Tripartita

V České republice se dlouhodobě setkáváme s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a také těžší situací ve vybraných mikroregionech. Firmy navíc vedle komplikací, kde sehnat kvalifikované i méně kvalifikované zaměstnance, v posledních měsících řeší i zdražování energie a dalších surovin, problémy s dodávkami řady komponent a také dopady inflace a obecné nejistoty o dalším vývoji. Dlouhodobě nepříznivou situaci na trhu práce navíc nevyřešil ani očekávaný příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto téma nepříznivé situace na trhu práce otevřel na setkání s novináři.

V souvislosti s válkou na Ukrajině získalo k 10. 8. v Česku víza k ochraně 409 363 lidí, z nichž více než třetinu tvoří děti. Práci si pak zatím našlo 101 000 ukrajinských uprchlíků. „Obecným problémem ale je, že nabídka volných pracovních míst obvykle nekoresponduje s kvalifikací a možnostmi uprchlíků. Většina z nich jsou ženy s dětmi. Dalším důvodem, proč se podařilo doposud zaměstnat jen necelou čtvrtinu uprchlíků, je, že jejich jazyková výbava stále ještě neumožňuje zcela využít jejich kvalifikaci. Velkou roli hraje také nejistota z dalšího vývoje války a případného návratu zpět do vlasti, což je samozřejmě pochopitelné,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VOLNÁ MÍSTA BY FIRMY NABÍDLY CIZINCŮM, NEDOSTATEČNÉ KVÓTY JIM TO ALE ZNEMOŽŇUJÍ  

V Česku jsou dlouhodobě nedostatkové profese, jako např. CNC obráběč, zámečník či nástrojář, které jsou firmy připraveny řešit zaměstnáním kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU za využití Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Ani po dlouhých měsících usilovné administrativní práce ale podniky obvykle nemůžou takového zaměstnance z ciziny najmout. Můžou za to nedostatečné kvóty na zahraniční pracovníky, které jsou navíc pouze pro vybrané státy, dále vysoká administrativní náročnost a dlouhý proces vyřízení zaměstnaneckých karet.

Konkrétním příkladem je tradiční strojírenský výrobce Ostroj Opava, který má řadu nových objednávek a možnost nabídnout zaměstnání například svářečům. Kvalifikovaných zaměstnanců je však na českém trhu nedostatek, který se ve firmě dále prohloubil odchodem ukrajinských mužů zpět do vlasti na začátku války. „K řešení situace jsme se postavili aktivně a zorganizovali výběrové řízení, tedy praktické zkoušky pro potenciální zaměstnance z Indie. Probíhaly jak v našem závodě, kam se nám podařilo za tímto účelem dostat indické pracovníky, kteří byli na projektech v Polsku, tak přes našeho obchodního partnera přímo v Indii prostřednictvím videokonference. Předvybrali jsme si takto potenciální zaměstnance, pro které jsme hned začali proces získání zaměstnaneckých karet. Ale od března tohoto roku jsme se nikam nepohnuli a vybrané pracovníky stále zaměstnat nemůžeme. To znamená, že máme problémy s plněním objednávek a tedy vytvářením ekonomické hodnoty pro náš podnik i společnost. Měsíčně tak přicházíme o tržby v objemu cca 5 milionů korun, tedy zhruba 60 milionů za rok. Dokud tuto situaci nevyřešíme, nemůžeme využít naši optimální výrobní kapacitu a alespoň částečně sanovat neúměrný růst cen energií,“ popisuje situaci Ladislav Botur, personální ředitel společnosti OSTROJ a.s.

V podobné situaci se nachází Věra Vávrová, zakladatelka společnosti VAVI, rodinného podniku založeného v roce 1990 vyrábějícího košile a firemní oděvy ve vlastních dílnách ve Vimperku a v Lysé nad Labem. „Před dvěma roky jsme začali budovat novou výrobní halu a nebudeme schopni využít její kapacitu, protože se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v textilním odvětví. V našem kraji mnoho místních lidí pracuje v sousedním Bavorsku. Začali jsme situaci sice řešit výrobou v zahraničí, ale kvůli zvyšujícím se nákladům na dopravu a problémům v dodavatelských řetězcích je toto řešení stále více komplikovanější. Snažili jsme se také zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny. Překážkou je pro nás ale především chybějící podpora pro rekvalifikace a také podpora mobility mezi jednotlivými regiony u těch Ukrajinců, kteří chtějí v Česku zůstat. V našem kraji v tuto chvíli nejsou patřičně kvalifikované síly a zaučení na potřebnou úroveň trvá několik měsíců, které pro nás znamenají dodatečné náklady, jelikož z pohledu výroby je po tu dobu pracovník neproduktivní. Proto potřebujeme zaměstnat již kvalifikované pracovníky. Víme, že jsou například v Mongolsku, ale kvůli nízkým kvótám a zdlouhavému procesu nemůžeme stále problém vyřešit. Již téměř rok jsme v kontaktu s 10 kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU a za tuto dobu se nám nepodařilo dostat sem právě kvůli nízkým kvótám a dlouhým čekacím lhůtám ani jednoho z nich,“ říká Vávrová.

Situace ve společnosti VAVI není ojedinělá. V řadě zpracovatelských firem se zaměstnavatelé setkávají se situací, že potřební pracovníci v Česku nejsou. „Když pomineme dlouhodobý problém s učňovským školstvím a přípravou pro výkon vybraných profesí, tak se nám nabízí možnost většího zapojení ukrajinských uprchlíků, žen, a to alespoň ze střednědobého pohledu. Kdyby stát poskytl vybraným firmám dostatečnou cílenou podporu pro rekvalifikaci uprchlíků, kteří mají zájem se v Česku na nějakou dobu usadit, a k tomu aktivně podpořil jejich přemístění za vhodnými pracovními příležitostmi mezi kraji a městy, řada firem by nejenom vyřešila své problémy, ale zároveň pomohla i v integraci uprchlíků. Přestože na tuto skutečnost vládu upozorňujeme již od začátku války na Ukrajině, tyto programy stále neexistují a jediným řešením pro firmy je získávat pracovníky z třetích zemí, v čemž ale brání kvóty a zdlouhavý administrativní proces,” popisuje situaci a možná řešení Jan Rafaj.

STÁT SE NA NEPŘÍZNIVÝ VÝVOJ NA TRHU PRÁCE MUSÍ PŘIPRAVIT

Kromě navýšení kvót a zrychlení povolovacího řízení pro zaměstnávání cizinců ze třetích zemí je také důležité, aby stát připravoval opatření a programy na předpokládaný nepříznivý vývoj na trhu práce. „Důraz je potřeba klást na rozvoj kompetencí a odpovídající nastavení rekvalifikací. Zejména u lidí, kteří jsou již ohroženi ztrátou zaměstnání a také s ohledem na aktuální vývoj, ale i z hlediska budoucnosti. S nástupem digitalizace, automatizace, ale i větším důrazem na ekologii vznikají a vzniknou nová povolání a kompetence. Je proto nutné rozvíjet stávající systémy jako NSK, NSP či Kompas. Ty jsou důležité i pro kvalifikované poradenství úřadů práce a zaměření rekvalifikací,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.            

Na první pohled paradoxně, nicméně, zcela logicky a legitimně je pro firmy také důležité, aby stát připravil a v případě potřeby realizoval i kurzarbeit. Ten doposud není notifikován ze strany Evropské komise a vláda také nemá připravená nařízení, která by měla v případě potřeby nastavit jeho spouštěcí mechanismus. Právě Svaz průmyslu a dopravy přijetí kurzarbeitu dlouhodobě prosazuje a sociální partnery upozorňuje na jeho absenci i na tripartitě. „Kurzarbeit vnímáme jako možnost zaměstnavatelů udržet si kvalifikovanou pracovní sílu, nikoliv jako prostředek pro řešení problémů hospodaření firem, toto jsou dvě oblasti, které je třeba oddělit. Je důležité mít spuštění kurzarbeitu připravené a schválené tak, aby ho šlo využít pro zcela neočekávané zásadní situace, jako jsou přírodní katastrofy či například neovlivnitelný nedostatek plynu,“ vysvětluje Jan Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy ČR si půl roku od vypuknutí války cení toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině. Za to jí patří velké díky. Zároveň ale Svaz upozorňuje na to, že je nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Průmyslovým podnikům musí vláda pomoci zejména s cenami energií, které už ohrožují existenci některých firem.

Již první den války jsme za český průmysl a zaměstnavatele jednomyslně odsoudili kroky Ruska a jako hlavní prioritu stanovili starost o lidi. Vlna solidarity mezi firmami a jednotlivci byla obrovská hned od začátku. Již 3 týdny od začátku války se přes tři čtvrtiny námi oslovených firem aktivně zapojily do pomoci a tuto pomoc nadále nabízíme a poskytujeme přes naše dodavatelské firmy. Již v tu chvíli se ale ukázalo, že firmy zároveň čelí výraznému zdražování energie a surovin a že na rostoucí náklady budou muset reagovat. A pokud chceme pomáhat, musíme si udržet i ekonomickou pozici, a ne ji podceňovat. Mimořádnost cenových šoků u mnoha vstupů totiž může řadě sektorů podlamovat konkurenceschopnost.

FIRMY ZAČALY MĚNIT SVÉ CHOVÁNÍ JIŽ NA JAŘE

Zatímco v březnu více než polovina firem dopady na svůj provoz teprve vyhodnocovala, o měsíc později už většina z nich začala podnikat konkrétní opatření. Firmy kromě snižování provozních nákladů či úprav svých ceníků začaly měnit investiční plány a exportní strategii. Přestože většina firem preferovala a stále preferuje řešení dlouhodobá a pomocí systematických investic do energetických úspor nebo technologické a digitální transformace, trvající zdražování energie a k tomu se přidávající inflace situaci firem dále zhoršuje. Pokračující růst cen energie a rizika nedostatku zhoršují výhled firem. Navíc se k tomu přidává ochlazování poptávky, které limituje možnost promítat ceny vstupů a má tedy další dopad na hospodaření firem. Výhled je proto pro mnoho energeticky náročných firem nejistý. Řada těchto sektorů je navíc dodavatelem dalších firem, tudíž je nutné počítat s tím, že se dopady budou mezi jednotlivými odvětvími přelévat. 

RŮST Z PRVNÍ POLOVINY ROKU DÁLE POKRAČOVAT NEBUDE

Při pohledu na výkon české ekonomiky v první polovině tohoto roku vidíme navzdory nepříznivým okolnostem růst. Avšak řada odvětví již začíná stagnovat a zpomalovat, což naznačuje, že na český průmysl dopadá řada překážek v podobě vysoké inflace spojené i s rizikem budoucích dodávek některých surovin.

Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Tyto nejistoty začínají ovlivňovat také poptávku. Z aktuálního Indexu nákupních manažerů je např. patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopnosti odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB a v neposlední řadě oslabuje poptávka v klíčových zemích v zahraničí, mj. v Číně či v Německu. Pro další měsíce však přetrvává riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí.

DOPAD CEN ENERGIE NA FIRMY

Firmy se snaží na vysoké ceny energie reagovat. Investují do úspor energie, jak je to jen možné, pracují na zvyšování produktivity a snížení nákladů. Nárůst je ale tak velký, že musí aspoň částečně promítat zvýšené náklady do cen koncových produktů, a to následně vyvolává domino efekt, kdy tyto koncové ceny produktů ovlivňují další řadu zboží a služeb na trhu. Růst cen energie má fatální dopad především na firmy, jež k výrobě nutně potřebují velké množství elektřiny či plynu, které je velmi obtížně nebo nemožné nahradit, například na sklárny, výrobu keramiky, či slévárenství.

ČR NEVYUŽÍVÁ NÁSTROJŮ POSKYTNUTÝCH EU

Pokud by měla cena energie zůstat na stávající úrovni, tak dopad na konkurenceschopnost EU bude obrovský. Navíc ČR je jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Evropská unie umožnila poskytnout členským státům pomoc dle Dočasného krizového rámce. Několik zemí EU této příležitosti využilo, jako například Německo nebo Francie. Energeticky náročné firmy v těchto zemích mohou požádat o podporu formou dotací, které alespoň část navýšení pokryjí. Další státy nabízí pomoc formou zvýhodněných úvěrů či záruk. Díky tomu jsou v lepší pozici a naše firmy jsou oproti nim v konkurenční nevýhodě.

NEGATIVNÍ TRENDY NA TRHU PRÁCE

Trh práce se dlouhodobě potýká s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a přetrvávajícími komplikacemi při zaměstnávání cizinců způsobené současným systémem kvót a zdlouhavým vyřizováním žádostí. Nedostatek kvalifikované pracovní síly a vysoké náklady na práci jsou jedním z hlavních faktorů omezujících růst firmy. Rigidní trh práce také vede k rychlejšímu růstu nominálních mezd, což je jedním z důvodů vyšších inflačních tlaků.

VÝZVY PRO VLÁDU

Tato vláda pracuje ve velice složité době. Pandemie Covidu a jeho dopady jsou ve společnosti stále aktuální a k tomu se přidávají přímé a nepřímé dopady války na Ukrajině – od potřeby poskytnout pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a samotné Ukrajině a přitom řešit rostoucí ceny energie, dodávky plynu a dalších surovin. Zvládnout tuto kombinaci není snadné. Velice si ceníme toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině, za to jí patří velké díky. Zároveň je ale nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Opatření v oblasti silniční daně a spotřebních daní u pohonných hmot byla bezpochyby správná, ale jsou spíše kosmetického rázu a firmám příliš nepomohla. Určitá opatření v oblasti elektřiny pak vláda přijala, ale například v cenách plynu, které často ohrožují i další existenci firem, žádné konkrétní řešení pro firmy stále není. Nutné je okamžitě zabezpečit prostředky a také dokončit a vyhlásit funkční program dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které ceny elektřiny a plynu významně dopadly.

PODPORA DIVERZIFIKACE EXPORTU

Zároveň je třeba také myslet na exportéry. V roce 2021 šlo téměř 2 % všech českých exportů do Ruska, 0,7 % na Ukrajinu a 0,2 % do Běloruska. Stát by tedy měl podpořit firmy v jejich snaze diverzifikovat své exporty do jiných destinací a zároveň podpořit ty firmy, které se snaží udržet své aktivity na Ukrajině, např. formou finančních záruk pro posílení likvidity podniků zasažených důsledky konfliktu a související energetickou krizí, dále finančními příspěvky, pobídkami, bezplatnými konzultacemi, využitím EU pomoci, jako např. přes Dočasný krizový rámec apod.

OBNOVA UKRAJINY

Aby se Ukrajina vrátila po invazi do standardů 21. století, bude klíčová především synchronizace, adresná a rychlá pomoc. Zajištění takovéto pomoci bude možné jen ve spolupráci s firmami, ať českými nebo zahraničními. Za SP ČR budeme usilovat o to, aby k vyjednávání zakázek docházelo v transparentním režimu a aby byly podmínky účasti nastaveny rovnoměrně. České firmy musí také dostat od státu stejnou institucionální a finanční podporu jako firmy z ostatních členských zemí EU, a to jak ve fázi přípravné, tak během samotné realizace.

POTŘEBA OTEVŘENÉ KOMUNIKACE A SPOLUPRÁCE

V této kritické době je také třeba, aby vláda měla na paměti své programové prohlášení a také všechny podněty, které k němu dostala od sociálních partnerů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR. Právě v této době se ukazuje, že co nejvíce otevřená a především obousměrná komunikace směrem k občanům i firmám je naprosto nezbytná. Je třeba komunikovat i obavy a rozdělit politickou diskuzi od podstaty problémů a říct i nepopulární zprávy dříve, než později.

SOUHRNNÝ KOMENTÁŘ

Dagmar Kuchtová, generální ředitelka, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

„Již první den války jsme za český průmysl a zaměstnavatele jednomyslně odsoudili kroky Ruska a jako hlavní prioritu stanovili starost o lidi. Vlna solidarity mezi firmami a jednotlivci byla obrovská hned od začátku. Již v tu chvíli se ale ukázalo, že firmy zároveň čelí výraznému zdražování energie a surovin a že na rostoucí náklady budou muset reagovat. A pokud chceme pomáhat, musíme si udržet i ekonomickou pozici, a ne ji podceňovat. Velice si ceníme toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině, za to jí patří velké díky. Zároveň je ale nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Určitá opatření v oblasti elektřiny pak vláda přijala, ale například v cenách plynu, které často ohrožují i další existenci firem, žádné konkrétní řešení pro firmy stále není. Nutné je okamžitě zabezpečit prostředky a také dokončit a vyhlásit funkční program dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které ceny elektřiny a plynu významně dopadly.“