Tripartita

Svaz průmyslu uspořádal i během roku 2022 řadu konferencí a seminářů, na nichž prezentoval představy byznysu o digitální Evropě. U příležitosti českého předsednictví v Radě EU navíc uspořádal i několik akcí přímo v Bruselu.

KLÍČOVÉ SETKÁNÍ DIGITÁLNĚ VYSPĚLÝCH ZEMÍ V PRAZE

Během setkání ministerských delegací digitálně vyspělých zemí D9+ pořádaného Českou republikou 29. března se uskutečnilo také historicky první společné jednání se zástupci klíčových podnikatelských svazů ze zemí D9+. Svaz průmyslu a dopravy při organizaci tohoto společného setkání úzce spolupracoval s Úřadem vlády a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Zástupci průmyslu ve společném stanovisku vyzvali zejména ke snížení překážek digitálních inovací a transatlantické spolupráci. V rámci stále intenzivnější spolupráce se na tuto úspěšnou akci podařilo navázat dalším společným jednáním, které se uskutečnilo v prosinci na Kanárských ostrovech. Další společné aktivity budou pokračovat v roce 2023.

KYBERBEZPEČNOST UŽ NENÍ POUZE TECHNICKOU A PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTÍ

Před začátkem českého předsednictví Svaz průmyslu uspořádal mezinárodní online akci k tématu kybernetické bezpečnosti, která už už není pouze technickou a právní záležitostí. Zahraniční politika a kybernetická diplomacie jsou důležitými prvky jakéhokoli rámce kybernetické bezpečnosti. Všechny tyto aspekty se snoubí v politikách a předpisech, které vlády přijímají, aby jejich občané a podniky byli zabezpečení a odolnější vůči kybernetickým útokům.

Jakékoli regulační zásahy mají komplexní dopady. Mohou mít za následek omezení dostupných technologií a omezení výběru zákazníků, opožděnou digitální transformaci, potlačení inovací, narušení hospodářské soutěže a nepřiměřenou administrativní zátěž. Účastníci se v rámci diskuze shodli, že transatlantická spolupráce, strategická partnerství, harmonizace norem a zamezení izolace Evropy jsou klíčové strategické cíle. Čekají nás i výzvy, jestli například přístup založený na pravidlech, tzv. rules-based approach, je ten správný. Další podrobnosti naleznete ve shrnutí hlavních sdělení a doporučení.

DIGITÁLNÍ TÉMATA BĚHEM ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ

Česká vláda si před začátkem předsednictví v Radě Evropské unie stanovila priority, kterými se chtěla do konce loňského roku zabývat. Učinila tak průřezově ve všech oblastech, včetně digitální ekonomiky a technologií, které detailně sleduje také Svaz průmyslu a jeho členové.

Pod vedením české vlády rezonovaly evropským digitálním prostorem tak zásadní témata, jako je dosažení dohody mezi členskými státy EU u Aktu o umělé inteligenci či u návrhu k jednotné evropské digitální identitě (eID). Během českého předsednictví pokročily také práce na Aktu o datech a iniciativách v oblasti kybernetické bezpečnosti produktů (Cyber Resilience Act) či snižování nákladů na budování telekomunikačních sítí. České předsednictví v Radě EU se zaměřilo také na témata související s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, jako je ochrana dat v online prostoru či boj s dezinformacemi.

Svaz průmyslu se těmto tématům dlouhodobě věnuje a pokračoval v tom i během českého předsednictví. Účastnil se mnoha intenzivních jednání na národní i evropské úrovni. Zástupci Svazu byli pozváni na řadu mezinárodních akcí, aby sdíleli svou expertízu a zkušenosti. Viceprezidentka Milena Jabůrková se zúčastnila debaty EURACTIV v Bruselu a zaměřila se na to, jak může EU posílit svou konkurenceschopnost a zároveň si zachovat odolnost. „Musíme posílit naše partnerství s demokratickými spojenci a se společnostmi, abychom pomohli udržet naši infrastrukturu bezpečnou a odolnou,“ uvedla Milena Jabůrková, jejíž projev si můžete poslechnout níže (začíná ve 29. minutě záznamu).

Ředitel útvaru digitální ekonomiky a technologií Ondřej Ferdus vystoupil na Konferenci Slush v Helsinkách. Akce se zúčastnilo 4 600 zakladatelů a provozovatelů startupů, které doprovázelo 2 600 investorů. Startupy jsou často vynechány z politické diskuse, a proto jsou rozhodnutí přijímána bez pochopení dopadu legislativy na evropské inovace a růst startupů. Na toto téma během Startup policy track diskutoval Ondřej Ferdus se zástupci dalších byznysových asociací a evropskými politiky.

V prosinci Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) uspořádal seminář k připravovanému návrhu zákona, který bude obsahovat mechanismus pro prověřování dodavatelů informačních a komunikačních technologií. To je velmi diskutované téma i na evropské úrovni.  I když hlavním cílem je omezit strategickou závislost České republiky, nezbytným předpokladem pro fungování takového mechanismu je spolupráce i se zástupci soukromého sektoru, na které tato regulace dopadne. Na akci byla pozvána i manažerka pro digitální ekonomiku Kateřina Kalužová, která v rámci svého vystoupení zdůraznila, že pro členy Svazu průmyslu jsou ve vztahu k připravované regulaci zásadní 3 aspekty – právní jistota, předvídatelnost prostředí a dostatek času nejen pro přizpůsobení se novým požadavkům, ale také pro respektování investičních a technologických cyklů. Zástupci NÚKIB potvrdili, že jsou připraveni se zástupci soukromého sektoru spolupracovat a předpokládají, že veřejná konzultace ke konkrétnímu návrhu zákona bude zahájena v lednu 2023.

DATA JAKO KOMODITA

Svaz průmyslu u příležitosti českého předsednictví uspořádal v oblasti digitální ekonomiky v Bruselu sérii akcí, na nichž ukázal směr, kterým by se digitální Evropa mohla v budoucnu vydat. Díky dlouhodobé spolupráci se Stálým zastoupením ČR v Bruselu, Úřadem vlády a Ministerstvem průmyslu a obchodu se Svazu průmyslu podařilo pro tyto akce získat jejich záštitu.

První na programu byla zářijová akce s názvem „The Future of the Data Economy“. Mezi pozvanými řečníky byli například náměstek ministra průmyslu České republiky Petr Očko, Szymon Lewandowski, který je součástí lucemburského týmu podílejícího se na vytvoření návrhu Aktu o datech nebo Yann Padova, bývalý generální tajemník francouzské agentury pro ochranu údajů. Debatovali o otázkách zásadního charakteru: Jak může Evropa podpořit svůj inovační růst a konkurenceschopnost? Jak mohou evropští politici pomoci prosadit digitální potenciál Evropy? Jak proměnit současný tlak na digitální protekcionismus ve společnou snahu o strategickou autonomii?

Během panelové diskuse se ukázalo, že všechny tyto otázky mají jednoho společného jmenovatele – data. Ta jsou základním zdrojem pro hospodářský růst, konkurenceschopnost, inovace, tvorbu pracovních míst a společenský pokrok. Z dat se stala cenná komodita budoucnosti, s níž se všichni musí naučit efektivně pracovat.

ZVÝŠIT ODOLNOST EVROPY

V říjnu proběhla panelová diskuse Svazu průmyslu nazvaná The EU´s Economic Resilience: Lesson Learned for the Digital Economy. Na programu byla ekonomická odolnost Evropy. Všichni řečníci, mezi kterými byl například Hosuk Lee Makiyama, ředitel European Centre for International Political Economy, či zástupci evropských podnikových asociací našli shodu na tom, že jednou z lekcí, kterou se Evropa musí v digitální ekonomice naučit, je její ekonomická odolnost. Mezinárodní spolupráce v oblasti digitální politiky je nezbytná. Členské státy EU a firmy spoléhají na integraci s ostatními ekonomikami v přístupu k datům a dodávkám digitálních služeb.

Nedávné snahy posunout EU směrem k „technologické suverenitě“, a omezit tak spolupráci s partnery z jiných částí světa, by pro EU měly negativní důsledky. Důvěryhodné partnerství s demokratickými partnery, jako jsou USA, Kanada, Spojené království, Izrael nebo Japonsko v oblasti obchodu, technologií a investic má zásadní význam pro růst hospodářství, zajištění bezpečnosti, ale i pro ochranu a rozvoj společných demokratických hodnot.

KLÍČOVÉ TÉMA PRO ROK 2023: KYBERBEZPEČNOST

Na začátku roku 2023 připravuje Svaz průmyslu akci k tématu kybernetické bezpečnosti cloudových služeb. V posledních letech v Evropě získal na popularitě koncept tzv. digitální suverenity. Stále častěji se setkáváme s tím, že se to odráží i v návrzích předložených na úrovni EU, včetně cloudu. Hlavním cílem EU je budovat vlastní kapacity a omezit využívání nových technologií od zahraničních aktérů. Měnící se politické a bezpečnostní prostředí však učinilo prosazování tohoto cíle mnohem náročnější. Může a měla by Evropa v tomto kontextu získat svou digitální nezávislost? To jsou otázky, kterými se budeme zabývat. 

Průmyslová produkce za listopad meziročně reálně vzrostla o 0,5 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 2,3 %. Výsledky táhl především výkon automobilového průmyslu, růstové hodnoty zaznamenal dále například segment výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Druhá, větší polovina sektorů, ale zaznamenala pokles a zejména energeticky náročná odvětví jako např. výroba chemických látek a přípravků, hutnictví, slévárenství, sklářství nebo výroba kovových konstrukcí poklesly již několikátý měsíc po sobě. Záporné výsledky zaznamenala také výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla z důvodu teplejšího počasí, úspor plynu apod.

Výsledky za listopad lze hodnotit do jisté míry pozitivně i oproti očekáváním trhů, ale bohužel více než polovina sektorů z pohledu objemu výroby poklesla a s opakovaně nepříznivými výsledky se potýkají zejména energeticky náročná odvětví. Vývoj průmyslu potvrzuje zároveň postupné zpomalování ekonomiky v závěru roku. „O celkovém zpomalování růstu v závěru loňského roku a slabším výhledu pro rok letošní mluvíme již delší dobu a svědčí o tom řada tvrdých i měkkých dat od společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl, přes poklesy reálných příjmů a propad maloobchodních tržeb až po očekávání téměř stagnace letošního růstu v eurozóně. Průmysl si nicméně navzdory mnohým překážkám dovedl nadále udržet a v některých měsících i mírně jako celek dokonce překonat předpandemickou úroveň výroby, byť s poměrně velkou diferenciací mezi firmami. I poslední číslo výsledků produkce průmyslu ukazuje, že se firmy nakonec mohou probojovat rokem 2022 s kladnou hodnotou meziročního růstu, kde za období leden až listopad roku 2022 produkce zpracovatelského průmyslu reálně vzrostla o 2 %,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Válka na místo předchozí naděje na postupné zmírnění některých bariér růstu přinesla další kumulaci nelehkých překážek například v podobě skokového zdražování materiálů a energie. Podniky tento faktor označovaly v průzkumech za největší překážku svého budoucího rozvoje. Poptávka po produkci firem umožnila část nákladů přenést v roce 2022 do cen výrobků. Nyní ale s ohledem na ochlazující poptávku nemají výrobci příliš prostoru dále přenášet nárůst cen vstupů, zejména energie, do cen své produkce. Samozřejmě existují velké rozdíly mezi sektory i firmami. Obecný tlak na snižování marží má však negativní dopady např. na výši investic či obrat exportu.

V tomto kontextu je „pozitivní“ zprávou, že dle řady indicií, od vývoje cen některých významných průmyslových kovů až po výsledky Indexu cen průmyslových výrobců, inflační tlaky zmírňují, což je bohužel dáno právě i slabší poptávkou. Aktuálně vidíme na trzích i poklesy cen zemního plynu, elektřiny či pohonných hmot.

Hodnoty nových zakázek dle ČSÚ v listopadu meziročně vzrostly o 9,8 %, výsledky jsou však v nominálním vyjádření a tedy nereflektují růst cen. Meziměsíčně navíc již podruhé hodnota nových zakázek mírně klesla. Slábnoucí poptávka a pesimističtější sentiment se odráží v dalších ekonomických veličinách, jako jsou investice, ale i na zhoršených prognózách.

I přes veškeré překážky se tuzemskému exportu a zahraničnímu obchodu stále daří. Kvůli válce na Ukrajině a s ní související ekonomickou krizí je ale nutné českým vývozcům pomáhat významněji než za časů, kdy se ekonomice dařilo. Důležitá je podpora ze strany státu alespoň na podobné úrovni, jako v dalších srovnatelných státech EU, aby české firmy neztratily mezinárodní konkurenceschopnost, hodnotní ve svém komentáři Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle něj by měl stát podporovat české exportéry zejména na mimoevropských trzích.

Česká republika je exportně orientovaná ekonomika. Kvůli válce na Ukrajině a s ní související ekonomickou krizí je nutné českým vývozcům pomáhat významněji než za časů, kdy se ekonomice dařilo. Důležitá je podpora ze strany státu alespoň na podobné úrovni, jako v dalších srovnatelných státech EU, aby české firmy neztratily mezinárodní konkurenceschopnost. Meziročně český export v říjnu 2022 narostl o 17,2 %, což je dáno také vyššími vývozními cenami. Nárůst je vidět i oproti roku 2019, a to o 15,1 %. Exportu se tedy i přes veškeré překážky stále daří. Ze sektorového pohledu se ukazuje, že mobilita, doprava a infrastruktura zůstávají pro české firmy velmi perspektivní. Vývoz motorových vozidel vzrostl o 22,9 mld. Kč a vývoz elektrických zařízení o 8,6 mld. Kč. Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v říjnu schodkem 26,8 miliardy korun. Schodek tak byl meziročně o 10 miliard větší. Hlavním důvodem jsou stále vysoké ceny dovážených komodit.

Z důvodu českého předsednictví v Radě EU nebylo v roce 2022 možné s ministry a dalšími zástupci rezortů realizovat podnikatelské země především mimo země EU v takovém rozsahu, jako jsme byli zvyklí v období před pandemií Covid-19. A to i přesto, že prezident Svazu Jaroslav Hanák osobními dopisy a prosbami (dokonce i ve spolupráci s Hospodářskou komorou) na státní a ústavní činitele ČR apeloval, aby realizovali doprovodné podnikatelské mise do vytipovaných teritorií. V roce 2022 se tak povedlo uskutečnit pouze 3 doprovodné podnikatelské mise, a to do USA, SAE a Alžírska. Před příchodem pandemie covidu přitom bylo běžné uspořádat 12-15 misí ročně.

Spolu s MZV jsme v létě alespoň společně zorganizovali setkání s ekonomickými diplomaty z celého světa, kdy se v červnu do Prahy sjelo bezmála 170 diplomatů a konzultantů, aby poradili českým podnikatelům, jak podpořit jejich export do vybraných teritorií. Celkem díky organizaci Svazu proběhlo více než 2000 jednání za účasti 280 českých firem. 

Podobně jako během pandemie jsme na základě Dočasného krizového rámce EU aktivně prosazovali program záruk pro exportéry zasažené krizí, kterým nový program od EGAP umožní posílit likviditu vývozních firem. Na program EGAP Plus půjde ze státního rozpočtu 500 milionů korun, což umožní vystavení záruk v objemu 6,25 miliardy korun. Také jsme do novely zákona o exportním financování a záruk se státní podporou pomohli prosadit pojem „exportně orientovaného podniku“, který formou investic do výroby a inovací umožní přístup k produktům EGAP a ČEB bez ohledu na konkrétní smluvní transakci se zahraničním partnerem. S MPO jsme v pravidelném kontaktu ohledně dlouhodobé koncepce podpory exportu se státní podporou, ke které z naší iniciativy také vznikla nová pracovní skupina složená ze zástupců zainteresovaných stran, protože současná úprava zákona č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou je dle našeho názoru pouze dočasné, ale ne dlouhodobé řešení. 

Díky našemu členství v BusinessEurope a také naší stále delegátce v Bruselu máme možnost ovlivňovat legislativu EU včetně obchodní politiky vůči třetím zemím již při jejím vzniku. Snažíme se podpořit co nejvíce ambiciózní politiku EU a vítáme obchodní dohody včetně dohod o volném obchodu (FTA) s co možná nejvíce partnery, a to za dodržování mezinárodních pravidel WTO. Můžeme zmínit aktuálně projednávané obchodní dohody s Chile, Mexikem a Novým Zélandem, které je nutné urychleně ratifikovat na úrovni členských států. Spolupodílíme se na aktuální evropské reakci proti americkému ochranářskému aktu o snížení inflace (IRA), který má znevýhodnit evropské firmy na americkém trhu. Snažíme se informovat české firmy o přínosech obchodních dohod i na úrovni malých a středních podniků, které sice problematika zajímá, ale neví, jak a kde se k ní vyjádřit či zjistit více informací. Proto jsme zpracovali analýzu o dopadech obchodní politiky EU na vybrané země (ČR, Finsko, Německo, Maďarsko) včetně konkrétních doporučení státní správě s dalšími kroky a výhod členství v zaměstnavatelských svazech a asociacích.

Představenstvo Svazu také schválilo vznik Pracovní skupiny pro rozvojové země. Účelem zformování pracovní skupiny je podpořit firmy při navazování dlouhodobých vztahů na trzích třetích zemí a s ohledem na férové podnikatelské zásady přispět k místnímu ekonomickému rozvoji s využitím know-how soukromého sektoru ve vztahu k místní kultuře. Tato iniciativa souvisí s exportní strategií SP ČR otevírání nových trhů mimo země EU a diverzifikace exportu, zároveň přispívá ke konektivitě s našimi sousedy a evropskou perspektivou západního Balkánu, která patřily mezi priority SP ČR během CZ PRES.

Svaz průmyslu bude i v roce 2023 maximálně podporovat české exportéry. Dlouhodobě upozorňujeme na problém malé diverzifikace tuzemského exportu. Přes 90 % českého exportu směřuje právě do Evropy, v případě USA je podíl exportu 2,6 %. Do Asie směřuje 5 % českého exportu, do Afriky pouze 0.9 %. Je proto nezbytné, aby stát pomáhal exportérům dobývat mimoevropské trhy, např. formou podpory vystavovatelů na mezinárodních veletrzích, programy ekonomické diplomacie zaměřenými na prezentaci českého zboží nebo třeba organizací podnikatelských misí do vytipovaných teritorií. Aktuálně chystáme podnikatelskou misi na Tchaj-wan a do Jižní Koreje, která bude doprovázet předsedkyni Poslanecké sněmovny ČR. Plánujeme další misi s ministrem průmyslu a obchodu ČR do dynamicky se rozvíjejícího regionu ASEAN (konkrétně Malajsie a Vietnam) a chtěli bychom realizovat mise také do Latinské Ameriky, Jižní Afriky, na Blízký východ, do Austrálie a na Nový Zéland a do dalších vybraných destinací. Chceme se také podílet na práci pracovní skupiny při MPO k zákonu o exportním financování a pojišťování, kterou Svaz inicializoval a budeme se nadále aktivně zasazovat o proaktivní obchodní politiku Evropské unie.