Zaměstnavatel (dále žalobce) se domáhal, aby pojišťovně (dále žalovaná) byla uložena povinnost odškodnit pracovní úraz. V roce 2013 uzavřel pracovní smlouvu s J. B. na dobu neurčitou se sjednaným druhem práce montážní mistr. Žalobce hradil za své zaměstnance (včetně J. B.) zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání žalované. J. B. utrpěl pracovní úraz při demontáži mobilního stanu, který si vyžádal chirurgický zákrok a hospitalizaci v nemocnici. Žalobce nahlásil pracovní úraz žalované za účelem poskytnutí odškodnění, avšak podle ní nárok na pojistné plnění nevznikl, neboť mezi žalobcem a poškozeným nevnikl pracovněprávní vztah. Protože žalovaná odmítla poškozenému poskytnout odškodnění za pracovní úraz, poskytl mu jej žalobce. Ten je toho názoru, že i v případě, že by nebyla pracovní smlouva platně uzavřena, došlo ke konkludentnímu uzavření pracovní smlouvy, popřípadě vznikl tzv. faktický pracovní poměr, neboť poškozený J. B. pro něj vykonával práci. Vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.

Žalovaná namítala, že úraz poškozeného nelze odškodnit z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, neboť pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem a poškozeným je neplatná. Pracovní smlouvu totiž jak za zaměstnance, tak i za žalobce uzavřel J. B., jenž je jediným společníkem a zároveň jednatelem žalobce. Podle žalované nemohl vzniknout ani tzv. faktický pracovní poměr, neboť nejsou naplněny základní atributy pracovního poměru, mezi něž patří mimo jiné přidělování práce, výkon práce, kontrola provedené práce či odměňování provedené práce. Tyto činnosti nemůže vykonávat jedna a tatáž osoba.

Soud prvního stupně žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit. Dospěl k závěru, že pracovní smlouva je neplatná, byla-li podepsána J. B. jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance, a že vztahy mezi žalobcem a poškozeným je třeba posoudit jako tzv. faktický pracovní poměr. Posoudil úraz jako úraz pracovní, neboť k němu došlo při plnění pracovních úkolů pro žalobce v rámci tzv. faktického pracovního poměru a žalobce jako zaměstnavatel odpovídá J. B. za škodu vzniklou mu tímto úrazem. Protože žalobce vyplatil J. B. odškodnění, má žalobce proti žalované právo na vydání toho, co by žalovaná jinak plnila poškozenému.

Odvolací soud ale rozhodl jinak. Žaloba o zaplacení částky se zamítá, naopak žalobce má povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení. Dospěl k závěru o neplatnosti pracovní smlouvy pro střet zájmů mezi zástupcem a zastoupeným, neboť je v rozporu se zákonem. Nesouhlasil však se závěrem soudu prvního stupně, že mezi žalobcem a poškozeným J. B. vznikl tzv. faktický pracovní poměr, neboť práce poškozeného pro žalobce nesplňovala náležitosti závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce, zejména nebyl dán vztah nadřízenosti a podřízenosti. Byl to právě poškozený, kdo rozhodoval o tom, kam sám pojede pracovat, kdo si určoval práci, kdo sám sebe kontroloval a kdo si určoval sám mzdu. Není tedy důvod, aby žalovaná zaplatila žalobci, co žalobce na náhradě škody zaplatil přímo poškozenému.

Žalobce podal dovolání. Podle něj by měla být zohledněna skutečnost, že potřeba řešit poměry statutárních orgánů právnických osob, které vykonávají jak činnosti odpovídající funkci statutárního orgánu (jednatelské působnosti), tak i činnosti typicky vykonávané v zaměstnaneckém poměru, je běžná a častá. Uvedený judikaturní závěr má v podstatě diskriminační charakter, který znevýhodňuje statutárního zástupce vykonávajícího činnost konanou v zaměstnaneckém poměru oproti jiným osobám v zaměstnaneckém poměru. Upřednostněna by měla být zásada smluvní volnosti. V posuzovaném případě se výkon funkce jednatele a práce montážního dělníka nepřekrývají a mají odlišný právní titul, jiný obsah.

Na základě zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele má zaměstnavatel právo, aby za něj příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance.

Odvolacímu soudu lze přisvědčit v závěru, že mezi J. B. (poškozeným) a žalobcem nevznikl platně pracovní poměr. Judikatura soudů, z níž vychází i odvolací soud, již dříve dospěla k závěru, že je vyloučeno, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. S názorem odvolacího soudu, že poškozený nebyl u žalobce ani ve faktickém pracovním poměru, protože se v daném případě nejednalo o výkon závislé práce, však dovolací soud nesouhlasí.

Vykonává-li jednatel společnosti s ručením omezeným pro tuto společnost na základě neplatné pracovní smlouvy práci, jejíž náplní není výkon funkce statutárního orgánu, vznikají ohledně této práce vztahy z tzv. faktického pracovního poměru. Zaměstnanci, který vykonává u zaměstnavatele práci v tomto poměru, přísluší od zaměstnavatele v podstatě stejné nároky jako zaměstnanci v platném pracovním poměru, tedy i právo na náhradu škody při pracovním úrazu. Ze samotné okolnosti, že faktický pracovní poměr je pracovněprávní institut, však nelze usuzovat na to, že plnění, které poškozený zaměstnanec po právu od zaměstnavatele obdržel, musí zaměstnavateli nahradit příslušná pojišťovna. Zákonné pojištění jako vztah mezi zaměstnavatelem a příslušnou pojišťovnou vzniká teprve dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. To znamená právního vztahu vznikajícího při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tzv. faktický pracovní poměr, i když se jedná o pracovněprávní institut, za takový pracovněprávní vztah považovat nelze. V tomto případě zaměstnavatel nemá právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která zaměstnanci vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Jestliže zaměstnavatel nahradil takovému zaměstnanci škodu nebo její část, aniž by mezi nimi existoval základní pracovněprávní vztah, nevzniká zaměstnavateli právo, aby mu pojišťovna vydala to, co by za něj jinak plnila zaměstnanci.

Na uvedených závěrech nemůže nic změnit skutečnost, že zaměstnavatel pojistné z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (nesprávně) platí též z vyměřovacího základu zaměstnance, který pro něho fakticky vykonává práci, aniž by mezi nimi existoval základní pracovněprávní vztah. Placení pojistného totiž není důvodem vzniku zákonného pojištění, nýbrž právě naopak, vznik povinnosti zaměstnavatele platit pojistné je vázán na vznik zákonného pojištění.

Poškozenému J. B. tedy vznikl nárok na náhradu škody způsobené mu úrazem, který utrpěl při faktickém výkonu práce, aniž by jím přijaté plnění od žalobce mohlo být považováno za bezdůvodné obohacení. Žalobci však nevzniklo právo, aby mu žalovaná jako příslušná pojišťovna vydala to, co by za něj jinak plnila poškozenému, neboť na jeho úraz se zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nevztahuje.

Odborová organizace Moravských naftových dolů (MND) Hodonín má od 1. února nového předsedu. Je jím Vladimír Havelka, který vystřídal v této funkci dlouholetého předsedu Vladimíra Baldriana, s nímž vyjednával novou podnikovou kolektivní smlouvu. HGN se zajímal, s jakými výsledky.

Loni v červnu tornádo poničilo na Břeclavsku a Hodonínsku asi 1200 budov. Velké škody nahlásila rovněž společnost Moravské naftové doly, jež sídlí na Hodonínsku. Za této situace zřejmě kolektivní vyjednávání nebylo vůbec jednoduché. Je to tak?

Zatímco škody u společnosti MND nebyly tak značné, u MND Energy Storage žádné, tak MND Drilling & Services byla postižena nejvíce. Řádění tornáda nejhůře odnesl technologický park v Lužicích, který byl nově vystavěn. Škoda byla odhadnuta asi na 160 milionů korun. Do toho ještě pokračovala pandemie covidu, s tím související ekonomický útlum a snížení poptávky po vrtných pracích. Takže problémy při vyjednávání jsme očekávali hlavně od MND Drilling & Services.

Jaké jste měli představy a podařilo se vám je naplnit? 

Naší prioritou je usilovat o co nejlepší pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců. Vycházeli jsme ze skutečnosti, že loni se mzdy nevalorizovaly a inflace se začátkem září, kdy jsme začali vyjednávat, pohybovala kolem 3,5 procenta, proto jsme se na výboru shodli navrhnout navýšení mezd o 6 procent. Zaměstnavatel to odmítnul a navrhnul 3,5 procenta. To jsme kategoricky odmítli. Jak se jednání posouvala v čase, inflace narůstala, a predikce ČNB a ministerstva financí odhadovaly růst inflace o 8 až 10 procent. Teprve tehdy zaměstnavatel usoudil, že se svým původním návrhem růstu mezd neuspěje. Nakonec jsme dospěli ke shodě a koncem listopadu to potvrdila i představenstva všech tří společností skupiny MND. Kolektivní smlouvu jsme podepsali s každou společností zvlášť. 

Za kolik tedy budou letos lidé ve skupině MND pracovat, jak porostou mzdy? 

Ve společnostech MND a MND Energy Storage bylo dohodnuto navýšení mezd v průměru o 5 procent a vylepšení benefitů obsažených v kolektivní smlouvě. Zaměstnancům v dělnických profesích – „provozákům“ a „těžařům“ – porostou mzdy s různými příplatky o 10 až 12 procent. V nominálním vyjádření je to asi 2200 až 2500 korun. Ve společnosti MND Drilling & Services zůstala kolektivní smlouva v původní podobě, vyjma jednorázové částky 3000 korun za očkování. Mzdy byly navýšeny plošně všem zaměstnancům o 6 procent, tedy o jedno procento víc než u MND a MND Energy Storage. Myslím, že s ohledem na ekonomické možnosti, jaké letos MND Driling & Services má, se jedná o přijatelný kompromis. Navíc bylo vytypováno asi 30 pracovních pozic u této společnosti, které jsou mzdově poddimenzované a tam došlo k navýšení mezd o 14 až 15 procent, což v nominálním vyjádření představuje asi 3700 až 4000 korun na hlavu. 

A pokud se týká tarifních mezd? 
U nás činí tarif v poměru k prémii 85 procent ku 15 procentům, takže 85 procent z toho jsou tarify. 

Kterých benefitů si obzvlášť ceníte? 
S vedením společnosti MND bylo dohodnuto navýšení všech stávajících benefitů. Odměny u životních a pracovních jubileí a prvního odchodu do důchodu se zvedly o 100 procent. Navýšil se příplatek o víkendu z 25 na 50 procent a příplatek za práci v noci z 20 na 25 korun na hodinu. Dále došlo k navýšení osobních účtů z původních 8500 na 15 000 korun na osobu, což akceptovala i společnost MND Energy Storage. Zúžený manévrovací prostor jsme měli u společnosti MND Driling & Services, sanace škod po loňském tornádu a ztráta zakázek v souvislosti s covidem se nutně musely někde projevit. Proto bylo dohodnuto, že benefity zůstanou v původní výši a v pololetí je na základě výsledků a možností přehodnotíme v kolektivní smlouvě.

Co očekáváte od letošního roku a na co se v nové funkci letos zaměříte? 
Doufáme, že ceny ropy a plynu, které jsou v současné době na solidní úrovni, zůstanou, a následně poroste poptávka po vrtných pracích. Tak by se mohly vylepšit ekonomické ukazatele všech společností MND. S tím souvisí vyjednávání kolektivních smluv, zvyšování mezd a životní úrovně zaměstnanců. Mojí prioritou je vylepšovat komunikaci s našimi členy a reagovat na jejich podněty. Ve spolupráci se zaměstnavatelem se chci zaměřit na oblast bezpečnosti práce, kde je pořád co zlepšovat. Po svém nástupu do funkce jsem si prošel skutečným křtem ohněm při řešení smrtelného pracovního úrazu našeho kolegy, který se odehrál na vrtné soupravě při opravě těžební sondy v Žarošicích. V oblasti BOZP je mým největším přáním, aby se zaměstnanci po práci v pořádku vraceli ke svým rodinám a blízkým.