Aktuality – 65. stránka

Pokračujeme v jednání k vážné situaci ohledně dodávek plynu

Svaz průmyslu v zájmu svých členů s ohledem na vážnost situace jedná na mnoha úrovních se zástupci české vlády, zejména MPO ohledně potřebných kroků v souvislosti s aktuálně vážnou situací a nejistotami, které dopadají na firmy i domácnosti.

Dne 27. 7. proběhla dvě jednání na vyšší úrovni, kde hlavním bodem bylo právě projednání situace v energetice a rizik dodávek plynu, konkrétně proběhla porada ekonomických ministrů za účasti sociálních a hospodářských partnerů a následně pracovnější jednání na MPO. Zde byly například projednávány konkrétní závěry Energetické rady, ale i vyhodnoceny aktuální rizika či stav prací u jednotlivých kroků a požadavků Svazu. „Za firmy vidíme jako nutné se o krizových scénářích jasně a srozumitelně bavit, předcházet jim a minimalizovat rizika, ale i se co nejlépe připravit na kritické scénáře. Aktuální situace znamená pro firmy vysoké nejistoty v cenách i dodávkách,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Svaz vítá, že vzájemná komunikace nyní probíhá aktivněji a můžeme se vzájemně informovat o situaci, o požadavcích firem a stavu prací,“ dodává Jaroslav Hanák.

„Ocenili jsme kroky MPO a vlády například ve vztahu ke včerejší Radě pro energetiku, stav plnění zásobníků, dojednání LNG terminálů, úpravy Vyhlášky o stavu nouze v plynárenství či některé úpravy energetického zákona. Je pro nás zásadní, že ekonomičtí ministři explicitně zdůraznili, že nechtějí uzavírat průmysl a je cílem zajistit pokračování výroby i v případě dalších problémů. Minimalizace těchto rizik není pouze o stavu zásobníků či alternativních dodávkách, ale i o aktivitách v oblasti úspor či nově v legislativní úpravě energetického zákona, který dává MPO za určitých podmínek možnost postupovat při stavech nouze i trochu odlišně od Vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Nyní proto probíhají pracovní jednání nad propočty spotřeb a možnostmi jednotlivých subjektů v ekonomice,“ komentuje dále průběh diskuse Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky.

„Shodli jsme se, že nadále je třeba situaci nepodceňovat a podnikat další kroky s ohledem na opravdu velmi vysokou vážnost krizové situace a vysoká rizika, které zde ve vztahu k dodávkám plynu nadále jsou. Všichni musíme dle svých možností hledat možnosti, jak případně k úsporám přispět od státu přes firmy po domácnosti,“ říká Bohuslav Čížek. Svaz znovu připomněl například i nabídku na koordinaci manuálů, doporučení, sdílení dobré praxe a osvěty.

Pro Svaz průmyslu je zásadní, že ekonomičtí ministři deklarovali, že chtějí udržet průmysl v chodu a v nejkrizovějších scénářích zohlední potřebu tzv. technologické spotřeby v průmyslu, aby při omezení dodávek plynu nedošlo k vážným technologickým či ekonomickým škodám tam, kde úspory již nelze učinit, smysl nedávají či nelze zdroj minimálně krátkodobě substituovat.

Část jednání se zaměřilo také na konkrétní další pracovní postupy pro vymezení nezbytných sektorů. „Všichni sice doufáme, že vymezení nezbytných sektorů nebude potřeba nikdy použít, ale jako Svaz průmyslu požadujeme a považujeme za nutné, aby stát měl přehled a kategorizace pro krizové situace a uměl pak s nimi jasně pracovat a minimalizovat škody,“ říká Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu v neposlední řadě znovu připomněl svůj klíčový požadavek na využití opatření dle Dočasného krizového rámce. „Důrazně nesouhlasíme se stopkou cílenému opatření dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které vážně dopadly skokové růsty cen energie. Stále žádáme, aby vláda ho co nejdříve vrátila do hry a neobracela se k firmám a podnikatelům zády,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

kategorie Z hospodářské politiky

Hybridní firemní hrozby: Prevence především

Česká republika patří k nejohroženějším státům vůči hackerských útokům. Jen v Evropě je Česko pátým nejčastějším terčem kybernetických útoků. Mediálně nejviditelnější jsou útoky na státní organizace, nemocnice, vysoké školy, výzkumné ústavy nebo finanční instituce. Skoro v polovině všech útoků ale hackeři cílí i na malé a střední firmy.

I kvůli tomu se Svaz průmyslu a dopravy ČR rozhodl pokračovat v další osvětové akci kulatým stolem na téma Hybridní hrozby ekonomickým subjektům. Vystupující v tomto směru otevřeli čím dál důležitější kapitolu současného byznysu, tedy vědomí o možných kybernetických útocích a možnosti jak se jim bránit, s cílem posílit firemní odolnost.

cyber security akce SPCR 07 2022 1

PREVENCE, PREVENCE, PREVENCE

Leitmotivem setkání byla nutnost majitelů firem uvědomit si, že jde o reálné riziko, které se navíc zvětšuje, protože útoků přibývá a stávají se navíc sofistikovanější. Většina mluvčích se proto shodla na nutnosti a výhodách prevence před napadením. „Základním krokem je opravdu prevence. Výchozí je pak manažerské rozhodnutí jestli ve firmě budete chtít zvýšit odolnost proti kybernetickým útokům nebo jakémukoliv vlivovému působení. Pokud ano, máte možnost ta rizika řídit. Pokud ne, spoléháte na náhodou a štěstí, že se zrovna vám nic nestane,“ říká Petr Bílý, Vrchní ministerský rada, Odboru bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR, který připomněl, že neexistuje jednoduché nebo zázračné řešení a ve složitějších případech proto doporučuje kontaktovat k tomu určenou emailovou adresu Bezpečnostní informační služby: prevence@bis.cz. Ministerstvo vnitra také připravilo protivlivový manuál pro akademické prostředí.

cyber security akce SPCR 07 2022 2 petr bily

Hybridní hrozby ale nejsou jen ty, které na podniky míří z internetu. Infiltrace do struktury firem může nastat i při zahraniční spolupráci nebo zahraniční investici. Odborníci z Ministerstva průmyslu a dopravy ČR proto ve své práci posuzují právě bezpečnost investic do českých podniků ze třetích zemí mimo EU. „Všeobecná charakteristika rizikového investora je, že není veden čistě ekonomickými zájmy, jeho cíle mohou být politické. Investor má taky nejasnou vlastnickou strukturu a samozřejmě je potenciálně velmi riziková úzká vazba na vládu cizího státu,“ říká Petr Lang z Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací MPO.

cyber security akce SPCR 07 2022 1 Lang

Skutečným cílem takových investic pak může být přístup k bezpečnostně důležité technologii, výrobě nebo know-how. Dále pak přístup nebo možná kontrola kritické infrastruktury, stejně jako ovlivňování veřejného mínění nebo sběr citlivých osobních dat pro zpravodajské účely (profilace, vydírání). K prověřování konkrétních investic nabízí MPO konzultace, které jsou dobrovolné, a investor při nich získává jistotu, že neohrožuje bezpečnost ČR a nebude prověřována z moci úřední. V případě investice do větších mediálních domů jsou pak povinné. Rozcestník, který se týká bezpečnosti zahraničních investic včetně kontaktů, na koho se obrátit, MPO plánuje brzy uveřejnit.

ZÁKLAD CYBER SECURITY

I když mnoho podniků na nějaké úrovni svou kybernetickou bezpečnost řeší, může to být nedostatečné. Kybernetická bezpečnost totiž podle odborníků stojí na třech pilířích, kdy se jeden bez druhého neobejde: technologie, procesy a lidé. „Útočníci cílí primárně na aplikace a systémy dostupné z internetu a zaměstnance firem. I když mohou být technologie i procesy dobře nastavené, ve chvíli kdy do hry vstupuje lidský faktor, je třeba neustále své zaměstnance vzdělávat a nastavené procesy taky hlídat,“ říká Jan Kopřiva, Senior Security Consultant ze společnosti ALEF.

cyber security akce SPCR 07 2022 3 Kopriva

Hackeři si totiž dobře uvědomují, že právě lidé mohou být tím nejslabším článkem kybernetické obrany a stále častěji používají klamné taktiky, aby zneužili zaměstnance firem. Ti se mohou nevědomky stát obětí phishingového útoku, které se snaží přes různé podvodné emaily, dokumenty nebo formuláře vylákat z uživatelů citlivá data, včetně nejen osobních, ale i firemních přístupových hesel a dat, a proto i jedno malé kliknutí může zničit celou firmu. „U phisingových kampaní je vždycky nějaká úspěšnost, je jich totiž obrovské množství, které navíc roste, a bývají propracovanější. Dopady takových útoků mohou být velmi citelné, výsledkem mohou být zašifrované počítače a jejich data nebo napadená celá síť, ve které se škodlivý kód může skrývat a působit i měsíce nebo roky. Dopady takových útoků pak můžeme pocítit i v reálném světě,“ vysvětluje Jan Kopřiva s tím, že výsledkem pak nejsou jen ekonomické a reputační dopady na firmu ale i na svět mimo firemní prostředí – omezení fungování dopravy, výpadky elektrické energie, ohrožení zdravotnické péče apod. Na toto, pro firmy čím dál důležitější téma, reaguje i aktuální finalizace širší regulace v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni EU (NISd2). Tím se o několik desítek procent zvýší počet subjektů, které budou muset kybernetickou bezpečnost povinně řešit (nově např. organizace v likvidaci odpadů, distribuce potravin apod.). Pro všechny úrovně znalosti firem může v této oblasti pro inspiraci dobře posloužit publikace osvědčených postupů pro počítačovou bezpečnost CIS Critical Security Controls.

DEZINFORMACE A BYZNYS

Český byznys může poškodit nejen přímé napadení firemních počítačů ze strany hackerů, ale i ovlivňování veřejného mínění skrze nejrůznější dezinformace. Jejich reálné dopady a rizika pro ekonomiku i společnost zmínila Adéla Klečková odbornice na informační a kybernetické operace z German Marshall Fund.

cyber security akce SPCR 07 2022 4 Kleckova

„V minulosti i u nás proběhly konkrétní dezinformační kampaně proti 5G sítím. Velkou dezinformační odezvu taky měla snaha jednoho významného oděvního řetězce upozornit na realitu nevyhovujících podmínek pro zaměstnance v čínských textilních továrnách v Ujgurské autonomní oblasti. Dezinformace obecně rozdělují společnost a znejišťují ji v názorech, a ta se tak stává snadno ovladatelná,“ vysvětluje Adéla Klečková. Existují ale preventivní způsoby, jak těmto problémům čelit – zamezit inzerci na dezinformačních webech, přidat do arzenálu organizace odborníka na strategickou komunikaci a propagovat kvalitní a důvěryhodné zpravodajské zdroje. I proto se Svaz průmyslu a dopravy ČR jako první zaměstnavatelská organizace stal podporovatelem iniciativy NELEŽ, která bojuje proti dezinformačním webům. Mezi své členy proto Svaz šíří osvětu, aby byli zodpovědnými zadavateli reklamy, nepodporovali weby šířící nepravdivý obsah a chránili svou značku.

Akce Hybridní hrozby ekonomickým subjektům se zúčastnili IT/bezpečnostní/generální/strategičtí ředitelé, jednatelé, podnikoví právníci, IT a kybernetičtí specialisté a další zástupci členských firem SP ČR (ČEZ, T-MOBILE, ORLEN UNIPETROL, SOLEK, …), státních institucí (Ministerstvo obrany, NÚKIB, NAKIT, České dráhy, … ) a dalších organizací a proběhla v rámci regionálního zastoupení SP ČR.

Ondřej Ševčík

kategorie Svaz v regionech

Vláda schválila návrh nového státního rozpočtu na letošní rok, premiér Fiala poděkoval všem, kteří v okolí Hřenska bojují s obřím požárem

: Na tiskové konferenci členové vlády shrnuli hlavní body posledního jednání kabinetu před vládními prázdninami, 27. července 2022.

Vláda Petra Fialy navrhne Poslanecké sněmovně navýšení schodku státního rozpočtu na letošní rok o 50 miliard korun v reakci především na mimořádné výdaje způsobené dopady ruské agrese na Ukrajině na českou ekonomiku. Na jednání ve středu 27. července 2022 se zabývala také situací v Českém Švýcarsku, kde hasiči s mezinárodní pomocí bojují s obřím požárem lesa v nepřístupném terénu.

Už čtvrtý den bojují hasiči v národním parku České Švýcarsko s požárem lesa mimořádného rozsahu. Situací v okolí Hřenska se zabývala i vláda Petra Fialy a shodla se, že skutečný rozsah škod bude možné vyčíslit až po konečném uhašení požáru a teprve v té chvíli bude možné určit, komu a v jaké výši může stát pomoci. Občané, kteří přišli o své domovy, ale už dnes mohou na úřadech práce žádat o udělení mimořádné okamžité pomoci ve výši až 69 300 korun na osobu.

„Chtěl bych jménem vlády z tohoto místa poděkovat hasičům, policistům, vojákům, záchranářům a dobrovolníkům, všem, kteří se podílí na hašení tohoto obrovského požáru a snaží se ho v těch nesmírně těžkých podmínkách dostat pod kontrolu. Troufám si říci, že díky jejich profesionalitě a obětavé práci nedošlo k větším škodám na majetku místních lidí a podnikatelů s výjimkou několika domů, které se bohužel nepodařilo zachránit. Chtěl bych také poděkovat kolegům z Německa, Slovenska, Polska a Itálie, kteří vyšli vstříc našim požadavkům a pomáhají, respektive v příštích hodinách poskytnou pomoc českým složkám integrovaného záchranného systému,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda projednala a schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Poslanecké sněmovně navrhne zvýšit příjmy státního rozpočtu na letošní rok o 65 miliard, výdajů o 115 miliard korun, a tedy zvýšit schodek státního rozpočtu o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. I tak bude schodek o 50 miliard nižší, než kolik navrhovala předchozí vláda Andreje Babiše.

„Přepracování návrhu státního rozpočtu, který připravila minulá vláda Andreje Babiše s cílem snížit nepotřebné výdaje, zvládla naše vláda už pár měsíců po jmenování. Tehdy jsme snížili schodek, který připravovala vláda Andreje Babiše, o sto miliard korun. To jsme ani netušili, jak se nám tyto úspory budou v následujících měsících hodit,“ konstatoval předseda vlády. „Nemohli jsme vědět, že o několik týdnů později vypukne 300 kilometrů od našich hranic válka, kterou rozpoutalo Putinovo Rusko a která je vojensky namířena proti Ukrajině, ale v oblasti energií, ekonomicky a jinak vede Vladimir Putin válku proti celému západnímu světu. Tato válka má samozřejmě přímý i nepřímý dopad na Českou republiku a má také dopad na státní rozpočet a to jsou dopady, se kterými ten námi původně schválený rozpočet nemohl počítat,“ připomněl.

Zvýšené výdaje vláda využila především na pomoc občanům a firmám. Oproti původnímu rozpočtu se jedná o 115 miliard v letošním roce a dalších 51 miliard, které vláda plánuje vyčlenit na financování úsporného tarifu na energie v roce příštím. „Tyto peníze jdou na pomoc občanům a firmám. Připomenu jen některé výdaje: trojí valorizace penzí v letošním roce, úsporný tarif, příspěvek na dítě, snížení spotřební daně na naftu a další opatření, kterými naše vláda pomáhá snižovat dopady současné situace na občany České republiky,“ vypočítal premiér Fiala.

Podrobnosti o plánované nové struktuře státního rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o pozemních komunikacích a dalších souvisejících zákonů, jehož cílem je změnit právní subjektivitu Ředitelství silnic a dálnic ČR ze současné příspěvkové organizace Ministerstva dopravy na státní podnik. Náklady na transformaci se odhadují na 50 milionů korun, vláda si ale od změny slibuje především vyšší efektivitu činnosti ŘSD, snížení počtu externích dodavatelů a také zásadní snížení administrativní zátěže. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda odsouhlasila také záměr Ministerstva průmyslu a obchodu přeměnit současný areál letiště v Plzni-Líních na strategický podnikatelský park, ve kterém by mohla vyrůst mimo jiné i tzv. gigafactory na výrobu baterií do elektromobilů. Málo využívaný areál letiště má výhodnou polohu a dostupnost na železniční i dálniční síť a je převážně ve vlastnictví státu. Záměr MPO počítá s demolicí současné letištní infrastruktury a s odstraněním starých ekologických zátěží, v provozu by ale měla zůstat stojánka pro činnost letecké záchranné služby, kterou odsud armáda provozuje pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři a ministryně projednali také návrh na působení Armády ČR v zahraničních misích a dalších operacích na následující dva roky s výhledem na rok 2025. Počítá se zapojením české armády ve vojenských strukturách NATO a EU, v mezinárodních misích či v Silách rychlé reakce. Materiál počítá i s působením až 800 vojáků členských států NATO na českém území či s vyčleněním až čtyř milionů korun ročně na poskytnutí peněžních darů do zahraničí, které budou sloužit k financování projektů rychlého dopadu v rámci působení české armády v zahraničních operacích v letech 2023 a 2024. Podrobnosti o novém mandátu, který ještě musí schválit Parlament, naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda se také seznámila s informací ministryně obrany o pomoci českých stíhacích letounů s ochranou vzdušného prostoru Slovenské republiky, o kterou Slovensko Českou republiku v červnu oficiálně požádalo. Slovensko chce v blízké budoucnosti ukončit provoz ruských strojů MiG-29 a přejít na letouny F-16, ale první americké stroje mají na Slovensko dorazit až v roce 2024 a do operací budou nasazeny pravděpodobně až v roce 2025. Vzdušné síly ČR mají ochranu slovenského vzdušného prostoru zajišťovat z čáslavské základny.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-27-cervence-2022-198180/.

Vláda odmítá státním zaměstnancům dorovnat plat o inflaci

P R O H L Á Š E N Í

Vláda odmítá státním zaměstnancům dorovnat plat o inflaci

Ani přes opakované jednání s odborovými svazy nehodlají koaliční strany reflektovat skutečnost, že státní zaměstnanci mají v době bezprecedentní inflace již 2 roky zmražený plat. Poslední návrh pro ně počítá se zvýšením platů o 5%, a to až od ledna příštího roku.

Ve státní službě působí zhruba 61 000 státních zaměstnanců, z nichž 75% jsou ženy. Mezi nimi řada samoživitelek a osob pečujících o své blízké. Největší část státních zaměstnanců (zhruba 20 000) je zařazena do 9. platové třídy. Na řadě úřadů jsou již několik let velmi nízké prostředky na osobní příplatky a další nadtarifní složky platu. tedy i ty nejzkušenější a nejvýkonnější zaměstnanci mají plat okolo 27 000 Kč, často i mnohem méně. Není tedy divu, že čím dál více z nich musí žádat o sociální dávky.

Práce na řadě úřadů není jednoduchá, zejména v souvislosti s pandemií Covid-19, nárůstem cen energií a válkou na Ukrajině přibyla řada agend a vzrostly počty různých žádostí. Přepážkové pracovnice se setkávají s rostoucí frustrací na straně veřejnosti, protože události posledních let jsou pochopitelně stresující pro všechny. Přesto služby stále fungují. Důchody, rodičovské příspěvky, nemocenská, dávky hmotné nouze, příspěvek na bydlení a řada dalších transferů, bez kterých by výrazná část – možná i většina – lidí v České republice nemohla existovat, je administrována a vyplácena v příslušných lhůtách. Zcela prokazatelnou je rovněž skutečnost, že agresivita žadatelů o dávky, a to jak verbální, tak fyzická vůči zaměstnancům stoupá. Svědčí o tom i známý případ zastřelení státní zaměstnankyně na úřadu práce.

Vláda si zřejmě neuvědomuje, jaké dopady by kolaps státní služby znamenal, nebo spoléhá na to, že si takovou situaci státní zaměstnanci nevezmou na svědomí. Zaklíná se nutností digitalizace, která uleví lidem na obou stranách přepážky, ovšem její praktické přínosy jsou stále v nedohlednu. Argument, že zvýšení platů podpoří růst inflace, již byl ekonomy vyvrácen. Dorovnání platů alespoň o část aktuální inflace, jak požadují odbory, by na výdajové straně státního rozpočtu znamenalo ve srovnání s jinými kapitolami relativně malý nárůst. Ten by se navíc dal snadno dorovnat, pokud by vláda začala seriózně uvažovat nad příjmovou stránkou rozpočtu.

Důsledky neutěšeného stavu státního rozpočtu, ke kterému navíc ODS zásadně přispěla zrušením superhrubé mzdy, tak v tuto chvíli podle vlády mají nést v podstatě pouze řadové pracovnice zajišťující chod státu za plat hluboko pod celostátním průměrem. Takový přístup je za nás neobhajitelný a dále neudržitelný.

Bc. Pavel Bednář, v. r.
předseda OS SOO

Přílohy:

Prohlášení OS SOO – 270722.pdf 155 kB

Petr Mazzolini: Kvůli drahým energiím hrozí zavírání skláren

„Stát by měl na přechodnou dobu pomoci firmám, které nemohou promítnout abnormální zdražení energií do cen svých výrobků a neměl by jenom přihlížet,“ říká Petr Mazzolini, ředitel zpracovatelských firem AGC pro střední Evropu a prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR.

V roce 2020 zaznamenal sklářský a keramický průmysl kvůli covidu mírný meziroční pokles. Jak na tom byl v roce 2021?
Konečné statistiky ještě zpracováváme. Nemáme pohromadě všechny agregované údaje, ale rok 2021 nebyl zřejmě špatný. Dobrým rokem byl především pro sklářské firmy, které vyráběly skleněné obaly a pro výrobce plochého skla, stejně jako pro výrobce skleněných vláken. Stavební a potravinářský průmysl byly v loňském roce tahounem poptávky. Tu živily pokračující trendy úspor energií a snižování energetické náročnosti budov, levné peníze či vysoké úspory.

Letos se naplno projevilo zdražení energií, navíc do problémů se dostal automobilový průmysl, který patří k velkým odběratelům skla. Co to udělalo se sklářskými firmami?
Automobilový průmysl má problémy už od loňska. Spotřeba skla na výrobu aut je opravdu o několik desítek procent nižší, než tomu bylo v předchozích letech. Zasažena byla primární hutní výroba plochých skel a následně výroba autoskel. Pokles poptávky ucítili i dodavatelé komponent pro výrobu autoskel. Stačí si uvědomit, kolik čidel, snímačů či antén je integrováno v čelním skle. Ten stav trvá dodnes a ani vyhlídky nejsou lepší.

Jak významné je zvýšení nákladů kvůli drahým energiím?
Energie, její cena a riziko nedostatku je pro naše odvětví kritickým faktorem. Před rokem, kdy ceny energie na trhu byly ještě normální, postupně ale předvídatelně stoupaly, představovaly náklady za energii pro skláře hlavně v průmyslové výrobě zhruba 30 procent veškerých nákladů. Dnes je to už 70 procent. Pokud chceme přežít, tak musíme zvýšené náklady promítnout do cen.

Daří se vám to?
To hodně záleží na tom, co vyrábíte, na jakém trhu se pohybujete a jak moc je váš výrobek na trhu nepostradatelný. Hůř jsou na tom firmy, které vyrábí domácenské sklo. Již zmínění výrobci lahví a dalších skleněných obalů mají zákazníky v potravinářském, farmaceutickém, kosmetickém průmyslu a ti vyrábějí dál. To platí částečně také o stavebnictví, kde sice rezidenční výstavba začíná v celé EU zamrzat, ale zatím funguje setrvačnost. Na druhé straně řada českých výrobců skla vyváží do zemí mimo EU. A tam je problém vysvětlit zákazníkům, že by měli platit víc.

ASKP ČR vyzvala ministerstvo průmyslu a obchodu, aby stát pomohl energeticky náročným firmám. Jak by taková podpora měla podle vás vypadat?
Nejsme v tom sami. Chemický, papírenský, cementářský, cihlářský, ocelářský průmysl jsou ve stejné situaci. Mělo by jít o veřejnou podporu, která se bude týkat jen firem, kterým vyšší cena energií způsobila značnou, existenční ztrátu. V naší asociaci seto zásadním způsobem dotýká také výrobců keramiky a porcelánu.

Hrozí reálně, že bez rychlé pomoci státu začnou sklářské firmy ve velkém zavírat?
Stoprocentně. To riziko tu je. Vyrábět se ztrátou je nesmysl. Pokud situace potrvá do konce roku, bez státní podpory budeme mít na konci roku firmy, které zavřou a ukončí výrobu. Sice přispějí k nárůstu volných pracovníků na trhu práce. Ale způsobí to kolaps dodavatelských řetězců, ve kterých působí. Začne to menšími firmami.

Bojíte se pořád zastavení dodávek ruského plynu do Evropy?
Byl by to pro nás velký problém. Osobně ale věřím v solidaritu Evropské unie. Když Rusové dodávky zastaví, bude v Evropě chybět v bilanci zhruba 35 procent zemního plynu. Odborné analýzy tvrdí, že takový výpadek nelze úplně nahradit. Takže by se musela snižovat spotřeba. My nepatříme mezi chráněné zákazníky, takže bychom byli první na ráně.

Jak dlouho trvá bezpečná odstávka tavicího agregátu?
Může jít o týdny. Jedna věc je samotné postupné chladnutí sklářských van. Další komplikací je, že na takovou odstávku potřebujete specializované temperovací firmy s jejich hořáky a měřáky. Těch je v Evropě pár. Kdyby jejich služby potřebovalo více firem najednou, nepůjde to zajistit. Potřebné postupné omezení spotřeby zemního plynu na nulu není v souladu s platnými regulačními pravidly pro odběr plynu. Proto se musí příslušná vyhláška upravit, abychom dostávali plyn ještě aspoň čtrnáct dnů v omezeném množství na bezpečné odstavení agregátů.

Existuje ve sklářském a keramickém průmyslu náhrada za zemní plyn, od kterého se bude postupně odcházet i kvůli snižování emisí skleníkových plynů?
Historicky se k otápění sklářských van používal mazut, generátorový plyn, LTO a právě z důvodu rostoucích ekologických požadavků je dnes nejrozšířenějším mediem zemní plyn. Přesto, všichni výrobci skla a keramiky hledají technologie, aby jejich výroba byla uhlíkově neutrální do roku 2050. Už existují sklářské vany, které k zahřívání místo plynu používají elektřinu. To ale nejde u keramiky a porcelánu. Nedávno jedna sklářská firma úspěšně otestovala provoz sklářské vany na bioplyn. Jsou už firmy, které si začínají hrát s hořáky na vodík. To jsou ale výhledy do daleké budoucnosti.

Před dvěma roky AKSP ČR oslavila třicáté výročí. Připravili jste u této příležitosti velkou výstavu, která je k vidění až nyní v Národním technickém muzeu. Odložili jste ji jen kvůli covidu?
Ano, výstava měla původně začít v dubnu 2020. Kvůli covidu jsme ji posunuli na září téhož roku, ale pak jsme ji odsunuli o celý rok a půl. Chtěli jsme přivítat školy, laickou veřejnou a ukázat jim, co dnešní sklářský průmysl dokáže. Pořád se totiž v povědomí lidí drží taková zkratka, že české sklo je krásná broušená váza nebo skleněná lampa. To je ale jen jedna část příběhu. České sklo je všude kolem nás.

Jak se za posledních třicet let sklo změnilo?
Vývoj je rychlý a neustálý. Tabule skla vyrobená v roce 1990 je úplně jiná než ta dnešní, a to i po stránce chemického složení. Třeba při výrobě plochého skla klesla měrná spotřeba energie o 44 procent. Když se podíváte do zrcadla, tak technologie jeho výroby je dnes úplně jiná než před dvaceti lety. Na výstavě je zastoupen také porcelán a keramika z České republiky. Protože v Česku pracují špičkové mezinárodní firmy, které dokážou bílý porcelán prodávat po celém světě, pod svojí značkou, ale Made in Czech.

(Jan Stuchlík)

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2022. Celé číslo si můžete přečíst zde.

Příjmy domácností i spotřeba reálně klesly

V 1. čtvrtletí letošního roku českou ekonomiku ovlivňoval prudký růst cenové hladiny i projevy narušení globálních dodavatelských řetězců. Domácnosti na reálný pokles svých příjmů reagovaly dalším utlumením spotřeby. Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků reálně meziročně rostla.

Celkové příjmy domácností byly meziročně vyšší o 76,9 mld. korun. Prudký růst cenové hladiny ale silný nominální přírůstek zcela smazal a příjmy tak reálně meziročně klesly o 2,3 %. Silný cenový růst také srážel náladu a očekávání spotřebitelů ohledně dalšího ekonomického vývoje. To se projevilo především mezičtvrtletním reálným poklesem spotřeby domácností o 1,2 %. Klesly i jejich hrubé úspory. Investiční aktivita domácností ale sílila a jejich míra investic se zvýšila na 10,0 %, což bylo nejvíce za více než 10 let.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2022 meziročně vzrostla o 76,5 mld. korun a reálně se zvýšila o 4,1 %. Ve srovnání se 4. kvartálem 2021 byla vyšší o 33,2 mld. korun. Jejich míra zisku mírně mezičtvrtletně vzrostla na 44,8 %, ale meziročně byla výrazně nižší. „Míra zisku nefinančních podniků se vrátila zpět na úroveň, kterou měla před pandemií. Podnikům silně meziročně rostly mzdové náklady a oproti loňskému roku klesly přijaté dotace, které měly stabilizovat jejich finanční situaci a pracovní trh v průběhu krize,“ upřesňuje Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Oživila se investiční aktivita nefinančních podniků. To se projevilo i výrazným zvýšením míry investic na 29,4 %.

Deficit hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí dosáhl 75,3 mld. korun a meziročně se zmírnil o 66,5 mld. Posílení daňových příjmů díky ekonomickému oživení a zčásti i růstu cenové hladiny napomohlo k silnému meziročnímu navýšení příjmů vládního sektoru o 74,4 mld. korun. Meziroční růst výdajů vládních institucí zvolnil na 8,0 mld. korun. K tomu přispěl pokles vyplacených dotací. Naopak rostly vyplacené sociální dávky a naturální sociální transfery. Dluh vládních institucí dosáhl 2 683,5 mld. korun a byl meziročně vyšší o 171,0 mld.

Češi shání druhou práci, pracují 15 hodin denně. Zdražování už nás likviduje, volají lidé

České domácnosti začínají být v úzkých. Podle zpravodajství portálu AAzdraví.cz tlačí na ně zejména abnormální růst cen prakticky všeho, co potřebují. Zejména jde o energie a potraviny, bez nichž se nemohou obejít. Zdražování je ale tak rychlé, že se svými platy už lidé prostě nevyjdou.

Zveřejněná zpráva AAzdraví.cz uvádí, že některé rodiny se dostávají do nezáviděníhodné situace, kdy alespoň jeden z rodičů musí vzít další práci, aby doplnil rozpočet kvůli rostoucím cenám věcí, které potřebují.

„Vycházeli jsme docela dobře. Nežili jsme si sice nějak nad poměry, ale všechno jsme v klidu poplatili a nijak zvlášť se neomezovali,“ vypráví paní Dana z Prahy. Ona vydělává kolem 25 tisíc čistého, její manžel je na tom podobně.

„Mysleli jsme si, že to zvládneme i teď, jenže potom se ukázalo, jak moc budeme muset platit za plyn. Skončila nám fixace, a protože bydlíme v malém rodinném domku, najednou budeme platit přes 100 tisíc místo dosavadních 30,“ vypočítává Dana.

V rodinném rozpočtu se najednou přestalo dostávat prostředků a hrozilo, že úplně vyschne. „Manžel si proto musel urychleně najít druhou práci. V té dosavadní mu nechtěli přidat, jinak to tedy nešlo,“ říká Dana. Problém je, že její manžel teď musí pracovat 14 až 15 hodin denně. Je otázkou, zda je to dlouhodobě únosné.

Portál AAzdraví.cz dále konstatuje, že podobným způsobem svou tíživou situaci řeší stále větší množství rodin. Ve všech těch negativních zprávách lze totiž najít i jednu pozitivní. Český trh práce je stále velmi silný. Nezaměstnanost je na rekordních minimech a příležitost vydělat si je tak větší než jindy. Pro mnohé to ale znamená obětovat prakticky veškerý volný čas.

Udržitelnost se stává nedílnou součástí byznysu

Podniky si uvědomují, že tlak na jejich udržitelné chování roste a aktivně se udržitelnosti věnují. Zároveň roste počet firem, které v udržitelnosti vidí obchodní příležitost nebo způsob, jak zvýšit svoji konkurenceschopnost. Potvrzují to v průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, do kterého se jich zapojilo celkem sto. Většina z nich se již začíná připravovat na novou unijní legislativu CSRD, která od roku 2024 zpřísní pravidla pro transparentnost, rozsah a detail podávaných zpráv a přinese další administrativu s tím spojenou. Podniky proto počítají v této oblasti s výraznou podporou Svazu.

V šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR 87 % podniků potvrdilo, že se aktivně udržitelnosti věnují. 60 % dotázaných pak udržitelnost vnímá jako velmi důležitou pro konkurenceschopnost firmy. Průzkum také ukázal, že podniky si rychle osvojují koncept ESG (z anglického „Environmental, Social, and Governance“). To i potvrzuje fakt, že 70 % z nich vnímá udržitelnost jako komplexní přístup k naplňování ESG.

pruzkum udrzitelnost 2022 na twitter

Přes dvě třetiny podniků se udržitelnosti věnují z vlastního přesvědčení. Více než 40 % firem jako důvody uvádí rovněž snahu zvýšit svoji atraktivitu u zákazníků, obchodních partnerů i zaměstnanců, zvýšit svoji konkurenceschopnost a kontrolovat náklady a vypořádat se s přicházející legislativou. Každá třetí tuzemská firma již v udržitelnosti spatřuje obchodní příležitosti.

„Zejména environmentální pilíř a klimatická neutralita je něco, co dnes zdaleka neřeší jen EU, ale v podstatě celý svět. Přináší to novou legislativu a tomu se musí přizpůsobit i jednotlivé podniky a jejich byznysové strategie. Podniky jsou si vědomy, že musí převzít zodpovědnost za dopady své činnosti na prostředí, ve kterém působí. A že to od nich očekávají zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, vlády i neziskovky. Zároveň to ale nesmí podtrhnout jejich konkurenceschopnost,“ říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, který ve Svazu vede expertní tým pro udržitelnost. „Koncept ESG vnímáme především jako komplexní měření rizik a odolnosti byznysu firem i z pohledu ochrany životního prostředí, respektu ke společnosti a správného nastavení governance. Přílišná regulace je rozhodně rizikem, na které se zaměřujeme. Ale správně nastavené a realizované ESG strategie mohou firmám přinést konkurenční výhody a nové trhy,“ doplňuje Jonák.

63 % firem má také vypracovanou strategii a cíle pro oblast udržitelnosti, přičemž všechny se svou strategií pravidelně seznamují své zaměstnance. Hlavní motivací podniků k systematickému přístupu v udržitelnosti je nejčastěji vlastní přesvědčení, konkurenceschopnost a udržení nákladů, snaha zvýšit svoji atraktivitu u zákazníků a obchodních partnerů, přilákat investice a také snaha vystupovat jako lepší zaměstnavatel. Cíle udržitelného rozvoje OSN zná rámcově polovina dotázaných, většina z nich se na některé konkrétní cíle zaměřuje. Nejčastěji se jedná o odpovědnou výrobu a spotřebu, zdraví a kvalitu života a také diverzitu a rovné příležitosti pro ženy a muže.

NOVÁ SMĚRNICE ZAVÁDÍ PRO PODNIKY ŘADU NOVÝCH POVINNOSTÍ

Řada podniků se bude muset udržitelnosti v příštích letech věnovat cílevědomněji a systematičtěji. Aktuálně připravená unijní směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) totiž modernizuje pravidla týkající se sociálních a environmentálních informací, které musí společnosti reportovat. Požadavky na podávání zpráv budou postupně zaváděny pro různé kategorie firem. Malé a střední podniky kótované na burzách budou mít povinnost podávat zprávy až od roku 2026, s možností opt-out (výjimka z práva EU) do roku 2028. První skupina velkých společností bude muset nová pravidla poprvé použít za finanční rok 2024, tedy ve zprávě zveřejněné v roce 2025.

pruzkum udrzitelnost 2022 na twitter 2a

Z dotázaných firem 71 % potvrdilo, že má povědomí o této nové povinnosti. Nyní začne z pohledu podniků nejdůležitější fáze celého procesu z hlediska uvedení nových pravidel do praxe – vypracování standardů pro jednotlivé oblasti, které určí postupy a detaily podávaných zpráv. Komise k těmto standardům otevřela veřejnou konzultaci, přičemž na podzim plánuje zveřejnit svou zprávu, která se stane základem pro jejich vypracování ze strany EFRAG (poradního orgánu EK pro finanční výkaznictví). Z průzkumu vyplynulo, že firmy od Svazu průmyslu nejvíce vítají pomoc v prosazování a hájení jejich zájmů při vzniku této směrnice, ale nyní budou potřebovat i expertní pomoc se samotnou přípravou na tento nefinanční reporting a také sdílení best practices.

„U směrnice CSRD jsme postupovali jako vždy – nejdříve děláme vše pro to, aby nová legislativa nepoškodila konkurenceschopnost našich podniků a aby měly dost času na přípravu. Když je směrnice finálně schválená, děláme vše pro to, aby se na její účinnost naše firmy připravily,“ říká člen představenstva Petr Jonák. Firmy podle něj zároveň mají vědět, že samotný reporting a jeho metodika jsou celosvětově „work in progress“. „Když začala ruská agrese na Ukrajině, tak ESG experti reálně řešili, jestli by zbrojaři neměli mít vyšší ESG skóre. Známý je i spor Elona Muska, kterému se nelíbilo vyřazení ekologické Tesly z žebříčku S&P 500, což je mimochodem krásný důkaz, že ESG není jen o životním prostředí, ale také o sociálních podmínkách zaměstnanců nebo o celém governance pilíři,“ dodává Jonák.

SMĚRNICE O UDRŽITELNOSTI PODNIKŮ V OBLASTI NÁLEŽITÉ PÉČE

Směrnicí o podávání zpráv o udržitelnosti podniků však tlak Evropské komise a Evropského parlamentu na podniky nekončí. V následujících měsících Svaz zaměří svoje úsilí na projednávání návrhu směrnice na udržitelnost podniků v oblasti náležité péče, který bude jedním z klíčových návrhů projednávaných v rámci českého předsednictví v Radě EU. Pracovat se bude na zpřesnění definic, jasné metodologii, uchopitelnosti, adekvátnosti a reálnosti požadavků návrhu, který zajistí podnikům rovné podmínky a právní jistotu.

Firmám podle průzkumu chybí příklady dobré praxe. Svaz průmyslu chce proto zajistit výměnu a sdílení zkušeností firem, které si už udržitelnost vzaly za svou nebo které mají náskok třeba i díky tomu, že jsou součástí nadnárodních korporací.

DALŠÍ AKTIVITY SVAZU PRŮMYSLU V OBLASTI UDRŽITELNOSTI

Svaz průmyslu vnímá, že s tématem udržitelnosti se bude čím dál více pojit takřka jakákoliv evropská legislativa, bez ohledu na její přesah do oblasti životního prostředí. Každou takovou legislativu se snaží Svaz registrovat a seznámit s ní své členy. S konceptem udržitelnosti se setkáme v chemické legislativě, odpadové legislativě, v energetice, v předpisech okolo ovzduší i klimatu, ale třeba také v oblasti obchodování na vnitřním trhu. Co se týče posledního jmenovaného, aktuálně bude Svaz bedlivě sledovat vývoj zejména v oblasti připravovaného nařízení k ekodesignu pro udržitelné produkty (ESPR), které má postupně určit podmínky a limity v jednotlivých aspektech udržitelnosti pro možnost uvedení vybraných výrobků a jejich skupin na evropský trh. Cílem předpisu je také maximalizovat transparentnost informací o životním cyklu výrobků, zejména co se týče jejich dopadů na životní prostředí a možnosti navrácení zpět do oběhu.

Pod udržitelnost spadá také např. oblast diverzity a inkluze. Svaz průmyslu plánuje například praktické workshopy, které mohou výrazně přispět k nastavení inkluzivních personálních politik firem.

Jednou z cest k udržitelnosti je také vyšší rozšíření principů cirkulární ekonomiky. Jako první krok k cestě za oběhovým hospodářstvím se Svazu podařilo do nového zákona o odpadech prosadit např. zvýšení poplatků za skládkování z 500 korun na 1850 korun za tunu odpadu. Pouze taková motivace ale nestačí. V Česku je potřeba zejména vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. To může podpořit i stát. Svaz průmyslu se také podílí na diskusích o povinném zálohování PET lahví a plechovek v ČR.

Co se týče nedávných aktivit, Svaz průmyslu uspořádal na téma recyklace seminář, který hostila společnost DAIKIN. Odborníci z firem, státních i zájmových organizací, představili možnosti recyklace jako šance na trvale udržitelný rozvoj. SP ČR chtěl touto cestou zdůraznit důležitost využívání druhotných surovin, zvýšit osvětu i propojovat subjekty.

Svaz průmyslu se chystá k tématu udržitelnosti nadále stavět zodpovědně a jeho úkolem je prosazovat nastavení politik a legislativy tak, aby byla realistická a adekvátní z pohledu nových požadavků na podniky vůči dopadu na životní prostředí a aby příliš nezatěžovala firmy do míry, která by jakkoliv ohrožovala jejich konkurenceschopnost.

Kompletní výsledky průzkumu najdete ZDE.

Vláda se zabývala modernizací Armády ČR, řešila i dopady možného přerušení dodávek plynu z Ruska

: Na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupili předsedové a předsedkyně všech pěti koaličních stran, 20. července 2022.

Česká republika zruší vyhlášený tendr na nákup nových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR a namísto toho zvolí formu přímého vyjednávání s vládou Švédského království o dodávce vozidel firmy BAE Systems. Rozhodla o tom vláda Petra Fialy na jednání ve středu 20. července 2022, které se uskutečnilo v prostorách Poslanecké sněmovny.

Kabinet Petra Fialy se zabýval možnými důsledky neobnovení dodávek ruského plynu do Evropy plynovodem Nord Stream I. Evropská komise již zveřejnila plán Save Gas for a Safe Winter, který navrhuje členským zemím ušetřit patnáct procent z obvyklé spotřeby plynu a také zajišťuje solidaritu v zásobách mezi členskými zeměmi.

„V následujících dnech se ukáže, zda a v jaké kapacitě budou obnoveny dodávky plynu plynovodem Nord Stream I z Ruska do Evropy. Vzhledem k aktuální situaci ale již teď musíme jednat tak, jako by dodávky obnoveny nebyly. Musíme se chovat odpovědně, a to jak v České republice, tak i na evropské scéně. Není důvod k panice, ale přesto musíme počítat i s těmi hrošími scénáři, musíme být obezřetní, musíme být připravení a podle toho i naše vláda jedná,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Předseda vlády vyzval, aby se veřejné instituce, podnikatelé i občané chovali co nejšetrněji a nejodpovědněji. „Data spotřeby v České republice za poslední půl rok ukazují, že tyto úspory jsou možné. Například ve srovnání s loňským rokem je letošní spotřeba plynu už nyní o zhruba dvacet procent nižší. Pokud se budeme dál chovat hospodárně, a samozřejmě musíme přiznat, že je to někdy i na úkor našeho komfortu, tak tyto úspory nepochybně zvládneme. Proto bychom chtěli občany a firmy požádat, aby v úsporách nadále pokračovali. Čím více uspoříme nyní, tím více plynu zbyde na jarní měsíce do doby, než se podaří zajistit alternativní dodávky,“ poznamenal premiér Fiala.

Vláda na základě doporučení právní kanceláře rozhodla o zrušení vypsané veřejné zakázky na pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR. Namísto toho Česká republika osloví vládu Švédského království a pokusí se formou G2G nakoupit švédská bojová vozidla CV-90 BAE Systems. Stejné stroje hodlá ze Švédska nakoupit i sousední Slovensko, vláda proto chce následný postup se slovenskou stranou koordinovat.

Kabinet jednal také o další strategii modernizace Vzdušných sil Armády ČR a rozhodl, že namísto jednání o prodloužení stávající smlouvy na pronájem švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen budou zahájena jednání s partnery v USA o pořízení 24 nadzvukových víceúčelových letadel páté generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.

„Je to zásadní krok pro modernizaci české armády. Jsou to rozhodnutí, která budou mít dopad na posílení naší obranyschopnosti v příštích letech či desítkách let. Je to i krok k plnění aliančních závazků a jsou to také důležitá rozhodnutí v této době, kdy bezpečnost Evropy, a tedy i bezpečnost České republiky, čelí novým výzvám, které způsobila česká agrese na Ukrajině,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Další podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva obrany.

Vláda současně vzala na vědomí informaci ministryně obrany Jany Černochové, že Litva požádala o dvouměsíční prodloužení mise, kterou čeští piloti s gripeny od 1. dubna plní v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO na litevské základně Šiauliai. Původně mělo být plnění tohoto operačního úkolu ukončeno 31. července, ale protože žádná spojenecká země nebyla schopna po České republice tento úkol v Litvě převzít, protáhne se až do 30. září. Od října 2022 má ochranu vzdušného prostoru pobaltských států převzít Dánsko. Ministerstvo obrany nyní jedná s litevskou stranou, která by měla uhradit většinu zvýšených nákladů, o organizačních a technických podrobnostech. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Kabinet schválil také vyplacení mimořádných odměn pro příslušníky Vězeňské služby, kteří během trvání nouzového stavu pracovali přesčas, ale tato práce navíc jim s ohledem na znění krizového zákona nemohla být proplacena. Vláda souhlasila se změnou systemizace, která umožní na tyto mimořádné odměny včetně souvisejících výdajů vyčlenit více než 16,6 milionu korun.

Vláda projednala také záměr Ministerstva dopravy prověřit možnost realizace výstavby železniční infrastruktury metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Analýza se bude týkat možnosti uplatnit formu PPP projektu na dvě plánované investice – modernizaci a novostavbu trati Praha – Veleslavín – Letiště Václava Havla a modernizaci trati Nemanice I – Ševětín, část B. Vláda tento záměr odsouhlasila a uložila Ministerstvu dopravy zajistit zpracování studií proveditelnosti PPP předkládaných projektů a předložit jejich výsledky vládě k dalšímu rozhodnutí.

Kabinet vzal na vědomí rovněž zprávu o technologické a procesní připravenosti agendových informačních systémů, kterou předložil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Zpráva shrnuje problémy identifikované v oblasti informačních systémů ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů a navrhuje kroky k jejich odstranění. Ministři a ministryně projednali i zprávu místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj o stavu připravenosti ICT projektů v Katalogu záměrů Digitální Česko. I tato zpráva definuje zjištěné nedostatky a navrhuje šest kroků nezbytných k nápravě zjištěného stavu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-20–cervence-2022-198122/.

Vláda přidá 10 % jen do nejnižší tabulky, ostatní letos nedostanou do tarifů nic

V úterý 19. 7. 2022 se zástupci odborových svazů veřejných služeb a veřejné správy spolu s místopředsedou ČMKOS Vítem Samkem opět sešli s předsedy koaličních stran a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou kvůli řešení dopadů vysoké inflace na zaměstnance veřejných služeb formou úpravy platů. Jednání velmi krátce zahájil premiér Petr Fiala, který požádal ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby odborářům prezentoval vládní názor.

Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zrekapituloval dosavadní průběh jednání a sdělil, že platí, co na čem byla shoda už minule.

Vláda od 1. 9. 2022 upraví platové tabulky pro zaměstnance, kteří jsou uvedeni v příloze č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a to zvýšením tarifů o 10 %.
Státní zaměstnanci neobdrží plošné zvýšení, ale podle dohod ve vládě a zásluhovosti jednotlivých skupin obdrží mimořádné odměny.
Žádná jiná skupina zaměstnanců v letošním roce kompenzaci neobdrží.

Další návrhy vlády byly následující:

Příslušníci bezpečnostních složek budou mít zvýšené platové tarify od 1. 1. 2023 o 10 %.
U všech ostatních zaměstnanců (mimo pedagogických pracovníků) se vláda kloní k variantě navýšení platů o 5 % od 1. 1. 2023.
Zvýšení o 5 % se ovšem váže na ekonomickou situaci státu a růst HDP, takže další jednání a upřesnění ze strany vlády by mohlo proběhnout v srpnu po zveřejnění makroekonomické prognózy.
Vláda bude samostatně řešit platy pedagogických pracovníků, a to v návaznosti na vládní závazek, že plat učitelů bude ve výši 140 % průměrné mzdy.

Premiér následně sdělil, že k informacím ministra nemá žádné doplnění a to, co jsme si vyslechli, prezentuje názor vlády jako celku a odráží ekonomické možnosti státního rozpočtu. Místopředseda ČMKOS Vít Samek v úvodu svého vystoupení připomněl čtyři varianty návrhu na zvýšení platů, které odbory obdržely, a návrh odborů na minulém jednání, aby se zvýšily také platy státních zaměstnanců o 10 % a dalších skupin pevnou částkou ve výši 700 až 1000 Kč. Vše do tarifů. Připomněl, že vláda nemůže říkat, že stát je ve špatné ekonomické situaci, když nepodnikla žádné kroky ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. Vláda naopak paradoxně podniká kroky, které příjmy snižují a v některých oblastech vrací ekonomiku do šedé zóny – zrušení EET. Není správné, že na vládní postupy doplatí zaměstnanci.

Závěrem požádal vládu o přehodnocení jejího postoje, a to také s odkazem na záměr vlády plošně zvýšit platy ústavním činitelům a soudcům.

Ministr financí Zbyněk Stanjura za vládu kontroval, že oni jako vrcholní státní manažeři mají platy nižší než manažeři v soukromých firmách a navýšení jejich platů je v porovnání s objemy zvýšení platů státních zaměstnanců nicotné. Připomněl vládní opatření, která mají pomoci lidem vyrovnat se s rostoucími cenami energií a zdražováním. Vláda pomáhá části obyvatel plošně – příspěvek na energie a části cíleně – sociální dávky a jejich zvýšení. Zanedbatelná není ani částka určená na pomoc rodinám s dětmi. Daně zvyšovat nebudou, toto podpořil také premiér.

Předseda OS státních orgánů a organizací Pavel Bednář se znovu vrátil k tématu zvýšení tarifů pro státní úředníky. Připomněl náročnost jejich práce, a to na základě příkladů z praxe. Závěrem i on požádal vládu o přehodnocení sděleného stanoviska.

Předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková zdůraznila, že by za současné ekonomické situace zaměstnanců neměla zvítězit ideologie nad realitou. Koupěschopnost zaměstnanců klesá, vysoké náklady na energie platí už teď. Připomněla nízkou platovou úroveň zaměstnanců v sociálních službách a vyjádření zaměstnavatelů ze sociálních služeb, že nejsou na trhu práce konkurenceschopní. Zaměstnanci jsou přetížení, frustrovaní, po pandemii nemoci COVID-19 má mnoho z nich zdravotní problémy, čísla o zvyšující se nemocnosti to dokládají. Připomněla také nezastupitelnou práci pracovníků hygienické služby, jejich pracovní přetížení a omezování financí pro hygienické stanice. Vznesla také dotaz, jak se bude řešit růst nákladů ve zdravotnictví. Závěrem poděkovala vládě za shodu na zvýšení platů pro zaměstnance v příloze č. 1.

Premiér Petr Fiala sdělil, že hodnocení odborů není spravedlivé, vláda problémy neřeší ideologicky. Vláda souhlasí s názorem, že práce se má zaplatit, ale má jen omezené zdroje. Finanční prostředky nedají do platů, ale zaměstnancům pomohou například úsporným tarifem na energie. Někde řeší mzdy, někde řeší sociálně potřebné. Uvedl, že objem státní pomoci je srovnatelný s pomocí, kterou dávají svým občanům vlády okolních zemí.

Předseda Pavel Bednář se zeptal, jaké jiné rozhodnutí než ideologické je rozhodnutí nezvýšit platy státním zaměstnancům. Celkové náklady na zvýšení platů státních úředníků o 10 % představují částku okolo 1,3 mld. Kč, což je v bilionovém státním rozpočtu zanedbatelný výdaj.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová sdělila, že není možné přilévat olej do ohně, inflace je vysoká a další zvýšení platů bude mít proinflační důsledky. Je nutné, aby se lidé krátkodobě uskromnili, krátkodobější strádaní zamezí dlouhodobému. Připomněla, že jsme ve válce. Vláda pomůže lidem, kteří jsou v nouzi. Odbory mají připomínat potřebným, aby si požádali o sociální dávky.

Místopředseda ČMKOS Vít Samek reagoval, že proinflačním prvkem nejsou mzdy a platy. Lidem se má vyplatit pracovat, dávky nejsou řešení.

Předseda STAN Vít Rakušan znovu připomněl energetický tarif, přes který obdrží podporu každá domácnost. Tato forma podpory je dle jeho názoru stejně důležitá jako platy. Vláda pomáhá plošně.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že se už dál asi neposuneme, vláda již své stanovisko sdělila.

Předseda Odborového svazu hasičů Jiří Jílek sdělil nesouhlasné stanovisko k postupu vlády. Také hasiči očekávali valorizaci platů ještě v letošním roce.

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík vyjádřil znepokojení nad postojem vlády vůči pedagogům a sdělil, že postojům vlády nerozumí. Připomněl, že minulá schůzka skončila s tím, že se bude dál jednat, ale to, co bylo odborům představeno, není o dohodě, ale o jednostranném vyjádření vlády. Trpělivost má své meze, vláda určitě viděla protesty na Slovensku a ví, jak budou podpořeni zaměstnanci veřejných služeb u našich sousedů. Obrovské demonstrace vedly ke skokové podpoře zaměstnanců.

Premiér Petr Fiala závěrem připomněl, že k platům pro rok 2023 se vládní koalice s odbory sejde po makroekonomické predikci ve druhé polovině srpna.