Ve dnech 15. a 16. října 2020 se v Bruselu uskuteční zasedání Evropské rady. Hlavní body agendy jsou změna klimatu, vztahy se Spojeným královstvím a partnerství s Afrikou.
Pokud jde o změnu klimatu, jede česká delegace do Bruselu s jasným poselstvím, že Česká republika v tuto chvíli není připravena podpořit navýšení redukčního cíle EU do roku 2030 a že návrh Komise ve výši nejméně 55 % vnímá jako nerealistický. Tento cíl by znamenal významné navýšení úsilí a nákladů oproti tomu, k čemu se členské státy zavázaly v rámci předložených národních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Není přitom ani rámcově jasné, jaké náklady si navýšení cílů vyžádá. Navíc většina členských zemí bude mít problém s plněním již stanovených závazků v oblasti klimatu a energetiky do roku 2020 a 2030. Zároveň ČR požaduje zpracování vyhodnocení dopadů nejen na úrovni EU, ale rovněž na úrovni jednotlivých členských států. Evropská komise plánuje zveřejnit dodatečné informace ohledně dopadů na konci října 2020 v návaznosti na probíhající aktualizaci referenčního scénáře EU z roku 2016.
V rámci jednání o vztazích se Spojeným královstvím je česká delegace připravena znovu vyjádřit plnou podporu a důvěru Michelu Barnierovi v jeho úsilí dosáhnout vyvážené dohody pro zajištění komplexního ekonomického a obchodního partnerství ku prospěchu obou stran. A to při využití veškeré flexibility, kterou mandát umožňuje. Současně je třeba trvat na řádném plnění dohody o vystoupení.
Vztahům s Afrikou přikládá Česká republika velký význam. Budoucí vývoj vztahů považuje za zásadní. Je třeba se posunout k rovnocennému a vzájemně prospěšnému partnerství. Nadcházejí EU-AU summit a dohoda Post-Cotonou by měly jasně vytyčit základní parametry budoucího vztahu mezi EU a africkými zeměmi.
PŘÍSPĚVEK EVROPSKÉHO BYZNYSU
BusinessEurope, Evropská konfederace podnikání, adresuje své tradiční poselství formou dopisu na Charlese Michela, předsedu Evropské rady. Vzhledem k dosavadním výsledkům trialogu o rozpočtu EU, které budou jistě předmětem diskusí na okraj probíhajícího summitu, BusinessEurope důrazně opakuje, že urychlená dohoda o Víceletém finančním rámci a nástroji pro obnovu Nová generace je důležitá více než kdy dříve. Ekonomiky jsou na cestě k mírné obnově, výsledky však zůstávají hluboko pod úrovní počátku krize a ekonomická nejistota je stále vysoká.
BusinessEurope podporuje klimatickou neutralitu a souhlasí, že Zelená dohoda je jedním z klíčových pilířů evropského plánu obnovy. Je však znepokojen výsledky dopadové studie současně zveřejněné Evropskou komisí, kdy simulovaný model prakticky dokazuje, že ambiciózní cíle stanovené pro rok 2030 v podstatě nepřinesou žádnou přidanou hodnotu.
BusinessEurope je také znepokojen vývojem vzájemných jednání mezi EU a Spojeným království, jak porušením Výstupové dohody, tak prodlevou ve vyjednávání dohody o budoucích vztazích. Obojí může mít závažné důsledky pro byznys. BusinessEurope nicméně vyjadřuje naději, že dosažení rozumných výstupů je stále možné, pokud obě strany prokáží dostatečnou politickou vůli a připravenost ke kompromisům.
Firmu Prima Bilavčík živí prodej a servis měřících přístrojů. Svůj záběr ale firma rozšířila také o další služby, jako je měření na zakázku nebo 3D skenování. „Umíme skenovat i velké prostory jako výrobní haly nebo jadernou elektrárnu. Skenovali jsme turbínu přímo zabudovanou ve vodní elektrárně. Spolupracujeme s vývojáři počítačových her. Pro NASA jsme snímali i díly do rakety,“ říká Petr Bilavčík, ředitel společnosti Prima Bilavčík, která letos od Svazu průmyslu a dopravy ČR získala ocenění Úspěšná malá a střední firma.
Firmu jste založil v roce 1992 a začal jste dovážet měřicí přístroje do Česka. Jak se na vás tehdy v 90. letech dívaly zavedené zahraniční firmy, že tady chcete prodávat jejich zařízení? Jeden z jejich zástupců se mě tenkrát ptal, co chceme někde v Uherském Brodě dělat, když všechny obchody se dělají v Praze. Dal mi hodně najevo, že se mnou rozhodně nepotřebuje jednat. Dnes je to tak, že se tato nadnárodní společnost velmi pozorně dívá, co děláme. Několikrát jsem je dostal do úzkých.
Co jste mu tenkrát odpověděl? Že z Prahy do Uherského Brodu je stejně daleko jako z Uherského Brodu do Prahy. Vy musíte za zákazníkem do Uherského Brodu a já musím za zákazníkem do Prahy. Kde je v tom rozdíl?
Jste distributor cizích produktů. Co vás odlišuje od konkurentů? Nejde jen o prodej. Když vyrábíte technologie, které vyžadují školení a servis, tak potřebujete kvalitního zástupce, který nejen vaše přístroje prodá, ale dokáže je také udržet v živém stavu, zkalibrovat je a opravovat je. I v Česku je dost případů, kdy dodavatelé prodali přístroje, ale pak už se o ně nestarali. Pracovníci ve firmě, která je koupila, s nimi neuměli správně zacházet. To je pak zmařená investice i za několik milionů korun.
Do Česka jste jako první začali dovážet třísouřadnicové stroje, které měří všechny rozměry opticky. Bylo těžké se s nimi na trhu prosadit? Každý se nám tehdy vysmíval, jak můžeme měřit hloubku optikou. Protože tomu nikdo nerozuměl. Do té doby se mikroskopem měřila délka a šířka, protože to bylo vidět. Hloubka se měřila dotykem. Dlouho jsme dělali osvětu a vysvětlovali jsme, že když pod mikroskopem něco vidíte ostře, jste v určitém bodě. Když přeostříte na jiný bod, tak tím prakticky změříte hloubku. Díky zkvalitnění optiky jsme tak dosahovali výsledků v mikrometrech. Postupně to uživatelé začínali chápat.
Kde se tyto optické stroje nejčastěji používají? Dnes už všude. Protože optika má své přednosti. Umí si zvětšit detaily, například ostří nějakého břitu, které byste jinak neviděl. Umí také měřit měkké materiály, které se dotykem změřit nedají
Jak moc se posunuly požadavky na přesnost měření? Když jsem přišel do průmyslu na konci 70. let, tak jsme se honili za setinami milimetru a když jsme měli někde toleranci 8 mikrometrů, tak jsme si gratulovali, jak jsme dobří. Dnes honíme mikrometry a máme případy, kdy měříme v nanometrech. Takže v řadě oblastí jsme se posunuli o řád.
Zapadají moderní měřicí technologie do konceptu Průmyslu 4.0? Pojem Průmysl 4.0 je trendová věc. Podle mě Průmysl 4.0 začal v době, kdy jsme masivně nasadili počítače. Máme ideální počítačový model a na jeho základě víme, co chceme změřit. Pak už jde jen o to, jak nasbíráme měřící body na fyzickém dílu, který jsem vyrobil, abych ho mohl s modelem porovnat. Fyzický výrobek se dá porovnávat také s digitálně naskenovaným výrobkem.
Jak přesné jsou takové skeny? Skener je optický přístroj, takže vytvoří obraz jen tam, kam vidí. Ve skrytých místech je nutné použít jinou metodu, abyste viděli takzvaně za rohem. Třeba dotykové měření. Pokud chcete mít přesný výsledek, musíte většinou měřit jinou metodou než skenováním.
Která z měřících metod je dnes nejpřesnější? Nejvyšší úroveň měření nabízí průmyslová počítačová tomografie. Strčíte do tomografu díl, rentgen vám ho prosvítí a získáte o něm veškerá data. Ta, která vidíte, i ta, která nevidíte. Pak už nemusíte měřit za rohem, protože CT vám tyto údaje dodá. Zobrazí vám i strukturu materiálu, případné praskliny, bubliny, vměstky. Metrologické CT vám změří rozměr bubliny nebo praskliny na tisíciny milimetru, spočítá vám její objem a spoustu dalších věcí.
Mají firmy o takové přístroje zájem? Většinou je ve firmách klasický kontaktní měřicí přístroj, protože nechtějí jít do něčeho nového. Klasický kontaktní stroj je také nejlevnější, když ho porovnáme s multisensorovými přístroji nebo s CT. Investice do lepšího a přesnějšího přístroje se ve firmě těžko obhajuje. Když si koupíte obráběcí stroj, u něhož víte, že na něm vyrobíte milion dílů, tak náklady rozpočítáte a víte, kolik vás bude jeden díl stát a za jak dlouho budete mít stroj zaplacený. Návratnost měřicího stroje takto spočítat neumíte.
Ani přes snížení zmetkovitosti? Nemůžete si připustit, že máte vysokou zmetkovitost. Dřív jsme se setkávali také s argumenty, že firmy měřicí stroj nepotřebují, protože umí měřit přímo na obráběcím stroji. To ale platilo do prvního vráceného kamionu, protože díly byly vyrobeny nepřesně. Pokud ředitel firmy rozumí řízení kvality, je to štěstí jak pro tu firmu, tak pro nás.
Nabízíte trojrozměrné skenování jako službu. Co nejzajímavějšího mimo průmysl jste snímali? Na Velehradu jsme skenovali náhrobek arcibiskupa Stojana. Dělali jsme různé oltáře a historické sklepy. Archeologové vykopali starý sklep a my jsme ho převedli do 3D digitálního modelu.
Takže umíte skenovat nejen věci, ale také prostory? Umíme skenovat i velké prostory jako výrobní haly nebo jadernou elektrárnu. Skenovali jsme turbínu přímo zabudovanou ve vodní elektrárně. Naši pracovníci byli spuštěni přímo do tunelu, kudy teče voda k turbíně. Měřili tam, jestli má turbína už velké opotřebení a je třeba ji vyměnit.
Proč je nutné skenovat výrobní haly? Obecně se v průmyslových aplikacích skenují prostory, do kterých pak architekti vkládají jednotlivé technologie tak, aby byly ergonomické, všechno se do nich vešlo a byl tam dostatek místa pro manipulaci. Skenovali jsme také různé věci pro vývojáře her, například automobily. Pro NASA jsme snímali díly do rakety.
Kvůli koronavirové krizi firmy hodně osekávají investice. Jak těžký pro vás bude letošní a příští rok? Od dubna je to hodně těžké. Firmy ořezaly investice, které nemusí pořídit, a služby, které nejsou životně důležité, nenakupují. Nedokážu odhadnout, jak se bude tato situace vyvíjet.
V čem vidíte prostor pro další růst? V prodeji přístrojů i ve službách. Vyžaduje to, ale stabilní ekonomickou situaci. Máme už v plánu novinky v oblasti prodeje přístrojů i v oblasti služeb.
Tisková konference po jednání tripartity, 12. října 2020.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 12. října 2020 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři diskutovali návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021, nový stavební zákon nebo epidemiologická opatření.
Během posledního měsíce se sešly k jednání pracovní týmy tripartity pro Evropskou unii, zdravotnictví, hospodářskou politiku, kulturu, místní rozvoj a fondy EU a pracovní tým pro BOZP. V září také jednala tripartita Královéhradeckého kraje. Představitelé krajských hospodářských a sociálních rad jsou pravidelně informováni o výsledcích jednání národní tripartity a o činnosti pracovních týmů. Pracovní týmy se na národní úrovni scházejí k jednání buď v běžném režimu, nebo prostřednictvím videokonference. Sociální partneři a zástupci vlády také diskutovali epidemiologická opatření a zdůraznili, že pro všechny je prioritou oblast veřejného zdraví.
Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021
Hlavním cílem státního rozpočtu je využít nízkou úroveň veřejného zadlužení ČR k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel. Vláda chce prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst. Státní rozpočet bude v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1328,2 mld. Kč, výdaji ve výši 1648,2 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. Návrh rozpočtu zvyšuje životní úroveň důchodců a posiluje české školství. Návrh rozpočtu přináší perspektivu v brzké uzdravení naší ekonomiky.
Nový stavební zákon
Nový stavební zákon výrazně urychlí povolování všech staveb. Do roka budou stavebníci vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. Pro občany, kteří si chtějí postavit rodinný dům, zákon zavádí zrychlené řízení. Stavební zákon zavádí několik nových principů a opatření. Jsou to především pevně stanovené lhůty pro rozhodování, fikce souhlasu k vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Nový stavební zákon také přinese už jen jedno řízení místo stávajícího územního a stavebního řízení.
Vládní návrh dohody Rady hospodářské a sociální dohody ČR ve smyslu § 320a zákona č. 262/2006 Sb.
Návrhy aktivit financovaných z příspěvku na činnost dle § 320a ZP na rok 2021 předložily Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných odborů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Žadatelé požadovali v souhrnu částku 36 048 765 Kč. Vláda ČR návrhy aktivit projednala a schválila.
Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 2. listopadu 2020.
Od středy 14. října dojde na území České republiky k dalšímu zpřísnění protiepidemických opatření. Jejich rozsah schválila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 12. října 2020. Rozhodla rovněž, že ze státních rezerv uvolní 190 000 respirátorů typu FFP2 a milion roušek pro těžce hendikepované osoby, a schválila také uvolnění až 205 milionů korun na nákup remdesiviru.
Vláda po celodenním jednání s odborníky, sociálními partnery i zástupci opozice odsouhlasila nová krizová opatření, kterými chce zvrátit nepříznivý vývoj pandemie nemoci covid-19. „V podstatě od rána jsme diskutovali ta opatření, o kterých jsme rozhodli, a jsme si vědomi toho, že máme jeden pokus. Jeden pokus, který musí být úspěšný. Úspěšný v tom, abychom i tentokrát nárůst epidemie zvládli,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Od středy nebude možné na jednom místě, ať už venku či uvnitř, organizovaně či nikoli, až na přesně specifikované výjimky se shromáždit v počtu více než šest osob. Do restaurací, barů a podobných stravovacích zařízení nebudou smět chodit zákazníci, bude možné je obsloužit pouze přes výdejní okénko, ale jen do 20. hodiny. Výjimku budou mít pouze hotelové restaurace pro hotelové hosty a svatební a smuteční hostiny. Zavřít musí všechny hudební, taneční, herní a další společenské kluby a diskotéky. Na veřejnosti bude zcela zakázáno konzumovat alkoholické nápoje.
Ke změnám dojde i v provozu školských zařízení. Po razantním omezení teoretické výuky na vysokých a středních školách budou od 14. října zcela uzavřeny i školy základní, družiny a školské kluby. „Co je důležité a pozitivní, že už dnes víme, kdy tyto školy otevřeme, a to bude 2. listopadu, a samozřejmě jsou tady ještě prázdniny od 26. října jeden týden. Takže vlastně mluvíme o dvou týdnech,“ konstatoval předseda vlády. „Také jsme rozhodli a domluvili se v rámci koalice, že upravíme ošetřovné, které by mělo zůstat na 60 procentech, ale s minimem 400 korun denně,“ doplnil Andrej Babiš.
Krajští hejtmani a pražský primátor ale dostali od vlády za úkol zajistit péči o děti ve věku 3-10 let zaměstnanců bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a dalších složek integrovaného záchranného systému, hygienických stanic a také poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, aby nebyl ohrožen chod kritické infrastruktury a zdravotnických a sociálních zařízení.
Vysokoškolské koleje, domovy mládeže a internáty budou mít zákaz ubytovávat studenty a žáky s výjimkou těch, kterým vláda uložila pracovní povinnost. Pracovní povinnost se přitom týká studentů vybraných ročníků lékařských fakult, farmacie, zubního lékařství a vyšších odborných a středních zdravotnických škol.
Lidé si budou muset od 13. října nově nasadit roušky či jiné ochranné prostředky dýchacích cest i na zastávkách, nástupištích a v čekárnách hromadné dopravy. „Chceme požádat veřejnost a občany o porozumění. Je to strašně důležité, protože nechceme tady riskovat scénář á la Izrael nebo Itálie, jak se stalo na jaře. Rozhodování bylo samozřejmě složité, ale myslím si, že máme jasnou vizi, jak se vrátit do normálu, a já jsem přesvědčen, že se nám to společně s vámi podaří a že ten vir porazíme tak, jak se nám to povedlo v první vlně. Máme zkušenosti, máme jasné plány, máme jasnou vizi, ale teď je prioritou, aby naše nemocnice zvládly ten nápor lidí, kteří jsou hospitalizovaní s covidem-19,“ apeloval předseda vlády.
Vláda rovněž obnovila omezení provozu sociálních služeb a zákaz vycházet mimo objekt či areál zařízení pro klienty sociálních služeb, jako tomu už bylo na jaře, a přijala opatření, aby občané, kteří žádají o poskytnutí nepojistných sociálních dávek, nemuseli chodit na úřady se žádostmi, ale aby úřady přijímaly žádosti elektronicky, nebo je automaticky prodlužovaly.
Vláda rovněž rozhodla, že ze státních hmotných rezerv uvolní 190 000 kusů respirátorů typu FFP2 a 1 000 000 roušek, které bezúplatně poskytne osobám pobírajícím invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a osobám mladším 18 let, kterým byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P. Distribuci zajistí Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, respektive prostřednictvím Úřadu práce ČR, které je budou distribuovat ve spolupráci s Českou poštou. Vláda pro tyto účely uvolnila z vládní rozpočtové rezervy 5,95 milionu korun. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Stát zajistí i osobní ochranné prostředky pro zaměstnance zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a ohrožené děti, kterým poskytují péči i během nouzového stavu. Pro tato zařízení bude ze státních hmotných rezerv zajištěno po dobu nouzového stavu až 26 580 respirátorů typu FFP2, 186 000 roušek, 49 500 ochranných rukavic a 2 475 ochranných štítů. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda schválila také uvolnění až 205 milionů korun na zajištění nákupu léčivého přípravku Veklury od firmy Gilead Sciences, který obsahuje léčivou látku remdesivir. Nákup proběhne prostřednictvím Evropské unie, která má s americkým výrobcem nasmlouvaný objem dodávek. Firma totiž kvůli omezeným výrobním kapacitám a obrovské poptávce nejedná s jednotlivými státy, ale pouze s nadnárodními celky. Česká republika má aktuálně přislíbeny dodávky 10 000 vialek pro měsíc říjen, tj. léčbu pro cca 1 650 pacientů, a zvyšující se dodávky pro další měsíce. Částka, kterou vláda uvolnila z vládní rozpočtové rezervy, představuje náklady na úhradu dodávek na dva měsíce.
Vláda schválila také návrh novely zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na oblast kulturních akcí. Novela prodlužuje časovou působnost zákona, který umožňuje pořadatelům odložit vrácení vstupného na akce, které se měly uskutečnit po dobu účinnosti novely, ale kvůli probíhající epidemii musely být zrušeny, až do 30. září 2021.
Výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla Dako CZ z Třemošnice na Chrudimsku chystá regionální náborovou kampaň. Chce přijmout i navzdory koronakrizi několik desítek nových zaměstnanců. Měli by pracovat na montáži a v novém servisním centru, které bylo otevřeno v červnu. Spolu s nimi plánuje přijetí dalších technicko-hospodářských pracovníků. Firma tak reaguje na renesanci železniční dopravy, díky které vzrůstá počet zakázek. Místním kovákům se podařilo vyjednat i plošné navýšení mezd.
Podle předsedy ZO OS KOVO DAKO Třemošnice Michala Vaňháta by nábor mohl pomoci vyřešit stávající nedostatek kvalifi kovaných zaměstnanců. „Bylo by fajn nabrat schopné lidi, a to nejen pro rozšíření servisního střediska a montáže. Pokud chybí zkušení zaměstnanci, je obtížnější plnit plánované zakázky a řeší se to jako jinde agenturním zaměstnáváním, což podle nás není dobře,“ zdůraznil předseda Vaňhát.
V Třemošnici pracuje okolo 500 zaměstnanců. Mezi odboráře patří asi třetina z nich. Členové výboru místní ZO se připravují na nadcházející kolektivní vyjednávání. Kolektivní smlouvu mají sjednanou do konce roku a čeká je návrh nové na příští rok. „V KS máme řadu benefitů, které se nám daří každoročně obhájit. Zejména jde o pět týdnů dovolené, dotované stravování, 13. a 14. plat, výhodné telefonní tarify i pro členy rodiny nebo finanční bonus při odchodu do důchodu. V poslední KS se nám poprvé podařilo vyjednat celoplošné navýšení mezd formou zajímavého jednorázového bonusu, a to všem zaměstnancům stejnou částkou,“ uvedl šéf místních odborů.
Ještě před vypuknutím pandemie Covidu-19 byla v závodě rozšířena montážní hala, což umožní zvýšit výrobní kapacitu. V současnosti se v ní instaluje první automatizovaná linka. Na místě bývalé prototypové dílny vzniklo servisní centrum, které rozšíří poskytování servisních služeb zákazníkům. Zaměří se na opravy většiny typů brzdových systémů a komponentů.
____________________ Dako CZ vloni překonalo miliardový obrat, vytvořilo zisk po zdanění 135 milionů korun a v růstu by mělo pokračovat i letos. Nové zakázky má aktuálně pro polské, slovinské a indické dopravce. Společnost ani v jarních měsících při první vlně pandemie a omezení ekonomiky nepřerušila výrobu. Svoji produkci ze 70 procent vyváží. Většinovým vlastníkem podniku je společnost Czechoslovak Group. Druhým akcionářem je společnost Tatravagónka Poprad. Firma dodává brzdové systémy a komponenty pro nákladní a osobní vozy, příměstské jednotky, lokomotivy, vozy metra i tramvaje. Kolejová vozidla s brzdami Dako je možné vidět jak v Evropě, tak i v Číně, Indii, Malajsii, Indonésii či Alžírsku.
Koronavirová krize velmi silně zasáhla nejen stávající státní rozpočet na rok 2020, ale i celý rozpočtový proces přípravy rozpočtu na rok 2021, a to v mnoha ohledech.
Při zaměření energie vlády na opakující se úpravy státního rozpočtu na rok 2020 jí na konci května nezbyl čas na přípravu rozpočtu na rok 2021. Dokument „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023“, doposud pravidelně projednávaný se sociálními partnery v prvé dekádě měsíce června, nebyl zpracován. Přesněji řečeno nebylo zpracováno východisko pro vyjednávání jednotlivých rozpočtových kapitol mezi MF a resorty a východisko pro vyjednávání o platech v rozpočtové sféře na následující rok.
To, že vzhledem ke koronavirové krizi a nejasnému dalšímu vývoji ekonomiky došlo k časovým posunům v práci na rozpočtu na rok 2021, je vcelku pochopitelné. Ovšem skutečnost, že výše uvedený zásadní dokument nebyl zpracován vůbec (a tedy ani schválen vládou jako východisko pro další rozpočtové práce), měla fatální vliv na celý rozpočtový proces letošního roku. Ten se oproti předchozím letům zásadním způsobem odlišoval.
Absence rozpočtového rámce totiž umožnila přijímat již od druhého čtvrtletí letošního roku „per partes“ narychlo další a další daňová opatření převážně trvalého rázu, která nebylo možno ani při formulaci, ani při schvalování (většinou ve zrychleném řízení) konfrontovat s celkovou rozpočtovou představou roku 2021. Obdobně bez tohoto ukotvení probíhalo i projednávání jednotlivých rozpočtových kapitol na podzim tohoto roku (odvolávání se na zastaralý rozpočtový výhled v tomto kontextu opravdu neobstojí a především přináší další problémy, viz dále). Příprava státního rozpočtu v letošním roce jasně ukázala, že těžiště rozpočtu na rok 2021 bude spočívat především v záměrném snižování vlastních rozpočtových příjmů (daní) při faktické prolongaci několika málo výdajových priorit z letošního roku – např. důchody, platy učitelů.
Výsledkem tohoto postupu ovšem bylo (a je), že výše deficitu státního rozpočtu není aktivním činitelem rozpočtových prací, ale jejich pasivním výsledkem. Deficit je to, co vznikne porovnáním fakticky autonomních opatření jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Viditelným důsledkem této poměrně zásadní změny přístupu k tvorbě státního rozpočtu není jen dnešní fakticky bezprecedentní situace, kdy je předložen návrh státního rozpočtu s nejasnou příjmovou stranou (a tím i značně nejasným schodkem) v řádu minimálně 100 mld. Kč. Je jím také to, že se již téměř nikomu nezdá nenormální, že zásadní daňové změny s poměrně fatálními rozpočtovými dopady v řádu desítek miliard korun vznikají nejen v rámci zrychleného projednávání, ale i „jaksi mimoděk“ formou poslaneckých iniciativ (tj. bez řádného projednání, bez RIA atd.). Např. rozpočtové dopady poslanecké iniciativy na zrychlení odpisů a snížení spotřební daně u nafty (které, jak se zdá, mají velkou šanci na schválení) se budou pohybovat minimálně na úrovni -23 mld. Kč. Nepřekvapí proto, že i když ještě fakticky nebylo zahájeno projednávání rozpočtu, už se začíná mluvit o jeho novele.
Druhým výrazným problémem, který budeme blíže demonstrovat v části B, je fakt, že již takto deformovaný návrh státního rozpočtu v sobě obsahuje kromě výše uvedených problémů na příjmové straně neméně závažné problémy na straně výdajové. Jde o to, že výdaje velké části především sociálních výdajů jsou rozpočtovány na úrovni výdajů prapůvodního státního rozpočtu na rok 2020 (z podzimu roku 2019), tj. bez vlivu koronaviru. Při pokračující koronavirové epidemii a jejím řešení lze i zde očekávat výrazně vyšší výdaje a tlak na deficit státního rozpočtu, tentokrát ze strany výdajů.
Třetím problémem, který ovlivnil postup rozpočtových prací na státním rozpočtu na rok 2021, byl značný časový posun ve zpracování výchozí makroekonomické prognózy. Ta byla publikována MF ČR teprve 14. září 2020, tj. o 9 týdnů později než v jiných letech. (Za normálních podmínek je tato prognóza publikována ve druhé dekádě měsíce července.) To však zároveň znamenalo, že se pro vlastní rozpočtové práce (včetně vyjednávání s resorty) velmi zúžil časový prostor – návrh státního rozpočtu byl zveřejněn 30. září. To však v souvislosti s předchozími poznámkami také znamená, že letošní projednávání, úpravy a schvalování rozpočtu na příští rok budou více než kdy jindy probíhat ve velmi značné časové tísni.
Čtvrtým zásadním problémem bylo (a je) faktické vyloučení sociálních partnerů a tripartity z jednání o rozpočtu na rok 2021. Jak již bylo řečeno, standardní červnové jednání o rozpočtu se neuskutečnilo, bylo z důvodu koronaviru zrušeno. Klíčové daňové změny se dojednávaly ve strukturách (NERV), kam neměla řada zástupců sociálních partnerů, především odborů, vůbec přístup. Jednání o vývoji platů v rozpočtové sféře (celkový nárůst objemu, změny platových tarifů) neproběhlo vůbec.
Souhrnné stanovisko ČMKOS:
ČMKOS považuje za velmi nešťastné, že vláda nepokračovala v dobré praxi předchozích let, a neinformovala sociální partnery, především odbory o vývoji rozpočtových prací ještě před předložením finální verze rozpočtu tripartitě. I když chápeme současnou složitou situaci, bohužel ne vše se dá zdůvodnit epidemií koronaviru. Zvláště když byla ČMKOS prakticky od jarních měsíců konfrontována s nezájmem decizní sféry o účast zástupců odborů v poradních strukturách vlády zabývajících se přípravou opatření ke zmírnění ekonomických a sociálních důsledků koronavirové epidemie.
ČMKOS považuje klíčové opatření státního rozpočtu a fakticky celé hospodářské politiky vlády spočívající ve zrušení superhrubé mzdy kombinované s výrazným snížením zdanění za opatření kontroverzní, dopadajícím v konečném důsledku negativně na středně a nízko příjmové zaměstnance. Požadujeme proto toto opatření revokovat.
Stejně tak ČMKOS požaduje zásadně revokovat již přijaté kontroverzní daňové zákony, především tzv. loss carryback a zrušení daně z převodu z nemovitostí. Tato opatření české ekonomice nepomáhají, pouze odčerpávají prostředky českých veřejných financí.
Zásadní výhrady ČMKOS má i k doposud neprojednanému „daňovému balíčku“ především k zavedení paušální daně, která dále prohloubí sklon k využívání „švarcsystému, a stravenkovému paušálu který povede k daňové optimalizaci na straně jedné a k likvidaci systému stravování zaměstnanců na straně druhé. Požaduje proto tyto dvě kontroverzní normy opatření dále neprojednávat.
Za klíčový prvek podpory ekonomiky považuje ČMKOS posílení kupní síly českých občanů. Proto je třeba podle ČMKOS přijmout zásadní opatření ke zvýšení disponibilního důchodu domácností, a to především prostřednictví nárůstu minimální mzdy, nárůstu podpor v nezaměstnanosti, růstu platů ve veřejné sféře a všemožně podpořit kolektivní vyjednávání v soukromé sféře.
V tomto ohledu ČMKOS považuje za velmi nešťastné, že dosud neproběhla jednání ani o nárůstu platů v rozpočtové sféře, ani o navýšení mininimální mzdy pro rok 2021.
ČMKOS se zásadně odmítá záměr některých čelných představitelů vlády zrušit minimální mzdové tarify. Takováto prohlášení nepřispívají k posilování a prohlubování spolupráce a sociálnímu partnerství. ČMKOS jasně deklaruje, že jakýkoli pokus zneužít koronavirové krize ke zrušení minimálních tarifů bude považovat za nepřátelský útok proti sociálnímu smíru v České republice. Tento hrubý útok nezůstane ze strany odborů bez odpovědi.
ČMKOS považuje za nezbytné znovu zopakovat, že podporuje a bude podporovat i v budoucnu všechny kroky jakékoli vlády, které budou směřovány proti daňovým únikům, korupci práci na černo, spekulacím a dalším formám rozkrádání majetku státu a veřejného sektoru. V této souvislosti považujeme pro nejbližší období za prioritu obnovit plný provoz fungování EET a to u všech subjektů. ČMKOS lituje, že v předloženém návrhu státního rozpočtu na příští rok se o tomto zásadním opatření u mlčí.
ČMKOS upozorňuje na neřešení celé řady problémů, které otevřela jarní pandemie v sociální oblasti. Především přetrvávající neúnosnou situaci, kdy většina OSVČ (a část zaměstnanců pracujících na dohody) není dosud povinně nemocensky pojištěna, stejně tak přetrvávají další známé, ale neřešené problémy jako je velmi nízká výše ošetřovného či velmi nízkých podpor v nezaměstnanosti a krátké podpůrčí doby.
ČMKOS upozorňuje na výrazná rizika spojená s s dlouhodobě udržovaným extrémním poklesem výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a doporučuje vládě znovu zvážit.
Premiér České republiky Andrej Babiš vyslyšel výzvu, kterou mu na svém Sněmu předal Svaz průmyslu a dopravy, a svolal jednání tripartity. V pondělí 12. října tak Svaz průmyslu mohl hájit zájmy zaměstnavatelů. Zástupci Svazu průmyslu vyzvali vládu, aby v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021 dále nezadlužovala Českou republiku některými neurgentními opatřeními a nehledala další zdroje příjmů u firem. Svaz také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek na zjednodušení stavebního zákona, bez něhož bude investování a další výstavba v Česku stále složitější.
PŘÍPRAVA NÁVRHU STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK 2021
„Státní rozpočet nesmí ohrozit fungování ekonomiky a firem. Zásadně odmítáme přijímání politických opatření, která přímo nesouvisí s krizí či skutečným dlouhodobým růstem ekonomiky a zadlužují Českou republiku. Firmy se obávají, že stejně jako v minulosti bude stát v budoucnu hledat zdroje rozpočtu právě u nich – ať už dalším přímým či nepřímým zdaněním nebo omezením prostředků pro rozvoj podnikatelského prostředí. Požádali jsme proto vládu, aby zásadně nekrátila prostředky v programu pro podnikatele pro příští programové období,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu a dopravy vítá, že v návrhu vláda plánuje zvýšit dle slibu platy pedagogům o 9 % a oceňuje i plánovanou výši rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
„Z pohledu zaměstnavatelů ale vláda nesmí šetřit na investičních výdajích a musí podpořit konkurenceschopnost podnikatelské sféry. Například zabezpečit prostředky pro aplikovaný výzkum a neomezovat programy podpor pro podnikatele. Požádali jsme vládu, aby co nejdříve dořešila a firmám dala jasnou informaci o zajištěných prostředcích například pro konkrétní připravené projekty v programu aplikovaného výzkumu Trend. Znovu jsme také požádali o dořešení slíbených kompenzacích nepřímých nákladů pro energeticky náročný průmysl, aby se tak narovnaly podmínky s ostatními zeměmi,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Celé stanovisko SP ČR k návrhu státního rozpočtu si můžete přečíst zde.
NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON
„Jsme zklamaní. Návrh měl být ambicióznější. Jedná se za posledních zhruba 15 let snad o 27. novelu stavebního zákona. V Česku je však dávno po dvanácté, kdy stavební zákon měl fungovat. Všichni chceme, aby se investovalo, ale přitom nemáme funkční stavební zákon. Bez jeho zjednodušení se nikam neposuneme. Tato situace může bránit i plnění plánu obnovy a hrozí, že nabízené miliardy z Evropské unie efektivně nevyužijeme. Paní ministryně musí být v novelizaci aktivní a získat podporu pana premiéra. Žádáme tímto ale i ostatní politické strany a jednotlivé resorty, aby nehájily individuální zájmy, ale přispěly ke skutečné kompletní rekodifikaci s plnou integrací všech řízení. Je třeba sjednotit všechna řízení o povolení stavby včetně nakládání s vodami, či vyvlastnění a stanovení jasných a nepřekročitelných mechanismů k dodržování lhůt,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V návaznosti na odložení XXII. světového kongresu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se ve dnech 5. a 6. října 2020 uskutečnila virtuální konference týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a v souvislosti s onemocněním COVID-19.
Konference se zabývala globálním řešením pro dosažení stabilních a udržitelných pracovišť prostřednictvím řádné správy a intenzivního sociálního dialogu. Rovněž se zabývaa vztahy mezi BOZP, kontinuitou činností, zaměstnaností a pracovními právy v souvislosti s onemocněním COVID-19.
Agentura EU-OSHA se zúčastnila kulatého stolu „Od politiky konkrétním opatřením“ věnovanému způsobu, jak čelit pandemii, ale i obnově po ní. Účastnila se také panelové diskuse na téma „Budoucnost práce“ s cílem poukázat na význam zkoumání budoucnosti problematiky BOZP a příslušných iniciativ v jednotlivých členských státech EU.
V rámci této konference bylo rovněž vyhlášeno 50 projektů vybraných v rámci Mezinárodního mediálního festivalu pro prevenci.
Tisíce účastníků se chystá na jednu z největších akcí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představuje oficiální zahájení kampaně Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž, která se zaměřuje na muskuloskeletální poruchy. Na vícejazyčných internetových stránkách kampaně, které byly zpřístupněny počátkem měsíce, naleznete širokou škálu informací, publikace, případové studie a praktické nástroje a pokyny.
Cílem akcí konaných během evropského týdne, včetně konferencí, filmových projekcí, výstav a soutěží, je upozornit na problematiku BOZP.
