Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění

Statistická ročenka 2019 přináší podrobný pohled na oblast důchodového pojištění, který je doplněn o základní demografické informace a údaje, jež ilustrují některé fáze zpracování důchodové agendy.
 
Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2019 je členěna do dvanácti kapitol, z toho hlavní tabulkové části jsou řazeny do pěti kapitol, které obsahují informace o vyplácených, přiznaných a zaniklých starobních, invalidních a pozůstalostních důchodech a v neposlední řadě přináší důležité informace o změnách mezi stupni invalidního důchodu.
 
Z dat vyplývá, že Česká správa sociálního zabezpečení k 31. 12. 2019 vyplácela důchod 2 897 527 důchodcům v ČR a 98 272 důchodcům byl vyplácen důchod do zahraničí. Nejvyšší podíl na vyplácení důchodů do zahraničí tvoří tradičně Slovensko (34 513 důchodců), dále Německo (19 535 důchodců) a Polsko (16 544 důchodců). Roční výdaje na důchody v roce 2019 činily 459,3 mld. Kč, přičemž v předchozím roce tyto výdaje dosáhly částky 423,7 mld. Kč.
 
Call centrum České správy sociálního zabezpečení pro poradenství v oblasti důchodových nároků v minulém roce vyřídilo dotazy 165 870 klientů. Klientské centrum (KC) ústředí ČSSZ řešilo v minulém roce celkem 39 139 požadavků klientů, přičemž mezi nejčastější důvody patřilo získání obecných informací o důchodu, důchodovém pojištění či dobách důchodového pojištění. Významný podíl na návštěvnosti KC ústředí ČSSZ zaujímá rovněž zájem o konzultace k budoucímu nároku na důchod a o informativní výpočet důchodu.
 
Více informací najdete na webových stránkách ČSSZ v sekci „Statistiky“ nebo čtvrtletně aktualizované sekci „Otevřená data“ a v přiložené Statistické ročence z oblasti důchodového pojištění 2019.
 
Přílohy:
  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
 

ETUCE apeluje na ministry školství, aby zlepšili pracovní podmínky pedagogů

ETUCE (European Trade Union Committee for Education) vydala tiskovou zprávu, ve které apeluje na ministry školství, kteří se ve dnech 16. – 17. 9. 2020 sešli v Osnabrücku u příležitosti jednání v rámci německého předsednictví v Evropské komisi.
 
Schůzky se zúčastnili ministři z členských zemí EU, kandidátských zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a zemí Evropského sdružení volného obchodu. Předmětem jednání byla diskuse týkající se budoucích priorit strategie EU ve věci odborného vzdělávání a přípravy.
 
ETUCE ve své tiskové zprávě zdůraznila, že pandemie měla na sektor odborného vzdělávání a přípravy negativní vliv. Na rozdíl od jiných typů škol a vzdělávacích institucí, přesun odborného vzdělávání a přípravy do online prostoru, nebo vzdělávání na dálku není úplně možný, a to obzvláště v oblasti praxí a praktické výuky. Poukazuje na to, že učitelé odborného vzdělávání a přípravy neměli dostatečnou metodickou ani materiální podporu pro to, aby mohli plně využít distanční výuku. Tento nedostatek se negativně projevil i na zapojení žáků z různých socio-ekonomických skupin do této výuky.
 
ETUCE vyzvala ministry školství jednotlivých zemí, aby nastavili novou strategii EU týkající se odborného vzdělávání a přípravy tak, aby se nejen zlepšily pracovní podmínky pedagogických pracovníků působících v tomto sektoru, ale aby se pomocí růstu platů zlepšila atraktivitu jejich povolání. Zvláštní pozornost by se pak dále měla věnovat bezpečnému návratu všech studentů, pedagogických a nepedagogických pracovníků do škol a vzdělávacích institucí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.
 
  • Zdroj: Českomoravský OS pracovníků školství

Gratulujeme novému ministrovi zdravotnictví

Roman Prymula nastupuje do funkce ministra zdravotnictví v nelehké době, kdy se u nás rychle zvyšují počty nakažených s onemocněním COVID-19. Hlavním úkolem nového ministra zdravotnictví je tak stabilizace. Zabránit dalšímu komunitnímu přenosu, zmírnit výskyt nákazy, a to vše s co možná nejmenším omezením ekonomiky a celkového chodu státu. Tento úkol nebude jednoduchý.

Veškerá opatření musí ministerstvo zdravotnictví zároveň efektivně koordinovat s klíčovými resorty, jako je ministerstvo školství, ministerstvo průmyslu a ministerstvo práce. Pokud by například bylo nezbytné opět uzavřít školy, musí být jasné, jak bude ošetřeno postavení rodiče dítěte, které zůstává doma, aby firmám nevypadli klíčoví zaměstnanci.

Věříme však, že se Roman Prymula díky svým zkušenostem v nové roli velmi rychle zorientuje a ČR pod vedením nového ministra zdravotnictví zvládne druhou vlnu pandemie stejně úspěšně, jako zvládla vlnu první v čele s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Tomu bychom tímto rádi za odvedenou práci v jeho funkci poděkovali.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Vláda schválila pravidelnou valorizaci důchodů, krajským hygienickým stanicím dá více peněz na platy

Předseda vlády během videokonferenčního jednání s ministry, 21. září 2020.
Předseda vlády během videokonferenčního jednání s ministry, 21. září 2020.
Kvůli zhoršené epidemické situaci byl opět aktivován Ústřední krizový štáb. Vládní kabinet schválil v pondělí 21. září 2020 úpravu jeho statutu. Vláda rozhodla také o navýšení rozpočtu krajských hygienických stanic o 59 milionů korun na platy zaměstnanců a o zákonem stanovené valorizaci důchodů.

Vláda rozhodla o změně statutu Ústředního krizového štábu, který z rozhodnutí předsedy vlády povede 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Vláda rozhodla o úpravě statutu tak, že předseda ÚKŠ bude návrhy řešení přednášet přímo na schůzi vlády. Rozšířil se také počet jeho členů, a to o zástupce Asociace krajů a Ministerstva kultury a MPSV.

Vláda také do statutu výslovně doplnila, že veškeré pravomoci, které na základě právních předpisů náleží jednotlivým ministerstvům a jiným správním úřadům, zůstávají nedotčeny. To konkrétně znamená, že například v případě zdravotní hrozby jsou veškerá zdravotní problematika a protiepidemická opatření a jejich komunikace ve vztahu k veřejnosti v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. zdravotní problematika není v působnosti ÚKŠ. Došlo rovněž k úpravě odborných pracovních skupin, byla například vytvořena pracovní skupina pro koordinaci krajů.

Vláda se zabývala také navýšením prostředků na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic. Rozhodla, že z vládní rozpočtové rezervy uvolní dalších 59 067 325 korun, které budou určeny například na proplácení přesčasů a pohotovostí. V souvislosti s vývojem epidemie koronaviru je totiž nepochybné, že i v následujícím období bude vytížení zaměstnanců krajských hygien maximální a dojde k dalšímu navyšování jejich počtu, s čímž původní rozpočet na jejich platy nepočítal.

Kabinet rozhodl také o příspěvku státu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro další roky. V intencích cílů Inovační strategie České republiky 2019-2030, Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice a dalších koncepčních materiálů rozhodla o navýšení státní subvence v roce 2021 na více než 37,468 miliardy korun a na roky 2022 a 2023 na 38 miliard korun. Cílem vlády zůstává podporovat vědecké a vývojové instituce, aby se Česká republika v průběhu příštích deseti let zařadila mezi inovační lídry Evropy.

Vláda schválila také pravidelnou valorizaci důchodů. Výpočet této valorizace je dán vzorcem přímo ze zákona o důchodovém pojištění a vypočítává se z údajů Českého statistického úřadu o růstu cen. U průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu bude navýšení od 1. ledna 2021 činit 839 korun, adekvátně tomu se zvýší i příplatky k důchodu.

Ministři a ministryně se zabývali také novým nařízením vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2021. Toto nařízení je nezbytným předpokladem k zajištění financování podpory elektřiny a podpory tepla z podporovaných zdrojů energie v roce 2021 tak, jak je nastaveno zákonem. Pro rok 2021 bude výše finančních prostředků na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu činit 27 miliard korun, což je stejná částka jako v letošním roce.

Vláda také vyslovila souhlas s návrhem na neprodlené zahájení postupného převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů společnosti OKD do majetku státního podniku Diamo. Náklady a výdaje na útlum těžby a dlouhodobé činnosti spojené se zahlazováním následků hornické činnosti v ostravsko-karvinském regionu a náklady a výdaje spojené se zajišťováním bezpečnosti na plynujícím ložisku černého uhlí v ostravsko-karvinském černouhelném revíru ponese v plné výši stát a budou průběžně hrazeny ze státního rozpočtu.

Státní podnik Diamo bude jednotlivé části OKD přebírat postupně, a to za cenu odpovídající znaleckému posudku. OKD zaměstnává přímo více než 6 000 lidí. V důsledku útlumu budou propouštěni postupně, část z nich se bude v rámci podniku Diamo podílet na útlumových pracích. OKD se kvůli velkému poklesu cen energetického i koksovatelného uhlí a dopadem celosvětové pandemie koronaviru a také kvůli vysokým nákladům na těžbu potýká s vysokou ztrátovostí. Nejdéle by měly zůstat v provozu doly ČSM-sever a ČSM-jih.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-21-zari-2020-183688/.

Vláda schválila pravidelnou valorizaci důchodů

Kvůli zhoršené epidemické situaci byl opět aktivován Ústřední krizový štáb. Vládní kabinet schválil v pondělí 21. září 2020 úpravu jeho statutu. Vláda rozhodla také o navýšení rozpočtu krajských hygienických stanic o 59 milionů korun na platy zaměstnanců a o zákonem stanovené valorizaci důchodů.
 
Vláda rozhodla o změně statutu Ústředního krizového štábu, který z rozhodnutí předsedy vlády povede 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Vláda rozhodla o úpravě statutu tak, že předseda ÚKŠ bude návrhy řešení přednášet přímo na schůzi vlády. Rozšířil se také počet jeho členů, a to o zástupce Asociace krajů a Ministerstva kultury a MPSV.
 
Vláda také do statutu výslovně doplnila, že veškeré pravomoci, které na základě právních předpisů náleží jednotlivým ministerstvům a jiným správním úřadům, zůstávají nedotčeny. To konkrétně znamená, že například v případě zdravotní hrozby jsou veškerá zdravotní problematika a protiepidemická opatření a jejich komunikace ve vztahu k veřejnosti v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. zdravotní problematika není v působnosti ÚKŠ. Došlo rovněž k úpravě odborných pracovních skupin, byla například vytvořena pracovní skupina pro koordinaci krajů.
 
Vláda se zabývala také navýšením prostředků na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic. Rozhodla, že z vládní rozpočtové rezervy uvolní dalších 59 067 325 korun, které budou určeny například na proplácení přesčasů a pohotovostí. V souvislosti s vývojem epidemie koronaviru je totiž nepochybné, že i v následujícím období bude vytížení zaměstnanců krajských hygien maximální a dojde k dalšímu navyšování jejich počtu, s čímž původní rozpočet na jejich platy nepočítal.
 
Kabinet rozhodl také o příspěvku státu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro další roky. V intencích cílů Inovační strategie České republiky 2019-2030, Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice a dalších koncepčních materiálů rozhodla o navýšení státní subvence v roce 2021 na více než 37,468 miliardy korun a na roky 2022 a 2023 na 38 miliard korun. Cílem vlády zůstává podporovat vědecké a vývojové instituce, aby se Česká republika v průběhu příštích deseti let zařadila mezi inovační lídry Evropy.
 
Vláda schválila také pravidelnou valorizaci důchodů. Výpočet této valorizace je dán vzorcem přímo ze zákona o důchodovém pojištění a vypočítává se z údajů Českého statistického úřadu o růstu cen. U průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu bude navýšení od 1. ledna 2021 činit 839 korun, adekvátně tomu se zvýší i příplatky k důchodu.
 
Ministři a ministryně se zabývali také novým nařízením vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2021. Toto nařízení je nezbytným předpokladem k zajištění financování podpory elektřiny a podpory tepla z podporovaných zdrojů energie v roce 2021 tak, jak je nastaveno zákonem. Pro rok 2021 bude výše finančních prostředků na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu činit 27 miliard korun, což je stejná částka jako v letošním roce.

 
Vláda také vyslovila souhlas s návrhem na neprodlené zahájení postupného převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů společnosti OKD do majetku státního podniku Diamo. Náklady a výdaje na útlum těžby a dlouhodobé činnosti spojené se zahlazováním následků hornické činnosti v ostravsko-karvinském regionu a náklady a výdaje spojené se zajišťováním bezpečnosti na plynujícím ložisku černého uhlí v ostravsko-karvinském černouhelném revíru ponese v plné výši stát a budou průběžně hrazeny ze státního rozpočtu.
 
Státní podnik Diamo bude jednotlivé části OKD přebírat postupně, a to za cenu odpovídající znaleckému posudku. OKD zaměstnává přímo více než 6 000 lidí. V důsledku útlumu budou propouštěni postupně, část z nich se bude v rámci podniku Diamo podílet na útlumových pracích. OKD se kvůli velkému poklesu cen energetického i koksovatelného uhlí a dopadem celosvětové pandemie koronaviru a také kvůli vysokým nákladům na těžbu potýká s vysokou ztrátovostí. Nejdéle by měly zůstat v provozu doly ČSM-sever a ČSM-jih.
 
  • Zdroj: Vláda ČR
 

Dodržování zásad bezpečné práce na strojích určených ke sklizni v rostlinné výrobě

V zemědělské prvovýrobě se stále zavádí nové trendy a technologie. To platí i pro mechanizační prostředky určené pro sklizeň pícnin, obilnin, kukuřice, brambor a zeleniny. Jak zajistit jejich bezpečnost?
 
Zemědělská technika a stroje se dělí na samochodné stroje (např. kombajny na sklizeň obilí, kombajny na sklizeň cukrovky), stroje tažené (kombajny na sklizeň brambor a kořenové zeleniny, lisy na slámu) a stroje nesené (např. nesené žací stroje, obraceče a shrnovače píce). Pohon tažených a nesených strojů je zajištěn kloubovým hřídelem mezi vývodovým hřídelem traktoru a vlastním sklízecím strojem. Zemědělská technika a stroje musí plnit požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a průvodní dokumentace. Průvodní dokumentace je soubor dokumentů obsahující mimo jiné návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy a údržbu zařízení. Není-li z nějakých důvodů stroj vybaven návodem, musí zaměstnavatel vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis, který upravuje zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců na pracovištích.
 
V každém návodu k obsluze jsou uvedeny informace o funkci a použití stroje, o jeho údržbě, a kapitoly týkající se bezpečnosti práce. V kapitolách o bezpečnosti práce je vždy uveden zákaz provozovat zemědělskou techniku či stroje s nefunkčními, poškozenými nebo odstraněnými ochrannými kryty řetězových a řemenových převodů a bez ochranných krytů náhonových kloubových hřídelí. Povinnost vybavit stroj vhodným ochranným zařízením před možným poškozením zdraví ukládá § 3 odst. 1 písm. r) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány, a vybavit je ochranným zařízením, které chrání život a zdraví zaměstnanců“). Při kontrolách v zemědělských podnicích se inspektoři občas setkávají se stroji určenými ke sklizni v rostlinné výrobě bez ochranných krytů pohyblivých částí stroje. Bohužel v současné době se stále více provozují stroje s náhonovými hřídeli mezi traktorem a strojem bez krytů nebo s poškozenými kryty. Odůvodnění kontrolovaných osob, že kryty náhonových hřídelí jsou ze špatného materiálu a „nic nevydrží“ a že jsou drahé, je účelové. Provozování strojů a technických zařízení bez ochranných krytů může vést ke vzniku pracovního úrazu.
 
Příkladem jsou dva pracovní úrazy, které se staly v letech 2016 a 2018 při provozování stroje na sklizeň brambor a kořenové zeleniny Reekie Dominant 3000, u kterého byla demontována soustava ochranných krytů. V obou případech došlo při vyorávání bulev celeru k ucpání stroje a při následném čištění válečkového ústrojí za chodu stroje došlo k závažnému poranění obsluhy. V prvém případě došlo k silnému pohmoždění horní končetiny a v druhém případě k rozdrcení vnitřního kotníku a silnému pohmoždění měkkých tkání na dolní končetině.
 
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Zpavodaj
 

3 nové české nástroje na hodnocení rizik

Online Interactive Risk Assessment (OiRA) je volně dostupná, bezplatná online aplikace pro vyhledávání a hodnocení rizik v oblasti BOZP. Donedávna to byl tak trochu abstraktní pojem, protože v ČR byl pouze jeden nástroj OiRA, zaměřený na kadeřnictví, a ruku na srdce, kdo z kadeřníků ho znal? Nyní se to může změnit. Česká republika vyvinula další 3 nástroje OiRA pro hodnocení rizik – obecný nástroj pro hodnocení rizik, nástroj zaměřený na vysokozdvižné vozíky a nástroj zabraňující šíření COVID-19 na pracovišti, které se dají velmi dobře používat v praxi.
 
Do konce roku 2020 ještě přibudou do internetové aplikace OiRA další české moduly:
 
– Praktický lékař
– Zubní lékař
– Administrativní pracovník
– Úklidové práce
– Prodavač
– Zedník (práce na staveništi)
– Automobilová doprava
– Truhlářství – dřevoobráběcí stroje
 
Platformu OiRA vytvořila a provozuje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Původně byla navržena k hodnocení a řízení rizik u mikropodniků (do 10 zaměstnanců) a malých podniků (s méně než 50 zaměstnanci), ale software lze snadno přizpůsobit potřebám společností všech velikostí a všech odvětví. V České republice garantuje vývoj a aktualizaci jednotlivých nástrojů OiRA Ministerstvo práce a sociálních věcí a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Výše uvedené rozšíření nástrojů bylo výsledkem projektu VÚBP a Vysoké školy báňské „Vývoj nástrojů pro posuzování pracovních rizik s využitím webové platformy OiRA pro účely malých podniků, mikropodniků a OSVČ v ČR“.
 
Hlavní důvody, proč používat nástroj OiRA
Je bezplatný a snadno použitelný.
Poskytuje pokyny a praktická řešení.
Umožňuje přístup k hodnocení rizik uzpůsobený pro jednotlivá odvětví.
Může společnostem pomoci splňovat právní požadavky.
 
Povinnost hodnotit rizika vychází ze Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení BOZP (89/39/EHS) a zákoníku práce – § 101, 102. Podle § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, se ustanovení týkající se hodnocení rizik vztahují i na osoby samostatně výdělečně činné. Některé podniky, zvláště ty, u kterých nepůsobí odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, a OSVČ mají se splněním této povinnosti problémy z důvodu nedostatku informací, finanční a časové náročnosti apod.
 
Jak to funguje?
Po výběru nástroje na hodnocení rizik na webových stránkách https://oiraproject.eu/cs (české jsou zde) si uživatel buď může vyzkoušet testovací verzi, nebo se rovnou zaregistrovat. Registrace umožňuje provádět nová vyhledávání a hodnocení rizik a upravovat již provedená nebo pokračovat v nedokončených. Dále si krok za krokem projde zvolený nástroj, například zaměřený na motorové manipulační vozíky na pracovišti, který mu pomůže zorientovat se v problematice, vyvarovat se základních chyb, a předejít tak mimořádným událostem nebo pokutám ze strany kontrolních orgánů.
 
Kliknutím na tlačítko START se objeví podrobné informace k tématu. Dalším krokem je zahájení identifikace rizik. V několika oblastech – Dokumentace a systém BOZP; Revize, kontroly a údržba; Manipulační vozíky; Pracoviště; Manipulace a skladování; Manipulační vozíky na LPG; Akumulátorové manipulační vozíky – je nutné odpovědět na 5 – 6 otázek, zdali jsou konkrétní povinnosti s touto oblastí spojené v podniku řešeny. U každého kroku se objevují základní informace a právní předpisy, příp. technické normy, které povinnosti stanovují. Na závěr si uživatel může přidat vlastní rizika, vložit obrázek, hodnotit, zdali je riziko přijatelné či nikoliv.
 
V dalším kroku se uživatel znovu vrací k jednotlivým oblastem a volí možnost Vytvořit akční plán. Zde je věnována pozornost bodům, u kterých odpověděl záporně (obsluhy manipulačních vozíků nemají platná školení, nejsou prováděny kontroly technického stavu manipulačních vozíků apod.), může použít nabídnutá řešení, upravit je nebo navrhnout vlastní řešení.
Výstupem je hodnocení rizik podle závažnosti (v části Status) a zpráva o vyhledání a zhodnocení rizik.
 
Podobný postup je zachován také u obecného nástroje pro hodnocení rizik, s jehož pomocí se uživatel snadno zorientuje v oblasti BOZP a požární ochrany. A rovněž u nástroje, který zabraňuje šíření COVID-19 na pracovišti. Věnuje se obecné připravenosti a schopnosti reagovat a komunikovat při ohrožení onemocněním COVID-19, podmínkám pro dodržování hygienických opatření a postupu pro případ výskytu této nemoci u zaměstnanců firmy, externím pracovníkům přicházejícím na pracoviště, pracovním cestám apod.
 
V současné době je k dispozici 214 nástrojů OiRA v 17 jazycích z 31 odvětví. Z výsledné zprávy z roku 2019 uvedené na webových stránkách www.oiraproject.eu/cs vyplynulo, že bylo provedeno přes 100 tis. posouzení rizik, více než 900 tis. uživatelů prošlo testovací verzí a přes 70 tis. se jich zaregistrovalo. Dalšími můžete být i vy.
 
  • Zdroj: BOZPinfo
 

Dopady vysílání zaměstnanců do členských států EU, přeshraniční zjišťování informací a vymáhání rozhodnutí

Kontrola a správní spolupráce při vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb je upravena ustanoveními §§ 37a, 37b a 37c v části páté zákona o inspekci práce a probíhá v rámci systému IMI a jeho uživatelské aplikace.
 
SÚIP spolupracuje s orgány jiných zemí sdruženými v systému IMI při vzájemné výměně informací o zaměstnavatelích a vysílaných pracovnících za účelem kontroly dodržování právních předpisů, při doručování rozhodnutí a souvisejících písemností a při vymáhání uložených pokut.
 
SÚIP odeslal loni prostřednictvím IMI celkem 37 žádostí o informace týkající se vysílání, pracovních podmínek a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a to hlavně do Polska, a v menším počtu do Německa a na Slovensko. Dále SÚIP v jednom případě požádal zahraničního partnera o doručení písemnosti, kterou se nepodařilo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb doručit, zatímco o vymáhání pokuty SÚIP dosud prostřednictvím IMI nežádal.
 
Příchozích žádostí o informace týkající se vysílání, pracovních podmínek a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci bylo loni 70, přicházely hlavně z Německa, Rakouska, jednotlivě také z Dánska, Belgie, Nizozemska, Itálie, Polska, Slovenska, Norska a Lucemburska.
 
O doručení dokumentů v souvislosti s vysíláním pracovníků žádají téměř výhradně rakouské úřady, okresní hejtmanství a municipality, odkud loni přišlo 357 žádostí, z nichž mnohé obsahovaly vícero písemností. Dokumenty, které nemají charakter rozhodnutí o uložení pokuty ani související písemnosti, proto nyní doručuje SÚIP z kapacitních a ekonomických důvodů pouze za předpokladu, že příslušný rakouský orgán uvede jako důvod své žádosti nemožnost doručit v souladu s tamními právními předpisy a správními zvyklostmi. Pokud se ani SÚIP nepodaří předepsaným způsobem písemnost doručit, dožaduje se doručení u Policie ČR. Jako kuriózní lze označit pokusy některých rakouských úřadů využít systému IMI k doručování rozhodnutí o pokutách uložených za dopravní přestupky nebo za neoprávněné provozování výherních automatů.
 
Úloha SÚIP při vymáhání pokut uložených v jiné členské zemi EU v souvislosti s vysíláním pracovníků spočívá v předávání příslušných žádostí a přiložených rozhodnutí, vydaných tamními úřady, obecnému správci daně v ČR a ve zprostředkování vzájemné komunikace mezi těmito orgány. SÚIP přijatou žádost o vymáhání pokuty prověří vzhledem k možnému naplnění důvodů pro odmítnutí, a pokud tyto důvody neshledá, předá ji místně příslušnému celnímu úřadu, který zabezpečí výkon pravomocného a vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů České republiky. Tato pokuta je příjmem českého státního rozpočtu.
 
Žádosti o vymáhání pokut přicházejí výhradně z Rakouska, v loňském roce jich bylo 45. V naprosté většině se týkají českých dopravních a stavebních firem. Porušení předpisů spočívá nejčastěji v nepředložení pracovních smluv, formulářů A1, nenahlášení vstupu na rakouské území, nedodržení minimální mzdy, včetně limitů plynoucích z oborových kolektivních smluv.
 
Problémy při vymáhání jsme zaznamenali zejména u obchodních společností, kdy rakouské úřady pokutují osoby oprávněné za ně jednat. Pokud tedy jde například o společnost s ručením omezeným, která má několik jednatelů, je pokuta uložena ve stejné výši všem těmto jednatelům. Existuje určitý rozpor mezi touto rakouskou praxí a zákonem o inspekci práce, který ve zmíněné části páté hovoří výhradně o pokutách uložených zaměstnavatelům.
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Zdravotnictví spustilo online formulář před příjezdem do ČR

Ministerstvo zdravotnictví zavádí pro osoby vracející se do Česka online příjezdový formulář. Povinnost vyplnit ho platí pro všechny, kteří pobývali v posledních 14 dnech déle než 12 hodin na území jiných než tzv. zelených zemí, tedy zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění Covid-19. Aktuálně tak musí formulář před svým příjezdem do Česka vyplnit například cestující ze Španělska.

Povinnost vyplnit formulář platí už pro cestovatele, kteří přijíždí do ČR v pondělí 21. 9. 2020.

Seznam zemí podle míry rizika nákazy najdete zde.

Příjezdový online formulář vyplňte zde.

Bližší informace čtěte na sránkách ministerstva zdravotnictví.

 

Lenka Dudková
kategorie Právní infoservis