Mapujeme stav Průmyslu 4.0 ve firmách

spinfo pruzkum P 4 0 2022 upoutavka1

Již čtvrtým rokem mapujeme situaci o stavu digitální transformace firem a implementaci technologií Průmyslu 4.0 v podnicích. Rádi bychom vás proto požádali o spolupráci a zapojení se do aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jeho výsledky nám dávají jedinečný vhled do uvažování firem o digitální transformaci, důležitosti tématu a pokroků, které v této oblasti dělají. Data z průzkumu také pomáhají směřovat naše aktivity a využijeme je při jednáních s vládou o nastavení programů na podporu digitalizace a transformace firem.

Letos se v dotazníku vedle sebehodnocení firem směrem k naplňování cílů digitální transformace a Průmyslu 4.0 zaměřujeme také na dopad růstu cen energie a dalších faktorů, přímo i nepřímo spojených mj. s válkou na Ukrajině.

  • Průzkum prosím vyplňujte do pátku 26. srpna 2022 zde. Jeho vyplnění zabere kolem 15 minut.

Velmi nám pomůže, pokud průzkum vyplníte, i když se Průmyslu 4.0 nevěnujete. Získáme tak ještě přesnější přehled o stavu implementace. Pomocí výsledků chceme také téma digitální transformace více mediálně zviditelnit. Hlavní závěry představíme v rámci našeho podzimního Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu.

V případě dotazů k průzkumu se prosím obracejte na kolegu Ondřeje Ševčíka ze Sekce komunikace (osevcik@spcr.cz).

Děkujeme!

kategorie Aktuálně

Průmysl v červnu meziročně vzrostl

Průmyslová produkce za červen vzrostla meziročně reálně po očištění pracovních dní o 1,7 %. Zůstala tak již druhý měsíc za sebou v kladných číslech. Samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 1,2 %. Výsledky jsou relativně pozitivní, kladné meziroční výsledky vykázalo např. odvětví výroby motorových vozidel (15 %), ostatních dopravních prostředků a zařízení (9,7 %), farmaceutických výrobků (30,2 %) nebo výroby a rozvod elektřiny, plynu a tepla (6,1 %). Výraznější meziroční pokles naopak zaznamenala výroba a zpracování kovů (-12,1 %) kovových konstrukcí (-8 %), výroba strojů a zařízení (-8,6 %) nebo zpracování dřeva (-20,2 %).

I přes relativně pozitivní meziroční výsledky, například i díky zlepšení situace v automobilovém odvětví, ovšem průmyslová produkce meziměsíčně stagnovala. Meziměsíční pokles zaznamenal již podruhé za sebou např. chemický sektor nebo hutnictví. Údaje za červen naznačují, že na český průmysl dopadají kumulované překážky v podobě vysoké inflace spojené i s rizikem budoucích dodávek některých surovin. Právě růst cen materiálů a surovin a rovněž ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Firmy se snaží reagovat na aktuální výzvy a najdeme i sektory, kterým se relativně daří. Ale například energeticky náročné firmy, které nemají takový prostor promítnout zdražování energie do cen svých produktů, mají problémy a pro některé to může mít i fatální následky.

Výše uvedené nejistoty dříve spojené především s problémy na nabídkové straně – tj. s důsledky předchozího narušení dodavatelských řetězců – nyní začínají postupně omezovat investice, ale i poptávku. Navzdory solidnímu meziročnímu růstu nových průmyslových zakázek dle ČSÚ je ale nutné brát budoucí výhled s rezervou. Z aktuálního Indexu nákupních manažerů je například patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopností odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB. V neposlední řadě klesá poptávka v klíčových ekonomikách, mj. v Číně či v Německu. Zhoršený odbyt do zahraničí se pak dříve či později promítne i v české exportně orientované ekonomice.

Druhá polovina roku se bude odvíjet od dopadů bariér, kterým průmysl aktuálně čelí. Přetrvává i riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí. Vývoj v této oblasti bude záležet na mnohých neznámých, například na nejistém vývoji války na Ukrajině. Je ale patrné, že ekonomika bude zejména v závěru roku ochlazovat, což již teď naznačuje nepříliš silné tempo mezičtvrtletního růstu HDP za 2. čtvrtletí ve výši 0,2 %.

Komentář prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka k výsledkům průmyslu za červen naleznete zde.

kategorie Z hospodářské politiky

České dráhy uzavřely s odbory Podnikovou kolektivní smlouvu až do roku 2023

Největší český železniční dopravce včera uzavřel jednání s odborovými centrálami o zmírnění inflace v letošním roce a o podobě nové Podnikové kolektivní smlouvy Českých drah na rok 2023. Jednání s odborovými partnery letos firma zahájila výrazně dříve než v předchozích letech. Důvodem je snaha managementu zmírnit dopady rekordní inflace na zaměstnance.

„Nabízíme maximum možného, abychom našim lidem alespoň částečně vyrovnali všeobecné zdražování, které výrazně zasáhlo do jejich rodinných rozpočtů. Jsem rád, že jsme s odbory tak rychle našli shodu a můžeme návrhy realizovat co nejdříve,“ komentuje výsledek kolektivního vyjednávání Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah. „I sama firma řeší zásadní otázky, jak se se skokovým zdražením energií, oprav a dalších vstupů vyrovnat. Dohoda o nové Podnikové kolektivní smlouvě a navýšení mezd je tak kompromisem mezi tím, co bychom chtěli zaměstnancům dát, a tím, co si v současné době můžeme ekonomicky dovolit,“dodává Michal Krapinec.
„Zaměstnáváme 13 a půl tisíce lidí a drtivá většina z nich se přímo podílí na zajišťování provozu, údržbě vozidel nebo poskytování servisu zákazníkům. Jako zaměstnavatel vnímáme, že garance sociálních jistot ze strany zaměstnavatele je důležitá pro to, aby mohli spolehlivě plnit své pracovní povinnosti, a aby u nás byli spokojení,“ uvedla Blanka Havelková, členka představenstva a náměstkyně generálního ředitele pro lidské zdroje.

Nová Podniková kolektivní smlouva vejde v platnost od 1. ledna 2023 a bude platná do 31. prosince 2023. Dnes podepsaná dohoda zaručuje zaměstnancům jednorázovou mimořádnou odměnu ve výši 7 500 Kč v letošním roce (ve mzdě za měsíc srpen) pro všechny zaměstnance a zvýšení tarifních mezd o 5,2 % od 1. ledna 2023. Zachována zůstávají všechna další ustanovení a benefity pro zaměstnance, jako je například délka pracovní doby, různé formy příspěvků včetně penzijního připojištění atd.

 

  • Zdroj: České dráhy

Česká národní banka ponechala stávající výši úrokových sazeb

Česká národní banka nechala na dnešním zasedání (po devíti zvýšeních za sebou) úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba zůstala na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. První jednání ve složení nové bankovní rady znamená částečný obrat v dosavadním kurzu měnové politiky. Nový guvernér Aleš Michl ostatně již dříve naznačil, že namísto vyšších úrokových sazeb chce spíše posílit kurz české koruny.

ČNB nyní reaguje na vysokou inflaci, která je rekordní za posledních 30 let a násobně překračuje původní odhady řady institucí, včetně prognóz samotné ČNB. Meziroční míra růstu spotřebitelských cen dosáhla za červen 17,2 % a ještě vyšší čísla jsou patrné např. z Indexu cen průmyslových výrobců, který za stejné období stoupl o 28,5 %. Výrazně rostou zejména ceny energie, pohonných hmot či potravin. Ačkoliv např. podle aktuálního Indexu nákupních manažerů za ČR i za eurozónu hlásí firmy zmírnění tempa růstu nákladů, inflační tlaky rozhodně nejsou u konce.

Rychlost zdražování představuje vážný problém jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Podniky dle aktuálního šetření (společné šetření SP ČR a ČNB za 2. čtvrtletí 2022) považují růst cen materiálů a surovin a ceny energie za nejzávažnější bariéry svůj pro další rozvoj. Inflace a další nejistoty např. v důsledku vypuknutí války na Ukrajině také začínají pomalu ochlazovat poptávku, což je patrné mj. z posledních konjukturálních průzkumů (pokles sentimentu spotřebitelů popáté v řadě) nebo z opatrného výhledu budoucích zakázek.

ČNB se v předchozích měsících snažila zamezit inflaci navýšením úrokových sazeb, které jsou nyní rekordní od roku 1999. Je však otázkou, jak účinný nástroj je „úrokový kanál“ měnové politiky. Aktuální cenový vývoj je z velké části zaviněný mezinárodními nabídkovými vlivy, zejména předchozím narušením dodavatelských řetězců, které nemá bankovní rada možnost výrazněji ovlivnit. Ve světle nynějších překážek by další zvýšení úrokových sazeb představovalo pro firmy dodatečné náklady na úvěrové financování. Úrokové sazby u nových úvěrů nefinančním podnikům dosáhly za červen 7,9 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB.

 

Vyjádření zásadní nespokojenosti

Vážený pan
Ing. Marian Jurečka
Ministr práce a sociálních věcí ČR
Na Poříčním právu 1/376
128 01 Praha 2
 
Na vědomí:
vážený pan
prof. PhDr. Petr Fiala, PhD.
Premiér Vlády ČR
 
V Prachaticích, 29. 7. 2022
 
Vyjádření zásadní nespokojenosti s jednáním o platech v rámci ÚP ČR a zaměstnanců ve státní službě – otevřený dopis
 
Vážený pane ministře,
již po několikáté se na Vás obracím ve věci platů zaměstnanců ve veřejné sféře pro rok 2022. I přes několik schůzek, které již proběhly, jsou nadále zaměstnanci ÚP ČR, ti ve státní službě, drženi v nejistotě. Jejich nespokojenost a nervozita dramaticky narůstá.
 
Musíme stávkou dokazovat veřejnosti a především Vám, včetně Vlády ČR, že jsme strategickou institucí? Bez služeb Úřadu práce ČR se neobejde téměř žádný občan, jsme klíčovou institucí pro fungující sociální systém a udržování sociálního smíru. Naši zaměstnanci tvrdě pracovali i v době pandemie. Jsme první institucí, která pomáhá běžencům z Ukrajiny, lidem zasaženým živelnými pohromami. Přesto jsme nejhůře placenými státními úředníky, byť s obrovskou finanční zodpovědností.
 
Vyplacení odměn (o které dodnes nejsou navýšeny rozpočty krajských poboček) mohlo fungovat na uklidnění atmosféry v I. čtvrtletí t.r., ale už ne nyní, kdy na zaměstnance stále více dopadá inflace a energetická krize. Vaše vláda přidává zaměstnancům pod zákoníkem práce a zaměstnanci ve služebním poměru nedostanou nic? Dovoluji si Vás upozornit na skutečnost, že v řadách ÚP ČR pracují pracovníci pod zákoníkem práce i ve služebním poměru. Tímto Vaším rozhodnutím dochází dle našeho názoru k situaci, která by mohla naplňovat znaky diskriminačního jednání při odměňování zaměstnanců státu.
 
Zaměstnanci už dále nemohou spoléhat na Váš příslib výplaty odměn, potřebují mít jistotu solidního platu, ze kterého budou schopni uhradit provoz svých rodin. V této zemi musí platit, že ten, kdo pracuje, se má mít lépe než ten, který nepracuje. Vzhledem k již druhé valorizaci životního minima v letošním roce ale Vláda ČR učí veřejnost natahovat ruku směrem ke státu a k pracujícím státním zaměstnancům vysílá signál, že si jejich práce neváží. Státní zaměstnanci jsou na rozdíl od zaměstnanců pod zákoníkem práce kráceni na některých svých právech (viz. § 80-82 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě v platném znění) a tato omezení mají zařazení do státní služby finančně kompenzovat. Naprostým výsměchem zaměstnancům úřadu práce je skutečnost, že jsme upozornili v dubnu na katastrofální odměňování a v tarifech nejsme zase na pořadu dne…
 
Ve státní službě působí zhruba 61 000 státních zaměstnanců, z nichž 75% jsou ženy. Mezi nimi je řada samoživitelek a osob pečujících o své blízké. Největší část státních zaměstnanců (zhruba 20 000) je zařazena do 9. platové třídy. Především na úřadu práce, jsou již několik let velmi nízké prostředky na nadtarifní složky platu, že i ti nejzkušenější a nejvýkonnější zaměstnanci mají plat okolo 27 000 Kč brutto, často i mnohem méně. Není tedy divu, že čím dál více z nich musí žádat o sociální dávky. Značná část odchází, nedaří se je nahrazovat a toto tempo odchodu se stupňuje, jistě tyto informace máte.
 
Můj dopis není schopen vykreslit tu obrovskou frustraci a naštvanost našich zaměstnanců. Vysíláme Vám tímto významné varování. Máme detailně zmapovanou atmosféru na našich pracovištích, volání po stávce je silné, zaměstnanci žádají odbory o větší razanci. Pokud opravdu nedojde do 31. 8. 2022 k zásadnímu řešení, to znamená přidání ve výši 10% do tarifů státních zaměstnanců ve státní službě od 1.9. 2022, jsme připraveni stávkovat. Proč úředníci samospráv, kterých je násobně více než nás, dostanou přidáno a my nikoliv? To považujeme za extrémně diskriminační krok. Za odbory bych byl nerad, aby toto, co uvádím, bylo bráno jako nekorektní jednání. Je to vážné upozornění na zákonné kroky, které zaměstnanci, v hájení svých práv, mají. Nebereme si případnými dalšími kroky klienty jako rukojmí, rukojmími státu se naopak cítíme my. Vadí nám neustálé nekorektní zmiňování výše platů ve veřejné sféře, oněch více než 40 tisíc, se úřadu práce rozhodně netýká, kdyby ano, nepíšu vám tento dopis.
 
Na závěr uvádím, že si sice nechceme brát naše klienty za rukojmí, jak by někdo zmínil, ale jsme připraveni využít všech právních prostředků, včetně nezadatelného práva na stávku. Jsme připraveni využít i dalších právních nástrojů k ochraně našich zaměstnanců před nerovným zacházením, které může nastat z důvodu rozhodnutí vlády přidat na platech jen některým skupinám zaměstnanců. Dovolím si podotknout na samotný závěr, že v rozpočtu státu částka 10% od září pro cca 60 tisíc „služebníků státu“, je zcela zanedbatelná.
 
V úctě
 
Mgr. Jan Dudek
Předseda PV odborových organizací při ÚP ČR
 
 
Přílohy:
  • Zdroj: ODBOROVÝ SVAZ STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ

Stát by měli řídit odborníci, kteří svému rezortu rozumí a vědí, jak ho řídit!

České potraviny v obchodech velmi výrazně zdražují. V naší společnosti se vede polemika mezi zemědělci a potravináři na jedné straně a obchodníky na straně druhé, kdo za to může. V médiích často vystupuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, který ze zdražení cen potravin obviňuje zemědělce a potravináře. Ti, zase naopak tvrdí, že za to může prudký vzestup cen energií, pohonných hmot a prakticky všech vstupů do výroby, a že díky tomu si obchodníci přirážejí neúměrně vysoké marže, což právě zdražuje potraviny pro konečného spotřebitele.

Zemědělské výrobky, potřebné pro výrobu potravin, u nás produkují především produkční zemědělci, které zastupuje Agrární komora ČR. Je proto logické, že o rozhovor na téma, jak na tom je české zemědělství, potažmo potravinářství, a co způsobuje zdražování potravin, požádali člena představenstva a bývalého prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska, který je generálním ředitelem akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov a.s., a která patří k našim úspěšným zemědělským a potravinářským podnikům.

Společnost Rabbit Trhový Štěpánov a.s. proslula jako dodavatel králičího masa na náš trh. Můžete specifikovat čím vším se dále zabýváte?

Pokud jde o naši výrobu, dá se říci, že děláme prakticky vše, to je od pěstování plodin, výrobu krmných směsí, chov hospodářských zvířat, porážku králíků, drůbeže, prasat, hovězího dobytka, a také produkci vajec, následně produkci hovězího, vepřového, drůbežího a králičího masa, jeho zpracování a výrobu mléka. To ovšem nezpracováváme, ale prodáváme ho ke zpracování do mlékáren. Za rok vyprodukujeme cca 40 miliónů litrů mléka. V rostlinné výrobě produkujeme obilí a další plodiny potřebné na krmení, například vojtěšku, jetel. Pěstované plodiny používáme i pro výrobu vlastních krmných směsí. Kromě tohoto se zabýváme i dalšími činnostmi, které souvisí se zemědělskou a potravinářskou výrobou. Naše společnost má dnes přibližně 1800 zaměstnanců v 16 samostatných výrobních jednotkách a dosahuje více než 9 miliard korun ročního obratu.

Když zhodnotím uplynulých více než 30 let naší činnosti, musím říci, že i když jsme, jako firma, dosáhli značných úspěchů z hlediska výsledků, a to nejen jako zemědělci, ale i jako potravináři, stále se setkáváme s problémy, které pramení z toho, že naše zemědělství a potravinářství je součástí většího celku….

V tomto případě máte asi na mysli Evropskou unii

Víte, když jsme v roce 2004, společně s ostatními státy střední a východní Evropy, vstupovali do Evropské unie, v naší společnosti tehdy panovalo obrovské nadšení z toho, jak nám ostatní členové původní EU15 budou pomáhat. Ale, dnes k tomu musím podotknout, že jsme se všichni zmýlili, protože ve skutečnosti byly nové členské země EU přijaty proto, aby se staly velkým a snadným odbytištěm výrobků zemí původní EU15. Takže, výsledkem je, že mnozí výrobci starých zemí mají dnes obrovské zisky na náš úkor. A stejně tak podnikatelé ze zahraničí, kteří podnikají u nás v Čechách, tvoří miliardové zisky, které bohužel, odcházejí do zahraničí nezdaněné, místo toho, by byli investovány u nás a rozvíjeli naše hospodářství. Podle odhadů jde o více než 500 miliard korun ročně.

Přirozeně, že tyto jejich zisky se týkají celého našeho hospodářství. Ale, pokud jde o zemědělský sektor, celý problém vzájemných vztahů mezi původními a nově přijatými členskými zeměmi spočívá v tom, že v EU existuje rozličná úroveň nejen podpor z EU, ale stejně tak je rozdíl u národních podpor ze strany vlád jednotlivých zemí. Uvedu příklad. Jestliže u našich potravin existují národní a evropské dotace ve výši 25 až 30 procent, potom v západoevropských zemích se tyto dotace pohybují na úrovni 55 až 60 procent. Přitom, Evropská unie, jak při našem přijetí, tak i dnes slavnostně vyhlašuje, že jde o jednotný trh EU, a tedy máme všichni stejné podmínky.

Pokud si tuto myšlenku či spíše větu, po nich, opakujeme, tím si samozřejmě lžeme do vlastní kapsy. Ptám se, jak si můžete na tomto trhu rovnocenně konkurovat, když zemědělci z původní EU15, dnes EU14, mají takto vysoce nastavenou podporu od svých vlád. Výsledkem potom je, že s postupem doby, naši zemědělci, díky těmto nevýhodným ekonomickým podmínkám, ztráceli konkurenceschopnost a začali pomalu ustupovat z evropského trhu. Základní chybou, proč vznikly tyto rozdíly ve výši evropských a národních podpor, bylo to, že politikům, kteří tehdy vyjednávali přístupové smlouvy se nepodařilo, anebo některým z nich možná ani nechtělo, vyjednat lepší přístupové smlouvy, jako se to podařilo některým jiným státům, které si dokázaly vyjednat v některých věcech alespoň výjimky.

Když si k takto nastavené zemědělské politice EU připočtete i zemědělskou politiku současné vlády, jak jsme na tom?

Díky nesprávně nastavené zemědělské politice současné vlády premiéra Petra Fialy nejsou na tom čeští produkční zemědělci dobře, zvláště ve srovnání se západoevropskou konkurencí. Právě členové Agrární komory ČR od počátku letošního roku zdůrazňují, že Strategický plán Společné zemědělské politiky pro Českou republiku na léta 2023 až 2027, jak ho přijala tato vláda, velmi výrazně snižuje finanční, ale i jinou podporu našim produkčním zemědělcům. Tedy těm, kteří produkují pro naše spoluobčany potraviny. To je neslýchané! Vždyť všude jinde se tamější vlády snaží své zemědělce a potravináře podpořit.

Když se ptáte, jak jsme na tom, Agrární komora ČR důrazně upozorňuje vládu ČR, že živočišné výrobě u nás postupně hrozí krach. Již nyní zažíváme, kdy středně velké zemědělské podniky ruší své chovy prasat a drůbeže, a později možná přijde na řadu i skot. Přičemž současná vláda, ve své vstřícnosti vůči EU, podporuje tzv. malé zemědělce. Tedy ty, kteří, až na výjimky, ve svých hospodářstvích nemají žádnou živočišnou výrobu, protože je ekonomicky ztrátová, a věnují se jen ziskové rostlinné výrobě a většina z nich nemá zaměstnance, neplatí odvody, či daně. Ještě musím dodat, že značná část z nich, ne-li většina, na svých loukách jen pěstují trávu, aby mohli nakrmit své koně, protože jde o štědře dotovaný program. Jenom k tomu podotýkám, že jde o program, který vlastně nic nepřináší, protože základním posláním zemědělce je přece výroba potravin, což tito malí zemědělci, s loukami pro koně, nedělají. Takže je nabíledni, že současná vláda, v duchu výzev EU, podporuje něco, co naší zemi, a tím také i naším občanům, nepřináší potřebný užitek.

Přejděme nyní k otázce vertikály vzájemného vztahu výroby, zpracování a obchodu. Co byste k tomu řekl?

Když se na to podívám, jako člověk, který produkuje různé zemědělské produkty, včetně potravin, musím nejprve říci, že každý účastník této vertikály, musí mít slušný nebo alespoň malý zisk. Jde totiž o to, že každý zemědělec musí také pokrýt své náklady, které dává do výroby a současně investovat do inovací, nových technologií a současně zaplatit důstojnou mzdu svým zaměstnancům. Nyní se však dostáváme k základnímu problému, tím je ale skutečnost, že zisk zemědělců a potravinářů, ve srovnání s maloobchodem, je velmi nízký. Vždyť marže zahraničních maloobchodních prodejců, které ovládají 70 až 80 procent našeho trhu s potravinami, jsou v desítkách procent, u některých komodit dokonce i ve stovce procent! Mimochodem, to se přirozeně promítá i do cen pro koncového spotřebitele!

Podle nás, produkčních zemědělců, je to právě maloobchodní prodej, který určuje koncové ceny prodávaných potravin, stejně tak od koho bude nakupovat potraviny, takže rozhoduje o bytí a nebytí domácích producentů a domácích zpracovatelů. Přitom čeští zemědělci mají značné problémy dostat na pulty supermarketů a hypermarketů své potraviny, a to ve srovnání se zahraničním zbožím, které je, díky těmto vyšším dotacím, většinou levnější než to, co je od českých zemědělců.

Proto také Agrární komora ČR již před časem prosazovala přijetí zákona o významné tržní síle. Jeho úkolem je napravit dodavatelsko-odběratelské vztahy, to je mezi producenty potravin, zpracovateli a obchodem. V letošním roce, pod značným tlakem Agrární komory ČR, vláda schválila jeho další novelizaci a předložila ji do parlamentu ke schválení. Musím k tomu dodat, že produkční zemědělci nejsou spokojeni s předloženou vládní verzí zákona, protože ji vůči maloobchodnímu prodeji považují za bezzubou. Vaši čtenáři se asi ptají, proč je tolik polemiky kolem tohoto zákona mezi zemědělci a potravináři a maloobchodem? K tomu musím říci, že zemědělci a potravináři v řadě západoevropských zemí EU, tento zákon nazývají zákonem o nekalých obchodních praktikách, které využívá zejména maloobchod. Asi vědí velmi dobře, proč ho tak pojmenovali.

Zmínil jste se, že maloobchod určuje koncovou cenu potravin. Jak je to možné?

Zahraniční maloobchod si skutečně určuje cenu v takové výši, jak uzná za vhodné. Nikoliv tedy tu, která by byla na úrovni těsně nad výší jejich nákladů. Když jsem se zmínil o tom, jak je to v ostatních státech EU, musím konstatovat, že profesní a odborné svazy zemědělců a potravinářů si, od všech výrobců, svých členů, nechají poslat údaje o tom, jaké mají náklady na výrobu hovězího, vepřového, drůbeží masa apod. Potom si tyto jimi zaslané údaje vyhodnotí, spočítají si průměr ceny nákladů s tím, že si řeknou, že tato výše ceny jejich nákladů je právě to minimum, které by měli zemědělci a potravináři od tamějších obchodníků dostat. Přičemž francouzský či jiný zahraniční obchod to dodržuje, protože dobře ví, že by na neochotu tamějších obchodníků svými opatřeními reagovala vláda příslušné země.

Kdežto u nás, si maloobchod stanoví cenu, jakou chce on. Navíc, k tomu přistupují i tyto podmínky. To je, když prodává zboží ze zahraničí, tedy s dotací ve výši 55 až 60 procent, na rozdíl od českého, které má dotaci ve výši maximálně 25 až 30 procent, tak zahraniční zboží prodává za nižší cenu, než je výše nákladů českého produktu. Právě toto ekonomicky nevýhodné postavení českých zemědělců a českých potravinářů je jednou z příčin postupného útlumu naší živočišné výroby.

Co by, podle vás, měla dělat vláda, aby české zemědělství neztrácelo na úbytě?

Na to je jednoduchá, a přitom logická odpověď. Každý stát by měl přemýšlet tak, že když někoho podpoří, penězi či jinak, potom subjekt, který tuto podporu obdrží, tak by to měl nějakým způsobem státu vrátit. V praxi to znamená, že by takový subjekt měl zaměstnávat lidi, měl by za ně státu platit sociální a zdravotní pojištění, odvádět daně, měl by platit daň z příjmů, prostě aby bylo ve státním rozpočtu na mandatorní výdaje, třeba na důchody. Samozřejmě, že to také znamená, že aby tyto finance odvedl, musí sám něco produkovat.

Mimochodem, vezměte si naši firmu. Máme 16 podniků, z toho je 8 podniků s půdou, zbytek jsou specializované podniky či podniky služeb. Z těch více než 9 miliard obratu ročně odvádíme státu cca 450 milionů korun na sociálním a zdravotním pojištění, 50 až 70 milionů korun na daních z příjmů a DPH v objemu více než sto miliónů korun. To pro český stát není až tak malý zisk. Státu odevzdáme téměř tři čtvrtě miliardy korun ročně a dostáváme od něho cca 200 milionů korun. To je pro stát výhodné. Ještě bych dodal, že náš zisk, by, podle našich propočtů, mohl být vyšší, kdybychom se doslova neprali na našem trhu s těmi dotovanými potravinami ze zahraničí. Zkrátka, byli bychom na tom mnohem lépe, kdyby podmínky v celé EU byly rovnocenné. Tedy, jak se to obecně deklaruje, ale skutečnost je bohužel odlišná.

Víme, Česká republika, sama o sobě, těžko změní poměry v celé EU, ale česká vláda, na základě svých vlastních možností, by měla postupovat ve prospěch své země, svého národního hospodářství, a tudíž i zemědělství a potravinářství. Mrzí mně, že u nás, po r. 1989, nebyl ani jeden ministr zemědělství skutečným odborníkem, který by tomuto oboru opravdu dobře rozuměl. Bohužel, vystřídali se tam lidé, kteří tuto funkci zastávali spíše z politických než odborných důvodů.

Ostatně, to, co říkám o odbornosti, se týká celé současné vlády, vždyť v ní není žádný národohospodář. Jenom připomenu, že, po první světové válce, bývalý několikanásobný ministerský předseda Antonín Švehla byl člověk, který podnikal, který sám řídil zemědělsko-potravinářskou společnost, nebo připomínám tehdejšího ministra financí Aloise Rašína. To byli skutečné osobnosti. Ti totiž měli zájem, aby se náš národ dostal mezi ty nejlepší. To se tehdy také stalo, vždyť prvorepublikové Československo patřilo mezi 10 nejlepších států světa v životní úrovni. Bohužel, lidé tohoto typu, v současné vládě nejsou.

V uplynulých 30 letech, po společenských a ekonomických změnách v naší zemi, se spíše setkáváme s tím, že ve vedoucích funkcích našeho státu, ať již jde o vládu či jiné instituce, mnohdy sedí lidé, které vynesla na vrchol moci jejich partaj, a oni, z jejich hlediska, logicky odvádějí svoji práci v její prospěch, a přitom již nestačí, anebo v některých případech ani nemohou, odvádět svoji práci ve prospěch své země.

Proč o tom, takto hovořím? Protože sám jsem hospodář, který toto své profesní zařazení ve společnosti zdědil po svých předcích. Právě proto jsem před chvílí připomněl Antonína Švehlu či Aloise Rašína. Zkrátka, stát by měli řídit odborníci, kteří svému rezortu rozumí a dobře vědí, jak ho řídit. Vědí, jak mají postupovat, aby jejich rezort vzkvétal a neupadal. Přitom nejde jen o jednotlivé rezorty, ale o celek, o celou naši společnost.

Pokud jde o to, by se mělo, v českém zemědělství a potravinářství, dále dělat, je toho opravdu hodně. Například, je nutné přijmout zákon o půdě, aby se orná půda nezastavovala betonovými stavbami, aby se půda nerozprodávala těm, kdo by na ní jen spekulovali. Velmi důležité je, aby se znovu zvýšila soběstačnost v základních komoditách. Hovořit by se dalo i o tom, proč se vylidňuje venkov a hledají se lidé, kteří by převzali řízení farem. Zkrátka témat je povícero, ale to je spíše na jiné rozhovory.

Rozhovor s předsedkyní OO Senecura

Dne 8. dubna podepsalo UNI Global Union a nadnárodní společnost ORPEA SA, která v ČR působí jako firma SeneCura, Globální dohodu o partnerství v oblasti etického zaměstnávání, sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání a práv odborových organizací. Dohoda má za cíl zlepšit pracovní podmínky a usnadnit odborové sdružování zaměstnankyň a zaměstnanců u jednoho z největších soukromých poskytovatelů sociálních služeb na světě. Zeptali jsme se předsedkyně odborové organizace UZO a pečovatelky působící ve společnosti SeneCura Jany Pohlové, jak ovlivní globální dohoda podmínky zaměstnanců v České republice.

Proč mezinárodní odborová centrála UNI vyjednala globální dohodu s firmou Orpea?

Orpea čelí od února letošního roku velkým problémům po vydání knihy francouzského novináře Victora Castaneda nazvané Hrobníci. Kniha popsala špatné pracovní podmínky zaměstnanců i otřesné zacházení s klienty, což především ve Francii vyvolalo skandál. Firmě se propadly akcie a došlo ke změnám ve vedení a dodnes čelí společnost žalobám. UNI se rozhodlo krizi ve firmě využít a vyjednat s vedením společnosti lepší podmínky pro to, aby se mohli zaměstnanci snáz sdružovat v odborech a kolektivně vyjednávat. Potřebujeme v naší firmě silné odbory, abychom mohli zlepšit naše pracovní podmínky a dosáhnout potřebného zvýšení mezd.

Co dohoda přinese zaměstnancům?

Společnost působí ve 23 zemích světa a v řadě z nich se naše kolegyně setkávaly s tím, že jim zaměstnavatel různými způsoby bránil, aby vstupovaly do odborů nebo zakládaly odborové organizace. V sousedním Polsku dokonce dostala výpověď fyzioterapeutka z domova seniorů Anna Bacia, protože se aktivně zapojovala do odborů. Po několika letech vyhrála veškeré soudní spory a mohla se do původní práce vrátit. Vedení Orpey v některých zemích zastrašovalo zaměstnance od vstupu do odborů. V dohodě se Orpea zavazuje respektovat rozhodnutí zaměstnanců vstoupit do odborů. Orpea bude ve všech zemích, kde působí, školit vedoucí pracovníky a nadřízené o jejich povinnosti zachovat neutralitu v otázce odborů a nijak nezasahovat do snah o odborové organizování.

Usnadňuje dohoda přístup odborů k zaměstnancům, kteří nejsou jejich členy?

Podle dohody by měly mít odbory možnost se setkávat se zaměstnanci a informovat je o výhodách členství v odborech bez přítomnosti nadřízených. Máme taky radost z toho, že se budeme moct zapojit do úvodního školení nových kolegyň a kolegů, kteří by už při nástupu do zaměstnání měli dostat informace o odborové organizaci. Dohoda také nově upravuje právo na „digitální přístup“ k zaměstnancům, což znamená, že je budeme moci informovat například přes firemní intranet nebo emailem.

Co si slibujete od Globální dohody do budoucna?

Jde především o to, abychom mohli vyjednat kvalitní kolektivní smlouvu a zajistit růst mezd, protože nás všechny trápí obrovská inflace a zdražování. Chceme důstojnou mzdu a dostatek personálu na směnách. Kvůli přepracování a nízkým odměnám pořád odchází kvalitní kolegyně a kolegové, což komplikuje práci nejen nám, ale jistě i zaměstnavateli. Doufáme, že se nám to podaří i díky Globální dohodě změnit, abychom mohli zůstat v práci, kterou máme rádi.

Při předsednictví v Radě EU musí sociální partneři táhnout za jeden provaz

00 Hanak 2020Na začátku července přebrala Česká republika štafetu od Francie a po dobu půl roku vede Radu Evropské unie. „Vláda, odbory i zaměstnavatelé musí v těchto měsících táhnout za jeden provaz. Z hlediska prestiže naší země je předsednictví zásadní událost,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Máte už za sebou více než půl roku jednání tripartity s novou vládou. Jak je zatím hodnotíte?
Jsem velice rád, že předseda vlády a jednotliví ministři pochopili význam sociálního dialogu a spustili tripartitu. Je to důležité i vzhledem k válečné situaci na Ukrajině. Musím říct, že jednání tripartity zatím fungují přesně podle jednacího řádu. Předseda vlády ví, jaké kdo má na tripartitě právo a jak dlouho může mluvit, takže zatím to funguje opravdu velmi dobře.

Na konci minulého roku jste říkal, že do jednání tripartity se musí vrátit řád. Podařilo se ho tedy znovu nastolit?
Na celostátní úrovni se neřád podařilo změnit v řád a tripartita funguje, jak má. Nejsem si ovšem úplně jistý, jestli stejně dobře funguje tripartita v krajích. Sám se účastním zasedání tripartity v Olomouckém kraji a tam funguje skvěle. Ale v některých regionech bude potřeba její jednání určitě pozvednout.

Jak těžká práce tripartitu v druhé polovině roku 2022 čeká?
Během předsednictví v Radě EU nás čeká nesmírně těžká práce. Budeme, doufám, všichni tahat za jeden provaz a hájit zájmy a postoje nás všech. Od vlády, přes odbory až po zaměstnavatele. Zároveň samotný dialog mezi námi, vládou a odbory musí být v těchto těžkých chvílích pravidelný a častější. Z hlediska prestiže naší země je předsednictví v Radě EU zcela zásadní událost.

Velkým problémem je i inflace. Jak moc může v následujících měsících ohrožovat českou ekonomiku?
Řešení inflace je velká výzva. Pokud bychom se dostali do stagflace, bude to průšvih. Protože jestli neporoste ekonomika a inflace bude kolísat kolem 15 procent, mohlo by to znamenat i určitou sociální nespokojenost nebo sociální problémy. A to je to nejhorší, co by nás v době válečného konfliktu a předsednictví v Radě EU mohlo potkat. Vláda bude muset bedlivě sledovat vývoj i v jednotlivých odvětvích české ekonomiky. Jestli hospodářský růst spadne k nule nebo se dokonce dostane pod ní, tak to bude špatně a budu vládě vyčítat, že některé věci mohla udělat rychleji a důkladněji.

Na dubnové tripartitě se i s ohledem na rostoucí inflaci hodně probíralo slovní spojení sociální smír. Jak ho v současné situaci udržet i nadále?
Bude to hodně složité. Čeká nás všechny náročné období. Už před válkou na Ukrajině rostla inflace, ceny energií a surovin, samotný konflikt situaci ještě zhoršil. Speciálně v České republice se k tomu všemu přidávají různé dezinformace, které náladu ve společnosti ještě vyostřují. Udržení smíru mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a vládou je přitom pro fungování demokratické společnosti klíčové.

Můžou sociální partneři přispět k tomu, aby vliv dezinformací na českou společnost byl co nejmenší?
Určitě by tomu pomohla větší informovanost. Vláda by měla častěji informovat veřejnost o tom, jaké kroky a opatření vzhledem k aktuální situaci chystá. Vím, že kabinet Petra Fialy oproti předchozí vládě zvolil jinou strategii a nechce moc zveřejňovat dopředu něco, na čem se ještě neshodl. Jenže to na druhou stranu dává prostor různým spekulacím nebo dokonce dezinformacím. I z našich průzkumů víme, že firmy si dopadů dezinformací na své zaměstnance začínají všímat. Jako sociální partneři bychom tedy měli být otevřenější a s veřejností více a otevřeněji komunikovat. Část společnosti by to určitě mohlo uklidnit. Koneckonců, ve Svazu průmyslu od začátku války na Ukrajině firmám pravidelně přinášíme přehled všech dopadů a opatření, o kterých s vládou a úřady jednáme. A od firem víme, že takovou službu oceňují.

(Václav Rokyta)

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2022. Celé číslo si můžete přečíst ZDE

Gbelec Ondřej

 

/

 

kategorie Rozhovory

Výsledky HDP za první půlrok potěšily. Závěr roku bude těžší

Dle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 3,6 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziroční růst byl podpořen domácí poptávkou a z pohledu sektorů například obchodem, dopravou či ubytováním a pohostinstvím.

„Ekonomické výsledky za první polovinu roku s hodnotou 3,6 % meziročního růstu HDP jsou v kontextu negativních zpráv spojených například s válkou na Ukrajině poměrně pozitivní. V podstatě jsme za druhé čtvrtletí zhruba na úrovni tempa růstu v loňském roce, které ekonomika dokázala ještě udržet,“ komentuje předběžný odhad Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Důležitý je i mezičtvrtletní výsledek, který také ještě udržel kladnou hodnotu.

„První polovina letošního roku zůstala například z pohledu poptávky a zakázek vcelku solidní. Odkládaná spotřeba z dob covidových, nízká míra nezaměstnanosti, naspořené prostředky či vyšší příjmy domácností z předešlých let patřily mezi pozitivní faktory. Kumulace bariér růstu, doplněná o velmi vysoké ceny energie a inflaci celkově, či rizika dodávek, ale signalizuje nutnou opatrnost ve výhledu a postupné očekávání zpomalování růstu nejen české ekonomiky. Dopady současných nejistot jsou velmi různorodé napříč odvětvími i podniky. Firmy se snaží reagovat na aktuální výzvy a najdeme i sektory, kterým se daří. Například energeticky náročné firmy, které nemají takový prostor promítnout nárůsty cen energie do cen produktů, ale mají problémy a pro některé to může mít i fatální dopady. Dlouhodobé překážky jako zpoždění v dodávkách vstupů nebo nedostatek pracovníků doplňuje i vysoká míra inflace spojená s vysokou nejistotou, což se bude postupně stále více odrážet také na poptávce domácností či v investiční aktivitě firem,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Zhoršení v poptávce naznačují například i konjunkturální průzkumy či výsledky šetření Svazu průmyslu a dopravy s ČNB ve 2. čtvrtletí 2022 mezi nefinančními podniky. „Navzdory kumulaci několika bariér v ekonomice zůstala domácí i zahraniční poptávka v první polovině roku poměrně silná. Další výhled je ale nejistý, o čemž svědčí například mírně negativní očekávání vývoje zakázek pro konec tohoto roku. Podle našeho společného šetření s Českou národní bankou nejistoty nepřispívají ani investiční aktivitě v následujících měsících. Přestože firmy převážně chtějí investiční aktivitu minimálně v nominálním měřítku zvyšovat, přibývají podniky, které omezují nebo očekávají omezení investic,” komentuje Bohuslav Čížek. Konkrétní výsledky našeho šetření najdete zde.

Dosavadní překážky např. v podobě předchozího narušení dodavatelských řetězců byly doposud způsobeny na straně nabídky. Nyní se promítají i do ochlazování růstu poptávky v řadě světových ekonomik, mj. v Německu a v Číně, které se s nejvyšší pravděpodobností přenesou i do české exportně orientované ekonomiky. MMF např. nedávno snížil letošní růst SRN na pouhých 1,2 % a příští rok na 0,8 %.

„Příznivější výsledek HDP za 1. pololetí sice dává statisticky šanci pro lepší celkový výsledek letošního roku, než byla naše jarní predikce. Výhled na konec roku ale odráží dopady výrazných překážek, kterým ekonomika aktuálně čelí, a které výsledky v dalších měsících zhorší. Přetrvává navíc významné riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu. Ekonomika bude tedy ochlazovat, zejména v závěru roku,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

kategorie Tiskové zprávy

Zástupci OS Media reagují na prohlášení ministra kultury Martina Baxy o nezvyšování koncesionářských poplatků u ČT a ČRo

Zástupci OS Media – předseda NOO ČT Praha Vlastimil Vojtěch, členka VV NOO Zuzana Bančanská a předseda ROZO Radko Kubičko – navštívili náměstka ministra kultury Ondřeje Chrásta, aby se informovali o záměrech vládní koalice, jak řešit financování veřejnoprávních medií.

V pořadu ČT Otázky Václava Moravce ministr kultury Martin Baxa (ODS) prohlásil, že vládní koalice má důvody, proč koncesionářské poplatky zvyšovat nechce.  Rozhlasové a televizní odbory chtějí proto vědět, jakým způsobem chce pětikoalice (potažmo ministerstvo kultury) reagovat na nedávno zveřejněný vývoj financování veřejnoprávních medií.

Náměstek Chrást ujistil zástupce OS Media, že ministerstvo chystá rozsáhlou diskusi odborníků, kteří by měli navrhnout novelu zákona o veřejnoprávních medií, která by kromě jiného i komplexně řešila financování ČT a ČRo.

Zástupci odborů náměstka Chrásta ale upozornili, že je třeba na horšící se finanční situaci veřejnoprávních medií reagovat rychle a přijmou třeba i dočasná řešení (zvýšení koncesionářských poplatků o 10 -15 Kč), která by zabránila odlivu odborníků, masivnímu propouštění zaměstnanců a tím i významnému omezení služeb.  

Jako příklad zástupci OS Media uvádějí uvažované rušení Filmové laboratoře České televize. Ta patří mezi špičková pracoviště nejvyšší kvality a nese certifikaci KODAK v kategorii A. Jak upozorňují profesní sdružení režisérů a kameramanů, zbavit se těchto služeb ČT by byl tragický a nenapravitelný omyl s nedozírnými následky na českou filmovou tradici a kulturu.

Zástupci OS Media proto apelují na vedení ministerstva kultury, aby se zasadilo o zachování Filmové laboratoře České televize například formou grantu.

  • Zdroj: Odborový svaz hromadných sdělovacích prostředků