Premiér Petr Fiala vystoupil ve středu 26. října 2022 v Poslanecké sněmovně s projevem k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2023.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.
Děkuji panu ministru Zbyňkovi Stanjurovi za představení rozpočtu a samozřejmě za práci, kterou na rozpočtu v této těžké situaci a při těch obtížných vnějších podmínkách spolu se svými kolegy odvedl. Dovolte mi, abych tento klíčový návrh ještě uvedl a podpořil v širších politických a strategických souvislostech a také z hlediska programu naší vlády, a i podtrhl některé věci, o kterých pan ministr Stanjura tady již hovořil.
Když naše vláda loni převzala správu České republiky, tak jsme měli tehdy zrychlující se inflaci a rozpočet se schodkem 420 miliard korun. A to bylo zásadní. To byly nějaké zásadní parametry pro naše další kroky v rozpočtové oblasti. My jsme k plánování rozpočtu od začátku přistupovali velmi zodpovědně. Neslibujeme nemožné. Vždy jsme voličům jasně říkali, co si Česko může dovolit a co si dovolit nemůže.
Proto jsme na tento rok připravili protiinflační rozpočet, šetřili jsme na provozu státu, zmrazili jsme všechny nepotřebné výdaje. A pouze díky těmto opatřením na začátku roku, pouze díky tomu, že jsme na začátku roku takto zodpovědně přistoupili k přípravě rozpočtu, tak jsme byli potom schopni kompenzovat nebo zvyšovat důchody, kompenzovat seniorům vysokou inflaci, pomáhat s vysokými cenami energií a investovat do výstavby dopravní infrastruktury.
Takto jsme to na začátku nastavili a to nám vytvořilo tyto možnosti. A takto bychom pokračovali. Takto bychom za normálních okolností pokračovali dál, pokračovali bychom úspěšně, kdyby ty normální okolnosti trvaly. Naneštěstí bohužel ani zdaleka nežijeme v normální době.
Od února musíme čelit něčemu naprosto mimořádnému, následkům války na Ukrajině a s ní související energetické krizi. Válka změnila všechno. Problematizuje naši bezpečnost, v uvozovkách samozřejmost naší bezpečnosti a rozkolísala také světové trhy. Rusko nás každý den vydírá a my musíme narychlo a draze shánět alternativní suroviny, zajistit České republice dostatek energií na příští roky. Zmiňoval to tady i pan ministr Stanjura.
Občanům a firmám kompenzujeme dopady cen elektřiny a plynu. Platíme výdaje spojené s pomocí uprchlíkům. Navyšujeme investice do vnější i vnitřní bezpečnosti, protože rizika, kterým čelíme, se zvýšila a zvýšila se doslova skokově. A v neposlední řadě také pomáháme Ukrajině bránit se a přežít.
V takovéto situaci český stát nikdy předtím nebyl, moderní český stát takovýmto výzvám nečelil, a přesto se nám daří všechny tyto problémy řešit, a navíc – a to je důležité – při řešení těchto problémů ještě jsme schopni investovat do strategických oblastí.
A daří se nám to, znovu to tady připomínám, i díky našim odpovědným zásahům do letošního rozpočtu na přelomu roku, tedy ještě před válkou, kdy jsme si pro to všechno vytvořili podmínky.
Mantinely nebo limity příjmové a výdajové strany rozpočtu jsou tedy jasné. Jsou dány těmito věcmi, o kterých tady hovořím, prostor pro řešení je nebývale úzký, a navíc je zatížen také vysokou mírou, obrovskou mírou, nejistoty. To všichni chápeme a není potřeba kolem toho chodit. Je tu obrovská míra nejistoty. Následky ruské agrese, bezpečnostní, humanitární opatření, energetická krize, nerovnováha na globálním trhu, to jsou všechno faktory, kterým musíme čelit, které musíme zohledňovat při svém rozhodování a které bohužel, a to si také musíme přiznat, nezmizí rychle. Nic z toho nezmizí rychle.
A s těmito východisky jsme připravovali rozpočet pro letošní rok a v těchto mantinelech a s těmito východisky jsme také připravovali a sestavili rozpočet pro rok 2023. Je to rozpočet tedy válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech.
Mezi našimi hlavními rozpočtovými prioritami pro rok 2023 zůstávají obrana, investice, investice do dopravní infrastruktury, investice do vzdělávání. To ostatně odpovídá programovému prohlášení naší vlády. V klidnějších časech bychom se těmto věcem mohli věnovat hlouběji, mohli bychom jít ještě dál, protože podinvestování těchto strategických oblastí, dlouhodobé podinvestování, zbytečně snižuje potenciál naší země.
Protože však Evropa čelí energetické válce, musí vláda počítat ještě s jednou mimořádnou prioritou a pan ministr Stanjura tady o ní mluvil. Vedle těch priorit, které jsem tady zmínil, je tu ještě jedna mimořádná priorita a to je rozsáhlá pomoc lidem a firmám, aby se dokázali vyrovnat s nárůstem cen energií. A tato pomoc je velmi významnou, ne-li v některých aspektech nejvýznamnější položkou v našem rozpočtu. V příštím roce na ni vyhradíme nějakých 200 miliard korun a z toho asi polovina půjde na zastropování vysokých cen energií. Další desítky miliard jdou do valorizace důchodů, odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje, příspěvek na bydlení a další věci, které jsme připravili, abychom tuto prioritu, tuto aktuální prioritu, mohli naplnit. Těchto 200 miliard pomůže lidem a firmám překonat existenční problémy, které způsobila ruská agrese, dá jim jistotu a to je důležité. Dá jim jistotu, že je drahé energie nebudou ohrožovat více, než je nezbytně nutné.
Dámy a pánové, přes to, co říkám, a přes tuto prioritu, se nevzdáváme našich vizí a dále investujeme do oblastí, které nám dlouhodobě přinesou prosperitu. A to je také důležité a nesmíme na to zapomenout ani v této těžké chvíli. A česká vláda na to nezapomíná a promítá se to i do tohoto rozpočtu. Tedy investujeme do oblastí, které nám dlouhodobě přinesou prosperitu.
Já tady zmíním některé z nich. Počítáme s navýšením rozpočtu ministerstva školství o sedmnáct miliard korun. To jsou peníze, které jsou důležité a možná i nutné pro zachování kvality školství, vědy a výzkumu. Výdaje na výzkum a inovace dosáhnou téměř padesát miliard, což je navzdory krizi nejvyšší částka v historii, zejména v oblasti národních zdrojů, kde ten nárůst je skoro o miliardu.
Naší prioritou zůstávají také investice do dopravní infrastruktury, do budování dálnic, silnic, železnic a do modernizace těch stávajících. Rozpočet Ministerstva dopravy jsme proto zvýšili o třicet miliard korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude pracovat s rekordními 150 miliardami korun. A ať už jste sem přijeli dnes nebo včera, tak určitě chápete, že toto jsou dobře vynaložené peníze a hlavně že to jsou peníze, které jsou naprosto nutné.
Vzhledem k aktuálním bezpečnostním výzvám i kvůli našim závazkům, ale především vzhledem k našim aktuálním bezpečnostním výzvám navyšujeme výdaje na obranu. Ministerstvo obrany může počítat s výdaji ve výši téměř 112 miliard korun, což znamená nárůst oproti letošku o téměř 23 miliard. Podíl výdajů na obranu k HDP tak dosáhne 1,5 hrubého domácího produktu a to znamená, že jsme udělali důležitý krok a další budou následovat, abychom se v příštích letech velmi rychle přiblížili k dlouhodobě slibovaným dvěma procentům. A už to, co děláme v letošním roce, nám samozřejmě umožní investovat do vojáků, ale také to přináší možnost nákupů vojenské techniky, i těch, které se tady léta odkládaly, ale teď už si to prostě vzhledem k bezpečnostní situaci nemůžeme dovolit.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že je jasně vidět, že výdaje jednotlivých kapitol, které jsme připravili, jsou opodstatněné. My investujeme do strategických oblastí, které jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti našich občanů, ale investujeme také do strategických oblastí, které zajistí to, že se naše země bude úspěšně rozvíjet a že nebudeme zaostávat za evropskou a světovou konkurencí.
Navzdory těm komplexním výzvám, o kterých jsem tady mluvil, se nám podařilo dosáhnout toho, že rozpočet, tak jak jsme ho připravili a jak ho tady předkládáme, nepřináší dramatické zatížení naší ekonomiky. To bych chtěl tady také zdůraznit. Dokonce přináší zmírnění nebo mírné zlepšení řady podstatných ukazatelů ve srovnání se situací posledních let, ať to srovnáváme s roky, kdy probíhala ekonomická konjunktura, měli jsme dostatek levné energie a v Evropě nebyla válka. Tedy i ve srovnání s těmito roky rozpočet, jak jsme ho připravili, nejenže nepřináší dramatické zatížení ekonomiky, ale dokonce mírné zlepšení řady podstatných ukazatelů. Já pro ilustraci uvedu jenom několik příkladů.
Složená daňová kvóta dosahuje výše 34,5 procenta. Tedy i po zahrnutí mimořádných opatření, válečná daň windfall tax a odvod z nadměrných příjmů z výroby elektřiny, bude na úrovni roku 2018. Snižujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na rozpočtu. To je také důležité. A uvědomme si, co to znamená a jak je obtížné to udělat, a přesto toho v tomto rozpočtu dosahujeme. Zatímco v roce 2023 budou mandatorní výdaje tvořit 53,8 procenta výdajů, v letošním roce to bylo 54,6 a v roce 2018 – schválně srovnávám s léty konjunktury před covidem – to bylo přitom 55 procent.
Tedy snižujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů a – a to je důležité a myslím, že to je velmi pozitivní zpráva a jsem na to hrdý jako předseda této vlády – dosáhli jsme rekordu, pokud jde o investiční nebo kapitálové výdaje. I bez započítání unijních zdrojů přesáhnou částku 127 miliard korun, s penězi z EU jsou to dokonce 202 miliardy korun. Když to zase srovnáme s předcházejícím obdobím, v roce 2018 tvořily kapitálové výdaje 116 miliard korun a o rok dříve dokonce jen 81 miliard. Tak se to má v tomto rozpočtu s investicemi a myslím si, že z hlediska budoucnosti České republiky a odpovědnosti k této budoucnosti je toto mimořádně důležité a je to něco, co tady chci a musím připomenout.
A tak jak jsem tady ukázal, že ten rozpočet i v těchto složitých podmínkách i se všemi těmi výzvami, aktuálními problémy nezhoršuje, ale naopak zlepšuje základní ekonomické parametry a je to výsledkem promyšleného přístupu k přípravě rozpočtu, tak podobně promyšlený přístup uplatňujeme i v dalších oblastech. I z hlediska toho, co je teď diskutováno v médiích, a to je počet státních zaměstnanců.
Opoziční strany a média, a je to samozřejmě v pořádku, nám připomínají, že jsme slíbili snížit počty úředníků o třináct procent a proti tomu staví současné zvyšování počtu státních zaměstnanců, kterých přijmeme necelých osm tisíc. Ale musíme si říct, abychom ta čísla interpretovali správně, jací zaměstnanci to jsou. Jsou to úředníci? No nejsou to úředníci. Počty zaměstnanců se zvyšují pouze v některých prioritních oblastech a více než polovina z nich jsou učitelé a další zaměstnanci škol. A tady logicky reagujeme na nástup silnějších ročníků, na řadě míst se staví nové školy, je jasné, že tam někdo musí učit, a to se odráží v těchto číslech.
Další třetinu těch nově přijatých zaměstnanců tvoří vojáci, policisté, hasiči, záchranáři a ostatní profese, které se starají o naši vnější a vnitřní bezpečnost, a tyto požadavky vyplývají jak z aktuální bezpečnostní situace, tak z toho, že v této oblasti jsme dlouho nedělali ty kroky, které jsme měli dělat. Úředníků je v tom počtu skutečně velmi málo, asi tak každý desátý. Navíc jsou to z velké části lidé, kteří pomáhají s řešením současných krizí. Například se starají o bezproblémová azylová řízení válečných uprchlíků, ale řeší i jiné důležité výzvy, jakou je třeba nelegální migrace.
Mezi těmi úředníky není určitě nikdo, koho jsme přijali proto, abychom mu nebo někomu jinému udělali radost. Všichni ti lidé řeší zvládání krize nebo řeší nějaký problém, který jsme zdědili. Ale – a to je nejpodstatnější: Ale na rozdíl od počtu státních zaměstnanců, když sečteme počty nově přijatých a propuštěných státních úředníků, tak nám vyjde, že jejich počet skutečně poklesl.
Ano, v tuto chvíli to není těch slibovaných třináct procent, ale i na toto číslo se dostaneme. Máme ještě čas do konce volebního období. I na toto číslo se dostaneme, jakmile se nám podaří vyřešit aktuální problémy. Tedy počty úředníků nerostou. Počty úředníků, když sečteme nově přijaté a sečteme propuštěné státní úředníky, tak počty úředníků naopak mírně klesají. Netajím se tím, že to není tak rychlé a tak důsledné, jak bychom si přáli. Je to dáno tou situací. Ale dosáhneme těch slibovaných třinácti procent, jakmile se nám podaří vyřešit aktuální problémy.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naše vláda Sněmovně předkládá návrh rozpočtu, který, jak už to zmínil pan ministr Stanjura, pracuje s celkovými výdaji ve výši 2 223 miliard korun, vůči nim staví celkové příjmy ve výši 1 928 miliard korun. Předpokládaný schodek tak dosahuje výše 295 miliard korun. Oproti schodku v letošním krizovém roce je to o 80 miliard korun méně.
Jednou z těch hlavních příčin relativně vysokého deficitu jsou rostoucí výdaje na důchody, které jsou samozřejmě taženy vysokou inflací. Především vysokou inflací. Ale co je důležité? My tu inflaci seniorům tímto způsobem plně kompenzujeme, mimochodem jako jediné skupině obyvatel. Ano, jsou to zákonné valorizace, ale na ty musíme mít peníze, musíme je vyčlenit ve státním rozpočtu a jako jediné skupině obyvatel právě seniorům v penzi kompenzujeme vysokou inflaci.
Co to ale znamená? Znamená to nárůst výdajů na důchodové pojištění ve výši 81 miliard korun proti letošnímu plánu. Já myslím, že nikdo se tady v Poslanecké sněmovně nenajde, kdo by chtěl snižovat výdaje právě v této oblasti.
Netajím se tím, že schodek rozpočtu je vyšší, než bych si přál, než bych si představoval. Ale vzhledem k situaci, tak jak jsem vám ji tady i připomenul nebo načetl, tak vzhledem k situaci je to pochopitelný krok a nutná věc. Jsou před námi mimořádné výdaje. Ty mimořádné výdaje řešíme pomocí zvláštních krátkodobých a mimořádných nástrojů. O jednom z těch nástrojů jsme tady včera diskutovali velmi důkladně a to je zdanění mimořádných zisků některých firem.
Ano, to je mimořádný nástroj, který se chystáme použít. Na druhé straně, a to je dobrá zpráva pro občany a dobrá zpráva pro firmy, i v této těžké situaci běžné daně nezvyšujeme. My nikdy nepřestaneme usilovat o stát, který slouží občanům, který komunikuje s občany a sám se sebou prostřednictvím moderních technologií a který hospodaří efektivně s penězi občanů. Chytřejší správa země, to je něco, na čem pracujeme a na čem pracujeme i v tomto období. Bude znamenat postupné rušení zastaralých agend a s nimi i další snižování počtu úředníků a ušetřené výdaje.
Ale každá vláda, a platí to, samozřejmě, i pro naši vládu, musí prioritně řešit aktuální problémy. Jsme uprostřed největší krize v Evropě od druhé světové války a tempo těch nutných krizových opatření je naprosto nemilosrdné. A my nemáme ten luxus, abychom se mohli zastavit, vydýchat se, v klidu se rozmyslet, co budeme dělat dál. Takový luxus prostě nemáme. My můžeme nanejvýš zvolnit a promyslet nutná řešení za běhu, aby se nám podařilo rychle vyřešit existenční výzvy, a zároveň, a to my děláme a odráží se to i v tomto rozpočtu, vedle toho řešení těch aktuálních výzev nesmíme ztratit ze zřetele nebo ztratit z očí naše dlouhodobé cíle.
Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, právě pro to všechno bych chtěl na závěr naprosto zřetelně a s veškerou odpovědností říct, že tato vláda se v žádném případě nevzdává jednoho ze svých hlavních cílů, který jsme slíbili voličům a který jsme slíbili i v této Sněmovně, a to je snižování dluhu a celková konsolidace státních financí.
Jak už jsem uvedl ve svém vystoupení, tyto plány jsme byli nuceni posunout, odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak začít nárůst výdajů našeho státu razantně a zcela systematicky krotit. Zdravý, nezadlužený, efektivně fungující stát zůstává naším hlavním cílem. A jednoznačně za vládu říkám – je to náš hlavní cíl, ke kterému přikročíme, zásadně přikročíme ještě v průběhu tohoto funkčního období.
Dámy a pánové, předložený rozpočet na příští rok je tedy výsledkem doslova krizového managementu. Představujeme rozpočet, který České republice zajistí bezpečí i nutné investice a našim občanům nadstandardní pomoc. Umožní nám překlenout nejhorší fáze krize, abychom brzy mohli pokračovat v nezbytných reformách. A já proto věřím, že se s tímto návrhem ztotožníte. Děkuji vám.
Petr Fiala,
předseda vlády
