Sledujte živě Plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru 14.12.2022 od 14.30 hod.:
LIBERTY Ostrava a odborové organizace huti se dohodly na kolektivní smlouvě na rok 2023
Vedení LIBERTY Ostrava a odborové organizace uzavřely dodatek ke kolektivní smlouvě (KS) na rok 2023. Podle dodatku se mzdy zvýší o 9,5 %. V rámci navýšení vyplatí společnost také mimořádnou odměnu ve výši 10 000 Kč na zaměstnance. V platnosti zůstává systém odměn a benefitů.
V dodatku ke KS LIBERTY Ostrava bylo dojednáno celkové navýšení mezd o 9,5 %. Všem zaměstnancům budou navýšeny mzdy k 1. lednu 2023, k dalším dvěma navýšením pak dojde k 1. dubnu a 1. červenci příštího roku. Všechny ostatní odměny a benefity podle stávající KS zůstanou v platnosti.
Aby mohli zaměstnanci lépe zvládat růst životních nákladů a inflaci, dohodla se společnost s odbory na vyplacení mimořádné jednorázové odměny ve výši 10 000 Kč na zaměstnance ve výplatě v prosinci. U zaměstnanců, kteří nastoupili do společnosti v průběhu roku 2022, bude odměna úměrně upravena podle počtu měsíců, které v huti odpracovali.
„Těší mě, že jsme se dohodli na dodatku ke kolektivní smlouvě a rád bych poděkoval všem účastníkům za jejich svědomitou práci a vstřícný přístup v průběhu vyjednávání. Nyní se můžeme soustředit na to, aby byl náš podnik dobře připraven využít oživení poptávky, a pokračovat v uskutečňování našich plánů na dekarbonizaci,“ uvedl Sandip Biswas, dočasný generální ředitel divize hutní výroby a těžby.
Premiér Fiala se v Paříži zúčastnil konference k odolnosti Ukrajiny. V Lucemburku pak slavnostně otevřel ulici Václava Havla
Premiér Petr Fiala se v úterý 13. prosince 2022 zúčastnil v Paříži konference k odolnosti Ukrajiny Stojíme za ukrajinským lidem. Cílem setkání státníků bylo shrnout aktuální škody vzniklé ruskými nálety na celém území Ukrajiny, mobilizovat finanční i materiální pomoc na urgentní potřeby země a připravit ji na nadcházející zimu, včetně rekonstrukce kritické infrastruktury, především energetické. V hlavním městě Francie pak předseda vlády navštívil Evropskou kosmickou agenturu a setkal se s jejím generálním ředitelem Josefem Aschbacherem. V Lucemburku pak premiér slavnostně otevřel ulici Václava Havla a čekala ho rovněž audience u velkovévody Jindřicha I. Lucemburského.
Konferenci Stojíme za ukrajinským lidem společně zahájil prezident Francie Emmanuel Macron a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, který se připojil online. Osobně se pak setkání zúčastnil ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal.
„Spolupráce západních zemí je tady důležitá v oblasti podpory Ukrajiny, protože jedině pokud se zajistí několik klíčových věcí, tak Ukrajina může zvládnout tuto těžkou zimu a může se dokázat ubránit agresorovi – ruské agresi, která má dopad na nejenom život ukrajinských občanů, ale samozřejmě také na to, co se odehrává ve zbytku Evropy. Je potřeba zajistit tři klíčové věci, jednak samozřejmě vojenskou pomoc, aby se Ukrajina agresorovi mohla ubránit a získala naplno svoji nezávislost. To je předpoklad, který je nutné naplnit, aby skončila válka,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a podotkl, že je snahou České republiky, aby se na obnově Ukrajiny co nejvíce podílely české firmy.
Na humanitární pomoc Ukrajině Česká republika od počátku konfliktu vynaložila jednu miliardu korun. Premiér také připomněl, že je nezbytné udržet jednotu dárců v rámci EU i mimo Evropskou unii a nedopustit takzvanou „únavu Západu z Ukrajiny“. Na konferenci řada států přislíbila Ukrajině konkrétní pomoc, která jí pomůže lépe překonat zimu.
„Byly to věci, které můžeme označit za velké – generátory, pomoc s náhradou elektrické energie, ale i věci, které bychom mohli označit jako zdánlivě malé, ale které mohou Ukrajině hodně pomoci, jako je třeba dodávka LED žárovek, které Ukrajině pomohou šetřit energii, a další věci,“ řekl premiér a dodal, že celková částka, která byla na konferenci oznámena, překračuje miliardu amerických dolarů.
Po konferenci se předseda vlády setkal s generálním ředitelem Evropské kosmické agentury (ESA) Josefem Aschbacherem. Ta funguje už od roku 1975 a jejím úkolem je podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií.
„Česká republika se celkově zapojila do zhruba 500 projektů, které Evropská kosmická agentura realizuje, jako například pozorování Země, družicové navigace, družicové telekomunikace, průzkum sluneční soustavy a experimenty v mikrogravitaci a další,“ uvedl premiér a dodal, že největším úspěchem českého předsednictví v Radě Evropské unie v oblasti kosmických aktivit je sjednání nařízení Evropské unie o IRIS squared, jejímž cílem je vytvoření družicové telekomunikační megakonstalace, která bude poskytovat zabezpečené spojení pro vládní účely, ale také širokopásmové připojení k internetu pro občany Evropské unie.
Z Paříže se předseda vlády přesunul do Lucemburku, kde slavnostně otevřel ulici Václava Havla.
„Je to veliká čest, že po Václavu Havlovi tady v Lucemburku pojmenovali ulici. Je to i důkaz, jak jméno Václava Havla a jeho myšlenkový odkaz rezonuje ve světě a v Evropě. Myslím, že to je i potvrzení správnosti rozhodnutí naší vlády, že se v zahraniční politice hlásí právě k odkazu Václava Havla včetně důkazu na hodnoty, na lidská práva a podobné věci, které jsou se jménem Václava Havla spojeny,“ řekl premiér.
V Lucemburku se předseda vlády Petr Fiala rovněž setkal s velkovévodou Jindřichem I. Lucemburským. „Naše země se těší vynikajícím vztahům a hlubokým historickým vazbám díky dynastii Lucemburků. Těší mě také vztahy našich partnerských měst a obcí. Lucemburská obec Waldbredimus pomohla jihomoravské obci Hrušky po ničivém tornádu, které Česko zasáhlo loni v červenci. Lucembursko se zaměřuje především na moderní technologie a komodity s přidanou hodnotou a je velmi perspektivním partnerem pro české exportéry. Důležitá a nezbytná je také naše úzká spolupráce v Evropské unii a NATO a já jsem moc rád, že Lucembursko dalo Ukrajině drony české výroby,“ řekl po návštěvě Lucemburska premiér Fiala.
Z Lucemburku se předseda vlády přesunul do Bruselu, kde se ve středu a čtvrtek 14. a 15. prosince zúčastní summitu Evropské unie a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a zasedání Evropské rady.
Projev předsedy vlády Petra Fialy na konferenci k odolnosti Ukrajiny v Paříži
Premiér Petr Fiala vystoupil v úterý 13. prosince 2022 s projevem na konferenci k odolnosti Ukrajiny „Stojíme za ukrajinským lidem.“ Zdůraznil především nutnost i nadále podporovat bojující Ukrajinu ve všech oblastech, od vojenské pomoci přes humanitární pomoc až po pomoc ekonomickou.
Vážený pane prezidente Macrone, vážený pane premiére Šmyhale, milí kolegové!
Na začátek mi dovolte, abych vám poděkoval za uspořádání této důležité konference.
Naším hlavním cílem je zajistit účinnější a efektivněji koordinovanou pomoc Ukrajině. V zájmu této pomoci se musíme zaměřit na tři klíčové oblasti podpory: vojenskou, hospodářskou a humanitární.
Za prvé Ukrajina potřebuje, abychom pokračovali v dodávkách vojenského vybavení, s jehož pomocí dokáže vytlačit agresora ze svého území. To je první a nejzásadnější podmínka pro ukončení války.
Za druhé je nutné, abychom Ukrajině dokázali garantovat hospodářskou stabilitu a dlouhodobou finanční perspektivu. Proto jsem rád, že Evropská unie schválila balík makrofinanční pomoci. Pro udržení běžného provozu země je nezbytné, aby ukrajinská vláda měla dostatek peněz.
Za třetí, pokud má Ukrajina přečkat zimu a pokud chceme zabránit nové migrační vlně, musíme se soustředit na humanitární pomoc. Rusko se v tuto chvíli usilovně snaží o to, aby Ukrajinu uvrhlo do nekonečné mrazivé tmy, ale to mu prostě nesmíme dovolit.
Proto je zvlášť důležité zajistit Ukrajině dostatek energetického vybavení. Česká republika právě teď dodává dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu, vše v celkové hodnotě dva miliony eur. Lidé se tak budou moct lépe zahřát a posvítit si i v případě výpadku elektřiny.
Pokud jde o přístřeší a lékařskou pomoc, dodáváme plně vybavené, zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu v hodnotě 2,5 milionu eur nebo mobilní jednotky pro intenzivní lékařskou péči ukrajinskému ministerstvu zdravotnictví v hodnotě jednoho milionu eur.
Přislíbili jsme také dodání čtrnácti pontonových mostů a dalšího užitečného vybavení pro dopravu, zemědělství nebo školství.
Úspěch takových darů závisí na funkční koordinaci – jak mezi západními dárci, tak mezi Západem a ukrajinskými aktéry. Česká republika při poskytování pomoci úspěšně kombinuje možnosti národních struktur, evropských organizací i soukromých společností.
Během našeho předsednictví v Radě Evropské unie jsme se rovněž přispívali k vytváření kompromisu v rámci Evropské unie – tak, abychom zajistili naléhavou humanitární pomoc a dokázali reagovat na potřeby válečných uprchlíků.
Díky tomu Evropa mohla využít kapacity dárců, tedy jednotlivých států, evropských institucí i různých partnerů, kteří pomoc pomohli realizovat.
Z našich informací z terénu ovšem vyplývá, že koordinace pomoci na Ukrajině stále probíhá na několika oddělených úrovních. Ukrajinské a mezinárodní organizace nespolupracují tak, jak by mohly. Proto se Česko aktuálně podílí na pilotním projektu v Oděské oblasti, který je zaměřen na místní aktéry a snaží se posilovat jejich koordinační možnosti.
S tím, jak pokračuje zima, přichází nebezpečí, že se necháme vyčerpat urgentními problémy. Byla by však chyba, kdybychom se kvůli nim přestali soustředit na dlouhodobé plány, zvláště pokud jde o stabilizaci, poválečnou obnovu a rekonstrukci. A to včetně hmatatelné perspektivy členství v Evropské unii, kterou bychom Ukrajině neměli upírat.
Je třeba vyhodnotit pokrok, kterého Ukrajina na cestě k členství v Evropské unii za těchto mimořádných okolností dosáhla. Výsledky, které jsem měl možnost vidět při své poslední návštěvě Kyjeva, byly působivé.
Dámy a pánové, pokud zvládneme efektivně sladit naši pomoc, můžeme ji nasměrovat přesně tam, kde je jí nejvíce třeba.
Všichni, kdo jsme tady, čelíme nejrůznějším problémům – právě teď ale nesmíme polevit. Nezapomeňte, že náš svět se sice otřásl, ale část toho ukrajinského se zcela zbortila.
Naštěstí je však v našich silách, abychom jej společně postavili znovu. Děkuji vám.
Petr Fiala, předseda vlády
Publikace OECD – Gender and food systems
Dle nové zprávy OECD, jak to zveřejnila na svých webových stránkách Agrární komora ČR, třetinu pracovníků ve světovém zemědělství tvoří ženy. Ve Spojených státech se podíl žen v sektoru pohybuje kolem 28 %, v nízkopříjmových zemích je to více než 70 %. Ve vyspělých zemích jsou ženy nadměrně zastoupeny v potravinářském průmyslu, kde mají obvykle hůře placenou a méně kvalifikovanou práci než muži. Pandemie Covid-19 postihla pracovnice v potravinářských provozech negativněji než jejich mužské protějšky. Podniky vedené ženami (bez ohledu na velikost podniku a sektor) jsou často méně ziskové a mají tendenci účastnit se mezinárodního obchodu méně než podniky vedené muži.
Závazky k dosažení rovnosti mužů a žen uzavírá mnoho zemí, mj. též v rámci FTAs (systém FTAs je vybaven komplexním aparátem pro vstupní zpracování, klasifikaci, filtraci, ukládání záznamů i jejich následné statistické zpracování, vyhledávání a vizualizaci – pozn. red.) Genderová ustanovení v dohodách o volném obchodu potvrzují stávající (zpravidla mnohostranně dohodnuté) závazky smluvních stran k rovnosti žen a mužů; zajišťují ochranu před nepříznivými dopady dohod na rovnost žen a mužů a aktivně podporují rovnost žen a mužů a ekonomické posílení postavení žen přijetím strategie gender mainstreamingu. K problematice řešení genderových otázek se však systematicky neshromažďují údaje a je tedy obtížné nejen vyhodnotit podnikatelské, pracovní a spotřebitelské přínosy žen, ale také měřit účinnost genderových politik, genderového rozpočtování nebo provádění dopadových analýz v oblasti rovnosti. Mezi prioritní oblasti řešení systémových překážek bránících ekonomickému posílení postavení žen patří řešení nepříznivých norem; zajištění právní ochrany a reforma diskriminačních zákonů; uznání, omezení a přerozdělení neplacené práce a péče; změna podnikatelské kultury a praxe; zlepšení postupů ve veřejném sektoru a zadávání veřejných zakázek a posílení viditelnosti, kolektivního hlasu a zastoupení.
Sociální dávky mají zpoždění, ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR se obviňují, kdo za to může. Odbory odkazují na nízké platy
I když se problémy konkrétních lidí, které nastaly kvůli činnosti, nebo nečinnosti, státu, daří vyřešit, vyplácení sociálních dávek se stále zpožďuje. Podle zpravodajství České televize dochází k tomu, že samoživitelky, které se svým platem nevyjdou, a potřebují pomoc i od státu, se dostávají do velkých sociálních problémů, jak zaplatit nájem. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že dělá maximum pro to, aby Úřad práce ČR fungoval lépe, a pokud potíže trvají, odkazuje na jeho generálního ředitele Viktora Najmana. Naopak odbory Úřadu práce ČR tvrdí, že vše záleží na ministerstvu.
Česká televize upozornila na konkrétní případy samoživitelek, které již několik měsíců čekají na příspěvek na bydlení, na nějž mají nárok, ale zaseklo se jeho zpracování na Úřadu práce. Redakce ČT k tomu dodává, že sice jeden z těchto zveřejněných příběhů má sice šťastné rozuzlení, ale systémový problém s fungováním Úřadu práce ČR přetrvává.
Dávky nechodí spolehlivě, což znamená, že chudší lidé, kteří bez pomoci státu nemají na bydlení, začali být pro majitele bytů rizikovými nájemníky. Když pronajímatelé zjistí, že by měla v jejich bytě žít žena s dětmi závislá na státní pomoci, často couvnou a byt nepronajmou.
Kdyby přitom dávky chodily spolehlivě, bylo by to spíše naopak. Samoživitelky v žádném případě nelze považovat za problematické nájemníky. „Jsou zodpovědnější, spořádanější, nedělají mejdany a podobně. Mají zájem, aby to fungovalo bezproblémově,“ poukázal ředitel Bezrealitky.cz Jan Škrabánek.
Podle odborů Úřadu práce ČR je problém v tom, že instituce stojí na okraji zájmu politiků, což se projevuje v nízkých platových podmínkách. „Nástupní plat zaměstnance v deváté platové třídě, což je nejrozšířenější platová třída na Úřadu práce ČR, je v prvním platovém stupni 21.710 korun v hrubém,“ ozřejmila předsedkyně odborů Úřadu práce ČR Simona Struhová.
Ministr Jurečka je přesvědčen, že dokáže situaci zvrátit. „Udělal jsem maximum věcí, které souvisí s odměňováním, se systemizací, s personálním operativním posílením,“ ujistil redaktory České televize. Problém vidí spíše na straně generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona, od něhož chce, „aby byl aktivnější“.
Sám ředitel Najmon odmítl žádost České televize o rozhovor, odbory jsou však spíše na jeho straně, za problémy vidí přístup ministerstva. „Všechno je limitováno financemi, tím, jak se rozhodne ministerstvo dál pokračovat,“ míní Simona Struhová.
Načež opoziční poslankyně z výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová (ANO) kritizuje obě strany, a to jak ministerstvo práce a sociálních věcí, tak i vedení Úřadu práce ČR. „Pan ředitel i ministerstvo nám na výboru vždycky říká, jak je všechno růžové, zalité sluncem, všechno se stíhá. Osobně jsem jim doporučila, aby se zvedli z té bubliny a jeli na jakýkoliv úřad práce posadit se na celý den,“ řekla poslankyně Pastuchová.
Podle České televize je situace tím ošemetnější, že jsou to vládní politici, včetně ministra Mariana Jurečky, kdo na Úřad práce ČR odkazují lidi, kteří se dostali do problémů kvůli zdražování. Výsledkem je, že někteří z těch, kdo to učinili, jsou bez očekávaných dávek. „Klientky za poslední dva týdny volají se stížnostmi, že nedošly dávky, které čekaly,“ upozornila Veronika Smetanová z Diecézní charity Brno.
Česká televize k tomu dále uvedla konkrétní příklad samoživitelky Nikoly, které rovněž dlouho nepřišel příspěvek na bydlení, neboť úřad práce včas nezpracoval její potvrzení o příjmech, takže od majitele bytu dostala ke konci roku výpověď z nájmu a vážně se obávala, že s malými dvojčaty skončí na ulici.
Po zveřejnění jejích peripetií v České televizi se ozvala radnice Prahy 19, která ženě s dětmi půjčila přechodný městský byt. Zaručil se za ni například ředitel školky, kam její dvojčata chodí, Jaroslav Ptáčník. Načež přišly i dlouho očekávané příspěvky na bydlení za několik měsíců. Matka se tedy nyní místo starosti, kde bude s dětmi od Nového roku bydlet, zabývá všednějšími věcmi – stromečkem, dárky, štědrovečerní večeří.
K tomu můžeme jenom dodat, že po zveřejnění jednoho konkrétního příkladu v pořadu v České televize následovala pomoc postižené osobě, ale co tisíce jiných našich občanů, kteří se také ocitají ve stejné situaci. Kdo jim pomůže, když jsou, pro širší veřejnost, anonymní? Ukazuje se prostě, že sociální politiku je třeba řešit systémově, nikoliv ad hoc, jak se to mnohdy za současné vládní konstelace děje.
Premiér Fiala se zúčastnil slavnostního otevření modernizované trati mezi Brnem a Blanskem
Předseda vlády ČR Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka se v sobotu 10. prosince zúčastnili slavnostního zprovoznění modernizované trati mezi Brnem a Blanskem. Vlaky se na úsek vrací po roční pauze. V rámci přestavby téměř 20 kilometrů trati, která je součástí 1. tranzitního koridoru, došlo k rekonstrukci nejen mezistaničních úseků, stanic a zastávek, ale také velkého počtu tunelů a mostů.
Zmodernizovaný úsek podél řeky Svitavy začnou nejprve s platností od nového jízdního řádu obsluhovat osobní vlaky a rychlíky, expresní spoje se na něj vrátí v polovině příštího roku. Celkovou rekonstrukcí prošly také všechny tunely a řada mostů, stavbaři současně provedli obnovu a sanaci skalních svahů a opěrných zdí. Do oblouků o malých poloměrech se použily kolejnice s větší odolností proti opotřebení. Na trati v úzkém údolí Svitavy se takových oblouků nachází velké množství, díky úpravě jejich parametrů bude po rekonstrukci možné zvýšit traťovou rychlost o 5 až 10 km/h.
„Investice do železniční infrastruktury jsou důležité nejen pro rozvoj dopravy, ale také jako podpora domácího průmyslu. Kvalitnější cestování navíc usnadňuje život našim občanům. Proto jsem rád, že se přísun finančních prostředků určených na modernizaci železnice nezastavil ani v dnešní složité době. Naopak, Správa železnic bude v příštím roce disponovat rekordním rozpočtem v předpokládané výši 70 miliard korun,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Naše vláda si uvědomuje, že v rychlosti a kvalitě dopravy často zaostáváme za našimi sousedy. Také proto nás v současnosti objíždí evropské dálkové spoje, které donedávna tradičně směřovaly přes naše území. Je to jeden z jasných signálů, že stát tuto oblast v minulosti zanedbal,“ podotkl premiér.
Trať z Brna do České Třebové vznikla už v roce 1849, dnes je součástí 1. tranzitního železničního koridoru. V letech 1992 až 1998 prošla první zásadnější modernizací spojenou také s elektrizací. Zmíněné úpravy proběhly podle tehdejších požadavků, ve stanicích tak například zůstala nástupiště, která neumožňovala pohodlný nástup do vlaků. Cílem stavebních prací, které začaly vloni na podzim, tak bylo i odstranění tohoto historického dluhu.
„Jsem rád, že se nám daří postupně dokončovat významné investiční akce na hlavních tratích v naší republice. V tomto konkrétním případě si práce vyžádaly roční úplné přerušení provozu vlaků, což se zákonitě odrazilo na kvalitě cestování, kdy lidé byli nuceni přesedat do autobusů. Stavbaři ale za tu dobu odvedli velký kus práce, což je nejvíc vidět v Adamově, kde svou podobu zcela změnily jak místní stanice, tak i nedaleká zastávka,“ zmínil ministr dopravy Martin Kupka.
Premiér se poté na Moravském náměstí v Brně zúčastnil charitativního prodeje vánočního punče Nadačního fondu Emil. Cílem této akce je díky prodeji tohoto vánočního nápoje vybrat finanční částku 150 000 Kč pro šestiletého Mikuláše, kterému byla po narození diagnostikována dětská mozková obrna s postižením dolních končetin. Vybraná částka pokryje náklady na speciální ortézy, které mu usnadní mobilitu a umožní se zlepšit v jeho oblíbené atletice.
Bezpečnostní rada státu schválila návrh na vytvoření funkce poradce pro národní bezpečnost
Ve středu 7. prosince 2022 se ve Strakově akademii uskutečnilo další jednání Bezpečnostní rady státu. Kromě aktuálních témat projednala rada mimo jiné návrh na vytvoření funkce poradce pro národní bezpečnost.
Bezpečnostní rada státu na středečním zasedání schválila návrh na vytvoření funkce poradce pro národní bezpečnost. Nový poradce, jehož bude jmenovat a odvolávat vláda, bude působit při Úřadu vlády a bude odpovědný premiérovi. Zároveň se stane tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Zřízením funkce koordinátora, který bude v oblasti bezpečnosti operativně propojovat státní orgány, splní vláda další bod ze svého programového prohlášení.
Bezpečnostní rada státu dále vzala na vědomí materiál Zajištění bezpečné sítě kritické komunikační infrastruktury v souladu s Projektem BIVOJ z pohledu ministerstva vnitra jako gestora pro oblasti organizace a výkonu státní správy a komunikačních technologií.
Zabývala se také vývojem migrace ve vztahu k zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky a schválila Zprávu o provedení analýzy potřeby vzniku nových položek státních hmotných rezerv v oblasti informačních a komunikačních technologiích (ICT) a Návrhy opatření pro řešení rezervních kapacit v oblasti ICT.
Bezpečnostní rada státu dále schválila materiál Požár v Národním parku České Švýcarsko a jeho dopad do připravenosti České republiky na mimořádné události způsobené změnou klimatu a Plán práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2023 s výhledem na 2. pololetí 2023.
Ustavila rovněž komisi pro udělení Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2023.
Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Informace o přijatých úpravách Národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy a Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů.
Premiér Petr Fiala navštívil Ministerstvo zemědělství
Již sedmou ze série bilančních návštěv uskutečnil předseda vlády Petr Fiala ve čtvrtek 8. prosince. Tentokrát se premiér setkal s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou. Na programu jednání byl kromě plnění programového prohlášení a aktuální energetické krize, která dopadá i na zemědělce i Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Díky němu dostane české zemědělství v příštích letech přibližně 200 miliard korun.
Kvůli covidové pandemii a ruské agresi na Ukrajině se do složité situace dostalo také zemědělství a potravinářství. Zemědělci, ale i potravináři museli čelit zejména rostoucím cenám energií, hnojiv a pohonných hmot. „Přes to všechno byl po celou dobu zajištěn dostatek potravin. Za to si všichni, kteří pracují v těchto oborech, zaslouží velké poděkování,“ řekl po setkání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou premiér Petr Fiala, který zároveň ocenil, že jeho ministerstvo bylo prvním ze sektorů, které zajistilo a už vyplatilo mimořádnou pomoc za zvýšené ceny energií, hnojiv, krmiv a pohonných hmot. „Pomoc ve výši 831 milionů korun dostali převážně chovatelé prasat, drůbeže, dojnic, ale i pěstitelé brambor a jablek,“ zmínil premiér.
Dalším tématem jednání byl takzvaný Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Ten České republice po mnoha měsících vyjednávání schválila Evropská komise a české zemědělství díky němu dostanu v příštích letech přibližně 200 miliard korun. Nový Strategický plán se zaměří na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření s ohledem na životní prostředí. Současně také zajistí dostatečnou podporu i pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly. „Chci zároveň pana ministra ocenit, že ustál obrovský tlak kvůli změnám ve Strategickém plánu, díky kterým efektivně podpoříme hospodaření hlavně menších a středních zemědělců, kteří byli v minulých letech znevýhodněni na úkor velkých,“ uvedl předseda vlády s tím, že je přesvědčen, že nově nastavený plán přinese spravedlivější rozdělování dotací a pomůže ke zlepšení zemědělského hospodaření s ohledem na krajinu a životní prostředí.
Premiér s ministrem hovořil také o programovém prohlášení vlády a vyzdvihli především novelu zákona o významné tržní síle, která umožní větší transparentnost trhu a možnost lepších kontrol nekalých obchodních praktik. „Zákon pomůže hlavně českým a moravským zemědělcům, potravinářům a ostatním subjektům, které svou každodenní činností vytvářejí zemědělský a potravinový řetězec,“ je přesvědčen předseda vlády.
Závěrem premiér Petr Fiala zhodnotil české předsednictví v Radě EU v oblasti zemědělství. Ministerstvo dosud uspořádalo čtyři neformální Rady pro zemědělství a rybolov. České předsednictví je v evropských zemích hodnoceno jako úspěšné. „Rada se musela zabývat především dopady války na Ukrajině na dostatek a cenu potravin v Evropě a ve světě. Potraviny totiž jsou klíčová komodita, která má potenciál způsobovat napětí a vyvolávat migrační vlny, pokud je potravin nedostatek,“ uzavřel premiér.
Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je podle Petra Fialy získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a v čem je naopak potřeba se ještě víc soustředit.
Úkolem zdravotnictví je zajistit kvalitní péči pro občany. Proto, aby nebyla dvojí kvalita této péče, zdravotnické odbory odmítají systém nadstandardní péče a připojištění pacientů!
Rozhovor s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou
Nedávno se uskutečnil sjezd vašeho odborového svazu. Jak jste zhodnotili uplynulé čtyřleté období a jak vidíte situaci v českém zdravotnictví v současné době?
Náš sjezd byl setkáním lidí, kteří vědí, co chtějí a nejsou lhostejní k jiným. Odboráři se nestarají jen o sebe, ale také o své kolegy a ostatní zaměstnance. A i o tom byla atmosféra sjezdu. Všichni potvrdili, že minulé čtyři roky byly jedním z nejvypjatějších období. K mnoha problémům českého zdravotnictví se přidal covid. Je nutné všem zdravotníkům, a také zaměstnancům nezdravotnických profesí, poděkovat. Oni to zvládli. S vypětím všech sil, s mnoha osobními a zdravotními problémy, v situaci kritického nedostatku personálu.
Byly doby, kdy byli oslavováni jako hrdinové. A dnes? Frustrace lidí je obrovská. Všichni byli přesvědčeni, že politikům konečně došlo, jak je důležité mít kvalitní a dostupné zdravotnictví, jak je důležité zdraví každého jedince, jak je nutné zdravotnictví personálně stabilizovat. Nicméně situace je jiná. Politici, kteří v opozici kritizovali postupy minulé vlády, tvrdili, jak vláda na zdravotníky zapomíná, přičemž jako by mávnutím kouzelného proutku otočili a ke zdravotnictví se postavili neuvěřitelným způsobem. V době dobíhající koronavirové krize a krize způsobené válkou na Ukrajině sebrali ze zdravotnictví 14 miliard korun. Pro mnoho našich lidí je to nepochopitelné. Proč?
Je nutné si uvědomit, že máme pravicovou vládu a vnitřní přesvědčení a ideologie jejích členů jsou jiné, než byly těch předešlých. Ministr zdravotnictví, a následně už i premiér potvrdili, že opět chtějí otočit kormidlo a od solidarity směřovat k individualitě a charitě. Otázka nadstandardů a připojištění není ze strany pravice ničím novým.
Co nás ovšem nepříjemně překvapilo, bylo přímé vyjádření o zavedení dvojí kvality zdravotní péče. To už není o doplatku na materiály, tj. čočky, klouby aj., ale o tom, že se mnoho lidí vůbec nemusí dostat k moderní a účelné léčbě. Tady se myšlenkově vracíme někde na počátek 19. století, a to je pro nás naprosto nepředstavitelné.
Proto také delegáti našeho sjezdu, přestože se chtěli primárně zabývat pracovními podmínkami, řešili také dostupnost zdravotní péče. Koncept dvojí kvality a v podstatě také nadstandardů odbory zásadně odmítly. Ten, kdo se denně stará o pacienty, si nedokáže představit, že k těm, co na léčbu nemají, bude přistupovat jinak než k těm, co mají plná konta.
České zdravotnictví již několik let prožívá proti personální krizi. Jak by, podle zdravotnických odborů, měla vláda konečně tento problém řešit?
O nedostatku zdravotníků diskutuje celá Evropa. Některé státy a konkrétní poskytovatelé zdravotní péče se snaží situaci řešit. Německé a rakouské nemocnice nabízejí českým medikům stipendijní programy. Když zdravotník nastoupí do nemocnice v zahraničí, tak je běžné, že dostane byt. Zaměstnavatelé v okolních zemích hradí zdravotníkům náklady na cestovné, zároveň mají i různé další benefity.
A u nás? Složitý a problematický systém vzdělávání, obrovské objemy přesčasové práce, zásadní rozdíly v odměňování, státem dovolené přetěžování pracovníků. Znovu připomínám, že stále platí vyhláška, která umožňuje, aby se o 40 pacientů v léčebně pro dlouhodobě nemocné starala jedna sestra. Důsledek? Mnoho absolventů do praxe ani nenastoupí, „staří“ zdravotníci odcházejí.
V českých nemocnicích chybí oproti roku 2010 přes tři tisíce sester. Personální krize je setrvalý stav. A reakce ministerstva zdravotnictví? Více než rok usilujeme o znovuobnovení personální skupiny, která by řešila nábor a udržení zdravotníků v nemocnicích. Poslední, zatím neoficiální informace, prý se skupiny vytvoří po novém roce.
Co je možné pro zdravotníky udělat? Je toho mnoho. Dlouhodobě usilujeme o to, aby se v nemocnicích rozvinul systém psychologické pomoci zdravotníkům, i oni jsou jen lidé. Navrhovali jsme zvláštní příplatky – výsluhy k platu nebo mzdě, které se budou odvíjet od délky praxe. Chtěli jsme, aby zdravotníci měli nárok na rehabilitační nebo lázeňskou péči. A za zásadní považujeme jistotu v odměňování.
Náš návrh na sjednocení odměňování pod systém platů je dlouhodobý, ale nikdo na něho neslyší. A rozdíly v průměrných platech a mzdách jsou obrovské a nevysvětlitelné. Není žádný objektivní důvod pro to, aby sestra v nemocnici obchodní společnosti měla za stejnou práci na výplatní pásce o 10 000 Kč měsíčně méně než její kolegyně z nemocnice příspěvkové organizace.
V roce 2019 vznikl „Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví“. Snažil se o řešení tehdejší situace ve zdravotnictví, ale není již situace opět zralá k tomu, aby začal opět aktivně působit?
Myslím, že čas na hledání spojenectví se opět velmi přiblížil. Jen si dovolím připomenout, že 120 000 lidí na Václavském náměstí v minulosti protestovalo hlavně proti reformám ve zdravotnictví.
Jako odbory jste nesouhlasily se snížením plateb pro státní pojištěnce o 14 miliard korun. Předpokládám tedy, že snížení této sumy o tuto částku, se určitě promítne do snížení zdravotní péče pro tyto pojištěnce…
Vaše otázka není zcela přesná, protože systém zdravotní péče o státní pojištěnce to pro letošní rok zvládne. Na účtech zdravotních pojišťoven jsou určité rezervy. Nicméně, my jsme řešili hlavně to, co by se dalo za těch 14 miliard pro nemocné udělat. Je ostudou státu, že se sbírají víčka pro onkologicky nemocné děti, že se skládáme na zdravotní pomůcky pro potřebné, že mnoho pacientů nedostane z ekonomických důvodů moderní léčbu.
Za 14 miliard korun by se mohl také napravit systém úhrad pro nemocnice. Všichni volají po srovnání plateb, ale na to jsou potřeba finance. A samozřejmě se také mohli zaplatit a stabilizovat zdravotníci a další zaměstnanci nemocnic. Vláda nemá jako prioritu zdraví lidí, pacienty nebo zdravotníky.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nedávno předložil návrhy na zavedení nadstandardní léčby pacientů a na připojištění pacientů. Jsou tyto dva návrhy smysluplné a reálné?
S dvojí kvalitou zdravotní péče a nadstandardy zásadně nesouhlasíme. A připojištění? Kdo bude za současné ekonomické krize schopný unést další náklady? Řešit připojištění v době, kdy máme nejdražší elektřinu a nejvyšší ceny potravin v Evropě, považuji za hyenismus.
Vraťme se k nedostatku lékařů a středního zdravotnického personálu, a to ve srovnání situace ve fakultních nemocnicích, krajských nemocnicích či nemocnicích v menších městech…
Personální situace ve fakultních nemocnicích není tak kritická jako v regionech. Tam, kde jsou vedle sebe fakultní nemocnice a nemocnice obchodní společnosti, žádný problém není. Navíc mnoho lékařů absolventů také z důvodu systému vzdělávání nastupuje přednostně do fakultních nemocnic. A nemocnice v regionech? Denně čteme zprávy o uzavírání oddělení v nemocnicích. Chod mnoha primariátů ovlivní výpadek jednoho lékaře, jedné sestry. Všichni by se měli zamyslet nad tím, co chceme. Tržní principy ve zdravotnictví nefungují, je potřeba hledat cesty spolupráce a motivace. Dávno jsou pryč doby, kdy za branami nemocnic stály davy. Sestry jsou vysokoškolsky vzdělané odbornice a na trhu práce mají nepřeberné množství možností. Kdo se ale bude starat o pacienty, když systémově nezakročí stát?
Složitá situace je rovněž ve zdravotnické záchranné službě. Jak by, podle vás, měl být tento problém řešen?
Zdravotnická záchranná služba dnes supluje všechno. Vyjíždí, jak k banálním záležitostem, tak k život ohrožujícím stavům. Všichni, kteří záchranku volají ke zvýšené teplotě, by si měli uvědomit, že blokují pomoc pro někoho, kdo ji opravdu potřebuje, a že na dostupné pomoci záchranky závisí životy lidí. Infarkty, mozkové cévní příhody, úrazy, dopravní nehody, zkrátka život ohrožující stavy jsou tím, k čemu byla záchranná služba zřízena.
Systém se takto posul také z důvodu naprosté nekoncepčnosti péče o pacienty. Většinově nefunguje lékařská služba první pomoci, příjmy v nemocnicích jsou přeplněné, v mnoha domovech pro seniory a zdravotně postižené neslouží v noci sestry.
Hledání východisek dnes není jednoduché. Za chyby platíme všichni. Cesty ovšem jsou. Kde je vůle, je i cesta. Kraje by měly koncepčně řešit, ve spolupráci s nemocnicemi, poskytování LSPP, a to přes praktické lékaře nebo ambulantní specialisty. Jiné řešení není. Přetěžování záchranky a nemocničních lékařů se nám, v dlouhodobém horizontu, nevyplatí.
Covidová pandemie ukázala, jak nezbytnou součástí českého zdravotnictví je i správně fungující hygienická služba. Současná vláda hledá finanční úspory i ve snížení počtu pracovníků hygienické služby. Je to v pořádku?
Hygienická služba v uplynulých desetiletích prošla neuvěřitelnými excesy. Macešsky se k ní chovaly téměř všechny vlády. Původně bylo hygieniků přes 6000. Starali se o ochranu veřejného zdraví, kontrolovali hluk, stavby, potravinářství, bezpečné pracovní prostředí, očkovali. Ze zdravotníků se stali úředníci s osekanými kompetencemi, a to v počtu okolo 2000 zaměstnanců. Jejich technické vybavení odpovídalo 90. letům.
A do toho přišel covid. Hygienici pracovali nepřetržitě, trasovali, nařizovali, ukládali. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch posílil jejich řady „o celých 134 pracovníků“, a to s tím, že je třeba, až skončí covid, systémově hygienickou službu řešit.
Nová vláda má jiný názor. Ministr zdravotnictví v rámci úspor „nařídil“ přes snížení objemu financí krajským hygienickým stanicím těch 134 pracovních míst zrušit. V pořádku to určitě není. Pokud chceme mít fungující systém ochrany veřejného zdraví, tak na to potřebujeme lidi, kteří jsou odborníky a umí to.
Když jsme se zmínili o nutnosti vyřešit lékařskou službu první pomoc, co říkáte nedávnému návrhu prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který navrhl zvýšit pohotovostní poplatek z 90 Kč na 200 Kč?
V tomto bodě s prezidentem ČLK nesouhlasím. Jsem přesvědčená, že je nutné řešit problém LSPP systémově. V nemocnicích, nebo na jiných místech, by měli praktičtí lékaři poskytovat nepřetržitě tuto službu. A v nemocnicích by zase mohli vypomoci na mnoha ambulancích lékaři ambulantní specialisté.
Myslím si také, že kolektivní vyjednávání, za současné situace ve zdravotnictví, nebude pro vás jednoduché…
Kolektivní vyjednávání není jednoduché v žádném roce. Tam, kde si zaměstnavatelé svých zaměstnanců váží, je spolupráce jednodušší. Nicméně jsou stále nemocnice, kde se i přes personální krizi, dohadujeme o každou korunu. K zamyšlení je spíše opět možnost společného postupu odborů a zaměstnavatelů při dalších jednáních. Úhradová vyhláška je platná, ale ministerstvo zdravotnictví stále může špatnou ekonomickou a personální situaci řešit vydáním kompenzační vyhlášky. Ani v průběhu příštího roku nic nevzdáme a budeme chtít situaci řešit. Zásadní ovšem je, zda budeme mít pro řešení a hledání cest partnery. Kde je vůle, je i cesta.