Nezaměstnanost v lednu, jako každý rok, mírně vzrostla

Úřad práce ČR evidoval k 31. 1. 2023 celkem 283 059 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 11 256 více než v předchozím měsíci a o 15 983 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob meziročně vzrostl o 0,3 p. b. na 3,9 %. V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za prosinec) nejnižší v celé EU, a to 2,2 % (průměr EU 6 %).
 
V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak.
 
„Vývoj počtu lidí bez práce i volných míst podrobně sledujeme. Sice jsme nyní svědky určitého mírného nárůstu nezaměstnanosti, jde ale na začátku roku o obvyklý jev. Od firem navíc díky našemu podrobnému průzkumu víme, že osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd. Že firmy nechtějí šetřit na lidech je v dnešní době důležitou pozitivní zprávou. Děkuji jim za to,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
 
V předchozím měsíci se do evidence Úřadu práce ČR hlásili ve větší míře lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. S rozjezdem lyžařské sezóny je, obdobně jako loni, zájem též o zaměstnance v horských střediscích a cestovním ruchu (např. o kuchaře, číšníky, pomocníky do kuchyně, recepční nebo třeba lyžařské instruktory).
 
„V přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé letos opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se, zejména kvůli dražším energiím či surovinám, i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných pracovních míst, která přes ÚP ČR nabízejí, klesl. Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
 
V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od dopadů energetické krize na zaměstnavatele, průběhu válečného konfliktu na Ukrajině či aktuální epidemické situace.
  • Zdroj: Úřad práce ČR

Odborná veřejnost chce být součástí diskuze o boji proti dezinformacím

Profesní sdružení a uskupení zastupující významnou množinu subjektů činných na digitálním, mediálním a ICT trhu (Asociace online vydavatelů, Hospodářská komora ČR, Sdružení pro internetový rozvoj, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Unie vydavatelů) se obrátila na ministra vnitra Víta Rakušana a vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu se žádostí o zapojení odborné veřejnosti z řad profesních organizací do příprav zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online. Poukazují na to, že dezinformace jsou komplexním tématem, kde neexistují snadná řešení. Jejich společným zájmem je mít kvalitní právní úpravu, která by efektivně chránila národní bezpečnost a současně respektovala ústavně chráněnou svobodu slova a všem aktérům na digitálním a mediálním trhu poskytovala právní jistotu, že postupují v souladu se zákonem. Příprava takto zásadního předpisu, který má efektivně chránit národní bezpečnost a současně respektovat svobodu slova, by však měla probíhat za široké společenské diskuze. Nabízí proto odborný vhled a expertízu jejich členů, kteří se dlouhodobě věnují oblasti médií, svobodě projevu, komunikačních technologií i regulaci závadného obsahu, aby společně s vládou mohli hledat účinná, smysluplná a dlouhodobá řešení, na kterých bude široký společenský i odborný konsenzus.

Celý dopis ZDE.

 

Český export v roce 2022 rekordně vzrostl

Zahraniční obchod se zbožím českých firem v roce 2022 vzrostl v meziročním srovnání o více než 13 %, což je dobrá zpráva pro český průmysl. Data ukazují, že válka na Ukrajině a s ní spojené problémy český export celkově negativně neovlivnily. Došlo však k očekávanému velkému propadu vývozu českého zboží do Ruska a Běloruska. Na druhé straně český vývoz na Ukrajinu překvapivě klesl jen o 8 %.

Objemově export opět nejvíce rostl do našich tradičních TOP 10 partnerských zemí – do Německa, Slovenska, Polska, Francie, Rakouska, Itálie, Nizozemska, Spojeného království, Maďarska a Španělska (kolektivně o více než 440 mld. CZK nebo o více než 15 % v porovnání s rokem 2021).

Z jednotlivých TOP 50 zemí – měřeno v pohybu zboží přes hranice – pak nejvíce vzrostl do Kazachstánu (o více než 225 %), Saúdské Arábie (o více než 85 %), SAE (o 38 %), Indie, Litvy a Mexika (o více než 25 %). Pozitivní bylo, že na druhé straně rovnice český export klesl pouze do 7 z TOP 50 destinací.

„Data ukazují, že válka na Ukrajině a s ní spojené problémy český export celkově negativně neovlivnily. Došlo však k očekávanému velkému propadu vývozu českého zboží do Ruska a Běloruska. Na druhé straně český vývoz na Ukrajinu překvapivě klesl jen o 8 %,” komentuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

U exportu do Ruska a Běloruska došlo k propadu o 60 %, resp. 49 % (u Běloruska měřeno v pohybu zboží přes hranice). Na Ukrajinu vyvezli čeští vývozci zboží v hodnotě 27 mld. korun, což je pokles o méně než 8% v porovnání s rokem 2021.

Objem českého exportu do Číny klesl o necelé 3 % oproti roku 2021, u Tchaj-wanu došlo k růstu o téměř 27 %. Objemově však čeští exportéři vyvezou šestkrát více zboží do Číny než na Tchaj-wan. Jak Čína, tak Tchaj-wan jsou pro české firmy důležití obchodní partneři. Obě země jsou také v ČR významnými investory. Objem tchajwanských investic je v poslední době větší než čínský. Na druhé straně český export do Číny dosáhl v roce 2022 objemu téměř 44 miliard Kč, na Tchaj-wan české firmy vyvezly zboží za téměř 7 mld. korun.

Celkový objem českého exportu v minulém roce dosáhl rekordních hodnot, kdy zahraniční obchod se zbožím (národní pojetí exportu) překročil rekordní hranici 4,47 bilionu korun a pohyb zboží přes hranice (přeshraniční pojetí exportu) překročil 5,6 bilionu korun. Hlavními obchodními partnery zůstávají země Evropské unie a Evropy s celkovým podílem na vývozu přes 81 %, resp. 90 %.

VÝHLED DO ROKU 2023

„Vývoj exportu v roce 2023 bude přímo záviset na ekonomickém růstu našich největších zahraničních obchodních partnerů, ale i na světové situaci v důležitých odvětvích pro českou ekonomiku, zejména v automobilovém, strojírenském, elektrotechnickém či zdravotnickém průmyslu. K pozitivnímu vývoji by mohlo přispět i několik dílčích faktorů, například dořešení pobrexitové dohody mezi EU a Spojeným královstvím v otázce sporu o Severní Irsko, pokrok při vyjednávání dopadů amerického Zákona na snížení inflace mezi EU a USA nebo dořešení dohod o volném obchodu. Svaz průmyslu a dopravy nadále vyzývá vládu k ještě aktivnější proexportní politice státu. Ze strany vlády vnímáme jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu,“ říká Lukáš Martin ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Český export pozitivně ovlivní dořešení postbrexitové dohody mezi EU a Spojeným královstvím v otázce sporu o Severní Irsko. Pevně věříme, že dojde v nejbližší době k vytvoření mechanismu, jimž se bude moci jednoduše rozlišit mezi zbožím, které putuje pouze mezi Severním Irskem a Velkou Británií, a tím, jež směruje do Evropské unie. To pomůže nastolit vzájemnou důvěru a stabilitu v obchodu s Velkou Británií a Severním Irskem a povede k dalšímu zvyšování objemu obchodu v tomto důležitém odbytišti českého zboží.

Další pozitivní výsledek by případně přinesl i pokrok při vyjednávání dopadů amerického Zákona na snížení inflace (Inflation Reduction Act nebo IRA) mezi EU a USA. Tento americký zákon způsobil nejen zvýšené napětí v obchodní politice mezi EU a USA, ale celkově přispívá k větší obchodní rivalitě. Určitě bude důležité, aby obě strany pokračovali ve společné spolupráci v globálním přístupu k volnému obchodu, zejména např. i v obchodní politice vůči Číně a Rusku, která vyžaduje společný postup.

Otevření nových příležitostí pro obchod a investice českých firem pomohou posílit i vyjednávané dohody o volném obchodu. Rok 2023 tak musí být rokem, kdy obchodní dohody mezi EU a Mexikem, Chile a Novým Zélandem spatří světlo světa. Také dohoda se společenstvím Mercosur, největším a nejchráněnějším trhem, který kdy dohodu s EU sjednal, by byla pro české firmy důležitá a je třeba, aby došlo k pokroku na cestě k jejímu přijetí.

JE NUTNÁ PODPORA EXPORTU ZE STRANY STÁTU

Svaz průmyslu a dopravy nadále vyzývá vládu k ještě aktivnější proexportní politice státu. Ze strany vlády vnímáme jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu. Pro úspěšnou realizaci pak bude klíčové zajistit dostatečné finanční prostředky. Exportérům při hledání nových odběratelů pomůže i nová Exportní strategie ČR, kterou vláda začala projednávat se sociálními partnery. Je třeba, aby exportní strategie reflektovala negativní dopady pandemie COVID-19 a aktuální situaci na Ukrajině a její vliv na globální dodavatelské řetězce. Pro úspěch našeho exportu je třeba se v rámci domácí ekonomiky zejména zaměřit na podporu budování silných průmyslových firem s konkurenceschopnými výrobky a marketingovými dovednostmi.

Poznámka: všechny statistiky jsou měřeny jako zahraniční obchod se zbožím (dříve národní pojetí exportu), pokud není označeno jinak.

kategorie Tiskové zprávy

Už 30 let pomáháme podnikatelům pronikat na nové trhy

Již 30 let můžou čeští podnikatelé snadněji objevovat nové trhy a získávat zajímavé obchodní partnery v zahraničí. Právě před 30 lety pro ně totiž Svaz průmyslu ve spolupráci s nejvyššími ústavními činiteli začal organizovat podnikatelské mise, které patří mezi nejefektivnější nástroje podpory exportu. Za tu dobu Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal celkem 210 podnikatelských misí do 107 zemí světa, během kterých pomohl více než 5 000 českých firem a podnikatelů.

Tádžikistán, Libanon, Guatemala, Angola, Zambie či Jemen. To je jen příklad některých netradičních destinací, do kterých vedly víc než dvě stovky podnikatelských misí Svazu průmyslu a dopravy ČR za uplynulé tři desítky let. Zcela první podnikatelská mise SP ČR zamířila v roce 1993 do Velké Británie a ještě tentýž rok exportéři společně s tehdejším ministrem zahraničních věcí Zieleniecem navštívili Mexiko, Venezuelu, Kolumbii a jihovýchodní Asii.

Rok 1994 Svaz průmyslu otevřel cestou na Tchaj-wan, kam se s podnikateli vrátil ještě v letech 2004, 2013, 2015 a 2019. Letos na jaře tam tuzemští exportéři zavítají znovu, když na Tchaj-wan doprovodí předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. „Pro mě osobně to bude jedna z posledních velkých misí, které za podnikatelskou delegaci povedu. Těším se, jak pomůžeme českým podnikatelům v dalším pronikání na tento zajímavý trh,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

2023 02 07 Setkani misi 02

Svaz průmyslu oslavil 30 let od zahájení podnikatelských misí přímo s jejich účastníky v úterý 7. února na symbolickém setkání ve Valdštejnském paláci v sídle Senátu v Praze. Právě předseda Senátu Miloš Vystrčil totiž v posledních dvou letech vzal podnikatele hned na několik svých oficiálních zahraničních cest. „Jsem potěšen, že jsme v sídle Senátu mohli přivítat účastníky podnikatelských misí, které zaštiťuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Naše ekonomika je dlouhodobě orientovaná na zahraniční obchod. V poslední době však prochází pomyslnou zatěžkávací zkouškou vlivem pandemie a situace na Ukrajině. Považuji za důležité český export podporovat a podnikatelské mise, kdy oficiální delegace a přední představitele státu na zahraničních cestách doprovázejí čeští podnikatelé, jsou vhodnou příležitostí. Napomáhají jednotlivým subjektům přiblížit se pro ně neznámému trhu a navázat kontakt s novými obchodními partnery v různých lokalitách,“ komentoval význam podnikatelských misí předseda Senátu Miloš Vystrčil.

PO COVIDOVÉM ÚTLUMU JE POTŘEBA MISE NASTARTOVAT

Až do roku 2020 zažívala podpora exportu dobré časy. Například jenom v roce 2019 uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR celkem 13 podnikatelských misí v doprovodu vysokých představitelů státu. Jenže nástup pandemie Covidu-19 další rozvoj ekonomické diplomacie formou podnikatelských misí utlumil. Kvůli lockdownům a dalším opatřením omezujícím cestování po celém světě se tak počet cest v posledních třech letech výrazně snížil.

„Vloni byli zástupci vlády bohužel zaneprázdněni agendou českého předsednictví v Radě EU, tudíž s námi na mise příliš nejezdili. I přesto jsme podpořili podnikatele ve Spojených arabských emirátech nebo Alžírsku, kam jsme doprovodili ministra průmyslu Jozefa Síkelu. Podařilo se také uspořádat početnou výpravu do Spojených států amerických s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, kterému tímto osobně děkuji za jeho zapojení a pomoc více než 30 podnikatelům, kteří s ním byli v Chicagu a Washingtonu D.C.,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu.

V letošním roce je tak podle exportérů ideální příležitost na to podnikatelské mise znovu oživit. Svaz průmyslu a dopravy ČR už na svém sněmu v říjnu minulého roku vyzval předsedu vlády Petra Fialu a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu ve svém sedmeru úkolů k tomu, aby rok 2023 byl skutečně rokem podpory exportu a za všechny ústavní činitele se uskutečnilo celkem minimálně 25 zahraničních cest za doprovodu podnikatelů. První týdny tohoto roku dávají naději, že by tomu tak mohlo být. Rok 2023 totiž zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR označili jako rok exportu a podobně se o letošním roce hovořilo i na lednové tripartitě.

„Po letech útlumu je už konečně potřeba podporu exportu opět nastartovat. A to pomocí všech nástrojů ekonomické diplomacie, včetně podnikatelských misí. Zatím to vypadá nadějně. Ještě v únoru se vydáme s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou na výjimečnou konferenci Rebuild Ukraine do Varšavy, na konci února povedu opět s ministrem Síkelou misi do Vietnamu a Malajsie. Následně na přelomu února a března pojedeme s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským do Indie a první čtvrtletí zakončíme již zmiňovanou velkou misí na Tchaj-wan a do Korejské republiky s předsedkyní poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou,“ nastiňuje plány na letošní rok Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výhledově v tomto roce chystá Svaz průmyslu ještě podnikatelské mise například do Srbska, Kazachstánu a Uzbekistánu, Chile a Uruguaye, ale i do Rakouska. „Zatím to jsou jen první potvrzené cesty, ke kterým, jak již nyní víme, přibude řada dalších. Doufáme, že podnikatele ke svým zahraničním cestám přizve také nově zvolený prezident republiky Petr Pavel,“ dodává Jaroslav Hanák.

2023 02 07 Setkani misi 20

SVAZ PRŮMYSLU ZAJIŠŤUJE EXPORTÉRŮM SYSTEMATICKOU PODPORU

Podnikatelské mise doprovázející nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách patří mezi nejefektivnější nástroje podpory exportu. Velký význam mají zejména v zemích, kde stát hraje v ekonomice rozhodující roli. Nejsou ale zdaleka jediným nástrojem ekonomické diplomacie, který pomáhá českým exportérům.

Svaz průmyslu a dopravy ČR například společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR podporuje podnikatele i v účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí. Aktuálně se například podnikatelé můžou do poloviny února přihlásit na unikátní veletrh v Bagdádu, kde se firmám v tomto listopadu otevřou příležitosti se aktivně zapojit do obnovy válkou zničeného Iráku.

Každoročně pak Svaz ve spolupráci s MPO, MZV, CzechTrade a dalšími partnery připravuje pro exportéry konzultace s ekonomickými diplomaty z celého světa. Letos se toto tradiční setkání uskuteční opět v červnu v Praze. „Zjednodušeně řečeno se dá říct, že během dvou dnů mohou exportéři velmi efektivně využít čas a zkonzultovat své obchodní příležitosti napříč celým světem. A to vše bez toho, aniž by museli opustit Českou republiku. Minulý rok jsme takto zabezpečili pro 300 zástupců z 281 firem přes 2 000 jednání. Těším se, že letos toto číslo společně ještě překonáme a možnost konzultovat s českými ekonomickými diplomaty ze všech koutů světa aktivně využije ještě více firem,“ uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Děkujeme partnerům setkání:

DOSTAV Praha a.s.
CzechTrade
Česká exportní banka (Czech Export Bank)
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Zaměstnavatelé navzdory slibu blokují odvětvovou smlouvu, říká předseda OS PHGN Rostislav Palička

Odborový svaz PHGN v nové roce navázal na činnost z předešlého roku. Ve firmách probíhá kolektivní vyjednávání, vedení svazu se zúčastnilo řady akcí nejen v rámci odborového svazu, například udílení medaile Jiřího Agricoly, ale také jednání rady ČMKOS, zasedání tripartity a řady dalších událostí. O konkrétních výstupech HGN hovořil s předsedou OS PHGN Rostislavem Paličkou.

Dnešní rozhovor začneme bilancováním? 
Namísto bilancování a hodnocení událostí roku uplynulého, o kterých jsme navíc pravidelně informovali čtenáře v minulých číslech HGN, se raději zaměříme na rok 2023. Hned zkraje nového roku tradičně hodnotíme, jak se plní dohoda odborového svazu se Sdružením nájemníků ČR. Mnoholetá spolupráce se osvědčila i v loňském roce. Kromě běžné agendy vyplývající z uzavřené smlouvy SON pomáhá našim členům také vyřídit žádosti o příspěvky na bydlení do šesti dnů, a to na území celé ČR. Za současné energetické a ekonomické krize je to pomoc vítaná. Podrobné informace najdou čtenáři na jiném místě HGN. 

Nejedná se zřejmě o konečný výčet, že? 
Ještě nás čeká společné vyhodnocení uzavřené dohody s vedením Českého báňského úřadu a dohody o spolupráci se státním podnikem DIAMO, které jsou pro odborový svaz velice přínosné a chceme je dál rozvíjet. O výsledcích budeme pochopitelně členskou základnu informovat i prostřednictvím svazového časopisu HGN. 

Již v lednu jste se zúčastnil řady důležitých jednání a akcí. Které to jsou? 
Konkrétně 10. ledna jsem jako předseda odborového svazu předával společně s předsedou ČBÚ Martinem Štemberkou a ministrem průmyslu Jozefem Síkelou nejvyšší resortní vyznamenání, medaili Jiřího Agricoly. Vlivem covidových omezení a přístupu ministerstva průmyslu k tomuto aktu v loňském roce nedošlo. Z toho důvodu jsme letos měli hned tři vyznamenané odboráře. Dva navrhnul náš odborový svaz, Pavel Murcko ze Severní energetické byl navržen zaměstnavatelem. I o této události HGN podrobně informuje na jiném místě. 

Proslýchá se, že jednání rady ČMKOS bylo poznamenáno nečekaným odstoupením Josefa Středuly z volby prezidenta. Můžete k tomu říci něco bližšího? 
Předseda odborové centrály Josef Středula se snažil vysvětlit své pohnutky k tomuto kroku, vůbec se mi ale nelíbilo chování některých členů rady ČMKOS. Rada nakonec věnovala této kauze větší pozornost a čas, než by si podle mě zasloužila. Některé odborové svazy dokonce navrhovaly uspořádat letošní sněm ČMKOS v dřívějším než schváleném termínu a věnovat ho kandidatuře Josefa Středuly na prezidenta. Za sebe i za radu odborového svazu prohlašuji, že s takovým postupem nesouhlasíme a bereme věc prezidentské kandidatury za uzavřenou. Sněm ČMKOS má na programu daleko důležitější problémy, které trápí naše členy, zaměstnance a občany této země. 

V lednu zasedala Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita. Co jste si z jednání odnesl? 
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 16. ledna sešli na prvním letošním jednání věnovaném situaci v zemědělství, exportní strategii nebo vzdělávání. Musím zdůraznit, že na rozdíl od premiéra Petra Fialy a ministrů, kteří byli na tripartitě přítomni, rozhodně nesdílím současný optimismus této koaliční vlády. Podle premiéra vše zvládají a vláda řeší všechny problémy, které trápí tuto zemi a její obyvatele na jedničku. Podle mě jde o velmi povrchní zastíraní skutečných problému. 

Jak pokračuje spor s majiteli Domu Radost, odkud se odborový svaz v loňském roce odstěhoval? 
Nájem v bývalém Domě odborových svazů, nyní v Domě Radost, jsme ukončili loni v červnu a odstěhovali se do nového sídla. Mysleli jsme, že tím uzavřeme jednu etapu svazu a posuneme se dál. Bohužel tomu tak není, majitel Domu Radost nám neoprávněně zadržuje peníze z vyúčtování služeb, nehodlá je vrátit. Celá kauza bude zřejmě mít soudní dohru. Obecně je před námi velmi náročné období, budeme řešit řadu složitých problémů, mezi nimi provozní problémy v hotelu Harmonie v Luhačovicích. Energetická krize a vysoké ceny energií nás staví před otázku, zda investovat do nové plynové kotelny, kterou hotel nutně potřebuje. Cílem ale je hotel Harmonie nadále provozovat tak, aby sloužil členům odborovému svazu a přinášel kýžený finanční efekt. 

Už jste uzavřeli se zaměstnavateli vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně? 
Vyjednáváme od loňska novou odvětvovou smlouvu na pětileté období. Zástupci Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu stejně jako při dohadování posledního dodatku odvětvové smlouvy vše zdržují a nechtějí se k ničemu zavázat. Přitom jejich prezident Vladimír Budinský na našem loňském sněmu veřejně přislíbil zasadit se o to, aby nová odvětvová smlouva byla podepsaná do konce roku 2022. Sliby chyby. Zástupcům zaměstnavatelů především vadí článek číslo 34 ze staré kolektivní smlouvy, který říká, že po dobu platnosti smlouvy zůstane zachovaná reálná mzda. A o tom ještě povedeme diskusi. Zaměstnavatelé chtějí tento klíčový článek smlouvy vypustit. Připravili jsme několik vstřícných návrhů, které zohledňují ekonomické potřeby zaměstnavatelů, ale ani tak se v tuto chvíli nedaří smlouvu uzavřít. Bude k tomu další jednání. Pozitivní naopak je, že se odborovým organizacím ve firmách daří vyjednat a uzavřít kvalitní podnikové kolektivní smlouvy a dodatky pro letošní rok. Doufám, že to zaměstnanci náležitě ocení. Vyjednávání v dalších firmách ještě běží a svazový časopis o tom pravidelně informuje. 

Na jaké akce v současné době kladete důraz? 
V této chvíli probíhají přípravy na jednání rady odborového svazu, která se uskuteční 16. února v Praze. Připravujeme rovněž naši letošní vrcholovou akci, kterou bude dubnový sněm v Luhačovicích. Zahájili jsme rovněž přípravy na sjezd odborového svazu, jehož konání jsme naplánovali na 7. března roku 2024. Musím ještě zmínit projekt nazvaný Priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání, který loni v dubnu schválilo předsednictvo tripartity pro letošní rok. Na základě toho byl vypracován pilotní projekt, který měli na starost místopředseda odborového svazu Jiří Waloszek a svazový inspektor bezpečnosti práce Ivo Kavka. Dopředu mohu prozradit, že projekt má velkou šanci na úspěch. V loňském roce se podobný projekt vztahoval na černé uhlí, tedy na OKD. Ten letošní by měl mít působnost na hnědé uhlí. Je namístě vyzdvihnout práci lidí, kteří se na tomto úspěchu podílejí. 

A slovo předsedy na závěr? 
Myslím si, že období, kterým členové a funkcionáři našeho odborového svazu prošli v loňském roce, bylo velice náročné. To se plně vztahuje i na vedení a zaměstnance pražského pracoviště. Zvládli jsme to a já doufám, že letošní rok bude, když ne minimálně stejně úspěšný jako ten loňský, tak ještě úspěšnější. Věřím, že všechny úkoly, ale i problémy, které před nás život postaví, společně zvládneme. 

  • Zdroj: OS PHGN, Článek vyšel v HGN č.2/2023

Národní ekonomická rada vlády se zabývala konsolidací státního rozpočtu a problematikou osob v exekuci

Národní ekonomická rada vlády se sešla k jednání ve Strakově akademii, 1. února 2023.
Národní ekonomická rada vlády se sešla k jednání ve Strakově akademii, 1. února 2023.
Ve Strakově akademii se ve středu 1. února 2023 uskutečnilo setkání členů Národní ekonomické rady vlády (NERV) s předsedou vlády a zástupci ekonomických resortů vlády.

Členové Národní ekonomické rady vlády a přítomní hosté na úvod jednání vyslechli ústní informaci o probíhající finalizaci opatření pro konsolidaci státního rozpočtu. Pod patronací Ministerstva financí probíhala jednání mezi zástupci vládní koalice, resortů a členů NERV. Během února by měl být výsledný balíček opatření, která získají podporu, dopracován a zveřejněn.

NERV prodiskutoval také problematiku zvýšení kvality analytické práce v rámci státní správy. Byly představeny náměty konkrétních změn v analytickém zázemí resortů, jejichž cílem by mělo být zvýšení efektivity státní správy, posílení analytického zázemí potřebného pro expertní rozhodování ministerstev a s tím související i zlepšení procesů hodnocení dopadů regulace.

Účastníci jednání se zabývali rovněž problémy, kterým lidé čelí v oblasti exekucí, a kroky, jak současnou situaci řešit. Vláda již připravila návrh dvou zákonů umožňujících spuštění třetího tzv. milostivého léta, do kterého chce zahrnout i některé dluhy a nedoplatky v oblasti daní a sociálního pojištění. NERV navrhl tuto iniciativu navázat dalšími dílčími parametrickými úpravami, například doplněním stávající opatření o rušení bagatelních exekucí či zlepšováním komplexního systém oddlužení, což by mohlo zároveň omezit spadání lidí s existenčními problémy do šedé ekonomiky.

Cílem navržených kroků by mělo být maximalizovat počet lidí, kteří se skutečně zbaví dluhových problémů a budou moci případně vystoupit z tzv. šedé ekonomiky, což bude mít pozitivní vliv např. na jejich budoucí výši důchodu. Na jednání padly i náměty na zpřísnění povinnosti exekutorů informovat o oddlužení, vyšší tlak na přezkum (což posílí pozice férových věřitelů) a na úpravu systému tak, aby se omezil tlak na snižování příjmů před srážkami v insolvenci. NERV navrhl také zavést speciální režim pro zvlášť zranitelné osoby (důchodci, invalidé atd.).

Členové NERV se na jednání zabývali také personálními otázkami. Dosavadní koordinátor NERV Jan Procházka se stane členem Bankovní rady České národní banky, a proto jeho funkci koordinátora po jmenování premiérem Petrem Fialou převezme David Havlíček, člen NERV a člen poradního sboru předsedy vlády.

Růst příjmů domácností po zpomalení v roce 2020 opět nabral na rychlosti

Čisté příjmy českých domácností vzrostly v roce 2021 meziročně o 9,6 %, reálně o 5,6 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou dosáhla 10,2 %, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 4,8 %. Ukazují to výsledky pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech.

Na každou osobu v české domácnosti připadal za rok 2021 průměrný čistý příjem 241,2 tisíc korun, což je o 21 055 korun více než v roce 2020. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu činil 20 097 korun. Nominálně si nejvyšší úroveň příjmů držely domácnosti samostatně činných osob, a to ve výši 263,8 tisíc korun. „Největší přínos na celkovém růstu příjmů měly domácnosti zaměstnanců, kterým roční příjmy nominálně vzrostly o 12,6 % na 256,2 tisíc korun, především díky nižšímu zdanění v důsledku zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy,“ říká Marek Rojíček předseda Českého statistického úřadu.

Objektivní nárůst peněžních příjmů však nekorespondoval s tím, jak domácnosti své příjmy vnímaly. 13,2 % domácností připustilo obtížné vycházení se svými příjmy, což je pokles o 1,2 p. b. Na druhé straně klesl (o 1,3 p. b.) podíl domácností, které vycházely se svými příjmy snadno až velmi snadno na 18,7 %.

S rostoucími příjmy se také zvedla peněžní hranice, od níž se odvozuje výpočet ukazatele míry ohrožení příjmovou chudobou. Ta se přitom liší podle jednotlivých typů domácností. Pro jednotlivce činila 15 571 korun, u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o částku
32 698 korun na domácnost za měsíc. „Podíl osob, které se ocitly pod danou hranicí ohrožení příjmovou chudobou, vzrostl z 8,6 % na 10,2 %, nicméně se dlouhodobě drží v rozmezí přibližně 9 až 10 %,“ konstatuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ. Ohrožení příjmovou chudobou se týkalo přibližně 1 046,4 tisíc obyvatel České republiky.

Celkové výdaje za bydlení v roce 2022 činily v průměru 6 820 korun měsíčně na domácnost, což představuje nárůst o 10,4 %. „Podíl výdajů za bydlení na čistých příjmech meziročně vzrostl o 0,5 procentního bodu a v průměru činil 14,9 %. Oproti trendu v předchozí dekádě příjmy domácností rostly průměrně pomaleji než jejich výdaje za bydlení,“ vysvětluje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Zjišťování životních podmínek probíhá každoročně. Letos se uskuteční v období od 4. února do 18. června a tazatelé při něm po celé republice navštíví téměř 11,5 tisíc domácností.

Další informace přináší aktuální publikace Životní podmínky 2022.

ČNB se opět přiklonila ke stabilitě úrokových sazeb

Česká národní banka nechala v souladu s tržními i našimi očekáváními na čtvrtečním zasedání již popáté za sebou základní úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Někteří členové bankovní rady ČNB již dříve avizovali, že se na únorovém zasedání bude rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb.

 „Uvědomujeme si potřebu stabilizace cenové hladiny, kde vysoká míra inflace zůstává vzdálená od cílového inflačního pásma bohužel i v letošním roce, což stabilitě ekonomiky či růstu investic nepomáhá. Zároveň, přestože úrokové sazby nadále nejsou hlavní bariérou růstu a investic, vzrostl od roku 2021 dle našich šetření mezi firmami význam tohoto kritéria a jeho vnímání jako dalšího nárůstu nákladů v době rostoucích cen energie a dalších vstupních surovin. Náklady na úvěrové financování podniků v české měně jsou na nejvyšších nominálních hodnotách od roku 2004, což s dalšími nejistotami nepřispívá úvěrové a investiční aktivitě. Část firem na tuto situaci reagovala a vzrostl podíl „výhodnějších“ úvěrů v eurech, některé však tuto možnost nemají. Česká ekonomika navíc vstoupila koncem roku do technické recese a řada indikátorů od konjukturálních průzkumů, propadu maloobchodních tržeb nebo výhledu zakázek ve společném šetření SP ČR a ČNB dokládá postupné ochlazování ekonomiky spojené s útlumem domácí poptávky, jejíž vývoj bankovní rada zohledňuje ve svých měnových rozhodnutích jako jeden z (proti)inflačních faktorů“, říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.  

Česká ekonomika se nyní potýká s vysokými hodnotami spotřebitelské inflace, která za loňský rok dosáhla průměrné výše 15,1 %. Podniky se musí vypořádat s rychlým růstem cen svých vstupů, především pak s vysokými cenami energie. Situace se liší dle konkrétní firmy či odvětví, s ochlazující poptávkou je ale pro podniky stále těžší promítnout stoupající náklady do cen svých konečných produktů. Obtížnou situaci potvrzuje předběžný odhad HDP od Českého statistického úřadu, dle kterého je české hospodářství v technické recesi. V řadě případů tak může docházet ke snižování jejich marží s negativním dopadem na ziskovost či investice. Dle výsledků aktuálního šetření je mezi podniky znát opatrnost při plánování aktivity na letošní rok.

Míra inflace zůstává stále vzdálena inflačnímu cíli ČNB. Pozitivní zprávou je, že se v minulých měsících nenaplnily obavy, které se týkaly dalšího výrazného nárůstu cen energie nebo dokonce nedostatku zemního plynu. Aktuálně naopak dochází k poklesu velkoobchodních cen elektřiny a zemního plynu, který je ovlivněn relativně příznivým počasím, významnými úsporami energie firem a domácností nebo naplněnými zásobníky plynu. Také další indicie, jako např. pokles cen některých průmyslových kovů či námořní dopravy, mohou svědčit o možném oslabování inflačních tlaků, byť ve spojení se slabší poptávkou. Protiinflačním faktorem je kromě trvajících vyšších úrokových sazeb také posílení české koruny z pohledu dovozu vstupů, což ale na druhé straně příliš nepomáhá exportérům. K výkyvu kurzu naší měny nicméně může dojít kdykoliv s ohledem na její pozici menší měny.

 

Sociální partneři podepsali gentlemanskou dohodu

Sociální partneři opět ukázali vůli a schopnost dohodnout se na společném postupu úpravy zákoníku práce. Zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády nalezli shodu na velmi obtížné transpozici evropských pravidel v oblasti transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek. Gentlemanskou dohodu za zaměstnavatele podepsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Stejně jako v roce 2019 se sociální partneři podpisem gentlemanské dohody zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat žádné změny této transpoziční novely zákoníku práce ani žádné další návrhy změn novely zákoníku práce.

„Svaz průmyslu a dopravy kvituje, že po několikaměsíčním intenzivním jednání, se sociální partneři v rámci sociálního dialogu podruhé v novodobé historii dokázali nad takto náročnou novelou pracovního práva dohodnout,“ komentuje Jaroslav Hanák.

„Novela zákoníku práce je maximálním možným kompromisem při transpozici unijních pravidel. A to citlivým způsobem, který zachová potřeby českého trhu práce,“ oceňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který z pozice největšího zaměstnavatelského svazu vyjednává za české podniky s vládou a odbory na tripartitě.

„Novela posiluje elektronizaci komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zjednodušuje a zrychluje doručování písemností při větším využití digitálních forem komunikace,“ uvádí Jaroslav Hanák a dodává: „Novela navíc zavádí flexibilní pravidla výkonu práce na dálku a dává prostor zaměstnanci pro skloubení práce a péče o své blízké.“

Gentlemanskou dohodu bude MPSV následně podepisovat i s hlavními ústavními činiteli. „Novelizace zákoníku práce je vždy nesmírně těžká a všechny strany musí udělat řadu ústupků, jinak bychom se nikam neposunuli. Proto za zaměstnavatele doufáme, že zákonodárci budou respektovat kompromisní znění, na kterém se shodli všichni sociální partneři, a novela projde legislativním procesem bez dalších zásahů,” uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

Vláda navrhuje změny v organizaci voleb, mají být jednodenní v pátek

Tisková konference po jednání vlády, 1. února 2023.
Tisková konference po jednání vlády, 1. února 2023.
V senátních a komunálních volbách v roce 2026 by už měly být volební místnosti otevřeny jen jeden den, a to v pátek. Tuto a další změny v organizaci voleb navrhuje vláda Petra Fialy v novele Ústavy a v novém zákoně o správě voleb, jehož podobu ministři a ministryně schválili na jednání ve středu 1. února 2023.

Novela Ústavy České republiky, kterou vláda posílá do Parlamentu, počítá se zavedením stálých volebních obvodů pro volby do Senátu na nejméně 12 let a také se stanovením pevného termínu, v němž se řádné senátní, komunální a obecní volby budou konat. Aby už nedocházelo ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů, měly by se tyto volby konat vždy první celý týden v říjnu. Současně vláda schválila i návrh nového zákona o správě voleb, kterým chce pro všechny typy voleb v České republice stanovit pouze jeden volební den, a to pátek. Navržené změny, které spojují obecná pravidla pro všechny typy voleb do jednoho právního předpisu a počítají s masivní digitalizací celého procesu voleb, budou změnovým zákonem propsány také do jednotlivých volebních zákonů.

„Celkem se jedná o tři legislativní návrhy, které mají za cíl upravit do budoucna volební pravidla tak, aby byly modernější a více odpovídaly evropských standardům,“ vysvětlil předseda vlády Petr Fiala. „Návrhy změn vycházejí z dlouhodobé činnosti pracovní skupiny, kterou tvořili zástupci Ministerstva vnitra a zástupci politických stran zastoupených v Parlamentu,“ podotkl premiér.

Vzniknout má i informační systém správy voleb, jenž bude obsahovat seznam voličů, registr kandidátních listin, registr okrskových volebních komisí a nástroj pro sestavování elektronických petic. „Protože součástí nových zákonů je i elektronizace volebního procesu a ta vyžaduje nějakou přípravu, a to přípravu poměrně náročnou, převážná část nového zákona se bude vztahovat až na volby v roce 2026,“ upřesnil premiér Fiala. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda se opět věnovala i problematice výstavby strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, jehož dominantou by měla být gigafactory automobilky Volkswagen. „Je to velmi důležité pro Českou republiku, respektive je důležité, abychom se snažili, aby gigafactory byla v České republice a podpořili jsme tím proces transformace automobilového průmyslu. Jsem rád, že se daří slaďovat požadavky potenciálního investora i dotčených obcí a kraje. Pokročili jsme v řešení dopravního napojení právě ve spolupráci s obcemi a vláda dnes v této souvislosti jako další krok k tomu, abychom z české strany udělali vše, co je potřeba, a měli šanci tento projekt získat, odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění se společností Volkswagen, které nastaví základní parametry spolupráce,“ řekl předseda vlády.

Dalším krokem k přípravě budoucího podnikatelského parku v Líních u Plzně je také zřízení nové divize pro přípravu podnikatelských ploch v rámci agentury CzechInvest. Nová divize vznikne k 1. březnu 2023 a bude mít na starost zajištění personálního, technického a organizačního zázemí a další přípravné práce na projektu. Dokončí přípravu strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně a naváže vyhledáváním, přípravou a rozvojem dalších, zejména brownfieldových lokalit v Česku, které nejsou přímo rozvíjeny kraji nebo obcemi a mohou být přeměněny na větší území s multifunkčním využitím. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda projednala také informaci ministrů zahraničních věcí a financí, že Česká republika ve dnech 26., respektive 27. ledna 2023 ukončila členství v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční bance (MIB). Je to krok, k němuž kabinet Petra Fialy přistoupil po ruském vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku ve spolupráci s dalšími členskými zeměmi Slovenskem a Polskem. Členství v obou postsovětských institucích s přímým vlivem Moskvy ještě letos ukončí i Rumunsko a Bulharsko. Podrobnosti obsahují tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí a tisková zpráva Ministerstva financí.

Kabinet projednal mimo jiné i osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a schválil i převod administrativní budovy ve Washingtonově ulici v Praze z majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do vlastnictví Akademie věd ČR. V budově by měl po nezbytné rekonstrukci sídlit Ústav pro jazyk český AV ČR. Ministr vnitra také ústně seznámil členy vlády s tím, že od 5. února skončí režim kontrol na česko-slovenské hranici, který byl zaveden 29. září v reakci na masivní vlnu nelegální migrace přicházející ze Slovenska.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1-unora-2023-202682/.