Vyhodnocení Dohody o spolupráci mezi společnosti DIAMO a OS PHGN

Letošní vyhodnocení Dohody o spolupráci mezi společnosti DIAMO s.p. a odborovým svazem PHGN se konalo tento týden v Luhačovicích ve svazovém hotelu Harmonie I.  

Obě strany konstatovaly, že dohoda v obou částech a to jak BOZP tak v části legislativy byla plněna bez výhrad. Součástí Dohody je i ocenění dvou zaměstnanců DIAMO s.p. za vynikající výsledky v oblasti BOZP. Za hodnocené období roku 2021 – 2022 byli ve spolupráci vedení DIAMA a příslušných odborových organizací ocenění: Ing. Marek Přibyla, vedoucí provozu DBS a VLH Útlum ČSA o.z. DARKOV a Ing. Bohuslav Musálek, vedoucí střediska Důl – závodní dolu o.z. ODRA.

V době kdy Dohoda o spolupráci vznikala se odborový svaz a společnost DIAMO dohodly, že je důležité nejen o bezpečnosti hovořit, ale je nutné dát konkrétním lidem, kteří se na bezpečnosti denně podílejí najevo, že si jak svaz tak společnost jejich práce váží.

V rámci jednání byl čas prodiskutovat i současnou situaci v energetice a hornictví. Vedení DIAMA seznámilo zástupce svazu s aktuální činnosti na jednotlivých závodech, jak probíhají práce na útlumovaných bývalých lokalitách OKD, a s jakými potížemi se musí společnost vypořádat. Vedení svazu informovalo o chystané demonstraci ČMKOS na Václavském náměstí 8.10.2022 a postoji svazu k jednání o nové Kolektivní smlouvě vyššího stupně pro další roky.

Na závěr se obě strany ujistily, že Dohoda o spolupráci splňuje oboustranné očekávání a rozhodně chtějí v nastavené spolupráci pokračovat i v dalších letech.

  • Zdroj: Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu

Setkání s japonskými podnikateli

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Hospodářskou komorou ČR Vás zve na setkání s významnými japonskými podnikateli, a to v pondělí 10. října 2022 od 13:30 hodin v sídle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (Na Františku 32, Praha 1).

Japonskou podnikatelskou delegaci povede předseda představenstva ředitel společnosti Hitachi, Ltd. pan Toshiaki HIGASHIHARA a korporátní poradce společnosti Sumitomo Life Insurance Company pan Yoshio SATO.

V případě zájmu o účast prosíme o vyplnění registačního formuláře zde.

Sabina Tančevová
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Drahé energie na firmy dopadnou zejména v příštím roce

Rekordní zdražování elektřiny i plynu na řadu firem zřejmě teprve dopadne. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 zejména průmyslovými podniky. Z šetření vyplývá, že na příští rok má zafixované ceny elektřiny jen asi 20 % firem, u plynu pak má na rok 2023 zajištěný kontrakt 22 % firem. Více než dvě třetiny oslovených podniků zároveň zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly doposud zvyklé.

Takřka dvě třetiny firem, které se zúčastnily průzkumu SP ČR, mají pro letošní rok zafixovanou cenu elektřiny. U plynu má na letošek zajištěnou cenu 69 % podniků. Pouze polovina firem, které mají cenu elektřiny nebo plynu fixovanou na letošní rok, má cenu za podobných podmínek jako v roce 2021. Druhá polovina firem má fixace za mnohonásobně vyšší ceny. Pouze jedné třetiny dotázaných firem se navýšení cen elektřiny a plynu dosud výrazně nedotýká.

Příští rok ale můžou mít firmy s cenami energie větší problémy. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR ukázal, že jen 20 % firem má zafixovanou cenu elektřiny i na rok 2023. U plynu pak má ceny na příští rok zajištěno 22 % podniků. „Z našeho průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energie na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy. Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky – velkoodběratele energie a zároveň vyjednala prodloužení pomoci dle Dočasného krizového rámce na celý příští rok, která je zatím schválena pouze do konce letošního roku, a upravila její parametry. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SPCR pruzkum energie 2022 02

O tom, že největší problémy s nárůstem cen energie na průmysl teprve dopadnou, svědčí i zkušenosti firem s vyjednáváním kontraktů na příští rok. Více než dvě třetiny oslovených podniků uvedly, že se setkaly s problémy při vyjednávání smluv o dodávkách na rok 2023. „Některé firmy dostaly od dodavatele například několikanásobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Takto vysoké ceny se budou dále negativně odrážet v inflaci, dostupnosti vstupů a celkové ekonomické situaci České republiky,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Z průzkumu také vyplývá, že už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více jak dvojnásobek oproti loňskému roku*.

FIRMY SE S ENERGIÍ SNAŽÍ ŠETŘIT

V reakci na rekordní zdražování elektřiny i plynu se průmyslové podniky snaží co nejvíc energie uspořit. Právě investice do energetických úspor patří mezi nejčastější opatření, ke kterým firmy v reakci na zdražování energie přistoupily. „Řada firem také byla nucena promítnout zdražování energie do cen své produkce, pouze malé části podniků se to ale podařilo v plné výši. Takřka polovina firem kvůli vysokým cenám energie omezila plánované investice. To může být do budoucna ovšem problém, protože firmy omezením investic do svého rozvoje mohou ztratit konkurenceschopnost,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SPCR pruzkum energie 2022 01

Ve snaze ušetřit náklady na energii firmy v následujících měsících nejčastěji zvažují investici do fotovoltaické elektrárny nebo do výměny zdrojů osvětlení. Pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny chystá skoro 60 % oslovených podniků, úspornější osvětlení plánuje instalovat víc než polovina firem. Čtvrtina firem bude také v rámci úspor energie modernizovat svou otopnou soustavu.

Snaha uspořit plyn naráží u řady firem na technologické i jiné překážky. „Více než tři čtvrtiny dotazovaných firem, které používají plyn ve výrobních technologiích, nebyly schopny omezit jeho spotřebu, protože rychlá náhrada plynu není v jejich zařízeních technicky možná. To se týká například skláren, keramiček nebo jiných podobných provozů, “ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 6. až 14. září 2022 a zúčastnilo se ho 114 zejména průmyslových podniků.


*Pozn.: Průměr je daný včetně firem s fixací, u respondentů byl vysoký rozptyl uvedených hodnot.

kategorie Tiskové zprávy

Politici, firmy i experti debatovali o budoucnosti datové ekonomiky

Brusel, 21. září 2022 – Svaz průmyslu a dopravy ČR propojil politiky, představitele firem a přední odborníky v diskusi o budoucnosti datové ekonomiky. Panelová debata “Future of the Data Economy” se koná dnes v Bruselu, pod záštitou českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Političtí činitelé z různých institucí aktuálně hledají shodu na návrhu Nařízení Evropské komise o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Data Act) a tento panel představuje příležitost prozkoumat datovou ekonomiku důkladněji a zamyslet se nad výzvami i příležitostmi v této oblasti. Řešit se budou otázky jako regulace dat v EU, mezinárodní datové toky nebo spolupráce v rámci transatlantické Radě pro obchod a technologie.

Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková přiblížila důvody k uspořádání této události: „Tato panelová diskuse představuje vhodně načasovanou a cennou příležitost, kde mohou aktéři z různých oblastí sdílet představy a názory o některých zásadních aspektech datové ekonomiky v době, kdy se pod českým předsednictvím v Radě EU posouváme v práci na návrhu nařízení Data Act. Dlouhodobě hájíme pozici, že sdílení dat se musí v EU řídit především principy dobrovolnosti a motivování firem ke sdílení jejich dat, a to s jasně určenými parametry. Současně je nezbytné vyhnout se neopodstatněné lokalizaci dat a přílišné byrokracii. Musíme usilovat o vytvoření základy pro novou podobu evropské ekonomiky budoucnosti, která bude konkurenceschopná a odolná.“

Úvodní slovo jménem Vlády České republiky pronese Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci. Ve svém projevu zdůraznil: „Data jsou nepostradatelná pro jakékoliv podnikání i pro vládní struktury. Abychom mohli využít jejich značného ekonomického potenciálu, musíme překonat překážky při jejich sdílení, jako jsou například nekompatibilní formáty. Rovněž musíme vyřešit otázky práv a vlastnictví, soukromí a důvěry. Zásadní také je, abychom naše trhy neuzavírali partnerům ze třetích zemí, s nimiž můžeme navazovat oboustranně přínosné vztahy. Protože považuji datovou ekonomiku za nezbytný prvek budoucí prosperity, určili jsme ji za jednu z našich priorit v rámci českého předsednictví a budeme usilovat o maximální pokrok ohledně nařízení Data Act.“

Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace, připomněl: „Big data nám pomohou posílit inovace v evropské ekonomice. Těší mě, že si EU uvědomuje potenciál, který velká data nabízejí. Dokladem toho jsou nejen nejrůznější iniciativy, které aktuálně navrhuje Evropská komise ve spojitosti s datovou ekonomikou, ale také zájem a aktivity řady stakeholderů v této oblasti.“

Akce Budoucnost datové ekonomiky se účastní například:

  • Siada El Ramly, generální ředitelka DOT Europe
  • Yann Padova, generální tajemník CNIL (francouzské Agentury pro ochranu dat)
  • Szymon Lewandowski, legal and policy officer pro oblast datové politiky a inovací, DG CNECT (Generální ředitelství EK pro komunikační sítě, obsah a technologie)
  • Christian Walther Øyrabø, CEO Ooono

Panelová diskuse byla uspořádána pod záštitou Úřadu vlády České republiky a Ministerstva průmyslu a obchodu, koná se v prostorách Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu.

kategorie Aktuálně

Mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy

Vážení spoluobčané, dobrý večer,

využívám v tomto roce už potřetí této mimořádné příležitosti promluvit k vám prostřednictvím televizních obrazovek.

Pomalu nastává podzim, venkovní teploty se snižují a spolu s blížící se topnou sezónou mnozí z vás mohou podlehnout pochybnostem, zda nastávající zimu zvládnou.

Rád bych proto dnes osobně tyto obavy zmírnil a zároveň se na vás obrátil i s jednou důležitou prosbou.

Vláda tento týden přistoupila k mimořádnému rozhodnutí a zastropovala ceny energií pro domácnosti, pro živnostníky a malé a střední firmy. Ale také pro poskytovatele veřejných služeb, jako jsou nemocnice, školy nebo sociální ústavy. Zároveň jsme zajistili i pomoc s drahými energiemi pro velké průmyslové a energeticky náročné firmy.

Bezprostředním důvodem byl raketový nárůst cen elektřiny na konci srpna, který šokoval prakticky celou Evropu.

Jde o přímý důsledek Putinovy ekonomické války proti Západu. Zatímco na Ukrajině útočí Rusko zbraněmi, proti zbytku Evropy používá manipulaci s cenami energií. Jeho cílem je ohrozit sociální jistoty obyvatel evropských zemí, rozvrátit jejich ekonomiku, podkopat důvěru občanů ve stát a v demokracii jako takovou a postavit jednotlivé evropské země proti sobě.

Tato situace státy Evropské unie nejen šokovala, ale hlavně spojila. A díky tomu nyní společně pracujeme na tom, jak krizi co nejlépe vyřešit.

Rozhodnutí zastropovat ceny energií nebylo jednoduché. Stát musí totiž tento rozdíl v cenách doplatit distributorům energií ze státního rozpočtu. Jde řádově o více než sto miliard korun, které musíme někde získat. Nechceme si tyto peníze opět půjčit, jak to dělaly vlády před námi. Zadlužování státu je totiž jednou z příčin inflace, tedy drahoty, které rovněž nyní čelíme.

Proto chceme, aby se zastropování cen energií zaplatilo ze zvýšené dividendy plynoucí z podílu ve státem vlastněných společnostech, včetně společnosti ČEZ. A také z mimořádných zisků, které mají některé firmy profitující ze současné energetické krize a z drahoty.

Jsem přesvědčen, že zvolená hranice zastropování cen elektřiny a plynu dává každému z vás jistotu, že zvládnete tuto zimu i celou topnou sezónu. A navíc to není jediná pomoc od státu, která je vám k dispozici.

Tento týden začala masivní vládní informační kampaň, jejímž cílem je seznámit všechny, kteří by to mohli v dalších měsících potřebovat, s programem sociální pomoci, který se jmenuje Deštník proti drahotě. Jde o cílenou pomoc pro ty z vás, kteří se vlivem cen energií nebo inflace a rostoucích životních nákladů dostanou do složité ekonomické situace. Prosím vás, využijte této informační kampaně a podívejte se, zdali se zrovna vás nemůže tato pomoc týkat. Jsme v mimořádné situaci a ostych tady není na místě.

Zastropování cen energií a Deštník proti drahotě, to jsou naše dvě hlavní opatření, jak zvládnout tuto zimu s co nejmenšími obtížemi. To samo o sobě ale nezmění příčinu našich problémů, kterou je energetická závislost na Rusku.

Říkám to opakovaně a musím to zopakovat i nyní. Není žádná jednoduchá cesta. Není žádná jednoduchá cesta, jak tento problém rychle vyřešit. Změnit českou energetiku, vybudovat novou infrastrukturu, to trvá dlouhé měsíce a roky. Proto na tom usilovně pracujeme. Pracujeme na tom prakticky už od tohoto jara.

Asi už víte, že jsme zvládli pro naši republiku zajistit dostatek plynu pro případ, že Rusko dodávky zcela zastaví. Máme téměř plné zásobníky, nakoupili jsme vlastní železnou rezervu zemního plynu a minulý týden jsme v Nizozemsku otevřeli nový LNG terminál, který pokryje až třetinu naší roční spotřeby.

Zároveň intenzivně pracujeme na výstavbě nových plynovodů a ropovodů. Spustili jsme dostavbu Dukovan bez účasti Rusů a Číňanů. A urychlujeme výstavbu nových zdrojů energií, jako jsou například moderní fotovoltaické elektrárny.

Děláme, co můžeme, aby se Česká republika stala co nejdříve energeticky suverénním státem. To je jediná cesta, jak se z nebezpečí energetické krize opravdu a definitivně dostat.

Kus odpovědnosti za to, jak se nám to povede, ale leží i na každém z nás. A já bych si vás proto nyní dovolil o něco požádat.

To, že máme zajištěny zásoby plynu a že jsme zastropovali ceny energií, totiž v žádném případě neznamená, že nyní můžeme polevit. Naopak! Vláda, státní organizace, firmy, ale i domácnosti by se měly právě v následujících týdnech a měsících o to více zamýšlet nad tím, zdali s energiemi hospodaří správně, kde mohou ušetřit nebo alespoň jak s nimi neplýtvat.

Rozumné hospodaření s plynem i elektřinou ze strany každého z nás totiž bude mít tuto zimu hned tři různé, ale velmi pozitivní a potřebné efekty. Za prvé, budeme tím šetřit vlastní peníze. Za druhé, budeme šetřit i naše společné peníze ve státním rozpočtu, a tedy společně tak bojovat proti inflaci. A za třetí, budeme tak pomáhat i našemu průmyslu a celé naší ekonomice.

Chci vás poprosit, abyste právě to měli v následujících měsících na paměti a podle toho se pokusili jednat. A mohu vám slíbit, že budu důsledně trvat na tom, aby stát a jeho instituce šly příkladem.

Vážení přátelé, tento rok není a nebude jednoduchý, ale jsem přesvědčen, že nakonec vše úspěšně zvládneme.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný nedělní večer.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Premiér Petr Fiala zahájil XXII. Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR

Premiér Petr Fiala na Dnech NATO v Ostravě, 17. září 2022.
Premiér Petr Fiala na Dnech NATO v Ostravě, 17. září 2022.
Předseda vlády Petr Fiala zahájil v sobotu 17. září 2022 XXII. Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Premiér ve svém projevu zdůraznil priority a kroky vlády v oblasti obrany a bezpečnosti.

„Válka na Ukrajině celé Evropě dokazuje, že svět je stále plný hrozeb. Těch tradičních, jako je dnešní ruská agrese, i těch novějších, jako jsou různé hybridní útoky. Nikdy se to nezmění, takže záruky, které nám NATO poskytuje, budou neustále potřeba. Na světě není silnější vojensko-politické spojenectví, které by svým členům garantovalo takovou bezpečnost, jakou si dnes užíváme my,“ řekl Petr Fiala při zahájení.

Premiér se také setkal se zástupci českého obranného průmyslu a prohlédl si i prezentaci modernizace Armády ČR.

„Návrat války do Evropy nám také znovu naléhavě připomíná, že naše bezpečnost není samozřejmá a že ani není zadarmo; že je nutné do ní promyšleně investovat a aktivně se o ni starat. To se týká financování obrany, které Česká republika konečně významně navyšuje, ale také vzdělávání obyvatel a posilování vnitřní bezpečnosti,“ uvedl na závěr své řeči premiér Fiala.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády ČR jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Jejím hlavním cílem je prezentovat široké veřejnosti co nejpestřejší škálu prostředků, kterými disponuje Česká republika a její spojenci na poli zajišťování bezpečnosti. Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády ČR jako jedna z mála akcí v Evropě nabízí koncept speciálního partnerského státu pro jedinečnou prezentaci vybrané země, jež na akci může v mimořádném rozsahu představit své ozbrojené síly, bezpečnostní složky a produkty firem působících v obranném a bezpečnostním průmyslu. Polsko bylo v roce 2014 první zemí, jež se ujala role speciálního partnerského státu. Následovalo Švédsko v roce 2015, Německo (2016), Slovensko (2017). Při 100. výročí založení samostatného Československa a jeho ozbrojených sil se v roce 2018 role partnerského státu ujaly Spojené státy americké, které ke vzniku našeho státu značně přispěly. Následovalo Rumunsko v roce 2019. Vzhledem k mimořádným protipandemickým opatřením se partnerským státem 20. ročníku stala v roce 2020 Česká republika. Při 20. výročí Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády ČR se role speciálního partnerského státu ujalo podruhé Švédsko. Partnerem letošního ročníku je NATO.

Vláda schválila podporu velkoodběratelům energií postiženým vysokými cenami, prodloužit chce i nižší spotřební daň na naftu

Tisková konference po jednání vlády, 14. září 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 14. září 2022.
Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 14. září 2022 projednala podmínky pomoci velkoodběratelům elektřiny a plynu s dopady aktuálních vysokých cen energií. Schválila také návrh na prodloužení snížené spotřební daně na naftu, odměny a náhrady škod vzniklých jednotkám zasahujícím při požáru v národním parku České Švýcarsko a také navýšení státního příspěvku na zaměstnávání hendikepovaných osob.

Dotační program na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen má pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokáží smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň padesát procent této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu spojených s ruskou agresí na Ukrajině.

„Firmy, to znamená, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci už od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo dnes ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

„To znamená, že malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování oznámené v pondělí, tedy ty, které jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí, budou moci podle aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši osmdesáti procent průměrné spotřeby za posledních pět let. My toto nařízení budeme v České republice implementovat bezprostředně po jeho předpokládaném schválení Radou Evropské unie 30. září,“ doplnil předseda vlády.

Dnes schválený dotační program doplní v pondělí vládou schválený balíček opatření na pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, malým firmám a živnostníkům, organizacím z veřejného sektoru a dalším maloodběratelům ve formě zastropování cen silové elektřiny na šesti korunách a plynu na třech korunách za kilowatthodinu.

Vláda schválila také návrh novely zákona o spotřebních daních, kterou chce prodloužit snížení sazby spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr i po 30. září, a to až do konce roku 2023. Důvodem je přetrvávající vysoká cena nafty, která je kvůli své strategické důležitosti v současné době průměrně o 5,50 koruny na litr vyšší než cena benzínu, a také fakt, že sníženou sazbu na minimální úrovni stanovené Evropskou unií využívají i okolní státy, což by znevýhodňovalo české dopravce. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Vláda odsouhlasila také uvolnění více než 225,3 milionu korun z vládní rozpočtové rezervy na pokrytí mimořádných výdajů vzniklých v souvislosti s požárem v národním parku České Švýcarsko. Peníze budou použity na zaplacení přesčasů a odměn pro zasahující hasiče a policisty, ale také na úhradu spotřebovaných pohonných hmot či na obnovu techniky a vybavení zničených během náročného zásahu, který trval rekordních 21 dnů. Více než 68 milionů korun půjde formou zvláštního dotačního titulu Ministerstva vnitra i jednotkám dobrovolných hasičů, peníze na úhradu vzniklých nákladů dostanou i Ústecký kraj, hlavní město Praha a Správa státních hmotných rezerv. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil i nové nařízení vlády o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, kterým došlo ke zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ze stávajících 13 600 korun na 14 200 korun. Navýšení o 600 korun má zabránit nežádoucímu snižování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce, a pomoci zachovat dosavadní pracovní místa. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda také zahájila debatu nad podobou státního rozpočtu pro rok 2023. Diskusi dnes přerušila, aby bylo možné do návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 zapracovat i dopady aktuálně navržených opatření na pomoc s vysokými cenami energií. Návrh zákona kabinet projedná do konce září tak, aby ho mohl v zákonem stanoveném termínu postoupit Poslanecké sněmovně.

Na programu jednání kabinetu byl rovněž návrh na jmenování osmi nových členů a členek Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nové složení poradního orgánu vlády naleznete v tiskové zprávě.

Kompletní výsledky jednání vlády jsou k dispozici na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–zari-2022-199204/.

Stanovisko ČMKOS k návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2023

ČMKOS byl předložen během minulého týdne ve dvou „tranších“ Návrh státního rozpočtu, ve kterém absentuje celá řada zásadních opatření, které jsou dopracovávány a projednávány v současných dnech („zastropování“ cen energií pro obyvatelstvo a firmy, daně z mimořádných zisků, úsporný tarif). ČMKOS nebyla při přípravě a projednání těchto návrhů konzultována. Vyhrazuje si proto se k těmto řešením vyjádřit ve chvíli, kdy jí budou předložena v kompletním stavu, včetně propočtu dopadů na veřejné finance a jednotlivé skupiny spotřebitelů.

Celá stanoviska naleznete v přiložených souborech.

Přílohy:

Tempo růstu Indexu cen průmyslových výrobců opět zvolnilo. Začínají inflační tlaky klesat?

Ceny průmyslových výrobců se v srpnu meziročně zvýšily o 25,2 % (v červenci o 26,8 %). Navzdory stále rekordním hodnotám se však tempo nárůstu již podruhé snížilo. Vývoj může naznačovat pokles inflačních tlaků.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energie (o 53,3 %) a meziproduktů (o 21,9 %). Konkrétněji meziročně nejvíce stouply ceny ropy a zemního plynu (o 88 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (o 54,3 %), dále pak chemických látek a výrobků (o 38,9 %) nebo např. potravinářských výrobků, nápojů a tabáku (o 22,6 %) či pryžových a plastových výrobků (o 22 %). Ceny průmyslových výrobců zaznamenaly první meziměsíční pokles o 0,1 % po sedmi měsících růstu a to z důvodu snížení cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů (meziměsíčně stoupla pouze cena zemního plynu o 5,4 %).

Dosavadní nárůst cen průmyslových výrobců je důsledkem vysokých cen energetických vstupů a některých komodit, předchozího narušení výrobních řetězců a nejistot v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině. Již od října loňského roku index narůstá meziročně o dvouciferné hodnoty. Řada firem není schopna vyšší ceny dostatečně promítnout do cen svých produktů a pro některé subjekty to může mít i fatální dopady. Možnosti firem zvyšovat ceny nyní naráží na limity také z důvodu snižující se poptávky. Z výše zmíněného Indexu nákupních manažerů je např. patrný nejprudší propad zakázek za dva roky vlivem poklesu domácí i zahraniční poptávky. Nepříznivý výhled pro závěr tohoto roku naznačuje i společné šetření SP ČR a ČNB za 2. čtvrtletí a dle aktuálních dat ČSÚ se nové zakázky ze zahraničí meziročně snížily o 2,1 %. Dopady dřívějšího globálního nabídkového šoku by tedy mělo utlumit i očekávané ekonomické zpomalení.

Ačkoliv inflační tlaky nyní začínají oslabovat, což ukazuje například vývoj cen některých významných kovů na světových trzích nebo pokles cen kontejnerové přepravy po mořích, rizikem s dopadem na inflaci i ekonomický výkon stále zůstávají především vysoké ceny a nejistota dodávek energie. Aktuální ceny představují pro řadu firem vážné problémy, které mohou mít i fatální dopady zejména pro energeticky náročné sektory. Je proto klíčové, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádá vláda a zda např. formou mimořádného opatření zajistí nejen domácnostem, ale i firmám rovné podmínky a tedy i cenovou konkurenceschopnost v rámci zemí EU.

Milan Klempíř
kategorie Ekonomika v číslech

Vláda představila pomoc pro velkoodběratele energií

Vláda schválila program podpory pro firmy dle Dočasného krizového rámce na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. Svaz průmyslu a dopravy ČR přijetí tohoto programu od počátku inicioval a za firmy a zaměstnavatele koordinoval. V tuto chvíli se navíc ukazuje, že to může být jeden z hlavních nástrojů pomoci ze strany vlády dostupný pro firmy, které patří mezi velké odběratele energie.

Vládou schválený program poskytne pomoc některým firmám s cenami elektřiny i plynu. Z pohledu plynu je to tedy vůbec první cílené opatření pro firmy. „I když ani tento program není ideální, má značné zpoždění a kvůli omezením daným Evropskou komisí nemusí být pro řadu firem dostatečnou podporou, tak věříme, že alespoň z části poskytne pomoc těm nejvíce dotčeným podnikům s cenami energie již v letošním roce,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmy budou moci program využít podle kategorií dle Dočasného krizového rámce Evropské unie. Podnikům to umožní čerpat podporu počítanou jako určité procento způsobilých nákladů. Podpora je omezena jak celkovým limitem pomoci, tak u kategorie energeticky náročných provozů i limitem 80 % výše provozní ztráty.

Pomoc firmám s cenami elektřiny a plynu dle Dočasného krizového rámce prosazoval Svaz průmyslu již od jara. Na jednáních s ministry a vládou pak pomáhal prosadit takovou podobu, která by žadatele v rámci možností co nejméně zatěžovala. „Podařilo se nám například odstranit v nejnižší kategorii pomoci podmínku provozní ztráty, což byl hlavní požadavek Svazu. To jednak zohlední reálnou situaci řady firem dotčených vysokými cenami energie a usnadní administraci programu a s tím spojené povinnosti a rizika pro firmy,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu kromě tohoto opatření požadoval zastropování cen energií pro firmy všech velikostí, to však neumožňují pravidla Evropské unie. Dočasný krizový rámec má na rozdíl od zastropování cen určitá omezení, která mohou způsobit, že se pomoc nedostane ke všem firmám v rozsahu, jakou ji potřebují. „Nejvíce se obáváme rychlosti, s jakou může být spuštěn. Nyní bude třeba notifikovat program Evropskou komisí a zároveň připravit jednoduchou výzvu a návodné formuláře k vyplnění, aby byly pro firmy srozumitelné a pro stát umožnily rychlé posouzení a vyhlášení výzvy. Nesmí se stát, že by se podpora k firmám dostala až za několik dlouhých měsíců, jak jsme toho byli svědky během covidové pandemie. To by mnoho z nich nemuselo přežít,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu zároveň již nyní pracuje spolu s vládou na přípravě programu pro příští rok, kdy jej pravděpodobně bude moct využít větší množství firem.