Mimořádná opatření – co aktuálně platí od 18. září

V souvislosti se zhoršující se epidemiologickou situací v ČR Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k dalším protiepidemickým opatřením:

  • S účinností od pátku 18. září se v celé ČR rozšiřuje povinnost nošení roušek na všechny prostory škol. Povinnost platí pro druhý stupeň základních škol, střední a vysoké školy. Výjimku má první stupeň základních škol a vzdělávací aktivity, jejichž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku, jako je například tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje apod.
  • Nadále platí, že od páteční 18 hodiny se nesmí konat vnitřní akce na stání a do provozoven stravovacích služeb bude moci vstoupit pouze tolik lidí, kolik je míst k sezení.
  • S účinností od půlnoci z pátku na sobotu vstupuje v účinnost zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi půlnocí a 6. hodinou ranní, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních). Zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb, jako jsou provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny.

Aktuální znění mimořádného opatření ke stažení zde.

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis

Mor prasat v Německu dostává Evropu pod tlak!

V těchto dnech nastala složitá situace, která se týká dovozu vepřového masa, neboť v sousedním Německu vypukl africký mor prasat. Jak nás informoval Zemědělský svaz ČR a Český svaz zpracovatelů masa, výsledkem této události je skutečnost, že Čínská lidová republika, Vietnam a Jižní Korea již zakázaly dovoz vepřového masa, a to z celého území Spolkové republiky Německo. Z tiskové zprávy dále vyplývá, že nákaza byla potvrzena u uhynulého prasete divokého v blízkosti polských hranic.

„Včera německé veterinární dozorové orgány potvrdily další úhyn divokých prasat na AMP. Obáváme se, že výpadek exportu se výrazně projeví na českém trhu,“ prohlásil předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík. Uhynulé kusy, u nichž testy nákazu prokázaly, byly nalezeny v okrese Spree-Neisse u Chotěbuzi v Braniborsku. Region hraničí s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje.

Zemědělský svaz ČR ve své zprávě dále vysvětluje, že krátce po oznámení výskytu afrického moru prasat, poklesly ceny vepřového masa v sousedním Německu. „Vzhledem k tomu, že tato země zajišťuje plnou pětinu (20 %) produkce vepřového masa v Evropské unii a přitom jde o druhého největšího producenta vepřového masa v EU, projeví se tato nerovnováha trhu, která tímto vznikla, na ceně prasat,“ obává se předseda ZS ČR Martin Pýcha.

Zemědělský svaz ČR dále uvedl, že v zemích, které jsou exportéry do států, jež dovoz z Německa zakázaly, cena vepřového masa roste. Jde především o Španělsko, Francii, Irsko, Nizozemí a Dánsko. Přitom zase, pro změnu, v zemích střední a jihovýchodní Evropy dochází ke zvýšení dovozu vepřového masa z Německa a lze tak v nejbližší době očekávat snížení cen. „V této době je nutné udržet odbyt českých prasat a českého vepřového masa na trhu. Obracím se proto na zpracovatele, aby přednostně kupovali česká prasata před tlakem dovozů, které lze očekávat a o stejné prosím také zástupce obchodu,“ doplnil Martin Pýcha svoje sdělení.

„Společně, jak zemědělci, tak zpracovatelé, vyzýváme české spotřebitele, aby zůstali věrni českému masu a svým nákupem podpořili české chovatele a zpracovatele masa,“ zdůraznil ve výzvě Zemědělského svazu ČR a Českého svazu zpracovatelů masa Martin Pýcha.

  • Zdroj: Zemědělský svaz ČR

Výrobci i obchodní řetězce pokračují ve vylepšování složení potravin

Výrobci a obchodní řetězce ve čtvrtek, během tiskové konference Potravinářské komory ČR, představili, jak pracují na úpravách složení svých výrobků. Soustředí se především na to, jak snížit v potravinách obsah některých negativně vnímaných živin, jako jsou cukry, soli a tuky, snížit jejich energetickou hodnotu či jinak vylepšit nutriční složení. Tyto aktivity jsou reakcí na rostoucí zájem o zdravější potraviny, ale i na kritiku stravovacích návyků české populace navyklé na přemíru soli a cukru.

Ačkoliv by výrobci často na provedení takzvané reformulace potravin, to je jejich vylepšení, spotřebitele rádi viditelně upozornili, platná evropská legislativa umožňuje zvýraznit takovou informaci na obalu až tehdy, pokud dojde k výraznému snížení obsahu dané živiny, nejčastěji o 30 %, v případě soli o 25 %. V těchto případech jde však již o razantní změnu, která se projeví na samotné chuti produktu. Aby tedy výrobci své zákazníky, kvůli provedené reformulaci potravin, neztratili, provádějí většinou tyto žádoucí změny postupně a pozvolně.

„I v uplynulém roce uvedli potravináři na náš trh řadu produktů s reformulovaným složením,“ říká k tomu prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Na vývoji svého portfolia přitom pracují velcí i malí, lokální i nadnárodní producenti, což je pozitivní fakt i vzhledem k rostoucímu zájmu veřejnosti o zdravější stravovaní,“ upřesňuje Dana Večeřová. Podle Potravinářské komory je cílem poukázat právě na ty nejlepší příklady reformulovaných produktů z praxe. Proto také každoročně vybrané produkty oceňuje odborná porota v rámci soutěže „Reformulace roku“, kterou pořádá Potravinářská komora ČR. Během tiskové konference představitelé Potravinářské komory ČR oznámili, že vítězem letošního ročníku se stal sýr „Lipánek tvarohový 130 g“ od společnosti Madeta, který má snížený obsah cukru, vyšší množství tvarohu a zároveň nižší energetickou hodnotu. Oceněny byly i další produkty. Mimochodem, právě u těchto oceněných produktů došlo především k významnému snížení použitého množství cukru.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza uvedl, že k reformulacím svých značek přistupují nejenom výrobci, ale své privátní značky obdobným směrem modernizují i obchodní řetězce. „Všechny obchodní řetězce mají své závazky a cíle na úpravu vlastních značek, u kterých mají možnost konkrétním zadáním přímo ovlivnit jejich složení,“ konstatoval Tomáš Prouza. Podle něho jde u každého obchodníka řádově o stovky výrobků, jejichž složení se mění v souladu s nejnovějšími trendy ve výživě. Kromě cukru a soli se obchodníci zabývají i dalšími látkami jako jsou barviva, konzervační látky, či umělá aromata, na která spotřebitelé čím dál více negativně reagují. „Jsem rád, že si v tomto postupu s výrobci rozumíme a na modernizaci potravin pro české zákazníky úspěšně spolupracujeme,“ dodal Tomáš Prouza. Poptávka po reformulovaných produktech podle něho stále stoupá. Lidé mnohem více než kdykoliv v minulosti sledují obsah živin uvedených na produktech. Právě uvědomělý přístup informované veřejnosti je, podle něj, klíčem ke zdravému stravování.

Během tiskové konference zaznělo, že reformulační snahy výrobců potravin prezentuje „Platforma pro reformulace“, která vznikla před několika lety při České technologické platformě. Jejím cílem je propojit potravináře s akademickou sférou, podpořit přenos výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací. I díky těmto aktivitám došlo v uplynulých letech napříč sektorem například k prakticky úplnému odstranění transmastných kyselin z potravin, což jsou tuky, které vznikají průmyslovým ztužováním. Snižuje se také obsah nasycených mastných kyselin, jejichž nadměrná konzumace má vliv na hladinu cholesterolu a zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. Naopak se v potravinách často zvyšuje obsah bílkovin, které jsou klíčové pro řadu procesů v těle, především pro růst a tvorbu svalové hmoty, či jsou obohacovány o některé složky, například chia semínka, lněná semínka, luštěniny, ale i ovoce a zeleninu.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR
 

Vývoj pracovní úrazovosti v roce 2019

V roce 2019 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 552 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 484 pracovních úrazů utrpěly ženy. Celkově 43 959 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností nad 3 dny, z toho se jich 14 296 událo ženám.
 
V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 939 osob, tj. o 104 osob méně než v roce 2018. Pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2010–2019 činil 14 % a je znázorněn v grafu.
 
 
Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998. V letech 2010–2019 došlo ke zvýšení počtu pojištěných mužů o 7 % a pojištěných žen o 13 % (zdroj ČSÚ).
V roce 2019 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2018. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány ČS (výkaz Nem Úr 1–02). Smrtelné pracovní úrazy byly od roku 2012 evidovány v informačním systému SÚIP a ČBÚ, a mohou tak obsahovat i případy patřící jiným státům, úrazy nepracovní a úmrtí na pracovišti.
V roce 2019 bylo vykázáno 95 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2018. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100 200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi (zdroj ČSÚ, SÚIP, ČBÚ).
 
Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2018 o 3,6 %. Počet pojištěnců meziročně stagnoval. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 4,1 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %). Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2019 maxima, a to 56,9 kalendářního dne (zdroj ČSÚ).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2019 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U pracovních úrazů závažných to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Zde šlo především o dopravní nehody. Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých (zdroj SÚIP, ČBÚ).

 
Počet závažných pracovních úrazů v letech 2010–2019 dramaticky vzrostl. Nárůst proti roku 2010 činil u mužů 63 % (2011) a u žen 62 % (2012). K největšímu počtu těchto případů u žen došlo při chůzi (78), nejčastěji pádem (64), především na rovině, z toho 14 jich zavinil namrzlý nebo mokrý povrch (zdroj SÚIP, ČBÚ).
 
  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., Zpravodaj

Mimořádná opatření – co aktuálně platí od 18. září

V souvislosti se zhoršující se epidemiologickou situací v ČR Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k dalším protiepidemickým opatřením:

  • S účinností od pátku 18. září se v celé ČR rozšiřuje povinnost nošení roušek na všechny prostory škol. Povinnost platí pro druhý stupeň základních škol, střední a vysoké školy. Výjimku má první stupeň základních škol a vzdělávací aktivity, jejichž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku, jako je například tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje apod.
  • Nadále platí, že od páteční 18 hodiny se nesmí konat vnitřní akce na stání a do provozoven stravovacích služeb bude moci vstoupit pouze tolik lidí, kolik je míst k sezení.
  • S účinností od půlnoci z pátku na sobotu vstupuje v účinnost zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi půlnocí a 6. hodinou ranní, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních). Zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb, jako jsou provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny.

Aktuální znění mimořádného opatření ke stažení zde.

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis

Kariérové poradenství nebo třeba finanční gramotnost. Úřad práce ČR pomáhá propouštěným zaměstnancům Sokolovské uhelné

Už téměř padesátka zaměstnanců společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., kteří obdrželi výpověď, dostali šanci získat novou práci. A to prostřednictvím národního projektu „OUTPLACEMENT“. Tento projekt realizuje Úřad práce ČR (ÚP ČR) v rámci celé České republiky. Financuje ho z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu (OP) Zaměstnanost. Projekt trvá od 1. června 2020 až do konce června 2022.
 
Karlovarsko je jedním z regionů, kde ÚP ČR realizuje projekt v praxi ve větším objemu. Od doby jeho spuštění do něj zařadila zdejší krajská pobočka ÚP ČR celkem 48 propouštěných zaměstnanců. 45 z nich jsou bývalí nebo odcházející zaměstnanci společnosti Sokolovská uhelná. Další se zapojí už brzy. Úředníci klientům poskytují veškeré služby, které jim pomohou co nejrychleji získat novou práci.
 
„V současné době se jedná především o poradenství, a to jak v individuální, tak i skupinové formě. Cílem je pomoci propouštěným zaměstnancům ještě v době, než o zaměstnání přijdou. Tedy dříve, než se dostanou do evidence Úřadu práce ČR jako uchazeči o zaměstnání,“ upřesňuje Viktor Najmon, pověřený zastupováním generálního ředitele ÚP ČR.
 
„Sokolovská uhelná patří mezi zaměstnavatele, kteří procházejí strukturálními a organizačními změnami, a bohužel své zaměstnance z důvodu nadbytečnost uvolňuje. Aktivní spoluprací s ÚP ČR se povedlo formou konzultací přímo na našich pracovištích předat potřebné informace uvolňovaným zaměstnancům o projektu,“ vysvětluje Pavlína Havlanová z personální sekce Sokolovské uhelné.
Podle ředitelky krajské pobočky ÚP ČR v Karlových Varech Alice Kalouskové je v tomto ohledu velmi dobrá spolupráce s regionálními zaměstnavateli. „Řada z nich nám hlásí volná pracovní místa, na která je ochotna přijmout odcházející zaměstnance ze Sokolovské uhelné. Naši zprostředkovatelé je pak, v návaznosti na specifikované požadavky firem, párují s jednotlivými účastníky projektu,“ doplňuje Kalousková.
 
Do projektu mohou vstoupit zaměstnanci, kterým hrozí ztráta zaměstnání kvůli hromadnému propouštění, nebo jsou ve výpovědní době, a současně se zaevidovali na ÚP ČR jako zájemci o zaměstnání. Zapojit se do něj mohou také zaměstnanci, jejichž pracovní poměr končí dohodou nebo na základě pracovní smlouvy na dobu určitou.
 
ÚP ČR nabízí účastníkům projektu, kromě individuální péče, také celou řadu dalších aktivit. Jde například o kariérní poradenství, školení v oblasti pracovního práva, finanční gramotnosti nebo třeba proškolení v oblasti měkkých dovedností. Klienti mohou absolvovat i rekvalifikační kurzy, jejichž obsah a složení zohledňují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. Lidé, kteří se potýkají s životní změnou z důvodu vystřídání zaměstnání, tak mohou využít projekt jako extra podporu a efektivní pomoc ve chvíli, kdy neví kam dále směřovat. Případně v jaké oblasti na trhu práce se uplatnit.
 
Jednou z účastnic projektu je i Kateřina Vostrá. Ve společnosti Sokolovská uhelná pracovala v administrativě od konce roku 2006. Nyní se stala posilou Obecního úřadu obce Dolní Nivy. „Zařazení do projektu Outplacement vnímám jako šanci získat zaměstnání v oboru, ve kterém jsem pracovala, ale taktéž je nástrojem pro šanci uplatnění se v novém směru,“ říká Vostrá.
 
Projekt se zaměřuje také na nové potencionální zaměstnavatele, kteří přijmou propouštěné pracovníky. Mohou nejen získat příspěvky na jejich mzdy v rámci vytvořených pracovních míst, ale v případě potřeby i prostřednictvím projektu tyto zaměstnance dále vzdělávat.
„Zaměstnankyně Úřadu práce ČR se vždy snažily vyjít vstříc našim požadavkům, proto jsme se rozhodli využít možnosti nového projektu a nabídnout volné místo některému z jeho účastníků. Vybraná klientka nejlépe splnila kritéria pro přijetí a výkon nové činnosti,“ dodává starosta obce Dolní Nivy Pavel Hrysz.
 
Doba realizace projektu je od 1. června 2020 do 30. června 2022. Jeho podstatou je poskytnutí pomoci zaměstnancům, kterým reálně hrozí propuštění z práce. Jde zejména o pracovníky podniků, kteří jsou ve výpovědi. ÚP ČR má na projekt k dispozici finanční prostředky v řádech miliard korun. Podrobné informace naleznete na webové stránce https://www.uradprace.cz/web/cz/outplacement-out-.
 
  • Zdroj: Úřad práce ČR

SP ČR odmítá navýšení klimatického cíle na snížení emisí

Evropská unie by měla snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Ambiciózní plán představila v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Svaz průmyslu a dopravy ČR ale odmítá, aby se cíl pro snížení emisí neuváženě navyšoval z už dohodnutých 40 procent. Jeho případnému navýšení musí předcházet důkladné vyhodnocení dopadů.

Ursula Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.

„Odmítáme, aby se neuváženě navyšoval cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Případné návrhy na jeho navýšení musí zohlednit vyhodnocení finálních vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, je třeba také analyzovat dopady pandemie a odchodu Velké Británie z Evropské unie. Dále je nutné posoudit přínosy implementace legislativy z balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, na kterou musí navazovat komplexní hodnocení dopadů na členské státy a sektory. Právě důkladné hodnocení dopadů považujeme za klíčové při rozhodování o definitivním nastavení cílů a možnostech jednotlivých ekonomik a sektorů,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V následujících týdnech a měsících požaduje Svaz průmyslu a dopravy aktivní diskusi o možnostech příspěvků jednotlivých členských zemí při zohlednění specifik jednotlivých sektorů a dopadů na jejich konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech.

„Náklady transformace budou totiž pro Českou republiku mnohem vyšší než v západních zemích Evropské unie, které mají nižší podíl průmyslu na tvorbě HDP. K této diskusi by měla také přispět studie dekarbonizace připravovaná na ministerstvu průmyslu a obchodu. S navýšením cíle emisí skleníkových plynů pro rok 2030 úzce souvisí také cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie a cíl zvýšení energetické účinnosti. Zejména navýšení cíle v energetické účinnosti považujeme za problematické, protože řadě členských států EU včetně České republiky se nedaří plnit stávající cíl. Revizi všech těchto cílů musí předcházet široká diskuse, aby neuvážené zpřísnění cílů nepoškodilo evropský a český průmysl. Současně s návrhy na navýšení cíle musí být předloženy návrhy kompenzačních a ochranných opatření pro český průmysl, včetně vyhodnocení potřebných nákladů a zajištění zdrojů,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

kategorie Z hospodářské politiky

Kontrola rovného odměňování mužů a žen

Již od roku 2014 je jedním z hlavních úkolů činnosti SÚIP „kontrola rovného zacházení se všemi zaměstnanci, zákazu diskriminace a rovného odměňování mužů a žen“, a to z důvodů, že se jedná o jedny ze základních zásad pracovněprávních vztahů.
 
Tento úkol je úzce spojen s projektem „22 % K ROVNOSTI“, rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žen a mužů.
Od roku 2017 do roku 2019 se na našem Oblastním inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj vykonalo celkem 42 kontrol zaměřených právě na danou problematiku. Kontroly byly vykonány jak u subjektů v oblasti veřejných služeb a správy (odměňování platem),
tak i v podnikatelské sféře (odměňování mzdou). Výběr zaměstnavatele ke kontrole vycházel především z vlastní kontrolní a poradenské činnosti inspektorátu práce. Vybráni byli především zaměstnavatelé, kteří měli ve větším počtu zaměstnány ženy a muže a dalo se tedy předpokládat, že zde budou shledány jejich stejné či obdobné pracovní pozice.
 
Na základě kontrol doposud provedených ze strany našeho inspektorátu práce nebylo zjištěno nerovné odměňování mužů a žen. Nicméně na základě zkušeností s těmito kontrolami bylo možné vysledovat, že pozitivní v oblasti odměňování je, pokud má zaměstnavatel jasně
stanovené podmínky pro odměňování, a to jak pro nově nastupující zaměstnance, tak pro ty stávající, a podmínky pro poskytování různých odměn, prémií, benefitů, samozřejmě bez ohledu na pohlaví. Písemná forma takto stanovených podmínek vede k transparentnosti v oblasti
odměňování u daného zaměstnavatele a jednoznačnosti při stanovování mezd a případných odměn či benefitů. Toto ocení nejen zaměstnanci, ale i inspektoři při provádění kontrol.
 
U zaměstnavatelů ve veřejných službách a správě je oblast odměňování stanovena legislativou – NV 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Touto legislativou je upraveno poskytování platu, avšak i v oblasti veřejných služeb a správy se při kontrolách pozitivně projevila existence vnitřních předpisů u zaměstnavatelů, zejména takových, které se dotýkaly oblasti poskytování/přiznání odměn, prémií a dalších benefitů. Existence těchto vnitřních předpisů se stanovenými podmínkami pro odměňování usnadnila posuzování dodržování rovného odměňování mužů a žen. Tam, kde tyto podmínky stanoveny písemně nebyly, anebo v případech, kdy vznikly pochybnosti (např. u smluvních mezd), bylo třeba kontrolou provést detailnější šetření, a to v návaznosti na ustanovení § 110 zákoníku práce.
 
Inspektoři také v těchto případech prováděli i osobní dotazování vybraných zaměstnanců, kteří poskytovali informace potřebné k vyhodnocení stavu. Takový postup vedl přirozeně k většímu zatížení jak inspektorů, tak kontrolovaných osob a kontrola by bez něj neměla vypovídající závěry.
 
V závěru bych ráda zmínila, že ke kontrolní činnosti zaměřené na tuto oblast pracovního práva pozitivně přispělo i školení vybraných zaměstnanců SÚIP v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI „Vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň SÚIP v genderové problematice“, které se uskutečnilo v roce 2019.
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Zpravodaj

Evropa potřebuje ocel, ocel potřebuje Evropu

Moravskoslezský kraj se potýká s útlumem tradičního průmyslu. Vláda projednává ukončení těžby v OKD a současně se s krizí potýká ocelářství. Pro zvládnutí této situace je nutno postupovat koordinovaně, protože těžba uhlí souvisí s výrobou oceli. Zároveň je Moravskoslezský kraj centrem hutnické výroby v České republice. Historicky byl nazýván „ocelovým srdcem republiky“.

Ocel jako nepostradatelný materiál a ocelářství jako nedílná součást průmyslu Evropy. To jsou hlavní teze, s nimiž zástupci ocelářských firem včetně zaměstnanců apelují na představitele Evropské unie, aby odvrátili zánik hutního průmyslu v Evropě. Oceláři bojují za udržitelnou budoucnost tradičního evropského ocelářského průmyslu, který nyní prochází transformací. Ocelářství potřebuje plnou evropskou podporu, aby se mohlo inovovat k nízkouhlíkové budoucnosti.

Na ocelářský průmysl v Evropě a jeho globální konkurenceschopnost dopadá hned několik negativních faktorů, jako jsou krize v důsledku covid-19, ochlazování evropské ekonomiky, neustávající nárůst objemu oceli dovážené ze třetích zemí, náklady na emisní povolenky a pokračující ekologizaci, resp. dekarbonizaci ve formě evropské dohody Green deal. Ekologizace a dekarbonizace je samozřejmě žádoucí, ale představuje pro evropské firmy vysoké náklady, kterým země třetího světa nemusí čelit v takové míře. Nebudou-li přijata dostatečná opatření na ochranu výrobců oceli v Evropě, budou důsledky dramatické.

Oceláři chtějí dát najevo své rostoucí obavy ve čtvrtek 1. října, který se stane Evropským akčním dnem v ocelářství. „Ve stejný den a stejnou hodinu se na mnoha místech v Evropě setkají zaměstnanci ocelářských firem, aby veřejně vyjádřili své obavy z likvidace hutnictví. Evropa nesmí dovolit, aby byla závislá na dovozech oceli. Potřebujeme vlastní ocel, pro zajištění bezpečnosti Evropy, která je ve velké míře daná výkonností a stabilitou evropského ocelářského průmyslu. Ten je významně zasažen současnou krizí“ uvedl Marcel Pielesz, předseda ZO OS KOVO v Třineckých železárnách. Záměr uskutečnění demonstrací představili zástupci ocelářských firem na jednání tripartity v Ostravě. 

Vedení Moravskoslezského kraje, zástupci zaměstnanců, odborových organizací a asociací hutního průmyslu se shodují, že ocelářský průmysl je nedílnou a klíčovou součástí průmyslu EU jeho rozvoje a musí být i jako dědictví historického vývoje zachován a podporován. „Ocel je nenahraditelným materiálem. Evropa ocel potřebuje k rozvoji své bezpečnosti, obrany i zdravotnictví, pro realizaci projektů směřujících k dekarbonizaci, rozvoji energetických sítí, dopravního systému i renovaci budov. Jako plně recyklovatelný materiál hraje ocel klíčovou roli při realizaci oběhové ekonomiky,“ upozorňuje Jiří Cienciala, předseda tripartity Moravskoslezského kraje, senátor.

„Těžba uhlí a ocelářství mají v Moravskoslezském kraji více než dvousetletou tradici. Zatímco těžba uhlí je stěžejní pro zajištění surovin k výrobě koksu a oceli, hutnická výroba je významným odvětvím Moravskoslezského kraje a zajišťuje základní vstupy jak pro průmyslové výrobky, tak i pro spotřební zboží. Firmy v oboru ocelářství a navazujících výrobních řetězců, zejména v oblasti automobilového průmyslu, zaměstnávají značné procento obyvatel kraje. Jejich úpadek by měl proto významný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti v kraji,“ upozorňuje Ivo Vondrák, hejtman MSK.

Mezi klíčové požadavky ocelářů patří:

  • Zajistit rovné podmínky pro evropské oceláře na globálním trhu omezením dovozu oceli ze třetích zemí, které nedodržují dostatečné enviromentální a sociální standardy prostřednictvím posílením regulací obchodních obranných nástrojů a zrychlení předběžné investigativní fáze v případě přezkumu antidumpingové stížnosti.   
  • Pravdivě informovat o skutečných dopadech na životní prostředí a podílu na emisích skleníkových plynů, který je minimální ve srovnání s jinými segmenty.
  • Podpora národních vlád členských zemí formou záruk a ve veřejných zakázkách preferovat domácí ocel. 
  • Pokračovat v investicích do evropských oceláren pro ekologizaci a dekarbonizaci odvětví.
  • Najít nástroje ekonomické podpory do ekologických investic ocelářských firem. 
  • Realizovat ekonomicky přijatelnou energetickou politiku EU. 
  • Zavést na hranicích EU opatření na zpoplatnění dovozu s významně vyšší uhlíkovou stopou oproti evropským výrobkům (tzv. uhlíková daň). 
  • Poskytnout kompenzace nepřímých nákladů EU ETS promítnutých do cen elektřiny v co nejvyšší možné míře nebo dát výjimku ocelářským podnikům, aby neplatili za emisní povolenky. 
  • Pomoci zachovat těžbu koksovatelného uhlí s cílem zásobovat domácí hutě koksem do doby transformace hutnictví.  
  • Zdroj: MS kraj