzývají europoslanci. V zářijové rezoluci poslanci Evropského parlamentu požádali o navýšení prostředků například v programu Kreativní Evropa. Evropští lídři se v létě na rozpočtovém summitu shodli, že do programu půjde 1,6 miliardy eur. Unijní instituce o konečné podobě rozpočtu právě jednají a europoslanci chtějí, aby skrze program do kultury putoval dvojnásobek sumy.

Zároveň doporučili, aby do podpory kreativního průmyslu směřovaly alespoň 2 procenta prostředků z fondu obnovy, který má s rozpočtem 750 miliard eur pomoci členským státům s oživením ekonomik po koronavirové krizi.

„Kreativci potřebují v této nelehké době povzbuzení a také ujištění, že se na ně nezapomnělo,“ uvedla europoslankyně Dlabajová.

Slepá mapa

Otázkou však je, jestli se i v případě, že prostředků na podporu umělců a kreativců bude dostatek, dostane na všechny, kteří to potřebují. Například první výzva programu COVID-Kultura skončila v září nevyčerpaná. Pandemie nejenže kulturní a kreativní odvětví tvrdě zasáhla, ale odhalila také systémový problém. A sice, že systém o velké části firem a jedinců, kteří v sektoru působí buď neví, nebo je nedokáže skrze finanční nástroje, a nejen ty covidové, podpořit.

Podpůrné programy vlády nemohou čerpat všechny segmenty kulturního a kreativního průmyslu, nedostane se například na audiovizi. „Audiovizuální průmysl přes výhrady ministerstva kultury nebyl ze strany ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z rozpočtových důvodů zařazen do dotačního programu COVID-Kultura, který připravilo MPO spolu s ministerstvem kultury,“ uvedlo ministerstvo kultury v tiskové zprávě.

Problém by mohla z části vyřešit vládou schválená mimořádná výzva Státního fondu kinematografie, která má audiovizuálnímu průmyslu poskytnout 98 milionů korun. Samotné ministerstvo kultury však v tiskové zprávě upozorňuje, že fond nedokáže plošně pomoci celému sektoru audiovize, protože mu to neumožňuje platná legislativa.

„Pomoc (záchranný balíček ve výši 1,07 miliardy korun a první výzva programu COVID-Kultura – pozn. red.) směřovala buď k organizacím ministerstva kultury, nebo regionálním kulturním institucím a nějaká její menší část směřovala právě do segmentu, řekněme té kultury nezřizované, kultury, která je postavená na jiných principech,“ připomněl v poslanecké sněmovně Martin Baxa (ODS), který je předsedou podvýboru pro kulturu. Baxa také zdůraznil, že v sektoru působí velká většina lidí, kteří pracují jako OSVČ a je to jejich základní způsob obživy.

Mapa těchto lidí a podniků je ale do velké míry slepá. Ačkoliv na národní úrovni v letech 2011-2015 vznikala robustní studie, jedná se podle Zdeňky Kujové z brněnského kreativního hubu KUMST spíše o první vstupní analýzu, která měla téma kreativního průmyslu otevřít.

Česko sice mapuje, ale není schopné vysledovat trendy v sektoru. „Máme problém s datovou infrastrukturou. Například Rakousko vydává tyto studie každé dva roky a umí jít v těch datech tak hluboko, že ví, kolik žen pracuje v kreativních průmyslech. My taková data vůbec nemáme,“ vysvětlila Kujová při příležitosti debaty Síla české kreativity, kterou v září pořádal Institut pro politiku a veřejnost.

Změna přístupu

Mapování je ale nelehkým úkolem. „Data systematicky sbíráme a víme jakým způsobem se společnosti rozvíjí. Děláme to od roku 2013 a teprve teď se rýsují grafy. Problém je, že data nejsou v žádném jiném kulturním průmyslu tímto způsobem sbírána,“ uvedla během debaty ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková.

Klíčovým problémem, který bude muset Česko v této otázce překonat, je podle Bezděk Frankové nepochopení ze strany ministerstva. „Státní správa permanentně u těchto mapování nevidí, že jdeme za hranice fiskálního roku a že teď učiníme velký výdaj, který se nám ale za dva až tři roky velmi pozitivně vrátí zpátky,“ uvedla.

Ministerstvo kultury v současné době pracuje na nové strategii kulturních a kreativních průmyslů. Vláda situaci reflektuje i v národním plánu obnovy, který země EU včetně Česka za účelem čerpání prostředků z fondu obnovy EU připravují. Česko má z Evropské unie na obnovu získat 172 až 182 miliard korun, do kulturního a kreativního průmyslu chce z této částky investovat 2,5 miliardy.

Peníze z evropského fondu by tak mohly přispět ke změně českého přístupu ke kulturním a kreativním průmyslům. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) již nastínil, že hodlá peníze využít například na vznik audiovizuálního fondu, který by měl mít k dispozici stamiliony korun.

„Chceme, abychom byli ministerstvem pro celý kreativní průmysl, nejen ten neziskový,“ řekl v rozhovoru pro Seznam zprávy.

Pandemie otevřela nedořešenou otázku podpory kreativního průmyslu, pomoci může fond obnovy

Rozpočet na rok 2021 míří do druhého čtení

Návrh státního rozpočtu na rok 2021, který reflektuje přetrvávající dopady pandemie, vládní opatření k jejich zmírnění a dlouhodobé priority vlády, ve středu Sněmovna propustila do druhého čtení.

Hlavním cílem státního rozpočtu je využít nízkou úroveň veřejného zadlužení České republiky k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.

Státní rozpočet bude po započtení příjmů z EU v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1486,8 mld. Kč, výdaji ve výši 1806,8 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. Parametry rozpočtu jsou významně poznamenány dopady probíhající pandemie, přesto je v souladu s vládními prioritami nastaven stimulačně. Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace, zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce.

	2020 (1.1.)	2021
Příjmy	1578	1486,8
Výdaje	1618	1806,8
Saldo	-40	-320

„Z jednání s ministry financí ostatních zemí Evropské unie vím, že všechny země postupují obdobně anebo pomáhají a rozvolňují ještě více. Česká republika má však tu nespornou výhodu, že se nám v uplynulých sedmi letech podařilo snížit státní dluh z 41 % na 29 % HDP a naše veřejné finance tak posunout na čtvrté nejlepší místo v EU. Díky těmto výchozím podmínkám tak zůstane naše zadlužení v poměru k HDP i na konci letošního roku nižší, než jaké jsme vykazovali v roce 2013. Nepochybuji, že ve srovnání s ostatními zeměmi zůstaneme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Příjmy státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 klesají o 91,3 mld. Kč.

Největší pokles je zaznamenán u daňových příjmů o 82,6 mld. Kč, a to v důsledku poklesu ekonomiky i přijatých opatření ve prospěch daňových poplatníků (například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či snížení DPH na podporu vybraných sektorů hospodářství) a u příjmů ze sociálního zabezpečení o 37,9 mld. Kč. Oproti tomu ke zvýšení dochází zejména u příjmů z Evropské unie v rámci nového Nástroje na podporu oživení a odolnosti o 25 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 rostou o 188,7 mld. Kč. Zvýšení výdajů zahrnuje zejména následující priority:

zvýšení průměrného starobního důchodu o 839 Kč, tj. o 5,8 %. Celkové výdaje na důchody se tak meziročně zvyšují o 29,5 mld. Kč;
zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, o 52,8 mld. Kč;
zvýšení kapitálových výdajů o 40,2 mld. Kč;
navýšení výdajů na školství o téměř 20 mld. Kč, z toho:
- zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o 13,1 mld. Kč;
  Obsaženo je navýšení platů o 9 %, čímž dochází ke splnění cíle z Programového prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů učitelů minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. zajištění průměrného platu učitele ve výši cca 45 450 Kč;
- zvýšení objemu prostředků na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o 2 mld. Kč;
  Obsaženo je navýšení platů o 4,3 %, čímž dochází ke splnění cíle z Programového prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. zajištění průměrného platu ve výši cca 24 100 Kč;
zvýšení výdajů kapitoly Ministerstvo obrany o cca 10 mld. Kč. V roce 2021 tedy dosáhnou 1,46 % očekávaného HDP;

„Předložený rozpočet přináší rekordní investice do budoucnosti České republiky a zásadně navyšuje výdaje do zdravotního systému, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí boje s pandemií, a které pocítí pacienti na kvalitě poskytovaných zdravotních služeb. Zvyšuje také životní úroveň důchodců a posiluje české školství. Je to rozpočet, který přináší perspektivu v brzké uzdravení naší ekonomiky a co nejrychlejší návrat k předkrizovému vývoji,“ říká ministryně financí a uzavírá: „Míra úsporných opatření ve výši pěti procent provozních nákladů státu byla nastavena tak, aby byla rozpočtově přínosná, ale zároveň nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání.“

Svatomartinská výzva k reformě stavebního práva

Hospodářská komora České republiky, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a Asociace developerů společně vydaly Svatomartinskou výzvu, ve které apelují na Poslaneckou sněmovnu, Senát, ale také na Vládu České republiky k úpravě stávajícího návrhu a jeho následnému rychlému přijetí.

Obzvláště v době, kdy se ČR musí připravovat na důsledky pandemie COVID-19 je nutné a nezbytné podpořit české podniky, české podnikatele a české zaměstnance. Ale také české domácnosti v dostupnosti bydlení či v rozvoji klíčové infrastruktury. Podle signatářů je nutné podpořit také představitele místních samospráv, kteří díky současnému stavu nejsou často schopni efektivně čerpat národní ani evropské dotace a svá města a obce rozumně rozvíjet, o to více v době výzvy realizace projektů v boji proti klimatickým změnám. „Zahajte prostřednictvím rekodifikace stavebního práva skutečnou moderní reformu státní správy, včetně skutečné moderní digitalizace státní agendy. Prosaďte transparentní a protikorupční legislativu, která bude férovým způsobem řešit práva i povinnosti všech účastníků procesu rozvoje území, ochranu veřejných zájmů i potřeby společnosti a práva podnikatelů,“ uvádí výzva.

Současný návrh rekodifikace stavebního práva je podle signatářů dobrým výchozím materiálem, který sám o sobě přináší některá dílčí vylepšení a zlepšení. Není ale skutečným a plnohodnotným řešením tristní situace v oblasti stavebního práva v České republice. K tomu je potřeba přijmout relevantní pozměňovací návrhy, které se obsahově vrátí k původním tezím.

Nová podoba stavebního práva musí:

přinést zrychlení stavebního řízení, jeho zjednodušení,
zvýšení transparentnosti celého procesu,
odstranění byrokratické zátěže,
jasné rozdělení práv a povinností jak v procesu, tak v místě a čase,
efektivně vymahatelné lhůty v celém procesu.

To vše jsou zásadní nutnosti a nezbytnosti pro posílení konkurenceschopnosti České republiky v rámci evropského i globálního hospodářského společenství.

Výzva ke stažení zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Proběhla virtuální videokonference CO TĚ ČEKÁ ČESKÁ REPUBLIKO?

Předseda ČMKOS Josef Středula spolu s makroekonomy Martinem Fassmannem a Tomášem Pavelkou byli hlavními aktéry on-line konference ČMKOS k velmi ožehavému tématu.

Účastníkům z virtuálního studia Hotelu Olšanka populární argumentační formou přiblížili makroekonomické dilema dnešních dnů, které se bytostně týká budoucího postavení a příjmů českých zaměstnanců.

Na nejnovějších ekonomických datech vývoje inflace a hlavně trendu sestavování státního rozpočtu pro rok 2021 odhalili, kam směřují záměry vlády. Deficit státního rozpočtu není využíván plně k proinvestování se z krize, jak bylo původně slibováno, ale slouží k nepodloženému bezprecedentnímu snižování daní, které zatíží zbytečně státní kasu, ale i rozpočty krajů a obcí – podle propočtů ČMKOS jde o částku přes 200 miliard korun. Je to nesystémové půjčování si na snižování daní.

Opět tak dochází k prohlubování nespravedlnosti českého daňového systému vůči zaměstnancům, ze kterých dělá spolehlivé daňové soumary. Ti jsou totiž většinovými plátci do státní kasy. Náš daňový systém z podnikání vybere pouze 20 % odvodů, přičteme-li k tomu rekordní odvod dividend z ČR, který těží z nízkých mezd, je jasné že cesta k překonání koronavirové krize bude ležet na bedrech lidí práce. Zaměstnanci budou ti, co daňové experimenty ministerstva financí zaplatí.

Josef Středula znovu připomněl, že má-li se ČR vymanit z konceptu rozvojové ekonomiky a zastavit návrat k levné práci, je třeba směřovat k nové celospolečenské dohodě – CZECH DEAL. Nemůžeme dopustit, aby se výsledky kampaně Konec levné práce promarnily, případné zrušení super hrubé mzdy nesmí nahrazovat kolektivní vyjednávání! Doporučil odborům ve firmách, kde jsou pro to podmínky, vyjednávat růst mezd výrazně nad rámec inflace.

Předseda ČMKOS poděkoval odborářům za to, že trend vstupu do odborů a zakládání nových odborových organizací úspěšně pokračuje. Vysoce ocenil práci zaměstnanců v náročných podmínkách covidové pandemie.

Sev.en Energy: Útlum těžby uhlí v lomu ČSA pokračuje, zrušeny budou stovky pracovních míst

Předseda ČMKOS Josef Středula spolu s makroekonomy Martinem Fassmannem a Tomášem Pavelkou byli hlavními aktéry on-line konference ČMKOS k velmi ožehavému tématu. Účastníkům z virtuálního studia Hotelu Olšanka populární argumentační formou přiblížili makroekonomické dilema dnešních dnů, které se bytostně týká budoucího postavení a příjmů českých zaměstnanců.

Kreativní průmysl

Peníze z Evropy

Slepá mapa

Změna přístupu

Postranní panel